Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ALBRECHT II. HABSBURSKÝ 1437-1439 Narodil se v roce 1397, v sedmi letech osiřel, ve čtrnácti ho strýcové prohlásili za plnoletého. V roce 1422 se oženil.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ALBRECHT II. HABSBURSKÝ 1437-1439 Narodil se v roce 1397, v sedmi letech osiřel, ve čtrnácti ho strýcové prohlásili za plnoletého. V roce 1422 se oženil."— Transkript prezentace:

1 ALBRECHT II. HABSBURSKÝ Narodil se v roce 1397, v sedmi letech osiřel, ve čtrnácti ho strýcové prohlásili za plnoletého. V roce 1422 se oženil s Alžbětou, jedinou dcerou Zikmunda Lucemburského. Přestože byl Zikmund dvakrát ženatý, syna se nedočkal. Proto v roce 1423 prohlásil Albrechta Habsburského za svého následníka na český trůn. Do Zikmundovy smrti měl Albrecht titul markraběte moravského. Za husitských válek si vydobyl svoji neústupností, tvrdostí a nelidským zacházením se zajatými husity přezdívku Kladivo kacířů. Podle dobových záznamů byl osobně statečný, málomluvný a zásadně nechodil bez meče. Po smrti Zikmunda v roce 1437 byl ihned uznán králem Uher, ale v českém království se vytvořila dvě politická křídla české šlechty. Albrechta jako českého panovníka uznali jen katolíci a umírnění husité v čele s Oldřichem z Rožmberka. Důslední husité v čele s Hynkem Ptáčkem prosazovali na český trůn polského krále Kazimíra. Mezi oběma křídly české šlechty došlo k otevřenému boji. Na začátku roku 1438 byl Albrecht korunován na říšského krále.

2 29. června 1438 byl Albrecht v Praze korunován, kališníci se opevnili v Táboře. Mezi obránci byly také jednotky polského krále, který vycítil šanci na zisk české koruny. Albrecht pět týdnů neúspěšně obléhal město Tábor. Nakonec uzavřel s polským králem i českými kališníky příměří. V Čechách v roce 1439 začala řádit epidemie moru. Podle odhadu z dobových letopisů si tato epidemie vyžádala životů. V Praze během epidemie umíralo až sto lidí denně. Protože Albrecht zdědil po Zikmundovi také uherskou korunu, musel zasáhnout proti vpádu Turků do Srbska. Turci svůj postup zastavili, ale Albrecht se v jihomaďarských bažinách nakazil úplavicí, která ho zabila dříve, než dorazil do rodného Rakouska.

3 ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ BEZ PANOVNÍKA Když umíral Albrecht II. Habsburský, jeho manželka Alžběta Lucemburská byla v pátém měsíci těhotenství. Albrechtův syn Ladislav od narození přezdívaný Pohrobek-Postumus, protože se narodil až po smrti otce, přišel na svět 22. února 1440 v Komárně. Katoličtí i kališničtí čeští páni hledali nového krále, který by spravoval království do doby, než by dospěl legitimní syn Albrechta II. První kandidát Albrecht Bavorský, i když byl českou šlechtou zvolen, neprojevil sebemenší zájem. České poselstvo dokonce přivezlo českou korunu až do Bavorska, Albrecht odmítl. Odmítl i Fridrich III. a Albrecht Braniborský. Nikdo o české království nestál. Všichni kandidáti věděli, že po husitských válkách by bylo vládnutí v zemi velmi obtížné. Korunní majetek v Čechách byl rozchvácen dravou šlechtou, autorita královského majestátu zmizela. A budoucí panovník musel prosazovat do praxe přijata kompaktáta. Tím by si znepřátelil celou Evropu. Boj o moc v zemi bez panovníka mezi Oldřichem z Rožmberka a Jiřím z Poděbrad nakonec vyhrál Jiří. V dubnu 1452 byl Jiří z Poděbrad zvolen na sněmu za zemského správce během nezletilosti Ladislava Pohrobka. Tuto funkci nakonec vykonával i během panování krále Ladislava.

4 LADISLAV POHROBEK Král byl pro svůj mladistvý vzhled nazýván také králem Holcem (=bezvousý). V devíti letech mu zemřela matka Alžběta, římský císař Fridrich III. se stal jeho poručníkem. Ladislav zdědil po otci uherský, rakouský a český trůn. Ve svých třinácti byl korunován na českého krále v roce V Čechách za Ladislava zemi řídil Jiří z Poděbrad – zemský správce. V Čechách strávil mladý král pouhý jeden rok. Během jeho vlády se ustálilo pořekadlo, prý za krále Holce byla za groš ovce. Že byly potraviny levné však nebyla zásluha panovníka. V září 1457 přijel Ladislav do Prahy. Probíhaly horečné přípravy na jeho svatbu s francouzskou princeznou Magdalénou. České poselstvo už bylo v Paříži, aby vyzvedlo princeznu a doprovodilo do Čech, když Ladislav nečekaně onemocněl a během několika desítek hodin v Praze zemřel. Ihned se vyrojily zprávy o otravě krále v kacířských Čechách, někteří lékaři přišli také s hypotézou o moru. Ta ale byla okamžitě vyvrácena, protože nikdo jiný v okruhu českého krále na tuto nemoc neonemocněl. Z vraždy panovníka byl obviněn Jiří z Poděbrad, prý si tak připravil cestu k nástupu na český trůn. Jiří musel celý svůj život poslouchat a vyvracet tvrzení o královraždě.

5 POSLEDNÍ DNY LADISLAVA POHROBKA DatumPostup chorobyPříznaky a léčení Několik dní před smrtí Nespavost, živé sny.Žádné V odpoledních hodinách náhle onemocněl. V nočních hodinách se nu vyvrhly v tříslech dvě hlízy. Bolesti hlavy a končetin. Zduření tříselných uzlin, které lékařům tajil Ráno kolem 04:00 volal lékaře- necítil se zdráv. Dopoledne Kolem 19:00 po večeři veselost. 20:00 přepadly ho prudké bolesti v oblasti žaludku. 21:00 probuzen novým záchvatem bolesti v břiše. Bolesti hlavy a třísel. Rozpalovala ho horečka, nevolnost a bolesti. Euforie, vesele se bavil s komorníky. Žaludeční bolesti, ale usnul. Již kvůli prudkým bolestem neusnul :00-05:00 přivolání dvou lékařů k loži krále, diagnóza otrava krále jídlem. Celý den ležel v mdlobách. Večer pozoroval z okna kometu. Bolesti přetrvaly, podány dávidla, projímadla a provedeno pouštění žilou. Schvácenost, hlízy i v hloubi těla. Plné vědomí pacienta Dopoledne si dal zavolat Jiřího z Poděbrad a pověřil ho správou země. Sdělil poslední vůli a přijal od kněze svátost umírajících. Před 16:00 oči, nos a jazyk krále zčernaly, na trupu vyskočily černé skvrny. Kolem 16:00 bez bolesti se zapálenou svíci v rukách a při modlitbě zemřel. Schvácenost, ale plné vědomí. Podkožní hematomy. Exitus

6 ODHALENÍ PŘÍČINY LADISLAVOVY SMRTI V roce 1984 byly vyzvednuty z hrobky českých panovníků v katedrále sv. Víta kosterní pozůstatky krále Ladislava Pohrobka k odbornému antropologicko-lékařskému průzkumu. Vyšetření došlo k závěru, že u Ladislava lze vyloučit jako příčinu smrti otravu arzénem nebo rtutí. Zjištěné patologické změny na celé kostře krále podepřené dalšími lékařskými metodami prokázaly, že Ladislav zemřel na leukémii, která vedla k rychlé smrti pacienta. Počátek choroby se sice nepodařilo v historických pramenech vystopovat, ale musel spadat do období pobytu krále ve Vídni v létě roku 1457.

7 JIŘÍ Z PODĚBRAD HUSITSKÝ KRÁL Narodil se v roce 1420 v rodině šlechtice Viktorína z Kunštátu a Poděbrad. Viktorín byl věrným druhem Jana Žižky, mnohokrát se vyznamenal v bitvách. Po smrti otce v roce 1427 se o Jiřího postarali další členové rodu. Byl přítomen bitvě u Lipan, ale na straně umírněných husitů. V letech působil jako zemský správce v českém království. V roce 1458 byl zvolen českou šlechtou za českého krále. Byl jediným panovníkem v dějinách státu, který neměl královské předky. Osvobodil Matyáše Korvína ze zajetí, podpořil jeho nástup na uherský trůn a zajistil sňatek své dcery s Matyášem Korvínem. Za klíčový zákon země považoval kompaktáta. V zemi začali v relativním klidu žít katolíci a příznivci přijímaní pod obojí způsob=kališníci. Při každé příležitosti vystupoval jako král „dvojího lidu”. Znak pánů z Kunštátu a Poděbrad- rod Jiřího z Poděbrad

8 POKUS O ZALOŽENÍ MEZINÁRODNÍ UNIE PANOVNÍKŮ EVROPY Původně s touto myšlenkou přišel Antonio Marini, králův rádce. Nejprve to měl být válečný spolek evropských panovníků proti rozpínavosti Turků. Tento nápad nahradila Jiřího koncepce mírové unie evropských zemí, jejímiž hlavními orgány by byly stálý kongres se zákonodárnou pravomocí a soudní dvůr. Tím Jiří z Poděbrad předběhl o několik století dobu – jeho projekt připomíná dnešní OSN. Myšlenka se nesetkala s pochopením zbytku Evropy. Odmítl ji i francouzský král Ludvík XI. Nepomohla ani okázala cesta reprezentativního poselstva českého šlechtice Lva z Rožmitálu. Toto poselstvo v letech navštívilo západoevropské dvory, ale vzbudilo jen projevy nezávazné sympatie k českým pánům, kteří se zapojili do rytířských turnajů. Česká výprava projela Německem k Rýnu, přes Mechelen do Bruselu, přeplavila se do Anglie, poté se vrátila přes La Manche do Francie a přes Tours a Bordeaux pokračovala na Pyrenejský poloostrov, který projela až do poutního místa Santiago de Compostella. Navštívila tehdejší „konec světa“ – vesnici Finisterre. Zpáteční cesta vedla přes Portugalsko, Barcelonu, jižní Francii, mocné severoitalské městské státy do rakouských zemí a odtud zpět do Čech. O této cestě podal zprávu jeden její účastník Václav Šašek v Deníku o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa.

9 SPOR S PAPEŽI O KOMPAKTÁTA V roce 1462 zrušil papež Pius II. platnost kompaktát. Prohlašoval, že přijímaní po obojí bylo povoleno jen pro jednu generaci husitů těsně po husitských válkách. Jiří reagoval projevem na pražském zemském sněmu v srpnu 1462, ve kterém odsoudil Pia II. za to, že popřel platnost kompaktát. Dobové záznamy nás informují o jeho proslovu. „Ať papež ví, že já svou víru za království neprodám. Já teď, manželka má i děti moje, pro tu krev velebnou království i hrdel hotovi jsme složiti!” Pius II. prohlásil v létě 1464, aby křesťanští panovníci ještě před křížovou výpravou proti Turkům nejprve vyřídili české kacíře. Před svou smrtí stihl ještě předvolat Jiřího před církevní soud do Říma. Nový papež Pavel II. opět vyzval Jiřího, aby se dostavil před církevní soud, Jiří se nedostavil. Papež v prosinci 1465 zbavil všechny poddané českého krále přísah a závazků poslušnosti k Jiřímu z Poděbrad. V prosinci 1466 papež Jiřího proklel jako nenapravitelného heretika, křivopřísežníka, lidskou bestii a prohlásil ho za zbaveného českého trůnu. Do Čech putovaly listiny, požadující, aby poddaní i vazalové nadále nepovažovali Poděbrada za panovníka a odmítli mu poslušnost. Zároveň Pavel II. vyhlásil křížovou výpravu proti kacířským Čechům.

10 KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA PROTI JIŘÍMU Z PODĚBRAD Do čela křížové výpravy proti husitskému králi se postavil uherský král Matyáš Korvín. Střetly se dvě armády rozdílných typů. Čeští žoldnéři, veteráni husitských válek, používali vozovou hradbu a velmi dobře vyzbrojené jednotky střelců z palných zbraní. Česká armáda byla mocná, za přesunů však byla zranitelná zejména svoji těžkopádností. Údernou silou Uhrů byla rychlá lehká jízda. K vnějšímu nepříteli se v kritickém okamžiku přidali skrytí nepřátelé uvnitř českého království z řad zelenohorské jednoty. Matyáš obsadil Moravu. Jiří učinil nejvyšší osobní oběť. Požádal o vojenskou pomoc polského krále Kazimíra za to, že český trůn nezdědí některý z jeho vlastních synů, ale že trůn získá polský princ Vladislav Jagellonský syn Kazimíra. Kazimír nabídku přijal, ale zvolil vyčkávací taktiku a Jiřímu nijak vojensky nepomohl. Historickým paradoxem je, že v únoru 1469 v bitvě u Vilémova české vojsko bez polské podpory obklíčilo uherskou armádu a Matyáš Korvín musel žádat o mír. Jiří z Poděbrad se s Matyášem setkal a po několikahodinovém rozhovoru dal český král příkaz své armádě, ať propustí nejen Korvína, ale také celou uherskou armádu. Korvín slíbil, že se přimluví u papeže za platnost kompaktát a že pomůže Jiřímu porazit vzbouřence zelenohorské jednoty. Jiří slíbil Matyášovi podporu při kandidatuře na říšský trůn. Rozešli se jako přátelé.

11 SMRT JIŘÍHO Z PODĚBRAD V květnu 1469 se Matyáš Korvín v Olomouci nechal zvolit představiteli zelenohorské jednoty za českého krále. Jiří zmobilizoval proti zrádnému Korvínovi zemskou hotovost. Zároveň zopakoval nabídku na český trůn polskému králi Kazimírovi. Český sněm tuto smlouvu schválil s dodatkem, ze budoucí český král Vladislav Jagellonský si měl vzít za manželku Poděbradovu dceru Ludmilu. České vojsko rychle i bez pomoci Polska získalo převahu nad uherskou armádou. Několikrát byla poražena také zelenohorská jednota. Uhři se dopouštěli na Moravě velkých ukrutností. Popravy na uherský způsob – narážení na kůl, byly v českém prostředí přijímány jako projev nelidského barbarství. V létě 1470 jeden srbský oddíl zmasakroval u Hodonína českou zásobovací jednotku. Srbové zajatce popravili a hlavy 585 Čechů použili jako střelivo do těžkých obléhacích praků. Po Novém roce 1471 začal trpět Jiří z Poděbrad otokem nohou, nemoc postupovala do celého těla, přestal se pohybovat. Nadále však nepřestal pracovat, do posledních hodin vyřizoval státní agendu. Zemřel 22. března 1471.

12 LITERATURA Dějepis 7: Středověk a počátky nové doby. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ, Ivan RADA a Vratislav VANÍČEK. Dějiny Zemí Koruny české I. 2. vyd. Praha: Paseka, ISBN HORA, Petr. Toulky českou minulostí: Druhý díl. 1. vyd. Praha: Práce, ISBN HROCH, Miroslav. Dějepis: II. díl. 2. vyd. Praha: Práce, ISBN Zdroj obrázku Znak pánů z Kunštátu a Poděbrad – vlastní zdroje.


Stáhnout ppt "ALBRECHT II. HABSBURSKÝ 1437-1439 Narodil se v roce 1397, v sedmi letech osiřel, ve čtrnácti ho strýcové prohlásili za plnoletého. V roce 1422 se oženil."

Podobné prezentace


Reklamy Google