Základní povinností (funkcí) státu je ochrana životů a zdraví lidí, majetku a životního prostředí. Tuto povinnost nelze plnit bez náležité ochrany kritické.

Prezentace na téma: "Základní povinností (funkcí) státu je ochrana životů a zdraví lidí, majetku a životního prostředí. Tuto povinnost nelze plnit bez náležité ochrany kritické."— Transkript prezentace:

1 Základní povinností (funkcí) státu je ochrana životů a zdraví lidí, majetku a životního prostředí. Tuto povinnost nelze plnit bez náležité ochrany kritické infrastruktury. Tento úkol obnáší: snížení zranitelnosti kritické infrastruktury; ochranu osob a kritických zdrojů a systémů, na nichž závisí existence společnosti; prevenci a zajištění zvládání narušení kritické infrastruktury v rámci rozvoje území a zabezpečení práv a informovanosti veřejnosti v případě narušení kritické infrastruktury, včetně spoluúčasti veřejnosti na prevenci a pomoci při řešení krizové situace. Cílem ochrany kritické infrastruktury je: zabránit narušení systémů spadajících do oblasti kritické infrastruktury; analýzou rizik minimalizovat ohrožení kritických infrastruktur před možnými hrozbami (prevence) a zmírnit či odstranit následky konkrétních incidentů. Kritickou infrastrukturu může ohrozit řada scénářů: úmyslná lidská činnost (terorismus, organizovaný zločin a trestná činnost obecně), přírodní pohromy či průmyslové havárie a nehody. Panel 1: Definování problematiky. Proč je kritická infrastruktura tak důležitá? „Zelená kniha“ (http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/site/cs/com/2005/com2005_0576cs01.pdf) Evropská kosmická agentura / European Space Agency (http://www.esa.int) International Journal of Critical Infrastructures, IJCIS (http://www.inderscience.com/ijcis) Věděli jste, že základní informace o možných dopadech selhání prvků kritické infrastruktury v konkrétní lokalitě vám poskytnou pracovníci místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností? Mezi progresivní oblasti průmyslu současnosti patří kosmické technologie. Česká republika je jedinou „novou“ členskou zemí Evropské unie, která je (od roku 2008) plnoprávných členem Evropské kosmické agentury. Zdroj: Astronomický ústav Akademie věd České republiky (http://asu.cas.cz)

2 Panel 2: Kritická infrastruktura v rámci České republiky. Ministerstvo vnitra: terminologický slovník (http://www.mvcr.cz/clanek/kriticka-infrastruktura.aspx) Ministerstvo obrany: operační příprava státního území (http://www.opsu.army.cz/htm/0_2.html) Ochrana některých prvků kritické infrastruktury ve Spojeném království (http://www.nactso.gov.uk) Dokument „Analýza zabezpečení základních funkcí státu včetně ochrany životně důležité infrastruktury v případě krizových situací“, přijatý usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 3. července 2007 č. 30, stanovuje v rámci České republiky devět základních oblastí kritické infrastruktury: systém dodávek energií, především elektřiny; systém dodávek vody; systém odpadového hospodářství; dopravní síť; komunikační a informační systémy; bankovní a finanční sektor; nouzové služby; veřejné služby; státní správa a samospráva. Hlavním koordinátorem ochrany kritické infrastruktury je Ministerstvo vnitra, respektive Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Usnesením vlády ze dne 22. února 2010 č. 140 byl schválen materiál „Harmonogram dalšího postupu zpracování dokumentů Komplexní strategie k řešení problematiky kritické infrastruktury a Národního programu ochrany kritické infrastruktury“. Připravuje se právní úprava ochrany kritické infrastruktury cestou aktualizace zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon). 5: Epifytie – hromadné nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů) hlavní gesce: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví; spolugesce: krajské veterinární stanice, okresní veterinární stanice, Ministerstvo vnitra (Policie České republiky) 6: Epizootie – hromadné nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů) hlavní gesce: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví; spolugesce: krajské veterinární stanice, Ministerstvo vnitra (Policie České republiky), Ministerstvo obrany, Správa státních hmotných rezerv 12: Narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu hlavní gesce: Ministerstvo financí; spolugesce: Ministerstvo financí, krajské úřady, Česká národní banka, Ministerstvo zahraničních věcí, Komise pro cenné papíry 13: Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu hlavní gesce: Správa státních hmotných rezerv; spolugesce: krajské úřady, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví 14: Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu hlavní gesce: Ministerstvo průmyslu a obchodu; spolugesce: krajské úřady, Energetický regulační úřad, Správa státních hmotných rezerv 15: Narušení dodávek potravin velkého rozsahu hlavní gesce: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu; spolugesce: krajské úřady, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra (Policie České republiky), Ministerstvo dopravy, Správa státních hmotných rezerv 16: Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu hlavní gesce: Ministerstvo zemědělství; spolugesce: krajské úřady, Ministerstvo obrany, Správa státních hmotných rezerv, Ministerstvo vnitra (Policie České republiky), Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí 17: Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu hlavní gesce: Ministerstvo zdravotnictví; spolugesce: krajské úřady, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra 18: Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu hlavní gesce: Ministerstvo dopravy; spolugesce: krajské úřady, Ministerstvo vnitra (Policie České republiky), Ministerstvo obrany, Správa státních hmotných rezerv 19: Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb a poštovních služeb velkého rozsahu hlavní gesce: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český telekomunikační úřad; spolugesce: krajské úřady, Ministerstvo vnitra (Policie České republiky), Národní bezpečnostní úřad 20: Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu hlavní gesce: Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu; spolugesce: krajské úřady, Národní bezpečnostní úřad, Český telekomunikační úřad Typové plány přímo řešící téma ochrany kritické infrastruktury:

3 Mezi klíčové instituce odpovědné za dodávky elektrické a tepelné energie v České republice patří několik státních, „polostátních“ a soukromých společností (například České energetické závody, akciová společnost; Česká energetická přenosová soustava, akciová společnost či Skupina RWE). Forma spolupráce veřejného a soukromého sektoru v energetických odvětvích, respektive práva a povinnosti příslušných subjektů, vymezují zejména následující právní předpisy: zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších právních předpisů; vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 219/2001 Sb., o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice; vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství a vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství. Panel 3a: Dodávky elektrické a tepelné energie. Energetický regulační úřad, věnující se i tématu teplárenství (http://www.eru.cz) Česká energetická přenosová soustava (http://www.ceps.cz) Česká společnost pro větrnou energii (http://www.csve.cz) Informační portál o energetice (http://www.mojeenergie.cz) Věděli jste, že dispečerské pracoviště v rámci společnosti Česká energetická přenosová soustava je několikanásobně zálohováno? Schéma přenosové soustavy v České republice. Zdroj: Česká energetická přenosová soustava Rizika: přetížení soustavy, mezinárodní rozkolísání sítě, úmyslné útoky, přírodní pohromy, které poškodí rozvodnou síť „Domino“ efekt: zřejmě naprosto největší, plošný dopad na všechny ostatní segmenty kritické infrastruktury

4 Mezi klíčové instituce odpovědné za oblast dodávek zemního plynu, ropy a ropných produktů v České republice patří následující instituce: ČEPRO („České produktovody a ropovody“), akciová společnost (společnost vlastněná státem, zabývající se skladováním a distribucí pohonných hmot); MERO („Mezinárodní ropovody“) Česká republika, akciová společnost (společnost vlastněná státem, zabývající se dopravou a skladováním ropy); Benzina, akciová společnost (soukromá firma, zabývající se distribucí pohonných hmot); Net4Gas, provozovatel přepravní plynárenské soustavy České republiky. Jejich rolí je zajišťování plynulosti dodávek zemního plynu, ropy a ropných produktů, včetně skladování jejich nouzových zásob. Panel 3b: Dodávky zemního plynu, ropy a ropných produktů. MERO (mezinárodní ropovody) Česká republika, akciová společnost (http://www.mero.cz) Net4Gas, provozovatel přepravní plynárenské soustavy České republiky (http://www.net4gas.cz) Společenství čerpacích stanic České republiky (http://www.scscr.cz) Věděli jste, že v případě potřeby může z České republiky na Slovensko proudit až 80 milionů krychlových metrů plynu denně? Toto množství je vyšší než denní spotřeba Slovenska a mohlo by v případě jakékoli „plynové krize“ putovat i do dalších postižených zemí. Základní schéma plynárenské soustavy v České republice. Zdroj: Net4Gas (http://www.net4gas.cz) Rizika: závislost na zahraničních zdrojích a dodávkách, respektive vlastních omezených zásobách „Domino“ efekt: komplikace ve výrobě, dopravě, v zimě navíc při vytápění

5 Provoz a ochrana jaderných zařízení v České republice vychází z mezinárodních závazků státu, monitorovaných Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Nejvýznamnějšími jadernými zařízeními v České republice jsou jaderné elektrárny Dukovany a Temelín (obě ve správě Českých energetických závodů), výzkumné reaktory LVR-15 a LVR-0 (které spravuje Ústav jaderného výzkumu Řež), školní reaktor VR-1 (v rámci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze) a úložiště radioaktivních odpadů Dukovany a objekt „Richard“ (které spravuje Správa úložišť radioaktivních odpadů). Problematiku bezpečnosti jaderných zařízení aktuálně řeší zejména zákon č. 18/1997 Sb., „atomový zákon“ a vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 144/1997 Sb. (500/2005 Sb.). Panel 3c: Dodávky elektrické energie (jaderná zařízení). Státní úřad pro jadernou bezpečnost: jaderná zařízení v České republice (http://www.sujb.cz) Správa úložišť radioaktivních odpadů (http://www.surao.cz) Terminologický slovník: jaderná bezpečnost (http://www.mvcr.cz/clanek/jaderna-bezpecnost.aspx ) Věděli jste, že nejpozději do roku 2065 se v rámci České republiky předpokládá zahájení provozu stálého hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva? Veřejnost žijící v okolí zvažovaných lokalit proti takovým záměrům obvykle protestuje. Nejvýznamnější jaderná zařízení v České republice. Zdroj: Státní úřad pro jadernou bezpečnost Rizika: havárie (nehoda či úmyslný útok) může – vedle zastavení dodávek elektřiny – znamenat i únik radiace „Domino“ efekt: mimo jiného i dopad na zdraví obyvatelstva, životní prostředí, potravinářství či pitnou vodu

6 Pozornost je třeba věnovat nejenom zásobování pitnou a užitkovou vodou, ale i správě povrchových a podzemních zdrojů vody, stejně jako nakládání s odpadními vodami. Zvládnutí nakládání s vodou je jedním ze základních předpokladů udržitelného rozvoje společnosti. Voda je klíčovou surovinou při de facto všech průmyslových procesech. Používá se ke chlazení, ohřevu či oplachu během řady technologických postupů. Opomenout nelze roli vody v zemědělství, v kontextu (vodní) dopravy, při výrobě elektrické energie („velké“ i „malé“ vodní elektrárny) nebo při rekreaci a sportu. Danou problematiku pokrývá zejména zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, respektive zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Panel 4: Dodávky pitné a užitkové vody. Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáše Garrigue Masaryka (http://www.vuv.cz) Vodohospodářský informační portál Ministerstva zemědělství (http://www.voda.gov.cz/portal/cz/) Informační server „Vodárenství“ (http://www.vodarenstvi.cz). Klíčové vodní nádrže v České republice. Zdroj: Česká informační agentura životního prostředí Věděli jste, že některé odhady předpokládají, že do roku 2050 dojde v České republice k průměrnému nárůstu teploty povrchových vod o 1,4 až 2,9 °C? Dopady takového vývoje na společnost budou spíše negativní. Rizika: sucho, ale i přírodní pohromy (povodně) nebo úmyslné útoky vůči vodním zdrojům a distribuční síti „Domino“ efekt: při kontaminaci či nedostatku pitné vody širokosáhlý dopad na potravinářství a veřejné zdraví

7 Mezi klíčové instituce odpovědné za oblast dodávek potravin v České republice patří – vedle Ministerstva zemědělství – následující kontrolní úřady: Státní veterinární správa České republiky; Státní rostlinolékařská správa; Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Tyto instituce zabezpečují pravidelnou kontrolu v potravinářských výrobních podnicích, stejně jako v rámci zemědělských podniků a obchodních organizacích. Cílem kontrol je zabezpečení produkce bezpečných nezávadných potravin. Tématu se týká mimo jiné i usnesení vlády č. 1320 ze dne 10. prosince 2001, ke Strategii zajištění bezpečnosti potravin. Na jeho základě Ministerstvo zemědělství vytvořilo Koordinační skupinu pro bezpečnost potravin. Panel 5: Dodávky potravin (potravinářství a zemědělství). Státní zemědělská a potravinářská inspekce (http://www.szpi.gov.cz) Český statistický úřad k tématu zemědělství (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zemedelstvi_zem) Informační centrum bezpečnosti potravin (http://www.bezpecnostpotravin.cz) Věděli jste, že v zemědělství v České republice v současnosti podniká okolo 120 000 fyzických osob a asi 1 600 družstev? Inspektoráty Státní zemědělské a potravinářské inspekce pokrývají vždy dva vyšší územně samosprávné celky České republiky. Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce Rizika: ohrožení zdravotního stavu populace, potenciál pro sociální konflikty, rabování „Domino“ efekt: případné sociální bouře se odrazí na všech segmentech kritické infrastruktury

8 Do této oblasti spadá zajišťování přednemocniční a nemocniční péče, ochrany veřejného zdraví, výroby, stejně jako skladování a distribuce léčiv a zdravotnických prostředků. V České republice aktuálně funguje 191 nemocnic se zhruba 63 000 lůžky. Mezi subjekty národního významu v oblasti zdravotní péče patří zejména fakultní nemocnice, Státní zdravotní ústav a Zdravotnické zabezpečení krizových stavů. Tuto problematiku pokrývá zejména zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu; zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních. Základním dokumentem, týkajícím se reakce zdravotnictví na krizové situace, je ”Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví České republiky”, naplňovaná v souladu s usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 3. dubna 2007 č. 9. Panel 6: Zdravotní péče (dodávky léčiv a zdravotnického materiálu). Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (http://www.uzis.cz) Asociace nemocnic České republiky (http://www.ancr.cz) Česká lékárnická komora (http://www.lekarnici.cz) Věděli jste, že v České republice existuje okolo 2 500 lékáren, tedy jedna lékárna na zhruba 4 250 obyvatel? Krizová připravenost a zdravotnictví: Schéma koordinace aktivit na úrovni krajů. Rizika: vliv epidemií/pandemií na společnost, nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu a léčiv „Domino“ efekt: ohrožení funkcí dalších sektorů kritické infrastruktury s ohledem na „výpadek“ zaměstnanců

9 Mezi klíčové instituce odpovědné za oblast silniční, železniční a vodní dopravy v České republice patří: Ředitelství silnic a dálnic České republiky (státní příspěvková organizace pro výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy a pro zabezpečení správy, údržby, oprav, výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy). Drážní úřad, Drážní inspekce, Správa železniční dopravní cesty a České dráhy, akciová společnost, (instituce odpovědné za provoz a bezpečnost železniční dopravy). Státní plavební správa (správní úřad, jehož se týká zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě). Státní fond dopravní infrastruktury (právnická osoba podřízená Ministerstvu dopravy, určená k financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic, železničních drah a vodních cest). Panel 7a: Dopravní soustava (silniční, železniční a vodní doprava). Ředitelství silnic a dálnic České republiky (http://www.rsd.cz) Správa železniční dopravní cesty (http://www.szdc.cz) Státní plavební správa (http://www.spspraha.cz) Státní fond dopravní infrastruktury (http://www.sfdi.cz) Věděli jste, že nejdelším mostem v České republice je od roku 2010 úsek rychlostní silnice R1 o délce více než dvou kilometrů, překonávající údolí Vltavy a Berounky na jižním okraji Prahy (tzv. „lahovická estakáda“)? Uzly železniční dopravy v České republice. Zdroj: „Železniční stránka“ (http://www.zelpage.cz) Rizika: nefunkčnost dopravy ochromí hospodářství (pohyb zaměstnanců, materiálu a výrobků) „Domino“ efekt: komplikace v zásobování (potravinami, léčivy) nebo při fungování nouzových služeb

10 Mezi klíčové instituce odpovědné za oblast letecké dopravy v České republice patří: Úřad pro civilní letectví (správní úřad pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví, podřízený Ministerstvu dopravy). Řízení letového provozu (státní podnik, který poskytuje letové provozní služby ve vzdušném prostoru České republiky a na klíčových letištích – včetně pátrací a záchranné služby). České aerolinie (akciová společnost, poskytující služby v rámci obchodní letecké činnosti, provozované podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví). Důležitou roli sehrává i Meziresortní komise pro bezpečnost civilního letectví, projednávající otázky, týkající se zajištění bezpečnosti tohoto druhu dopravy. Rizika: přírodní faktory (povětrnostní podmínky, erupce vulkánů), nehody, nedbalost nebo úmyslné útoky „Domino“ efekt: podobný jako u ostatních segmentů dopravy, ale v relativně menší míře Panel 7b: Dopravní soustava (letecká doprava, civilní letectví). Úřad pro civilní letectví (http://www.caa.cz) Řízení letového provozu (http://www.rlp.cz) Ministerstvo dopravy k tématu letecké dopravy (http://www.mdcr.cz/cs/letecka_doprava/) Věděli jste, že vedle 17 letišť, která jsou po vstupu České republiky do Schengenského prostoru chápána jako mezinárodní, v zemi existuje přes 80 dalších přistávacích ploch? Kritická infrastruktura související s civilním letectvím – to nejsou jen letiště, ale i celá řada dalších zařízení. Zdroj: Magazín letiště České republiky (http://www.letistecr.cz)

11 Do této oblasti spadá fungování pevných a mobilních telekomunikačních sítí, radiové a satelitní komunikace a navigace, televizního a radiového vysílání, poštovních a kurýrních služeb, stejně jako Internetu a jiných datových služeb. Mezi hlavní aktéry v rámci tohoto segmentu kritické infrastruktury v České republice patří (vedle soukromých firem, „operátorů“) i tyto subjekty: České Radiokomunikace, akciová společnost, zajišťující šíření televizního a rozhlasového signálu. Česká pošta, státní podnik, určený k poskytování poštovních služeb v době míru i krizových stavů. Provozu veřejných telekomunikačních a informačních systémů se týká například zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy; zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Rizika: jakkoli zapříčiněné výpadky energie, úmyslné útoky „Domino“ efekt: komplikace v oblastech závislých na informačních systémech, zejména těch se vzdáleným přístupem Panel 8: Veřejné telekomunikační a informační vazby. České radiokomunikace akciová společnost (http://www.radiokomunikace.cz) Informace o změnách v oblasti televizního vysílání (http://www.digitalizace.info) ATS-Telkom, firma poskytující telekomunikační řešení bezpečnostním sborům (http://www.atstelcom.cz) Věděli jste, že Česká republika je, vedle Slovenska, zřejmě jedinou členskou zemí Evropské unie, kde zatím nebylo vytvořeno národní středisko hlásné služby při kybernetických incidentech, tzv. CSIRT? Budoucnost patří technologii Wi-MAX, umožňující bezdrátový přístup k Internetu na desítky kilometrů. Zdroj: České radiokomunikace (stav z roku 2009)

12 Klíčovými subjekty v oblasti finančního a devizového hospodářství státu jsou Česká národní banka a některé klíčové komerční banky. V České republice dále působí desítky pojišťoven, včetně poboček zahraničních respektive mezinárodních pojišťovacích ústavů. V Praze navíc existuje Burza cenných papírů. Pro výměnu informací o možném rozkolísání finančních trhů v České republice byl zřízen mezibankovní krizový štáb, jehož členové uzavřeli dohodu o ochraně informací pro zpracování plánů krizové připravenosti. Pravidelně je aktualizován plán spojení a vyrozumění mezi klíčovými subjekty finančního trhu. Mezi právní předpisy týkající se fungování finančního a devizového hospodářství patří zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Panel 9: Finanční a devizové hospodářství. Česká bankovní asociace (http://www.czech-ba.cz) Informační server „Banky.cz“ (http://www.banky.cz) Rozmístění bankomatů některých bank v České republice (http://www.mapabankomatu.cz) Ilustrativní vizualizace: Vzdálenost od finančních ústavů v rámci Moravskoslezského kraje. Zdroj: Kateřina Králová, Vysoká škola báňská, Ostrava. (http://gis.vsb.cz) Věděli jste, že prostřednictvím některých bankomatů lze zadávat i jednorázové příkazy k úhradě? Rizika: mezinárodní rozkolísání finančních trhů, úmyslné (zištné či ničivé) útoky na bankovní informační systémy „Domino“ efekt: dopad na hospodářství i možnost nákupů (v extrémním případě i s ohledem na základní potřeby)

13 Do této oblasti spadá jak fungování složek integrovaného záchranného systému, tak dalších institucí a orgánů, podílejících se na zajišťování konkrétních aspektů ochrany kritické infrastruktury, včetně monitorování území či provozování předpovědní, varovné a hlásné služby (Český hydrometeorologický ústav a Státní úřad pro jadernou bezpečnost). Uvedené subjekty přitom za běžné situace plní své základní úkoly, ale současně zastávají významnou funkci při řešení mimořádných událostí a za krizových stavů. Tato oblast komplexním způsobem zahrnuje zvládání mimořádných a krizových situací v souladu s krizovou legislativou České republiky. Poznámka: V některých zemích Evropské unie nejsou tyto služby chápány jako součást kritické infrastruktury. Panel 10: Nouzové služby (složky integrovaného záchranného systému), vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek. Český hydrometeorologický ústav (http://www.chmi.cz) Radiační monitorovací síť (http://www.sujb.cz) Správa státních hmotných rezerv (http://www.sshr.cz) Věděli jste, že Jednotný systém varování a informování (síť sirén) v České republice aktuálně pokrývá okolo 85 % území státu? Varovný systém České republiky. Rizika: oslabení či rozpad bezpečnostního systému, úmyslné útoky na složky a instituce zajišťující nouzové služby „Domino“ efekt: ohrožení bezpečnosti řady dalších infrastrukturních prvků (dopravy a dalších)

14 Do tohoto segmentu kritické infrastruktury spadá státní správa a samospráva (orgány/instituce státní správy a samosprávy), instituce zabývající se sociální ochranou respektive pomocí při hledání zaměstnání, stejně jako justiční a vězeňské instituce (zařízení). Každý občan, právnická nebo podnikající fyzická osoba získá na příslušném obecním úřadě (magistrátu nebo úřadu městské části) potřebné informace o charakteru případného ohrožení, respektive o záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva. V České republice existuje 14 krajů (13 a Hlavní město Praha) a 6 245 obcí, respektive 388 obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně) a 205 obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně). Ty, vedle základního rozsahu přenesené působnosti státu, navíc vykonávají část této působnosti pro ostatní obce ve svém správním obvodu. Panel 11: Veřejná správa (státní správa, samospráva, justice atd.). Soudní struktura v České republice (http://portal.justice.cz/justice2/uvod/soudy.aspx) Vězeňská služba České republiky (http://www.vscr.cz) Česká správa sociálního zabezpečení (http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-pracoviste) Síť správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Zdroj: Český statistický úřad (http://www.czso.cz) Věděli jste, že soudní struktura v České republice je zřejmě nejdůležitějším prvkem veřejného života, který zatím nekoresponduje s hranicemi vyšších územně samosprávných celků v České republice? Rizika: obdobné jako u nouzových služeb, ohrožení chodu státu a vyšších územně samosprávných celků respektive obcí „Domino“ efekt: narušení vazeb a řízení u řady prvků kritické infrastruktury

15 „Evropskou kritickou infrastrukturou“ (EKI) se rozumí kritická infrastruktura nacházející se v prostoru členských zemí Evropské unie, jejíž narušení nebo zničení by znamenalo závažný dopad pro nejméně dva členské státy. Tato infrastruktura je strukturována do 11 oblastí: Energetika; Jaderný průmysl; Informační a komunikační infrastruktura; Vodní hospodářství; Potravinářství; Zdravotnictví; Finanční sektor; Doprava; Chemický průmysl; Zařízení pro zajištění a podporu využívání vesmíru; Výzkumné objekty. Zejména klíčová je oblast energetiky a dopravy. Evropská unie v rámci Zelené knihy o evropském programu na ochranu kritické infrastruktury pověřuje jednotlivé členské státy ochranou subjektů kritické infrastruktury na jejich území a doporučuje jim vytvoření vlastních „programů ochrany národní infrastruktury“. O náležitostech určování a označování evropských kritických infrastruktur a posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu hovoří obsah směrnice Rady 2008/114/ES. Panel 12: Evropská unie a ochrana kritické infrastruktury. Evropská komise: ochrana kritické infrastruktury (http://ec.europa.eu/energy/infrastructure/critical_en.htm) Transevropské sítě (http://ec.europa.eu/ten/index_en.html) Přeshraniční spolupráce (http://www.strukturalni-fondy.cz/programy-2007-2013/evropska-uzemni-spoluprace) Věděli jste, že tzv. „transevropské dopravní sítě“ (dopravní tahy, jejichž rozvoj je Evropskou unií sledován a podporován) sahají hluboko za hranice jejích členských států, například do Ruské federace či Turecka? Jedním z potenciálních projektů po linii Evropské unie může být i kanál Labe – Odra – Dunaj. Zdroj: Hospodářské noviny, 10. VI. 2005.