Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Problematika sociálního vyloučení. Sociální vyloučení – pojmy Sociální marginalizace – odsunutí na okraj společnosti. Diskriminace – méně příznivé zacházení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Problematika sociálního vyloučení. Sociální vyloučení – pojmy Sociální marginalizace – odsunutí na okraj společnosti. Diskriminace – méně příznivé zacházení."— Transkript prezentace:

1 Problematika sociálního vyloučení

2 Sociální vyloučení – pojmy Sociální marginalizace – odsunutí na okraj společnosti. Diskriminace – méně příznivé zacházení s jednotlivcem nebo skupinou osob z důvodu jeho rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. Zákazem diskriminace stát zajišťuje právo na rovné zacházení všem svým obyvatelům. Ochrany před diskriminací je možné se vůči veřejným i soukromým právnickým nebo fyzickým osobám domáhat soudně. Významným posunem k zajištění práv diskriminovaných osob bylo přijetí antidiskriminačního zákona.

3 Přímá diskriminace – s osobou je zacházeno méně příznivě než s jinou osobou ve stejné situaci. Nepřímá diskriminace – navenek neutrální opatření znevýhodňuje některé osoby (např. na pozici pomocné síly nechtějí ženu, protože nemají dámské šatny, oproti tomu požadavek na zaměstnance muže pro předvádění pánského prádla není diskriminace). Pozitivní diskriminace – zvýhodnění diskriminované skupiny (např. kvóty pro počet žen v politice, pro počet studentů z řad menšin, pro počet zaměstnaných OZP).

4 Definice sociálního vyloučení proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku. ztížení přístupu k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), vyloučení ze společenských sítí a nedostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu.

5 „proces, jímž jsou někteří jedinci vytlačování na okraj společnosti a je jim znemožněno na životě společnosti plně participovat, a to v důsledku chudoby nebo nedostatku základních dovedností a příležitostí k celoživotnímu vzdělávání nebo v důsledku diskriminace. To je vzdaluje od práce, příjmu a možností vzdělání a také od společenských sítí a aktivit. Mají malý přístup k moci a rozhodovacím orgánům, a tak se často cítí bezmocní a neschopni kontrolovat rozhodnutí, která ovlivňují jejich každodenní život.“

6 Sociální vyloučení a nerovný přístup Sociální vyloučení je spojeno s nerovným přístupem k 5 základním zdrojům společnosti: zaměstnání bydlení sociální ochrana zdravotní péče vzdělání

7 Sociální vyloučení se nejvíce projevuje v těchto oblastech života: omezený přístup na trh práce; chudoba a nízký příjem; nízká míra sociální podpory, řídké nebo neexistující sociální sítě; bydlení a život v kontextu lokality; vyloučení ze služeb.

8 Příčiny sociálního vyloučení: Vnitřní Vnější

9 Vnitřní příčiny sociálního vyloučení Jsou důsledkem jednání konkrétních lidí, jichž se sociální vyloučení týká. Ti mohou svým jednáním vlastní situaci přímo způsobovat či ji posilovat. I když jde o příčiny individuální, jsou důsledkem příčin vnějších. Např.: – ztráta pracovních návyků při dlouhodobé nezaměstnanosti – dlouhodobá neschopnost hospodařit s penězi a dostát svým finančním závazkům – orientace na okamžité uspokojení potřeb vyplývající z dlouhodobé frustrace – apatie a nízká motivace k řešení vlastních problémů – absence či narušení rodinných vazeb – chybějící okruh sociálně začleněných přátel – problémy se závislostí

10 Vnější příčiny sociálního vyloučení tyto příčiny nemohou sociálně vyloučení lidé ovlivnit vlastním jednáním či tak mohou činit jen obtížně. Jsou dány širšími společenskými podmínkami nebo vyplývají z jednání lidí, kteří se nacházejí vně vyloučení. Do této oblasti patří: – trh práce a jeho charakter – bytová politika státní správy a místní samosprávy – sociální politika státu – praxe místních samospráv ve vztahu k sociální oblastí – diskriminace

11 !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.). Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

12 Dimenze sociálního vyloučení: Prostorové vyloučení Ekonomické vyloučení Kulturní vyloučení Sociální vyloučení v užším smyslu Symbolické vyloučení Politické vyloučení Vyloučení z bezpečí Vyloučení z mobility

13 Prostorové vyloučení sociálně vyloučené osoby mnohdy žijí v oblastech, které jsou značně zanedbány a vyznačují se celkově nízkou životní úrovní. V této souvislosti bychom si měli objasnit pojem ghetto – část města, kde žijí lidé stejné rasy, náboženství, národnosti. Dnes se používá hlavně pro oblast, kde žijí komunity ohrožené sociálním vyloučením či sociálně vyloučené. Další používané výrazy: sociálně vyloučená lokalita /enkláva (enkláva = ohraničená oblast uvnitř jiné oblasti), slum.

14 Bydlení ve vyloučené lokalitě je na první pohled nejviditelnějším projevem sociálního vyloučení. Sociálně vyloučené lokality jsou většinou charakterizovány: – prostorovou segregací, – zdevastovanými domy a byty, – nevyhovujícími hygienickými podmínkami, – špatnou vybaveností domů, bytů i veřejných prostranství nebo narušeným životním prostředím. – koncentrace sociálních problémů, jako jsou kriminalita, vandalismus, sousedské konflikty, nevzdělanost, nezaměstnanost, nekvalitní bydlení, špatná dostupnost a kvalita služeb.

15 Ekonomické vyloučení Je spojeno s uzavřením přístupu na trh práce a chudobou (dojde tak ke ztíženému nebo nemožnému přístupu k finančním zdrojům). Dochází pak k rozvoji černé ekonomiky a černého trhu práce. Černá ekonomika – ekonomika stojící mimo zákon, peníze z ní proto nejdou danit (např. práce bez pracovní smlouvy, krádeže, zpronevěra…) Šedá ekonomika – ekonomika na hraně zákona (úplatkářství) Uzavření přístupu na trh práce znamená, že osoby jsou uvedeny do situace, kdy nemají ve srovnání s většinovou populací stejnou či podobnou šanci získat dobře placené zaměstnání. Ekonomické vyloučení začíná už nerovným přístupem ke vzdělání, viz dále.

16 Kulturní vyloučení nejčastěji obnáší omezený přístup ke vzdělání. Sociální handicap dětí je vnímán jako intelektová nedostatečnost a děti jsou přeřazovány do speciálních škol. To je později omezí ve výběru učiliště či střední školy a následně znemožní získání zaměstnání s dobrou společenskou pozicí.

17 Sociální vyloučení v užším smyslu společenské styky se omezují na lidi, kteří se nacházejí ve stejném postavení (sociálním vyloučení).

18 Symbolické vyloučení zahrnuje „nálepkování“ – označení osoby za „asociála“, „neplatiče“,

19 Politické vyloučení ukazuje na upírání občanských, politických a také i základních lidských práv.

20 Vyloučení z bezpečí vystavení jedince, či skupiny sociálně patologickým jevům a vystavení vyšším rizikům.

21 Vyloučení z mobility ve fyzickém prostoru i hierarchii sociálních pozic. Tj. nemožnost přestěhovat se ze sociálně vyloučené lokality, nemožnost posunout se v rámci společenského žebříčku.

22 Past sociálního vyloučení (Příčiny x důsledky) S postupným propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem. Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení, a osvojují si specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami většinové společnosti. Proto někdy bývá soužití na první pohled problematické. Návyky získané adaptací na život v sociálním vyloučení pak ale těmto lidem znemožňují být úspěšní ve většinové společnosti, ztrácí (či ani nezískávají) hodnotové žebříčky středostavovského občana orientovaného na kariérní vzestup a úspěch. To je znovu a znovu uzavírá v pasti sociálního vyloučení. Z této pasti se lidé nedokáží dostat bez cizí pomoci.

23 Skupiny obyvatel nejvíce ohrožené sociálním vyloučením: Etnické menšiny Zdravotně postižení Migranti Lidé, kteří nemají kontrolu nad svým životem a nejsou schopni se přizpůsobit okolí ( (viz dále rizikové faktory a jejich nahromadění, můžeme sem zařadit bezdomovce, dlouhodobě nezaměstnané, osoby žijící v nefunkčních rodinách, osoby trpící závislostí apod.)

24 Rizikové faktory zvyšující pravděpodobnost sociálního vyloučení nezaměstnanost (především dlouhodobá), nízká kvalita zaměstnání dlouhodobě nízký nebo nepřiměřený příjem nízké vzdělání a kvalifikace, předčasné opuštění školy zdravotní postižení, špatný zdravotní stav a stáří neuspokojivé bydlení a bezdomovectví nerovnost podle pohlaví, migrace, diskriminace a rasismus

25 rozpad rodiny a výchova dětí v ohrožených rodinách život ve velmi znevýhodněných oblastech – tj. v oblastech, ve kterých se kumulují rizika (např.: nezaměstnanost, špatná dopravní obslužnost apod.) závislost na drogách a alkoholismus !!!Výše uvedená rizika se velmi často sdružují a tím se jejich negativní vliv znásobuje. V průběhu času se rovněž přenáší mezi generacemi.

26 Underclass Vrstva chudých, přizpůsobených po generace životní situaci do češtiny lze přeložit jako podtřída, spodina, chudina, chátra.

27 Znaky typické pro underclass znaky kultury chudoby, vzorce chování typické pro lidi na okraji společnosti: neoficiální sňatky, domácnosti vedené ženou (samoživitelky), nízké vzdělání, nezaměstnanost či nízké příjmy, nekvalifikovaná, přechodná či neoficiální zaměstnání závislost na sociálních dávkách život v kriminogenním prostředí - zvýšená pravděpodobnost, že se osoba stane pachatelem či obětí trestného činu

28 špatný zdravotní stav, špatné hygienické podmínky apatie z opakovaných nezdarů špatné právní povědomí, neschopnost porozumět vlastním právům a povinnostem nedůvěra ve státní instituce (škola, úřady, zdravotnická zařízení) neumí jednat s těmito institucemi, neumí využít jejich služby (podlézavé či agresivní chování ve styku s úřady, často nepobírají dávky, na které mají nárok, protože nevědí, že o ně mohou požádat a jak o ně požádat)

29 nízká finanční gramotnost (neumí hospodařit, často mají dluhy, až dluhová past – půjčí si na vysoký úrok a když nejsou schopni splácet, půjčí si znovu na splácení první půjčky, během několika let se zadluží tak, že nejsou schopni se z dluhů vymanit) častá je promiskuita, vysoká porodnost, časné zahájení pohlavního života (nejlacinější a nejbližší zábavou lidí bývá sex. Sice znamená další přírůstek do rodiny, ale také může být výhodným způsobem výdělku. Při životě mnoha obyvatel na malé ploše navíc děti rychle odkoukají, že jde o cosi příjemného a přirozeného a nápodobou zahajují vlastní sexuální život se všemi následky. oproti většinové populaci je zde častější gamblerství, užívání drog a alkoholu

30 ceněnými vlastnostmi jsou fyzická síla, schopnost agrese, schopnost získat peníze (jakoukoli cestou) zařazení do většinové společnosti a odchod člena komunity není chápáno jako úspěch, ale jako zrada často málo sociálních kontaktů (až sociální izolace)

31 Sociální služby určené osobám trpícím sociálním vyloučením Odborné sociální poradenství Služby sociální prevence – Azylové domy – Domy na půl cesty – Nízkoprahová denní centra – Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – Nocelhárny – Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – Terénní programy – Sociální rehabilitace

32 Odborné sociální poradenství občanské poradny, krizové poradenství, dluhové poradenství atd. Ze zákona poskytuje každý poskytovatel soc. služeb Poskytovatelé v Pardubickém kraji – příklad: Centrum J. J. Pestalozziho, o.p.s. Centrum pro zdravotně postižené Samostatný život – odborná sociální poradna pro zdravotně postižené spoluobčany Farní charita Chrudim SKP – CENTRUM o. p. s

33 Azylové domy jsou pobytové služby pro osoby, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Jsou různého druhu, např. azylové domy pro rodiče s dětmi, azylové domy pro ženy, pro muže, případně i pro osoby mladší 18 let. Vedle poskytnutí ubytování je vždy nezbytné poskytnout také podporu, která vede k vyřešení nepříznivé sociální situace, a to především prostřednictvím sociální práce.bydlení

34 Poskytovatelé v Pardubickém kraji: SKP – CENTRUM o. p. s (Azylový dům pro muže, Městský azylový dům pro matky s dětmi v Pardubicích a Vysokém Mýtě). Centrum J. J. Pestalozziho, o.p.s v Chrudimi – Azylový dům určen pro oběti domácího násilí, Město Svitavy Oblastní spolek ČČK (Svitavy) Náš domov Koclířov o.p.s. (Koclířov u Svitav) CEMA Žamberk, Dlaň životu o.p.s. (Hlinsko -utajená adresa)

35 Domy na půl cesty jsou pobytovou službou pro osoby do 26 let, které žily dlouhodobě ve školských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy, nebo v jiných zařízeních pro děti a mládež a pro osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné 9 léčby. Domy na půl cesty mají těmto lidem poskytnout podmínky pro úspěšný samostatný start do běžného života.

36 Poskytovatelé v Pardubickém kraji: SKP – CENTRUM o. p. s. (Pardubice), Centrum J. J. Pestalozziho, o.p.s. (v Hrochově Týnci), CEMA Žamberk, občanské sdružení Květná zahrada (Květná u Poličky)

37 Nízkoprahová denní centra jsou určena osobám bez přístřeší a nabízejí pomoc se zajištěním osobní hygieny, zajištěním stravy a vyřízením nezbytných osobních záležitostí. Poskytovatelé v Pardubickém kraji: SOPRE CR o.p.s. (Chrudim) SKP – CENTRUM o. p. s. (Pardubice ) Oblastní charita Polička

38 Nízkoprahová denní centra pro děti a mládež poskytují zejména ambulantní služby pro děti a mládež ve věku 6 až 26 let, které jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy (kriminalita, drogy, alkohol apod.). Cílem služby je například nabízet smysluplné využití volného času, pomoc v orientaci ve společenském prostředí a pomoc se změnou životního stylu, který je ohrožuje, poskytnout bezpečné prostředí.

39 Poskytovatelé v Pardubickém kraji: Centrum J. J. Pestalozziho, o. p. s. (Chrudim) Darjav (Pardubice, práce hl. s Romskou komunitou) Farní charita Litomyšl (NZDM SemTam) Charita Přelouč Naděje o. s. (Litomyšl, Česká Třebová) Občanské sdružení Bonanza (Svitavy – NZDM Díra, Vendolí- Prevence s Bonanzou) Oblastní charita Ústí nad Orlicí (Letohrad) SKP – CENTRUM o.p.s. ( Pardubice- Free klub, Vysoké Mýto – EMKO) Světlo pro děti (Klub radost, Přelouč) Šance pro tebe (NZDM Kopretina, Agora, Futur, Skateareál v Chrudimi)

40 Noclehárny nabízejí osobám bez přístřeší možnost přenocování a podmínky pro osobní hygienu. Poskytovatelé v Pardubickém kraji: SKP – CENTRUM o. p. s (Pardubice) SOPRE CR o.p.s. (Chrudim)

41 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nabízejí rodinám s dětmi pomoc se zvládnutím dopadů dlouhodobě krizové sociální situace rodiny nebo jejího člena formou terénní nebo ambulantní služby. Tyto organizace většinou úzce spolupracují s příslušnými odděleními OSPOD na městských úřadech.

42 Poskytovatelé v Pardubickém kraji: Amalthea o.s. (Chrudim, Litomyšl, Hlinsko) Dětské informační centrum o.s. (Polička) Farní Charita Litomyšl Farní Charita Nové Hrady u Skutče Pobočka FOD Pardubice Občanské sdružení Bonanza (Vendolí) Oblastní charita Pardubice (Pardubice, Holice, Moravany) Oblastní charita Polička Oblastní charita Ústí nad Orlicí SOPRE CR o.p.s. (Chrudim)

43 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou ambulantní nebo terénní služby, které nabízejí zejména zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při obstarávání osobních záležitostí, tj. pomoc při zvládnutí běžných životních situací tak, aby nedošlo k jejich ohrožení sociálním vyloučením. Nejčastěji jsou poskytovány pro cílovou skupinu závislých osob a osob ze sociálně vyloučených lokalit.

44 Poskytovatelé v Pardubickém kraji: CEDR Pardubice o.p.s. (pro osoby s chronickým duševním onemocněním) CSPP Chrudim (hl. pro seniory) Český klub nedoslýchavých Help (Ústí nad Orlicí, Pardubice – pro osoby s postižením sluchu) Charita Přelouč Ruka pro život – občanské sdružení (Litomyšl) Sdružení občanů pro pomoc zdravotně postiženým "APOLENKA"- hiporehabilitace (Pardubice) SONS ČR (Česká Třebová) Svazek obcí AZASS (Polička) Tyflocentrum Pardubice o.p.s. (Pardubice, Chrudim, Vysoké Mýto)

45 Terénní programy jsou realizovány s cílem vyhledávat osoby, které žijí rizikovým způsobem života nebo žijí v sociálně vyloučených komunitách a pomáhat jim v minimalizaci rizik spojených s tímto způsobem života a v začlenění do společnosti. Poskytovatelé v Pardubickém kraji: Darjav Laxus o.s. Městská romská rada (Pardubice) Naděje o.s. (Vysoké Mýto, Česká Třebová) Občanské sdružení Romodrom (Pardubice) SKP –CENTRUM o.p.s. (Pardubice) Světlo pro tebe (Pardubice) Šance pro tebe (Chrudim)

46 Sociální rehabilitace má za cíl pomoc lidem k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti, a to rozvojem jejich schopností a dovedností a posilováním návyků potřebných pro samostatný život. Služba je určena osobám se zdravotním postižením, ale také osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením z jiného důvodu, například etnické příslušnosti, chudoby, dlouhodobé nezaměstnanosti apod. Každý poskytovatel se zaměřuje na nějakou cílovou skupinu – některé skupiny není vhodné míchat.zdravotním postižením

47 Poskytovatelé v Pardubickém kraji (většina se zaměřuje na RHB OZP): SKP –CENTRUM o.p.s. (Pardubice) Pobočka FOD Pardubice APPA agentura s.r.o. (Přelouč) Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje (Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí) Česká abilympijská asociace Fokus Vysočina (Hlinsko) Pobočka FOD Pardubice Křižovatka Handicap o.s. Oblastní charita Polička Péče o duševní zdraví (Ústí nad Orlicí, Chrudim, Pardubice) Rytmus Chrudim o.p.s Sdružení občanů pro pomoc zdravotně postiženým "APOLENKA"- hiporehabilitace (Pardubice) Svazek obcí AZASS (Polička) Tyflocentrum Pardubice o.p.s. (Pardubice, Chrudim, Vysoké Mýto. Litomyšl)

48 Zdroje: KOTÝNKOVÁ, M., LAŇKA, Š.: Národní akční plány boje proti chudoběa sociálnímu vyloučení členských zemí Evropské unie.VUPSV, Dostupné na: KREBS, V. Sociální politika. Praha: ASPI, a. s. s. 504, ISBN MAREŠ, P. Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení. Sociologický časopis, 2000, Vol. 36 (NO. 3: ) MAREŠ, P. Faktory sociálního vyloučení. Dostupné na: NAVRÁTIL, P. Integrace Romů. Sociální práce, 2002, roč. 2, Dostupné na: pdf Polis – podpora sociálněintegračních politik a služeb: Programy sociální integrace:


Stáhnout ppt "Problematika sociálního vyloučení. Sociální vyloučení – pojmy Sociální marginalizace – odsunutí na okraj společnosti. Diskriminace – méně příznivé zacházení."

Podobné prezentace


Reklamy Google