Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zápatí prezentace Římské dědické právo JUDr. Pavel Salák jr., Ph.D., PrF MU, Brno.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zápatí prezentace Římské dědické právo JUDr. Pavel Salák jr., Ph.D., PrF MU, Brno."— Transkript prezentace:

1 Zápatí prezentace Římské dědické právo JUDr. Pavel Salák jr., Ph.D., PrF MU, Brno

2 Zápatí prezentace2 Základní charakteristika sukcese mortis causa - převod právních vztahů pro případ smrti Univerzální sukcese - pozůstalost je universum = celek jedna, popř. více osob nastupuje na místo a práva zůstavitele In locum et in ius defuncti – nepřejdou jen práva ryze osobní povahy (manželství, úřady, některé typy smluv a deliktů, osobní služebnosti) V majetkové rovině - splynutí majetků zůstavitele a dědice (plná odpovědnost za dluhy) + podíl dědiců je vyjádřen zlomkem Regule dědického práva SEMEL HERES, SEMPER HERES (Dig Gaius l.S. de Cas.) – jednou dědic navždy dědic – dědictví je „vlastnost,“ které se nelze o své vůli vzdát – nelze být dědicem jen na čas (x moderní právo), rozhodnutí o přijetí či odmítnutí pozůstalosti je nevratné NEMO PRO PARTE TESTATUS, PRO PARTE INTESTATUS DECEDERE POTEST (Dig Pomponius 3 ad Sabinum) – nelze kombinovat oba delační důvodu – je-li platná závěť, dědí vše dědicové ze závěti x dnešní doba umožňuje (v ŘP jen testamentum militis + nárok nepominutelných dědiců)

3 Základní pojmy Defunctus – zůstavitel – ten, po kterém se má dědit Heres/heredes – civilní dědic/dědicové Bonorum possessor – praetorský dědic Hereditas x bonorum possessio – civilní pozůstalost x praetorská „držba majetku“ Delační důvody – důvody dědického nápadu (povolání k pozůstalosti) Testament – závěť Intestátní posloupnost – ze zákona Adice – nastoupení do dědictví Cretio /krece/ - formální Gestio pro herede – konkludentní, chovám se jako dědic Hereditas iacens – ležící pozůstalost - pozůstalost mezi okamžikem smrti zůstavitele a okamžikem, kdy se jí dědic chopí, nezavazuje ani jednoho, ani druhého, od Justiniána má povahu právnické osoby Transmissio hereditatis – přenesení pozůstalosti – typicky ve chvíli, kdy dědic zemře dříve, než se stihne vyjádřt zda chce či nechce dědit, přenáší se právo na jeho dědice x až záležitost poklasického práva Adkrescence – přirůstání dědických dílů - uvolní-li se díl někoho z dědiců, připadne automaticky poměrně ostatním /není třeba nové krece…/ x dnes omezena ve prospěch intestátních dědiců Caducum - odúmrť Zápatí prezentace3

4 Posloupnost civilní a praetorská Ius civile Má náboženský rozměr Hlavní úkol dědice je nastoupit na místo PF v rodině Nejbližší příbuzní mají povinnost být dědici Sacra privata Agnátské příbuzenství Pro vzdálenější dědice není dána lhůta, kdy se musí rozhodnout, zda se chopí pozůstalosti nebo ne Ius honorarium Prosazuje majetkový aspekt dědictví Beneficium abstinendi Práva emancipovaných potomků – kombinace agnátského příbuzenství s kognátským Stanovuje prekluzivní lhůty, kdy se dědicové dané třídy musí vyjádřit, zda se chopí či nikoliv Zápatí prezentace4 Vyobrazení: Lararium - domácí oltář, Colonia Cornelia Veneria Pompeianorum (Pompeje) Zdroj: foto autor

5 Zápatí prezentace5 TESTAMENT Pojem Obsah Dědická substituce Vocatio contra tabulas Vyobrazení: pár z Pompejí, žena drží v ruce voskové tabulky Zdroj:

6 Zápatí prezentace6 Vývoj a druhy Ustanovení dědice na základě vůle zůstavitele Vznik – Řecko – de facto jako adopce Řím - již v zákoně XII. desek je rozvinutým institutem Je preferován - morální povinnost každého Římana Řím - nejstarší typy veřejné T. calatis comitiis – podobný jako v Řecku – arrogace T. in procinctu – „v šiku“, ale patrně nebyla univerzální sukcese Mancipační testament - Původně jakoby kupuje majetek a ten převádí na dědice /odkazový testament/, později proběhne mancipace, ale kupec dostane jen „testament“, tedy voskové tabulky s textem poslední vůle T. praetorský - není podstatné proběhnutí mancipace – podstatná je existence testamentu (destiček) » z destiček „důkazu“ se stává samostatný testament Druhy testamentu Veřejný x soukromý Řádný x mimořádný Ústní x písemný Holografní (až poklasické období, poč. 5. stol.) x alografní

7 Jednostranné pořízení mortis causa, kterým je stanoven dědic JEDNOSTRANNÉ Jde o jednostranný úkon a jen touto osobou také může být odvolán AMBULATORIA EST VOLUNTAS DEFUNCTI USQUE AD VITAE SUPREMUM EXITUM / Dig Ulpianus 33 ad Sab. / FORMÁLNÍ Forma zaručuje právní jistotu, ať již v podobě ústní, písemné, užitím jazyka, náležitostmi atp. Je zde však snaha co nejvíce respektovat vůli zůstavitele POŘÍZENÍ MORTIS CAUSA Účinky nastávají po smrti pořizovatele STANOVEN DĚDIC (dědická instituce) Obligatorní součást testamentu „caput testamenti“ - cokoliv bylo napsáno před institucí bylo neplatné Zápatí prezentace7

8 Obsah testamentu HERES INSTITUTIO Rozkazovací způsob, latinský jazyk /až mnohem později i řečtina/: „HERES MEI ESTO!“ Ustanovení určitým způsobem x nemuselo být jménem Nemohlo být ponecháno náhodě /zůstavitel si při tom měl vybavit tvář dotyčného/ Nesmělo být zesměšňujícím způsobem Je možno odkázat na jiný dokument /kodicil/ x až v průběhu klasického období /tzv. mystický testament/ U alografního nesmí být stanoven ten, kdo sepisoval OSTATNÍ OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI - substituce – stanovení náhradníků, stanovení opatrovníků a poručníků, stanovení odkazů, propuštění otroků na svobodu Ustanovení mohou být učiněna pod: Podmínkou - pouze podmínkou suspenzivní (jinak odporuje zásadě Semel heres, semper heres) Cautio Muciana („budeš dědicem, nevstoupíš-li nikdy do Asie“) – zdědí, ale musí se zavázat, že pokud by porušil, vyplatí hodnotu dědictví Určením časovým Určením účelovým /modus/ Zápatí prezentace8

9 SUBSTITUCE – stanovení náhradníka Situace - dědic se neujme dědictví: Není-li dědice – tedy intestátní posloupnost Jsou další dědicové – jeho díl přirůstá ostatním Snaha tomuto zabránit Typy substituce: Vulgární /obecná/ - dědici se pro případ, že se dědictví neujme, stanoví náhradník. Nastane-li daná situace, dostává náhradník svůj díl i díl dotyčného dědice. Možno učinit substituta i jemu, pak tento substitut dostane všechny tři podíly. Pupillární – Pater familias stanoví svému nedospělému synovi dědice pro případ, že by se sice ujal dědictví, ale zemřel ještě dřív, než by dosáhl dospělosti – je projevem Patria potestas /může stanovit substituta i potomkovi, kterého sám vydědí/ Quasipupillární – od Justiniána – obdoba pupillární, pro osoby duševně choré, Postupně se prosazuje /definitivně až v poklasickém období/ zásada, že v obecné je obsažena speciální substituce Zápatí prezentace9

10 TESTAMENTI FACTIO – testamentární způsobilost Testamenti factio activa /schopnost pořídit/ x pasiva /být dědicem/  Aktivní: nemají – cizinci /jen cives, popř. latini/, alieni iuris /x vojenský testament/, nedospělí, duševně choří, marnotratníci, hluší, němí,../omezení k právním úkonům/, intestabiles /omezení na způsobilosti z trestu/, později i např. bezvěrci atp.  Pasivní: v zásadě totéž x mohou nabývat i osoby alieni iuris, popř. otroci /ne vlastní/, nebo nedospělci Způsobilost se původně vyžaduje po celou dobu až do smrti, později v době pořízení a v okamžiku smrti Lex Corneilia de captivis (L. C. Sulla) – u vojáka, který upadl do zajetí a v zajetí zemřel, má se za to, že zemřel v okamžiku zajetí /tedy jako svobodný – ne jako otrok – jeho testament je tak zachován/ Zápatí prezentace10

11 Zrušení závěti Na základě vůle zůstavitele x proti jeho vůli  Vůle zůstavitele – jednostranný úkon, derogační klauzule („toto je má nezměnitelná vůle“) nehraje roli  Mancipační testament – nestačí zničení listiny, je třeba provést novou mancipaci  Praetorské právo – stačí zničení či poškození x i neúmyslné  Institut otevření testamentu – veřejnoprávní akt  Proti vůli zůstavitele  Narodí se nový „suus“ /nepominutelný dědic/  Ztráta dědické způsobilosti  Závěť neplatná od počátku /nedodržení formy…/ Od počátku neplatný x neplatný následně Zápatí prezentace11

12 VOCATIO CONTRA TABULAS – povinný díl Testament původně situace, kdy nemám přirozené dědice x později – mám přirozené dědice x mohu dědicem učinit i někoho jiného /testamentární volnost/ Dědicové vlastní a nutní - nelze je opomenout  Formální právo /ius civile/ – musí být zmíněni /jak? – i vydědění je „zmínění“/  Materiální právo /praetor za císařství/ – nestačí zmínka, musí dostat nějaký díl /jak veliký?/  Povinný díl – ¼ zákonného dílu /podle Falcidiánské kvarty/ x od Justiniána třetina, nebo ½  Nemusí jít o dědictví /může být odkaz, věno,…/  Nárok – původně posuzoval soud x Justinián dal taxativní důvody pro vydědění /14 descendenti, 8 ascendenti/ Právní ochrana: querella inofficiosi testamenti Aktivně legitimován oprávněný, popř. jeho nejbližší intestátní dědic, pokud oprávněný nechtěl uplatnit Zánik práva: 5 let, uznání testamentu, smír Původně vede k neplatnosti testamentu x později testament zůstává v platnosti, ale krátí se podíly (kombinace obou posloupností z nutnosti) Zápatí prezentace12

13 INTESTÁTNÍ POSLOUPNOST Posloupnost civilní Posloupnost praetorská Posloupnost dle Justiniána Kollace Zápatí prezentace13

14 Civilní posloupnost Postavena na agnátském příbuzenství Dědické třídy: Sui heredes – osoby, které se smrtí zůstavitele stanou osobami sui iuris Potomci + manželka filii loco dědí podle hlav /in capita/ Potomci dětí předemřelých dědí podle kmenů /in stirpes/ Proximus agnatus – nejbližší agnát Pouze in capita Po PF dědí typicky jeho bratr, žena jen do druhého příbuzenského stupně Po emancipovaném synovi dědí PF Po libertinovi dědí jeho patron Gentiles – členové rodu objevuje se v LDT, jde již jen o reminiscenci rodové společnosti a bližší okolnosti jsou nejasné Zápatí prezentace14 †

15 Praetorská posloupnost Kombinace kognátského a agnátského příbuzenství + bonorum possessio cum x sine re /věcně podložené x nepodložené/ Čtyři třídy: Unde liberi Děti neemancipované + manželka cum manu Pro emancipované povinnost collatio bonorum -BP CUM RE Unde legitimi Třídy civilní posloupnosti - BP SINE RE Unde proximi cognati Pokrevní příbuzní do 6. stupně příbuzenství včetně, bližší stupeň vylučuje vzdálenější Unde vir et uxor – mezi manžely Platí pro manželství sine manu Justiniánské právo Definitivní vítězství pokrevního příbuzenství - zavedeno novelami 118 /543 n.l./, 127 /548 n.l./ Třídy: Descendenti – potomci In capita/in stirpes Ascendenti a plnorodí sourozenci a jejich potomci Sourozenci in capita/in stirpes, předci podle linií /otcova strana, matčina strana/ Polorodí sourozenci a jejich potomci In capita/in stirpes Všichni ostatní kognáti bez rozdílu příbuzenského stupně Podle stupňů + in capita Vdova - Zabezpečena zvlášť novelou 53 /537n.l./ x jen nuzná + max. ¼ pozůstalosti a ne víc než 100liber zlata, pokud dědí se svými dětmi, má jen právo usufructu Zápatí prezentace15

16 COLLATIO BONORUM Kollace – povinnost započtení na povinný díl Aby se vyrovnal rozdíl mezi emancipovanými dětmi a těmi, co zůstali v moci PF (nemají vlastní majetek x emancipovaní mají) Fikce trvání agnace – musí započítat veškerý svůj majetek, který mají v okamžiku požádání o bonorum possessio Díl se započítává – pokud přesáhne, dotyčný nic nedědí x není povinen „dorovnávat“ ostatním dědicům Druhy: Collatio emancipati Emancipovaný musí každému z vlastních dědiců započítat poměrnou část svého majetku Collatio dotis Provdaná musí každému z vlastních dědiců započítat jeho poměrnou část Nova clausula Iuliana Descendenti emancipovaného in potestate PF mají nárok na stejný díl, jako jejich emancipovaný předek Kolace dnes – povinnost započítat velkou majetkovou hodnotu nabytou za života zůstavitele - zůstavitel toto může uložit i v testamentu, i když dnes se podmínky u testamentu neuznávají (zákon č. 40/1964 Sb.) Zápatí prezentace16

17 Usucapio pro herede – vydržení pozůstalosti Pozůstalost je věc nehmotná – vydržecí doba 1 rok, i když jsou součástí pozemky Vydržující nemusí být bonae fidei: „Proč se ovšem tak neřádná držba a vydržení vůbec připouští má důvod ten, že předkové si přáli, aby se pozůstalosti přijímaly co nejdříve, aby byli (dědicové), kteří by konali rodinné náboženské obřady, jimž se v oněch časech věnovala převeliká pozornost, a aby věřitelé měli na kom uspokojit své pohledávky.“ (Gai II. 55, překlad J. Kyncl) Později možné jen vydržení jednotlivých věcí Od Marca Aurelia se stalo crimenem expilatae hereditatis (zločinem rozkrádání dědictví) Zápatí prezentace17

18 POSTAVENÍ DĚDICE Dědicové, delace a adice Odpovědnost za dluhy Procesní ochrana Zápatí prezentace18

19 Dědicové - HEREDES DOMESTICI (domácí) - jsou členy zůstavitelovy domácnosti, proto se musí chopit dědictví – delace a adice de facto splývají v jeden okamžik (smrt zůstavitele, popř. odkládací podmínka) Dva druhy: SUI ET NECESSARII bezprostředně pod mocí PF - stávají se „sui“ intestátní, popř. testamentární dědicové mohou žádat o beneficium abstinendi NECESSARII Jen testamentární Nemohou žádat beneficium abstinendi Typicky otrok propuštění testamentem na svobodu - EXTRAENI (vnější) -mimo zůstavitelovu domácnost, je na jejich vůli, zda se pozůstalosti chopí – tzv. „voluntarii“ -delace a adice odděleny – do chopení se pozůstalosti jde o tzv. hereditas iacens Způsob přijetí: CRETIO – formální (formalismus zrušen až 407 n.l.), lhůta 100/50 dní (dědic/substitut) GESTIO PRO HEREDE – konkludentně, chovám se jako dědic, lhůta obdobná, později 9měsíců, pak presumpce přijetí (Justinián) Zápatí prezentace19

20 Odpovědnost za dluhy I. Univerzální sukcese – odpovídá se v plné výši + při předlužení hrozí konkurz a infamie » snaha se jí vyhnout Řešení: Heres neccessarius - univerzálním dědicem otrok propuštěný na svobodu Mandatum - příkaz věřitelů dědici, aby se ujal dědictví – sice odpovídá i svým majetkem x cokoliv by dal nad hodnotu dědictví, musí mu být na základě mandátní smlouvy proplaceno Výjimky: Minus vigenti quinque annis – pro nezkušenost mohou žádat restitutio in integrum Beneficium abstinendi – sui et necessarii, pokud se nevmísili v pozůstalost – jsou dědici x nepřechází na ně majetek (dražbu provádí praetor) Zápatí prezentace20

21 Odpovědnost za dluhy II. Separatio bonorum Věřitel může požádat, aby pozůstalost byla oddělena od majetku dědice a aby jeho pohledávky byly uhrazovány z pozůstalosti. Jejím vyčerpáním už ale nemá nárok na uhrazení případného zbývajícího dluhu z majetku dědice. Justinián – uznal i nárok na úhradu z majetku dědice x přednost měli věřitelé dědice Beneficium inventarii Gordián III. pro vojáky, Justinián pro všechny Pokud požádá dědic o beneficium, tak odpovídá jen předměty z dědictví + každý dědic odpovídá jen svým podílem Lhůty: 30 dní od okamžiku delace a 60 dní od tohoto okamžiku /1 rok, pokud žil dědic daleko/, lhůta prekluzivní (uplynutím nárok zaniká) Soupis činěn písařem a za přítomnosti svědků /další dědicové, odkazovníci,…/ DNES (ČR) Dluhy přechází na dědice - §1701 NOZ Odloučení pozůstalosti - § 1709 an. NOZ Výhrada soupisu je v §§ 1674 an. NOZ x odpovídá se do hodnoty dědictví a solidárně Zápatí prezentace21

22 Ochrana dědice – procesní prostředky HERES Řádná ochrana: Hereditas petitio - Obecná žaloba chránící nároky dědiců, směřuje na vydání celé pozůstalosti Aktivně legitimován: civilní dědic, Pasivně legitimován: kdo drží jako dědic (pro herede), kdo drží věc, která je součástí pozůstalosti, nebo kdo takovouto věc zlomyslně zcizil - odpovídá i za vis maior (SC Iuventianum) Querella inofficiosi testamenti – stížnost nepominutelných dědiců na nerespektování oficia, není možno použít, pokud uznal dědice či s ním uzavřel smír, je také časově omezena na pět let Mimořádná ochrana: Interdictum quam hereditatem – na vydání věcí tvořících pozůstalost BONORUM POSSESSOR Řádná ochrana: Actiones utilis (k hereditas petitio) Poskytují se držiteli pozůstalosti, případně i proti němu na vymožení pohledávek Actio Publiciana Hereditas petitio possessoria Justiniánská žaloba odvozená z civilní žaloby pro praetorského dědice Mimořádná ochrana: Interdictum Quorum bonorum - Slouží k vydání hmotných věcí tvořících pozůstalost, Musí uposlechnout i civilní dědic (x pokud je bonorum possessor sine re, tak může žádat zpět pomocí hereditas petitio Zápatí prezentace22 Actio familiae erciscundae – iudicium duplex – mezi (civil. i praetor.) dědici na rozdělení společných kusů dědictví, možná též actio communis dividundo

23 ODKAZY „Singulární sukcese“ Druhy odkazů Legatum – pojem a duhy Fideicommisum – pojem a druhy Omezení Zápatí prezentace23

24 Singulární sukcese Heres ex re certa – neplatné ustanovení, v klasické době se k němu nepřihlíží a v justiniánské jde o prelegat Odkazy - není zcela přesné – nejde o sukcesi po zůstaviteli /jen vindikační legát/,ale spíše po dědici Zůstavitel přikazuje dědici, aby v případě jeho smrti vydal nějaké osobě nějakou konkrétní věc, nebo soubor věcí – singulární sukcese Předpokladem singulární sukcese je proběhnutí sukcese univerzální /typicky se dědic musí chopit dědictví/ Dva základní druhy Legatum – formální odkaz civilní Fideicommissum – neformální odkaz Zápatí prezentace24

25 LEGATUM – odkaz dle IUS CIVILE Zůstavitel /defunctus/ přikazuje dědici /oneratus – obtížený/, aby předal nějaké osobě nějakou věc z pozůstalosti /legatarius – legatář/ Je to vztah podobný závěti je postaven na formálnosti /někdy i více, než testament/ je možno zřídit pod podmínkou (i rozvazovací) je možno stanovit substituta legatář jen osoba s pasivní testamentární způsobilostí Obtížený je pouze dědic (původně jen testamentární) Při nesplnění je dědic žalovatelný Druhy: čtyři typy /dva typy a dva podtypy/ - postupné splývání všech a převaha legátu damnačního (obligační nárok) x byla-li věc ve vlastnictví zůstavitele, zakládalo to i věcněprávní žalobu Zápatí prezentace25

26 Druhy legátů Legatum per vindicationem Převádí se jím kviritské vlastnictví (věc musí být v KV v okamžiku pořízení a nepřetržitě až do smrti zůstavitele) Věcněprávní nárok – věc se okamžikem přijetí dědictví stává vlastnictvím legatáře Ochrana: rei vindicatio, vindicatio usufructus Legatum per damnationem Předmět odkazu zní na dare, facere Zakládá obligační nárok na věc - je možno odkázat i věc cizí (dědic musí věc koupit, nebo vyplatit hodnotu) Ochrana: actio ex testamento Později se stává nejuniverzálnějším Legatum sinendi modo Dědic má povinnost něco strpět, nejčastěji chopení se nějaké věci z pozůstalosti, nemůže být předmětem věc osoby třetí Obligační nárok Legatum per praeceptionem Přednostně se chopit nějaké věci – mělo by svědčit jen někomu z dědiců Věcněprávní nárok Zápatí prezentace26

27 Omezení odkazů Regula Catonia – platnost odkazu se posuzuje jakoby zůstavitel zemřel v okamžiku, kdy byl odkaz pořízen (tj. je-li odkaz v okamžiku pořízení neplatný, následné odpadnutí důvodu neplatnosti nemá na neplatnost vliv (x neplatí v moderním právu – NOZ nezná) Lex Furia testamentaria (cca 200 Př. Kr.) Odkaz nesmí převyšovat hodnotu 1000 assů – výjimkou manželé a příbuzní do 6. stupně včetně Lex Voconia testamentaria (cca 196 Př. Kr.) Výše odkazu nesmí převýšit hodnotu, kterou obdrží dědic ze závěti Lex Falcidia de legatis (40 př. Kr.) Dědicům musí zůstat alespoň ¼ jejich čistého dílu /tedy bez pasiv/ - tzv. falcidiánská kvarta Pokud odkaz přesáhne tuto hranici, dojde k jeho poměrnému krácení Ovlivnila výši podílu nepominutelných dědiců, rozšířila se i na fideikomis Obsahuje ji i NOZ (ABGB neznalo) Zápatí prezentace27

28 FIDEICOMMISSUM Jednostranná dispozice mortis causa, kterou zůstavitel projeví nějaké přání nebo doporučení, aby měla nějaká jiná osoba (fideicommissarius) prospěch Naprosto neformální odkaz, původně jen přání, které zůstavitel projevil, zakládá singulární sukcesi Výhody: možno použít tam, kde formální náležitosti brání legátu /nejisté osoby, nezpůsobilé osoby, není nijak omezena výše, může být učiněn nezávisle na testamentu, později může být uložen i k tíži fisku/ Nevýhoda: není vynutitelné právem – pouze morálně skrze tzv. consortium amicorum (přátelé zemřelého mohou vyvíjet morální tlak na dědice, aby přání poslechl) Cognitio extra ordinem – císař Augustus umožnil žalovatelnost, později speciální úředník: praetor fideicommissarius Postupně se stupňují formální požadavky a omezení (SC Pegasianum – falcidiánská kvarta i na fideikomisy), dochází ke sbližování s legáty Za Justiniána de facto splynutí obou druhů odkazů – legátů i fideikomisů Zápatí prezentace28

29 Zvláštní druhy fideikomisů I FIDEICOMMISSUM HEREDITATIS - tzv. univerzální fideikomis Fideikomisem je odkázána celá pozůstalost - jen aktiva - dluhy a pohledávky jsou na dědici – bylo zvykem si nechat stipulovat, že je odkazovník za něj zaplatí Týká se jen majetku – iura sepulchrum a spol. jsou dále dědicova Cílem bylo obejít zásadu „semel heres, semper heres“ – odkazovníka je možno stanovit i pod rezolutivní podmínkou /nejčastěji skrz tzv. fideikomisání subsituci/ SC Trebelianum /56 n.l./ - jakmile dojde k předání, tak se fideikomisáři /ale i proti fideikomisáři/ propouští podobné žaloby, jako vůči dědici /actiones utilis/ SC Pegasianum /asi 74 n.l./ - vztažení falcidiánské kvarty, fideikomisář má žalobu na vydání celé pozůstalosti - zesložitění situace, rozhodovalo, zda by odkaz přesáhl nebo nepřesáhl falcidiánskou kvartu a podle toho buď byly rovnou actiones utilis a nebo se opět muselo využít stipulací Justinián – návrat k SC Trebelianu s „fikcí“, že limit falcidiánské kvarty byl jeho součástí Od glosátorů je již tento fideikomisář také dědicem – ABGB - institut svěřenského náhradnictví /fideikomisarische Substitution/, OZ svěřenské nástupnictví Zápatí prezentace29

30 Zvláštní druhy fideikomisů II. FIDEICOMMISSUM FAMILIAE RELICTUM – rodinný fideikomis Zvláštní typ fideikomisární substituce Fideikomisem může být stanoveno, že určitá věc musí zůstat v rodině (být předána jinému členu rodiny – např. vždy prvorozenému synovi), de facto je tento fideikomis nezcizitelný Důvod: možno odkázat i osobám, které jsou incertae Později omezováno: Hadrián – nemožnost ve prospěch osob, jež jsou incertae Justinián - končí ve čtvrtém pokolení (pak volný statek) Středověk a současnost: (tzv. šlechtický) fideikomis = „svěřenství“ bylo v ABGB /zrušeno zákonem z r. 1924/ OZ 2012: svěřenství dle ABGB neobnoveno, místo toho svěřenské fondy dle modifikované angloamerické úpravy /převzato z Code Civile Quebec/, které plní stejný účel x mají širší dosah Na rozdíl od ŘP neomezeno časově (omezení je jen u svěřenského nástupnictví) Zápatí prezentace30

31 Zvláštní druhy fideikomisů III. CODICILLI - dovětek Původně druh fideikomisu – fideikomis dopisem Nabyl velkého rozšíření a stál i u zrodu vymahatelnosti fideikomisů /Inst. Just. 2.25pr./ Bylo možno ustanovit jakékoliv ustanovení, vyjma ustanovení dědice - ale i to bylo možné, pokud existoval testament, který odkazoval na osobu v kodicilu /tzv. mystický testament/; výhoda – postačovalo 5 svědků /testament 7-8/ Druhy Testamentární potvrzený – je možno učinit legatum, dokonce i stanovit dědice (mystický testament) Testamentární nepotvrzený – existuje vedle testamentu, ale testament se o něm nezmiňuje (omezení – možno činit jen fideikomisy, ale ne legaty…) Intestátní – existuje, aniž by přitom existoval testament Kodiciální klauzule – pokud by závěť nesplňovala náležitosti závěti, ale stačilo by to na kodicil, měla tato klauzule zapříčinit, aby nestala se tak zcela neplatnou, ale byla považována alespoň za kodicil Kodicil – dovětek – dnes je chápán jen jako pouhý doplněk posledního pořízení, pokud by totiž měl ustanovit něco, co je možno jen testamentem, musel by splňovat formální náležitosti testamentu (§ 1498 OZ 2012) Zápatí prezentace31

32 DONATIO MORTIS CAUSA Darování pro případ smrti Dvojstranný právní úkon, jímž jedna osoba dává druhé nějakou věc, druhá osoba si jí smí ponechat, pokud ona první osoba určitou situaci (např. ztroskotání lodě) nepřežije Pozor: Je to dvojstranný úkon inter vivos /druh darovací smlouvy – donatio/ Není možno jednostranně odstoupit /umožnil až Justinián/ Zápatí prezentace32

33 DĚKUJI ZA POZORNOST - SMĚJTE SE JUDR. Pavel Salák jr., Ph.D.


Stáhnout ppt "Zápatí prezentace Římské dědické právo JUDr. Pavel Salák jr., Ph.D., PrF MU, Brno."

Podobné prezentace


Reklamy Google