Aktuální otázky ekonomiky a cenotvorby v oboru vodovodů a kanalizací České Budějovice, 13.12.2012.

Prezentace na téma: "Aktuální otázky ekonomiky a cenotvorby v oboru vodovodů a kanalizací České Budějovice, 13.12.2012."— Transkript prezentace:

1 Aktuální otázky ekonomiky a cenotvorby v oboru vodovodů a kanalizací České Budějovice, 13.12.2012

2 2 Ing.Pavel Peroutka předseda ekonomické komise Sovak mobil:602 657 241 mail:pavel.peroutka@energieag.cz

3 3 Osnova I. Právní předpisy pro oblast cen II. Regulace cen obecně III. Věcné usměrňování cen - povrchová voda - pitná voda a odvedená odpadní voda IV. Hlavní problémové okruhy a dotazy

4 4 I. Právní předpisy pro oblast cen ► Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů ► Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů ► Vyhláška č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů ► Cenová rozhodnutí cenových orgánů (Cenové rozhodnutí Ministerstva financí - Výměr MF č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, účinnost od 1. 1. 2012) ► Na ř ízení krajů a obcí

5 5 II. Regulace cen obecně ► Cenové orgány a cenové kontrolní orgány ► Možnosti regulace ceny (kdy lze ceny regulovat) ► Regulace cen ► Způsoby regulace cen ► Seznam zboží s regulovanými cenami ► Cenová evidence, cenová kalkulace ► Sjednávání ceny ► Kontrola cen, správní delikty, pokuta

6 6 III. Věcné usměrňování cen Věcné usměrňování cen povrchová voda, pitná voda, odvedená voda Výměr MF č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (Cenový věstník částka 13/2011)

7 7 Věcné usměrňování cen ► Věcné usměrňování cen (§ 6 zákona č. 526/1990 Sb.) spočívá ve stanovení závazných pravidel pro kalkulaci a sjednávání cen. ► Do věcně usměrňované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk, daň podle příslušných právních předpisů. ► Ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk vymezuje zákon o cenách (§ 2 odst. 7)

8 8 Věcné usměrňování cen Za ekonomicky oprávněné náklady se pro účely regulace cen věcným usměrňováním považují náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu. Při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zboží. Platí obecně, že ne každý skutečně vynaložený náklad je ekonomicky oprávněným nákladem podle pravidel cenové regulace a ne každá výše nákladu je ekonomicky oprávněná.

9 9 Věcné usměrňování cen Ekonomicky oprávněné náklady – náklady, které skutečně náležejí k období, na něž je kalkulace ceny zpracována, a vztahují se k danému zboží. Primárním kritériem je vznik, reálná existence, vynaložení nákladu v souvislosti s reprodukcí zboží podléhajícího cenové regulaci. Uvedené náklady - prokazatelně doložit cenovému kontrolnímu orgánu (účetní podklady, fakturace, kalkulace apod.).

10 10 Věcné usměrňování cen Výměr MF č. 01/2012 dále vymezuje náklady, které zejména nelze uznat za ekonomicky oprávněné z věcného hlediska. Mezi tyto náklady patří např.:  Penále, poplatky z prodlení, úroky z prodlení  Zaviněná manka  Škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním (mimo škod způsobených živelními pohromami), včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob, náhrady škod a odškodnění  Veškeré odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob  Pokuty, poplatky z prodlení, úroky z prodlení, penále, popř. jiná plnění, za nedodržení povinnosti podle smluv a předpisů (včetně ekologických)

11 11 Věcné usměrňování cen  Přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách)  Platby za promlčené dluhy  Opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny  Odpisy vyšší než odpovídá skutečně uplatněným odpisům podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů  Odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů  Výdaje na reprezentaci  Cestovné vyplácené nad rámec jiného právního předpisu (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)  Peněžité vyrovnání (např. odstupné) nad rámec povinností stanovené jiným právním předpisem (§ 67 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)

12 12 Věcné usměrňování cen  Platby pojistného za pojištění škod způsobených statutárními orgány právnických osob  Odvod do státního rozpočtu při neplnění stanoveného podílu zdravotně postižených na celkovém počtu zaměstnanců (§ 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)  Příspěvky na závodní stravování v cizích zařízeních nad 55 % ceny jídel  Náklady na splátky leasingové společnosti za věci, které byly dříve ve vlastnictví nájemce a byly následně prodány leasingové společnosti a pronajaty nájemcem (zpětný leasing)  Zvýšení cen vstupů, které v době zpracovávání kalkulace věcně usměrňované ceny nebyly spotřebovány  Náklady spojené s dlouhodobě nevyužitým majetkem  Odpisy promlčených a nedobytných pohledávek bez ohledu na jejich daňovou uznatelnost  Náklady vynaložené formou sponzorování sportovních a kulturních akcí.  Výplaty dividend.

13 13 Věcné usměrňování cen Za přiměřený zisk se považuje zisk spojený s výrobou a prodejem daného zboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Přiměřeným ziskem je zejména zisk spojený s výrobou a prodejem zboží podléhajícího věcnému usměrňování cen určený na pořízení hmotného a nehmotného majetku a pozemků, na zvýšení základního kapitálu, na tvorbu fondů, jejichž tvorba a naplňování je uloženo jinými právními předpisy. ---------- Není stanoveno žádné procento zisku (např. z nákladů). Určité procentní vyjádření zisku ke zvolené základně je vždy individuální záležitostí. U každého subjektu při posuzování výše zisku je vždy nutno vycházet z konkrétních podmínek.

14 14 Věcné usměrňování cen Do kalkulace ceny pro určité kalkulační období (např. kalendářní rok) lze zahrnout ekonomicky oprávněné náklady odpovídající pravidlům věcného usměrňování cen, které se vztahují k danému kalkulačnímu období (jsou vynaloženy v daném kalkulačním období), a přiměřený zisk odpovídající pravidlům věcného usměrňování cen, který se rovněž vztahuje k danému kalkulačnímu období. Pokud se cena v období, na které je kalkulována a sjednávána, dostane do rozporu s pravidly věcného usměrňování cen ═> nutná korekce.

15 15 Věcné usměrňování cen Princip cenové regulace věcným usměrňováním spočívá v tom, že regulace nastavuje limity jako nepřekročitelné jak pro náklady, tak pro zisk. Vše co by přesahovalo dlouhodobou a obvyklou úroveň obecně je nepřípustné a podléhá sankci v podobě pokuty (při zjištění a prokázání příslušným cenovým kontrolním orgánem). -------- Cena vypočtená podle pravidel věcného usměrňování cen představuje nejvyšší hranici ceny, kterou je možné uplatnit vůči kupujícímu (odběrateli). Zaokrouhlování konečné ceny není důvod pro navýšení věcně usměrňované ceny na základě kalkulace tvořené podle cenových předpisů. ------- Cena se sjednává.

16 16 Věcné usměrňování cen  Prodávající jsou povinni - vést cenovou evidenci o cenách uplatňovaných při prodeji - uchovávat kalkulace cen prokazující dodržení pravidel věcného usměrňování tři roky po skončení platnosti ceny zboží.  Kalkulace ceny (minimální rozsah položek kalkulace) se zpracovává ve struktuře uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 450/2009 Sb., pokud v cenovém rozhodnutí vydaném příslušným cenovým orgánem není uvedena podrobnější struktura kalkulace. VODA – podrobnější struktura kalkulace  Kalkulace se sestavuje na jednotkové množství prodávaného zboží a vychází z nákladů, objemu zisku a množství prodeje zboží pro daný kalendářní rok.

17 17 Povrchová voda – pravidla regulace cen Výměr MF č. 01/2012, část II., položka č. 1 Povrchová voda odebraná z vodních toků a ostatních povrchových vod ► rozšíření regulace od 1. 1. 2012 (změna § 101 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách…) ► Pro účely regulace cen platí: 1. Do ceny nelze zahrnovat náklady na činnosti a tvorbu prostředků na rozvojové potřeby, které jsou předmětem dotací poskytovaných ze státního rozpočtu, ze státních fondů, popřípadě hrazeny z jiných zdrojů, a rovněž náklady a zisk za činnosti poskytované prodávajícím za úplatu. 2. Odpisy lze zahrnout do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3. Prodávající je povinen předložit kupujícímu na jeho žádost kalkulaci ceny vytvořené podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen.

18 18 Podzemní voda - poplatky Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů ► § 88 poplatek za odebrané množství podzemní vody ► Příloha č. 2 Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody Pro zásobování pitnou vodou 2,00 Kč/m 3 Pro ostatní užití 3,00 Kč/m 3

19 19 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen Výměr MF č. 01/2012, část II., položka č. 2 Pitná voda dodávaná odběratelům* Pitná voda dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel („předaná voda“) Odvádění a čištění odpadních vod, z toho jen voda odvedená kanalizací nečištěná, a voda odpadní čištěná Odpadní voda převzatá do kanalizačního systému od jiné osoby, než je odběratel („převzatá voda odpadní“) Rozšíření položky. --------- *§2 odst.5 a §8 odst.7 zákona č. 274/2001 Sb.,

20 20 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen Každá „voda“ je samostatným druhem zboží → samostatná kalkulace. Náklady nelze „přesouvat z kalkulace jedné vody do kalkulace druhé vody“. (Některé položky - nutno rozdělovat podle vhodně zvoleného klíče.) Regulace cen se vztahuje na dodávky pitné vody z vodovodu a na odvádění a čištění odpadních vod kanalizací podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

21 21 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen Dodávky vody z vodovodů a odvod odpadní vody z kanalizací, na které se nevztahuje zákon o vodovodech a kanalizacích, nepodléhají ani stanovené regulaci cen. Ceny v těchto případech nemohou být libovolné. Zákon o cenách (§ 2 odst. 3) – „prodávající ani kupující nesmí zneužít svého výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch“.

22 22 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen Pro účely regulace cen platí: (položka č. 2 části II. výměru MF č. 01/2012): 1. V případě výraznějšího kolísání cen vstupů oprávněně zahrnovaných do nákladů lze při propočtu ekonomicky oprávněných nákladů tyto ceny časově průměrovat s tím však, že průměrná cena nesmí být za daný časový interval záměrně zvýšena. 2. Odpisy lze zahrnout do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné prodávajícím podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3. Do ceny nelze zahrnovat náklady a tvorbu prostředků na rozvojové potřeby, které jsou dotovány ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtů krajů a obcí, popřípadě hrazeny z jiných zdrojů (EU).

23 23 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 4. Ekonomicky oprávněným nákladem je nájemné za pronájem infrastrukturního vodohospodářského majetku (movitého a nemovitého majetku), který je používán výlučně na výrobu a dodání (rozvod) pitné vody nebo na odvádění a čištění, popřípadě zneškodňování, odpadních vod. Nájemné zahrnuje zejména prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací, investice související s rozvojem (rozšířením) vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a na správu majetku, včetně případného přiměřeného zisku vlastníka vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. 5. Do ceny nelze zahrnout odpisy infrastrukturního majetku nevyužívaného pro výrobu a dodání (rozvod) pitné vody nebo na odvádění a čištění, popřípadě zneškodňování, odpadních vod, kromě infrastrukturního majetku sloužícího prokazatelně k zajištění pohotovosti dodávek vody a odvádění a čištění vody. 6. Náklady za výrobky a služby přeúčtované v rámci účetní jednotky, které jsou uplatňovány v ceně vody, nesmí obsahovat zisk.

24 24 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 7. Do ceny nelze zahrnout náklady vynaložené na jinou než regulovanou činnost, které jsou zahrnuty v jiných tržbách než za vodné a stočné. 8. Do ceny vody lze zahrnout pouze řádně účtované rezervy na opravu hmotného majetku tvořené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zanikne-li důvod tvorby zákonných rezerv nebo nedojde-li k čerpání rezerv. musí být tyto rezervy zrušeny v celkové neuplatněné výši podle zákona č. 593/1992 Sb. a odečteny od ekonomicky oprávněných nákladů v roce zrušení rezervy. U rezerv na více let lze uplatnit časové rozlišení nákladů. Do věcně usměrňované ceny lze zahrnout poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle jiného právního předpisu */ včetně té části poplatků, jejíž zaplacení bylo odloženo rozhodnutím České inspekce životního prostředí. ( */ zákon č. 254/2001 Sb.)

25 25 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 9. Do věcně usměrňované ceny lze zahrnout prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. 10. Pokud je rozhodnuto (§ 20 odst. 4 a 5 zákona č. 274/2001 Sb.) o uplatnění dvousložkové formy vodného a stočného, může být vyčleněno nejvýše 20 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období pro výpočet pevné složky (§ 20 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb.).

26 26 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen Rozšíření pravidel regulace cen – určení přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu 11. Pro určení přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu podle § 2 odst., 7 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, platí: a) tuto část přiměřeného zisku zahrnuje do kalkulace věcně usměrňované ceny prodávající disponující hmotným kapitálem i know-how pro výrobu a prodej zboží s regulovanou cenou, a to bez ohledu na formu vlastnictví, organizační členění či model provozování vodohospodářského majetku, b) pokud provozovatel zahrne do výpočtu přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu majetek vlastníka infrastrukturního vodohospodářského majetku, je povinen prokázat, že tento zisk již není vytvářen vlastníkem, například v nájemném.

27 27 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 12. Přiměřený zisk zajišťující přiměřenou návratnost použitého kapitálu (PZNK) se vypočítá pomocí vzorce PZNK = OPK x WACC + RO Kde: OPK → je celková hodnota kapitálu použitého pro potřeby výroby a prodeje zboží s regulovanou cenou WACC → je míra výnosnosti použitého kapitálu stanovená Ministerstvem financí RO → je hodnota finančních prostředků potřebných a nekrytých vlastními a cizími zdroji podle plnění plánu obnovy vodohospodářské infrastruktury v příslušném roce. Tato hodnota může být zahrnuta do přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu, pouze pokud je v plné výši využita pro plnění plánu obnovy a navíc pouze u společností, které vedle výroby a prodeje zboží s regulovanou cenou jsou zároveň vlastníkem používané infrastruktury. V ostatních případech je jeho hodnota rovna nule.

28 28 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 13. Celkovou hodnotu použitého kapitálu (OPK) tvoří jednotlivé složky, kterými jsou: a) infrastrukturní majetek (IM) b) provozní majetek (PM) c) pracovní kapitál (PK) d) zohlednění nákupu společnosti (ZNS) Způsob určení jednotlivých složek použitého kapitálu je uveden v příloze č. 4 výměru. 14. Účetní hodnota infrastrukturního majetku, který je prokazatelně používán pro výrobu a prodej zboží s regulovanou cenou, musí být doložitelná jako zůstatková hodnota aktiv v účetnictví prodávajícího příslušného roku. Do hodnoty infrastrukturního majetku nemůže být zahrnut majetek, který byl pořízen bezúplatně, například na základě smlouvy o bezúplatném převodu, nebo byl financován prostřednictvím dotace (i částečně). Toto ustanovení neplatí pro majetek převedený po transformaci státních podniků v rámci transformace státních podniků podle jiného právního předpisu (např. zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů).

29 29 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 15. Účetní hodnota provozního majetku, který je prokazatelně používán za účelem výroby a prodeje zboží s regulovanou cenou, musí být doložitelná jako zůstatková hodnota aktiv v účetnictví prodávajícího příslušného roku. 16. Hodnota pracovního kapitálu, který je prokazatelně používán za účelem výroby a prodeje zboží s regulovanou cenou, se vypočte způsobem stanoveným v příloze č. 4 výměru. 17. Hodnota zohlednění nákupu společnosti vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti prodávajícím a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu. Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy majetku. Tento rozdíl může vzniknout pouze před datem platnosti tohoto výměru. Promítnutí této složky do hodnoty použitého kapitálu je možné až po předchozím rozhodnutí Ministerstva financí na základě žádosti prodávajícího.

30 30 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 18. Míra výnosnosti použitého kapitálu je stanovena ve výši 7 %. Pokud prodávající prokáže, že stanovená míra výnosnosti je v jeho případě nedostatečná, může rozhodnout o míře výnosnosti Ministerstvo financí rozhodnutím podle § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 19. Prodávající je povinen zajistit postup podle bodů 11 až 18 nejdéle do 31. 12. 2012, tedy pro zpracování kalkulací cen vstupujících v platnost v roce 2013. 20. Meziroční nárůst hodnoty celkového přiměřeného zisku (CPZ) zahrnutého do kalkulace cen za 1m 3 vody dodané nebo odvedené na příslušný rok musí odpovídat vztahu CPZ t1 /CPZ t0 ≤ 1,05. Ve výjimečných případech prodávající před sjednáním cen pro další období může předložit Ministerstvu financí žádost s odůvodněním potřeby uplatnění vyššího nárůstu zisku, který může promítnout do ceny až po vydání souhlasného rozhodnutí Ministerstva financí

31 31 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen Příloha č. 4 k výměru MF č. 01/2012 Tabulka pro výpočet přiměřeného zisku a použitého kapitálu. ------ Nová ustanovení → školení.

32 32 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 21. Za každý další započatý den, kromě prvních 24 hodin nefunkčnosti vodovodního nebo kanalizačního systému, musí být na žádost kupujícího poskytnuta přiměřená sleva z pevné složky. Na tuto okolnost musí být kupující ve smlouvě výslovně upozorněn. 22. Prodávající je povinen předložit kupujícímu na jeho žádost kalkulaci ceny vytvořené podle této položky (podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen). Kalkulace ceny prokazující dodržení pravidel regulace podle §11 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, se zpracovává v členění nákladových položek odpovídajícím příloze č. 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. --------- Poznámka: Vyhláška č. 450/2010 Sb.; příloha č. 1

33 33 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 23. Subjekty, které postupují podle přílohy č. 7 Operačního programu Životní prostředí pro období 2007 – 2013 Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na „Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013“ předložených EK 6. srpna 2007 a používají k naplnění těchto podmínek pro čerpání prostředků k tomuto účelu v nich stanovený postup pro výpočet ceny, považuje se tento postup za postup podle této položky (podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen). Tyto subjekty jsou povinny v rámci vedení cenové evidence sestavovat kalkulaci cen postupem stanovených v bodě 22. ---------- Poznámka: Oddílný model provozování (vlastník-provozovatel) – současný odst. 23 Finanční model Vyrovnávací nástroj Smíšený model (vlastník=provozovatel) Fond soudržnosti 2004 – 2006

34 34 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 24. Rozúčtování vodného a stočného jednotlivým spotřebitelům se provede podle písemné dohody uzavřené mezi odběratelem a spotřebiteli účastnícími se tohoto rozúčtování. Spotřebitelem se rozumí majitel bytu, uživatel bytu, uživatel nebytových prostorů nebo jiný uživatel nemovitosti včetně odběratelů, kteří nemovitost přímo užívají. 25. Nedojde-li k dohodě podle odst. 24 nejméně s polovinou spotřebitelů provede se rozúčtování podle počtu obyvatelů bytu v závislosti na vybavení bytu a podle počtu a druhu nebytových prostorů (směrná čísla roční potřeby vody – příloha č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Pevná složka, je-li zvolena dvousložková forma vodného a stočného, se rozúčtuje podle m 2 podlahové plochy bytů a nebytových prostorů.

35 35 Pitná voda a odvedená odpadní voda – pravidla regulace cen 26. Způsob výpočtu záloh dohodne odběratel se spotřebiteli. Nedojde-li k dohodě nejméně s polovinou spotřebitelů, měsíční zálohy za dodávku pitné vody a za odpadní vodu odvedenou se pro každé zúčtovací období vypočítají ve výši maximálně jedné dvanáctiny dodávek a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody vynásobené cenami sjednanými podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen. Tato dohoda musí být uzavřena před počátkem zúčtovacího období. ------- Poznámka: Příprava zákona o službách spojených s užíváním bytu.

36 36 IV. Hlavní problémové okruhy a dotazy Hlavní problémové okruhy Dotazy

37 37 Hlavní problémové okruhy  Dotace k cenám (odkaz na § 2 zákon o cenách, cena obsahuje zcela nebo zčásti …, jak v tomto případě v DPH)  Vlastní spotřeba vody (+ prací vody z ÚV)  Diferencované ceny – nadstandardní znečištění  Vyvážení a čištění zvláštních odpadních vod (jímky)  Předaná a převzatá voda (areálové vodovody a kanalizace, ZTV)  Dvousložková cena  Zpětné uplatnění ceny  Sjednávání cen (§ 13 zákona o cenách – konečná cena obsahuje veškeré daně a cla, tedy i DPH – pro r. 2013 17,5 % x 15 %)  Sociálně únosné ceny  Odložené úplaty  Množstevní slevy (pouze ze zisku, pozor na ÚHOS)  Srážkové vody jednotná resp. oddílná kanalizace

38 38 Hlavní problémové okruhy  Režie (rovněž nezahrnovat vyjmenované ekonomicko- neoprávněné náklady)  věcné regulaci podléhají jen ty vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, které byly takto zkolaudovány (nepodléhají např. oddílné kanalizace – dešťové, vyvážení a čištění septiků)  Náklady na vymáhání pohledávek jsou opr. náklad, ale odpisy pohledávek jsou ek. neoprávněný náklad  Teze – ne každý daňově uznatelný náklad může být ek. oprávněným nákladem, ale naopak platí, že každý ek. oprávněný náklad je resp. musí být daňově uznatelným  Odchylky mezi plánovou (prodejní) kalkulací a výslednou kalkulací  Investiční úroky mohou být ek. oprávněným nákladem již od počátku výstavby pokud se je prodávající nerozhodne kapitalizovat (do pořizované hodnoty majetku)

39 39 Hlavní problémové okruhy █ Sjednávání cen I.  § 1 odst. 2 zákona o cenách - cena je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží.  Veškeré ceny uplatněné na trhu (vč. cen regulovaných) se sjednávají (§ 2 odst. 1 a 2 zákona o cenách)  Cena musí být kupujícímu zřejmá před uskutečněním nákupu (§ 13 zákona o cenách), resp. před uzavřením dohody (smlouvy). -------  V případě dodávky vody cenové předpisy nestanoví žádné konkrétní lhůty pro zveřejnění cen na další období.  Změna ceny → zveřejnit před termínem platnosti.

40 40 Hlavní problémové okruhy █ Sjednání cen II.  Cena vody se kalkuluje podle cenových předpisů. (zákon č. 526/1990 Sb., vyhláška č. 450/2009 Sb., výměr MF č. 01/2012 - předpisy platné pro příslušné kalkulační období)  Dodávky vody a odvádění odpadních vod se fakturují za sjednanou cenu.  Platný (nabídkový) ceník prodávajícího (kontaktní místa a provozní střediska dodavatele, místně příslušný obecní úřad).  Prodávající je povinen předložit kupujícímu na jeho žádost kalkulaci ceny (bod 22. položky č. 2 části II. výměru MF č. 01/2012). (obdoba - § 20 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb. – předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny)  Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. Může také rozhodnout vlastník vodovodu a kanalizace (§ 20 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb.). ----- Vyhláška č. 428/2001 Sb. - příloha č. 19 Opatření obecné povahy MZe

41 41 Hlavní problémové okruhy █ Sjednávání cen III.  Mezi vlastníkem a provozovatelem se neuzavírají dohody o cenách pro vodné a stočné (plnění neprobíhá). Dodání vody a její odvedení je předmětem vztahu mezi vlastníkem nebo zmocněným provozovatelem a odběrateli.  Smlouva mezi vlastníkem a provozovatelem sice může zahrnovat i ustanovení týkající se zveřejnění cen vody pro určité období, ale z cenového hlediska je rozhodující ujednání mezi prodávajícím a kupujícím, neboť cena vody se sjednává mezi mini, nikoliv mezi vlastníkem provozovatelem.

42 42 Hlavní problémové okruhy █ Obec (vlastník infrastruktury) – stanovení cen Zákon č. 265/1991 Sb. (§ 4a) - obec může nařízením obce stanovit ceny pouze v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí Ministerstva financí. Výměr MF č. 01/2012, část. I, oddíl B. Obce nemají v oblasti vody žádnou působnost ve stanovení cen. Cena vody propočtená podle pravidel regulace cen je běžně projednávána s majitelem infrastruktury - obcí. Cena schválená obcí → nabídková cena určená jako podklad pro sjednávání ceny mezi prodávajícím a kupujícím. ------- Poznámka: Nutno rozlišovat pojmy např. „schválení“, „stanovení“, „zveřejnění“ ceny.

43 43 Hlavní problémové okruhy █ Změny cen – kdy je provést Změna určených podmínek (tj. i množství dodané nebo odvedené vody a s tím spojené snížení nákladů). Rozhodným dnem by měl být termín, kdy je zřejmé, že se jedná o nezvratitelnou změnu, která se nebude měnit směrem k původním hodnotám (např. sezónní vliv). Při zjištění faktů, které by mohly vést k ovlivnění ceny v průběhu období, na něž je tato cena kalkulována, by měl být vždy proveden nový propočet ceny.

44 44 Hlavní problémové okruhy █ Uplatňování „sazby za připojenou osobu/rok, resp. za připojenou nemovitost“ ze strany obce („paušální platby“ → cena není na fyzikální jednotku objemu vody) Regulace cen se vztahuje na dodávky pitné vody z vodovodu a na odvádění a čištění odpadních vod kanalizací podle zákona č. 274/2001 Sb. Nutnost uchovávat kalkulaci ve stanovené struktuře (§ 1 odst. 4 vyhlášky č. 450/2009 Sb.) Pokud se jedná o vodovody a kanalizace, na které se vztahuje zákon č. 274/2001 Sb., není uplatňování „sazby za připojenou osobu/rok, resp. za připojenou nemovitost“ v souladu s cenovými předpisy. ------ Zákon č. 274/2001 Sb. – např. jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod (§ 20 odst. 2) Poznámka: Nové řešení v oblasti bydlení – zákon o službách – paušál za služby.

45 45 Hlavní problémové okruhy █ Oddílná kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklým odtokem srážkových vod Tato kanalizace není kanalizací pro veřejnou potřebu podle zákona č. 274/2001 Sb. - na cenu vody touto kanalizací odváděnou se nevztahuje ani cenová regulace. Cena - sjednává se podle zákona o cenách dohodou mezi prodávajícím a kupujícím včetně podmínek, za nichž platí (pozor: § 2 odst. 3 zákona o cenách). Platba - subjekty, připojené na příslušnou kanalizaci sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod. Za poskytnutou službu by měl platit uživatel (objednavatel) této služby (popř. vlastník kanalizace, je-li to možné). ----- Poznámka: Náklady, které souvisejí s oddílnou kanalizací sloužící k odvádění povrchových vod vzniklým odtokem srážkových vod (nevztahuje-li se na ni zákon č. 274/2001 Sb.), nelze zahrnovat do regulované ceny vody odvedené jednotnou kanalizací pro veřejnou potřebu.

46 46 Dotaz █ V jakých případech mohou být náklady na technický audit podle zákona č. 274/2001 Sb. uznány jako ekonomicky oprávněné náklady Náklady na zpracování technického auditu vyhlášeného na podnět obce lze v určitých případech považovat za ekonomicky oprávněné náklady při sestavování kalkulace věcně usměrňované ceny vody. Výsledky auditu svědčí pro jeho provedení (např. odhalují nedostatky v provozování, zakládají důvod vodoprávnímu úřadu pro zahájení řízení o porušení povinností stanovených zákonem některým podnikatelským subjektem) – náklady na provedení technického auditu, pokud nebyly uhrazeny jiným způsobem (např. náhrada škody, pojistné), je možno považovat za ekonomicky oprávněné náklady ve smyslu § 2 odst. 7 zákona o cenách. Za ekonomicky oprávněné náklady není možno považovat ty náklady, které byly vynaloženy na technický audit, jehož výsledky např. neprokázaly porušení právních předpisů, nebyly vynaloženy v souvislosti s vlastnictvím nebo efektivním provozováním vodohospodářského infrastrukturního majetku atd.

47 47 Dotaz █ Pro účely benchmarkingu by měly kalkulace cen pro vodné obsahovat všechny vynaložené náklady související s výrobou a dodávkou pitné vody (obdobně u ceny pro stočné). Nenaráží tato proklamace na to, že dle § 2 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, může cena obsahovat zcela nebo zčásti náklady na výrobu … Domníváme se, že toto ustanovení by mělo být v případě věcně usměrňovaných cen upraveno. V případě (zvláště u malých obcí), že když by byly dosaženy ceny přesahující sociálně únosné ceny, mohla by pak obec dotovat ceny z vlastního rozpočtu. Jaký je názor MF na tuto problematiku? Byly by možné dva pohledy na kalkulaci - jeden pro srovnání, druhý pro cenu. Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, umožňuje, aby cena neobsahovala celý přiměřený zisk nebo nekryla zcela všechny náklady. Cenová kalkulace však může obsahovat všechny nákladové položky v plné výši odpovídající pravidlům věcného usměrňování cen. Správně sestavená kalkulace koresponduje s maximálním limitem ceny v souladu s pravidly regulace. Sestavení kalkulace není závazek ji při sjednávání cen nutně dodržet (lze uplatnit nižší cenu). Ustanovení § 2 odst. 1 zákona o cenách není v rozporu s jinými pravidly. (Poznámka: srovnání - MZe)

48 48 Dotaz █ Provozovatel pořídil na své náklady GIS. Podle některých daňových auditorů však toto nelze považovat za nehmotný majetek a odpisovat jej. Můžeme tento majetek tedy časově rozlišovat, a to po dobu trvání provozovatelské smlouvy (jednorázové zahrnutí do nákladů pro kalkulace by vedlo k jejich neúměrnému zatížení). Náklady na GIS sloužící ke správě vodovodních sítí by bylo možno považovat za ekonomicky oprávněný náklad bez ohledu na stanovisko auditorů vážící se zřejmě k možnosti odpisování. Rozdělení pořizovací ceny do několika let a takto promítnout do cenové kalkulace by bylo přípustné.

49 49 Dotaz █ Společnost ve svém portfoliu činností zabezpečuje jak regulované, tak neregulované činnosti - rozpouštění režijních nákladů Do regulované ceny např. pitné vody mohou být zahrnuty jen ty ekonomicky oprávněné náklady (včetně režií), které souvisejí s pitnou vodou, a tomu odpovídající přiměřený zisk. K rozpouštění režijních nákladů je nutné zvolit vhodný postup („klíčování“ – objem m 3, tržby v Kč, jiné); hodnotové i technické hledisko. Věrohodně prokázat cenové kontrole, že náklady z neregulovaných činností nejsou ani v režiích, ani se přes „rozpouštěcí“ základnu nedostanou do kalkulace ceny pro vodné a ceny pro stočné. ----- Poznámka: Právní předpisy v oblasti účetnictví neřeší rozvrhování režijních nákladů.

50 50 Dotaz █ Podle výměru MF č. 01/2012 (i podle zákona č. 274/2001 Sb.) jsme povinni na žádost kupujícího (odběratele) mu předložit kalkulaci ceny. Kalkulace ceny prokazující dodržení pravidel regulace cen se zpracovává v členění nákladových položek odpovídajícím příloze č. 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Kupující však vyžaduje podrobnější údaje. Požaduje rozpis jednotlivých analytických účtů. Jsme povinni tyto údaje mu poskytnout? Podle bodu 22. položky č. 2 části II. výměru MF č. 01/2012 je prodávající povinen předložit kupujícímu kalkulaci ceny vytvořené podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen. Není stanovena žádná povinnost předkládat např. specifikaci jednotlivých nákladových položek kalkulace. Cenové předpisy neukládají povinnost poskytovat rozpis jednotlivých analytických účtů. Záleží na dohodě mezi prodávajícím a kupujícím, jaké údaje budou poskytnuty. ---------- Poznámka: § 20 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. – „Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné.“

51 51 Dotaz █ Uvažuje se o tom, že by výše dividendy na akcii byla nějakým způsobem limitována? (Nepřímo toto omezení je nastaveno ve finančním modelu u dotované infrastruktury z OPŽP u oddílného modelu provozování.) V současné době se neuvažuje se stanovením limitu výše dividendy. Nelze však vyloučit určitou „regulaci této oblasti“ v příštích letech. ------- Cenovými předpisy není stanovena žádná výše zisku určená k výplatě dividend hranicí z celkového objemu dosaženého (přiměřeného) zisku. Rozhodující jsou podmínky v konkrétním subjektu s přihlédnutím k zabezpečování všech daných povinností. Při posuzování výše přiměřeného zisku vyčleněného na dividendy by mělo být přihlédnuto např. k rozvoji firmy i k dlouhodobě uplatňované výši dividend, včetně k obvyklé a přiměřené výši dividend v daném odvětví, resp. k porovnání s ostatními společnostmi v obdobném postavení. Princip posuzování přiměřeného zisku podle kapitálové návratnosti v sobě zahrnuje i uznání výnosu pro investora.

52 52 Dotaz █ Neustále se mluví a diskutuje o tzv. „sociální ceně“ („sociálně únosné ceně“). Uvažuje se o tom, že by se i tento pojem dostal do cenové legislativy? Případně, že by se „prodejní ceny“ alespoň srovnávaly s touto sociálně únosnou cenou? Cena jako ekonomická kategorie nemůže prioritně vycházet ze sociálního aspektu, neboť by tím byla deformována. Sociální aspekt řeší příslušná legislativa v sociální oblasti. Obecně - smyslem a posláním cenové regulace je přispívat k plnohodnotné hospodářské soutěži a nikoliv chránit určité segmenty veřejnosti. Ministerstvo financí nepředpokládá v současné době pojem „sociálně únosná cena“ včleňovat do cenových předpisů. ------- Sociálně únosná cena: Sociálně únosná hranice pro výdaje na vodné a stočné je definována jako cena pro vodné a stočné (včetně DPH), která představuje 2% průměrných příjmů domácností, s prognózou nárůstu příjmů domácnosti dle Finanční analýzy a se standardní spotřebou 80 l/os/den pro účely daného výpočtu. (Zdroj: Metodika pro žadatele - MŽP,SFŽP). -------- „Sociálně únosnou cenu“ lze chápat jako nepřekročitelný limit pro budoucí vývoj.

53 53 Dotaz █ Jsou bankovní záruky pro zajištění smluvního vztahu ekonomicky oprávněným nákladem pouze u projektů dotovaných z OPŽP nebo stanovisko MF v této oblasti se vztahuje i na všechny smluvní vztahy v oblasti „provozování VaK“? Stanovisko MF ve věci bankovní záruky vydané pro účely „projektů dotovaných z OPŽP“ platí obecně, tj. i na smluvní vztahy mimo rámec OPŽP. ----------- V zadávacích podmínkách na výběr provozovatele je k celkovému zajištění smluvního vztahu navrhována bankovní záruka ze strany provozovatele (uchazeče). Uplatnění bankovní záruky v rámci oprávněných nákladů. Odůvodněnost zahrnutí nákladů (ceny za bankovní záruku) by měla být doložena:  podmínkou nezbytnosti existence bankovní záruky pro uzavření smlouvy mezi vlastníkem a provozovatelem  prokázáním nemožnosti nahradit bankovní záruku jiným zajišťovacím instrumentem  do věcně usměrňované ceny budou promítnuty náklady na bankovní záruku ve skutečně prokazatelné zaplacené výši nepřesahující cenu obvyklou  získání bankovní záruky nebude zatěžováno dalšími ručícími subjekty (bankami), bude se jednat o vztah ručící banky k beneficientovi v případě, že příkazce nebude schopen plnit své závazky. Není-li nezbytnost bankovní záruky doložena, nemohou vzniklé náklady být promítány do věcně usměrňované ceny vody.

54 54 Dotaz █ Je možné aplikovat při „stanovení“ cen pro vodné a stočné finanční nástroje (finanční model a vyrovnávací nástroj), které jsou uplatňovány u projektů dotovaných z OPŽP, i mimo rámec projektů dotovaných z OPŽP? Ustanovení bodu 23. položky č. 2 části II. výměru MF č. 01/2012 se vztahuje pouze na subjekty, které musí postupovat podle přílohy č. 7 OPŽP (Podmínky přijatelnosti) a uplatňovat stanovený postup pro výpočet ceny. ═>Mimo rámec projektů dotovaných z OPŽP nelze uplatňovat nástroje OPŽP. Není dobrovolná volba pravidel regulace cen vody. ------ Bod 23. „Subjekty, které postupují podle přílohy č. 7 Operačního programu Životní prostředí pro období 2007 – 2013 Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na „Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013“ předložených EK 6. srpna 2007 a používají k naplnění těchto podmínek pro čerpání prostředků k tomuto účelu v nich stanovený postup pro výpočet ceny, považuje se tento postup za postup podle této položky (podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen). Tyto subjekty jsou povinny v rámci vedení cenové evidence sestavovat kalkulaci cen postupem stanovených v bodě 22.“

55 55 Dotaz █ Aplikujeme dvousložkovou formu vodného a stočného. Pro výpočet pevné složky jsme vyčlenili 20% z ÚVN +zisk (plán tržeb). V prosinci minulého roku jeden významný odběratel měl dlouhodobou odstávku a tím došlo k výpadku tržeb. Při „vyúčtování cen pro vodné a stočné“ jsme zjistili, že pevná složka vyšla 20,4 %. Je toto považováno za porušení cenových předpisů? Obecně – uvedený případ, tj. překročení hranice 20 %, lze kvalifikovat jako porušení cenových předpisů. V případě cenové kontroly - cenový kontrolní orgán sám zváží a rozhodne, zda uvedené překročení podílu jednotlivých složek kvalifikovat jako porušení cenových předpisů se všemi důsledky či nikoliv. ------- Bod 10. položky č. 2 výměru MF č. 01/2012 - pro výpočet pevné složky pro dané období může být vyčleněno nejvýše 20 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku. Stanovisko MF: Stanovený podíl nákladů a zisku pro zahrnutí do pevné složky je nutno korigovat tak, aby platil nejen v období sestavování kalkulace (v době „vyčlenění nákladů a zisku“) ale i po skončení období, v němž platila věcně usměrňovaná cena. Příloha č. 17 vyhlášky č. 428/2001 Sb. – postup výpočtu pevné složky vodného a stočného; nutnost úpravy příslušných koeficientů - vazba na cenové rozhodnutí MF.

56 56 Dotaz █ Sjednávání pojištění odpovědnosti pro členy statutárního orgánu zpravidla představenstva je dle cenového výměru považováno za ekonomicky neoprávněný náklad. Můžeme tedy vycházet z toho, že pro členy jiných volených orgánů společnosti (zpravidla dozorčí rady) je tento náklad ekonomicky oprávněný? Nebo ve výměru jde o opomenutí textu – volené orgány, tak jako obdobně je to uvedeno u odměn statutárních a jiných volených orgánů. Úvodní pasáž části II. výměru MF č. 01/2012: Za ekonomicky oprávněné náklady nelze uznat zejména (═>nejedná se o vyčerpávající výčet): „veškeré odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob“ „platby pojistného za pojištění škod způsobených statutárními orgány právnických osob“ – v rámci přípravy výměru na příští rok →pro jednoznačnost úprava textu („platby pojistného za pojištění škod způsobených statutárními orgány a dalšími orgány právnických osob“) Není to opomenutí. Dlouhodobě je z EON vyloučena jakákoliv odměna, jakéhokoli orgánu.

57 57 Dotaz █ Cena v případě zhoršených dodávek pitné vody (např. neplnění některých parametrů - zhoršení senzorických vlastností vody). Musí být poskytnuta sleva z ceny? Regulace cen se vztahuje na dodávky pitné vody z vodovodu podle zákona č. 274/2001 Sb. Jestliže příslušný orgán vydá povolení na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje veškeré parametry ukazatelů pitné vody, lze předpokládat, že po tuto dobu se na dodávanou pitnou vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu v dané lokalitě pohlíží jako na pitnou vodu, její používání by nemělo vést k ohrožení zdraví, a není tedy právní nárok např. na vymáhání slevy z ceny. Pokud se vodohospodářský subjekt rozhodne poskytnout slevu, lze ji poskytnout pouze na úkor přiměřeného zisku. ----- zákon č. 258/2000 Sb.

58 58 Dotaz █ Námi dodávaná pitná voda v ukazatelích dusičnany má hodnotu 80mg/l, není tedy v souladu s příslušným legislativním předpisem pro pitnou vodu. V současné době nám byla prodloužena výjimka (3. výjimka – hlášená a evidovaná v EK). Podle příslušného nařízení MZd, resp. „hlavního hygienika ČR“, musíme určeným skupinám odběratelů (těhotné ženy, kojenci atd.) dodávat „balenou pitnou vodu“ nebo poskytovat odpovídající finanční příspěvek. Jsou tyto náklady považovány za ekonomicky oprávněné náklady? Posouzení každého případu, resp. ukazatele. Vytvářet tlak na zvýšení kvality. Náhrada škody. ---- Posoudit – kdo je na vině; promítnout do úhrady za odběr vody, do náhrady škody od znečišťovatele apod. Pak možné úvahy – část reparace použít na distribuci balené vody. ---- Hledisko dlouhodobosti a obvyklosti – parametry nejsou naplněny.

59 59 Dotaz █ Budeme realizovat tzv. generel odvodňování odpadních a srážkových vod. Daňovými auditory je toto považováno za daňově uznatelný náklad, tj. náklad – výdaj zajišťující budoucí příjmy. Lze tento náklad považovat i za ekonomicky oprávněný náklad s tím, že do ceny pro stočné bychom jej rozpouštěli po dobu předpokládaného používání (tj. cca 10 let)? Náklad související s realizací „generelu“ je možno považovat za ekonomicky oprávněný náklad ve smyslu § 2 odst. 7 zákona o cenách. Dlouhodobá obvyklá úroveň ve srovnatelných podmínkách. Účelnost a efektivnost vynakládání – jen náklady, které jsou pro daný případ skutečně nezbytné.

60 60 Dotaz █ Obec si provozuje vodárenskou infrastrukturu ve vlastní režii. Při kalkulaci cen pro vodné a stočné jsme také využívali „ř. 4.1.- odpisy a tvorba prostředků na obnovu“ (příloha č. 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Nákladově však začínáme odpisovat až v tomto roce. Pokud se jedná o tvorbu prostředků na obnovu, tak takovýto účet ve „směrnicích pro veřejnoprávní subjekty“ není povolen. Tudíž tato položka (hodnota na této položce) není doložitelná z účetnictví. Je toto považováno za porušení cenových předpisů? „Doložitelnost obnovy“ z účetnictví (obec)´. V případě obnovy je nutno také přihlížet k určitým specifickým podmínkám tvorby potřebných finančních prostředků na obnovu prostřednictvím plánu financování obnovy. „Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací“ (viz příloha č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb.) včetně příslušného komentáře může sloužit pro cenové účely jako doklad pro „doložitelnost vytváření prostředků na obnovu“. Tyto prostředky (resp. zdroje na ně) ve výši obvyklé a přiměřené mohou být zahrnuty do věcně usměrňované ceny vody. Rozhodující je tvorba prostředků a také jejich použití pro daný účel. Stanovisko se vztahuje výhradně k cenové oblasti, nikoliv k účetním předpisům.

61 61 Dotaz █ Zůstatková hodnota vyřazeného majetku. Vlastníme a provozujeme v místní části města vodovodní řad vč. čerpací stanice. Z tohoto řadu resp. přes tuto čerpací stanici jsme realizovali dodávky pro „průmyslový podnik“. Ten ukončil činnost. Budovy byly zbourány a na jejich místě bude pouze zatravněná plocha. Z tohoto důvodu bude vodovodní řad vyřazen z provozu a taktéž čerpací stanice, která bude také zbourána. V tomto případě zůstatková hodnota je daňově uznatelným nákladem, ale je to možno také považovat za ekonomicky oprávněný náklad? Mohou demoliční práce také vstoupit do ceny pro vodné? Není rovnítko mezi daňově uznatelným nákladem a ekonomicky oprávněným nákladem. Každá z uvedených kategorií slouží k jiným účelům. Zůstatková hodnota – nelze považovat za ekonomicky oprávněný náklad. Jestliže majetek je (nebo byl) přímo součástí vodohospodářské infrastruktury a je zbourán, je možno považovat zapracování nezbytných nákladů na jeho „likvidaci“ do cen pro vodné za ekonomicky oprávněné náklady.

62 62 Dotaz █ V našem městě se nacházel vodovod, ke kterému se vlastnicky nikdo nehlásil ač byl stávajícím provozovatelem provozován. Po projednání s právníkem jsme tento vodovod jako tzv. majetek neznámého vlastníka, nabyli do vlastnictví obce a následně pronajali provozovateli. Dle stanoviska MF (DPPO) odpisy jak účetní tak daňové vycházejí z hodnoty dle ocenění „znalcem“. Jsou tyto účetní odpisy také ekonomicky oprávněným nákladem? Pravidla věcného usměrňování cen vody umožňují do ceny zahrnout odpisy skutečně uplatněné podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (viz – bod. 2. položky č. 2 části II. výměru MF č. 01/2012). Uvedené náklady tedy lze považovat za ek. oprávněné náklady. █ Dokud nebyl tento vodovod v našem vlastnictví tak „provozovatel“ tento vodovod provozoval již s ohledem na to, že na něj byl napojen značný počet odběratelů. Provozovatel realizoval tržby z vodného od těchto odběratelů, hmotné jednotky (m 3 ) a vynaložené náklady (především opravy) zahrnoval do celkové kalkulace ceny pro vodné v našem městě. Jsou i tyto náklady ekonomicky oprávněné, když bylo dodatečně zjištěno, že tento vodovod nebyl předmětem nájemního vztahu? Každý takový případ (zřejmě ojedinělý) zasluhuje individuální posouzení. Vzhledem k tomu, že se v daném případě patrně jedná o vodovod pro veřejnou potřebu, vodovod byl provozován (v dobré víře), dodávky pitné vody byly realizovány, lze usoudit, že na uplatňovaný postup by bylo možno nahlížet jako na postup v souladu s cenovými předpisy. Nelze zobecňovat! Předpoklad - došlo k „nápravě“. Cenovému kontrolnímu orgánu řádně věc vysvětlit.

63 63 Dotaz █ Dotaz se týká poplatků za znečištění vodních toků (tzv. zbytkové znečištění z ČOV). Při tvorbě plánové - prodejní kalkulace zahrnujeme do této položky hodnoty „výměru“ příslušné ČIŽP. Do tohoto „výměru“ nám však ČIŽP nechce promítat (ač to vyplývá ze zákona o vodách) tzv. odpočet za znečištění, které je obsaženo v surové vodě určené pro výrobu pitné vody. Argumentují tím, že kvalita surové vody je proměnlivá, a proto to do „výměru“ nechtějí zahrnout. Na druhé straně nám však kontrolní – cenový orgán oponuje, že v tomto případě „nadhodnocujeme“ tuto nákladovou položku a tvrdí, že v každém roce jsme nějakou částku za odpočet surové vody obdrželi. Máme při plánování této položky vycházet z našich odhadů a nedržet se tedy „výměru“ ČIŽP? Výměr ČIŽP – zálohy na poplatky? Výměr o stanovení záloh na poplatky a poplatkový výměr. ------ Posoudit konkrétní případ. Rozdíly. Do ceny lze zahrnout. ------ Poplatky sankční povahy nelze považovat za ekonomicky oprávněný náklad.

64 64 Dotaz █ Vlastník VH majetku pronajal tento majetek nájemci. Součástí pronajatého majetku jsou i lesní pozemky, které se vztahují k ochrannému pásmu I. stupně. Nájemné z těchto pozemků je kalkulováno do ceny pro vodné. Kontrolující subjekt však uznal jako ekonomicky oprávněný náklad pouze to nájemné, resp. k té části lesních pozemků, kde se vrty přímo nalézají. Svůj nález odůvodnil tím, že tyto pozemky neslouží výhradně k výrobě vody, ale je na nich prováděna i lesní hospodářská činnost. Tato činnost je však vyvolanou činností pro provozovatele vyplívající ze zákona o lesích a lesní pozemky v okolí vrtů zabezpečují ochranu kvality podzemní vody. Domníváme se, že nájemné z těchto pozemků a náklady na údržbu a obnovu lesa snížené o výnosy z hospodaření v lese jsou ekonomicky oprávněným nákladem. Individuální posouzení každého případu. Ekonomicky oprávněný náklad (pitná voda) – jen nájemné z těch pozemků (z té výměry pronajatých lesních pozemků), na kterých se realizuje odběr podzemních vod a z pozemků v „ochranném pásmu u realizovaných odběrů podzemních vod“. Ekonomicky neoprávněný náklad - nájemné za ostatní pronajaté lesní pozemky. ------ Příklad: Nájemné za pozemky nepodílející se na užívání podzemních vod, i vod povrchových, jako zdrojů pro výrobu pitné vody, kontrolní orgán neuznal jako oprávněný náklad pro tvorbu cen vody. Pronajaté lesní pozemky – podle lesního hospodářského plánu na předmětných pozemcích může probíhat (a probíhá) další hospodářská činnost, která s „regulovanou vodou“ nesouvisí a vykazuje samostatné náklady, výnosy a zisk.

65 65 Dotaz █ Věcná břemena. Úhrada (zpravidla jednorázová) za úplatné zřízení věcného břemene obvykle zvyšuje vstupní cenu hmotného majetku. V některých případech se jedná o daňový náklad a to též tam, kde je sjednána pravidelná úhrada po určitou dobu. V tom případě, jsou tyto úhrady za věcná břemena považována za ekonomicky oprávněný náklad? Pravidelná úhrada po určitou dobu - bylo by možno považovat za ekonomicky oprávněný náklad při sestavování kalkulace věcně usměrňované ceny vody. Obvyklá a přiměřená výše. Posouzení konkrétního případu.

66 66 Dotaz █ Zahrnování úroků z provozních úvěrů do kalkulace věcně usměrňované ceny. Dostali jsme se bohužel do finančních potíží a úroky nesplácíme (věřitel akceptoval nehrazení splátek jistiny a úroků po určitou dobu). Jsou i v tomto případě úroky ekonomicky oprávněným nákladem? Obecně - úroky z úvěru, který slouží pro financování provozních potřeb, lze považovat za ekonomicky oprávněný náklad. (náležejí k danému kalkulačnímu období, k danému zboží, poskytnutí úvěru je realizováno za obvyklých a z běžné praxe u úvěrových smluv významně nevybočujících podmínek, včetně výše úvěru a výše úrokových sazeb) Jestliže provozovatel v příslušném období úroky nesplácí (nemá závazek splátek úroků), nelze tyto úroky považovat za ekonomicky oprávněné náklady, a proto by v takovém případě neměly být zahrnuty ani do kalkulace ceny. Kritérium - vznik, reálná existence, vynaložení nákladu. ------- Příklad

67 67 Dotaz █ V jedné lokalitě provozujeme pouze vodovod pro veřejnou potřebu. Z úpravny vody po dílčím předčištění vypouštíme tzv. „prací vody“ do kanalizačního systému, jenž je provozován jiným subjektem. Této společnosti pak za odvedené (m 3 ) odpadní vody – prací vody hradíme platby dle ceny pro stočné uplatňované v dané lokalitě, tj. vč. zisku. █ V ostatních lokalitách provozujeme oba „systémy“. V tom případě by za odvádění pracích vod do kanalizačního systému měla být úhrada byť vnitropodniková (tedy bez DPH) – nenastává zdanitelné plnění) za cenu pro stočné očištěnou o zisk příp. správní režii (odkaz na zákon resp. prováděcí vyhlášku o účetnictví – oceňování vnitropodnikových předávek). Na stejné bázi oceňujeme i předávky pitné vody pro naše provozní budovy (administrativní budovy, provozní střediska, ČOV, atd.). Žádáme o potvrzení našeho postupu již s ohledem na to, že někteří provozovatelé takto nepostupují a spotřebovanou pitnou vodu odpadní si nefakturují a vykazují je v nefakturované vodě. Postup, který uplatňuje tazatel, je v souladu s cenovými předpisy. --------- Odst. 6 položky č. 2 části II. výměru MF č. 01/2012, „Náklady za výrobky a služby přeúčtovávané v rámci účetní jednotky, které jsou uplatňovány v ceně vody, nesmí obsahovat zisk.

68 68 Dotaz █ Jsou příplatky za ztížené prostředí, svátky, soboty, neděle atd. považovány za ekonomicky oprávněné v té výši jak jsou nastaveny v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu společnosti nebo pouze v té hodnotě, co vyplývá ze zákonných předpisů (tam je to nastaveno tak, že musí být minimálně…)? Za ekonomicky oprávněný náklad při sestavování kalkulace věcně usměrňované ceny vody lze považovat příplatky dohodnuté ve „vnitřním předpisu“ daného subjektu (v kolektivní smlouvě), pokud jsou takto skutečně vynakládány. Zákon (ZP) předpokládá dohodu v oblasti pracovně právních vztahů. Platí opět kritérium přiměřenosti výše tohoto nákladu. -------- Poznámka: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

69 69 Dotaz █ Lze hradit ze zisku náklady na životní pojištění a „pojištění odpovědnosti“ pro nezaměstnance společnosti – členy statutárních orgánů z řad akcionářů – obcí? Cenová kontrola nám toto napadla s tím, že jsme krátili prostředky na obnovu. Uvedené náklady nelze považovat za ekonomicky oprávněné náklady a zahrnovat je do kalkulace ceny vody. Nebudou splňovat parametry ustanovení v § 2 odst. 7 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

70 70 Dotaz █ Vlastníme a provozujeme vodovod pro veřejnou potřebu. Součástí vodovodní sítě jsou í hydranty (podzemní, nadzemní). Tyto hydranty v účetní evidenci vykazujeme samostatně. Tyto hydranty slouží a) výhradně pro provoz vodovodní sítě (odkalení, regulace tlaku atd.) b) výhradně pro potřeby „hasičů“ c) kombinace a+b V jakých případech jsou tyto náklady považovány za ekonomicky oprávněný náklad? Věc je řešena → Právní komise SOVAK → MV ------ Pokud je hydrant používán výhradně pro provoz vodovodní sítě, náklady s ním spojené lze považovat za ekonomicky oprávněný náklad. Zde není pochyb. Hydranty pro účely „hasičů“ – pokud zvláštní zákon neukládá vodohospodářským subjektům na své náklady udržovat a provozovat hydranty pro hasiče, nelze to považovat za EON. (Možnost - HZS /MV/, obce – příspěvek na úhradu těchto nákladů.) V případě kombinace - možné rozdělení nákladů.

71 71 Dotaz █ Lze uplatňovat diferencované ceny odpadní odvedené vody podle stupně znečištění V uplatňování diferencovaných cen z důvodu rozdílného znečištění cenové předpisy nebrání. Rozdílné ceny podloženy rozdílnými určenými podmínkami. Pravidla regulace cen nebrání v uplatňování řešení spočívajícího v navýšení vypouštěného množství, které odpovídá prokázanému navýšení nákladů na čištění odpadních vod od konkrétního subjektu (metodika MZe). Každý způsob řešení navýšeného znečištění trvalejšího charakteru → nutnost dodržení pravidel regulace cen.

72 72 Dotaz █ Cena za odvozy a čištění odpadních vod; žumpy Regulované zboží = Odpadní voda převzatá do kanalizačního systému od jiné osoby, než je odběratel („převzatá voda odpadní“); podmínka - odvádění a čištění odpadních vod kanalizací podle zákona č. 274/2001 Sb. Náklady spojené s vývozem a likvidací odpadních vod ze septiků a jímek (žump) by bylo možno zahrnout do kalkulace ceny vody odvedené za podmínky, že tyto jsou součástí kanalizace podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. Bod 7. položky č. 2 části II, výměru MF č. 01/2012 „Do ceny nelze zahrnovat náklady vynaložené na jinou než regulovanou činnost, které jsou zahrnuty v jiných tržbách než za vodné a stočné.“ Žumpy - cena za odvoz a čištění odpadních vod se sjednává podle zákona o cenách dohodou mezi prodávajícím a kupujícím včetně podmínek, za nichž platí (pozor: § 2 odst. 3 zákona o cenách). - neovlivňují cenu pro stočné.

73 73 Dotaz █ Při cenové kontrole nám bylo vytknuto, že nájemné pro rok 2010 jsme kalkulovali ve výši, která neodpovídá podepsaným dohodám. Bohužel dodatek o navýšení nájemného pro rok 2010 nebyl ze strany pronajímatele podepsán. Doložili jsme však, že nájemné bylo odváděno v kalkulovaných hodnotách. Je toto považováno za porušení cenových předpisů? Tento dotaz platí obecně – např. platím za čištění odpadních vod, což je doložitelné z účetnictví, ale nemám podepsanou smlouvu od smluvního partnera. Plnění smlouvy – ano. I bez smlouvy – dlouhodobě obvyklá úroveň. ---- Pokud nebyla cena nebo způsob jejího určení ve smlouvě dohodnuty, může prodávající požadovat zaplacení ceny, za kterou se prodávalo obvykle takové nebo srovnatelné zboží v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy (§ 448 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník). ---- Bez znalosti konkrétních podmínek → obtížné posouzení.

74 74  Děkuji za pozornost