Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PRACOVNÍ PRÁVO. Definice Pracovní právo je právní odvětví zahrnující prvky soukromého a veřejného práva Upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PRACOVNÍ PRÁVO. Definice Pracovní právo je právní odvětví zahrnující prvky soukromého a veřejného práva Upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,"— Transkript prezentace:

1 PRACOVNÍ PRÁVO

2 Definice Pracovní právo je právní odvětví zahrnující prvky soukromého a veřejného práva Upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vztahy kolektivní povahy související s výkonem práce, některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů, pracovní podmínky zaměstnanců a ochranu jejich zdraví.

3 Prameny pracovního práva (základní) zákoník práce zákon o kolektivním vyjednávání zákon o zaměstnanosti.

4 Historie Největší rozvoj pracovního práva nastal v souvislosti se vznikem kapitalismu,ale určitou úpravu výkonu práce můžeme dohledat i dříve. Již v Mezopotámii upravovala druhá účast Chammurapiho zákoníku najímání pracovních sil V římském právu pak lze najít například institut locatio conductio operarum (česky: služební, pracovní či námezdní smlouva), která se týkala námezdní práce. Služební smlouva však v Římě nesehrála díky možnosti využít práce otroků či propuštěnců příliš významnou úlohu. Ve středověku byla úprava výkonu práce realizována především v horním právu, v čeledních řádech a cechovních předpisech. Přelomovým okamžikem ve vývoji pracovního práva bylo zhroucení feudalismu Reálně vzniklo pracovní právo ve druhé polovině devatenáctého století, kdy došlo k rozmachu dělnického hnutí a bylo nutné chránit zaměstnance před přílišnou smluvní volností, jež se fakticky projevovala diktátem zaměstnavatelů.

5 Volba povolání Listina základních práv a svobod deklaruje pro každého právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, právo získat prostředky pro svou životní potřebu prací. Zákoník práce zakazuje diskriminaci při volbě povolání či se se ucházení o práci.

6 Zaměstnanec Pouze fyzická osoba, která je natolik fyzicky a duševně vyspělá, že může vykonávat závislou práci, a natolik rozumově a volně vyspělá, že může nabývat práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Český zákoník práce nerozlišuje mezi občany ČR, EU nebo občany třetích států, avšak některá ustanovení zákona o zaměstnanosti se již cizích státních příslušníků dotýkají. V českém pracovním právu se způsobilost k právním úkonům a způsobilost k právům a povinnostem nabývá v zásadě dosažením patnáctého roku věku, den nástupu do práce však nesmí předcházet dni skončení povinné školní docházky. Dohoda o hmotné zodpovědnosti nabývá 18. rokem ( ochrana mladistvého).

7 Zaměstnavatel Zaměstnavatel je jakákoliv fyzická či právnická osoba ( má právní subjektivitu), která zaměstnává alespoň jednu osobu v pracovněprávním vztahu. Účastníkem pracovněprávních vztahů může být i stát, o němž zákon hovoří jako o právnické osobě a zaměstnavateli. Za zaměstnavatele může jednat: osoba pověřená, statutární orgán,právnická osoba…

8 Úřad práce Úřad práce je správní orgán, v jehož čele stojí ředitel. Správní obvod je shodný s územním obvodem okresů Příslušnost a kompetence úřadů práce jsou vymezeny především v zákoně o zaměstnanosti.Úřad práce zejména vyhledává zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledává zaměstnance pro zaměstnavatele, který hledá pracovní sílu a poskytuje poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. V českých podmínkách vznikly úřady práce v červenci 1939 v důsledku zavedení všeobecné pracovní povinnosti.

9 Odbory Odbory jsou organizace zajišťující trvalou ochranu sociálních a ekonomických zájmů zaměstnanců. Vyspělé právní státy do činnosti odborů nezasahují: v českém prostředí se omezení zásahů projevuje především při vzniku, kdy podmínky vzniku upravuje zákon o sdružování občanů, avšak na rozdíl od všech ostatních sdružení občanů nepodléhají odbory registračnímu, ale jen evidenčnímu principu Odbory jsou právně, ekonomicky a koaličně nezávislé. Členství v odborech nesmí být povinné. Odbory mohou jako jediný subjekt na straně zaměstnanců kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy. Odbory jsou jedním ze subjektů souhrnně označovaných jako zástupci zaměstnanců. Na rozdíl od rady zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), mají odbory právní subjektivitu.

10 Prameny pracovního práva (další) Prameny pracovního práva Ústavní zákony –Listina základních práv a svobod(2/1993 Sb.) Zákony –Zákon o kolektivním vyjednávání (2/1991 Sb.) –Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) –Zákon o inspekci práce(251/2005 Sb.) –Zákoník práce (262/2006 Sb.) –Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců (266/2006 Sb.) – ve většině ustanovení účinný až od 1. ledna 2013 (původně měl být účinný dnem 1. ledna 2008) –Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (309/2006 Sb.) Podzákonné předpisy –Nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (567/2006 Sb.) –Nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (590/2006 Sb.) Další vybrané významné evropské předpisy

11 Použité zdroje AD_pr%C3%A1vo C.H.Beck: Základy práva

12

13


Stáhnout ppt "PRACOVNÍ PRÁVO. Definice Pracovní právo je právní odvětví zahrnující prvky soukromého a veřejného práva Upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,"

Podobné prezentace


Reklamy Google