Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výroba polymerů N112017 Prof. Ing. Jan RODA, CSc. B127 Ing.Jan MERNA, Ph.D. B130.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výroba polymerů N112017 Prof. Ing. Jan RODA, CSc. B127 Ing.Jan MERNA, Ph.D. B130."— Transkript prezentace:

1 Výroba polymerů N Prof. Ing. Jan RODA, CSc. B127 Ing.Jan MERNA, Ph.D. B130

2 Záběr a cíle předmětu: Popis výroby a použití polymerů kvalitativní popis + chem. a technologické aspekty výroby 2 okruhy: výroba monomerů: využití v polymerní chemii i organické syntéze + petrochemie výroba polymerů : 1.procesy způsoby výroby polymerů 2. kvalitativní popis polymeračních reaktorů+další zařízení 3.výroba polymerů vznikajících řetězovými polymeracemi 4.výroba polymerů vznikajících stupňovitými polymeracemi Syntéza znalostí se základů: MMCH, org. Chemie, Technologie (monomery), fyz. chem.+chem. inženýrství, Výroba syntetických org. polymeru-uhlík (Si, + jiné heteroatomy O,S) v hl. řetězci Další polymery dle zájmu v -přír. polymery

3 Studijní materiály: 1.Králíček J., Kondelíková J., Roda J.: Výroba polymerů I a II, IVVP MP ČSR, Praha Mleziva J.: Polymery - výroba, struktura, vlastnosti a použití, Sobotáles, Praha Mleziva J., Šňupárek J.: Polymery – výroba, struktura, vlastnosti a použití, 2.doplněné vydání, Sobotáles, Praha Encyclopedia of Polymer Science and Technology, J.Wiley Sons, Interscience, Publ., 1st and 2nd edition, New York, , v současné době dostupná v elektronické podobě – 4th edition, , elektronická knihovna VŠCHT 5.Ullmann´s Encyclopedia of Industrial Chemistry, J.Wiley – VC Verlag Gmbh, 7th edition, 2010, on line version, elektronická knihovna VŠCHT 6.Industrial Polymers Handbook, S.Wilks (editor), Wiley-VC Verlag Gmbh, Weinsheim 2001, ve 4 dílech Zápočet: seminární práce, text do 5. str + prezentace (monomery, prům. výroba, vlastnosti) Zkouška: 63 Otázek-4 okruhy -4 otázky, ústní zkouška

4 Sylabus 1. Základní údaje o světové produkci polymerů, historické a vývojové trendy, ekologické aspekty, surovinová základna, polymerní chemie. 2. Základní typy polymeračních reaktorů, základní dělení polymerního procesu. Polymerace v monomerní fázi. 3. Polymerace suspenzní, polymerace emulzní. C2 sloučeniny – příprava a využití ethylenu. C3 sloučeniny – příprava a využití propylenu. 4. Polyethylen (HDPE, LDPE, LLDPE, UHMWPE). Kopolymery ethylenu. Chemické modifikace polyethylenu. 5. Polypropylen a jeho kopolymery. C4 sloučeniny – buteny, 1,3-butadien. Polymery a kopolymery isobutenu, polymerace cykloalkenů. 6. Polystyren (standardní, rázuvzdorný, zpěňovatelný). Kopolymery styrenu, ABS polymery. Isolace a využití benzenu, toluenu a vyšších aromátů. 7. Radikálová, iontová a polyinzerční polymerace dienů. Polybutadienové elastomery, kapalné a termoplastické kaučuky. Polyisopren, polychloropren. 8. Polyvinylchlorid a kopolymery vinylchloridu. Fluoroplasty a fluorované elastomery. Polyvinylestery, polyvinylacetát, polyvinylalkohol, polyvinylacetaly. 9. Polymethakryláty a polyakryláty. Polyakrylonitril, kopolymery akrylonitrilu. Polyethery, polyfenylenoxid, polyformaldehyd. 10. Polyestery lineární, polykarbonáty. Alkydy jednoduché, modifikované, nenasycené polyestery. 11. Polyamidy alifatické, aromatické polyamidy. Polyurethany (lineární, pěnové, elastomery). 12. Silikony. Epoxidové polymery (reaktoplasty). 13. Fenoplasty (novolaky, resoly). Aminoplasty (močovinoformaldehydové a melaminoformaldehydové hmoty). 14. Polysulfidy a polysulfony. Výroba a využití synthesního plynu. Výroba a využití methanu, methanolu, formaldehydu.

5 1. Základní údaje o světové produkci polymerů, historické a vývojové trendy, ekologické aspekty, surovinová základna polymerní chemie.

6 Role polymerů v současné civilizaci: Nárůst spotřeby polymerů ve vyspělých zemích Problém se sběrem a znovuvyužitím v méně vyspělých zemích Odívání ochrana potravin ochrana kovů proti korozi tepelné izolace=úspora paliv Přírodní polymery = život Biologické makromolekuly-replikace DNA Syntetické podstatně méně dokonalé, ale i polymery na míru šité Dřevo materiál i zdroj energie. Zpracování vláken pro odívání: bavlna, jinde vlna Škrob: důležitý ve výživě, štěpení na cukry, (zvířata schopna i trávit celulosu)

7 Historie výroby polymerů Zpočátku modifikace přírodních polymerů: 1820 zpracování přírodního kaučuku 1839 vulkanizace kaučuku 1862 celuloid- nitrocelulosa+25-30% kafru rozpustný—možnost přípravy filmů-nátěrové hmoty Fólie-stříbrné soli v želatině-fotografie 1897 Galalith - kasein (mléčná bílkoviny) s HCHO

8 Historie výroby polymerů Později syntéza polymerů 1906 Bakelit – fenol-formaldehydvá pryskyřice 1915 „methyl-kaučuk “ - poly(dimethylbutadien)-1. synt. kaučuk 1926 – 1939 PMMA, polybutadien (BUNA) alkydové pryskyřice, aminoplasty,, polyvinylacetát, polystyren, polyvinylchlorid, polyethyleneoxid, polychloropren, nenasycené polyestery, polyisobutylen, butadien-styrenový kaučuk, polyamid 66 (Nylon) 1939 – 1945 polyvinylidenchlorid, LDPE, PA 6, PUR, polyakrylonitril, silikony 1946 – 1955 epoxidy, PTFE, PET, polykarbonáty, HDPE, PP 1956 – 1965 polybutadiene (cis-1,4), polypropylene, polyformaldehyde, aromatické PA, blokové kopolymery Sty-BD-Sty Monomery - zpočátku 10 % ceny, v současné době min. 50% ceny polymeru Ve vyspělých zemích roční spotřeba polymerů kg / osoba / rok.

9 Otcové makromokulární chemie Wallace Carothers ( ) Hermann Staudinger ( ), NP 1953 Paul J. Flory ( ), NP 1974 Teorie polykondenzace, Vlastnosti polymerů v roztoku a pevné fázi, Teorie síťování Karl ZieglerGiulio Natta, NP 1963 Katalyzátory pro streospecifické polymerace olefinů

10 Výhody polymerů jako materiálů Vysoká produktivita výroby polymerních výrobku Snadné tváření Nižší energetická náročnost výroby Komoditní plasty-dobré cenové relace Hodnocení vlastností produktů – v první fázi myšleny jako náhrada (napodobování vlastností), v současné době některé vlastností překonávají kompozity pevnost x cena Zcela nové vlastnosti Na počátku využití homogenních polymerů  Aditiva –pigmenty, plniva  Kompozity-vláknitá plniva, tkaniny (letectví, vesmírný prům., army) Life cycle-myslet jak se po aplikaci zlikviduje Likvidace plastů-myslet vždy-sociální výzva (recyklace)

11 Využití polymerů: 37% polymerů v domácnosti (podlahové krytiny, nábytek-pojiva) 15% stavebnictví 10 % Textilní průmysl 10% Nátěrové hmoty 9% obchod (Obaly) 7% elektrotechniky 5% Automobily

12 Trojúhlelník klasifikace plastů: Spotřební-PE,PP,PS, PVC, PET Technické inženýrské-lepší vlastnosti Speciální

13 Celosvětové kapacity výrob polymerů (viz. tabulka): Termoplasty PE PET 2/3 asi obaly a 1/3 vlákna PP PVC PS+expandovaný ABS všechny STY polymery 30 Mt na čistý PS Polyamidy-už inženýrské 10 Mt Polykarbonáty Mt, málo výrobců PMMA PBT-lepší mech. vlastnosti než PET POM Termoplasty asi 70% z celku, 10-11% reaktoplasty, 10 % elastomery (často se zahrnuje synt. 10 Mt i NR 7 Mt, poměr 5:3) Vlákna (30 Mt): synt., přír. (20 Mt), regenerovaná (4Mt) Plasty 150 Mt, vlákna 30 Mt, více než 20 Mt přír. vláken bavlna (problém závlaha, hnojiva), vlna jen zlomek

14

15

16

17

18 Možnosti dělení polymerů 1.Přírodní vs. syntetické polymery: 2.Podle fyz.-mechanických- vlastností: Plasty: termoplasty+reaktoplasty Elastomery Vlákna- veškeré statistiky zahrnují syntetická, přírodní (bavlna, vlna), regenerovaná vlákna (regenerace celulosy-celofán) 3.Dle typu polyreakce jakou jsou vyráběny-řetězová-stupňovitá 4. Dle typu mechanismu: radikálová, iontová, kondenzační, polyadice, polyinserce 5. Podle atomu v hlavním řetězci, př. C-C, C-O, C-N, C-S,Si 6. Dělení podle charakteristických skupin, které obsahuje OKJ (nejčastěji v hl. řetězci)- Př. Esterové PES, CO NH PA, C-O-polyethery, COCOCO-polyacetaly, polysulfidy, polyurethany, epoxid 7. Podle skupinového názvu monomeru Př. polyalkeny (polyolefiny), polydieny, polyakryláty, polyvinylhalogenidy 8. Podle specif. vlastností-vysokomodulová vlákna, aramidy

19 Chem. průmysl v ČR -podíl polymerních chemie -Strategické zásobníky ropy a zemního plynu MERO u Nelahozevse-strat. zásoby ropy, Zásobníky ropy (nejmenší 50 kt/nádrž),zásoby na 3 měsíce Zásobníky zemního plynu-spotřeba CH 4 za rok??? na Moravě???, geologie nepropustné okolí, Ropa-Rusko, Severní moře (Norsko, Německo), ropovod Adria z Rieky Plyn-Rusko, Severní moře Unipetrol-PKN Orlen: Rafinérie (dovoz Mt/r) (Kralupy, Litvínov), Benzina, Paramo (Pardubická rafinerie minerálních olejů-maziva, vazelíny, asfalty). Synthos Kralupy(SBR (80 kt?), PS, EPS (při výrobě/extruzní), polybutadien 120 kt), Spolana Neratovice-PLN, výroba kaprolaktamu (pořád nedostatkový), PVC (susp.) elektrolýza na Cl na VC, před 1989: LAO, z delších modifikace: syntetické emulgátory, alkoholy Chemopetrol Litvínov, (z rafinerie etylen do Kralup), ethylenová jednotka, propylenová jednotka Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Ústí n. L.-zákl. an. a org. suroviny, např. epichlorhydrin+pryskyřice (syntetické pryskyřice: epoxidy, alkydy, PUR, kalafuna-všechno na nátěry) - v centru města Jotun-PES práškové hmoty Zplyňovací jednotka-v Podkrušnohoří

20 Sokolov (Momentive speciality chemicals)-výroba akrylátů Silon Planá n.L.-dříve PA6 (Silon, návrh technologie Wichterle, rybářské vlasce), nyní blendy polyolefiny (Taboren), využití PET odpadů na vlákna a střiž (jediný v ČR), původně výroba PET-Tesil Agrofert: Precheza Přerov(pigmenty, Ti běloba, železité), Prekolor, Deza (Val. Meziříčí, zpracování dehtu a sur. benzenu), Synthesia (chem. speciality-nitrocelulosa pro Explosii), Lovochemie Lovosice (hnojiva, bionafta (pole, motory), modifikované přír. polymery karboxymethylcelulosa, viskosa-regenerovaná celulosa), Fatra Napajedla (zpracování plastů PVC (lino, hydroizolační folie) a polyolefiny), Preol (biopaliva). Gumotex Břeclav (PUR, nafukovací lodě, rafty, techn. textilie, záchranné systémy) Lučební závody Kolín (silikony, tmely, oleje) Draslovka Kolín (chemie kyanidů, acetonkyanhydrin-MMA, (i akrylátové disperze,) difenylguanidín-mezi produkt pro výrobu přísad do polymerů) Synpo Pardubice-aplikovaný výzkum polymerů, nátěrové hmoty

21 Barum Continetal (Zlín, Otrokovice) Mitas (Praha)-mimosilniční pneumatiky, agro, motorky, letadla Rubena Náchod-technická pryž-O-kroužky, gufera, silent bloky Bochemie Bohumín-dezinfekční prostředky Borsod MCHZ-anilin, aminy-stabilizátory světelné +antioxidanty Semperit holding (Odry)(hydraulické hadice) Nátěrové hmoty: Hostivař Barvy Laky Color Lak Farmaceutické: Zentiva (Sanofi Aventis, Spofa Praha Měcholupy)-generika TEVA (Komárov u Opavy (Galena)) Farmak Olomouc Cayman Pharma Neratovice (výroba Prostaglandinu, vyvinuto na VŠCHT výstavní skříň), 17 st. syntéza

22 Hlavní současné zdroje energie: 1. uhlí (7 mld. t/r ), 40% 2. Zemní plyn 3. Jaderné 16% 4. Ropa (4Gt/r), max. 20% 5. Vodní energie 15% 6. Ostatní sluneční el. větrné (x beton-CO 2 +energie) biomasa (přírůstek 170 Gt/r)-jen malá část je využitelná Geografická disymetrie spotřeby zdrojů Evropa + US, 12% populace, ale 60 % spotřeby 1 US obyvatel – spotřeba roční 1600 L Spotřeba vody na obyvatele L / den (na zavlažování) 1.5% vody je pitné

23 Uhlí – nejstarší zdroj, v chem. průmyslu v současné době malé využití (hnědé (výhřevnost MJ/t), Černé, antracit, výhřevnost 34 MJ/t aromatická sesíťovaná struktura Spotřeba celosvětově 7 mld./r. Přesto zásoby na 200 let Velké zásoby: USA a Rusko, Čína (špatné spalování), nejv. exportér Austrálie-vývoz do JPN V největším rozvoji těžby uhlí v ČR ař 120 Mt/r (do 10. místa na světě) Využití uhlí: zdroj energie Dříve zplyňování, historicky -svítiplyn (CO-toxicita) Vodní plyn : uhlí + kyslík + voda CO+H 2, jedna z cest vedle využití ropy, speciální katalyzátory pro možnost konverze na uhlovodíky Fischer-Tropschovy syntézy, zatím drahé, je potřeba vodík navíc Běžící jednotky: JAR (Sasol) Koksování:také nedokonalé zplyňování, koks-téměř čistý uhlík, černouhelný dehet: do 50. let jediný zdroj aromatických uhlovodíků, výroba surového železa, pálení cementu, minoritní chemické uplatnění: CaC 2 C 2 H 2 (předválečná chemie Reppeho syntézy) Zpracování dehtu na Moravě-kolem těžišť

24 Zemní plyn (NG, LG-liquid+ethan+propan) Samostatná ložiska, ale často doprovází ropu Hlavní složka CH 4, stále se tvoří (bioplyn bakterie, dobytek, termiti-ještě více než dobytek-jsou schopni trávit celulózu, symbióza s prvokem na trávení, bakterie rostoucí v rýžových polích). 100 x větší zásoby než prokázané jsou na dně moří, v hloubce 1 km-velký tlak, methan hydrát CH4.H20, při ohřátí oceánu by se mohla porušit rovnováha a výrazná koncentrace a navýšení skleníkového efektu EU má velké zásoby v Sev. moři Nejv. producenti: Rusko, USA, Kanada, v okolí UK, NDL, NOR), pro Evropu významný zdroj Alžírsko Největší spotřeba na topení Část plynu co se vytěží se vrací zpátky pro udržení tlaku ropy pro těžbu, až 7% spotřeby energie na jeho transport v plynovodech

25 Oceán, permafrost 1l hydrátu~168 l CH 4 (g) Hydrát methanu (klatrát)

26

27

28 Břidlicový plyn

29

30 Ropa -hlavní zdroj pro výrobu polymerů v současnosti Na chem. zpracování okolo 10% ropy 90% ropy na paliva Spotřeba ropy (barelů/rok, 159l): denně 80 M barelů denně Ročně ~4 mld t/r

31 Oblasti těžby: Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Irák Irán Kuvajt Nigérie Angola Severní afrika-hodně zemní plyn-Alžírsko Venezuela Jih USA+Aljaška Kanada-ropné písky-velké zásoby, bitumen, nutno stripovat parou, po přepočtu na množství těžitelných uhlovodíků – 2. nejv. zásoby Ázerbájdžán Rusko-Sibiř-zemní plyn Brunei-nejvyšší HDP/ob. Největší spotřeba: USA (1/3)

32

33 Metody těžby ropy -samovolně vytékající (již málo vrtů, Irák, Saudská Arabie), vyteče tak 30% -pomocí pump-primární těžba -většina plynů se vrací do země zpět aby se udržel tlak, následně se čerpá voda s emulgátory (kvůli rozmývání vodního čela)-polyakrylamid < 1%, přír. polymery (rozp. deriváty celulózy), Směsí vody a CO2-bublinky sníží viskozitu Rozšiřování těžby v shelfech, plovoucí plošiny (8-10 tis. t)+zásobník, hluboké vrty, 300 m, náročná technologie –odráží se v ceně Ropa: sladká- BEZSIRNÉ,neobsahuje S a sirné sloučeniny (<0,2 %), Aljaška, Texas, netěží se (strateg. surovina), jiné složení, hodně ethanu kyselá – obsahuje H 2 S, RSH Cena za barel (159 l) proměnlivá dle země původu, nejlevnější Irák-ložiska nízko pod povrchem, Irák Irán 1 dolar/barel (relativně), Saudská Arábie 2-3x, Severní moře 15x V Texasu a Severním moři 10-15x vyšší tlaky nutné pro čerpání

34 Složení ropy -uhlovodíky (C,H): jen nasycené: alkany, isoalkany, cykloalkany+občas aromatické uhlovodíky C 1 -C 85 -S: H 2 S, R-SH (alkyl), heterocykly S (thioly),merkaptany, disulfidické sloučeniny -O: alkoholy, ethery, COOH kyseliny, fenoly naftenové kyseliny, deriváty cykopentanu -N: heterocykly, indol, pyrrol, karbazol

35 Využití ropy v chemickém průmyslu -rozvoj MMCH původně zdroj pro spalovací reakce---následně i zdroj surovin Uložení v porézních horninách (pískovce+křída) kolem nepropustné horniny 2 teorie vzniku ropy: anorganická, organická-spíše se k ní přiklání První objevená ropa Baku-Kaspické moře Persie (Irán) Rumunsko Texas-1. prům. výrazná těžba Poslední ropná pole: v Evropě-Norsko+zemní plyn Holandsko, UK Snížení závislosti EU na jiné části světa

36 Spotřeba ropy vs. polymerů mezi 1980 and 2012

37 Zpracování ropy Primární zpracování: základní úprava+rozdestilování získá se 25% benzínů, 10% na ethan + propan/butan (také palivo), 6-10% letecká paliva Sekundární zpracování: získání cennějších produktů (nízkovroucích) z méněcenných frakcí

38

39 Primární zpracování ropy 1.odstranění vody a odstranění solí (ve vodné fázi a jako pevné částice, promytí, Na+, ale i přechodné kovy-mohou zase být jedy pro katalyzátory, soli naftenových kyselin), nejdříve se promyje vodou, vytváří se pěna-el.nábojem se rozrušuje 2. Destilace – atmosférický tlak, vakuová destilace (5 kPa)==hrubá frakcionace Frakce: a) Plyny - Do C4 těkavá, C1, C2-ethylen, C3+C4-LPG b) C5-C6-lehký benzín, t.v °C c) těžký benzín střední složení C7-C10, t.v. do 180°C d) Petrolej (kerosin), C11-C15, t.v. do 270°C e) Plynový olej C16-C22, t.v. Do 370°C f) Vakuové destiláty (C23-C45) (ekv. t.v. při n.p. do 550°C-surovina pro CC a visbreaking) g) zbytek: mazut, velmi vysoká viskozita, dříve do výtopen, jako roztok s předešlými frakcemi Petrolethér-nízkovroucí frakce uhlovodíků součást lehkých benzínů (40-70°C) Petrolej+plynový olej=kerosin-letecké palivo

40

41 3. Vakuová destilace Těkavé podíly : Vakuový plynový olej Olejové frakce Netěkavé: destilační zbytek: další zpracování: např. na asfalt Benziny-zážehové motory Nafta_vznětové motory Letecká paliva

42 Bilance: jen 30% benzinových frakcí-nestačí k pokrytí spotřeby ===další zpracování pro zvýšení podílů nízkých frakcí==Sekundární zpracování ropy 8% nízkovroucí frakce 25% benzíny 6% letecká paliva 50% střední destiláty+těžké topné oleje

43 Oktanové číslo-charakteristika benzínů Hodnota 100: 2,2,4-trimethylpentan 0: n-heptan Zvýšení pomocí antidetonačních přísad V minulosti Et 4 Pb Nyní MTBE, ETBE, EtOH ===nutnost izomerace n-alkanů na iso-alkany Stanovení: za normovaných podmínek palivo detonuje úměrně směsi isoktanu a heptanu Kompresní poměr: poměr objemů při poloze pístu v horní a dolní úvrati Diesel 17:1 Benzinové 10:1 Nafta: cetanové číslo-naopak lineární uhlovodíky žádoucí

44 Sekundární zpracování ropy -cílem často transformace na vhodné složení pro paliva, tj.: 1)Vyšší uhlovodíky →C5-C10 2)Z málo větvených uhlovodíků →hodně větvené 1.Hydrogenační rafinace 2.Tepelné krakování 3.Katalytické krakování 4.Hydrogenační katalytické krakování 5.Katalytické reformování

45 Rafinace ropy Hydrogenační rafinace Katalytická reakce v přítomnosti H 2 za vyšších teplot(300°C)a tlaků (5 Mpa) -vždy po primární destilaci, reakce na kat., sulfidy Mn, W, Převedení všech sirných derivátů na H 2 S odtěká a vypere se, ten je zdrojem pro H 2 SO 4 a S (nevyužívají se přírodní ložiska, protože tato stačí) Důvod – odstranění S- škodí katalyzátorům pro další zpracování ropy (rafinérie specializované na určitý typ ropy) -klasifikace podle: a) složení parafinické asfalteny (kond. Arom.) aromatické Alkanické Cykloalkanické Sirné, bezsirné b) Hustoty (mění se dle složení): Lehké a těžké

46 Radikálový proces-řetězce se náhodně štěpí, vznikají reaktivní radikály, terminace odštěpením protonu z jiné molekuly---vznik olefinů cyklizace Koksování C x H y ↔ Cx + y/2 H 2 Vznikají 2 molekuly z jedné Redukce koksu, zvýšení parc. tlaku H 2 jeho přídavkem Krakování (pyrolýza)-probíhá v jednom stupni Tepelné štěpení-C2, C3, +vyšší olefiny+nižší alkanická frakce (vč. benzínů) Různé teploty- Nízko ( °C, vis-breaking )-působí štípání řetězců, snižuje viskozitu, mazut se po krakování stane kapalným-transport, Středně ( °C) pro polymerace C2-C4 frakce Vysokoteplotní (koksování)-nad 1000°C acetylén+hodně koksu (30%, např. elektrody pro elektrolýzu), retortový a fluidní proces,vzniká řada nízkovroucích frakcí, zpracování nedestilovatelných zbytků

47 Katalytické krakování-pro plynové oleje (b.v. nad 250°C) Kolem 500°C, kyselé kat.-zeolity (aluminosilikáty) Vede zejm. k rozvětvování uhlovodíků-iontový proces, vyžaduje přítomnost nenasyceného uhlovodíku, proton z katalyzátoru, Následně isomerizace karbokationtu+štěpení v beta poloze ke karbokationtu + štěpení

48 Tepelná vs. katalytická pyrolýza (krakování)

49 Hydrogenační katalytické krakováni (hydrokrak) Katalytický proces v přítomnosti vodíku, katalyzátor 2 funkce: krakování +Hydrogenačně – dehydrogenační kat., nejčastěji zeolity, Nižší teploty °C, vyšší tlak pro posun rovnováhy, zpracování výše vroucích frakcí, molekuly se štěpí a zároveň ubývají nenasycené sloučeniny, ale objevují se aromáty, Iontový proces, katalyzátory vytvářejí karbkationty, velmi reaktivní, přesmykují na terciární struktury---vytváří se rozvětvené uhlovodíky

50 Katalytické reformování Zpracování primární benzinové frakce →pro zvýšení okt. Čísla -kat. pevné-Pt+další kovy na silikoaluminovém nosiči Heterogenní katalýza -nutná regenerace-zanáší se koksem 500°C, zvýšený tlak 6 Mpa v přítomnosti H 2 Hydrogenačně – dehydrogenační kat. Alkeny jsou hydrogenovány Cykly dehydrogenovány-vzniká benzen a jeho deriváty Produktem-reformát, po odstranění aromátů rafinát-ten může jít na pyrolýzu Dle druhu ropy se vyvažují jednotlivé procesy V ČR 2 rafinérie: Kralupy n. Vlt.-ruská ropa Litvínov-i ze Severního moře


Stáhnout ppt "Výroba polymerů N112017 Prof. Ing. Jan RODA, CSc. B127 Ing.Jan MERNA, Ph.D. B130."

Podobné prezentace


Reklamy Google