Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Podnikatelská etika 1. 1. kap. 1 3 K čemu je mi etika? Často si musíme odpovídat na otázku Jaký je ten člověk? DOBRÝ? nebo ŠPATNÝ? Jak poznáme dobrého.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Podnikatelská etika 1. 1. kap. 1 3 K čemu je mi etika? Často si musíme odpovídat na otázku Jaký je ten člověk? DOBRÝ? nebo ŠPATNÝ? Jak poznáme dobrého."— Transkript prezentace:

1 1 Podnikatelská etika 1

2 1. kap. 1

3 3 K čemu je mi etika? Často si musíme odpovídat na otázku Jaký je ten člověk? DOBRÝ? nebo ŠPATNÝ? Jak poznáme dobrého člověka? : Dělá DOBRÉ skutky Jak poznáme, že skutek je DOBRÝ? Obsahuje DOBRO Co je DOBRO? Odpověď hledá ETIKA 3

4 4 Co nám říká etika 4 Etika (z řeckého éthos = hodnotí skutky a postoje člověka, lidí, organizací z hlediska určité morálky To znamená: etika říká, co je z morálního hlediska dobré, co by se mělo dělat špatné , co by se nemělo dělat

5 5 Trochu opakování ze SŠ : Etika je? ETIKA je nauka o morálce analyzuje lidské konání z hlediska jeho morální hodnoty hledá měřítko /kriterium/ umožňující nám rozhodnout, co je dobré x zlé, čestné x nečestné hledá všeobecné zásady, co má člověk dělat, oč má usilovat, jak se má chovat, aby byl člověkem dobrým (mravným, morálním) 5

6 6 Kriteria DOBRA a ZLA MORÁLKA Moje svědomí Naše „svědomí“ – rodiny, party, klubu firmy celospolečenské všelidské Zvyklosti, City, Vztahy, Vyznávané hodnoty PRÁVO Zákony Smlouvy Právo je to určité minimum etiky, které chrání stát. 6

7 7 Co to je etika (pro vysokoškoláky ) 7 Soubor pravidel (e. normativní) nebo soubor způsobů jednání (e. deskriptivní) které : byly většinově přijaty určitým společenstvím lidí (např. pracovníky určité profese nebo zaměstnanci určité firmy, občany nějaké země, členy církví, třídami a sociálními skupinami atd.) platí v konkrétních podmínkách, místě a době stanovují konvenční pravidla soužití a práce vedou k minimalizaci počtu a hloubky konfliktů zajišťují nejvyšší možnou efektivnost fungování společenství v delším časovém horizontu volně podle K Trinkewitze

8 8 Etika a osobní život 8 Vedle funkce etiky působit jako regulativ každodenního jednání člověka (firmy) v mezilidských interakcích může etika sloužit člověku jako vodítko - při hledání orientace v životě, - při přijímání zásadních rozhodnutí - při řešení kritických situací

9 9 Etika a etiketa 9 Jednou z funkcí etiky je působit jako regulativ každodenního lidského jednání v mezilidském styku V této funkci stanoví také základní normy projevování vzájemné úcty, ohleduplnosti, laskavosti, soucitu – obecně slušnosti Část těchto norem nabývá povahy zvyku až formalizovaného rituálu a stává se součástí etikety

10 10 Etika a spravedlnost 10 Etika je dnes stále častěji vtahována do praktických společenských problémů. Mezi ně patří Spravedlnost a Rovnost Obsah toho, co je považováno za spravedlivé, se mění Spravedlnost je dnes často chápána jako rovnost Ale v čem ? Před zákonem (v právech, v povinnostech)…v příležitostech, v možnostech,…v ohodnocení za práci, …ve spotřebě

11 11 Dnešní pohled na spravedlnost 11 Principiální rovnost všech lidí, vyplývající z jejich důstojnosti jako racionálních morálních bytostí Nenarušitelnost základních osobních svobod, včetně svobody získat a vlastnit majetek Spravedlnost jako rovnost = rovnost příležitostí ke vzdělání, zaměstnání, lékařské péči Každý má mít rovnou příležitost k uplatněn í svých schopností Odmítnutí diskriminace nebo preferencí na základě původu, postavení, rasy, náboženství či majetku Spravedlnost nikdy není dokonalá!

12 12 Etika a svoboda 12 Rozpor mezi svobodou jednotlivce a svobodou ostatních 1. Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého 2. Někdy musí osobní svoboda ustoupit obecnému zájmu ! Vymezení svobody: Negativní : zaměřené právně, na maximální zabezpečení jednotlivce proti zasahování a omezování jeho svobod z vnějšku, zejména ze strany státu (formalistické, naplnění je tvoje věc) Pozitivní: zaměřené obsahově, na pozitivní vymezení, pro které cíle jsme svobodni, s důrazem na možnost skutečné realizace zejména vlastního rozvoje

13 13 Etika a ekologie 13 Zažíváme ekologickou krizi? Je možné ekologickou situaci vyřešit technickými, ekonomickými a organizačními (regulačními) opatřeními? Jaký recept nabízí ekologická etika? Změnit pořadí hodnot apriorit. Člověk musí změnit svůj vztah k přírodě ! Vykořisťovatelský postoj k přírodě musí být nahrazen partnerským Příroda a zachování života musí zaujmout čelné místo v hodnotovém žebříčku společnosti ! T eprve potom může přijít na řadu člověk a jeho zájmy

14 14 Morálka 14 Považuje se za nejstaršího regulátora lidského chování Funguje jedině v lidské společnosti (od počátku) Změna společnosti vyvolává změnu morálky A naopak změna morálky vyvolává změnu společ. Dva přístupy k původu morálky Empirický – původ v přirozenosti člověka, potřebách a zájmech Transcendentní - původ mimo člověka npř. Boží vůle, přír. zákon,

15 15 Vývoj morálky do středověku 15 V pravěku – rodová společenství = M- primitivní, souhrn jednoduchých norem, zvyků a mravů sankce-vyloučení ze společenství Ve starověku - zánik rodového společenství, kmenové zř. nová dělba práce, M=nové společenské normy oporou náboženská interpretace sankce – vyloučení ze společenství, prodej do otroctví, drastické fyzické tresty nebo usmrcení Ve středověku – v Evropě M odvozena z židovsko - křesťanské morálky (Desatero) a antické filozofie sankce – fyzické i hrdelní tresty, majetkové sankce, nucené práce, vyhnanství

16 16 Etická učení v antické době Etické učeníPředstavitelZákladní myšlenka Sokratovo Sokrates Důkladné sebepoznání dává poznat pravdu a mravnost Platonova etika ctností Platon Soulad ctnostného myšlení a jednání jako cesta k dobru Aristotelova etika ctnosti Aristoteles Rozumná volba hodnot a jejich praktické uskutečňování vede k blaženosti Stoicismus Zenon z Kitia Kdo zcela popře vášně, dosáhne vnitřního míru Hédonismus Epikuros ze Samu Cílem života je blaženost, získání slastí a vyhýbání se strastem Křesťanství Ježíš Kristus Láska k Bohu a bližnímu (agapé) jako odpověď na Boží lásku 16

17 17 Sokratova a Platónova etika 17 Je nutné přidržet se vlastní mravní rozvahy, nepodlehnout názoru většiny (většina se může mýlit a tak se často mýlí, skepse vůči demokracii) Je třeba se rozhodovat podle kritéria správnosti činu a nikoliv našich bezprostředních sklonů a zájmů. Držet se správnosti, bez ohledu na to, co nám to přinese (co je správné, je i dobré a spravedlivé) Sokratovy obecně platné mravní normy: Nikoho nepoškodit ! Dodržovat sliby ! Poslouchat učitele a rodiče !

18 18 Sokratova teorie dobra 18 Co je dobro? Existuje jednání, které je správné a které musí být dodržováno právě proto, že je správné. Takové jednání můžeme nazvat dobrem. Co platí o dobru? Dobro nezávisí na rozhodnutí společnosti, ani na okamžité vůli většiny. (Správné jednání, tedy dobro, může být i takové, které většina odmítá) To, co je dobré, je třeba realizovat ! Sokrates: Člověk nemůže nekonat dobro, pokud ho zná, zlo plyne z neznalosti dobra. Je nutno učit lidi dobro poznávat)

19 19 Tři varianty zdůvodnění morálky 19 Stoické pojetí ctnosti Utilitaristická etika Kantova etika kategorického imperativu

20 20 Stoické pojetí ctnosti 20 Nejvyšším dobrem a smyslem života každého moudrého člověka je ctnost (virtus) (rozuměli tím život ve shodě s přírodou a přirozeností) Co se tím rozumí, vysvětluje Marcus Aurelius v radách člověku, který chce být moudrý a ctnostný: Zůstaň prostým, dobrým, upřímným, důstojným, přirozeným přítelem práva, bohabojným, dobrotivým, milujícím blízké a neoblomným při plnění povinností ! Marcus Aurelius, Hovory k sobě

21 21 Stoikové a jejich názory na život-1 21 Stoikové rozdělují věci na ty, které jsou v naší moci a které v naší moci nejsou. V naší moci jsou podle stoiků jen naše prožitky, naše duše, vše ostatní tělo, zdraví, bolest, sláva, bohatství, úspěšné děti atd. nejsou v naší moci! Klíčový argument stoiků: Věcmi, které nejsou v naší moci se nemáme zneklidňovat ! ( Stejně je nemůžeme ovlivnit) Člověk si má vypěstovat lhostejnost ke všemu, co přichází z vnějšku a dosáhnout tak duševního klidu.(ATARAXIA).

22 22 Stoikové a jejich názory na život-2 22 Komentáře Pozor! Stoikové ale nebyli fatalisté: kladli důraz na plný a odpovědný veřejný život. Požadovali od člověka obětavě plnit všechny povinnosti, které na ně společnost a stát kladou Stoicismus je příkladem individualistické etiky. Kriteriem správnosti činu je jeho přirozenost, podřízenost světovému řádu a rozumu Nejvyšší hodnotou je ctnost, která je dobrá sama o sobě a zárukou šťastného a smysluplného života.

23 23 Utilitaristická etika - základy 23 Nejvyšším cílem je dosahování užitku pro jednotlivce i pro společnost Čin je správný jen tehdy, pokud je užitečný pro dosahování štěstí (=suma duševní i tělesné libosti) Utilitarismus činu – ukládá vykonat ten čin, který vede k největšímu užitku (lhát se nemá, ale milosrdná lež nemocnému je lepší, než pravda) Utilitarismus pravidla - ukládá vykonat ten čin, který určuje pravidlo pravidlo bývá stanoveno z toho, že jeho dodržení většinou přináší užitek (zde by se nemocnému řekla pravda, podle pravidla „lhát se nemá“, bez ohledu na to že v daném případě škodí)

24 24 Utilitaristická etika - komentář 24 UE přikazuje dělat to, co přináší co největší štěstí pro co nejvíce lidí UE je založena na přirozené lidské touze po štěstí Za kritérium správnosti činu pokládá UE racionální zhodnocení jeho užitečnosti

25 25 Kant - základní myšlenky 25 Kant – důraz na lidskou morální autonomii Rozum sám určuje mravní zákony, nehledě na lidské sklony, empirické motivy, libosti a nelibosti Svobodou rozumí Kant možnost člověka jednat nezávisle na sklonech a preferencích daných přirozeností Člověk je schopen dát přednost morálnímu zákonu před libostí (Sokrates, Hus, G. Bruno, Savonarola)

26 26 Kantův mravní zákon 26 Jaké jsou mravní zákony dané rozumem? Nazývá je kategorickým imperativem na rozdíl od hypotetického, který přikazuje něco učinit za účelem něčeho jiného Tj. imperativ nepodmíněný vs. podmíněný 1. Jednej tak, aby se účel tvého jednání mohl stát obecným zákonem! (universalistické pojetí morálky ) Nečiň jiným, co nechceš, aby činili oni tobě! 2. Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikoliv pouze jako prostředek ! Chápat, že jiní lidé mají stejné zájmy, touhy a účely jako my sami. Obvykle totiž bereme představitele jiných profesí jako prostředek k uspokojení naší potřeby a až pak (možná) jako lidskou mravní bytost

27 27 Kant – komentář 27 Kant chápe lidskou morálku jako autonomní a člověka jako svobodnou bytost, schopnou plnit mravní zákon, uložený jí rozumem Jeho učení obsahuje významný apel na lidskou důstojnost a trvalé mravní zdokonalování

28 28 Vývoj naší soudobé morálky 28 Morálka tzv. západní civilizace se vyvinula z evropské středověké morálky, hlásí se ke křesťanské tradici a antickému odkazu Směřuje k prohlubování humanismu (přes všechny excesy totalitních režimů, válečné konflikty, a násilné formy politického boje ) 3 kategorie subjektů soudobé morálky akceptující většina amorální menšina – v soukromém zájm u nehledí na morálku reformátoři, rebelové, volnomyšlenkáři – usilují o změnu

29 29 Morálka - etika - právo 29 V hovorové řeči m. a e. jako synonyma Často i v učebnicích Chceme-li být přesní, m ěli bychom vycházet z def.: Morálka označuje společenský jev … jak se lidé chovají v reálném životě k sobě navzájem, k sobě samým, ke všemu živému i neživému, k materiálním i duchovním hodnotám. Etika označuje teoretickou disciplínu (Aristoteles) věda o morálce a mravnosti, zkoumající lidské chování z hlediska dobra a zla. Morálka má vždy konkrétního nositele (subjekt), který na základě osobní nebo kolektivní vůle volí způsob svého chování

30 30 Právo 30 Z morálky a etiky vzniklo právo Právo je další významný regulátor sociálního chování lidí i organizací Reguluje především vlastnické a společenské vztahy Ochraňuje status quo Zákony nemohou obsáhnout veškerý život Proto jsou etické (mravní) normy potřebným doplňkem práva

31 31 Etika a právo 31 Právo může fungovat jen ve společnosti s určitou úrovní etiky a mravů Právo je vynucováno mocí státu Etika (mravnost) je vynucována veřejným míněním a svědomím jednotlivce

32 32 Etika a Zákony 32 Etické jednání – přijímáno jako konvenční, zvykové, normální, akceptovatel n é, slušné atd. (společenské mínění) Zákonné jednání - vynucováno státem Etické jednání Zákony Neetické jednání

33 33 Etika a filozofie 33 V etice se setkáváme i s otázkami, které ji přesahují: Proč se člověk rozhoduje jednat eticky? Proč člověk dokáže jednat proti své přirozenosti ? (Navzdory pudům, instinktům, choutkám etc.) Z čeho pramení náš pocit povinnosti, soucitu a další mravní city? Proč člověk dokáže tvořit a dodržovat etické normy? Co to je svobodná vůle? Odpovědi musíme hledat ve filozofii -filozofií je více a odpovídají různě proto je i více etik!

34 34 Kolik je etik? 34 Neexistuje jediná univerzální etika Mnohost kultur – mnohost etik Mnohostrannost života – jiná mnohost etik Podnikatelská etika jako návod jak řešit eticky problémové situace a dilemata podnikání zahrnuje podle teoretiků asi dvacet etik jako např. etika ctnosti, etika zlatého pravidla, etika zodpovědnosti, etika povinnosti, etika užitku, etika lidských práv, etika dialogu, atd.

35 35 Různost mravních ideálů v moderní době (J.V.Příkaský: Etika, Karmelitánské nakl.,2000, uprav.E.M.), 35 Etické učeníPředstavitelZákladní myšlenka Machiavellismus Nicolo MachiavelliVlastní cíl povýšen na zákon Egoistický hedonismus Aleister CrowleyVlastní prožitek je nadevše Utilitarismus J.Bentham, J.S. Mill Osobní a společenský prospěch určuje správná mravní řešení Komunismus K.Marx B. Engels Materiální požadavky většiny určují, co je správné pro každého Existencionalismus S. Kierkegaard, J.P.Sartre Vzít odpovědnost za svoji existenci je dobro Křesťanství Ježíš KristusLáskyplná služba Bohu a bližnímu utváří dobrého člověka

36 36 Etika a ekonomika 2 36

37 37 Etická dimenze základních ekonomických problémů 37 Člověk vnímá svět jako hodnotový systém Jeho jednání je korigováno hodnotovým kontextem Tato k orekce dána vztahem jedince k hodnotám osobním sociálním specifickým ( národní tradice a mravy, vztah k regionu, k ŽP) všelidským 1. 2.

38 38 Etická dimenze základních ekonomických problémů 38 Vztah jedince k hodnotám ovlivňuje i jeho ekonomické aktivity Každ á skupina hodnot (viz výše) představuje proto i etickou dimenzi ekonomiky. Hodnoty, které člově k bere v úvahu při své ekonomické činnosti, tvoří jeho ekonomickou etiku. U podnikatele je to podnikatelská etika, U manažera manažerská etika

39 39 Etika a ekonomika Základní východiska podnikatelské etiky : Podnikání je specifický druh aktivity člověka Probíhá ve sféře ekonomiky, která se řídí specifickými zákony. Jaký základní zákon platí v tržní ekonomice? 39

40 40 Základní zákon tržní ekonomiky Dosahovat maximálního zisku při minimálních nákladech a riziku ! Pokud si podnikatel nepřipouští žádná jiná omezení než nákladovost a rizikovost, chová se jako Homo oeconomicus (člověk ekonomický) 40

41 41 Nebezpečný Homo oeconomicus Silné stránky : Zaměřen na hospodářský růst a zisk Slabé stránky : Zaměřen jen na hospodářský růst a zisk Často preferuje jen krátkodobá hlediska ( Co je doma, to se počítá. Bližší košile než kabát. Po nás potopa. Peníze vždy až na prvém místě. ) 41

42 42 ? Proč by podnikatel neměl být jen Homo oeconomicus 1. důvod : (hlásají idealisté, etici, nepodnikatelé) nelze opomíjet etickou stránku podnikání Existují takoví podnikatelé? Jsou takoví, ale zdaleka ne všichni ! 2. důvod : (hlásají prozíraví podnikatelé a guruové marketingu a managementu s dlouhodobější vizí ) etické chování na trhu přináší pozitivní ekonomický efekt 42

43 43 Pro - etická argumentace pro podnikatele Podnikatel dnes nemůže být pouze Homo oeconomicus (člověk ekonomický), Chce-li být podnikatel trvale úspěšný, musí být zejména Homo moralis (člověk morální) 43

44 44 Etika a trh? Nic nového! Už autor „neviditelné ruky trhu“ Adam Smith ( ) sice říkal, že: neviditelná ruka trhu je nejlepším regulátorem ekonomiky, současně ale řekl, že …každé tržní hospodářství je schopno fungovat pouze za základě všeobecně přijatých morálních zásad, jako je důvěra, platební morálka, úcta a respekt k partnerům, dodržování smluv atd. 44

45 45 Tři základní otázky ekonomiky (P. A. Samuelson) 1. Co a v jakém množství vyrábět? 2. Jak se má vyrábět? 3. Pro koho se má vyrábět? Má na odpovědi nějaký vliv etika? 45

46 46 1. Co a v jakém množství vyrábět? -1 Otázka nabídky a poptávky. Etické problémy nabídky: 1.Smíme skutečně vyrábět vše, co lze vyrobit a najde poptávku? 2. Kde leží hranice produkce, vzhledem ke spotřebě omezených neobnovitelných zdrojů? 46

47 47 1. Co a v jakém množství vyrábět? 2 Otázka nabídky a poptávky. Etické problémy poptávky: Máme uspokojovat i protispolečenskou poptávku? 47

48 48 2. Jak se má vyrábět? Jde o alokaci zdrojů Ekonomický princip říká: optimalizovat efektivnost tj. úsporně využívat zdroje, minimalizovat náklady, maximalizovat produkci a zisk. Etické problémy efektivity: Lze maximalizovat efektivitu výroby bez ohledu na přírodní a lidské limity? Půda (Vzácný zdroj). Práce (Člověk –lidská práva). Kapitál (Zdroj, Způsob nabytí, Účel použití) 48

49 49 3. Pro koho se má vyrábět? Otázka se týká alokace zdrojů společnosti Komu a v jakém rozsahu je určen užitek z vyráběných statků a poskytovaných služeb? Etický problém v makroekonomické sféře Do jaké míry má stát nést odpovědnost při přerozdělování společenského produktu vůči jednotlivému občanovi ? Etický problém v mikroekonomické sféře Z jakých důvodů a do jaké míry je možné při výrobě a produkci preferovat určité skupiny spotřebitelů ? 49

50 3. přednáška 3

51 51 4 mýty ovlivňující rozhodování v byznysu Vedle racionálních důvodů se při rozhodování ekonomických subjektů uplatňují 4 iracionální představy-mýty: Mýtus úspěchu Mýtus práce Mýtus osobního zájmu Mýtus svobodného trhu 51

52 52 Mýtus úspěchu 1.Když se chce, všechno jde všechno je jen otázka peněz, času a píle… (nerealistický pohled na vlastní možnosti i možnosti ostatních,.. každý se může stát přes noc milionářem) Rozšířen hlavně v USA. V čem je to fikce? 2. Ztotožnění úspěchu s jeho vnějšími projevy – majetek, prestiž, společenské postavení Úspěch spojován výhradně s materiální stránkou života (čím více majetku a peněz akumuluji, tím jsem úspěšnější) 52

53 53 Mýtus osobního zájmu Mýtus tvrdí: jedinou motivací veškeré lidské činnosti (tedy i činnosti ekonomické) je maximalizace osobního prospěchu, tedy sledování výhradně osobního zájmu. Vyvrácení: Již sama existence obecných cílů, hodnot a ideálů, které jsou neekonomické mravní povahy, dokazuje, že člověk nejedná výhradně egoisticky a z hlediska ekonomického nejedná vždy racionálně. 53

54 54 Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu výchova legalita etický etické Subjekt postoj rozhodování zkušenost četnost 54

55 55 Etické hledisko v praxi jako problém a dilema Ještě neklasifikuje zamýšlený způsob jednání (konání) jako dobrý nebo špatný. Jen vyjasňuje problém. Vyznačuje se třemi znaky: 1. Analýzou důsledků konání 2. Nestranností 3.Empatií vůči objektu konání 55

56 56 Etický problém a etické dilema-1 Etický problém (podle Reamera): Konflikt dokážeme jednoznačně pojmenovat Má obecný charakter, není vázaný na konkr. firmu Týká se jednoho účastníka, který má svobodu rozhodování Výsledkem rozhodnutí je Ano-Ne, Výsledek je definitivní Příklady: Může zaměstnanec přijmout úplatek? Smí zaměstnanec použít podnikové db k soukr. účelu? Může zaměstnavatel požadovat práci navíc bez mzdy? 56

57 57 Etický problém a etické dilema-2 Etická dilema (podle Reamera): Konflikt zasahuje více účastníků Výsledek bude mít dopad na více lidí Subjekt, který ho řeší je proto determinován zvenčí Volba řešení nezávisí jen na schopnosti ho realizovat, ale i na ochotě přijmout ho s vědomím všech dopadů na jednotlivé účastníky Příklad: Jak řešit případ nového výrobku, u kterého se po zavedení do prodeje projevují negativní účinky na ŽP 57

58 58 Etický problém x etické dilema Konflikt jako etický problémKonflikt jako etické dilema 1. Lze jej snadno pojmenovat1. Je obtížné jej pojmenovat 2. Stojí mimo specifickou situaci2. Je zasazen do specifické situace 3. Existuje názorová shoda, že konflikt je etický 3. Není názorová shoda, že konflikt je etického charakteru 4. Vyjadřuje nárok jednotlivého účastníka 4- Vyjadřuje nároky vícerých, často si konkurujících účastníků 5. Týká se jedné a to nesprávné hodnoty. 5. Týká se vícerých, často si konkurujících hodnot 6. Předpokládá, že jednotlivci mohou konat správně. Když chtějí. 6. Předpokládá, že jednotlivci chtějí konat správně, ale nevědí jak 58

59 59 Etické roviny praxe RovinaAlternativy Měřítka MoralitaDobrý –ŠpatnýSvědomí člověka MravnostMravný - Nemravný Normy étosu tj.mravní normy společnosti PrávoLegální - Nelegální Právní normy společnosti VíraBohabojný - Hříšný Svědomí věřícího 59

60 60 Hodnotové výstupy v praxi. 60 INSTITUCE PRÁVO VĚDA POLITIKA EKONOMIE ETIKA hodnotadimenze hodnota poznání moc peníze hodnota dimenze zákon mravnost legální -nelegální pravdivé-nepravdivé vláda-opozice zisk - ztráta morální –nemorální dobro – zlo…….

61 61 Základní východiska podnikatelské etiky Zdrojem morálního konfliktu podnikatele (firmy) nebo manažera v oblasti podnikání je střet dvou etik ETIKY INDIVIDUÁLNÍ vs ETIKY SOCIÁLNÍ 61

62 62 Struktura etiky v ekonomice ETIKA GLOBÁLNÍ ETIKA SPOL. SYSTÉMU Etika organizací a institucí Podniková etika Etika jednotlivce 62

63 63 Ferrelovo schema vazeb a vztahů v ekonomice Finance Vlastníci. Zaměstnanci Zákazníci Management Marketing 63

64 64 Co požaduje společnost od podniku ? Požadavek: SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉ CHOVÁNÍ ! Kritériem je shoda obecných zájmů společnosti s podnikatelskými záměry a aktivitami podniku Příklady obecných zájmů společnosti: Bezpečnost a zdraví občanů Udržení nebo růst životní úrovně Ochrana životního prostředí Fungování ekonomiky 64

65 65 Vlivy působící na podnik Externí vlivy TRHY produkty, konkurence vlivy trhu zdroje poptávka Podnik VEŘEJNOST sociální vlivy zájmové skupiny zvláštní faktory MIMOŘÁDNÉ Interní vlivy stav etiky, organizační schopnosti managementu, motivace 65

66 4. přednáška 4

67 67 Etické požadavky na podnikání zachovávat lidská práva a svobody! 4 okruhy lidských práv A. Smluvní práva B. Právo na spravedlivou odměnu C. Právo na právní jistoty D. Právo na lidskou důstojnost 67

68 68 Základní práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů Zformulována na základě 4 práv Jejich respektování vnáší do vnitropodnikových vztahů morální a pozitivní (právní) řád. Konkrétní podobu představují vyhlášky, zákoník práce, etické kodexy aj. Základní soubor morálních práv a povinností řídí nejen vnitropodnikovou sféru, ale také vede podnik k etické komunikaci a interakci s vnějším ekonomickým prostředím, v němž realizuje své podnikání. 68

69 69 Morální práva a povinnosti zaměstnanců (Gereven) POVINNOSTI 1.Povinnost respektovat a naplňovat pracovní smlouvu 2.Povinnost být loajální k firmě 3.Povinnost jednat podle zákonných a etických norem 69

70 70 Morální práva a povinnosti zaměstnanců PRÁVA 1.Právo na odpovídající pracovní vytížení 2.Právo na spravedlivou odměnu 3.Právo se volně a svobodně sdružovat v odborech a právo na stávku 4.Právo na soukromí a normální rodinný život 5.Právo na svobodu svědomí a svobodu projevu 6.Právo na zákonné, čestné a otevřené jednání 7.Právo na participaci 8.Právo na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky 9. Právo na smysluplnou práci přinášející uspokojení 70

71 71 Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů PRÁVA 1.Právo požadovat aktivní a produktivní přístup zaměstnanců k práci 2.Právo na loajální spolupráci zaměstnanců 3.Právo požadovat čestné a korektní jednání zaměstnanců 71

72 72 Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů POVINNOSTI 1. Povinnost řídit se při výběru nebo propouštění zaměstnanců nediskriminačními hledisky 2. Povinnost k ompenzovat znevýhodnění vzniklá vlivem výkonu zaměstnání 3.Povinnost respektovat odbory a jejich aktivity 4. Povinnost stanovit jasná pravidla pracovních vztahů 5. Povinnost akceptovat kritiku zaměstnanců bez represivních následků 6. Povinnost řešit pracovní spory podle právních a morálních norem 7. Povinnost informovat a konzultovat rozhodující záměry podniku se zaměstnanci 8. Povinnost garantovat všechny úmluvy a dohody se zaměstnanci a nést odpovědnost 9. Povinnost průběžně zlepšovat pracovní podmínky. 72

73 73 Shrnutí: jak á jsou základní východiska podnikatelské etiky? PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ OBECNÝ RÁMEC LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD Podnikatelské prostředí (v kontextu celé společnosti) má objektivní potřebu vlastní legálnosti a mravnosti Obecný rámec LP a S (lidských práv a svobod) vychází z globální etiky Na základě obecného konsenzu vyžaduje naplňování LP a S všude v celé lidské společnosti a při veškeré lidské činnosti 73

74 5. přednáška 5

75 75 Etika v podnikání. Koho to kdy zajímalo? Do 60. let min. století hlavně sociologové, psychologové, filozofové Od 60. let: teoretičtí ekonomové Rozpoznali vliv morálních faktorů a) na vnitropodnikovou sféru (klima, produktivita) b) na veřejnost (image firmy) Nové ukazatele úspěšnosti firmy: atraktivita pro uchazeče, spokojenost zam., důvěra na trhu, cena rating 75

76 76 Nový trend úspěšnosti podnikání Nejen dosažená míra zisku ale zejména zvyšování tržní hodnoty podniku Pozitivní etické hodnocení firmy zvyšuje tržní hodnotu firmy, negativní ji snižuje 76

77 77 6 příčin porušování etik y ve vnitropodnikové sféře 1. Orientace zaměstnanců výhradně na osobní prospěch 2. Neznalost etických norem nebo jejich podceňování, vliv osobnosti zaměstnanců - vnitřní Situační tlaky na neetické chování jednotlivců 4. Nezájem přímých nadřízených o etiku 5. Neetické chování spolupracovníků 6. „Tichý souhlas“ vedení podniku s neetickým jednáním vlivy okolí zaměstnanců - vnější 77

78 78 4 rysy autonomního etického rozhodování 1. Schopnost subjektu racionalizovat etický problém 2. Existence individuální hierarchie hodnot u subjektu mezi jeho osobními hodnotami není morálka na posledním místě 3. Subjekt má adekvátní informace o problému 4. Subjekt je svobodný, rozhoduje se bez donucování nebo omezování 78

79 79 Obecné zásady etického rozhodování 1. Každ é rozhodnutí vyhodnotit ve vztahu k etickým normám společnosti, ve které žijeme 2. Vyhodnotit rozhodnutí z hlediska zažitých všelidských morálních konvencí (úcta k člověku, respektování vlastnictví, čestnost, pravdomluvnost, slušnost atd.) 3. Vyhodnotit každé rozhodnutí ve vztahu ke svému svědomí (Rozhodnutí musí být v souladu s mojí morálkou) 4. Precendentní test. Mohlo by rozhodnutí sloužit za vzor? 5. Test veřejností..Je rozhodnutí obhajitelné před veřejností a zainteresovanými skupinami? 79

80 80 Metodické zásady pro rozhodování Držte se faktů. Pracujte s doloženými argumenty, ne pouhými dohady, dojmy a nepodloženými názory Testujte argumenty na obdobných případech Respektujte a snažte se porozumět argumentům jiných stran, i když se s nimi neztotožňujete Jasně vymezte body, v nichž není možný kompromis. Tyto zásady platí nejen pro rozhodování o etických problémech, ale pro vyjednávání obecně. 80

81 81 Obecný model řešení etického problému 1. Jaká jsou fakta? 2. V čem tkví etický problém? Kdo jsou účastníci dané situace? Jaké jsou možnosti alternativních řešení? Jaké budou morální dopady jednotlivých alternativ? Jaké praktické nátlaky se uplatňují a na koho působí? JAK MÁ BÝT SITUACE VYŘEŠENA? Znázorníme si postup a vazby graficky 81

82 82 Obecný model rozhodování etického problému Identifikace problému Fakta Etická rovina problému Účastníci Tvorba rozhodnutí Alternativní Morální dopady Praktické řešení alternativ nátlaky VHODNÉ KONEČNÉ ŘEŠENÍ 82

83 83 Kohlbergův model stadií morálního růstu Přesahuje osobní, skupinová, národní, náboženská a dobová morální hlediska. Vychází z universálních principů člověka a přírody Cítí spoluodpovědnost za celospolečenské hodnoty, věří v konsensus Považuje za morální povinnost podřizovat osobní cíle cílům společnosti Dokáže vnímat a upřednostnit morální nárok potřeb jiného nad svými Při realizaci svých cílů respektuje ostatní, usiluje o spravedlivou smlouvu Respektuje, co smí a co nesmí v dané společnosti 83

84 84 Interakční model rozhodování zaměstnance (model L.K. Trevinové) Individuální proměnné Síla osobnosti, Míra závislosti, Míra sebekontroly Poznání Morální E. jednání E-dilema vyspělost non E. jednání Situační proměnné Ob. charakter zaměst. role, Stimulační podněty, Jiné tlaky Organizační kultura Org. struktura a normy, vztahy k ostatním z., vztah k autoritám, odpovědnost za důsledky svého jednání Charakter práce Přijaté úkoly 84

85 85 Ferrell- Greshamův model etického rozhodování Etický problém/dilema Vliv důležitých Individuální osob faktory Nositelé autority Individuální znalosti, hodnoty, držitelé moci rozhodování postoje, záměry E-kvalita záměru Chování (E-kodexy, Politika org. Odměny a tresty ) Hodnocení chování Etické /Neetické

86 86 Syntetický model etického rozhodování (FGF) Uvědomění Vnímání Morální Determinace Činnost dilematu hodnocení Etické Stupeň Úsudky Chování dilema rozvoje -deontologické Záměry - etické morálního -teleologické nebo poznání - neetické Organizační kultura Důsledky Kvalita příležitosti Individuální proměnné 86

87 87 Etické chování podniku – komparativní tržní výhoda 6 důvodů, proč by se měl podnik chovat eticky? 1. Protože je to v jeho zájmu 2. Protože je mravnost zájmem celé společnosti 3. Protože se totéž čeká od ostatních podniků 4. Protože je obecně považováno za nemorální jednostranně odstoupit od dohod a očekávat, že ostatní je budou dodržovat 5. Protože je mravně neúnosné proklamativně se přihlásit k dodržování etických pravidel a skrytě je porušovat 6. Protože porušování morálních pravidel destruuje podnikatelské prostředí 87

88 88 Teorie her a ekonomické chování von Neumann a Oscar Morgenstern Chování účastníků trhu lze srovnat s chováním hráčů. Z teorie her vyplynul poznatek, že 1.pokud se hra neopakuje, hráči se chovají podle tzv. „vězňova dilematu“ výhodná je preference nekooperativního jednání 2. opakování hry napomáhá procesu kooperativního chování hráčů působí proti roli „černého pasažéra“ výhodné pro všechny strany je kooperativní jednání 88

89 Vězňovo dilema 1 Policie zadržela dva podezřelé – Adama a Boba – a drží je odděleně. Důkazy nejsou dostatečné pro usvědčení, takže se musí spoléhat na přiznání. Pokud se oba dva navzájem udají, budou odsouzeni na šest let. Pokud jeden udá druhého a druhý zůstane mlčet, bude udavač volný a druhý odsouzen na plných deset let. Pokud oba dva zůstanou mlčet, odsoudí oba za drobnější přestupky na dva roky. Vzhledem k tomu, že ani jeden zadržený si nemůže být jistý, co zvolí ten druhý, nastává dilema: mluvit, nebo mlčet? 89

90 Vězňovo dilema 2 Bob mlčí Bob mluví Adam mlčíOba odsoudí na 2 roky Adam dostane 10 let, Bob bude volný Adam mluví Adam bude volný, Bob dostane 10 let Oba odsoudí na 6 let 90

91 91 Believes structures Teorie her ukázala, že existuje nějaký základ morálního povědomí lidstva, který se projevuje uznáním shodných etických hodnot účastníky trhu Důležité závěry: mravní očekávání nemusí splnit všichni ale už i víra v existenci „spravedlivých“ - dává smysl podnikání - stimuluje princip kolektivních řešení - posiluje etický optimismus v podnikání Kde tato očekávání nejsou, musíme spoléhat jen na zákon 91

92 92 Mravní základ trhu 1 Dán jednak legislativou (zákon dává určité minimum Etiky) Zákon do jisté míry zamezuje nelegálním postupům v ekonomických aktivitách Zákon ale nedokáže nahradit individuální étos účastníků trhu, který vnitřně morálně pozitivně usměrňuje chování ekonomických subjektů. Pouze Zákon + Morální Étos zaručuje, že etické podnikání bude dlouhodobě racionálním způsobem chování v ekonomice 92

93 93 Morální postoje podniku jako konkurenční výhoda 2 Vstřícnost k zákazníkům, úcta, spolehlivost a důvěra k partnerům atd. jsou morální hodnoty, které mají v podnikání i čistě ekonomické účinky Jaké? Snižují náklady při směnných obchodech, zjednodušují platební styk, zjednodušují komunikaci Snižují časovou náročnost při obchodním jednání Zjednodušují tržní mechanismus Z dlouhodobého hlediska se etické jednání stává konkurenční výhodou na trhu 93

94 94 Goodwill Konkurenční výhoda se v účetnictví projeví jako nehmotné aktivum –goodwill G. vyjadřuje rozdíl mezi tržní cenou firmy a její účetní hodnotou Vzniká pouze v dlouhodobějším časovém horizontu H a - H u ≥ 0 goo d will H a aktualizovaná tržní hod. firmy H u účetní hodnota firmy H a - H u ≤ 0 badwill Související pojmy: Epikie (z řečtiny slušnost), brand loyalty, franchising (využívá G.) zbožní pirátství (snaha o parazitování na cizím G., např. parfémy) 94

95 95 Model morálního rozvoje podniku Kdy je ekonomický zisk v souladu s obecnou morálkou a kdy je amorální? Zisk jako účetní položka neobsahuje žádnou etickou charakteristiku Mravní soud o něm ze vyslovit teprve pod zorným úhlem společenské morálky a obecných etických principů. Mravní charakter zisku vyplývá z mravního hodnocení aktivit, kterými ho bylo dosaženo. Kriteria mravního hodnocení ekonomických aktivit se v čase mění. Příklady: hodnocení otrocké práce, lichvy, dětské práce, monopolů, šedé eko. 95

96 96 Reidenbachův a Robinův model stadií morál. rozvoje podniků Rovnovážný zájem 5. stupeň Etický 4. stupeň Eticky se rodící 3. stupeň Společensky odpov. Nerovnovážný zájem 2. stupeň Formálně právní 1. stupeň Amorální Model ukazuje poměr zájmu o etiku a zisk 96

97 6. přednáška 6

98 98 Podnikatelská x podniková kultura U podnikatelských subjektů rozlišujeme 2 kultury Podnikatelská kultura Širší, vytváří ji všechny subjekty trhu Psané i nepsané obecné zásady (čestnost podnikání, kultura prodeje, prezentace zboží i firmy, funkčnost, estetičnost, nezávadnost a kvalita produktů ) Podniková kultura Komplex vlastních názorů, hodnot, norem chování a jednání, způsobů podnikání, jedinečných pro konkrétní firmu 98

99 99 Podniková kultura Patří k ní prvky materiální ( osobitý vzhled podnikových budov, kanceláří, provozoven, výrobků, reklamních předmětů, uniformy personálu, automobily) Prvky nemateriální (vlastní způsoby řízení, organizační struktura, způsob prezentace výrobků a služeb, vztah ke klientům, podnikové klima, vnitropod. komunikace, rituály, zvyky, hrdinové, legendy aj.) Má velkou setrvačnost Setrvačnost PK může být překážkou rozvoje 99

100 100 4 bariéry rozvoje etiky v podniku 1. Zažité postupy práce a striktně vymezené role (strong role model) 2. Vysoká skupinová soudržnost - koheze ( t ask group kohesion) 3. Nejasné priority (ambiguity about priorities) 4. Izolace před vnějšími vlivy 100

101 101 Osvojování si podnikové kultury zaměstnanci Mluvíme o tzv. socializačním procesu Podniková kultura je osvojována a je sdílena To by nebylo možné bez procesu socializace 3 základní fáze socializačního procesu 1. Porozumění zákl. hodnotám, zásadám, principům 2. Přijetí ( interiorizace) 3. Použití (konání a jednání v intencích PK) 101

102 102 Psychologická smlouva Každá firma má vůči zaměstnancům určité požadavky a očekávání, jejich součástí jsou i požadavky etické Také zaměstnanci mají určité požadavky a očekávání vůči firmě ( např. etické jednání ze strany firmy, spravedlivé hodnocení, nediskriminační praktiky aj.) Tato oboustranná očekávání jsou součástí jakési nepsané psychologické smlouvy ( dohody ) PD neobsahuje jen etické požadavky, ty však jsou základem vytváření morálního chování ve firmě 102

103 103 Psychologická smlouva 2 Uzavřena neformálně už přijetím zaměstnance Má svoji dynamiku – vyvíjí se v čase Optimální stav : vyváženost vzáj. očekávání, integrace do všech stupňů řízení= vyšší stupeň institucionalizace podnikové etiky do podnikové strategie Nevyváženost PD: konflikty zaměstnanci x firma, Jednostranné porušení PD – důsledky vážná překážka spolupráce, brzdí vzáj. komunikaci, snižuje produktivitu, snižuje spokojenost zam., zvyšuje fluktuaci 103

104 104 Kotlerův model vliv u konfliktů na P S 104 Míra vyjasněnosti vysoká snižuje více střetů zvyšuje Potřeba vzáj.očekávání nízká zvyšuje méně snižuje institucional. Míra otevřenosti více zvyšuje požadavek na ve vzáj. očekáváních Počet konfliktů etic. chování z. v psych. dohodě méně snižuje Míra vzáj. pochop. vysoká snižuje více zkracuje délku trvání spol. v etic. očekáváních nízká zvyšuje méně prodlužuje závazků z. a f.

105 105 Varovné signály o etice (od zaměstnanců) Nepříznivou situaci v oblasti podnikové etiky signalizují: 1. Výpovědi (často bez udání důvodů) 2. Bezmyšlenkovitá poslušnost, strach přijmout zodpovědnost (reakce na centralizaci a autoritativní styl řízení ) 3. Úspěšnost za každou cenu (vítěze nikdo nesoudí) 4. Problémy jsou zveřejňovány zaměstnanci anonymně 105

106 106 Hodnoty - pojem Hodnota v ekonomii: užitná, směnná ve filozofii: morální kategorie, která určuje normy lidského chování Podstata hodnot – různé filozofie vysvětlují různě, základem jsou lidské potřeby (materiální nebo duševní) V čase se hodnoty mění, situace je může relativizovat Např. Manhattan byl koupen za pár pušek a korálků, Richard III: Království za koně! Existují i stálé hodnoty např.: humanismus, láska, pravda, spravedlnost, solidarita, udržitelný rozvoj. 106

107 107 Hodnoty v ekonomické činnosti (EČ) EČ je založena na uspokojování lidských potřeb, které tedy představují hodnoty Jsou to jednak hodnoty, kterými operuje ekonomická teorie, tedy hodnoty ekonomické Vedle toho se všechny podnikatelské aktivity pohybují v širokém poli mravních hodnot. Mravní hodnoty spojené s podnikáním by měly přispívat ke zkvalitnění života celé společnosti Podnikatelské subjekty by měly zveřejnit svoje hodnotové priority, a způsoby, jak budou uspokojovat zákazníky, akcionáře, jak se budou chovat k zaměstnancům a ke konkurenci 107

108 108 Jaké funkce plní klíčové etické hodnoty? 1. Definiční funkce (kdo jsme a oč usilujeme?) Mission 2. Strategická funkce (jak toho dosáhneme) Vision + Strategy 3. Kontrolní funkce (aby mohli hodnotit činnost podniku – vedoucí podniku, management, i řadoví pracovníci a veřejnost) Požadavky na klíčové hodnoty a) Nadčasovost b) Přiměřenost c) Garance 108

109 109 Princip zlatého pravidla Jste-li na pochybách, jak se zachovat vůči klientovi, dodavateli, a pod. použijte zlaté pravidlo, podle kterého zájmy druhých máme poměřovat zájmy vlastními Např. K zákazníkovi se chovej tak, jak by sis přál, aby se se ostatní chovali k tobě jako k zákazníkovi! Produkuj zboží a služby v takové kvalitě, abys je kdykoliv mohl s čistým svědomím nabídnout vlastní rodině! K přírodě se chovej tak, jako by byla tvojí zahradou, kterou jsi pracně vybudoval!

110 110 Priority v hodnotách Hodnoty se odvíjejí od lidských potřeb, které jsou základním motivačním faktorem každého jedince. Základní řazení (hierarchii) hodnot můžeme proto odvozovat od priorit jednotlivých potřeb, které tyto hodnoty uspokojují Problém – tyto priority nejsou u všech lidí stejné a navíc se u každého mění – s věkem, výchovou, vzděláním, zdravotním stavem, sociálním postavením, ekonomickou situací Nejznámější hierarchie: pyramida podle Maslowa

111 111 Maslow: pyramida potřeb Lidské potřeby lze rozdělit do 5ti skupin, od nejnižších (fyziologické potřeby) do nejvyšších (duchovního charakteru) V určitém smyslu jsou nižší potřeby silnější než vyšší. Uspokojení nižší p. lze považovat za podmínku pro zájem či touhu po dosažení vyšší potřeby Toto je zjednodušená teorie. Ve skutečnosti po dosažení určité úrovně osobnosti se vyšší p. mohou stát dominantními a v zájmu jejich dosažení může člověk odsunovat uspokojení potřeb hierarchicky nižších Příklady :dobrovolně hladovějící vynálezci, umělci, zdraví riskující cestovatelé a sportovci Pro seberealizaci a uspokojení svého ega, tj. vyšší potřeby, zanedbávají potřeby fyziologické, bezpečí, sociální tj. potřeby nižší

112 112 Maslow: Pyramida potřeb člověka Potřeba seberealizace Potřeba uznání (úcty a vážnosti) Potřeby sounáležitosti (někam patřit) Potřeby jistoty a bezpečí Fyziologické potřeby (jídlo, střecha nad hlavou, sex,..)

113 7. přednáška 7 Institucionalizace firemní etiky

114 114 Firemní hodnoty Měly by respektovat hodnoty lidí (člověka) a měly by umožňovat aplikovat je na produkci nebo služby podniku. Produkty a služby firmy by neměly být vydávány za záruky naplnění těch nejvyšších potřeb člověka. Např. je neetické užívat reklamu stylu „s naším novým modelem auta naleznete nový smysl života“ „Budete-li prát s naším novým pracím práškem, budou vám vaše kolegyně závidět, že máte zase nové šaty “ „Zde jsem člověkem. Zde nakupuji“

115 115 Institucionalizace firemní etiky Co to je institucionalizace? 1. krok: Stanovení firemních hodnot (viz předešlá kap.) 2. krok: Shrnutí zásad morálního jednání v eticky náročných situacích do podoby oficiálního dokumentu, často nazývaného etický kodex.

116 116 Etický kodex firmy (profese) Kodex: je systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, upravuje vztahy mezi členy určité komunity Na rozdíl od zákonů, které jsou velmi úzce zaměřené a vztahují se na přesně vymezenou činnost, jsou k. široce pojaté (mají universální charakter) etické kodexy vymezují požadavky na mravnost jednání člověka v nějaké situaci, roli e. k. konkretizuje použití morálních zásad v praktické činnosti firmy, protože jen seznam firemních hodnot pro potřeby praxe nestačí Příklady Hippokratova přísaha v lékařství etický kodex Bankovní asociace etický kodex pracovníka České spořitelny etický kodex pracovníků firmy Johnson & Johnson

117 Mafiánský kodex ctihodných mužů Budeš loajální k členům rodiny a nikdy je nezradíš. Mysli racionálně a nezapojuj se do boje, který nemůžeš vyhrát. Budeš jednat čestně, respektovat ženy a starší. Budeš rovný chlap s očima a ušima otevřenýma, ale s ústy zavřenými. Nebudeš si stýskat na nepřízeň osudu, týká se i trestu. Jestliže nedokážeš zaplatit za chyby, nehraj! Měj svou úroveň, buď nezávislý.

118 118 V čem může etický kodex pomoci vedení firmy Eliminovat nežádoucí praktiky, vyvolávající nespokojenost zákazníků, zaměstnanců, investorů, veřejnosti a regulátorů. Objasnit politiku firmy v morálně problematických otázkách spojených s činnosti firmy Posílit vnitropodnikovou disciplínu, snížit potřebu donucovacích a restriktivních opatření pro potírání neetického jednání

119 119 V čem může etický kodex pomoci vedení firmy Zamezit zneužívání postavení nadřízeného vůči ostatním zaměstnancům nebo klientům Být vodítkem pro etické jednání při rozhodování všech článků řízení

120 120 V čem může etický kodex pomoci manažerům firmy 1. Řešit morální problémy a dilemata v práci manažerů 2. Čelit neetickým požadavkům zákazníků, dodavatelů, nadřízených i podřízených. 3. Obhajovat etičnost svých rozhodnutí jak uvnitř, tak vně podniku. 4. Urychlit identifikaci problémových praktik a odhalení případných porušení etických pravidel. 5. Zdůvodňovat návrhy na disciplinární opatření při porušení etických zásad ze strany zaměstnanců

121 V čem může etický kodex pomoci zaměstnancům Pozitivně motivuje zaměstnance vědomím, že pracují v etickém prostředí, s jasnými pravidly platnými pro všechny Aktivní účast zaměstnanců na tvorbě e. kodexu zvyšuje jejich zainteresovanost na jeho dodržování (skandinávský model) 121

122 122 Zásady tvorby etických kodexů 1. Vychází z detailně propracované politiky firmy a osvědčených precedentů. Nejsou-li, pak vychází z firemních hodnot. 2. Má být vnitřně konzistentní a související s posláním, cíli, strategií a politikou firmy 3. Má být přiměřený. Nezahrnovat vše, nebýt příliš detailní ani příliš obecný (vágní) 4. Musí obsahovat mechanismus řešení etických konfliktů 5. Musí řešit i výjimky

123 123 Obecné funkce etického kodexu firmy Doktrína (zmocňující dokument) Podpora podnikové kultury Etalon pro hodnocení a socializačního procesu ETICKÝ etiky podniku zaměstnanci KODEX i veřejností Nástroj k odstraňování neetického chování

124 124 Jak zformulovat etický kodex firmy 1. Úvod: Závazek firmy k etickému chování, výčet, které mravní hodnoty chce naplňovat. 2. Mravní závazky vůči zainteresovaným subjektům (zákazníkům, zaměstnancům, dodavatelům, konkurenci, akcionářům, regionům, státu, prostředí) 3. Dlouhodobé zájmy a cíle podniku a způsoby jejich dosahování. 4. Požadavky na jednání řadových pracovníků, manažerů a vedení podniku. (Kriteriální forma, aby každý akt bylo možno posoudit ) 5. Návod, jak postupovat při rozhodování etických problémů

125 Implementace e. kodexu Integrace – zajistěte, aby kodex reagoval na současné otázky v organizaci. Schválení - etický kodex musí schválit a podepsat výkonný ředitel organizace. Distribuce - zašlete kodex všem zaměstnancům v přehledné a přenosné formě i všem, kdo s organizací spolupracují. Překážky - pořádejte krátké porady, na kterých vysvětlujete, jak by zaměstnanci měli jednat, když se objeví překážky při realizaci zásad kodexu nebo pochybnosti, jak jednat v souladu s kodexem. 125

126 Implementace e. kodexu 2 Osobní odpovědnost - dejte všem zaměstnancům příležitost, aby jednali v souladu se zásadami kodexu. Z jednání v rozporu se zásadami kodexu je nutno vyvodit osobní odpovědnost. Potvrzení - zajistěte, aby manažeři všech řídících úrovní veřejně prohlásili, že oni a jejich spolupracovníci souhlasí s kodexem a budou jednat v souladu s jeho zásadami. 126

127 Implementace e. kodexu 3 Pravidelné vyhodnocování - kontrolujte, zda kodex odpovídá současné situaci. Smluvní ujednání - dodržování kodexu je povinné (mělo by být smluvně zakotveno) a jeho nedodržování je důvodem k disciplinárnímu řízení. 127

128 Příklady neetického jednání Pojem mobbing je odvozen z anglického slova „to mob“ (obtěžovat, dotírat, hromadně napadnout). Používá se většinou ve Skandinávii, v anglicky mluvících zemích se používá termín bullying. 128

129 Způsoby mobbingu Bránění možnosti vyjádřit se, popřípadě svěřit se (člověk je neustále přerušován, je mu ústně nebo písemně vyhrožováno atd.), Působení na sociální vztahy („nemluví se“ s dotyčným, kolegům je „zakázáno“ s dotyčným mluvit,…), Útoky na pověst, úctu a vážnost (rozšiřují se pomluvy, dotyčný je zesměšňován, je nucen vykonávat práce, které zraňují jeho sebevědomí atd.), Působení na kvalitu pracovního života (nesmyslné pracovní úkoly, obtížně splnitelné úkoly…), Útoky na zdraví a tělesnou integritu (vyhrožování násilím, tělesné zneužívání atd.). 129

130 Nejčastější příčiny – spouštěče - mobbingu: nedostatečná kvalifikace pro vedení lidí – autoritářský styl vedení, nízká schopnost vypořádat se s konfliktem, permanentní tlak na zvyšování výkonu a snižování nákladů, organizační kultura s nízkou úrovní etiky, nedostatky ve vnitropodnikových strukturách, strach ze ztráty zaměstnání, závist a konkurenční vztahy, struktura osobnosti atakované osoby. 130

131 Jak se vůči mobbingu bránit Je nutné prolomit bariéru mlčení a více o něm v organizaci hovořit – o jeho projevech, příčinách a jejich odstraňování. Vytvořit systém dokumentace mobbingu v organizaci. Organizační pomoc by měly převzít odbory. Zaměstnavatel musí zaměstnancům vytvořit optimální podmínky pro nejlepší výkon, včetně přijatelných mezilidských vztahů. Zejména manažeři nesmí používat žádné formy mobbingu a nesmí ani být vůči němu lhostejní, ale naopak aktivně, důsledně a veřejně proti němu musí vystupovat. 131

132 Jak se vůči mobbingu bránit 2 zákoník práce zakotvuje zásadu vylučující jakoukoliv diskriminaci zaměstnanců v pracovněprávních vztazích nebo ponižování lidské důstojnosti Zásady boje s mobbingem by měly být rozpracování v e. kodexu firmy 132

133 133 Příklad rychlého etického testu Texas Instruments 4 otázky Je zamýšlená činnost legální? Je v souladu s klíčovými etickými hodnotami naší firmy? Pokud dojde k realizaci, nebudu mít špatný pocit? Jaké důsledky by mělo zveřejnění záležitosti v tisku? 3 rady Máš-li jistotu, že je to eticky špatný krok, nedělej ho! Pokud si nejsi jistý, že to není špatný krok, zeptej se! Ptej se tak dlouho, dokud nedostaneš jasnou odpověď !

134 Příklady etických kodexů Vzorový etický kodex firmy Kodex bankovní asociace 134

135 8.přednáška Problematika zavádění etiky do podnikové praxe

136 136 Kdo má hlavní zodpovědnost a vliv na dodržování EK? Obecně celý management, ale u podniků s centralizovaným řízením hlavně top management u podniků s decentralizovaným řízením hlavně střední management

137 137 Jak dostat etický kodex do praxe?-1 1. Nestačí kodex mít! Nestačí ani jeho uveřejnění! 2. Nutno ho vysvětlovat tak, aby si každý uvědomil, jaké morální nároky na něj osobně klade. 3. Nutno ho vysvětlit tak, aby tyto nároky každý přijal jako akceptovatelné, rozumné a zdůvodněné mantinely své práce. 4. Zaměstnanec musí pochopit, že etický kodex není nástrojem k omezování jeho osobní svobody!

138 138 Jak dostat etický kodex do praxe?-2 1. Vlastní příklad manažerů v dodržování kodexu má silný vliv 2. Kontrola dodržování kodexu je povinností manažerů 3. Dosáhne-li management spoluúčasti zaměstnanců na kontrole, šance na prosazení EK do podnikové praxe se zvýší

139 Přínosy a klady etických kodexů (Manley)-1 1. Etický kodex může pomoci manažerům a zaměstnancům sdílet společné hodnoty a seznamovat nové zaměstnance organizace s hodnotami firmy. 2. Kodex je směrnicí v nejednoznačných situacích, kdy není zcela zřejmé, jaké jednání je etické nebo vhodné. Kodexy přispívají k tomu, aby firmy a organizace: ● upevnily vhodné jednání, ● určily opatření, která budou použita pro eliminaci nevhodných činností, ● orientovaly organizaci na dlouhodobou strategii, nikoli na krátkodobé zisky za každou cenu. 139

140 Přínosy a klady etických kodexů (Manley)-2 3. Kodex dává manažerům návod pro jednání s externími partnery a zainteresovanými skupinami. Velké a střední firmy jsou pod reflektorem veřejnosti, malé firmy přitahují pozornost méně. 4. Kodex pomáhá manažerům v řízení a kontrolování vztahů při komunikaci se zákazníky, dodavateli a dalšími aktéry trhu. 5. Kodex nastiňuje základní pravomoci a povinnosti zaměstnanců a manažerů. Kodex dělá „implicitní explicitnějším, je průvodcem pro jednání lidí a takto posiluje firemní kulturu“. 6. Kodexy snižují počet soudních sporů. 140

141 Přínosy a klady etických kodexů (Manley)-3 7. Kodexy zlepšují firemní finanční výsledky. (Manley: řada studií dokládá vztah mezi etickým chováním organizace a zlepšením finančních výsledků). 8. Kodexy zvyšují pracovní morálku zaměstnanců, jejich hrdost, loajalitu a umožňují snadnější získávání pracovníků z vnějších zdrojů. 9. Kodexy zvyšují srozumitelnost záměrů organizace, cílů organizace a jejich realizace. 141

142 Přínosy a klady etických kodexů (Manley) Kodexy přispívají k uspokojování potřeb majoritních akcionářů. 11. Kodexy zvyšují otevřenost, pravdivost a čestnost komunikace uvnitř firmy. 12. Kodexy napomáhají přenosu a integraci kultur organizací, které působí v různých zemích (kulturách), a přispívají k rozšíření etických podnikatelských aktivit v rámci jedné organizační kultury. 13. Kodexy omezují neetické, nevhodné i nelegální požadavky spolupracovníků na manažery organizace. 142

143 Přínosy a klady etických kodexů (Manley) Kodexy zvyšují efektivitu zejména v oblastech, ve kterých se trh málo prosazuje a právo je slabé a neúčinné. 15. Kodexy přispívají k tomu, že se podnik chová jako dobrý „občan“ ve společnosti. 16. Kodexy zvyšují důvěryhodnost managementu, který dá popud k jejich tvorbě. 143

144 144 Tři úrovně integrace etiky do podnikové praxe PODNIKOVÁ KULTURA Klíčové etické hodnoty Etický kodex Tradice podniku Organizační kultura ETICKÉ VEDENÍ Strategické plánování Organizační struktury Komunikace Kontrola a hodnocení SOCIALIZAČNÍ PROCES Motivace, stimulace Školení, vzdělávání Training in the job, Learning by doing Výběr zaměstnance

145 145 Na každého účinkují stimulátory jinak Ředitelé firemVedoucí odděleníMladý ambiciózní pracovník 1. Finanční odměna1. Dobrá org. práce1. Finanční odměna 2. Dobrá org. práce2. Kontrola práce2. Dobrá org. práce 3. Hodnocení a zve- řejnění výsledků 3. Finanční odměna3. Charakter práce 4. Kontrola práce4. Charakter práce4. Konkurence s možností propuštění 5. Charakter práce5. Hodnocení a zve- řejnění výsledků 5. Kontrola práce

146 Private ordering-1 L. Mlčoch: …nezastupitelný význam pro tržní ekonomiku má řád rodící se pozvolna evolucí zdola, tedy dlouhodobým procesem učení se účastníků trhu ze vzájemných interakcí. Koncept „private ordering“ má ovšem velmi blízko ke vzájemnému vztahu mezi právem a morálkou….Právo se někdy nazývá jakýmsi minimem morálky, minimem, které je kodifikovatelné a vynutitelné z moci státu, soudní cestou. 146

147 Private ordering-2 Obchodní soudy rozhodují ty spory mezi účastníky trhu, které se nepodařilo vyřešit vzájemným vyjednáváním, trestají „provinilce“ proti právnímu řádu, sankcionují protiprávní jednání. Nelze však dosti zdůraznit, že stát není s to zcela nahradit „private ordering“. 147

148 Etický a sociální audit Audit v obecném slova smyslu je prostředek, jímž jedna osoba ujišťuje druhou o kvalitě, podmínkách či stavu určité skutečnosti, kterou druhá osoba posuzovala. Sociální audit byl vztažen k sociální odpovědnosti, od 50. let 20. století se realizují první sociální audity, impulsem byla publikace H. R. Bowena „Social Responsibility of Businessman“ Postupně se tento typ auditu rozvíjí a orientuje se nejen na sociální dimenzi řízení a podnikání ale i na udržitelnost rozvoje, „dobrý“ obchod, „dobré“ občanství apod. 148

149 Vývoj Současný model je orientován na tvorbu sociálního bohatství, tzv. sociálně enviromentální model, který je orientován na sociální, lidské a ekologické hodnoty. Etickým otázkám je větší pozornost věnována v sociálním auditu až po skandálu Enronu, tj. po roce Po uvedené kauze převládl názor, že podnikání, které ignoruje požadavky etiky v podnikání, nemůže maximalizovat hodnotu pro vlastníka v dlouhodobém horizontu. 149

150 Působnost sociálního auditu Sociální audit se zaměřuje na řešení těchto problémů: - zaměstnanecká politika, - finanční a ekonomický rozvoj, - ekologická politika podniku, - dobročinnost. 150

151 Etický a sociální audit Tento termín se do popředí zájmu dostává v anglo- americké oblasti na přelomu 80. a 90. let 20. století a dnes je obecně akceptován, jako jeden druh nefinančního auditu. V současnosti je to již etablovaný nástroj strategického řízení firmy a strategie podnikové politiky ( vytváří se vztah: teorie – empirie – politika na úrovni firmy). Zvýšení transparentnosti. Kontrola moci. 151

152 Přínos etického a sociálního auditu pro management Hodnotí naplňování jednotné „Corporate Strategy“ z hlediska hodnot a idejí Zjišťuje rozsah morálních konfliktů Analyzuje sociální klima v podniku a jeho okolí Vede ke zlepšení motivace zaměstnanců Vede k ozdravení mezilidských vztahů Snižuje stresovou zátěž zaměstnanců 152

153 Zavádění etického řízení prostřednictvím etického a sociálního auditu Rozlišení kvantitativních a kvalitativních stránek hodnot v podniku Typologie morálky zaměstnanců na bázi empirického výzkumu hodnot Výsledky auditu přispějí k tvorbě nebo zkvalitnění etického kodexu 153

154 Moderní nástroje etického řízení-1 Ředitel pro etiku (např. Flextronics) Zejména ve velkých firmách je zřejmé, že ve vedení firmy by měla být osoba, která je zodpovědná ze rozvoj etiky v podniku Ředitel pro etiku je zároveň jakýmsi zprostředkovatelem při řešení etických dilemat a problémů a všech otázek, které souvisí s etikou Ředitel pro etiku by měl být osobou důvěryhodnou a mít empatický vztah ke spoluzaměstnancům, měl by mít garantovanou nezávislost v rozhodování 154

155 Moderní nástroje etického řízení-2 Ombudsman pro etiku Jde o novou formu institucionalizace etiky, která se poměrně rychle rozšířila zejména v USA, ale i některých evropských státech Ombudsman pro etiku je osoba jmenovaná nejvyšším exekutivním orgánem firmy, mělo by jít o člověka s přirozenou autoritou, požívajícího u zaměstnanců všeobecnou úctu Ombudsman je nezávislá funkce, kterou by však měl vykonávat člověk, který je schopen obhájit svůj názor a odolávat různým tlakům 155

156 Moderní nástroje etického řízení-3a Komise pro etiku/Etický výbor/ Výbor pro etiku (např. Korado) Je to kolektivní orgán vytvořený nejvyšším vedením podniku Úkolem komise/výboru je kontrolovat dodržování etického kodexu, posilovat etickou infrastrukturu podniku, řešit etické konflikty Navrhovat opatření na rozvoj etiky ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě 156

157 Moderní nástroje etického řízení-3b Komise/výbor funguje jako nezávislá platforma, zasedají v ní nezávislí odborníci na etiku, pracuje pravidelně a systematicky, organizuje i pilotní projekty, které vedou k zavedení nových etických nástrojů a metod 157

158 Moderní nástroje etického řízení-4 Kulaté stoly o etice Je to forma vhodná pro podniky a organizace, které ještě nepřistoupily k realizaci žádného etického mechanismu a zároveň mají potřebu si vyjasnit některé problémy související s etikou v podnikání a manažerskou etikou Kulaté stoly by měly probíhat v demokratické a tolerantní atmosféře 158

159 Moderní nástroje etického řízení-5 Seminář o etice Je to jedna z forem etického vzdělávání Je možné seminář rozdělit na pracovní skupiny Obecně cílem seminářů je poukázat na místo morálky v našem životě – přítomnost etických hodnot, principů a norem Řešení modelových případových studií, které se vztahují ke konkrétním situacím, které mohou v podniku nastat Semináře by měli připravovat a vést odborníci na podnikovou a profesní etiku 159

160 Moderní nástroje etického řízení-6 Etický workshop Jedná se o moderní formu vzdělávání, která rozpracovává podrobněji jednotlivá témata Mají smysl jenom tehdy, jestliže se konají v otevřené atmosféře Jsou zaměřeny na specifické etické podnikové problémy, klíčová je otevřená diskuse o těchto problémech 160

161 Moderní nástroje etického řízení-6 Horké linky Mohou být interní nebo externí Prostřednictvím horké linky se mohou zaměstnanci obrátit na institucionalizovaný etický orgán Interní horké linky plní funkci ochrany a podpory kritické loajality Základem je rozhovor a spontaneita Externí horké linky jsou součástí public relations 161

162 Corporate governance =Řízení a správa podniku Definice OECD: "Postupy a procesy, podle kterých je organizace řízena a kontrolována. Struktura správy společnosti zdůrazňuje rozdělení práv a odpovědnosti mezi různé součásti organizace, jako jsou členové představenstva, manažeři, akcionáři a jiné zainteresované osoby, a stanovuje pravidla a postupy pro rozhodovací procesy". 162

163 CG Žhavé téma po skandálech velkých firem v poslední době, kdy došlo k porušení etických pravidel jejich řídícími pracovníky (Enron, WorldCom, Ahold, Parmalat) Falšování účetnictví, vyrábění falešných dokladů, obohacování se manažerů na úkor firmy, úloha bank Důsledkem je větší důraz na etiku v podnikání, jak v akademické sféře, tak v samotné praxi 163

164 Corporate Governance Institute Poslání CGI: Vytvářet a rozvíjet respektovanou odbornou platformu pro tajemníky obchodních společností i dalších organizací a pro ostatní profesionály corporate governance z řad pracovníků v oblasti compliance, managementu podnikatelské etiky, administrace a podpory činnosti správních orgánů, správy podnikatelských seskupení a majetkových účastí, jakož i z příbuzných správních funkcí a oblastí (zejména společenská odpovědnost; řízení rizik; regulace; interní kontrola; prevence podvodů, korupce a dalších forem nežádoucího jednání) dále členy správních orgánů obchodních společností i ostatních organizací. 164

165 CGI Být uznávanou autoritou pro oblast správy a řízení společností a dalších organizací (včetně organizací státní správy, školství a zdravotnictví) ve všech jejích výše uvedených dimenzích a aktivně přispívat svou činností k prosazování standardů nejlepší praxe 165

166 Zásady OECD pro řízení a správu společnosti Vznikly v roce 1998 V ČR Kodex správy a řízení společností (2004), který ze zásad OECD vychází fnm/sprava-majetku/kodex-spravy-a-rizeni- spolecnosti-corpor Vypracovala pracovní skupina v rámci Komise pro cenné papíry pod vedením Tomáše Ježka a za účasti britských odborníků Otevřenost, poctivost, odpovědnost 166

167 Obsah Kodexu-1 1. Rámec správy a řízení společností by měl podporovat průhledné a efektivní trhy, být konzistentní s vládou zákona a jasně formulovat rozdělení odpovědnosti mezi orgány z oblasti dozoru, regulace a vynucování zákona. 2. Rámec správy a řízení společností musí chránit práva akcionářů a usnadňovat jejich výkon 3. Spravedlivé zacházení s akcionáři: společnost by měla zajistit, aby se se všemi akcionáři včetně minoritních a zahraničních zacházelo spravedlivě. 167

168 Obsah Kodexu-2 4. Úloha zainteresovaných stran ve správě a řízení společností (práva a spolupráce) 5. Uveřejňování a průhlednost (včas a přesně vše podstatné, finanční situace, výkonnost, vlastnictví, správa a řízení) 6. Odpovědnost představenstva a dozorčí rady 168

169 Problémy CG v ČR Svázanost odměn dozorčích rad s hospodářskými výsledky podniku (má logiku u představenstva) Malý tlak akcionářů na kvalifikaci a nezávislost členů představenstev a dozorčích rad, jejich odměňování a nezávislý interní audit. Provázanost řídících orgánů podniků s politikou – v představenstvech a dozorčích radách zasedají zejména lokální politici. 169

170 Společenská odpovědnost podniku Zakořenění ekonomicky, sociálně i ekologicky odpovědných principů do firemních strategií. Základem této žádané změny je oproštění se od stávající společenské role podniku, výstižně reprezentované slovy „profit only“ (pouze zisk), k novému širšímu pohledu na fungování podniku s ohledem na tzv. triple – bottom – line, kdy firma nesleduje pouze vlastní ekonomický prospěch, ale i sociální a environmentální aspekty svého působení. 170

171 CSR Anglická zkratka CSR je ve většině odborných textů vysvětlována jako zkrácení pojmosloví Corporate Social Responsibility. Existují však ještě další dvě možnosti anglického slovního vyjádření akronymu CSR:  Corporate Stakeholders Responsibility  Corporate Sustainable Responsibility 171

172 Definice CSR Definice CSR Světové obchodní rady pro udržitelný rozvoj (The World Business Council for Sustainable Development) zahrnuje tyto tři různé možnosti výkladu prostředního písmene S ve zkratce CSR: „CSR je závazek podnikání přispívat k trvale udržitelnému rozvoji (sustainability), k práci se zaměstnanci, jejich rodinami, místní komunitou (stakeholders) a společnosti obecně (social) za účelem zlepšení kvality života.“ 172

173 Definice CSR My budeme používat anglická zkratka CSR odpovídající anglickému sousloví Corporate Social Responsibility, v překladu společenská odpovědnost firmy/organizace/podniku. Podle International Business Leaders Forum (IBLF) znamená CSR otevřené a transparentní podnikání založené na etických hodnotách a respektu k zaměstnancům, komunitám a životnímu prostředí. Přináší dlouhodobé hodnoty vlastníkům i celé společnosti. 173

174 Definice CSR Evropská unie definovala společensky odpovědné chování firem jako: „dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí se stakeholdery.“ CSR je: dobrovolným aktem, nad rámec zákona v sociální, environmentální a ekonomické oblasti podnikání, mající za následek kultivaci a zlepšení životních, pracovních a environmentálních podmínek zainteresovaných skupin. 174

175 PŘEDPOKLADY CSR A. CSR předpokládá, že podniky budou jednat eticky a odpovědně nad rámec zákonných norem. B. Fungující, přínosný a úspěšný koncept CSR vyžaduje strategický přístup. C. Úspěšný koncept CSR předpokládá soulad se stěžejní činností podnikání a je aplikován holisticky ve všech firemních aktivitách. D. Úspěšný koncept CSR vyžaduje soulad s firemní kulturou. 175

176 A. CSR předpokládá, že podniky budou jednat eticky a odpovědně nad rámec zákonných norem V ekonomické rovině například uplatňování principů dobré správy společnosti (Corporate Governance), aktivní antikorupční politika firmy, vytváření korektních dlouhodobých vztahů s obchodními partnery a zákazníky. V sociální oblasti se jedná o bezpečnost a zdraví zaměstnanců nad rámec zákona, vzdělávání zaměstnanců, antidiskriminační opatření při přijímání, odměňování a propouštění zaměstnanců. Environmentální oblast konceptu CSR spočívá v plnění standardů ISO1400, zmenšování negativních vlivů na životní prostředí 176

177 B. Fungující, přínosný a úspěšný koncept CSR vyžaduje strategický přístup Předpokladem úspěšnosti společenské odpovědnosti firmy je strategické zpracování programu CSR a jeho implementace na strategické úrovni. Proces zpracování strategie v oblasti CSR předpokládá několik nezbytných kroků: 177

178 strategický přístup 1. Definování vizí, poslání, firemních hodnot a etických kodexů. 2. Analýza zainteresovaných skupin (stakeholders) podniku. 3. Analýza potřeb a požadavků zainteresovaných skupin a jejich možností (sfér) vlivu na podnik, jejich potřebnosti a přínosu. 4. Definování konkrétních společensky odpovědných aktivit a projektů pro jednotlivé stakeholders, dle jejich konkrétních potřeb a požadavků s ohledem na jejich potřebnost a přínos. 178

179 strategický přístup 6. Časový a finanční plán aktivit jednotlivých zájmových skupin a jmenování odpovědné a kontaktní osoby. 7. Integrace konceptu CSR do podnikových procesů. 8. Realizace projektů konkrétní CSR strategie. 9. Kontrola konceptu CSR se zohledněním změn výchozího stavu. 10. Report o výsledcích CSR strategie. 179

180 C. Úspěšný koncept CSR předpokládá soulad se stěžejní činností podnikání a je aplikován holisticky ve všech firemních aktivitách Odpovědné chování se považuje za integrální součást všech aktivit vyvíjených podnikem. Nelze proto chápat odpovědnost za jakousi nástavbu, která nemá žádný dopad na samotnou podnikatelskou činnost a je pouze „úlitbou veřejnosti“. 180

181 D. Úspěšný koncept CSR vyžaduje soulad s firemní kulturou Koncept CSR by měl vycházet ze základních firemních hodnot. Pro úspěšné zavedení, realizaci a přijetí CSR přístupu je zcela nezbytná podpora top managementu. Vzhledem k tomu, že top manažeři formulují vizi, poslání, hodnoty a strategii organizace a vytváří firemní kulturu, je vrcholový management stěžejním primárním článkem integrace CSR do podnikových procesů. 181

182 Carrollův model pojetí odpovědnosti firem Dobrovolná odpovědnost Etická odpovědnostZákonná odpovědnost Ekonomická odpovědnost 182

183 Oblasti CSR Zisk ProstředíLidé 183

184 Oblasti CSR Triple-bottom-line 3P=Profit, People, Planet Ekonomická, sociální, environmentální oblast 184

185 Ekonomická oblast-1 Vytvoření etického kodexu popř. jiného podnikového dokumentu, který upravuje podnikatelské chování firmy (Code of Conduct) Transparentnost jednání a chování organizace (Transparency) Uplatňování principů dobrého řízení (Corporate Governance) Podnikání s uplatněním protikorupční politiky (Anticorruption Policy) 185

186 Ekonomická oblast-2 Vedení dialogu s akcionáři (Shareholders Dialogue) Vymezení pravidel chování k zákazníkům (např. kvalitní a bezpečné produkty a služby) Vymezení pravidel chování k dodavatelům (korektní jednání s dodavateli, např. včasné placení faktur) Odpovědné řízení dodavatelského řetězce (Responsible Supply Chain) 186

187 Ekonomická oblast-3 Vymezení pravidel chování k investorům. Společensky odpovědné investování (Socially Responsible Investment) Ochrana duševního vlastnictví Etický a sociální marketing, etické a ekologické značky na výrobcích (labelling) 187

188 Sociální oblast-1 Firemní filantropie, sponzorství a firemní dobrovolnictví. Vedení dialogu se stakeholdery (Stakeholder Dialogue) Podpora rozvoje lidského kapitálu firmy. Dodržování pracovních standardů, ochrana zdraví a zajištění bezpečnosti zaměstnanců. 188

189 Sociální oblast-2 Vyváženost pracovního a osobního života zaměstnanců (Work-life Balance). Prosazování rovných příležitostí (dle všech diskriminačních hledisek) a rozmanitosti zaměstnanců (etnické minority, znevýhodnění lidé, starší lidé) a různorodost pracoviště. Zajištění rekvalifikace propuštěných zaměstnanců pro jejich další uplatnění. Poskytování jistoty zaměstnání. 189

190 Sociální oblast-3 Angažovanost v komunitě. (Community engagement) Rozvoj komunity, ekonomická obnova a rozvoj (zaměstnanost/vzdělanost), kvalita života (sport/kultura/bezpečnost) a místní infrastruktury. Dodržování lidských práv. Zákaz práce dětí. 190

191 Environmentální oblast Zajištění ekologické výroby, ekologických produktů a ekologických služeb (standardy řady ISO a EMAS*). Ekologická firemní politika (úspora energií a vody, použití ekologických produktů recyklování, ekologická přeprava). Aktivity vedoucí k ochraně přírodních zdrojů a ke zmenšování dopadů na životní prostředí. *(Systém ekologického řízení a auditu - zkratka z angličtiny Eco-Management and Audit Scheme) 191

192 CSR podle EU Trh Pracovní prostředí Místní komunita Životní prostředí 192

193 CSR podle EU-2 Původní sociální oblast CSR je nově rozdělena na dvě samostatné oblasti a to na interní pracovní prostředí, kam řadí: zapojování zaměstnanců do procesu rozhodování, nefinanční benefity, vzdělávání a rozvoj zaměstnanců, vyváženost pracovního a osobního života (flexibilní formy práce), 193

194 CSR podle EU-3 rozmanitost na pracovišti (ženy, etnické minority, handicapovaní a starší lidé), zdraví a bezpečnost zaměstnanců, podpora propuštěných zaměstnanců, opatření vůči všem formám diskriminace. 194

195 CSR podle EU-4 místní komunita, kam se řadí: firemní dárcovství (finanční i materiální), firemní dobrovolnictví, poradenství, předávání know how, podpora sociální integrace, vzdělávání občanů, podpora kvality života občanů (sport/kultura), obchodní spolupráce s místními dodavateli, spolupráce se školami, využití sdíleného marketingu (firma a neziskový projekt). 195

196 Přínos implementace CSR-1 CSR SNIŽUJE: náklady rizika podnikání (náklady na risk management) potenciální dohled státu a jeho zákonná opatření transakční náklady (čas, práce a ostatní zdroje vynaložené za účelem uzavření smluv a na řízení firem) 196

197 Přínos implementace CSR-2 CSR zvyšuje: zisk obrat produktivitu hospodárnost kvalitu produktů a služeb přístup k dodatečnému kapitálu (investoři, finanční instituce) image, renomé, důvěryhodnost firmy a obchodní značku 197

198 Přínos implementace CSR-3 loajalitu zákazníků ochranu důvěrných informací schopnost získat a udržet kvalitní zaměstnance konkurenceschopnost hodnotu podniku pro akcionáře pravděpodobnost expanze na zahraniční trhy zkvalitňuje a upevňuje společenské a obchodní vztahy celospolečenský užitek bezpečnost práce 198

199 Business Leaders Forum Business Leaders Forum (BLF) sdružuje přední české společensky odpovědné firmy. Založeno 1992 Sekce pro studenty: přednášky, stáže, informace o CSR, témata bakalářských a diplomových prací 199

200 Korupce Korupce je nemoc společenského systému. Důsledkem korupce může být ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování státních institucí, pokřivení tržních vazeb, ekonomický úpadek a destabilizace státu. Korupce je slovo latinského původu odvozené od slova rumpere, které má mnoho významů, nejčastěji je používán výraz zlomit, přetrhnout. Latinský výraz corruptus vyjadřuje následek této změny. Znamená zlomit někoho, přimět ho ke změně postojů, zásad. Ten, kdo je vtažen do korupční transakce, nemá už šanci dostat se z tohoto kruhu ven. 200

201 Vymezení korupce V mnoha zemích (vč. ČR) je korupční jednání kvalifikováno jako trestný čin. Proto se korupce vymezuje jako protiprávní jednání, resp. neoprávněné jednání. Takové jednání nastává, když jednotlivec nebo skupina chce získat neoprávněné nebo nepatřičné výhody, a to nelegitimním, neregulérním a protiprávním jednáním, které je založeno na nelegitimních prostředcích, jako je např. využívání známostí, politického vlivu nebo úplatků. 201

202 Vymezení korupce Zvrácenou podobou korupce je ta, kdy jsou občané motivováni ke korupčnímu jednání ne proto, aby pro sebe získali určitou nadstandardní výhodu, ale proto, aby dosáhli toho, na co mají zákonný, resp. legitimní nárok (operace, přihlášení auta…). 202

203 Vymezení korupce a souvisejících pojmů Velmi často se korupce dává do bezprostřední souvislosti s výkonem role veřejného činitele. Veřejným činitelem se obvykle rozumí osoba ustanovená zákonem, na kterou jsou delegované pravomoci k rozhodování o veřejných záležitostech. Je to osoba, která by měla být garantem veřejného zájmu. 203

204 Vymezení korupce a souvisejících pojmů Korupce nastává tehdy, když osobní ambice těchto činitelů jsou naplňovány na úkor veřejného blaha, když je poškozován veřejný zájem. Veřejný zájem je delegovaný individuální zájem, který v sobě odráží konsensus většiny, čímž se vytváří nejvýhodnější možný model pro maximalizaci blahobytu společnosti. 204

205 Definice korupce-1 Korupce: přímé či nepřímé vyžádání, nabídnutí, předání nebo přijetí úplatku či jakékoli nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně, které narušují řádné plnění jakékoli povinnosti nebo jednání vyžadovaného od příjemce úplatku, nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně. (Občanskoprávní úmluva o korupci členských států Rady Evropy z r. 1999) 205

206 Definice korupce-2 Transparency International (TI) definuje korupci jako: „Zneužití pravomoci za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu. Znamená takové jednání představitelů veřejného sektoru (ať už se jedná o politiky či státní úředníky), jímž se nedovoleně a nezákonně obohacují prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim byly svěřeny.“ 206

207 Definice korupce-3 Jiný přístup korupci vymezuje jako nabídku, slib nebo poskytnutí jakékoli neoprávněné výhody v něčí prospěch za určitou formu odměny. Tato odměna nemusí mít vždy pouze finanční podobu (úplatek), může se jednat o úniky výhodných informací, protěžování známých (klientelismus), zvýhodňování příbuzných (nepotismus), porušení povinností při správě cizího majetku, střety zájmů, pletichy při veřejné obchodní soutěži či podvody. Tento způsob korupce se nevyhýbá ani soukromému sektoru. 207

208 Právní rámec v ČR Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. § 331 Přijetí úplatku § 332 Podplacení § 333 Nepřímé úplatkářství § 334 Společné ustanovení § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži 208

209 § 331 Přijetí úplatku (1) Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti. (2) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let. 209

210 Příklad: milion za změnu loterijního zákona Test MF DNES, při kterém redakce vyslala svého člověka, aby v roli majitele neexistující sítě heren Jackpot nabízel politickým stranám milion korun za to, že v parlamentu zabrání přijetí novely zákona o loteriích. Komunističtí poslanci Dolejš i Milota byli ochotni o tom jednat. Dolejš byl zbaven funkcí v KSČM, trestní stíhání bylo však zasaveno. 210

211 § 332 Podplacení (1) Kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. 211

212 § 333 Nepřímé úplatkářství (1) Kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Kdo z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. 212

213 Případ poslance Doležala (ODS) Obvodní soud pro Prahu 1 uložil bývalému poslanci za ODS Vladimíru Doležalovi stotisícový peněžitý trest za nepřímé úplatkářství. Doležal si podle obžaloby řekl podnikateli Michaelu Dvořákovi o úplatek 800 tisíc korun. Případ začal v r Podnikatel Dvořák údajně chtěl, aby vršovická radnice změnila své rozhodnutí a prodloužila mu nájemní smlouvu na pozemek, kde provozoval autobazar. Přes svého spolupracovníka se obrátil na tehdejšího poslance Doležala. 213

214 § 334 Společné ustanovení 1) Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. 214

215 § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (1) Kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. 215

216 Příklad: případ Barták a zakázka pro Tatru Kopřivnice "Náměstek Barták nám řekl, že za určitý obnos by problémy mezi naší firmou a Pragou mohly být vyřešeny," popsal v rozhovoru pro MF DNES bývalý americký ambasador a nyní člen vedení Tatry Kopřivnice William Cabaniss své setkání s Bartákem z února A Cabanissův kolega Duncan Sellars, další účastník setkání s Bartákem, upřesnil požadovanou částku: "Šlo o několik milionů dolarů. Bylo to číslo, které mnou otřáslo.“ Jednalo se o státní zakázku na 550 vozů Tatra, Praga měla dodat převodovky a nápravy. 216

217 § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (1) Kdo se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží tím, že a) lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, b) jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, c) žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, nebo d) …vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou…cenu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. 217

218 Případ Michálek Libor Michálek upozornil v prosinci 2010 policii i veřejnost na skutečnosti, které nasvědčovaly korupčnímu jednání v souvislosti se Státním fondem životního prostředí (SFŽP). Popsal zejména nátlak, kterému byl jako ředitel SFŽP vystaven ohledně některých veřejných soutěží a rovněž ohledně procesu ukládání volných peněžních prostředků SFŽP v bankách. Ani ministr Drobil, ani jeho poradce Knetig nebyli odsouzeni. Detaily na: 218

219 Další zákony Trestní zákon dále vysvětluje, co je účinná lítost. Ta nastane, když osoba (pachatel) dobrovolně a bez zbytečného odkladu oznámí způsob korupčního jednání, které je klasifikováno jako trestné. Korupční problematika je součástí dalších zákonů České republiky, např. občanského zákoníku, obchodního zákoníku, zákona o svobodném přístupu k informacím, zákona o veřejných zakázkách a dalších. 219

220 Typy korupce Rozdělení korupce na funkční (běžná, osobní, korupce pro přilepšení) a systémovou korupci (institucionální, také nazývaná velká korupce). Funkční korupce je založená na individuálních selháních a charakterových vadách. Není systematická, ale jenom příležitostná a náhodná. Naproti tomu systémová korupce není náhodnou událostí, ale imanentní součástí sociálního, ekonomického a politického systému nebo běžnou součástí podnikání. 220

221 Typy korupce rozdělení korupce na malou administrativní korupci a zneužívání veřejných zdrojů. Malá administrativní korupce=podplácení úředníků, záměrně nepřehledná regulace… Zneužívání veřejných zdrojů=zpronevěra a nehospodárné využívání veřejných zdrojů… 221

222 Související pojmy K těmto pojmům patří především: střet (konflikt) zájmů, Lobbing (lobbying), nepotismus, klientelismus, dar. 222

223 střet (konflikt) zájmů Zákon č. 216/2008 o střetu zájmů Definice ze zákona z r. 1992: Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu. 223

224 Příklad střetu zájmů-1 Bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) byl jedním ze společníků stavební obchodní společnosti Viamont. Po nástupu do funkce ministra dopravy z ní odešel, nicméně během jeho působení ve vládě firma získávala několikanásobně více zakázek (především od státních podniků, které patří pod Ministerstvo dopravy) než v předchozím období, celkem za 14 mld. Kč. 224

225 Příklad střetu zájmů-2.1 Andrej Babiš a Agrofert. Dosud nikdy u nás nezískal tak vysoké ústavní funkce, jako je post prvního místopředsedy vlády a ministra financí, člověk, který je jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v zemi. Číselné údaje jsou ale výmluvnější. V době, kdy Babiš vstoupil do politiky, jeho Agrofert podnikal v deseti zemích, kde měl dohromady 201 firem. Nejvíce, celkem 153, jich má ale v Česku. Babišovo impérium získává tučné dotace z Evropské unie a prostřednictvím zakázek státních firem mu plynou finance i z veřejných peněz. 225

226 Příklad střetu zájmů-2.2 TI: Dohromady získaly tyto společnosti od státu a z Bruselu skoro 4 miliardy korun. Tady je velký problém, protože ministerstvo financí kontroluje správnost čerpání dotací, a Babiš je jednak příjemcem těch dotací, jednak tím, kdo kontroluje správnost čerpání dotací. Členka výboru pro rozpočtovou kontrolu EP paní Grässleová: Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. 226

227 Lobbing V českých zemích má slovo lobbing, lobbista stále špatný zvuk a bývá synonymem pro úplatkáře. Avšak mezi pojmy korupce a lobbing existuje rozdíl. Pro veřejnost je lobbista ten, kdo přichází s obálkou, ve skutečnosti správný lobbista přichází s informací. Záleží na osloveném, kterého chce lobbista ovlivnit, aby danou informaci vyhodnotil a zpracoval. 227

228 Lobbing-2 Lobbing je legitimní součástí ovlivňování rozhodnutí veřejných činitelů, avšak za podmínek, že jsou splněny následující předpoklady: přesvědčovacími prostředky nejsou peníze ani jiné výhody, ale argumenty, lobbování není založené na nátlaku a vydírání, podléhá pravidlům, která lobbování činí transparentní i pro další aktéry, lobbing je institucionalizovaný, tj. subjektem lobbingu nejsou soukromé osoby, ale specializované autorizované firmy a organizace. 228

229 Příklady lobbingu Na začátku může být situace, kdy přijde klient za lobbistickou firmou s tím, že připravovaná novela zákona může ohrozit jeho podnikání a zisky. V tomto momentě mu lobbista provede analýzu aktuální situace a zhodnotí, zda náklady, které s lobbistickými aktivitami vyvstanou, přinesou odpovídající změnu. 229

230 Nepotismus Nepotismus je případ korupčního jednání, kdy osoba ve veřejném postavení zvýhodňuje (protěžuje) určité osoby na základě příbuzenských vztahů. Termín je odvozený od slova nepos, které znamená pokrevní příbuzný. Nepotismus je hodnocen negativně zejména proto, že o redistribuci pozic, funkcí, moci i bohatství nerozhodují kompetence, pravidla a závazné normy, ale to, k jakému rodinnému klanu člověk patří. Příklad: Manželka bývalého prezidenta Václava Klause Livia se stává velvyslankyní ČR na Slovensku. 230

231 Klientelismus Patří k nejvíce rozšířeným formám korupčního jednání. Termín je odvozen z latinského cliens - poslušný. O klientelismu hovoříme tehdy, když se distribuce služeb, statků a uznání nerealizuje na bázi pravidel, ale na bázi přátelských vztahů a spřízněnosti (konexí). Podstatou tohoto vztahu je reciproční charakter. 231

232 Případ Tluchoř, Šnajdr, Fuksa Exposlanci ODS Šnajdr, Tluchoř a Ivan Fuksa jsou viněni z toho, že se po rebelii proti vedení své strany vzdali poslaneckého mandátu. Umožnili tak schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase. Fuksa a Šnajdr poté získali funkce v dozorčích radách státem vlastněných firem (Český aeroholding, Čepro). Fuksa prý odmítl místo v DR ČEZ. Policie v tom spatřuje formu korupce. Nejvyšší soud je pustil z vazby, protože na jejich jednání se vztahovala poslanecká imunita. 232

233 Nebezpečí korupce-1 Korupce podstatně limituje ekonomický, sociální a politický rozvoj dané země. Korupce má negativní důsledky sociální, ekonomické, politické a morální. Sociální dopad. Korupce prohlubuje sociální nerovnost, porušuje principy sociální spravedlnosti a tím oslabuje sociální solidaritu a v konečném důsledku vede k destabilizaci veřejných institucí. Na této destabilizaci se podílí podplácení úředníků soukromými osobami, což přispívá k deformaci toho, co je nazýváno veřejným zájmem. V důsledku toho se obecně ztrácí důvěra v právní stát a vynutitelnost práva a dochází k vytváření paralelních a nedemokratických mocenských struktur. 233

234 Nebezpečí korupce-2 Ekonomický dopad. Korupce patří k významným demotivačním faktorům podnikání. Směřuje proti pravidlům otevřené ekonomické soutěže. Korupce zvyšuje podnikatelské aktivity, které jsou spojeny s překonáváním administrativních překážek a omezení (vyřizování různých povolení, včetně úplatků). Dalším negativním dopadem tohoto druhu korupce je zhoršování pověsti země v zahraničí, což má za následek snižování přílivu zahraničních investic. 234

235 Nebezpečí korupce-3 Politický dopad. Korupce může diskreditovat demokracii a oslabovat důvěru ve stát. Oslabuje občanský princip a vládu práva. Zpravidla vede ke ztrátě kreditu politiků, kteří jsou kompromitováni korupčními skandály. Morální dopad. Korupce vede k demotivaci řadových občanů. Naopak přizpůsobení se korupčním jevům může napomáhat šíření falešné morálky. 235

236 MĚŘENÍ KORUPCE Korupce je fenomén, který se obtížně měří. Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index, CPI). CPI zpracovává každý rok Transparency International (TI) Index je výsledkem různých průzkumů mínění provedených nezávislými institucemi, jako je Gallupův ústav, občanskoprávní instituce Freedom House, Světová banka a další. Výzkumy, ze kterých se nakonec indexy skládají, vypovídají o tom, jak se respondentům jeví stav korupce v dané zemi. CPI nemluví o skutečné korupci, ale o jejím vnímání. 236

237 CPI Hodnoty CPI se pohybují v intervalu od 10 bodů (korupčně čistá země) až po 0 (všudypřítomná korupce). Tento index se zaměřuje na korupci ve veřejném sektoru a seřazuje země podle stupně vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky. CPI však pouze ukazuje na příjemce úplatků. 237

238 BPI od roku 1999 zavedla TI Index plátců úplatků (Bribe Payers Index: BPI), který seřazuje exportující země světa podle jejich sklonu k uplácení. Je obtížné založit srovnávání úrovně korupce v různých zemích na primárních empirických datech, například na srovnávání počtu zatčených či počtu soudních případů. Takovéto údaje obecně neodrážejí opravdovou úroveň korupce v příslušné zemi, ale spíše schopnost žalobců, soudů či médií korupci odhalovat. 238

239 Vývoj CPI v ČR v posledních letech 239

240 GCB Dále také TI provádí průzkum veřejného mínění tzv. Globální barometr korupce (Global Corruption Barometer), který se zabývá názory veřejnosti na otázky korupce a zkoumá osobní zkušenosti respondentů s korupčními praktikami. Jeho výsledky byly poprvé zveřejněny v roce Výzkum pro Transparency International zajišťuje mezinárodní agentura Gallup International v rámci celosvětového průzkumu názorů veřejnosti (Voice of the People Survey). 240

241 Nástroje boje s korupcí Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí Strategie vlády v boji s korupcí na období: Prevence, průhlednost, postih 241

242 Partnerství pro otevřené vládnutí Partnerství pro otevřené vládnutí - Open Government Partnership (OGP) je mezinárodní iniciativou administrativy USA z r podporující otevřenost, transparentnost a boj proti korupci. Cílem je konkrétní závazek vlád podpořit rozpočtovou transparentnost, zvýšit občanskou angažovanost, bojovat s korupcí a transformovat se ve více otevřené, efektivní a odpovědné instituce. Z 8 zakladatelských zemí se nyní zapojuje 65 zemí ČR přistoupila v r Akčním plánem 242

243 Nevládní organizace v boji proti korupci Transparency International Oživení, o.s. Ekologický právní servis/Frank Bold Nadační fond proti korupci 243

244 Transparency International Zakladatel TI prof. Dr. Peter Eigen, bývalý programový manažer Světové banky pro Afriku a Latinskou Ameriku. 244

245 Historie TI Založena r Aktuálně více než 100 národních poboček Our vision: A world in which government, politics, business, civil society and the daily lives of people are free of corruption. Svět, v němž vláda, obchod, občanská společnost a každodenní život lidí jsou bez korupce. 245

246 TI v ČR David Ondráčka ředitel pobočky TI v ČR 246

247 TI v ČR „Už 15 let hlídáme veřejný zájem a hájíme efektivní a odpovědnou správu země. Naše projekty a poskytované právní a vzdělávací služby řeší velké i malé kauzy, které se týkají každého z nás. Není nám lhostejné, kam putují peníze z veřejných rozpočtů. A vám?“ Bojovat s korupcí opravdově znamená chodit do každodenních konfliktů s mocí, penězi a hrát rovnocennou hru i se zákulisními hráči. Potřebujete spojit nadšení s promyšlenou strategií a trpělivost se silným odborným zázemím. TI se o to maximálně snaží a jen tak dokáže hájit veřejný zájem a účinně zastavovat korupční obchody. 247

248 Působnost TI Právní poradenství a odborné konzultace Investigativní a analytická činnost Prosazování protikorupčních zákonů 248

249 Právní poradenství a odborné konz u ltace Právní poradna TI poskytuje bezplatné právní poradenství občanům, kteří se setkají s korupčním jednáním a jsou ochotni o něm informovat a dále zaměstnancům orgánů veřejné moci nebo soukromých subjektů, kteří se dozví o korupčním jednání na svém pracovišti, tzv. whistlebloweři. 249

250 Investigativní a analytická činnost Pracovníky právní poradny každoročně osloví kolem 700 občanů, kteří potřebují právní pomoc. Část těchto podnětů se týká závažných korupčních případů. I proto je v TI speciální tým, jehož úkolem je analyzovat informace o případech korupce a jejich jednotlivých aktérech. Znamená neustálé pročítání získaných materiálů, schůzky s informátory, používání analytického softwaru k vyhledávání spojení a vazeb. TI je schopna kauzy sledovat dlouhodobě, zasazovat je do obecných trendů a vyhodnocovat je. Prioritou je rozkrývání korupčních sítí a sabotování jejich činnosti. 250

251 Prosazování protikorupčních zákonů-1 Zákon o financování politických stran Jen v roce 2013 protekla ze státního rozpočtu na stranické účty téměř 1 mld. korun. O tom, co se děje s těmito prostředky dál, se mnoho neví. V současné době jsou pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní nastavena jen velmi mírně nebo dokonce vůbec neexistují. Aktuálně mají strany 3 povinnosti: mít auditované účetnictví, každoročně předložit výroční zprávu vč. auditorské zprávy a přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru + identifikační údaje 251

252 Prosazování protikorupčních zákonů-2 Zákon o státní službě „Česká republika oblafla Evropskou komisi v roce 2002 tím, že sice přijala služební zákon, ale ten nikdy nevstoupil v platnost. Oblafla jí nyní znovu, když narychlo přijala zákon, ke kterému se Evropská komise nemohla vyjádřit.“ Radim Bureš, programový ředitel TI. Problém politických náměstků apod. 252

253 Stav státní zprávy v ČR Globální zpráva o konkurenceschopnosti, zpracovávaná pod hlavičkou Světového ekonomického fóra v Davosu, přiřazuje ve vydání pro léta ČR v oblasti institucionálního zázemí velmi nelichotivé výsledky. Při řazení 144 států světa jejich hodnocení na škále 1-7 (1 nejhorší - 7 nejlepší), dosáhla ČR výsledků:Efektivnost vlády – 75. místo (hodnota 3,4);Transparentnost vládního rozhodování – 99. místo (hodnota 3,7);Klientelismus vládních úředníků – 106. místo (hodnota 2,2); Provize a úplatky u veřejných zakázek – 132. místo (hodnota 2,2). 253

254 Prosazování protikorupčních zákonů-3 Zákon o státním zastupitelství Současná situace kolem státního zastupitelství je maximálně vyhrocená, dostáváme se do klíčové fáze toho, jakou podobu bude mít nový zákon o státním zastupitelství, tj. zda bude obsahovat záruky nezávislého, nestranného a současně odpovědného postavení státního zástupce. V minulosti jsme byli svědky skutečnosti, že sofistikovaná korupce nebyla vůbec vyšetřována, nebo se její vyšetřování dostalo do ztracena. Státní zástupci potřebují nový zákon o státním zastupitelství, aby byli méně závislí na politické moci. 254

255 Příklad: vrchní státní zastupitelství v Praze Vlastimil Rampula a jeho náměstek Libor Grygárek (vazby na Janouška janousek) mají pověst zametačů kauz: sporné kroky ve vyšetřování kauz Gripen, Mostecká uhelná nebo IPB. Rampulu nahradila v r čele VSZ v Praze Lenka Bradáčová, která v Ústí nad Labem měla na starosti kauzu dr. Davida Ratha. Rath byl zadržen a následně obviněn ze spáchání trestních činů poškození zájmů EU, přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky. 255

256 Whistleblowing Whistleblowing (z angličtiny doslova hvízdání na píšťalku) je termín z přelomu 60. a 70. let 20. století, který M. P. Miceli a J. P. Near v roce 1985 definovali jako označení pro případy, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace – whistleblower, tedy „ten, kdo hvízdá na píšťalku“ – upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohrožují veřejnost. 256

257 Whistleblowing-2 WB označuje fenomén, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem upozorní na trestné nebo podezřelé jednání, o kterém se dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím. Termín se týká případů, kdy je oznámení o závažné věci učiněno víceméně nezištně příslušným úřadům nebo orgánům a oznamovatel přitom porušuje loajalitu ke svým přímým nadřízeným či vůbec ke svému zaměstnavateli, který je za napadené jednání odpovědný, čímž často riskuje ztrátu zaměstnání nebo i bezpečí a klid své rodiny. 257

258 Whistleblowing-3 Whistleblowing může v různých zemích upravovat zákon, který určí, jaká whistleblowerovi po dobu kauzy náleží míra ochrany. Mezi světově nejznámější whistleblowery patří biochemik David Graham, který upozornil na nebezpečné léky vyráběné farmaceutickou společností, kde pracoval, či David Kelly, který upozornil na smyšlené důvody invaze do Iráku (a zemřel za nejasných okolností údajnou sebevraždou) 258

259 Whistleblowing-4 Za českého whistleblowera je označován Libor Michálek, který v prosinci 2010 upozornil na údajné korupční jednání tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila. Dalšími oznamovateli jsou například Jitka Šmídová, pracovnice Nejvyššího kontrolního úřadu, Jan Kubice, který upozorňoval na propojení politiky a podsvětí, Radek Váňa, který upozornil na úplatkářství v okresním fotbale. V ČR má pojem negativní význam, pejorativně bývá označován za udavače, donašeče, práskače, bonzáka nebo potížistu. 259

260 Případ Jan Kubice Dne 29. května 2006, několik dní před volbami do Poslanecké sněmovny, se Kubice jako ředitel ÚOOZ obrátil na poslance sněmovního branného výboru se zprávou, ve které se uvádí, že organizovaný zločin pronikl do státní správy. Tato zpráva byla později v médiích označována jako Kubiceho zpráva. Policejní prezidium, ministerstvo vnitra a předseda vlády prý omezovali činnost Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu(ÚOOZ). 260

261 Případ Jan Kubice-2 Údajně se tak dělo především v souvislosti s vyšetřováním tří závažných případů - vyšetřování vraždy podnikatele Františka Mrázka a jeho vztahů s vysoce postavenými úředníky a politiky, vyšetřování podvodů při obchodech s ropnými produkty a vyšetřování objasňování vražd v takzvané Solncevské mafii a o korupci ve státní správě v souvislosti s biopalivy (kauza biolíh). 261

262 Oživení, o.s. a Občanské sdružení Oživení bylo založeno v roce Organizace se věnuje propagaci udržitelného rozvoje, potíráním systémové korupce a nehospodárného jednání ve veřejné správě a zvyšováním transparentnosti veřejného sektoru. Naší vizí je fungující a sebevědomá občanská společnost naplňující principy udržitelného způsobu života. 262

263 Cíle o.s. rozvoj občanské společnosti, demokracie a právního státu, podpora aktivní účasti občanů na správě věcí veřejných, prosazování principů odpovědnosti a transparentnosti ve veřejné správě, prosazování principu partnerství v neziskovém sektoru a mezi nevládními neziskovými organizacemi, veřejnou správou a komerčním sektorem, ochrana přírody a krajiny, podpora a prosazování principů udržitelného rozvoje. 263

264 Činnost o.s.-1 poskytování právního a expertního poradenství, zpracování, vydávání a distribuce odborných analýz, pořádání seminářů, přednášek a konferencí, organizování kampaní, petičních aktivit a veřejných debat, praktické spolupráce s jinými subjekty na národní i mezinárodní úrovni, propagace aktivit Oživení, vzdělávání a osvěta v oblasti transparentní a odpovědné správy věcí veřejných, šíření environmentálních hodnot prostřednictvím environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. 264

265 Činnost o.s.-2 V rámci programu Bezkorupce se věnujeme systematickému odhalování nekalého a nehospodárného jednání ve veřejné správě, svou pozornost pak nejčastěji obracíme na oblasti s vysokým korupčním potenciálem jako jsou např. manipulace při zadávání a realizaci veřejných zakázek, nevýhodné prodeje a pronájmy veřejného majetku, neúčelné vynakládání veřejných prostředků v rámci přerozdělování dotací a grantů, odmítání poskytování informací ze strany povinných subjektů, monitorování případů střetu zájmů veřejných funkcionářů. 265

266 Činnost o.s.-3 Oživení sleduje desítky případů, za všechny např. kauza Opencard: projekt počítal předběžně s celkovými náklady na Opencard od roku 2005 do roku 2008 ve výši 89,2 mil. Kč. Skutečné náklady se však do března 2009 blížily 800 milionů Kč a dalších 225 milionů mělo město podle tehdejších informací vydat do konce roku 2009, takže celkové náklady v té době byly odhadovány na 1 miliardu. Odhady skutečných fixních nákladů na obdobný informačně- technologický projekt přitom činí 50 mil. Kč a variabilních 8 mil. ročně. 266

267 Opencard Na podzim 2009 bylo auditem zjištěno, že celý projekt je pro město Praha nevýhodný a zisky jdou soukromé firmě Haguess a dalším 7 firmám, které mají neprůhlednou vlastnickou strukturu a z nichž některé mají více či méně přímou spojitost s Romanem Janouškem. Podle prvního auditu zpracovaného firmou NEXIA s. r. o., činily náklady na zavedení a provoz karty již 888 miliónů korun, z toho 418,7 milionu do firmy Haguess (která do té doby měla roční obrat 20 milionů Kč), ale projekt negeneruje žádné příjmy. 267

268 Ekologický právní servis Od r Frank Bold Frank Bold je mezinárodní tým právníků. Od roku 1995 pomáhají občanům i firmám. Od Nošovic po Brusel, v Brně i v Haagu. Řeší aktuální společenské výzvy. Dříve Ekologický právní servis, Environmental Law Service. Někteří znají advokátní kancelář Šikola & Partneři, program Občan 2.0, Právní poradnu, projekt Rekonstrukce státu. Potřebovali vše sdružit pod jednu značku. 268

269 Frank Bold „Korupce, odpovědnost korporací, tunelování státních firem, občanská společnost, principy demokracie. To všechno jsou témata, která denně řešíme.“ Rekonstrukce státu: 9 zákonů, které nám 20 let chyběly 269

270 Rekonstrukce státu Největší lobbistická akce veřejnosti. Naším cílem je prosadit 9 protikorupčních zákonů a tím zlepšit fungování státu, zabránit dalšímu rozkrádání veřejných peněz a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice. 270

271 Rekonstrukce státu Vypadá to, že chapadla korupce sahají skoro všude a nedá se s nimi vůbec nic dělat. Stojí za tím jednoduchý princip. Vlivní podnikatelé, takzvaní kmotři, sponzorují některé politiky nebo politické strany. Dotyční politici pak za tyto peníze získávají vliv ve své straně, a tím i naše hlasy. Po zvolení úkolují úředníky a manažery státních firem, aby kmotrům přidělovali veřejné zakázky. Roztáčí se kruh služeb, protislužeb a závislostí. Odborně se mu říká kleptokracie nebo taky state capture - únos státu. 271

272 Rekonstrukce státu-2 Tento kruh ale není začarovaný. Pravidla hry určují zákony, a dobré zákony ho mohou přestřihnout. Tak, jako se to povedlo už v řadě zemí. 9 zákonů: 1. Politika bez tajných sponzorů; 2.Majetková přiznání politiků; 3. Smlouvy na internetu; 4. Zrušení anonymních akcií; 5. Konec trafik ve státních firmách; 6. Odpolitizování státní správy; 7. Nezávislé vyšetřování korupce; 8. Zákony bez přílepků; 9. Rozšíření pravomocí NKÚ 272

273 Rekonstrukce státu-3 Před volbami se zavázalo k prosazení 9 zákonů 165 ze současných 200 poslanců PS ČR, v Senátu podporuje 30 senátorů z 81 senátorů (19 vzešlo z podzimních voleb). Na stránkách projektu lze sledovat, jak politici hlasují, předkládají návrhy, lze si nechat zasílat zprávy em. 273

274 Postup k ozdravení české politiky 165 poslanců se před volbami zavázalo, že prosadí zákony, které zlepší kontrolu veřejného hospodaření a klientelistických vazeb. Nyní ale poslanci váhají a čelí různým tlakům. Proto jim naši experti před každým hlasováním napíší, které návrhy či „pozměňováky“ odpovídají jejich závazkům. A po každém hlasování vyhodnotíme, jak poslanec či senátor hlasoval a jestli dostál svému slovu. Když bude hlasování sledovat dostatek voličů, poslanci nebudou zákony zdržovat a oslabovat. Nechte nám proto svůj mail, a my vám dáme vědět, jak kdo hlasoval. 274

275 Občan 2.0 Jednejte s úřady jako profík! Chcete-li ve svém okolí něco změnit, kontaktu s úřady se nevyhnete. Naučíme vás, jak s nimi jednat efektivně. Dozvíte se, jak hlídat hospodaření své obce, zjišťovat informace o tom, co se děje a zlepšovat své okolí. 275

276 Občan 2.0 Buď Občan 2.0! Občan 2.0 je každý, kdo zná svá práva a nebojí se to dát najevo. Stojíme na vaší straně. 276

277 Občan 2.0 Vybavíme vás 1. Příručkou Občana 2.0 se základními nástroji aktivního občana 2. Právním rádcem, měsíčníkem s návody, manuály, vzory podání a dalším know-how Občana Inspirací úspěchy a příběhy ostatních Občanů 2.0, tipy, jak se právě teď smysluplně zapojit 4. Novými známostmi a zkušenostmi ze setkání, školení a akcí Občana Právními radami, pokud si jako Občan 2.0 nebudete vědět rady 277

278 Občan 2.0 Co už se díky Občanům 2.0 změnilo? Ve Vsetíně mají nové náměstí, kde se dá posedět a setkávat se. V centru Plzně nebude stát další obří obchodní centrum. Arcelor Mittal na Ostravsku bude muset investovat do snížení hluku. Kroměříž bude zveřejňovat smlouvy města na internetu. Z Beskyd zmizí nelegálně stojící těžní věže. V Praze 10 mohou občané interpelovat své zastupitele online. 278

279 Nadační fond proti korupci Korupce je speciální případ krádeže. Veřejný činitel, který přijme úplatek, je zloděj, který rozkrádá veřejné prostředky, tedy naše daně. Zbabělec raději korupci mlčky toleruje a nechce o ničem nic vědět. Odvážný člověk se postaví proti korupci, přičemž riskuje svoje „dobré bydlo“. Finanční i morální podpora odvážlivců upozorňující na významné veřejné kauzy je hlavním bodem programu Nadačního fondu proti korupci. 279

280 Správní rada NFPK Karel Janeček Stanislav Bernard Jan Kraus Radim Jančura Karel Randák 280

281 Karel Janeček, zakladatel NFPK: "Když jsme na konci roku 2010 stavěli základy Nadačního fondu proti korupci, netušili jsme, jak vysoká „věž“ na nich vyroste. Po prvních letech existence tuto věž nelze v české krajině přehlédnout. Povedlo se nám rozhýbat boj s korupcí v tomto státě, pyšný jsem zejména na naše angažmá v rozkrytí korupčních mechanismů v pražském Dopravním podniku, výraznou stopu náš fond zanechal také třeba v kauze informačních systémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí a aktivní jsme byli také v legislativě, kde mimo jiné usilujeme o transparentnost veřejných zakázek a majetkových poměrů.“ 281

282 NFPK-1 Podpora rozvoje etických hodnot v demokratické společnosti. Podpora odhalování korupční činnosti ve veřejné správě s rozsáhlým ekonomických dopadem Podpora projektů odhalujících korupci ve veřejné správě s rozsáhlým ekonomických dopadem 282

283 NFPK-2 Projekt Analýza zpracovává přijaté podněty. Na základě vyhodnocení obdržených informací analytickým týmem jsou kontaktovány orgány činné v trestním řízení a vybrané případy následně medializovány. Projekt Legislativa se snaží o zlepšení právního prostředí v České republice, zejména se pak zaměřuje na transparentní vlastnictví, anonymní akcie, legislativní zakotvení oznamovatelů atp. 283

284 NFPK-3 Projekt Etika upozorňuje na případy oznamovatelů - občanů, kteří se nebáli upozornit na korupci bez ohledu na osobní následky. Rovněž je zainteresován i v zakomponování oznamovatelů do českého právního řádu. 284

285 Vize a NFPK-1 Základní vizí NFPK je stav, kdy bude společnost vnímat korupci jako zločin a podle toho také bude ke korupčníkům přistupovat. Stav, kdy korupce nebude standardem, ale naopak opovrženíhodnou výjimkou, a kdy budou mít takovýto pohled na věc nejen orgány výkonné či soudní moci, ale i občané. Je hanebné, jaké společenské prestiže se dostává zlodějům a dalším lidem, kteří si své peníze nevydělali legální cestou. Nejrůznější oslavy, na kterých si vlivní politici podávají ruce se zlojedy, se staly něčím normálním. Přitom je to ostuda pro všechny. Včetně těch, kterým korupce vadí, a přesto ji tolerují. 285

286 Vize a cíle NFPK-2 NFPK podporuje občany, kteří se odmítají s korupcí smířit. Lidi s étosem, lidi schopné protestu proti korupčním praktikám. Formou takové podpory jsou finanční odměny whistleblowerům, tedy těm odvážným, kteří i s vědomím osobních rizik nenechali přistižené zloděje vesele krást. Nebáli se krádež nazvat krádeží. Upozornili, že se krade. Bude-li takovýchto charakterních a rozhodných lidí přibývat, korupčníky to velmi oslabí. 286

287 Kauzy NFPK-DPP Nadační fond proti korupci upozornil počátkem prosince 2011 na kauzu předražených jízdenek pro DPP, kdy upozornil na skutečnost, že lobbista Ivo Rittig je pravděpodobně konečným příjemcem částky sedmnáct haléřů za jízdenku, což činilo bezmála sedm miliónů korun ročně. Další kauzou, která byla prezentována NFPK, byla zakázka na bezpečnostní systém pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, která byla zkonstruována tak, aby skrze ni mohlo odtéct z DPP kolem 100 miliónů korun. Relevantní informace byly předány orgánům činným v trestním řízení. 287

288 Kauzy NFPK-DPP-2 Ivo Rittig: V období let 1983–1985 byl jako vedoucí prodejny potravin přímo zodpovědný za vznik manka v astronomické výši 766 tisíc Kčs. Soud jej za tuto trestnou činnost odsoudil k odnětí svobody na 9 let. Díky amnestii byl roku 1990 propuštěn. Na počátku 90. let začal podnikat v oblasti prodeje značkové módy na pražské Pařížské ulici. Jako první začal v ČR prodávat oblečení značky Versace a následně pronikl i do sítě bezcelních obchodů na pražském letišti. 288

289 Kauzy NFPK-DPP-3 V letech 2011–2013 byly podnikatelské aktivity lobbisty Rittiga medializovány v souvislosti s podezřením na nelegální vyvádění prostředků z předražených zakázek Dopravního podniku hl.m. Prahy, Nemocnice Na Homolce, Lesů ČR i dalších společností s veřejnou účastí. Ivo Rittig dlouhodobě žije v Monaku. 289

290 Kauzy NFPK-IS MPSV-1 NFPK podal v únoru 2012 trestní oznámení na tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, jeho prvního náměstka Vladimíra Šišku a na neznámé pachatele. Důvodem bylo podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití informace a postavení v obchodním styku, přijetí úplatku a dalších. Těchto trestných činů se dotyční mohli dopustit při zavádění nových informačních systémů pro výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči a dávek pro tělesně postižené. 290

291 Kauzy NFPK-IS MPSV-2 V říjnu 2012 Jaromír Drábek rezignoval na svůj post a následně v červenci 2013 byli obžalováni z podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby Vladimír Šiška a bývalý ředitel odboru IT tohoto ministerstva Milan Hojer. Květen Soud potrestal exnáměstka ministra práce Vladimíra Šišku šesti lety vězení za vydírání. Bývalý šéf IT odboru ministerstva Milan Hojer dostal o rok nižší trest. Šiška s Hojerem se proti rozhodnutí Městského soudu v Praze na místě odvolali. Státní zástupkyně si nechala lhůtu na rozmyšlenou. Věcí se tak bude zabývat Vrchní soud v Praze. 291

292 Cena za odvahu-1 Libor Michálek viz kauza Drobil Jiří Chytil Příběh osobní statečnosti s hořkým pokračováním v kauze Opencard. Někdejší magistrátní úředník Jiří Chytil v letech 2009 a 2010 pomáhal coby utajený svědek vyšetřovatelům rozplétat nitky kolem politického pozadí problematické zakázky firmě Haguess. Po změně vyšetřovatelů ovšem dohoda padla a Chytil byl s dalšími čtyřmi úředníky obžalován. 292

293 Cena za odvahu-2 Vladimír Sitta mladší Odmítl se podílet na tunelování Dopravního podniku hlavního města Prahy a přišli o svoji rodinnou firmu. Vladimír Sitta mladší již od července 2009 upozorňuje na nekalosti ve společnosti Neograph, založenou jeho otcem a dědem. Policie ovšem nepodnikla výraznější kroky a Sitta byl po zveřejnění kauzy odstraněn z vedení druhým spolumajitelem. 293

294 Cena za odvahu-3 Věra Ježková Z pozice akcionářky ČEZu upozornila na hrozbu zmaření investic polostátního podniku ČEZ, respektive před jeho záměrem obnovy bloků v elektrárně Prunéřov v hodnotě 25 miliard Kč. ČEZ tvrdí, že její ekonomická návratnost nastane po 25 až 30 letech jejího provozu s tím, že bude celou dobu zásobována pouze uhlím z přilehlého Dolu Nástup Tušimice (dále jen DNT). Při jejím zprovoznění v roce 2015 by muselo být k dispozici do let 2039 až

295 Cena za odvahu-4 Věra Ježková - pokračování V rozporu s tím manažeři Severočeských dolů v dokumentaci pro další těžbu uhlí sami uvedli, že jej ve zmíněném dole po roce 2029 zbyde pouze 18 milionů tun. Ty by však stačily pouze na necelé dva roky omezeného provozu obnovených bloků elektráren Tušimice a Prunéřov. To znamená, že varování Věry Ježkové o nedostatku uhlí na DNT je oprávněné a za této situace by byla tato investice pro ČEZ ztrátová v řádu mnoha miliard Kč. 295

296 Cena za odvahu-5 Martin Konečný Prezidentské milosti Václava Klause provázela řada nestandardních skutečností. Hovořit o nich můžeme i díky bývalému primáři psychiatrického oddělení Nemocnice v Ostrově Martinu Konečnému. Jeho pacientka – policistka Radka Kadlecová byla odsouzena za přijímání úplatků od cizinců žádajících pobyt v Česku. Radka Kadlecová v rámci svého vyšetření sdělila Martinu Konečnému, že „pro ni byla zakoupena milost a byl zaplacen několikamilionový úplatek prezidentovi a jeho poradcům“. 296

297 přednáška 9 Etika v činnosti podnikového managementu

298 298 Kdo je odpovědný za etiku v podniku? Vlastníci? Zaměstnanci? Manažeři ? Hlavní tíha morální odpovědnosti za etiku firmy spočívá na managementu

299 299 Kdo má hlavní zodpovědnost a vliv na dodržování EK v podniku? Obecně celý management, ale u podniků s centralizovaným řízením má hlavní vliv top management u podniků s decentralizovaným řízením má hlavní vliv střední management Pozn. Toto tvrdí teorie, letitá praxe říká, že na chování zaměstnanců (tedy i na dodržování EK zaměstnanci ) mají největší vliv nižší manažeři, obecně přímí nadřízení

300 300 Etický soud o byznysu V USA je rozšířený slogan: Whatever is good business is good ethics. Co je dobré pro obchod, je dobré i eticky. Co si o tom myslíte? Platí to i u nás? Chtěli byste být klienty takové firmy? Jak by analogická zásada zněla u firmy, která respektuje normativní etiku? Jen co je etické, může být dobré pro obchod !!

301 301 Etický soud o neetických praktikách manažerů Češi mají slogan: „Účel světí prostředky“ Mnozí manažeři považují za dostatečnou omluvu pro použití neetických praktik, že mají posloužit „dobré věci“. Soud: K dosahování morálně dobrých cílů nelze používat morálně špatné prostředky. Musíme posuzovat etičnost cíle i cesty k němu. (Nejen CO? Ale i JAK?) Ani dobrý účel neposvětí špatné prostředky!

302 Manažerská zodpovědnost Manažeři se permanentně setkávají s problémy, které musí odpovědně řešit, pravomocně o nich rozhodovat a následně nést za své rozhodnutí důsledky. Mají odpovědnost za podřízené pracovníky, za podnik, který řídí a odpovědnost vůči společnosti. Objektivní, odpovědná a etická manažerská rozhodnutí jsou složitá, a proto definovaná pravidla pro etické rozhodování v rámci organizace mohou manažerům při jejich rozhodování pomoci. 302

303 Manažerská zodpovědnost-2 V případě, že firma takovéto interní předpisy nemá a ověření volené alternativy tedy není možné, má manažer možnost posoudit své rozhodnutí z hlediska: utilitarismu, spravedlnosti, z pohledu základních lidských práv a svobod 303

304 Faktory ovlivňující rozhodování manažerů-1 1. EXTERNÍ FAKTORY A. Potřeby a priority stakeholderů B. Legislativa C. Interní procesy pravidla a organizace. Firemní kultura. Hodnoty organizace 304

305 A. Potřeby a priority stakeholderů Manažeři jsou permanentně vystaveni tlakům plynoucích z mnoha různých stran. Etické rozhodnutí je mnohdy ztíženo propojením variabilních potřeb a priorit všech zainteresovaných skupin (zaměstnanců, vlastníků, zákazníků, obchodních partnerů, státních institucí, komunity a ostatních stakeholderů). Rozhodnout a vybrat nejvhodnější alternativu, která optimálně propojí zájmy jednotlivých skupin stakeholderů, je záležitostí velmi komplikovanou. 305

306 B. Legislativa Manažerské rozhodování samozřejmě ovlivňuje platná legislativa. Základní povinností manažera z hlediska společenské odpovědnosti a etických principů je jednat a rozhodovat v souladu s platnou legislativou a současně kontrolovat dodržování právních předpisů podřízenými pracovníky Znát aktuální předpisy! 306

307 C. Interní procesy pravidla a organizace Individuální pozice jednotlivého manažera je zasazená do konkrétního prostředí firmy. Jeho rozhodování bude vždy konfrontováno s proetickými nebo neetickými požadavky firemní podnikové kultury. 307

308 Faktory ovlivňující rozhodování manažerů-2 2. INTERNÍ FAKTORY D. Morální profil manažera E. Konflikt zájmů F. Loajalita k stakeholderům a whistleblowing G. Integrita 308

309 D. Morální profil manažera Právo není vždy zárukou etického jednání. Manažeři a jejich etická rozhodnutí by měly být vzorem pro kolegy a spolupracovníky, tzn. manažeři by měli rozhodovat a jednat tak, jak požadují, aby jednali a rozhodovali jejich podřízení. Etický leadership je mocným nástrojem k ovlivnění etického jednání a rozhodování pracovníků. Svědomí manažera, osobní hodnoty, hodnotová orientace a jeho morální profil jsou podstatnými faktory, které ovlivňují etické manažerské rozhodování. 309

310 E. Konflikt zájmů Některá manažerská rozhodnutí v konečném důsledku přináší osobní prospěch a užitek samotným manažerům. Míra a výše osobního prospěchu přidává manažerskému rozhodování etické hledisko. Výzkum prokázal existenci nepravdivých či nepřesných údajů o výsledcích firmy v manažerských zprávách, s cílem udržet si vlastní post i za cenu poškození reputace firmy či následných finančních ztrát plynoucích z uvedených nepravdivých údajů. 310

311 F. Loajalita k stakeholderům a whistleblowing Manažer může být v některých případech postaven před volbu: 1. být loajální vůči firmě a zohlednit zájmy vlastníků a zaměstnanců podniku (výsledek hospodářské činnosti, reputace a důvěryhodnost firmy, stabilita zaměstnání, vyplácení mezd atd. tedy zájmy interních stakeholderů) 2. nebo být korektní a odpovědný vůči externím stakeholderům. Má manažer informovat o neetickém jednání podniku, ve kterém pracuje? Nebo bude loajální ke svému zaměstnavateli a veřejnost neinformuje? 311

312 G. Integrita Manažer by se měl vyznačovat integritou tří hodnot: bezúhonností, čestností a poctivostí. Čestnost a poctivost vychází z morální vyspělostí jedince, takže rozhodnutí, zda se chovat čestně či lhát, zda převzít plnou odpovědnost za své jednání či rozhodnutí nebo svalit vinu a odpovědnost na někoho jiného, spočívá v osobnosti manažera. 312

313 Příklad etického rozhodování manažera-1 Chemický závod na výrobu umělých hnojiv, který zaměstnává pětinu práceschopného obyvatelstva města (cca lidí) se rozhodl diverzifikovat výrobu se záměrem zlepšit svou pozici nejen na vnitřním, ale především na světovém trhu. Nová technologie, kterou chce management zavést v nejkratší době, by podnik postavila do výhodné pozice vůči domácí i zahraniční konkurenci. Současně by zavedení této technologie znamenalo radikální zlepšení vlivu výroby umělých hnojiv na životní prostředí. 313

314 Příklad etického rozhodování manažera-2 Po zavedení nové technologie by pak nedocházelo ke znečišťování spodních vod, za které firma v minulosti platila vysoké pokuty. Zavedení nové technologie však předpokládá postupné snížení stavu pracovníků o 50 %. Účinek na sociální situaci těchto propuštěných by byl pro tento region katastrofální. V regionu je už dnes 13 % nezaměstnanost. Jak byste se rozhodl/a v roli člena představenstva společnosti? 314

315 315 Volba způsobu uplatnění autority manažera podle stavu vnitropodnikové etiky Převažující morálka Uplatňovaná autorita Vzorec chování prac. Postoj pracovníků vyhýbání se trestu donucovacíodcizenívyhýbavý instrumentální směna odměňovacíkalkulaceutilitaristický mezilidská konformita normativnímorálnísnaživý usilovný společenská úmluva racionálnízavazující sedůvěryplný universální etické principy kolegiálníkooperativníideálně vstřícný

316 316 Faktory ovlivňující výkon týmu souvisící s etikou Klíčové etické hodnoty firmy SPOLEČNÝ CÍL Vnitrofiremní KLIMA JEDNOTA etický kodex morálka V TÝMU PRÁV firmy RŮZNOST ROLÍ etika komunikace

317 5 základních stylů jednání manažera v konfliktech podle etické vhodnosti STYLETICKÁ VHODNOSTETICKÁ NEVHODN OST INTEGRATIVNÍ Všeobecně vhodný - NEAUTORITATI VNÍ VSTŘÍCNÝ Když je podřízený pracovníkem zdravého podniku Když má podřízený lepší smysl a cit co je třeba udělat než nadřízený Když podřízení ignorují vlastní potřeby Když r. škodí firmě Když podřízení mají potřebnou odbornost DOMINANTNÍ Když rozhodnutí poslouží podniku Když bere v potaz jak zájmy podřízených, tak zájmy podniku Když je vůči druhým vykořisťovatelský (zneužívá je) VYHÝBAVÝ dočasně, když jiné problémy jsou z morálního hlediska důležitější Když se chce vyhnout správnému, ale osobně nepříjemnému rozhodnutí KOMPROMISNÍ když je třeba vyhnout se konfliktu když jsme v konfliktu slabší Když máme pravdu Když nemáme pravdu intelektuál. kompromis 317

318 10 přednáška 10

319 Koncepce etického řízení podniku Corporate Governance (č. 162 nn) EFQM Integrované manažerské systémy 319

320 EFQM European Foundation for Quality Management V r se sešlo 14 CEO předních evropských firem a vydali prohlášení, že založí nadaci za účelem zvýšení konkurenceschopnosti evropského podnikání K založení došlo o rok později za přítomnosti 67 CEO Tým expertů a akademiků vytvořil EFQM Excellence Model 320

321 EFQM Excellence Model 321

322 Co nabízí EFQM 322

323 INTEGROVANÉ MANAŽERSKÉ SYSTÉMY Balance Scorecard (používaná zkratka BSC) = systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku Metoda BSC vznikla jako reakce na zjištění, že řada strategických záměrů nebyla dotažena do praxe. Mnoho firem má problém s reálným propojením strategií s operativními činnostmi tak, aby se strategie implementovala do všech podnikových oblastí a bylo možné měřit dosažení strategických cílů. 323

324 Balance Scorecard 324

325 Integrovaný manažerský systém (IMS) Systém řízení, původem ze švýcarské HSG univerzity v St. Gallenu, je založen na hledání souladu mezi třemi základními koncepty řízení podniku: koncept vedení, koncept podniku a koncept okolí podniku. IMS se zaměřuje na rozpoznání budoucích změn a vlivů na všechny tři koncepty řízení a jejich části ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu. Rozpoznání potenciálních změn a vlivů na koncept vedení, koncept podniku a koncept okolí umožní managementu přeformulovat výchozí strategie a cíle podniku, a tak flexibilně přizpůsobit podnikání vývoji podniku, jeho vedení a okolí. 325

326 Etika a pravidla hospodářské soutěže Co nutí management k etičnosti jednání? 1. Odpovědnost za vnitropodnikové procesy a ovzduší (reakce zaměstnanců, odborové organizace, dozorčí rady – zástupci zaměstnanců) 2. Odpovědnost vůči pravidlům hospodářské soutěže, dodržování pravidel chování na trhu (reakce státních orgánů, např. vládních institucí pro ochranu hospodářské soutěže, oborových sdružení) Důvod? Vedle čistě ekonomických dopadů způsobuje neetické jednání celospolečensky nebezpečnou ztrátu důvěry v etičnost tržního hospodářství 326

327 Porušování pravidel hospodářské soutěže 1. Nekalá soutěž 2. Nedovolené omezování hospodářské soutěže 3. Porušování práv spotřebitelů 4. Konflikt zájmů 327

328 Nekalá soutěž jednání v rozporu s dobrými mravy, způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, zlehčování konkurence klamavá reklama, klamavé označení zboží a služeb, vyvolávání nebezpeč í záměny, parazitování na pověsti jiných podniků, výrobků či služeb p odplácení zaměstnanců nebo manažerů odběratele, porušování obchodní h o tajemství, porušování cizích obchodních práv – licencí, know how ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí, hospodářská diskriminace 328

329 Nekalá soutěž - příklady Udávání nereálné spotřeby paliva výrobci aut 329

330 Nedovolené omezování hospodářské soutěže Zneužívání monopolního nebo dominantního postavení podnikatelského subjektu na trhu tajné (tiché) domluvy několika subjektů, které uměle vytvářejí monopolní nebo dominantní postavení na úkor ostatních soutěžitelů, s cílem poškodit je nebo je úplně vyřadit ze soutěže např. kartelové dohody a dohody o sloučení (fůzi) několika podniků 330

331 Porušování práv spotřebitele Úmyslná, vědomá činnost zaměřená k získání určité výhody (zisku, úspory) na úk o r spotřebitele. Např. nedodržování kvality, d iskriminace a klamání spotřebitele, úmyslné zanedbávání i nformačních povinností vůči spotřebiteli Nerespektování zákonného omezení reklamy atd. 331

332 Konflikt zájmů Forma zneužití hosp. soutěže, která se týká zejména zaměstnanců státní správy, poslanců a senátorů, kdy může dojít ke kolizi výkonu jejich funkce s podnikáním. Zneužívání vědomostí a vynášení informací, zvýhodňujících jiný hospodářský subjekt na trhu, lobování v něčí prospěch, korupce Může se týkat i manažerů a pracovníků objednatele. Rovnocennou vinu nesou při použití těchto metod i pracovníci nabízející firmy (dodavatele) 332

333 Nejčastější morální problémy v práci středních manažerů-1 1. N a držování či diskriminace při přijímání a propouštění zaměstnanců 2. Otevřenost a čestnost komunikace na všech úrovních 3. Nejednoznačnost kriterií hodnocení práce manag. 4. Problém úplatků. Dárek, pozornost n. úplatek? 5. Nátlak nadřízených k použití neetických jednání ( Příkazy typu: Udělej to jak chceš, ale do termínu to musí být hotové!) ( Raymond Baumharts, 1961) 333

334 Nejčastější morální problémy v práci středních manažerů-2 1. Problém přizpůsobit se neetickým požadavkům nadřízených 2. Konflikt mezi pracovním vytížením a rodinným životem 3. Absence jasných kritérií v odměňování manažerů 4. Tendence všech vyhýbat se odpovědnosti za rozhodnutí 5. Požadavek loajality k firmě i v případech jejího porušení etiky vůči zákazníkovi, obch. partnerovi, veřejnosti, státní správě a ŽP 6. Absence nestrannosti při přijímání a propouštění zaměstnanců, a diskriminace kvůli rase, věku, pohlaví, náboženství a politickému přesvědčení 7. Absence morální podpory vedení při momentálních neúspěších 334

335 Nejčastější morální problémy v práci středních manažerů-3 8. Promíjení nízké kvality práce některým zaměstnancům, pramenící z osobních vazeb a sympatií (protekce) 9. Tendence řady zaměstnanců podávat v podniku vědomě nižší výkon, než jakého jsou schopni. (Zajišťovat pouze kontrolovatelné minimum výkonu, „šetřit si práci“ ) 10.Zkreslování a manipulace s fakty k ospravedlnění účelových rozhodnutí 335

336 Manažeři - názory na etiku Výzkumy A.B. Carrolla ukázaly, že top m. se o řadě svých rozhodnutí domnívají, že jsou morálně správná Přitom jejich střední management je chápe jako nátlak na porušování morálních zásad. 78% středních manažerů uvedlo, že musí dělat morální kompromisy (porušovat etiku), aby mohli vyhovět tlaku vyššího managementu. Naproti tomu 88% top manažerů odmítá, že by vykonávali nátlak, vynucující si etické kompromisy a jsou přesvědčení, že něco takového dnes v byznysu ani neexistuje. 336

337 3 typy nátlaku na střední management Různé formy nátlaku na střední management mohou vést k etickým problémům, které poškozují firmu nebo konkrétní realizátory zadaných úkolů A. Nátlak vahou autority nadřízeného B. Nátlak firmy na zanedbávání rodiny (požadavek „ korporátní bigamie “ ) C. Nátlak ze strany spolupracovníků (konkurence spoluzaměstnanců vyžaduje od nás „tvrdé lokty“. Vše co staví spoluzaměstnance do špatného světla před našimi společnými nadřízenými je dobré pro nás aj.) 337

338 4 typy manažerů podle vztahu k etice Ekonomisté Přehlížejí konflikty mezi ekonomikou a etikou, věří, že vše vyřeší „neviditelná ruka trhu“ Co je dobré pro podnikatele (firmu), je dobré pro celou společnost Konvencionalisté Prioritu má zákon. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno a je morálně legitimní (správné). Idealisté Věří v uskutečnění společenských hodnot, ale nevěří v pozitivní moc „ neviditelné ruky trhu “, (že by mohla nastolit čestnost, mravnost, spravedlnost). Mají černobílé vidění a malý smysl pro realitu Reformisté společensky nejpřínosnější ! Hledají soulad mezi morálkou a ekonomickým úspěchem. Uznávají ekonomickou i celospolečenskou odpovědnost, kreativní realisté 338

339 11 přednáška 11

340 Vnitropodnikové etické klima Etické klima podniku je výslednicí mravních východisek, očekávání a jednání všech zaměstnanců a manažerů. Nástroji jeho vytváření jsou: vyznávané etické hodnoty podniku, firemní etický kodex, příklad vedoucích, etická praxe vedoucích a reakce vedení na etické či neetické jednání zaměstnanců. Podle převažujícího charakteru můžeme rozlišovat tři typy etického klimatu 1. egoistick é (zaměřené na vlastní zájem jednotlivce ) 2. benevolentní (přihlížející k zájmům druhých) 3. zásad o vé (integrující normativní přístupy) 340

341 Projevy jednotlivých typů etického klimatu Zaměření zájmu Typ e- klimatu JednotlivecPodnikSpolečnost egoistickýosobní zájemzájem podnikuvýkonnost ekonomiky benevolentnípřátelský vztah zájem týmuSpolečenská odpovědnost zásadovýosobní morálka podniková pravidla a postupy právo a profesní kodexy 341

342 Důsledky zanedbávání etiky v podniku Etické klima se vytvoří živelně. Rozhodující roli sehrají silné osobnosti (např. nadřízení) a zažité způsoby práce, ekonomické zájmy se stanou jedinou motivací veškeré činnosti Zájem o zisk a etiku bývá nerovnovážný, e. zanedbávána Nebo je zájem o e. kolísavý, e. problémy řešeny ex post, chybí koncepce jejich předcházení To je typické pro podniky v 1. a 2., částečně i 3. stádiu morálního rozvoje podle Riedenbachova a Robinova modelu 342

343 Přínosy péče o etiku podniku Podniky, v nichž se zájem o zisk a zájem o etiku stávají vyrovnanými se vyznačují: - nejvyšší mírou vnitropod. mravního konsenzu - neformálním trvalým pozitivním etickým klimatem To zvyšuje celkovou výkonnost pracovních kolektivů a stává se významnou složkou goodwillu podniku a komparativní výhodou na trhu 343

344 Jak otestovat, zda je rozhodnutí etické? Manažer by měl rozhodnutí analyzovat ve třech rovinách: rovina prospěšnosti (utilitární hledisko) rovina lidských práv a svobod rovina spravedlnosti (distribuce prospěchu a zátěží (újmy) mezi jednotlivé účastníky ) 344

345 Vnitřní struktura hodnotících hledisek etičnosti Hodnotící hledisko KriteriumPodmínka etičnosti Limity a rizika PROSPĚŠNOSTSrovnání přínosu s náklady Přínosy jednoznačně převyšují náklady Obtížnost měření spol. a lidských nákladů Většin a může přehlížet zájmy a práva menšiny PRÁVAJsou práva respekto - vána ? Základní lidská práva jsou respektována Obtížnost vyvažování vzájemně rozporných práv SPRAVEDLNOSTJe distribuce spravedlivá ? Přínosy a náklady jsou spravedlivě rozděleny Obtížnost stanovení míry přínosů a nákl. Neshoda o tom, co je „spravedlivé“ 345

346 Model managerského rozhodování o etičnosti DILEMA Požadavek rozhodnutí PROSPĚŠNOST SPRAVEDLNOST PRÁVA Převyšuje Jsou Jsou přínosy a přínos náklady? respektována náklady rozděleny lidská práva? spravedlivě? ANO NE ANO NE ANO NE 346

347 Vyhodnocení 3x ANO ROZHODNUTÍ JE ETICKÉ 3x NE ROZHODNUTÍ JE AMORÁLNÍ 2x ANO, 1 x NE – Dilema. Jak stanovit priority? Nejčastějí má největší vliv na rozhodnutí úroveň podnikové kultury a etického klimatu Je-li nízká, jsou m. nuceni upřednostňovat utilitární kriterium Čím vyšší je úroveň podnikové kultury a kvalita etického klimatu, tím je silnější tendence etického způsobu realizace všech podnikových aktivit 347

348 Etika v dnešních požadavcích na manažera Odborné znalosti – podmínka nutná, nikoli postačující Práce s lidmi (soft skills) dtto Manažerské dovednosti : kreativita, flexibilita, koncepčnost, komunikativnost Nově je sledován i požadavek na mravní vyspělost a sílu osobnosti Jako nositel odpovědnosti v ekonomické sféře musí cítit spoluodpovědnost za vývoj ekonomiky a životní úroveň společnosti. (Nejen své firmy!) Má morální odpovědnost rozhodovat tak, aby bylo zachováno ŽP, aby se zlepšovaly prac. podmínky zaměstnanců, aby se prohlubovala důvěra občanů v kvality tržního ekonomického systému 348

349 Etika v dnešních požadavcích na manažera 2 Jako nositel odpovědnosti v ekonomické sféře musí manažer cítit spoluodpovědnost za vývoj ekonomiky a životní úroveň společnosti. (Nejen své firmy!) Má morální odpovědnost rozhodovat tak, aby * bylo ochraňováno ŽP, *zlepšovaly prac. podmínky zaměstnanců, *prohlubovala důvěra občanů v kvality tržního ekonomického systému 349

350 12 přednáška 12

351 4. kapitola Etika v globální ekonomice 351

352 Problémy mezinárodní podnikatelské etiky Lze v mezinár. obchodě přistoupit na praktiky, které naše obchodní etika nepřipouští? (Např. Úplatky jsou v některých zemích běžnou praxí) Máme tolerovat v naší zahraniční pobočce zjevnou diskriminaci, vyplývající z tradiční kultury nebo náboženských pravidel hostitelské země? Máme obchodovat se zeměmi, v nichž jsou vládou porušována lidská práva? Máme kupovat zboží vyrobené pomocí dětské práce? Využívání pokusů na lidech, na zvířatech, týrání zvířat, porušující dohod o ochraně ohrož. druhů zvířat 352

353 Mezinár. podnikatelská etika - vymezení Podnikatelská etika –zkoumá působení etických principů a standardů v (domácí) ekonomice Mezinárodní PE- dtto v situaci, kdy při mezinárodním obchodu dochází ke konfrontaci odlišných etických standardů uznávaných v jednotlivých (domácích) ekonomikách Důležité jsou kulturní kontexty v nichž jednotl. ekonomiky fungují Tradice, zvyky, obyčeje, mravy, náboženství tvoří identitu ekon. prostředí a ovlivňují chování podnikatelů a jednotlivé podnikové kultury 353

354 9 zásad pro mezinárodní obchodování-1 1. Nedomnívejte se, že „my“ jsme normální a „oni“ ne. (Náš hodnotový systém je nutné přizpůsobit obch. partnerům) 2. Vždy respektujte víru a hodnoty obch. partnerů („Nekádrujte je“, nekomentujte a v žádném případě nehodnoťte negativně odlišnosti, nemůžete-li je obdivovat a chválit, mlčte o nich) 3. Snažte se poznat kulturu zemí, v nichž chcete obchodovat. (Dějiny, politický systém, náboženství, tradice, obyčeje, etiketa) 4. Nehodnoťte partnery podle zaběhaných stereotypů hodnocení (Ne všichni muslimové jsou agresivní náboženští fanatici, ne všichni Židé jsou vychytrali obchodníci, ne všichni Skotové jsou skrblíci …) 354

355 9 zásad pro mezinárodní obchodování-2 5. Neočekávejte, že druzí budou kvůli vám jednat v rozporu se svým svědomím 6. Nepodceňujte vliv náboženství na jednání a chování obchodních partnerů. (Před věřícími partnery nezmiňujte svůj případný ateismus, nebo příslušnost k náboženství, vnímanému jako víra nepřátelská) 7. Dejte se poučit lidmi, kteří mají zkušenosti s životem v zemi budoucího obchodního partnera. 8. Nekritizujte situaci v zemi obchodního partnera. 9. Uznejte, že z vnějšku je takřka nemožné pochopit všechny odlišnosti. Najděte věci a zážitky, které můžete ocenit chválit, a ty zdůrazněte v konverzaci s obchodním partnerem. 355

356 2 železná pravidla mezinár. obchodu 1. Prodávající se musí přizpůsobit a respektovat kupujícího 2. Kdo je v obchodním styku v určité zemi cizincem, musí respektovat místní zvyklosti, tradice, obyčeje a hodnoty. ( v antice se užívala ještě tvrdší varianta: Jsi-li v Římě, chovej se jako Říman ! To je dnes považováno za riskantní, protože nedokonalé napodobování může být pochopeno jako parodie a urážka. Snažte se tedy alespoň o kulturní empatii) 356

357 1 zlaté pravidlo vzájemných vztahů V Evropě citováno podle Bible (Ježíš-Kázání na hoře, Matouš 7,12) Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi. Tuto myšlenku najdeme i v jiných kulturách –čínské (Konfucius), řecké(Thales z Milétu), indické (Mahábharáta), židovské (Starý zákon), islámské (Korán). Hlásal ji i Kant. Z etického hlediska může sloužit jako východisko universální morálky 357

358 Mezinárodní organizace The Caux Round Table – CRT URL: URL:

359 The Caux Round Table Základním cílem sdružení leaderů nadnárodních společností je podporovat implementaci Principů podnikání (Caux Round Table Principles for Business), jejichž prostřednictvím je možno dosahovat prosperity v souladu s udržitelným rozvojem a sociální odpovědností podniků, které takto participují na vytváření spravedlivé, svobodné a transparentní společnosti. Dokument upravující zásady a principy etického podnikání byl vypracován v roce 1994 jako reakce na potřebu formovat etické zásady mezinárodního podnikání napříč hranicemi a kulturami. 359

360 Caux Round Table Principles for Business-1 Dokument má 3 části: První část objasňuje dva etické ideály, KYOSEI a LIDSKÁ DŮSTOJNOST, které dávají základ obecným principům podnikání. Japonský koncept kyosei znamená žít a pracovat pro obecné blaho, pro společnost. Z hlediska podnikání se jedná o myšlenku žít a společně pracovat pro obecné blaho, které vychází z koexistence spolupráce a prosperity a zdravého a spravedlivého konkurenčního boje. Lidská důstojnost a její respektování vychází z hodnoty každého jedince, který nesmí být využíván jako prostředek k naplnění cílů jiných. 360

361 CRT Principles for Business-2 Druhá část obsahuje sedm základních principů podnikání, podporujících společensky odpovědné podnikání ve shodě s trvale udržitelným rozvojem. Třetí část dokumentu je věnována specifickým principům chování a jednání vůči zájmovým skupinám nadnárodních podniků. Upravuje odpovědnost vůči zákazníkům, zaměstnancům, majitelů a investorům, dodavatelům, konkurentům a komunitě. 361

362 Další aktivity CRT Principles for Governments 2004 Principles for Non-Governmental Organizations (NGO) 2006 Principles for Ownership of Wealth 2004 Principles for Responsible Globalization 2002 Konference, semináře, prohlášení… 362

363 United Nations Global Compact https://www.unglobalcompact.org/ Global Compact Poprvé byla tato iniciativa představena na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v roce 1999, kde generální tajemník Kofi Annan vyzval přední zástupce světové ekonomické sféry, aby principy Global Compact zahrnuli do vlastních firemních politik a současně podpořili veřejné iniciativy v oblasti společensky odpovědného chování. Na Summitu představitelů iniciativy Global Compact v roce 2004 bylo původních devět principů rozšířeno o desátý, týkající se potírání korupčních praktik. 363

364 UN Global Compact Zahrnuje firem ze 145 zemí Vytváří národní sítě UN Global Compact V ČR usiluje o založení národní sítě Asociace společenské odpovědnosti (A-CSR) Konzultace, školení, teambuilding, dobrovolnictví, poradenství… Zakladatelka dr. Mádlová v r

365 10 zásad UN Global Compact-1 Human Rights Principle 1: Businesses should support and respect the protection of internationally proclaimed human rights; and Principle 2: make sure that they are not complicit in human rights abuses. 365

366 10 zásad UN Global Compact-2 Labour Principle 3: Businesses should uphold the freedom of association and the effective recognition of the right to collective bargaining; Principle 4: the elimination of all forms of forced and compulsory labour; Principle 5: the effective abolition of child labour; and Principle 6: the elimination of discrimination in respect of employment and occupation. 366

367 10 zásad UN Global Compact-3 Environment Principle 7: Businesses should support a precautionary approach to environmental challenges; Principle 8: undertake initiatives to promote greater environmental responsibility; and Principle 9: encourage the development and diffusion of environmentally friendly technologies. Anti-Corruption Principle 10: Businesses should work against corruption in all its forms, including extortion and bribery. 367

368 Sullivanovy globální principy společenské odpovědnosti podniků-1 Global Sullivan Principles of Corporate Social Responsibility Rev. Leon Sullivan vydal v roce 1977 principy, které měly přimět americké firmy, jež investovaly v Jižní Africe, aby jednaly se svými africkými zaměstnanci stejně, jako jednají se zaměstnanci v USA. V roce 1999 byly tyto principy publikovány pod názvem Sullivanovy globální principy společenské odpovědnosti podniků s cílem podnítit firmy, aby podporovaly ekonomickou, sociální a politickou spravedlnost všude tam, kde provádí svou podnikatelskou činnost. 368

369 Sullivanovy globální principy společenské odpovědnosti podniků-2 Sullivanovy globální principy společenské odpovědnosti podniků nabádají k podpoře univerzálních lidských práv, rovným příležitostem, svobodě sdružování, spravedlivému odměňování, školení, bezpečnosti a zdraví při práci, udržitelnému rozvoji, čistému konkurenčnímu boji a vzájemné spolupráci na zlepšování kvality života. „I make no excuses about it, I am like Robin Hood. I take from the rich and give to the poor. It is high time at last for the world to wake up and do more for Africa." Leon H. Sullivan 369

370 European Business Ethics Network (EBEN) EBEN, je mezinárodní nezisková organizace, která komplexně podporuje podnikatelskou etiku komerční sféry, veřejného sektoru, dobrovolnických organizacích a akademické sféry v evropském kontextu. Členy této organizace jsou zástupci všech oblastí veřejného života: podnikatelé, konzultanti, manažeři veřejného sektoru, akademičtí pracovníci i studenti. 370

371 EBEN Základním posláním EBEN je podporovat etické řízení podniků založené na hodnotách. EBEN iniciuje a organizuje setkání, debaty a diskuse o etických problémech a dilematech a snaží se o zvýšení povědomí odpovědnosti podniků vůči společnosti. Pořádá výroční konference, vědecké konference, vydává časopis Journal of Business Ethics a další tematické publikace Existuje 18 národních sítí, přítomnost ve 40 zemích 371

372 International Business Leaders Forum (IBLF) International Business Leaders Forum byla nezávislá nezisková mezinárodní organizace sídlící v Londýně, jejímž prezidentem byl Princ Charles z Walesu. Od svého založení v roce 1990 rozšířila své působení do více než 90 zemí světa. Základním posláním IBLF byla podpora podnikání v souladu s principy udržitelného rozvoje. IBLF ukončila činnost v r

373 IBLF Global Nástupnická organizace IBLF Sídlí v Londýně, má pobočku v Moskvě a patří pod ni i China BLF Snaží se o praktičtější zaměření 3 programy: 1. RAISING AWARENESS (zvyšování povědomí) semináře, webináře, školení moderátorů.. 2. ORGANISING COLLECTIVE ACTION (B20, veřejné zakázky v Moskvě) 3. EDUCATING THE NEW GENERATION 373

374 International Labour Organization (ILO) Mezinárodní organizace práce Je založena na definování a podpoře etických principů podnikání v oblasti sociální politiky, pracovního prostředí a práv zaměstnanců. Založena r. 1919, sídlí ve Švýcarsku. V r začleněna do struktury OSN Zastoupení v mnoha zemích světa 374

375 ILO 4 cíle: Podporovat a realizovat normy a základní principy a práva v oblasti práce Vytváření více příležitostí pro ženy a muže k důstojnému zaměstnání a příjmu Zvýšit pokrytí a účinnost sociální ochrany pro všechny Posílit Tripartitu (odbory, zaměstnavatelé, vláda) a sociální dialog 375

376 ILO-2 Mezi stěžejní dokumenty vydané ILO, patří: Tripartitní deklarace principů pro nadnárodní podniky a sociální politiku. (Tripartite declaration of principles concerning multinational enterprises and social policy) Deklarace Základních pracovních principů a práv. (Declaration on Fundamentals principles and rights at work). Mezinárodní organizace práce celosvětově přispívá k prosazování a uplatňování práv zaměstnanců, zkvalitňování pracovního prostředí a dodržování legislativních i etických principů v pracovně právních vztazích. 376

377 World Bank Světová banka se významně podílí na propagaci nástrojů udržitelného rozvoje. Současně se zaměřuje na realizaci rozsáhlých výzkumů v oblasti podnikatelské etiky a společenské odpovědnosti podniků. 377

378 Poslání WB 378

379 World Business Council on Sustainable Development WBCSD ( Světová podnikatelská rada pro trvale udržitelný rozvoj) se sídlem v Ženevě je koalicí představitelů více než 180 mezinárodních společností z 36 zemí světa a více než 20 průmyslových oblastí, které spojuje společný závazek chránit životní prostředí a dodržovat principy ekonomického růstu a udržitelného rozvoje. 379

380 WBCSD Rada vznikla v roce 1993 spojením Podnikatelské rady pro trvale udržitelný rozvoj (Business Council for Sustainable Development, zkr. BSD) se Světovou průmyslovou radou pro životní prostředí (World Business Council for the Environment, zkr. WICE). V ČR byla založena Česká podnikatelská rada pro trvale udržitelný rozvoj v roce

381 Aktivity WBCSD Action 2020: příspěvek průmyslu k ochraně životního prostředí, řešení demografických problémů… Vision 2050: svět pro 9 miliard obyvatel potřebuje např. snižovat emise, zdvojnásobit zemědělskou produkci, zajistit pitnou vodu… Studie na téma CSR 381

382 International Business Ethics Institute IBEI je nezisková vzdělávací organizace, založená v roce 1994 se sídlem ve Washingtonu, v reakci na rostoucí potřebu vzniku instituce, která by zaštiťovala podnikatelskou etiku na nadnárodní úrovni. Aktivita IBEI je zaměřena na podporu a propagaci podnikatelské etiky a společenské odpovědnosti firem. 382

383 IBEI Skrze vzdělávací programy zvyšuje povědomí veřejnosti o podnikatelské etice, pomáhá podnikatelským subjektům s implementací jejich mezinárodních etických programů a v neposlední řadě šíří informace o konkrétních pozitivních změnách, které zodpovědné podnikání vyvolává. 383

384 Corporate Social Responsibility Europe Evropská unie se začala intenzivně zabývat problematikou podnikání v souladu s etickými principy, udržitelným rozvojem a odpovědností vůči společnosti a světu na začátku devadesátých let 20. století. Evropská síť pro CSR založena r.1996 Spolupracují tisíce firem, sdružuje 70 nadnárodních organizací a 25 partnerských organizací. Za ČR jsou členy BLF a Byznys pro společnost 384

385 Cíle CSR Europe Podporuje společnosti v budování udržitelné konkurenceschopnost tím, že poskytuje platformu pro inovace Podporuje úzkou spolupráci mezi podniky a jejich zúčastněnými stranami zkoumáním nových způsobů spolupráce na vytvoření udržitelné budoucnosti Posiluje globální vedoucí postavení Evropy v oblasti sociální odpovědnosti podniků zapojením institucí EU a širší škály mezinárodních zainteresovaných činitelů  Podílí se na tvorbě zásadních dokumentů EU v oblasti CSR 385

386 Business in the Community BITC je členská organizace se sídlem v Londýně, která sdružuje přes 800 firem, které celkově zaměstnávají 14,7 milionů lidí ve více než 200 zemích světa. Od jejího vzniku v roce 1982 je jejím prezidentem Princ z Walesu. Posláním této organizace je podporovat integrování etických a odpovědnostních principů do každodenních aktivit firem a tím přispívat k pozitivnímu vlivu podnikání na společnost. BITC se zabývá všemi oblastmi problematiky společenské odpovědnosti firem a je zdrojem příkladů odpovědného chování konkrétních podniků. 386

387 Aktivity v ČR TI, BLF, NFPK, Oživení, Frank Bold, byznys pro společnost… Etické fórum České republiky Občanské sdružení Etické fórum ČR (1999) je neziskovou organizací s celorepublikovou působností. Jejím cílem je kultivace a vzdělávání v oblasti etiky na poli pedagogickém, podnikatelském a ve společnosti, apelace na slušnost a morálku. Za tímto účelem Etické fórum pořádá akreditované kurzy, semináře a konference nejen pro učitele, ale i pro veřejnou správu. 387

388 Etické fórum ČR-1 Je autorem metodiky žáky a studenty oblíbeného předmětu „etická výchova“, který byl zaveden v českém školství Etické fórum ČR se především zaměřuje na vzdělávání pedagogů formou dvouletých akreditovaných kurzů k předmětu etická výchova, organizování akreditovaných seminářů, celostátních konferencí, na vytváření metodik a ediční činnost. 388

389 Etické fórum ČR-2 Jedním z významných projektů Etického fóra je projekt PODNIK FAIR PLAY. Jedná se o soutěž, jejímž cílem je podporovat a zviditelňovat podnikatele, kteří se snaží dosáhnout dlouhodobých hospodářských výsledků způsobem odpovídajícím platným zákonům a normám současné euroatlantické kultury a morálky. 389

390 Fórum dárců-1 Fórum dárců intenzivně podporuje firemní dárcovství v České republice. Jedná se o členskou organizaci, která sdružuje nadace, nadační fondy a firmy, které realizují firemní filantropii. V r české firmy daly 900 mil Kč! Fórum dárců: poskytuje poradenství v oblasti firemní filantropie, věnuje se právní a daňové legislativní úpravy firemního dárcovství, 390

391 Fórum dárců-2 zaštiťuje Klub firemních dárců DONATOR, jehož členové prosazují odpovědné a transparentní dárcovství, hlásí se k principům společenské odpovědnosti firem, dodržují etický kodex dobrého dárce a věnují svou podporu rozvoji občanské společnosti. pomocí metodiky London Benchmarking Group (LPG), v České republice pod názvem Standard odpovědná firma, měří náklady firmy na její filantropické a odpovědnostní aktivity a účinky dopadu těchto vydaných finančních a nefinančních prostředků. 391

392 Fórum dárců-3 od roku 2004 každoročně sestavuje žebříček Top firemní filantrop, který řadí firemní dárce podle objemu darovaných prostředků na obecně prospěšné projekty ve dvou hlavních kategoriích: Top firemní filantrop podle absolutního objemu darů a Top firemní filantrop podle poměru výše darů k hrubému zisku. nabízí vzdělávací program Sociální marketing a další vzdělávací programy provádí poradenskou činnost v oblasti firemní filantropie. 392

393 HESTIA – Národní dobrovolnické centrum Nezisková organizace, občanské sdružení Hestia se věnuje problematice dobrovolnictví. Její projekty a programy jsou zaměřeny na zprostředkování dobrovolnictví a vytváření partnerství firem a neziskových popř. charitativních organizací. Hestia – národní dobrovolnické centrum poskytuje na svých internetových stránkách databázi projektů partnerství. Rovněž nabízí poradenskou činnost v CSR a firemním dobrovolnictví a monitoring, supervizi a vyhodnocení konkrétních realizovaných projektů CSR nebo firemního dobrovolnictví. 393

394 Česká společnost pro jakost-1 Vzdělávání: Nabízíme otevřené kurzy pro organizace soukromého, ale i veřejného sektoru, které vás seznámí s problematikou CSR a její praktickou aplikací. Školení je možné přizpůsobit konkrétním potřebám vaší organizace a uspořádat ho přímo u vás v organizaci. Manažer společenské odpovědnosti Společenská odpovědnost Společenská odpovědnost ve veřejné správě 394

395 Česká společnost pro jakost-2 Personální certifikace: Pro ty, kteří se CSR věnují profesionálně a působí např. jako manažeři CSR v organizacích, nabízíme možnost získání personálního certifikátu. Manažer společenské odpovědnosti Certifikace systému společenské odpovědnosti: Jsme akreditováni pro certifikaci CSR podle Národního programu posuzování shody CSR, který na rozdíl od ostatních norem umožňuje ověřit celý systém managementu CSR. Systém managementu společenské odpovědnosti organizací 395

396 Česká společnost pro jakost-3 Národní cena České republiky za společenskou odpovědnost je vyhlašována pro následující kategorie: Podnikatelský sektor Veřejný sektor 396

397 Etika mezinárodního podnikání v dokumentech USA Foreign Corrupt Act. Zákon. (1987) Principy OECD USA Kodex podnikatelské etiky, vládní dokument ale bez právní závaznosti, 2002 Firemní kodexy významných firem (Shell ve spolupr. s Amnesty International), United Technology – americká zbrojovka, aj. „Kulatý stůl v Caux“ 1986 (snaha sjednotit názory na obchodní etiku Evropy, Japonska a USA) Dokumenty WTO, Mezinárodní obchodní komory ICC, Dokumenty Evropské Unie 397

398 Dokumenty k etice v obchodě a podnikání v ČR Kodex správy a řízení společnosti ( Založen na Principech OECD a Comb i ned Code of the London Stock Exchange). Konečná 5. verze u nás zveřejněna 2001 Komisí pro CP) Etický kodex reklamy Etický kodex českého manažera (vydala Česká manažerská asociace) Etický kodex auditora Kodex bankovní etiky (Bankovní asociace, Praha) Zákon proti legalizaci výnosů z hospodářské trestné činnosti (z. proti praní špinavých peněz) 398

399 Stávka-1 Stávka je starým a zejména v historii poměrně častým nástrojem určeným k prosazení kolektivních zájmů zaměstnanců. Jedná se o formu nátlaku, jehož výrazem je přerušení práce zaměstnanci. Tím vlastně dochází k ochromení realizace pracovněprávního vztahu, jehož podstatou je opakovaný výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, za nějž zaměstnanci přísluší mzda, plat nebo odměna. 399

400 Stávka-2 Podstatné je, že přerušení práce ze strany zaměstnanců není odůvodněno jejich vůlí skončit pracovní poměr. Zaměstnanci naopak počítají s tím, že po skončení stávky budou opět práci vykonávat. Důvody stávky vyplývají povětšinou z ekonomických a sociálních podmínek výkonu práce a jejím cílem je prostřednictvím této nátlakové akce dospět k jejich zlepšení. 400

401 Stávka-3 O stávku se v našich podmínkách může jednat jedině tehdy, pokud práci přeruší skupina zaměstnanců. Právo stávkovat není pojato jako právo individuální, ale jako právo kolektivní. V souvislosti s tím platí, že případnými odpovědnostními nároky mohou být v souvislosti se stávkou stíhány pouze subjekty kolektivního práva, kterými nejsou samotní zaměstnanci, nýbrž odborové organizace. 401

402 Stávka-4 Stávkou v pravém slova smyslu lze nazývat pouze akci, při níž dojde ať už k úplnému nebo k částečnému přerušení výkonu práce zaměstnanci. Jiné formy nátlaku, jako jsou shromáždění či demonstrace, případně další formy nátlaku, při nichž nedochází k zastavení práce, nebo symbolické formy podpory konané stávky nelze za stávku považovat. Stávkou není ani tzv. stávková pohotovost, která je formou nátlaku, jež je představována tím, že existuje reálné riziko vyhlášení stávky. 402

403 Druhy stávek-1 Podle zákonné úpravy: stávky upravené v zákoně o kolektivním vyjednávání stávky mimo tento zákon. Podle rozsahu: stávky podnikové, kterých se účastní zaměstnanci jednoho zaměstnavatele nadpodnikové (oborové, regionální, případně až generální) 403

404 Druhy stávek-2 Podle délky trvání: Výstražné (krátkodobé) Dlouhodobé Stávka solidární (§ 16 odst. 3 zákona o kolektivním vyjednávání), stávka na podporu požadavků zaměstnanců stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy 404

405 Právo na stávku-1 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech v čl. 8 ukládá zajistit právo na stávku za předpokladu, že je vykonáváno v souladu se zákony té které země. čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (součást ústavy ČR), stanoví, že právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem, přičemž toto právo nepřísluší soudcům, státním zástupcům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. 405

406 Právo na stávku-2 Zákon č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, kde nalezneme pravidla pro konání stávky ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy Otázkou je, zda stávka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy představuje jedinou možnou legální stávku, či zda se jedná pouze o jeden typ stávky, přičemž typy jiné nejsou právem upraveny. Převážná část názorů se kloní k posledně uvedenému názoru, tedy že vedle stávky ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy je možné uvažovat i o jiných typech stávky, které ovšem nejsou právem pozitivně upraveny. 406

407 Právo na stávku-3 Nejvyšší soud České republiky jednoznačně konstatoval, že právo na stávku lze vykonat nejen ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, ale i za účelem obrany jiných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatele. Pokud pak tato stávka nesouvisí se sporem o uzavření kolektivní smlouvy, nemůže být posuzována ani analogicky podle zákona o kolektivním vyjednávání. 407

408 Subjekt práva na stávku Jelikož stávka je institutem kolektivního pracovního práva, subjektem práva na stávku může být jen subjekt kolektivního práva. Nemůže jím být tedy jednotlivý zaměstnanec ani zástupce zaměstnanců, jako je rada zaměstnanců či zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, nýbrž pouze odborová organizace. 408

409 Stávka z pohledu pracovního práva V době stávky dochází k dočasné suspenzi pracovněprávního závazku; účast na stávce je posuzována jako omluvená překážka v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel přitom v průběhu stávky nesmí přijímat náhradou za účastníky stávky na jejich pracovní místa jiné zaměstnance. Za dobu účasti na stávce nemá zaměstnanec právo na mzdu ani náhradu mzdy. Pokles v příjmu zaměstnanců může odborová organizace kompenzovat například vyplácením dávek ze svého stávkového fondu, pokud takovýto fond existuje. 409

410 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání-1 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání přichází v úvahu ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy a ve sporu o změnu již platné kolektivní smlouvy, jestliže byla v kolektivní smlouvě možnost změny, případně její rozsah, dohodnuta. Stávka v rámci kolektivního vyjednávání může být vyhlášena teprve poté, co strany neúspěšně absolvovaly řízení před zprostředkovatelem. 410

411 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání-2 Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace. Stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy je možné vyhlásit, jestliže se stávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávce, jichž se má tato kolektivní smlouva týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichž se má tato smlouva týkat. 411

412 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání-3 Způsob hlasování o souhlasu se stávkou v zákoně upraven není. Hlasování tedy může být provedeno jakýmkoli průkazným způsobem, např. zvednutím ruky na shromáždění zaměstnanců, odevzdáním lístků obsahujících projev souhlasu či nesouhlasu, podpisem listiny apod. Stanoveno je pouze to, že o výsledku hlasování musí odborová organizace pořídit zápis. Hlasování o stávce se neúčastní zaměstnanci, kterým je zákonem o kolektivním vyjednávání zakázáno stávkovat. 412

413 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání-4 Odborová organizace je povinna sdělit zaměstnavateli alespoň tři pracovní dny předem, kdy bude stávka zahájena, jaké jsou důvody a cíle stávky, počet zaměstnanců, kteří se stávky účastní, a seznamy pracovišť, která nebudou v době stávky v provozu. Odborová organizace nicméně nemusí zaměstnavateli předávat jmenný seznam účastníků stávky. 413

414 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání-5 Účast na stávce je výhradně osobním rozhodnutím zaměstnance, a proto by neměl být žádný zaměstnanec k účasti na jakékoli stávce nucen. Odborová organizace, která je oprávněna jednat za účastníky stávky, musí umožňovat přiměřený a bezpečný přístup na pracoviště zaměstnavatele a nesmí bránit zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, v přístupu na toto pracoviště a odchodu z něho nebo jim v