Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

aneb systém sociálního zabezpečení

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "aneb systém sociálního zabezpečení"— Transkript prezentace:

1 aneb systém sociálního zabezpečení
Tři pilíře aneb systém sociálního zabezpečení

2 Cíle kapitoly Seznámit se se sociálními právy a definovat jejich obsah
Vysvětlit pojem sociální zabezpečení, rozlišit širší a užší pojetí Definovat uspořádání sociálního zabezpečení v ČR Rozlišit 3 samostatné systémy sociálního zabezpečení orientovat se v systému důchodového a nemocenského pojištění a zdravotního pojištění – financování, sociální události, dávky, právní úprava znát strukturu a zásady dobrovolného penzijního připojištění zamyslet se nad klady a zápory dobrovolného penzijního připojištění orientovat se v systému státní sociální podpory – zákonná úprava, financování, sociální události a z nich vyplývající poskytované dávky rozlišit dávky státní sociální podpory závislé na výši příjmu a nezávislé na výši příjmu, stručně je charakterizovat

3 Cíle kapitoly orientovat se v systému sociální pomoci - zákonná úprava, financování, sociální události a z nich vyplývající poskytované dávky a služby získat přehled o tom, jaké situace jsou řešeny v rámci sociální pomoci a jaké jsou základní nástroje sociální pomoci stručně charakterizovat a zdůraznit rozdíly mezi jednotlivými nástroji sociální pomoci stručně charakterizovat probíhající sociální reformu na základě získaných informací dokázat poskytnout základní sociální poradenství v oblasti tří pilířů – sociálního zabezpečení v ČR občanům, kteří o poskytnutí rady požádají

4 Pojmy, které je dobré si pamatovat
sociální práva životní minimum a existenční minimum minimální mzda sociální zabezpečení sociální pojištění – nemocenské, důchodové nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství penzijní připojištění

5 Pojmy, které je dobré si pamatovat
státní sociální podpora – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné nezaopatřenost sociální pomoc – poradenství, sociálně-právní ochrana, sociální prevence, sociální služby, dávky sociální péče hmotná nouze sociální služby dávky pomoci v hmotné nouzi, hmotná nouze

6 Jaká práva to jsou a jejich stručná charakteristika
Sociální práva Jaká práva to jsou a jejich stručná charakteristika

7 Sociální práva Práva sociální můžeme označit jako práva člověka na důstojný materiální život, jež v sobě zahrnuje právo na sebeurčení, na životní úroveň, jakož i na adekvátní životní poměry v době, kdy nemůže být výdělečně činný buď vůbec nebo i jen v omezeném rozsahu. Tato práva, jako každá jiná, jsou vtělena do příslušné právní úpravy, proto je musí respektovat stát i spoluobčané. Dále platí, že čím univerzálnější a adekvátnější je zákonná úprava sociálních práv občanů, tím vyšší je stupeň sociální jistoty.

8 Sociální práva Sociální práva se od ostatních lidských práv liší tím, že stát tu nemá jen povinnost zaručit občanovi jich užívat (a nutit spoluobčany, respektive organizace, aby je dodržovali a respektovali); realizace sociálních práv, aby stát (nebo jím pověřený subjekt) je vůči občanovi také plnil, a to buď dávkou nebo službou.

9 Sociální práva Hlavními mezinárodně uznávanými sociálními právy jsou ta zakotvená v hlavě čtvrté Listiny základních práv a svobod, vyhlášené součástí ústavního pořádku České republiky. Jejich konkrétní úpravu pak Listina základních práv a svobod ponechává zákonům. Těmito právy jsou především: právo na práci, právo na vzdělání a získání kvalifikace, právo na důstojné a přiměřené životní a pracovní podmínky, právo na přiměřenou odměnu za vykonanou práci, právo na účast na řízení organizace, v níž pracuje, právo na ochranu zdraví a mateřství a na hmotné zabezpečení, zejména ve stáří a při nezpůsobilosti k práci.

10 1) Právo na práci znamená možnost zvolit si svobodně zaměstnání v uspokojivých pracovních podmínkách za přiměřenou odměnu, právo získat práci v mezích společenských možností nebo peněžitou podporu v nezaměstnanosti, která by občanovi zajistila přiměřenou a lidsky důstojnou životní úroveň a umožňovala a stimulovala jeho snahu opět pracovat. je prostředek, který má každému občanovi zajistit podíl na národním důchodu, úměrný jeho schopnostem a fyzickým možnostem a současně plné uplatnění vlastní osobnosti; je jedním ze základních nástrojů sociální emancipace člověka.

11 Právo na práci je smysluplné i v tržní ekonomice, neboť je přirozenoprávním základem pro poskytování podpory v nezaměstnanosti, jejíž potřeba je v ekonomicky vyspělé společnosti vyvolaná rozvojem národního hospodářství, potřebou strukturální přestavby, vysokou společenskou dělbou práce, přirozenou fluktuací mladých lidí či starších pracovníků hledajících lepší uplatnění nebo přiměřenější zaměstnání. Právo na práci je třeba zajišťovat účinnými opatřeními na trhu práce a podporou dobrovolných a svépomocných aktivit, jinak se stává legitimací k dávkám v nezaměstnanosti. Za nezbytnou součást plné realizace práva na práci je třeba považovat právo na vzdělání a na náležitou přípravu pro povolání.

12 Právo na práci Právo na práci je třeba uplatňovat v rámci programů aktivní politiky zaměstnanosti, včetně technického a odborného školení a výcviku a poskytováním prostředků k dosažení plné a produktivní zaměstnanosti za podmínek, zajišťujících jednotlivci základní politické a hospodářské svobody. S tímto souvisí: „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost“ (čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

13 2) Právo na vzdělání Vzdělání se stává nezastupitelnou složkou kultivace osobnosti jedince i občana a také zásadním předpokladem jeho uplatnění na trhu práce. Kvalifikačně náročných zaměstnání je dnes již většina a jejich podíl dále roste. Rychle se mění i nároky na kvalifikaci samotnou. S dynamizujícím se trhem práce tudíž poroste i význam celoživotního vzdělávání. Právo na vzdělání proto předpokládá, že každému občanu se dostane takového vzdělání, jaké odpovídá jeho dispozicím a schopnostem.

14 3) Právo na uspokojivé pracovní podmínky
Každý zaměstnanec (pracovník) má právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky. Jakákoliv diskriminace v této oblasti je nepřípustná. V souladu se zněním Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech člověka (čl. 7). Občan má právo na to, aby stát přesně a jasně definoval a zaručil základní sociální práva, zakládající jeho sociální jistotu, aby mohl ve svobodném politickém ovzduší usilovat o sociální pokrok a aby mohl prostřednictvím kolektivního vyjednávání usilovat o zlepšování životních a pracovních podmínek.

15 Právo na uspokojivé pracovní podmínky
Má zejména právo na: odměnu, která se poskytuje jako minimum všem pracovníkům spravedlivou mzdu a stejnou odměnu za práci stejné hodnoty bez jakéhokoli rozlišování, přičemž zvláště ženám jsou zaručeny pracovní minimálně stejné podmínky s muži, se stejnou odměnou za stejnou práci, slušný život pro občana a jeho rodinu, bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky, stejnou příležitost pro všechny dosáhnout v zaměstnání povýšení na odpovídající vyšší stupeň, přičemž nesmějí být uplatňována jiná kritéria, než schopnosti, zkušenosti, znalosti a délka zaměstnání, odpočinek, zotavení a rozumné rozvržení a organizaci pracovní doby, pravidelnou dovolenou a odměnu ve dnech veřejných (státem uznávaných) svátků.

16 4) Právo na životní úroveň
Každý občan má právo na takovou životní úroveň, která by jemu a jeho rodině zajistila zdraví a základní podmínky pro existenci, počítaje v to zejména výživu, ošacení, přiměřené bydlení, péči o zdraví a lékařskou pomoc, jakož i nezbytné sociální služby a dávky. Každý má právo na ochranu před hmotnou nouzí a sociálním vyloučením. Stát zaručuje minimální mzdu, která umožní důstojný život. Její výše musí být předmětem vyjednávání se sociálními partnery (odbory a svazy zaměstnavatelů). Toto právo mají občané i při ztrátě výdělečných možností v důsledku okolností nezávislých na jejich vůli, jako jsou nezaměstnanost, nemoc (invalidita), věk (děti a senioři) a ztráta živitele. Toto právo se promítá do norem životního minima.

17 Životní a existenční minimum
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

18 Životní minimum Životní minimum Pro jednotlivce 3410 Kč
Pro první osobu v domácnosti 3140 Kč pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem   2830 Kč pro nezaopatřené dítě ve věku Do 6 let – 1740 Kč 6 – 15 let – 2140 Kč 15 – 26 let – 2450 Kč

19 Existenční minimum Existenční minimum 2200 Kč

20 5) Právo na minimální mzdu
Zaručuje stát Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci. Týká se všech pracovněprávních vztahů - pracovních poměrů a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými jsou dohoda o provedení práce dohoda o pracovní činnosti. Jaká je výše základní sazby hrubé minimální mzdy? Při 40hodinové týdenní pracovní době činí hrubá minimální mzda za měsíc 8 000 Kč.

21 6) Právo na rodinu – ochranu matky, dítěte
V duchu svých závazků vyplývajících z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech člověka (čl. 8) stát zajišťuje potřebné podmínky pro vstup do manželství a narození dětí, zvláště umožněním získat startovní a později finančně dostupné byty, nejširší možnou ochranu a pomoc rodině, která je přirozenou a základní jednotkou společnosti, a to zvláště v době, kdy odpovídá za péči a výchovu nezletilých dětí, zvláštní ochranu matkám v průběhu přiměřeného období před a po narození dítěte, včetně placené rodičovské dovolené (resp. včetně požitků sociálního zabezpečení), i v době jejich návratu zpět do zaměstnání, ochranu a pomoc všem dětem a mládeži proti vykořisťování, předčasnému zaměstnávání, ohrožení mravnosti a zdraví.

22 7) Právo na sdružování Právo na svobodu sdružování zahrnuje i právo na kolektivní vyjednávání a petiční a jiná práva s tím spojená. Mezinárodní organizace práce toto právo upravila podrobně v úmluvách rozpracovaných podle jednotlivých částí, které Česká republika ratifikovala. Podle těchto úmluv má každý právo sdružovat se k obraně svých zájmů. Sdružování v odborových organizacích nepodléhá žádnému schvalování státem, registrace má jen evidenční význam

23 8) Právo na sociální zabezpečení
Právo na sociální zabezpečení patří mezi velké vymoženosti XX. století. Stát je povinen realizovat je tak, aby ekonomická, sociální a kulturní práva zajistila důstojnost a svobodný rozvoj osobnosti člověka. Toto právo je podrobně rozvedeno v úmluvách Mezinárodní organizace práce, zejména v úmluvách o sociálním zabezpečení a o rovnosti zacházení. Pro jednotlivá odvětví sociálního zabezpečení byly vypracovány zvláštní úmluvy o zdravotní péči a nemocenském pojištění, o starobním, invalidním a pozůstalostním pojištění (zabezpečení), o úrazovém pojištění a odškodnění, o pojištění v nezaměstnanosti a o mateřských a rodinných dávkách.

24 9) Právo na ochranu zdraví a bezplatnou péči o něj
Základní determinantou životní úrovně je zdraví. Občan má proto právo na dosažitelnou úroveň fyzického a duševního zdraví, přičemž se přepokládá, že o své vlastní zdraví také sám pečuje. V zájmu plného uskutečnění tohoto práva stát přijímá opatření, jež vedou zejména ke zkvalitňování prenatální péče v úsilí o omezení vrozených vad narozených dětí a samovolných potratů žen a tím k umožnění optimálního zdravotního vývoje dětí, k všestrannému zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva zaměřením na prevenci a léčení nemocí infekčních, srdce a oběhové soustavy i nádorových onemocnění, úrazů, chorob z povolání a dalších nemocí, které vedou ke snížení kvality i délky života, ke zlepšení všech stránek vnějších životních podmínek a hygieny práce, k udržení dobrého životního prostředí a k omezení jeho negativních vlivů na zdraví lidí a zdroje kvalitní výživy.

25 Aneb systém sociálního zabezpečení
Tři pilíře Aneb systém sociálního zabezpečení

26 Sociální zabezpečení (dále SZ)
je součástí sociální politiky je to prostředek k uskutečňování jejích úkolů je to soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení a zmírňování následků sociálních událostí občanů Sociálnímu zabezpečení se přikládá v různých zemích rozdílný obsah.

27 Užší a širší pojetí SZ V užším pojetí se často omezuje pouze na důchodové zabezpečení a sociální služby­. V širším pojetí je možno do sociálního zabezpečení zahrnout: péči o zdraví (léčebná i preventivní) zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství pomoc při výchově dětí v rodině zabezpečení při invaliditě zabezpečení ve stáří zabezpečení rodinných příslušníků pozůstalých zabezpečení v nezaměstnanosti.

28 Nejrozšířenější pojetí SZ
souhrnné označení pro všechny sociální instituce poskytující občanům radu (poradenství), ochranu (prevenci), materiální a peněžní (dávky) plnění, služby a azyl (ústavní péči) i uspokojení jejich sociálních (= společností uznaných) služeb

29 Uspořádání SZ v ČR V rámci transformace sytému sociálního zabezpečení na systém sociální ochrany obyvatelstva byly na počátku 90. let minulého století vytvořeny 3 na sebe navazující, relativně samostatné, systémy. Tyto systémy se od sebe liší ve třech aspektech: jakou sociální situaci řeší jakým způsobem jsou dávky v jednotlivých systémech financovány jakým způsobem jsou tyto systémy organizovány.

30 Systém sociálního pojištění Systém státní sociální podpory
Systém SZ v ČR Systém sociálního pojištění Systém státní sociální podpory Systém sociální pomoci

31 Systém sociálního pojištění
Zákonná úprava, Financování, systém událostí a dávek, důchodové a nemocenské pojištění, penzijní připojištění, zdravotní pojištění

32 Systém sociálního pojištění
Tímto systémem jsou řešeny ty sociální situace, na které se občan může předem připravit – tj. pojistit formou odložení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté dlouhodobé i krátkodobé sociální situace. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

33 V ČR rozděleno na důchodové pojištění – zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů penzijní připojištění – zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. nemocenské pojištění - zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění

34 Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj
Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které ČSSZ v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere, je příjmem státního rozpočtu. Systém je financován z pojistného, které platí podle stanovených podmínek jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i OSVČ. Jedná se o nejvíce preferovanou formu zajištění sociálních potřeb občanů ve všech případech, kdy se jedná o sociální událost spojenou se ztrátou příjmu z výdělečné činnosti, spojenou s mateřstvím, ošetřováním člena rodiny, nemocí, invaliditou, stářím a ztrátou živitele. Sociální pojištění je výrazem sociální odpovědnosti občanů k sobě i své rodině.

35 Dávky sociálního pojištění Důchodové pojištění Starobní důchod
Invalidní důchod Pozůstalostní důchody – vdovský, vdovecký, sirotčí Nemocenské pojištění nemocenské ošetřovné Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Peněžitá pomoc v mateřství

36 1. Důchodové pojištění Skládá se ze 2 částí:
povinné základní důchodové pojištění doplňkové, příspěvkově definované, kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem (i produkty komerčních pojišťoven - zejména životní pojištění) Podrobněji v materiálech důchodová politika

37 Důchodové pojištění Základní důchodová soustava je povinná pro všechny fyzické osoby výdělečně činné na území České republiky. Je jednotná pro všechny fyzické osoby výdělečně činné na území ČR. Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Tehdy mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení.

38 Důchodové pojištění Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. Základním předpisem upravujícím nároky na důchody, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996.

39 Zabezpečované situace a dávky
Zabezpečované životní situace: stáří invalidita ovdovění osiření Dávky: starobní důchod invalidní důchod pozůstalostní důchody – tj. vdovský důchod a vdovecký důchod, sirotčí důchod

40 Důchodový věk a výše důchodu
U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk u mužů 65 let, u žen 62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti, 63 let, pokud vychovaly 3 děti, 64 let, pokud vychovaly 2 děti, 65 let. Základní výměra důchodů je 2 270 Kč (od 1. 1. 2012) - stejná pro všechny důchody.

41 Penzijní připojištění
dobrovolné, státní podpora – možnost získat doplňkové příjmy nad rámec povinného důchodového zabezpečení Podrobněji viz. důchodová politika

42 Změny a trendy v důchodové politice
Změny a nové trendy: zohlednit při výplatě dávek výši výdělků dosažených za celý život motivovat pojištěnce k aktivní účasti na penzijním systému změna konstrukce výpočtu důchodů valorizace důchodů změna posuzování podmínek částečné a úplné invalidity zvyšování věku odchodu do důchodu

43 2. Nemocenské pojištění Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Nemocenské pojištění vzniká vstupem do zaměstnání a zaniká skončením zaměstnání. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení.

44 Zabezpečované situace a dávky
nemoc ošetřování člena rodiny Nemožnost vykonávat stejnou práci když je žena těhotná nebo na mateřské dovolené Období 6-8 týdnů před porodem a období po porodu Nemocenské Ošetřovné vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství peněžitá pomoc v mateřství

45 a) Nemocenské vyplácí se až od 22. dne pracovní neschopnosti - procentní sazba z denního vyměřovacího základu činí v roce 2011 – 60 % ode dne, od něhož nenáleží náhrada mzdy podle zákoníku práce do konce trvání dočasné pracovní neschopnosti či karantény (maximálně 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti), tzv. karenční doba se nemění a platí, že za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti nenáleží zaměstnanci náhrada mzdy či platu po dobu prvních 21 kalendářních dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne). nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.

46 b) Ošetřovné výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu
na ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. ošetřovné náleží vždy jedné osobě a nebo dvěma osobám, které se mohou v péči o nemocného vystřídat na ošetřovné nemají nárok OSVČ a nebo zaměstnanci vykonávající práci tzv. malého rozsahu ochranná lhůta není podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

47 c) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu; ve stanovených případech se vyplácí též matkám po porodu při převedení na jinou práci. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí od vzniku sociální události.

48 d) Peněžitá pomoc v mateřství
procentní sazba denní výše dávky PPM činí v roce 2011 – 70 % denního vyměřovacího základu základní podmínky nároku na tuto dávku jsou: V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.

49 Peněžitá pomoc v mateřství
nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů (u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů). u pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů (31 týdnů při převzetí dvou a více dětí zároveň). peněžitou pomoc v mateřství je možno pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte, jde-li o dávku náležející z titulu porodu dítěte. Jde-li o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče - do 7 let věku a 31 týdnů.

50 Peněžitá pomoc v mateřství
zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak. peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí od vzniku sociální události.

51 Podávání žádostí Žádost o výše uvedené dávky nemocenského pojištění podává pojištěnec u svého zaměstnavatele, OSVČ u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Pozn.: zdravotní pojištění podrobně rozebráno v materiálech Zdravotní politika.

52 Státní sociální podpora
Zákonná úprava, Financování, systém událostí a dávek

53 Zákonná úprava, financování
V rámci SSP (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) jsou řešeny situace, které jsou na základě určitého společenského konsenzu uznány za zřetele hodné, tedy sociální situace, kde je účelné rodinu, především s dětmi podpořit (např. narození dítěte, péče rodičů o dítě). K tomu jsou v zákoně koncipovány dávky, které reagují na konkrétní situace. Jednotlivé dávky jsou financovány z daní, tedy ze státního rozpočtu v rámci nejširší celospolečenské solidarity a jsou vypláceny prostřednictvím úřadů práce. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:

54 Orgány a výkon SSP Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce"), krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "krajský úřad"). Státní správu podle tohoto zákona vykonává též Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výkon působnosti krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. Státní sociální podporu podle tohoto zákona provádějí krajské pobočky Úřadu práce v územních obvodech stanovených jiným právním předpisem krajské úřady

55 Dávky SSP přídavek na dítě příspěvek na bydlení porodné
Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu Dávky poskytované bez přezkumu výše příjmy - ostatní přídavek na dítě příspěvek na bydlení porodné rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče pohřebné

56 1. Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

57 a) Přídavek na dítě základní dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s dětmi nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let 500 6 – 15 let 610 15 – 26 let 700

58 b) Příspěvek na bydlení
Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35 b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (stanovené zákonem). Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

59 c) porodné Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné má, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, žena, a) která porodila své první živé dítě, b) které se současně s prvním živě narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti,  Nárok na porodné má rovněž otec prvního živě narozeného dítěte nebo dětí, které se narodily současně s prvním dítětem ženy, jestliže žena, která dítě (děti) porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavci 1 a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

60 porodné V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná. Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li dále stanoveno jinak. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodí-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, výše porodného činí 19 500 Kč.

61 d) Sociální příplatek Nárok na sociální příplatek od v podstatě zanikl nárok na sociální příplatek podle § 20 až 22 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do dne 31. prosince 2010, náleží naposledy za měsíc prosinec 2010, s výjimkou případů uvedených v bodu 2. O zániku nároku na sociální příplatek úřad práce jeho poživateli zašle sdělení. výjimka: jde-li o rodiče pečujícího alespoň o 1 nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, pak sociální příplatek náleží i po 31. prosinci 2010 podle právní úpravy platné přede dnem 1. ledna 2011, nejpozději však do 31. prosince 2012 s tím, že se pro posouzení nároku a při stanovení výše sociálního příplatku ode dne 1. ledna 2011 použijí pouze koeficienty podle § 22 odst. 1 písm. a) až c) a podle odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do dne 31. prosince 2010.

62 2. Dávky poskytované bez zkoumání výše příjmu - ostatní

63 a) Rodičovský příspěvek
Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek a) do 2 let věku tohoto dítěte ve zvýšené výměře, jestliže 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a 2. rodič nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku (dále jen "volba nároku”) ve zvýšené výměře, b) do 9 měsíců věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře podle písmene a),

64 Rodičovský příspěvek c) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 9 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku podle písmene a), jestliže 1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a 2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře, d) od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 9 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplnil-li rodič podmínky uvedené v písmenu a) nebo c),

65 Rodičovský příspěvek e) jde-li o péči o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a to 1. v základní výměře ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, do 7 let věku tohoto dítěte, 2. v základní výměře ode dne zániku nároku na rodičovský příspěvek poskytnutý ve zvýšené výměře, nejdříve však ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, do 7 let věku tohoto dítěte, 3. v nižší výměře, jestliže tomuto dítěti nenáleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách[, nejdříve však ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a to od 7 do 10 let věku tohoto dítěte, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009, a od 7 do 15 let věku tohoto dítěte, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2009;

66 Výše rodičovského příspěvku
Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře, 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře, 3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve snížené výměře, 3 000 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v nižší výměře

67 b) Dávky pěstounské péče
příspěvek na úhradu potřeb dítěte (nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče, jeho výše činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,30, je vyplácen pěstounovi) odměna pěstouna (nárok má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00

68 Další dávky pěstounské péče
příspěvek při převzetí dítěte (nárok má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče, vyplatí se jednorázově, výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku a) do 6 let,8 000 Kč, b) od 6 let do 15 let,9 000 Kč, c) od 15 let do 18 let, Kč.

69 Další dávky pěstounské péče
příspěvek na zakoupení motorového vozidla (nárok má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost, výše činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout Kč. Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval)

70 c) pohřebné Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb
a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt na území České republiky. výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu, a to Zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

71 Systém sociální pomoci
Zákonná úprava, Financování, systém nástrojů, událostí a dávek

72 Systém vychází ze zodpovědnosti každého člověka.
Každý člověk je zodpovědný sám za sebe, za svou budoucnost. Hlavní cíl – zabezpečit základní životní potřeby občanů, kteří se nacházejí v obtížné sociální situaci. Zabránit propadu občana do trvalé sociální závislosti, která zpravidla vyžaduje „azylové řešení“. (in Krebs) Tito lidé nejsou schopni z objektivních nebo subjektivních důvodů řešit obtížnou sociální situaci sami případně ani za pomoci rodiny. Základními životními potřebami lidí se rozumí - biologické, psychické a sociální potřeby – ty by měly být uspokojovány na úrovni přijatelné pro společnost a nevedoucí k vyloučení ze společnosti.

73 Pokud se tedy dostane nějaký člověk do obtížné sociální situace, kdy si není schopen sám, svým úsilím a přičiněním, ani s pomocí rodiny svoje základní životní potřeby zabezpečit, popř. mu taková situace hrozí, má právo na sociální pomoc. Pomoc by měla být aktivizující a měla by člověka nasměrovat k soběstačnému životu ve společnosti. Sociální pomoc je určena k zabezpečení základních životních potřeb osob v situaci absolutního nedostatku hmotných prostředků a v těch sociálních situacích, kdy osoby nejsou schopny samy ani s pomocí vlastní rodiny zabezpečovat svoje základní životní potřeby.

74 Jaké situace řeší? Systém sociální pomoci tedy řeší situace, kdy:
jsou ohrožena práva občana se občan nachází v hmotné nouzi je občan v sociální nouzi a není schopen zabezpečit svoje potřeby vlastními silami mu tyto situace hrozí ř

75 Vycházíme zde z životního minima.
to je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni podrobněji na začátku této kapitoly – sociální práva

76 Základní nástroje SP poradenství
dle Krebse poradenská péče není dostatečně zabezpečena, nejlépe je zabezpečena v oblasti rodiny a dětí a je nezbytné institucionalizovat poskytování základních informací o možnostech řešení obtížných sociálních situací

77 Základní nástroje SP Sociálně-právní ochrana
jde nejen o sociálně-právních ochranu nezletilým dětem – viz. rodinná politika, ale také o poskytnutí ochrany osobám, které nejsou způsobilé v právních úkonech a osobám, které nejsou schopny vlastními silami uplatňovat svá zákonná práva a oprávněné zájmy

78 Základní nástroje SP Sociální prevence první program byl v roce 1993,
zaměřena na změnu nepříznivých sociálních, socioekonomických podmínek vedoucích ke vzniku a šíření sociálně patologických jevů. Cílem je ochránit společnost před sociálně patologickými jevy – kriminalitou, toxikomanií, xenofobií, rasismem, násilím apod., které ohrožují základní hodnoty společnosti. Za poslední dobu došlo k významnému posílení počtu sociálních pracovníků, orientovaných na oblast práce s mládeží, důraz je dán na výkon práce přímo v prostředí, ve kterém se mladí lidé nejčastěji pohybují

79 Základní nástroje SP Sociální služby
sociální služby prochází – především v 90. letech, ale i v současnosti, řadou významných změn. Zásadní změny v této oblasti přinesl především zákon o sociálních službách – č. 108/2006 Sb. Přinesl především vyšší odpovědnost a působnost obcí při zabezpečování sociálních služeb, zvýšil roli příjemce služeb, došlo ke změně vymezení role státu, byla zavedena nová dávka – příspěvek na péči, došlo ke změně financování. Sociální služby se každý rok potýkají s nedostatkem finančních prostředků. V současné době se chystá další velká sociální reforma, která by měla většinu ze zmiňovaných problémů odstranit, měla by vytvořit systém, který bude přehledný, průhledný, bezpečný pro všechny potřebné občany ČR

80 Základní nástroje SP Dávky sociální péče
od 1. ledna 2007 zrušen zákon o sociální potřebnosti – nahrazen zákonem o pomoci v hmotné nouzi byla zrušena většina stávajících dávek sociální péče – zůstávají tak pouze dávky sociální péče určené pro těžce zdravotně postižené občany – např. příspěvek na úpravu bytu, na zakoupení motorového vozidla, na provoz motorového vozidla, na zvýšené životní náklady apod.) Pomoc v hmotné nouzi nově byly zavedeny dávky pomoci v hmotné nouzi, kterými jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc pomoc v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. napomáhá řešení některých nárazových životních situací nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty

81 Sociální služby podrobněji
Zákon č. 108/2006 Sb. o sociální službách Sociální služba - činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení

82 Druhy sociálních služeb
sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence

83 Formy poskytování sociálních služeb
pobytové (PS) – spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb ambulantní (AS) – osoba za nimi dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb, součástí služby není ubytování terénní (TS) – jsou poskytovány osobě v jejím přirozeném sociálním prostředí

84 Příspěvek na péči je to měsíčně se opakující dávka (nahrazuje zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o osobu blízkou) náleží osobě závislé na pomoci druhé osoby zejména z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, a to v oblasti běžné péče o vlastní osobu a v soběstačnosti (zajištění či přijímání stravy, osobní hygieny, oblékání a pohybu, úkony, které umožňují se účastnit se sociálního života – schopnost komunikovat, nakládat s penězi či předměty osobní potřeby, obstarat si osobní záležitosti, uvařit si, vyprat, uklidit apod.) jsou 4 stupně (minimální, lehká, středně těžká a těžká závislost) – pro každý stupeň jiná výše

85 Sociální reforma Její záměr, cíl

86 Dle tiskové zprávy MPSV ze dne 18. 5
Dle tiskové zprávy MPSV ze dne vláda přijala základní body sociální reformy. Tuto reformu připravilo MPSV. Novely zákonů řeší především zjednodušen systému výplaty dávek, snížení administrativní zátěže a lepší zacílení na skutečně potřebné příjemce státní pomoci. Tato reforma je podporována Svazem měst a obcí a respektována je také Národní radou zdravotně postižených. Vláda na svém zasedání schválila všechny materiály předkládané MPSV, mezi nimi také tři novely zákonů souhrnně označovaných jako sociální reforma I, které na jednání předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

87 Jedná se o tyto návrhy: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek Návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrhy změn by měly nabýt účinnosti od 1. ledna Cílem sociální reformy je zejména úspora procesních nákladů při vyplácení dávek. Celkový objem vyplácených prostředků zůstane zachován. Sociální reforma zjednoduší systém sociální ochrany, sníží administrativní zátěž a zvýší komfort pro uživatele služeb. Rovněž zefektivní práci orgánů státní správy a umožní lepší zacílení a adresnost sociálních dávek při snaze o dosažení nejvyšší možné účelnosti dávek.

88 1) Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se sjednocením výplaty nepojistných sociálních dávek

89 Návrhem tohoto zákona se mění zákon o pomoci v hmotné nouzi (č
Návrhem tohoto zákona se mění zákon o pomoci v hmotné nouzi (č. 111/2006 Sb.), zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.), zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) a další související zákony. MPSV chce sjednotit proces výplaty nepojistných dávek sociální ochrany. Dnes se tyto dávky vyplácejí na třech různých úrovních státní správy a samosprávy. Nově má o těchto dávkách rozhodovat Úřad práce ČR jako jediný orgán. Úřady práce budou podle návrhu zároveň jednotným místem kontaktu žadatelů o dávky. Nově na ně přechází agenda dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a také výkon inspekce poskytování sociálních služeb.

90 Připraveno je také převedení působnosti odvolacího orgánu v oblasti státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči a dávek pro osoby se zdravotním postižením z krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy na MPSV. Tím, že se MPSV stane odvolacím orgánem proti prvoinstančním rozhodnutím Úřadu práce, se vytvoří systém řízení jednotný pro všechny „nepojistné“ sociální dávkové systémy. Pro zajištění vyšší efektivity při správě a distribuci sociálních dávek se bude používat Jednotný informační systém práce a sociálních věcí. Umožní zároveň sledování účelovosti jejich čerpání. Ministerstvo také plánuje rozšíření způsobů, kterými jsou dávky poskytovány, o elektronický platební prostředek. Úřad práce bude vydávat takzvanou multifunkční kartu. „Karta sociálních systémů“, jak zní její oficiální název, má nové platební a bezpečné identifikační funkce. Její technologie zajistí doložitelnost a účelovost čerpání prostředků. Jednou z jejích důležitých funkcí bude funkce průkazů TP, ZTP a ZTP/P

91 I. Pomoc v hmotné nouzi Cílem úprav je podpořit odpovědnost osob v rámci rodiny a motivovat k aktivnímu řešení nepříznivé situace. Navrhovaná úprava rovněž předpokládá převedení organizace veřejné služby na Úřad práce ČR. Důsledkem bude zjednodušení přístupu osob v hmotné nouzi k veřejné službě. Dále je úprava zaměřena mj. na zpřísnění podmínek pro osoby, které se vědomě vyhýbají práci.

92 II. Státní sociální podpora
Navržené změny mají snížit nynější zátěž klientů kvůli několikanásobnému posuzování dlouhodobě nepříznivého stavu dítěte pro účely různých sociálních dávek. Předpokládají posuzování nepříznivého stavu dítěte pouze jednou a podle jednoho posudkového schématu. Potřeby dětí budou zabezpečeny buď rodičovským příspěvkem, nebo příspěvkem na péči. Návrh umožňuje větší flexibilitu při rozhodování rodičů pečujících o malé dítě. Rozšiřuje možnosti rodičů volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Časově omezená výplata příspěvku na bydlení má zvýšit motivaci lidí při řešení bytové situace. Omezení se netýká osob se zdravotním postižením a seniorů starších 75 let.

93 III. Sociální služby Příspěvek na péči je vyplácen oprávněné osobě, avšak bude nutné na požádání doložit správnost čerpání, pokud nebude k placení použita Karta sociálních systémů. Navrhuje se zvýšit příspěvek na péči pro osoby od 1 do 18 let ve II. stupni závislosti z 5000 na 6000 Kč. Zavádí se institut asistenta sociální péče, tedy jiné než blízké osoby, která není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Současně bude na základě žádosti nově posuzován nárok na zvýšení příspěvku na péči poživatele příspěvku na péči, kterým je rodič nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřené dítě. Příspěvek bude navýšen o 2000 Kč, jestliže příjem oprávněné osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nedosahuje částky dvounásobku životního minima rodiny. Tímto opatřením stát zajišťuje zvýšené náklady související s péčí o osoby závislé na pomoci jiné osoby, které by jinak musely být hrazeny z jiných příjmů pečující osoby.

94 2) Návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů

95 Ministerstvo plánuje sloučení několika nynějších dávek do větších celků. Vzniknou pouze dvě agregované dávky, měsíčně vyplácený příspěvek na mobilitu a jednorázový příspěvek na zvláštní pomůcky. Oba tyto příspěvky bude vyplácet Úřad práce ČR. Příspěvek na mobilitu je opakující se nárokovou dávkou. Poskytovat se bude osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace.

96 Příspěvek na zvláštní pomůcky je jednorázová nároková dávka určená osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením. Dávka se zaměřuje na pomoc v oblasti pomůcek (které umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím apod.), zakoupení a úpravy motorového vozidla a úprav bytu. Konstrukce dávky zvyšuje dostupnost pomůcek pro osoby se zdravotním postižením.

97 Zákon upravuje také průkaz osoby se zdravotním postižením a některé výhody náležející držitelům těchto průkazů. Aby nebyly omezeny výhody (slevy, osvobození od poplatků apod.), které jsou poskytovány osobám se zdravotním postižením, upravují se současně právní předpisy, které tyto benefity zakládají (např. zákon o daních z příjmu, zákon o pozemních komunikacích, zákon o silničním provozu apod.).

98 3) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb
3) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

99 Návrh zákona definuje nelegální práci tak, aby byla lépe prokazatelná, omezuje zneužívání právní úpravy v oblasti poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a upravuje poskytování tzv. náhradního plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením (OZP). Dále zefektivňuje podporu zaměstnávání OZP na chráněných pracovních místech, vytváří podmínky pro širší uplatnění osobních iniciativ uchazečů o zaměstnání při hledání nového uplatnění na trhu práce a snižuje administrativní zatížení zaměstnavatelů i uchazečů o práci a byrokratickou zátěž ÚP.

100 Kontrolní otázky Jaká jsou sociální práva a co je jejich obsahem?
Co je skryto pod obecným pojmem sociální zabezpečení? Jaké jsou jeho cíle a prostřednictvím koho jsou realizovány? V čem se liší užší a širší pojetí sociálního zabezpečení? Jaké jsou hlavní 3 systémy sociálního zabezpečení v ČR? Jaké jsou v ČR provozovány systémy v rámci sociálního pojištění? Jaký je způsob financování v rámci systému sociálního pojištění? Jaké jsou zabezpečované životní situace a dávky v systému sociálního pojištění? Co je základním předpisem sociálního pojištění?

101 Kontrolní otázky Kolik v současné době činí důchodový věk?
Co je to penzijní připojištění a jaké jsou jeho nové trendy? Kdy vzniká a zaniká nemocenské pojištění? Co je jeho základním předpisem? Jaký je základní právní předpis v rámci státní sociální podpory? Z čeho jsou dávky státní sociální podpory financovány? Podle čeho rozlišujeme dávky státní sociální podpory? Zařaďte kam která dávky systému státní sociální podpory patří a jaké jsou podmínky jejich poskytnutí?

102 Kontrolní otázky Kdo provádí státní sociální podporu?
Charakterizujte systém sociální pomoci Kterými právními předpisy je řešen systém sociální pomoci? Jaký je hlavní cíl systému sociální pomoci? Komu je tento systém určen? Jaké sociální situace řeší systém sociální pomoci? Jmenujte a stručně charakterizujte nástroje sociální pomoci Znáte nějaké druhy a formy sociálních služeb? Co představuje dávka příspěvek na péči? Komu je vyplácena? Stručně charakterizujte cíl a obsah sociální reformy

103 Použité zdroje k tématu zdravotní politika
Krebs, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, s. ISBN Krebs, V. a kol. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha : Walters Kluwer ČR, s. ISBN Tomeš, I. a kol. Sociální správa. Praha: Portál, s. ISBN Tomeš, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, s. ISBN Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., v platném znění Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., v platném znění Zákon o pomoci v hmotné nouzi č. 111/2006 Sb., v platném znění

104 Další použité zdroje k tématu zdravotní politika
Sociální práva - Životní a existenční minimum - a Životní a existenční minimum - Nemocenské - Důchodové pojištění - Peněžitá pomoc v mateřství - Nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství - Dávky SSP: Sociální reforma -


Stáhnout ppt "aneb systém sociálního zabezpečení"

Podobné prezentace


Reklamy Google