Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 POTRAVINOVÁ POLITIKA EU Seminář „Požadavky na ochranu životního prostředí a jejich dopady do konkurenceschopnosti zpracovatelských podniků“ EAFRD 2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 POTRAVINOVÁ POLITIKA EU Seminář „Požadavky na ochranu životního prostředí a jejich dopady do konkurenceschopnosti zpracovatelských podniků“ EAFRD 2009."— Transkript prezentace:

1 1 POTRAVINOVÁ POLITIKA EU Seminář „Požadavky na ochranu životního prostředí a jejich dopady do konkurenceschopnosti zpracovatelských podniků“ EAFRD 2009

2 2 OBSAH Rozhodovací procesy Potravinová politika EU Politika životního prostředí EU Podpory Strukturální fondy a další podpůrné nástroje Marketing

3 3 ROZHODOVACÍ PROCESY

4 4 EVROPSKÉ INSTITUCE Základem je tzv. Instituční trojúhelník ve složení : Rada KomiseEvropský parlament Podporovaný třemi dalšími institucemi: Evropským soudním dvorem Ekonomickým a sociálním výborem Výborem regionů

5 5 EVROPSKÉ INSTITUCE RADA KOMISE EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÁ RADA DALŠÍ INSTITUCE A ORGÁNY

6 6 RADA Rada Evropské Unie se skládá z ministrů reprezentujících jednotlivé členské země a vykonává pravomoci dané jí Smlouvou. Mezi jiným je Rada je legislativní orgán a vykonává legislativní pravomoci spolurozhodováním s Evropským parlamentem (co- decision).

7 7 RADA Rada se schází v různém uspořádání v závislosti na projednávané agendě. Od setkání v Seville v roce 2002 má rada následující uspořádání:  Všeobecné záležitosti a vnější vztahy (včetně ESDP a rozvojové spolupráce)  Ekonomická a finanční politika (včetně rozpočtu)  Soudnictví a vnitro (včetně ochrany občanů)  Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a spotřebitelské záležitosti  Doprava, telekomunikace a energie  Zemědělství a rybolov  Životní prostředí  Vzdělání, mládež a kultura (včetně audiovizuální problematiky)

8 8 KOMISE Komise se skládá z členů jmenovaných vládami členských zemí na období 5 let. Jednání probíhá zpravidla každou středu a rozhodnutí jsou přijímána vždy prostou většinou. Kromě dalšího má výhradní právo iniciovat legislativní proces. Tyto návrhy může měnit nebo odmítat do doby než rozhodne Rada. Rada může naopak pouze měnit návrhy Komise a to jednomyslným rozhodnutím pokud Komise se změnou souhlasí. Zástupci Komise se účastní práce Rady, COREPER a pracovních skupin a rovněž jednání Smírčího výboru.

9 9 KOMISE – IMPLEMENTAČNÍ VÝBORY Obecně – Rada deleguje na Komisi implementaci legislativy, kterou přijala. Tento proces probíhá zejména v rámci Implementačních výborů „comitology“ kde jsou členské země schopny monitorovat a dohlížet na implementaci realizovanou Komisí.Výborům předsedají zástupci Komise. Existují tři typy výborů:  Dohlížecí  Řídící  Správní které se liší primárně oblastmi působení ale i prostředky, které mají členské země k dispozici pro kontrolu.

10 10 KOMISE – KDO JE PRO NÁS DŮLEŽITÝ ? Jose Manuel Barosso- předseda Günter Verheugen - průmysl a podnikání Marianne Fischer Boel - zemědělství a rozvoj venkova Androulla Vassiliou - zdraví a ochrana spotřebitele Stavros Dimas - životní prostředí Peter Mandelson - obchod Meglena Kuneva- ochrana spotřebitele

11 11 EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament má 785 poslanců z nichž je 24 z České republiky, jsou voleni v jednotlivých členských zemích přímým všeobecným hlasováním. Zasedání jednou měsíčně ve Štrasburku, v Bruselu zasedají stálé výbory a konají se menší zasedání. EP má tři základní pravomoci: Legislativní Rozpočtovou Kontrolní

12 12 EVROPSKÝ PARLAMENT EP a KOMISE EP schvaluje jmenování předsedy Komise Rozhoduje o jmenování Komise hlasováním o důvěře Má právo odvolat Komisi

13 13 EVROPSKÝ PARLAMENT EP a RADA Předsednictví Rady předkládá EP svůj program a půlroční zprávu Rada informuje EP o výsledcích zasedání a průběhu práce Rada je zastoupena na jednání výborů EP Předseda EP dává Radě svá doporučení

14 14 EVROPSKÁ RADA Evropská Rada je složena hlav států nebo vlád a Presidenta Evropské komise, setkání Rady jsou často nazývána summity a konají se jednou nebo dvakrát v průběhu každého presidentství. Evropská rada zřídka dělá formální rozhodnutí nýbrž přijímá, v podobě závěrů, obecné politické cíle pro EU. Nutno rozlišovat mezi Radou Evropské unie, Evropskou Radou a Radou Evropy

15 15 DALŠÍ INSTITUCE A ORGÁNY Evropský soudní dvůr Evropská centrální banka Evropská investiční banka Účetní dvůr Evropský ombudsman Výbor regionů Hospodářský a sociální výbor

16 16 ROZHODOVACÍ PROCES EU Oblasti rozhodující pro potravináře Obchod a hospodářská soutěž Potravinová a spotřebitelská politika Životní prostředí

17 17 ROZHODOVACÍ PROCES EU Rozhodovací procesy Codecision (spolurozhodování) v oblastech potravin, bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitele a životního prostředí (comitology) Consultation (konzultace) pro oblast zemědělství Assent (souhlas) pro oblast asociačních smluv a rozšiřování

18 18 EK publikuje návrh EP publikuje stanovisko - První čtení Rada ministrů přijme Společnou pozici EP (3 měsíce) Druhé čtení Rada ministrů (3 měsíce) Druhé čtení Přijetí Vyjednávání (conciliation) Přijetí společného textu (6 týdnů) Přijetí PROCEDURA CO-DECISION

19 19 PROCEDURA CO-DECISION Evropská komise Přijímá návrh v kolegiu komisařů Přijímá revidovaný návrh po prvním čtení v EP Předkládá stanovisko k připomínkám po druhém čtení v EP

20 20 PROCEDURA CO-DECISION Evropský parlament (nemá žádný časový limit pro předložení zprávy k prvnímu čtení) První čtení - přijetí prostou většinou (v termínu do 3 měsíců) Druhé čtení - okamžité přijetí pokud návrh EP schválí nebo nepřijme rozhodnutí ve stanovené lhůtě - okamžité zastavení a návrh není přijat pokud EP odmítne společnou pozici absolutní většinou - vrácení Radě pokud většina členů EP připomínkuje společnou pozici (EK dodá její stanovisko)

21 21 PROCEDURA CO-DECISION Rada ministrů (nemá časový limit pro rozhodnutí) První čtení v Radě – přijetí Společné pozice kvalifikovanou většinou (v termínu do 3 měsíců) Druhé čtení v Radě – Rada hlasuje kvalifikovanou většinou o EP návrzích (jednomyslné hlasování je požadováno k těm návrhům, kde je negativní stanovisko EK) - návrh je přijat pokud Rada schválí všechny EP návrhy, v opačném případě proběhne v termínu 6 týdnů vyjednávání

22 22 PROCEDURA CO-DECISION Celá procedura trvá od okamžiku předložení návrhu komisí do jeho schválení v průměru 2 roky

23 23 IMPLEMENTAČNÍ OPATŘENÍ V POTRAVINOVÉ OBLASTI - COMITOLOGY Složení: představitelé členských zemí, za předsednictví Komise Funkce: umožnit Komisi vést dialog s národními administrativami před přijetím implementačních opatření Kategorie: - dohlížecí výbor - řídící výbor - správní výbor (Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, skládající se z 8 sekcí)

24 24 POTRAVINOVÁ POLITIKA EU

25 25 POTRAVINOVÁ POLITIKA EU EXISTUJE: SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ DOPRAVNÍ POLITIKA SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA NEEXISTUJE SPOLEČNÁ POTRAVINOVÁ POLITIKA EU ALE EXISTUJE KOORDINOVVANÁ POLITIKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

26 26 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA Oblasti potravinářství se dotýká více než nejrůznějších zákonných norem Základní právní předpisy EU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.178/2002 ze dne 28.ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin Pozn: minimálně 20 změn a úprav potravinářské legislativy EU měsíčně

27 27 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.178/2002 Zavádí definici „potraviny“ Vymezuje další související definice Definuje obecné zásady potravinového práva Stanovuje obecné povinnosti při obchodu s potravinami Stanovuje požadavky na bezpečnost potravin a krmiv Zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a definuje způsoby jeho činnosti Zavádí systém včasné výměny informací a řízení krizí

28 28 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA – BÍLÁ KNIHA „White Paper on Food Safety“ COM (1999) OBSAH Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Zásady zdravotní nezávadnosti potravin Kapitola 3: Zásadní prvky politiky zdravotní nezávadnosti potravin: sběr a analýza informací – poradenství na vědeckém základě Kapitola 4: Zřízení Evropského úřadu pro potraviny (EÚP) Kapitola 5: Aspekty právní regulace Kapitola 6: Kontroly Kapitola 7: Informace spotřebitelů Kapitola 8: Mezinárodní dimenze Kapitola 9: Závěry Příloha: Akční plán opatření směřujících ke zdravotní nezávadnosti potravin ….…….

29 29 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA – ZELENÁ KNIHA Zelená kniha Komise o potravinovém právu (COM/97/176 konečné znění). Cíle: –Pokrytí celého řetězce výroby potravin (včetně výroby krmiv) –Zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví spotřebitele –Plné přenesení hlavní odpovědnosti za zdravotně nezávadné potraviny na průmysl - výrobce a dodavatele –Stanovení odpovídající úřední kontroly na národní a evropské úrovni –Princip zpětného sledování potravin v průběhu celého výrobního řetězce –Využívání poradenství na vědecké bázi a principu prevence.

30 30 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA – HYGIENICKÝ BALÍČEK Realizace opatření uvedených v Bílé knize v zájmu docílení maximální zdravotní ochrany a zajištění zdravotní nezávadnosti (bezpečnosti) potravin byla promítnuta do souboru legislativních opatření vydaných formou nařízení EP a Rady (ES). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29.dubna 2004 o hygieně potravin Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29.dubna 2004, kterým se stanoví specifické hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29.dubna 2004, kterým se stanoví specifická pravidla pro organizaci úředních kontrol výrobků živočišného původu určených k lidské spotřebě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29.dubna 2004, o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.

31 31 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA – CODEX ALIMENTARIUS Východisko všech potravinových předpisů v podobě obecných norem o bezpečnosti potravin s cílem: ochrany zdraví spotřebitelů zajištění správných postupů v obchodování s potravinami. Potraviny uvedené na trh pro místní spotřebu nebo export musí být bezpečné a kvalitní. Zpracovaly: Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) Světová zdravotnická organizace (WHO). Členy CA 170 zemí světa

32 32 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA – CODEX ALIMENTARIUS Kodexové normy- obecné - specifické Obecné normy se týkají hygieny, značení výrobků, reziduí pesticidů a veterinárních léčiv, inspekce dovozu a vývozu, certifikačních systémů, metod pro odběr vzorků a provádění analýz potravinářských aditiv, kontaminantů, dále výživy a potravin pro speciální dietní účely. Specifické normy se týkají potravin a potravinářských výrobků, které zahrnují čerstvou, zmrazenou a zpracovanou zeleninu a ovoce, ovocné šťávy, cereální výrobky, tuky a oleje, ryby, maso, cukr, kakao a čokoládu, mléko a mléčné výrobky.

33 33 IMPLEMENTACE V ČR Přizpůsobení legislativy proběhlo v předvstupním období V současnosti záleží implementace na typu právního předpisu přijatého Evropským společenstvím Nařízení (Regulation) je přímo použitelné Směrnice (Directive) transformuje se do národní legislativy Rozhodnutí (Decision) nemá obecnou platnost Doporučení, Stanovisko (Reccomendation, Opinion) nemají závaznou povahu

34 34 IMPLEMENTACE V ČR Základní právní norma Zákon č.110/97 Sb. O potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – úplné znění vyhlášené zákonem č.456/2004 Sb. + související předpisy

35 35 IMPLEMENTACE V ČR Pro další informace k legislativě doporučuji využít stránky PK ČR

36 36 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU

37 37 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU Politika životního prostředí EU existuje od poloviny 80. let. Není obsažena ve smlouvě o EHS a EU nebyly v této oblasti svěřeny žádné kompetence ani rozpočtové zdroje. Nepřímou zmínku o ochraně životního prostředí pak obsahovala Smlouva o Euratomu – ale pouze v souvislosti s ochranou proti ionizujícímu záření. Jako samostatnou politiku zavádí ochranu životního prostředí Jednotný evropský akt (Single European Act) v polovině 80. let. Na evropské úrovni ale dochízí k regulaci ochrany životního prostředí již dříve – v rámci regulace vnitřního trhu tam, kde odlišnosti v standardech životního prostředí představovaly překážku pro vnitřní trh (pak šlo vlastně o „skrytou“ politiku ochrany životního prostředí) nebo jako reakce na ad hoc vzniklé problémy celoevropských rozměrů související s životním prostředím. V současnosti platí na úrovni EU norem EU týkajících se životního prostředí. EU je rovněž významným (možná nejdůležitějším) hráčem na poli mezinárodní ochrany životního prostředí.

38 38 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU Hlavními mezníky vývoje ochrany životního prostředí v rámci EU jsou: 1959 – první norma týkající se životního prostředí - směrnice 59/221/Euratom o ochraně pracovníků proti ionizujícímu záření 1972 – koná se mezinárodní konference o životním prostředí ve Stockholmu, která přinesla množství podnětů k ochraně životního prostředí ve státech EHS i na úrovni EHS samotného 1973 – vytvoření první sekce Evropské komise, která se specializuje na ochranu životního prostředí + přijetí prvního akčního plánu pro ochranu životního prostředí 1980 – Evropský soudní dvůr potvrdil, že je možné přijímat evropské závazné normy o ochraně životního prostředí v rámci regulace vnitřního trhu (podle tehdejšího čl. 100 SES) – v rámci ES tehdy ještě neexistovala samostatná politika ochrany životního prostředí 1981 – v rámci Evropské komise zřízeno samostatné generální ředitelství pro životní prostředí

39 39 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU 1984 – zřízen první zvláštní fond pro ochranu životního prostředí na evropské úrovni 1987 – Jednotný evropský akt (Single European Act) vytváří zvláštní politiku ochrany životního prostředí 1993 – Maastrichtská smlouva zavádí princip, že při přijímání a provádění všech politik ES se musí přihlížet k dopadům na životní prostředí 1994 – je zřízen Kohezní fond (Fond soudržnosti), který mj. financuje projekty na ochranu životního prostředí. V současnosti z Kohezního fondu čerpají Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko – platí VI. akční plán pro životní prostředí ( )

40 40 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU Základními principy ochrany životního prostředí v ES jsou: princip „platí znečišťovatel“ – ekonomické náklady na odstranění znečištění životního prostředí by neměla hradit celá společnost, ale specifičtí původci znečištění. princip udržitelného rozvoje – byl definován jako „rozvoj uspokojující požadavky současnosti bez toho, aby byla narušena schopnost příštích generací uspokojit své vlastní potřeby“. Tento princip se stává obecným principem ochrany životního prostředí ve členských státech. princip vysoké úrovně ochrany – při přijímání evropských norem ochrany životního prostředí by se mělo vycházet z tradic „přísnějších“ členských států a nejnovějších technologií a metod ochrany. Standard ES pak může být „měkčí“ než v „nejpřísnějším“ státě EU – jednotlivé státy si ale mohou své starší „přísnější“ normy ponechat. Princip vysoké úrovně ochrany také slouží k „exportu“ národní legislativy o životním prostředí z náročnějších států EU do ostatních členských států – tím se omezí „nekalá konkurence“ států EU s měkčími nároky na ochranu životního prostředí. princip prevence – je levnější a účinnější vzniku poškození životního prostředí zabránit, než řešit poškození, až když nastane.

41 41 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU princip ochrany co nejblíže u zdroje znečistění – škodě na životním prostředí má být zabráněno co nejblíže původci škody, a ne až na dalších stupních řetězce znečištění. Ukázkou použití tohoto principu je např. snaha zpracovávat nebezpečný odpad co nejblíže jeho původci, a ne na vzdálených zpracovatelských zařízeních. princip integrované ochrany – při ochraně životního prostředí se musí přihlížet ke všem možným dopadům (tj. znečištění ovzduší a vody, ochrana živočišných a rostlinných druhů, ochrana rázu krajiny atd.) - nelze sledovat jen jeden aspekt ochrany životního prostředí a opominout ostatní. V širším smyslu princip integrované ochrany znamená, že se k dopadům na životní prostředí musí přihlížet i při navrhování a provádění ostatních politik EU (jako je politika ochrany spotřebitele, průmyslová politika, dopravní politika, trans-evropské sítě). Princip integrované ochrany je považován za vůbec nejdůležitější princip politiky ochrany životního prostředí v EU.

42 42 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU princip subsidiarity – je společný pro všechny koordinované politiky EU a týká se rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy. Podle principu subsidiarity by ES mělo být v oblasti životního prostředí aktivní pouze tehdy, pokud by stejně účinně nemohly zasáhnout i členské státy samostatně. V principu subsidiarity mají členské státy jistou záruku proti nekontrolované expanzi pravomocí EU. V politice životního prostředí je však použití principu subsidiarity omezeno charakterem problému – problémy životního prostředí (typicky znečištění ovzduší a mezinárodních řek, migrace zvířat) nerespektují státní hranice, a regulace na úrovni EU je proto většinou účinnější.

43 43 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU Ochrana životního prostředí je v rámci EU regulována závaznými i nezávaznými mechanismy. Základem závazné regulace ochrany životního prostředí je Smlouva o ES. Ta ve svém čl. 6 (ex-čl. 3c) vyžaduje, aby byla ochrana životního prostředí integrována do všech politik Evropského společenství s důrazem na udržitelný rozvoj. Základem většiny specifických norem přijímaných k ochraně životního prostředí je pak založen na čl. 95 (ex-čl. 100a), který upravuje harmonizaci předpisů členských států za účelem vytváření vnitřního trhu, nebo čl , což je zvláštní kapitola zaměřená pouze na ochranu životního prostředí. Mezi závaznými sekundárními normami hrají hlavní roli nařízení, směrnice a rozhodnutí.

44 44 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU Mezi nezávazné aktivity EU patří zejména dokumenty typu akčního plánu pro ochranu životního prostředí (v současnosti probíhá již šestý Akční plán), doporučení a stanoviska i financování individuálních programů z fondů EU (Kohezní fond + specializované fondy životního prostředí – např. LIFE, SAVE, ALTENER). Jinou metodou nezávazných norem je možnost, aby výrobce požádal domácí kontrolní orgány o udělení „ekologické známky“ (Eco-label) nebo aby se výrobce dobrovolně podrobil „ekologickému auditu“.

45 45 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU Hlavními institucemi aktivními v oblasti evropské ochrany životního prostředí jsou orgány EU, specializované evropské agentury pro ochranu lidských práv i nezávislé lobbystické skupiny. V rámci EK je hlavní role přisouzena Generálnímu ředitelství (GŘ) pro životní prostředí DG ENVY, kde se připravuje většina evropských norem týkajících se životního prostředí. Menší roli pak mají Generální ředitelství pro zemědělství (zemědělská politika má rovněž výrazný dopad na stav životního prostředí), Generální ředitelství pro energetiku a dopravu (např. programy SAVE I+II a ALTENER I+II pro omezování emisí oxidu uhličitého a využívání obnovitelných zdrojů energie) a Generální ředitelství pro rybolov (ochrana mořské biodiversity a zdrojů ryb).

46 46 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU DG ENVY zaměstnává okolo 500 lidí, z nichž dvě třetiny pracují pro Evropskou komisi nastálo a jedna třetina jsou odborníci z členských zemí působících v EK jen dočasně. Komisařem pověřeným řízením GŘ je Stavros Dimas z Řecka. Mimo rámec EK pak působí Evropská agentura pro životní prostředí v Kodani. Agentura sama nepřijímá rozhodnutí ani neprovádí politiky EU. Místo toho je pověřena shromažďováním, analýzou a rozšiřováním informací o evropském životním prostředí – směrem k evropským orgánům i veřejnosti.

47 47 POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EU Hlavními oblastmi regulace ochrany životního prostředí na úrovni EU jsou: regulace škodlivých látek a odpadního materiálu regulace kvality vody a ovzduší ochrana ohrožených druhů a biodiversity ostatní oblasti ochrany – energetická politika, riziko porušení ozónové vrstvy, boj proti acidifikaci, regulace využívání mořských zdrojů

48 48 IMPLEMENTACE V ČR USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 17. března 2004 č. 235 o Státní politice životního prostředí České republiky Odpovědnost na Ministerstvu životního prostředí ČR a jím zřizovaných organizacích Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů + související předpisy

49 49 PODPORY STRUKTURÁLNÍ FONDY A DALŠÍ PODPŮRNÉ NÁSTROJE

50 50 PODPORY Ministerstvo zemědělstvíEAFRD Ministerstvo průmyslu a obchoduOP PI Ministerstvo životního prostředíOP ZP Národní podpory

51 51 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ EAFRD OSA I – ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA OSA IV - LEADER

52 52 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ EAFRD Priorita I.1. Modernizace, inovace a kvalita85,21 % Cíl: Vytvořit silné zemědělsko-potravinářské odvětví, modernizovat zemědělské podniky, zavádět inovace a zvýšit kvalitu produktů. Opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků35,40 % I.1.2 Investice do lesů10,13 % I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům14,57 % I.1.4 Pozemkové úpravy23,12 % I.2.1. Seskupení producentů1,99 %

53 53 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ EAFRD I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství

54 54 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ EAFRD Podopatření I Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Dotace je zaměřena na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků, na rozvoj nových odbytišť pro zemědělské produkty, podporu marketingu zemědělských výrobků, zlepšování kvality výrobků a podporu vývoje aplikace nových produktů, postupů a technologií. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům určeným pro lidskou spotřebu Přidávání hodnoty zemědělským produktům určeným jako krmiva

55 55 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ EAFRD Maximální výše dotace činí 50 % způsobilých výdajů projektu u žadatelů, na něž se vztahuje definice drobného, malého a středního podniku Maximální výše dotace činí 25 % způsobilých výdajů projektu u podniků, na něž se nevztahuje definice drobného, malého a středního podniku, ale které mají méně než 750 zaměstnanců a obrat menší než 200 mil. EUR. Částka způsobilých výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. Maximální výše dotace na jednoho příjemce dotace činí 90 mil. Kč za období 2007 ‑ 2013.

56 56 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ EAFRD Podopatření I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství Dotace je zaměřena na rozvoj inovací v rámci zemědělsko-potravinářské výroby spoluprací se subjekty podílejícími se na výzkumu a vývoji (včetně středních odborných škol). Inovace je pro účely tohoto podopatření obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů a vytvoření nových metod výroby Pod inovací se rozumí vytvoření a zavedení nové technologie, nového výrobního postupu či výrobku, také o zlepšení stávající technologie výroby nebo produktu, které vede ke zvýšení efektivity výroby (nikoliv jen z hlediska produkovaného množství), zvýšení konkurenceschopnosti, ke snížení rizika porušení bezpečnosti a jakosti produktu.

57 57 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ EAFRD Rozvoj inovací při výrobě produktů určených pro lidskou spotřebu Rozvoj inovací při výrobě produktů určených jako krmiva

58 58 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ EAFRD Maximální výše dotace činí 50 % způsobilých výdajů projektu. Částka způsobilých výdajů na jeden projekt činí minimálně 200 tis. Kč. Maximální výše dotace na jednoho příjemce dotace činí 90 mil. Kč za období 2007 ‑ 2013.

59 59 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU OP PI Prioritní osa 1 – Vznik firem (celkově 2,60 % prostředků OPPI) 1.1 Podpora začínajícím podnikatelů Zvyšování motivace k podnikání vytvořením nabídky zvýhodněného financování a zvýhodněných služeb k provozování podnikatelské činnosti. Umožnit zahájení podnikání a realizaci podnikatelských záměrů drobným podnikatelům (podnikatelům vstupujícím do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem), orientujícím se zejména na realizaci projektů v oblasti nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Forma podpory: bezúročný úvěr nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem. Drobní podnikatelé (do 10 zaměstnanců)

60 60 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU OP PI 1.2 Využití nových finančních nástrojů Zavedení nových finančních nástrojů. Podpora investic pro rozvoj MSP pomocí rizikového kapitálu(např. využití finančních nástrojů typu JEREMIE). Vytvořit nabídku nástrojů financování projektů začínajících podnikatelů s minimálním vlastním kapitálem, zejména pro účely inovačně zaměřených projektů v počáteční fázi rozvoje firem (seed a start-up). Podpořit rozvoj spin-off firem realizujících především výsledky VaV financovaného z veřejných a soukromých prostředků. Forma podpory: kapitálový vstup do inovativně zaměřených MSP. Podnikatelské subjekty založené za účelem poskytování prostředků na financování projektů MSP formou kapitálového vstupu, tj. fondy rizikového kapitálu.

61 61 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU OP PI Prioritní osa 2 – Rozvoj firem (celkově 21,80 % prostředků OPPI) Prioritní osa 3 – Efektivní energie (celkově 4,00 % prostředků OPPI) Prioritní osa 4 – Inovace (celkově 22,36 % prostředků OPPI) Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace (celkově 38,40 % prostředků OP Prioritní osa 6 – Služby pro rozvoj podnikání (celkově 7,89 % prostředků OPPI) Prioritní osa 7 – Technická pomoc (celkově 2,95 % prostředků OPPI)

62 62 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU OP PI Program Forma podpory 1. Start Úvěr 2. Progres Úvěr 3. Záruka Zvýhodněná záruka 4. Rozvoj Dotace 5. ICT a strategické služby Dotace 6. ICT v podnicích Dotace 7. Ekoenergie Dotace 8. Inovace Dotace 9. Potenciál Dotace 10. Spolupráce Dotace 11. Prosperita Dotace 12. Školicí střediska Dotace 13. Nemovitosti Dotace 14. Poradenství Dotace 15. Marketing Dotace

63 63 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 1 – ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ Oblast podpory 1.1. – Snížení znečištění vod Snížení znečištění z průmyslových zdrojů: technická opatření u stávajících průmyslových zdrojů odpadních vod z výroby vedoucí k přijatelnému snížení obsahu nebo úplné eliminaci vypouštění zvlášť nebezpečných látek do vod povrchových (popř. do veřejné kanalizace) představující výstavbu zařízení určených k čištění nebo zneškodňování průmyslových odpadních vod s obsahem dané zvlášť nebezpečné látky. Minimální způsobilé přímé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 1 mil. Kč.

64 64 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 2 – ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A OMEZOVÁNÍ EMISÍ Oblast podpory 2.1 – Zlepšování kvality ovzduší Oblast podpory zlepšování kvality ovzduší zahrnuje 3 podoblasti, které se liší původem zdroje znečištění: Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT, Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT, Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů.

65 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Oblast podpory 2.2 – Omezování emisí Oblast podpory omezování emisí zahrnuje podoblasti zaměřené na omezování emisí NOX, VOC, NH3 a prachu ze zdrojů znečišťování ovzduší, přičemž mezi přijatelné projekty patří: rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOX a prachových částic, rekonstrukce nespalovacích zdrojů za účelem snížení emisí NOX nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOX nebo prachových částic u stacionárních nespalovacích zdrojů, záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek, instalace biofiltrů, instalace fotooxidačních jednotek), technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší (v sektoru zemědělství se jedná zejména o snížení NH3 ze stájí, chovu prasat a jímek na kejdu).

66 66 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 4 – ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Oblast podpory 4.1. – Zkvalitnění nakládaní s odpady V rámci oblasti podpory bude možno podporovat následující projekty nebo jejich kombinaci: integrované systémy nakládání s odpady: regionální systém pro využití bioodpadů, regionální systém pro mechanickou a biologickou úpravu KO, speciální zařízení na využití upraveného paliva z regionálního systému pro mechanickou a biologickou úpravu KO, v případech jež jsou v souladu s POH ČR/kraje;

67 67 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady: systémy pro separaci a svoz odpadů, systémy pro separaci a svoz bioodpadů, sběrné dvory, překladiště a sklady KO (komunální odpad), systémy pro separaci nebezpečných KO, systémy pro separaci nebezpečných zdravotnických odpadů;

68 68 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ zařízení na úpravu nebo využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů: třídičky odpadů i s navazujícími technologiemi, zařízení na úpravu nebo využívání „ostatních“ odpadů, zařízení na energetické využití zdravotnických odpadů, zařízení na úpravu autovraků, recyklaci pneumatik a využívání upotřebených olejů, zařízení na úpravu elektroodpadů, zařízení na úpravu stavebních odpadů, kompostárny, bioplynové a biofermentační stanice pro zpracování bioodpadů4, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (např. autoklávy, homogenizéry, separátory, termická desorpce, reaktory, biodegradační zařízení);

69 69 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 5 – OMEZOVÁNÍ PRŮMYSLOVÉHO ZNEČIŠTĚNÍ A SNIŽOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK Oblast podpory 5.1 – Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty, zaměřené na: vytvoření BAT center pro jednotlivé kategorie průmyslových činností v návaznosti na zákon č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rekonstrukce nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí (například: vody, ovzduší, půdy) (souvislost s BAT a IPPC),

70 70 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ rekonstrukce nebo nákup technologií pro omezení průmyslového znečištění (souvislost s BAT a IPPC), vytvoření regionálního informačního systému prevence závažných havárií, výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií (souvislost se zákonem 59/2006), vytvoření výukového a expertního centra REACH vytvoření celostátního informačního systému sběru a hodnocení znečištění životního prostředí

71 71 NÁRODNÍ PODPORY - MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ 13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu Účel: zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů, zvyšování konkurenceschopnosti potravinářských podniků a výrobců krmiv na evropském trhu, hlavně s ohledem na jakost, nezávadnost a dohledatelnost výrobků. Zabezpečení funkčnosti a účinnosti jakostních systémů (včetně Integrované prevence a omezování znečištění).

72 72 NÁRODNÍ PODPORY - MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Subjekt: výrobce potravin podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jehož podíl tržeb z vlastní výroby potravin je vyšší než 50 % nebo registrovaný výrobce hotových krmiv podle zákona č. 91/1996 Sb.,o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, jehož podíl tržby za prodej krmiv(řádek 05, část výroba krmiv, výkaz zisku a ztrát) ku tržbám za prodej vlastních výrobků a služeb (řádek 05, výkaz zisku a ztrát) je vyšší než 50 %. Podpora: do 25 % prokazatelně vynaložených nákladů dle předloženého projektu, max. do 10 mil. Kč na subjekt a projekt. Minimální hodnota projektu je 1 mil. Kč.

73 73 PODPORY MARKETING

74 74 MARKETING - EVROPSKÉ PROGRAMY NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1071/2005 ze dne 1. července 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu Ovoce a zelenina Zpracované ovoce a zelenina Přadný len Živé rostliny a produkty okrasného zahradnictví Olivový olej a stolní olivy Oleje ze semen Mléko a mléčné výrobky Čerstvé, chlazené nebo mrazené maso vyprodukované v souladu s režimem jakosti Společenství nebo vnitrostátním režimem jakosti Označování vajec určených pro lidskou spotřebu Med a včelařské produkty Jakostní vína vyprodukovaná v určité oblasti (jakostní vína s.o.), stolní vína se zeměpisným označením Grafický symbol nejvzdálenějších regionů jak stanoveno v právních předpisech pro zemědělství Produkty s chráněným označením původu (CHOP), chráněným zeměpisným označením (CHZO) nebo zaručené tradiční speciality (ZTS) podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (1) a (EHS) č. 2082/92 (2) a produkty zapsané v rámci těchto režimů. Ekologické zemědělství podle nařízení Rady (ES)č. 2092/91 (3) a produkty zapsané podle uvedeného nařízení.

75 75 MARKETING - EVROPSKÉ PROGRAMY NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1346/2005 ze dne 16. srpna 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2702/1999 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů ve třetích zemích SEZNAM TŘETÍCH ZEMÍ: Jižní Afrika, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Čína, Jižní Korea, Chorvatsko, Indie, Japonsko, Norsko, Nový Zéland, Rumunsko, Rusko, Srbsko a Černá Hora (1), Švýcarsko, Turecko, Ukrajina ______________________________________________________ (1) Včetně Kosova pod záštitou Spojených národů na základě rezoluce Rady bezpečnosti č ze dne 10. června 1999.

76 76 MARKETING - EVROPSKÉ PROGRAMY ZEMĚPISNÉ OBLASTI Severní Afrika Severní Amerika Latinská Amerika Jihovýchodní Asie Blízký a Střední východ

77 77 MARKETING - EVROPSKÉ PROGRAMY SEZNAM PRODUKTŮ: čerstvé, chlazené nebo mražené hovězí a vepřové maso; potravinové přípravky nebo polotovary z těchto produktů kvalitní drůbeží maso mléčné produkty olivový olej a stolní olivy stolní vína se zeměpisným označením. Jakostní vína vyprodukovaná v určité oblasti (jakostní vína s.o.) lihoviny se zeměpisným označením nebo vyhrazeným tradičním označením čerstvé a zpracované ovoce a zelenina produkty zpracované z obilovin a rýže přadný len živé rostliny a produkty okrasného zahradnictví produkty s chráněným označením původu (CHOP), chráněným zeměpisným označením (CHZO) nebo zaručené tradiční speciality (ZTS) podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (1) nebo podle nařízení Rady (EHS) č. 2082/92 (2) produkty z ekologického zemědělství podle nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 (3).

78 78 MARKETING - NÁRODNÍ PROGRAMY KLASA REGIONÁLNÍ ZNAČKY VÝSTAVY A SOUTĚŽE

79 79 Děkuji za pozornost

80 80 POUŽITÉ ZDROJE: MZV, MZe, MPO, MŽP, SZIF, CzechInvest, BusinessInfo, zdroje EK

81 81 Ing. Miroslav Koberna, CSc. ředitel Ing. Tomáš Kreutzer, ředitel Adresa:Počernická 96/242, Praha 10 - Malešice Telefon: Fax: web:http://www.foodnet.czhttp://www.foodnet.cz


Stáhnout ppt "1 POTRAVINOVÁ POLITIKA EU Seminář „Požadavky na ochranu životního prostředí a jejich dopady do konkurenceschopnosti zpracovatelských podniků“ EAFRD 2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google