Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Občanské právo hmotné. Pojem  souhrn právních norem, které upravují majetkové vztahy fyzických a právnických osob,  majetkové vztahy mezi těmito osobami.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Občanské právo hmotné. Pojem  souhrn právních norem, které upravují majetkové vztahy fyzických a právnických osob,  majetkové vztahy mezi těmito osobami."— Transkript prezentace:

1 Občanské právo hmotné

2 Pojem  souhrn právních norem, které upravují majetkové vztahy fyzických a právnických osob,  majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem  a vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti, tzv. statusová práva – upravující právní postavení fyzických a právnických osob  Rodinné právo  Je to tradičně nejstarší, nejvýznamnější a nejobsáhlejší právní odvětví.

3 Občanské právo = právo soukromé Znaky : rovnost subjektů normy dispozitivní povahy - pokud zákon použití dispozitivních norem výslovně nevylučuje, záleží na dohodě účastníků, jak své závazkové vztahy upraví. - je dovoleno vše, co není zákonem výslovně zakázáno. - naopak, při posuzování možnosti zásahu státních orgánů do občanskoprávních vztahů se uplatňuje zásada, že státním orgánům je zakázáno všechno, co není zákonem výslovně dovoleno.

4 Veřejné právo Znaky :  jeden ze subjektů má vůči druhému takové postavení, které mu dává právo vynucovat svoji vůli ( daňové, správní, živnostenské, trestní právo)  Kogentní normy - nepřipouští, aby pravidlo chování, které je v něm zakotveno bylo vyloučeno nebo omezeno vůlí účastníků. Od kogentního ustanovení se nelze odchýlit

5 Prameny občanského práva :  Listina základních práv a svobod - ústavní zákon č. 2/1993 Sb.  89/2012 Sb.,účinnost od  358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)  256 / 2013 Sb. o katastru nemovitostí ČR,(katastrální zákon)  z. č. 121/2000 S. autorský zákon

6 Zásady soukromého práva  §3NOZ  soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

7 Základní zásady  Co není zakázáno je dovoleno  Zásada autonomie vůle subjektu – smluvní volnost, volnost v uzavírání smluv, jejich typů, obsahu, formy ) zakázána jsou jednání poškozující dobré mravy či veřejný pořádek nebo práva týkající se ochrany osobnosti)  Rovné postavení osob soukromého práva  Zásada nikoho nepoškodit – nikomu neškodit - jednání fyzické či právnické osoby je svobodné, musí však zůstat v mezích zákona

8 Základní zásady  nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,  Zásada právní jistoty – pacta sunt servanda ( § 3 odst. 2 písm. d) NOZ)  nedotknutelnost vlastnictví, ochrana vlastníka § 3 odst. 2 písm. e) NOZ, zákon nepůsobí zpětně, smlouva zavazuje pouze své adresáty  Zásada ochrany dobré víry ( bona fides), nemůže být poškozen ten, kdo sám jedná v oprávněné dobré víře že jedná po právu ( § 6, 7 a8 NOZ)  Zásada ochrany slabší strany – ( nezletilých, duševně nemocných, oblast individuálně

9 Průměrně rozumný člověk §4  Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat – (znalost základních zákonitostí -společenských, matematických, seznámit se s potřebnými informacemi(např. i internet), nechat si poradit či se nechat zastupovat v právních sporech, jednat na základě vzorců chování nabytých každodenní zkušeností).  Je to vyvratitelná domněnka.

10 Profesionalita -§ 5  Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.  Již nestačí průměrně rozumný člověk, předpokládá se kvalifikovanější jednání, větší znalost a pečlivost odborníka

11 Poctivost §5  Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.  Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

12 Ochrana oprávněných zájmů  Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen „orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.orgánem veřejné moci

13 Předvídatelnost právní ochrany §13  Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

14 Účastníci občansko- právních vztahů :  fyzické osoby  právnické osoby

15 Fyzické osoby  – právní osobnost § 15 NOZ ( pasivní právní subjektivita)  Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.  čl. 5 Listiny  způsobilosti mít práva nemůže být nikdo zbaven ani omezen.  vzniká narozením, má ji i počaté dítě, narodí-li se živé. V dědickém právu – plod v lůně mateřském ( nasciturus) je zákonným dědicem stejně jako děti již narozené.  způsobilost mít práva zaniká smrtí. Nelze – li smrt prokázat – prohlášení za mrtvého

16 Fyzické osoby  svéprávnost § 15 NOZ(aktivní právní subjektivita ) způsobilost k právním úkonům - vzniká v plném rozsahu zletilostí – 18 let či uzavřením manželství ( i přiznáním svéprávnosti § 37NOZ)  Zaniká smrtí, prohlášením za mrtvého

17 Nezcizitelnost práv  Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní- li tak, nepřihlíží se k tomu.

18 Zastoupení členem domácnosti  Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky.duševní poruchadomácnosti  Ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu. Před vydáním rozhodnutí soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor zastoupeného, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si zastoupený zvolí.

19 Zastoupení členem domácnosti  zastoupení se vztahuje na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. Zástupce však není oprávněn udělit souhlas k zásahu do duševní nebo tělesné integrity člověka s trvalými následky.  Zástupce může nakládat s příjmy zastoupeného v rozsahu potřebném pro obstarání obvyklých záležitostí, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného; s peněžními prostředky na účtu zastoupeného však může nakládat jen v rozsahu nepřesahujícím měsíčně výši životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.životního minima

20 Omezení svéprávnosti §56  Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.  Omezit svéprávnost člověka může jen soud.  Soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí.  Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.  Má-li člověk obtíže dorozumívat se, není to samo o sobě důvodem k omezení svéprávnosti.

21 Nezletilí § 31  Nezletilí - způsobilost k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti přiměřené jejich věku  Udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpě

22 Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let  Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem.

23 Závislá práce nezletilých starších než patnáct let  nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu.závislé práce  Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého,

24 Přiznání svéprávnosti § 37  navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud:  nezletilý dosáhl věku šestnácti let,  je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti  s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého.

25 Způsobilost k zaviněným protiprávním jednáním ( deliktní způsobilost ).  způsobilost nést odpovědnost za své zaviněné protiprávní jednání - v plném rozsahu se nabývá svéprávností.  Před dosažením zletilosti se deliktní způsobilost posuzuje vždy v daném konkrétním případě.  Zjišťuje se, zda nezletilec byl schopen ovládnout své chování a posoudit jeho následky schopnost určovací a zároveň rozpoznávací.  Společně a nerozdílně odpovídá ten, kdo je povinen vykonávat dohled.  Není –li ten, kdo způsobí škodu pro nezletilost nebo duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.  odpovědnosti se zprostí, prokáže –li, že náležitý dohled nezanedbal..

26 Osoby blízké §22  osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.osobami blízkými

27 Švagrovství § 774  Jakmile je uzavřeno manželství, vznikne mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela švagrovství, a to tak, že v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem.  Švagrovství nezaniká jen tehdy, zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů (§ 26 NObčZ), resp. prohlášením jednoho z manželů za mrtvého manželství

28 Právnická osoba § 20  Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná.  Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu.

29 Právnické osoby  Obchodní společnosti  sdružení právnických nebo fyzických osob  účelová sdružení majetku – nadace, nadační fondy  jednotky územní samosprávy  jiné subjekty, o nichž to stanoví zákon- státní podnik, příspěvkové organizace  Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány o OR nebo jiného zákonem určeného rejstříku.  Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku


Stáhnout ppt "Občanské právo hmotné. Pojem  souhrn právních norem, které upravují majetkové vztahy fyzických a právnických osob,  majetkové vztahy mezi těmito osobami."

Podobné prezentace


Reklamy Google