Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KVALITA REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ JAKO PODMÍNKA ROZVOJE REGIONU Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav regionálního rozvoje,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KVALITA REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ JAKO PODMÍNKA ROZVOJE REGIONU Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav regionálního rozvoje,"— Transkript prezentace:

1 KVALITA REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ JAKO PODMÍNKA ROZVOJE REGIONU Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ PhDr. Ondřej Andrys 1. náměstek ústřední školní inspektorky Česká školní inspekce České republiky

2 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/  Základní informace o struktuře regionálního školství  Řízení regionálního školství  Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství  Ekonomické předpoklady regionálního školství  Rezortní politika regionálního školství a plnění programového prohlášení vlády  Hlavní reformní kroky  Nová opatření na podporu odborného vzdělávání  Hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v regionálním školství  Právní předpisy  Postavení ČŠI  Kompetence ČŠI  Procesní úprava činnosti ČŠI  Výstupy inspekční činnosti  Klíčové oblasti inspekčního hodnocení  Mezinárodní aktivity  Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES)  Role státního dohledu ve zvyšování kvality vzdělávací soustavy  Hodnocení kvality škol a ředitelů  Zvýšení kvality hodnocení škol  Reakce ČŠI na doporučení OECD  Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice  Regionální školství ČR z pohledu OECD  Nástroje OECD k hodnocení jednotlivých zemí  České školství v mezinárodním srovnání (Education at a Glance 2012)  PISA  Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes (Rámce pro hodnocení a zjišťování za účelem zlepšení školních výsledků)  Overcoming School Failure: Policies that work (Překonávání školního selhávání)  Early Childhood Education and Care (ECEC) – (Vzdělávání a péče v raném dětství)  PISA 2009 – výsledky pro ČR

3 Základní informace o struktuře regionálního školství Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

4 Počty škol v regionálním členění Mateřské školy Česká republika Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

5 Počty škol v regionálním členění Základní školy Česká republika Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

6 Počty škol v regionálním členění Střední školy Česká republika Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

7 Počty škol v regionálním členění Vyšší odborné školy Česká republika Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj17 16 Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

8 Školy v předškolním vzdělávání Sledovaný parametr ČR (statistika MŠMT) Stav ve školním roce Trend 2010/ /2012 Počet MŠ celkem Z toho počet MŠ pro žáky se SVP Podíl MŠ soukromých v %2,63,0+ Podíl MŠ církevních0,60,7+ Podíl malých MŠ (do 50 dětí)54,154,3+

9 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Využití kapacity mateřských škol v krajích ČR (v %) Kraj2010/112011/12TrendKraj2010/112011/12Trend Středočeský97,498,4+Pardubický89,493,8+ Královéhradecký94,996,0+Zlínský88,893,3+ Praha95,695,1-Jihočeský91,593,3+ Moravskoslezský87,695,1+Vysočina87,392,5+ Plzeňský96,094,7-Olomoucký93,391,0- Liberecký87,794,7+Ústecký92,490,4- Jihomoravský93,394,3+Karlovarský91,382,2- ČR91,894,3+

10 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Žáci v základních školách Sledovaný parametr ČR (podle MŠMT) Stav ve školním roce Trend 2010/ /12 Počet žáků v ZV celkem Počet žáků na 1. stupni ZŠ Počet žáků na 2. stupni ZŠ Podíl žáků se SVP (v %)9,0 0 Podíl žáků v programech pro nadané (v %) 14,314,4+

11 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Využití kapacity základních škol v krajích ČR v % Kraj Využití kapacity (v %) 2010/ /2012Trend Středočeský68,869,1+ Liberecký59,666,4+ Jihočeský64,366,3+ Královéhradecký70,665,5- Zlínský62,962,3- Pardubický65,761,6- ČR63,460,6- Vysočina62,960,4- Ústecký64,460,4- Plzeňský68,759,5- Moravskoslezský60,158,6- Praha62,557,8- Jihomoravský56,256,7+ Olomoucký56,551,1- Karlovarský65,343,6-

12 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Žáci ve středním vzdělávání Sledovaný parametr ČR2009/ / /2012Trendy Počet žáků v SŠ Podíl žáků v oborech gymnázií (v %)25,926,126,9+ Podíl žáků v oborech s maturitní zkouškou (v %) 71,271,171,4+ Podíl žáků v uměleckých oborech (v %) 1,71,82,0+ Podíl žáků se SVP*/ (v %)4,14,24,5+ Počet cizinců v SŠ

13 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Srovnání kapacit navštívených škol poskytujících střední odborné vzdělávání Kraj Využití kapacity (v %) 2010/ /2012Trend Karlovarský62,776,0+ Pardubický70,269,5- Hlavní město Praha58,768,5+ Jihomoravský64,764,9+ Královéhradecký87,163,9- Zlínský70,862,3- Středočeský81,261,2- ČR64,161,1- Vysočina90,060,1- Moravskoslezský64,660,0- Olomoucký52,760,0+ Plzeňský67,659,9- Liberecký84,359,0- Ústecký56,055,7- Jihočeský64,852,1-

14 Řízení regionálního školství Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

15 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Stanovení základních pravidel a cílů řídí výkon státní správy ve školství v rozsahu stanoveném tímto zákonem a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy § 169 školského zákona navrhuje zákony a nařízení vlády v oblasti školské legislativy, vydává vyhlášky provádějící školský zákon zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů vydává Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky § 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů vydává rámcové vzdělávací programy včetně standardů § 3 školského zákona uděluje akreditaci vzdělávacím programům VOŠ § 104 a násl. školského zákona vydává katalogy požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky § 78a školského zákona uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům schvalovací doložky § 27 školského zákona Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

16 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Povolení vzdělávání provádí zápis a změny zápisu škol a školských zařízení (u MŠ a školských zařízení pouze ministerských a církevních) do školského rejstříku a výmaz ze školského rejstříku; zároveň je odvolacím orgánem pro rozhodnutí krajských úřadů § 141 a násl. školského zákona povoluje plnění povinné školní docházky v tzv. zahraniční škole na území ČR § 38 a násl. školského zákona Povolení výjimek a úprav vyhlašuje pokusná ověřování, rozvojové programy, programy zjišťování výsledků vzdělávání § 171 školského zákona povoluje používání jiného než českého vyučovacího jazyka § 13 školského zákona Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

17 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Financování stanoví republikové normativy na financování škol § 160 a násl. školského zákona stanovuje směrnicí závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu a obecní úřady obce s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů § 170 školského zákona poskytuje finanční prostředky na pokusná ověřování a rozvojové programy § 163 školského zákona zajišťuje a provádí kontrolu správnosti a efektivnosti využití finančních prostředků, které přiděluje § 170 školského zákona Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

18 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Zajištění vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vydává souhlas se zřízením třídy, oddělení, studijní skupiny pro děti, žáky, studenty se zdravotním postižením, souhlas se zřízením funkce asistenta (pouze u ministerských a církevních škol/školských zařízení) § 16 odst. 8 až 10 školského zákona Společná část maturitní zkoušky odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky § 80 školského zákona přezkoumává výsledky společné části maturitní zkoušky (didaktické testy) § 82 školského zákona zřizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) § 80 školského zákona Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

19 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Další sdružuje statistické údaje z dokumentace škol a školských zařízení § 28 a § 183a školského zákona uznává rovnocennost zahraničního vysvědčení v České republice a nostrifikaci ve vymezených případech (v ostatních krajský úřad) § 108a školského zákona Zřizovatelské funkce plní standardní úkoly zřizovatele u jím zřizovaných škol a školských zařízení § 169 školského zákona Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

20 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Krajský úřad Stanovení základních pravidel a cílů vydává Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji § 9 školského zákona Povolení vzdělávání provádí zápis a změny zápisu MŠ a školských zařízení (s výjimkou ministerských a církevních), školských zařízení a oborů vzdělání do školského rejstříku a výmaz ze školského rejstříku § 141 a násl. školského zákona Přijímací řízení na střední školy vydává zápisové lístky a vede jejich evidenci zveřejňuje údaje o dalších kolech přijímacího řízení je odvolacím orgánem § 60 a násl. školského zákona, vyhláška č. 671/2004 Sb. Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

21 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Krajský úřad Zajištění vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami stanoví způsob vzdělávání žáka s hlubokým mentálním postižením a zajišťuje pedagogickou a metodickou pomoc § 42 školského zákona vydává souhlas se zřízením třídy, oddělení, studijní skupiny pro děti, žáky, studenty se zdravotním postižením, souhlas se zřízením funkce asistenta (u obecních, krajských a soukromých škol/školských zařízení) § 16 odst. 8 až 10 školského zákona Zajištění vzdělávání cizinců z EU zajišťuje bezplatnou přípravu pro začlenění do základního vzdělávání (výuka českého jazyka), podporuje výuku mateřského jazyka a kultury země původu, připravuje pedagogické pracovníky za tímto účelem § 20 odst. 4 a 5, § 183b školského zákona, § 10 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Ukončování středního a vyššího odborného vzdělávání jmenuje předsedu zkušební komise přezkoumává průběh a výsledky profilové části a společné části maturitní zkoušky (s výjimkou didaktických testů), závěrečné zkoušky, absolutoria v konzervatoři a absolutoria a obhajoby absolventské práce ve VOŠ § 72 a násl., § 82, 90 a 102 školského zákona Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

22 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Krajský úřad Součinnost při komisionálním přezkoušení a opravné zkoušce v základní a střední škole v případě, že vyučujícím je ředitel školy nebo v dalších odůvodněných případech § 52 odst. 4 a 5 a § 53 odst. 4, § 69 odst. 9 až 11 a § 41 odst. 6 školského zákona, § 22 odst. 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Financování stanoví krajské normativy, poskytuje finanční prostředky obecním, krajským a soukromým školám kontroluje nakládání s poskytnutými finančními prostředky Další stanoví školský obvod spádové školy (pokud nestanoví obec) § 178 odst. 3 školského zákona předává statistické údaje ministerstvu § 28 a § 183a školského zákona Zřizovatelské funkce plní standardní úkoly zřizovatele u jím zřizovaných škol a školských zařízení § 181a 182 školského zákona Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

23 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Obecní úřad, případně obecní úřad obce s rozšířenou působností Financování zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu a předává je krajskému úřadu § 161 školského zákona Další zajišťuje plnění povinné školní docházky pro děti s trvalým pobytem na území obce § 178 školského zákona stanoví školský obvod spádové školy § 178 odst. 3 školského zákona zajišťuje vzdělávání v MŠ v posledním roce před zahájením povinné školní docházky § 34 odst. 4 školského zákona zajišťuje vzdělávání příslušníků národnostních menšin § 14 odst. 1 školského zákona předává statistické údaje ministerstvu § 28 a § 183a školského zákona Zřizovatelské funkce plní standardní úkoly zřizovatele u jím zřizovaných škol a školských zařízení § 179 a 180 školského zákona Kompetence, úkony, činnosti v rámci řízení regionálního školství

24 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předškolní vzdělávání Sledovaný parametr ČR (podle MŠMT) Stav v roce Trend Veřejné výdaje na PV v mil. Kč15 983, , ,4- Podíl výdajů na PV z celkových veřejných výdajů na školství (v %) 9,969,999,37- Přepočtený počet PP v PV24 584, , ,6+ Podíl nekvalifikovaných PP v PV (v %)8,910,211,7+ Průměrný plat PP v PV v Kč Republikový normativ v Kč */ Výdaje na 1 dítě v Kč Průměrný počet dětí na 1 PP12,8 0 Týdenní počet nadúvazkových hodin Ekonomické předpoklady regionálního školství */ Týká se škol zřizovaných územními samosprávnými celky

25 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Základní vzdělávání Sledovaný parametr ČR (podle MŠMT) Stav v roce Trend Veřejné výdaje na ZV v mil. Kč43 674, , ,4 **/ + Podíl výdajů na ZV z celkových veřejných výdajů na školství (v %) 33,732,131,4- Přepočtený počet PP v ZV58 417, , ,8- Podíl nekvalifikovaných PP v ZV (v %)14,213,114,1+ Průměrný plat PP v ZV (v Kč) Republikový normativ v Kč */ Výdaje na 1 žáka (v Kč) **/ + Průměrný počet žáků na 1PP13,6 13,7+ Týdenní počet nadúvazkových hodin Ekonomické předpoklady regionálního školství */ Týká se škol zřizovaných územními samosprávnými celky **/ Počet včetně školních družin a klubů

26 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Střední vzdělávání Sledovaný parametr ČR (podle MŠMT) Stav v roce Trend Veřejné výdaje na SV v mil. Kč , , ,6- Podíl výdajů na SV z celkových veřejných výdajů na školství (v %) 21,721,2 19,6 - Přepočtený počet PP v SV37, 837,743,8+ Podíl nekvalifikovaných PP v SV (v %)13,612,715,0+ Průměrný plat PP v SV v Kč Republikový normativ v Kč */ Výdaje na 1 žáka v SV Průměrný počet žáků na 1 PP14,614,111,4- Týdenní počet nadúvazkových hodin Ekonomické předpoklady regionálního školství */ Týká se škol zřizovaných územními samosprávnými celky

27 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomické předpoklady regionálního školství Porovnání ekonomických podmínek a předpokladů mateřských škol v letech Sledované ukazatele Mateřské školy 2008/ / / /461* / 2011_vš/439** / Využití kapacity 0,93 NIV na 1 dítě NIV ze SR na 1 dítě z toho: základní dotace rozvojové programy MŠMT datace ÚSC na 1 dítě x Průměrný plat 1 PP ve veřejné škole x V tom: tarif x Pohyblivá složka na 1 PP x4 150 Průměrný plat 1 PP v soukromé škole x Průměrný plat 1 PP v církevní škole x Přespočetné hodiny Přespočetné hodina na 1 PP 0,940,810,330,73 DVPP na 1 PP DVPP na 1 dítě IT na 1 dítě učební pomůcky na 1 dítě projekty ESF na 1 dítě */ Výstupy za všechny subjekty všech zřizovatelů **/ Výstupy ve veřejných základních školách (zřizovatel MŠMT, obec, kraj)

28 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomické předpoklady regionálního školství Porovnání ekonomických podmínek a předpokladů základních škol v letech Sledované ukazatele Základní školy 2008/ / / /328*/2011_vš/316**/ Využití kapacity 0,631,02 NIV na 1 žáka NIV ze SR na 1 žáka z toho: základní dotace rozvojové programy MŠMT dotace ÚSC na 1 žáka x Průměrný plat 1 PP ve veřejné škole x V tom: tarif x Pohyblivá složka na 1 PP x4 221 Průměrný plat 1 PP v soukromé škole x Průměrný plat 1 PP v církevní škole x Přespočetné hodiny Přespočetné hodina na 1 PP 3,73,64,64,74,8 DVPP na 1 PP DVPP na 1 žáka IT na 1 žáka učebnice a učební pomůcky na 1 žáka projekty ESF na 1 žáka */ Výstupy za všechny subjekty všech zřizovatelů **/ Výstupy ve veřejných základních školách (zřizovatel MŠMT, obec, kraj)

29 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomické předpoklady regionálního školství Porovnání ekonomických podmínek a předpokladů středních škol v letech Sledované ukazatele Střední školy 2008/ / / / _vš/198 Využití kapacity0,6760,6820,6740,6160,677 NIV na 1 žáka NIV ze SR na 1 žáka z toho: základní dotace rozvojové programy dotace ÚSC na 1 žáka 8 620x Průměrný plat 1 PP ve veřejné škole x V tom: tarif x Pohyblivá složka na 1 PP x5 364 Průměrný plat 1 PP v soukromé škole x Průměrný plat 1 PP v církevní škole x Přespočetné hodiny Přespočetné hodina na 1 PP9,8110,186,916,3 DVPP na 1 PP DVPP na 1 žáka IT na 1 žáka projekty ESF na 1 žáka */ Výstupy za všechny subjekty všech zřizovatelů **/ Výstupy ve veřejných středních školách (zřizovatel MŠMT, obec, kraj)

30 Rezortní politika regionálního školství a plnění programového prohlášení vlády Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

31 Základním principem a určujícím motivem Dlouhodobého záměru ČR 2011 – 2015 je zvýšit kvalitu a efektivitu ve vzdělávání a tím také konkurenceschopnost naší republiky v mezinárodním porovnání. Důraz na následující témata: Zvýšení kvality vzdělávání Nové metody hodnocení škol Optimalizace nabídky vzdělávání Rozvoj odborného vzdělávání Podpora pedagogickým pracovníkům

32 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předškolní vzdělávání (firemní školky, metodická podpora, nástroj pro ŠVP, úprava RVP PV, polytechnická výchova, předčtenářské dovednosti, přiměřené seznamování s cizím jazykem, jazyková příprava a propedeutika PP apod.) 2. Zavedení standardizovaného hodnocení žáků a škol na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ a další doprovodné nástroje pro zlepšení kvality základního vzdělávání (standardy, nástroj pro ŠVP, polytechnická výchova, metodická podpora, vzdělávání PP ve spolupráci s fakultami, doporučovat AJ jako 1. cizí jazyk od 3. třídy, výuka 2. cizího jazyka od 7. ročníku, pravidelné ověřování výsledků žáků výběrově i plošně, podpora vlastního hodnocení školy + DVPP v této oblasti, mezinárodní šetření a využití výsledků šetření pro excelenci vzdělávací politiky a pro práci učitelů apod.) Hlavní reformní kroky

33 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Zavedení opatření ke sledování kvality středního vzdělávání, realizace reformy maturitní zkoušky a zavedení nové závěrečné zkoušky do systému odborného vzdělávání (metodická podpora při zavádění ŠVP do praxe, podpora technického a přírodovědného odborného vzdělávání prostřednictvím šablon, metodická a didaktická podpora a systematické hodnocení kvality vzdělávání, reforma maturitní a závěrečné zkoušky apod.) 4. Optimalizace sítě středních a vyšších odborných škol (minimalizace vzniku nových škol, snížení počtu žáků v oborech s MZ, nový obor jen jako náhrada za obor nevyhovující apod.) 5. Podpora zajištění kvality odborného vzdělávání a další spolupráce se zaměstnavateli (daňová stimulace zaměstnavatelů pro realizaci praktického vyučování, stipendia a přímá podpora kraje či zaměstnavatelů pro žáky, modely spolupráce škola-zaměstnavatelé-kraj, zkvalitnění praktické přípravy, činnosti v rámci EQAVET apod.) Hlavní reformní kroky

34 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Vyšší odborné vzdělávání 7. Podpora učitelů formou vytvoření samostatného systému odměňování pedagogických pracovníků, vytvoření kariérního systému a nového systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (změna vzdělávání na PedF, kvalita DVPP, posílení distančního a kombinovaného studia pro učitele bez požadované praxe, inovace systému udělování akreditací – přísnější podmínky, podpora začínajících učitelů, kariérní růst a odměňování, nový systém výběru, přípravy a hodnocení ředitelů škol apod.) 8. Reforma financování regionálního školství (zvýšit cílenost finančních prostředků, zvýšení spoluodpovědnosti zřizovatelů za financování Rgš, doplnění normativního financování „na žáka“ o nové parametry reflektující podmínky konkrétní školy od podmínek „optimálních“, snížení administrativní náročnosti související s financováním apod.) Hlavní reformní kroky

35 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Centra excelence a pre-seed fond (systematická podpora nadaným žákům – poradenství, úprava IVP a vzdělávacích programů, stipendia, soutěže, výměna zahraničních zkušeností, finanční podpora školám dosahujícím vynikajících výsledků v soutěžích garantovaných MŠMT a finanční podpora žákům s vynikajícími výsledky apod.) 10. Snížení byrokracie ve školství (centrální školský informační systém, zrušení výstupního hodnocení žáky, dobrovolnost školských rad, zpracování modelových částí ŠVP, omezení různých šetření a zamezení duplicit 11. Podpora dalšího vzdělávání dospělých, NSK provázaná s ERK 12. Rovné příležitosti ve vzdělávání a inkluze 13. Systém poradenství ve školství 14. Ústavní a ochranná výchova 15. Jazykové, umělecké, environmentální a speciální vzdělávání, ICT Hlavní reformní kroky

36 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Na podporu odborného vzdělávání stanovilo MŠMT v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011 – 2015 následující cíle. Pod pojmem „zaměstnavatel“, který je v materiálu uváděn, jsou zahrnuty podniky, firmy a další instituce všech oblastí průmyslu, hospodářství a služeb. Z hlediska celkového dopadu na státní rozpočet lze v souvislosti s opatřeními realizovanými za podpory připravovaného projektu z prostředků Evropského sociálního fondu, konkrétně Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v současné době stanovit náklady při 15 % spoluúčasti financování ze státního rozpočtu na 16 mil. Kč. Další náklady, které vyplynou z realizací projektů za podpory prostředky EU v dalších letech není možné v současné době specifikovat. Dopad na státní rozpočet lze očekávat také v souvislosti s návrhem na rozšíření daňově uznatelných výdajů podnikatelských subjektů, které se budou aktivně podílet na systému odborného vzdělávání na základě smluv mezi školami a zaměstnavateli i v případech, kdy budou zaměstnavatele poskytovat motivační příspěvky žákům, kteří se budou na základě smluvního vztahu pro ně připravovat. Předpokládanou výši těchto finančních prostředků není možné v současné době specifikovat. Nová opatření na podporu odborného vzdělávání

37 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ I. Motivovat žáky základních škol k výběru oborů středního vzdělání na základě jejich zájmu a schopností a žáky středních a vyšších odborných škol k pozitivnímu vztahu ke zvolenému oboru v procesu přípravy na povolání i k dalšímu vzdělávání. Hlavním cílem v oblasti kariérového poradenství je zefektivnění poradenských služeb, zlepšení dostupnosti kariérového poradenství a zvýšení kvality poskytovaných služeb. Na poskytování přímého kariérového poradenství se podílejí zejména školy a školská zařízení, jmenovitě školská poradenská zařízení, která se v této oblasti orientují především na poskytování pedagogicko-psychologické pomoci při volbě vzdělávací dráhy žáků ve středních školách. V neposlední řadě se kariérovým poradenstvím zabývají informačně-poradenská střediska úřadů práce. Jako bezplatná veřejná služba pro výchovné a kariérové poradce ze škol a mimoškolních poradenských institucí a pro jednotlivce, kteří potřebují individuální odbornou pomoc, funguje také poradenské a konzultační pracoviště - Centrum kariérového poradenství, NÚV Praha. Nová opatření na podporu odborného vzdělávání

38 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ II. Úpravami vzdělávacích programů a procesu ukončování vzdělávání v oborech středního vzdělání dosáhnout úplnou prostupnost vzdělávací soustavy mezi jednotlivými stupni středního vzdělání a vytvořit podmínky pro další zkvalitnění úrovně středního vzdělávání. V oblasti základního vzdělávání z důvodů zajištění zvýšení zájmů žáků o techniku a přírodní vědy se předpokládá úprava rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. V oblasti středního vzdělávání se předpokládají zejména obsahové úpravy rámcových vzdělávacích programů a dosažení prostupnosti mezi jednotlivými stupni a obory středního vzdělávání. Získání vzdělání s maturitní zkouškou a s výučním listem jsou významným motivujícím faktorem pro uchazeče o přijetí do daného oboru vzdělání; zaměstnavatelé pak mají možnost získat absolventy připravené pro výkon vysoce kvalifikovaných dělnických profesí a ve sféře služeb. Daný model přípravy bude vhodné realizovat zejména v těch oborech vzdělání, u nichž rostou požadavky zaměstnavatelů na vyšší vzdělanostní úroveň pracovníků, a střední vzdělání s výučním listem již není postačujícím stupněm vzdělání k výkonu profese. Dalším úkolem bude dokončení reformy závěrečné zkoušky a zahájení prací na přípravě systému jednotného hodnocení odborných dovedností v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Nová opatření na podporu odborného vzdělávání

39 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ III. Úpravou systému financování regionálního školství vytvořit podmínky pro střední vzdělávání v příslušných oborech vzdělání s ohledem na jejich specifické zvláštnosti. V souladu s programovým prohlášením vlády v oblasti regionálního školství zajistit zlepšení platových podmínek pedagogických pracovníků, zpřesnit finanční toky mezi rezortem a jednotlivými zřizovateli škol, změnou příslušných právních předpisů omezit zátěž škol nadměrnou byrokracií, změnou financování zajistit rovnost podpory při poskytování veřejné vzdělávací služby a v neposlední řadě i zvyšování akontability škol a školských zařízení a jejich zřizovatelů. Nová opatření na podporu odborného vzdělávání

40 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ IV. Zlepšovat podmínky pro spolupráci škol, zřizovatelů škol, zaměstnavatelů a dalších subjektů, které se podílejí na procesu odborného vzdělávání, včetně jejich motivace, a odstraňovat bariéry této spolupráce. Změnou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů motivovat zaměstnavatele, kteří se podílejí na základě smluv o spolupráci se školami na zajištění praktického vyučování, zohledněním uznatelných výdajů. Odborné vzdělání podporovat pomocí dotačních fondů a rozvojových programů MŠMT. Podporovat uzavírání sektorových dohod ve všech oblastech činnosti. Zajistit vzájemnou informovanost zaměstnavatelů o aktuálních otázkách odborného vzdělávání v legislativní a nelegislativní oblasti na straně jedné a škol o možnostech konání praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů na straně druhé. Nová opatření na podporu odborného vzdělávání

41 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ V. Vytvořením systému přípravy a získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků zlepšovat podmínky pro další zkvalitnění úrovně vzdělávání. Ke zvyšování úrovně odborného vzdělávání je bezpodmínečně nutné i zkvalitňování úrovně odborných znalostí a odborných dovedností pedagogických pracovníků. Nová opatření na podporu odborného vzdělávání

42 Hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v regionálním školství Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

43 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon) zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Právní předpisy

44 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ § 173 odst. 1 školského zákona, § 7 odst. 3 kompetenčního zákona organizační složka státu zřízená zákonem správní úřad s celostátní působností Postavení ČŠI

45 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Osoby vykonávající inspekční činnost školní inspektoři  § 174 odst. 9 školského zákona  vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko-psychologické praxe kontrolní pracovníci  § 174 odst. 10 školského zákona  vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 20 let praxe přizvané osoby  § 174 odst. 11 školského zákona  účastní se inspekční činnosti v zájmu odborného posouzení věci  pracuje pod vedením školního inspektora nebo kontrolního pracovníka Postavení ČŠI

46 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ osoby, u nichž je prováděna inspekční činnost  ČŠI vykonává činnost vůči právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení  inspekční činnost je vykonávaná v těchto školách a školských zařízeních a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe věcná působnost  kompetence vymezené školským zákonem Kompetence ČŠI

47 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předmět činnosti ČŠI 1. inspekční činnost § 174 odst. 2 školského zákona a)získávání a analyzování informací o vzdělávání, o činnosti škol a školských zařízení, sledování a hodnocení efektivnosti vzdělávací soustavy b)zjišťování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, a to podle příslušných vzdělávacích programů c)zjišťování a hodnocení naplnění ŠVP a jeho soulad s právními předpisy a RVP d)státní kontrola dodržování školské legislativy e)veřejnosprávní kontrola § 174 odst. 5 školského zákona  šetření stížností Kompetence ČŠI

48 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předmět činnosti ČŠI 2. účast na komisionálním přezkoušení, opravné zkoušce žáka  na žádost krajského úřadu  § 52 odst. 4 a 5, § 53 odst. 4 a § 69 odst. 9 a 10 školského zákona 3. zpracovávání koncepčních a hodnotících dokumentů koncepčních záměrů inspekční činnosti  § 174 odst. 1 školského zákona systémů hodnocení vzdělávací soustavy  § 174 odst. 1 školského zákona výroční zprávy ČŠI  § 174 odst. 13 písm. d) a odst. 16 školského zákona Kompetence ČŠI

49 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předmět činnosti ČŠI 4. účast při konkursním řízení na ředitele školy či školského zařízení  vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích  týká se pouze tzv. veřejných škol 5. vede řízení o přestupku  ČŠI je orgánem příslušným k řízení o přestupku podle § 182a školského zákona Kompetence ČŠI

50 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předmět činnosti ČŠI V dalších případech se již jedná pouze o důvody a důsledky využití inspekční činnosti poskytování součinnosti krajskému úřadu v rámci řízení o přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutoria či obhajoby absolventské práce  § 82 odst. 2, § 90 a § 102 školského zákona inspekční činnost vykonávaná  na podnět (§ 174 odst. 5 školského zákona)  na základě petic (§ 174 odst. 5 školského zákona)  pro účely přiznání dotací podle zákona č. 306/1999 Sb. (§ 174 odst. 6 školského zákona) Kompetence ČŠI

51 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předmět činnosti ČŠI ČŠI dále na základě svých zjištění podává návrh na výmaz školy/školského zařízení nebo oboru z rejstříku škol a školských zařízení  § 175 odst. 5 a § 150 školského zákona podává návrh na vyhlášení konkurzu  § 166 odst. 3 a § 176 školského zákona podává návrh na odvolání ředitele  § 166 odst. 5 a § 174 odst. 16 školského zákona dává podněty příslušným státním orgánům Kompetence ČŠI

52 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Plán hlavních úkolů a kritéria hodnocení Plán hlavních úkolů  § 174 odst. 4 školského zákona, § 2 vyhlášky č. 17/2005 Sb.  inspekční činnost se vykonává na základě PHÚ  návrh sestavuje ČŠI s využitím závěrů předchozích školních inspekcí, na základě požadavků MŠMT a s přihlédnutím k podnětům krajských úřadů, zřizovatelů, ředitelů a školských rad  schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy  obsahové zaměření inspekční činnosti pro daný školní rok Kritéria hodnocení  § 174 odst. 7 školského zákona, § 2 vyhlášky č. 17/2005 Sb.  specifikuje způsob hodnocení při inspekční činnosti podle ustanovení § 174 odst. 2 písm. b) školského zákona  schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy Kompetence ČŠI

53 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Zahájení inspekční činnosti zahájení inspekční činnost na místě  předložením písemného pověření  náležitosti pověření podle § 174 odst. 8 a 12 školského zákona před samotným zahájením je ředitel (případně jeho zástupce) seznámen mj.  s termínem zahájení a předpokládaným termínem jejího ukončení  s časovým plánem inspekční činnosti  se seznamem požadované dokumentace  s požadavky na zajištění inspekční činnosti Procesní úprava činnosti ČŠI

54 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Oprávnění „kontrolovaných osob“ ředitel školy nebo jím pověřený zaměstnanec školy je oprávněn být přítomen výkonu inspekční činnosti  § 2 odst. 3 vyhlášky č. 17/2005 Sb. Procesní úprava činnosti ČŠI

55 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Povinnosti „kontrolovaných osob“ § 164 odst. 1 písm. d) a § 175 odst. 4 školského zákona § 14 zákona o státní kontrole vytvoření podmínek pro výkon inspekční činnosti  odpovědný za vytvoření podmínek je ředitel školy/školského zařízení  zejména poskytnutí součinnosti odpovídající oprávněním ČŠI  v nezbytném rozsahu poskytnout technické zabezpečení pro výkon inspekční činnosti přijetí opatření k odstranění zjištěných nedostatků Procesní úprava činnosti ČŠI

56 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Oprávnění a povinnosti zřizovatele pověřený zástupce zřizovatele je oprávněn být přítomen výkonu inspekční činnosti  § 2 odst. 3 vyhlášky č. 17/2005 Sb. na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje  § 175 odst. 4 školského zákona šetření stížností  § 174 odst. 5 školského zákona  na základě podkladů ČŠI uskuteční další řízení a přijme odpovídající opatření Procesní úprava činnosti ČŠI

57 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ § 174 odst. 13 školského zákona inspekční zpráva  § 174 odst. 14 školského zákona protokol  § 15 a násl. zákona o státní kontrole tematická zpráva  § 174 odst. 15 školského zákona výroční zpráva ČŠI  § 174 odst. 16 školského zákona výsledek šetření stížnosti  není definitivním závěrem, pouze podkladem pro opatření zřizovatele  § 174 odst. 5 školského zákona Výstupy inspekční činnosti

58 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Inspekční zpráva § 174 odst. 14 školského zákona v případě hodnotící (nikoli kontrolní) činnosti  tj. činnosti podle § 174 odst. 2 písm. b) a c) školského zákona obsah zprávy projednává inspekční tým s ředitelem připomínky  ředitel může podat ČŠI připomínky k inspekční zprávě  do 14 dnů od převzetí inspekční zprávy  ČŠI zpracovává stanovisko k jejich obsahu ČŠI zašle inspekční zprávu (včetně připomínek a stanoviska)  zřizovateli a školské radě (§ 168 odst. 1 písm. g) školského zákona) inspekční zpráva je veřejná  uložena po dobu 10 let ve škole/školském zařízení a na příslušném inspektorátu ČŠI Výstupy inspekční činnosti

59 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Obsah inspekční zprávy identifikace osoby, u níž probíhá inspekční činnost, místo a čas provedení inspekční činnosti vymezení předmětu inspekční činnosti hodnocení zjištěného stavu v jednotlivých oblastech označení dokladů a materiálů, o které se hodnocení opírá stanovení lhůty pro přijetí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanovení lhůty pro podání písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků  § 175 odst. 4 školského zákona, § 11 písm. f) zákona o státní kontrole poučení o možnosti podat připomínky jména, příjmení a podpisy členů inspekčního týmu podpis ředitele  případně je vyznačeno, že ředitel odmítl protokol převzít Výstupy inspekční činnosti

60 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Protokol § 15 a násl. zákona o státní kontrole v případě státní nebo veřejnosprávní kontroly kontrolovaná osoba je seznámena s obsahem protokolu námitky  ředitel může podat písemné a zdůvodněné námitky proti protokolu  do 5 dnů od seznámení se s protokolem  o námitkách rozhoduje ÚŠI  na řízení o námitkách se správní řád nepoužije (§ 26 zákona o státní kontrole)  proti rozhodnutí o námitkách není opravný prostředek přípustný ČŠI předá své zjištění o nedostatcích orgánům, které ve své působnosti činí opatření k nápravě zjištěného stavu  § 22 zákona o státní kontrole  vždy zřizovateli (§ 175 odst. 4 školského zákona) Výstupy inspekční činnosti

61 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Obsah protokolu identifikace kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly vymezení předmětu kontroly kontrolní zjištění v jednotlivých bodech  zda bylo zjištěno porušení právních předpisů, případně v čem je porušení spatřováno odůvodnění označení dokladů a materiálů, o které se zjištění opírá stanovení lhůty pro přijetí opatření k odstranění zjištěných nedostatků  § 175 odst. 4 školského zákona, § 11 písm. f) zákona o státní kontrole poučení o možnosti podat námitky jména, příjmení a podpisy členů inspekčního týmu podpis ředitele  případně je vyznačeno, že ředitel odmítl protokol převzít Výstupy inspekční činnosti

62 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Kritéria podle školského zákona 12 kritérií pro hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání (národní rámec kvality školy) Rovný přístup ke vzdělávání Školní vzdělávací programy Řízení školy Personální podmínky Materiální předpoklady Finanční předpoklady Efektivní organizace vzdělávání Účinná podpora rozvoje osobnosti dětí a žáků Partnerství Účinná podpora rozvoje funkčních gramotností dětí a žáků Systematické hodnocení individuálních a skupinových výsledků vzdělávání dětí a žáků Systémové hodnocení celkových výsledků vzdělávání školy Klíčové oblasti inspekčního hodnocení

63 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ klíčových oblastí pro celkové hodnocení (výsledky a předpoklady): Nabídka vzdělávání Účinnost podpory rozvoje osobnosti dětí a žáků, celkové výsledky vzdělávání Dopady preventivních a inovačních programů Řízení školy a efektivní strategie vzdělávání Podpora pedagogických pracovníků (personální, materiální a finanční předpoklady škol) Školní systémy vlastního hodnocení a kontroly (dodržování formálních podmínek a vybraných ustanovení školského zákona) Klíčové oblasti inspekčního hodnocení

64 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ SICI OECD EQAVET Inspektorát Evropských škol Mezinárodní šetření výsledků vzdělávání Mezinárodní aktivity

65 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ klíčové aktivity projektu NIQES: Rozvoj systému inspekčního hodnocení v počátečním vzdělávání a vývoj metodologie pro identifikaci úspěšně fungujících škol Podpora rozvoj školních vzdělávacích programů v praxi škol Podpora vzdělávání inspekčních pracovníků Vývoj a ověřování národních šetření pro zjišťování výsledků vzdělávání (nejen v 5. a 9. třídách ZV) Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES)

66 Role státního dohledu ve zvyšování kvality vzdělávací soustavy Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

67 inspekční zpráva a protokol hodnotící škála (1 = příklad dobré praxe, 4 = návrh na výmaz) hodnocení ředitele z hlediska manažerského (ekonomicko- organizačního) i z hlediska řízení pedagogického procesu potřeba zpřesnění kritérií pro hodnocení ředitelů (ředitel odpovídá za všechno, ale ne vždy má dostatečné podmínky) Hodnocení kvality škol a ředitelů

68 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ vývoj nových metod, postupů a nástrojů pro inspekční hodnocení a inovace stávajících metodických postupů pro hodnocení (s využitím zahraničních zkušeností) akcent na problematiku ověřování výsledků žáků (zpětná vazba) pro školy: sady standardizovaných testů pro sumativní i formativní hodnocení, systém pro tvorbu a modifikaci ŠVP, systém pro školní testování, vzdělávání pedagogů pro využití nových hodnotících nástrojů tlak na úpravu RVP a dopracování standardů ČŠI zapojila do hodnocení školy i její vlastní hodnocení (i po legislativním oslabení) tematické zprávy, Výroční zpráva ČŠI (informace o stavu vzdělávací soustavy, souhrnná rozbor nedostatků zjištěných při IČ apod.) poznatky z mezinárodních šetření ČŠI pravidelně upozorňuje MŠMT na pozitivní trendy i rizika Zvýšení kvality hodnocení škol – možnosti ČŠI

69 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Pozitivní hodnocení ČŠI z pohledu OECD:  hodnocení prováděné ČŠI je dobře strukturované a systematické  OECD oceňuje: transparentnost inspekčních postupů; zveřejňování hodnocených oblastí a kritérií, stejně jako výstupů hodnocení, to znamená inspekčních zpráv, Výroční zprávy, tematických zpráv; užitečnost těchto informací pro samotné školy, zřizovatele i rodiče; objektivita a zohlednění kontextových faktorů; důraz inspekce na vzdělávání inspektorů; systém hospitací; zaměření inspekce na řízení školy, které je samostatným kritériem; zaměření inspekce na školy s nižším výkonem, opatření pro jejich zlepšení a následné inspekce; snahu ČŠI o využívání vlastního hodnocení školy a aktivity, kterými ČŠI podporuje školy v zavádění vlastního hodnocení. Reakce ČŠI na doporučení OECD

70 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Nedostatky ČŠI z pohledu OECD: ČŠI klade větší důraz na soulad s předpisy než na zlepšení škol; příkladům dobré praxe není věnována dostatečná pozornost; není dostatečně sledován socioekonomický kontext – z hlediska žáka i z hlediska školy; není dostatečný důraz na pedagogické aspekty, na kvalitu a efektivitu výuky; kritéria hodnocení ČŠI jsou nestabilní, jsou každoročně obměňována malý důraz je kladen na výsledky a pokrok žáka, chybí národní – celostátní výsledky synergie z využití vlastního a externího hodnocení by mohla být větší ČŠI nevyužívá informací o výsledcích žáků – protože je nemá Reakce ČŠI na doporučení OECD

71 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Reflexe doporučení OECD v PHÚ pro 2012/2013 podpora zavádění standardů inspekce podpory dětí a žáků se sociálním znevýhodněním inspekce systémů vlastního hodnocení národní šetření výsledků žáků v počátečním vzdělávání následné inspekce ve SŠ s rizikem neúspěšnosti ve společné části MZ a tematická inspekce se zaměřením na opatření přijatá školami ke zvýšení úspěšnosti u MZ inspekce podpory inkluzivního vzdělávání inspekce ve speciálních školách se zaměřením na tematickou inspekci školních systémů vlastního hodnocení, zajištění správné diagnostiky a výchovného poradenství, spolupráce s rodinami žáků Reakce ČŠI na doporučení OECD

72 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Od roku 2005 probíhá v České republice poměrně rozsáhlá přestavba vzdělávacího systému, která kromě jiného vyvolala nutnost vybudovat také nový národní systém hodnocení efektivity vzdělávací soustavy a kvality výsledků v počátečním vzdělávání. V souladu se školským zákonem vykonává státní dohled nad školami a školskými zařízeními v počátečním vzdělávání právě Česká školní inspekce, která tak musela na nové požadavky adekvátně reagovat. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

73 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Výsledkem této reakce je vlastní transformační projekt s názvem Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (dále i „NIQES“). Zahájení realizace: Ukončení realizace: červen 2014 Celkový rozpočet pro tříletou realizaci: cca 296 mil. Kč (cca EUR) Vzhledem k faktu, že jde o rozvojový projekt úřadu státní správy, který je národní autoritou pro hodnocení škol, dotknou se jeho výstupy prakticky celého vzdělávacího systému s výjimkou segmentu vysokého školství. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

74 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Cílem ČŠI je s podporou projektu NIQES: vytvořit transformovaný, moderní a flexibilní systém národního inspekčního hodnocení škol vytvořit nové metody a nástroje pro hodnocení kvality české vzdělávací soustavy a vytvořit komplexní systém personálního rozvoje a dalšího vzdělávání inspekčních pracovníků i ředitelů škol a pedagogů Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

75 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Projekt komplexně podporuje transformaci inspekčního systému České republiky, posílí kapacity pro výzkum, vývoj a inovace inspekčních postupů a jejich aplikaci v České školní inspekci. V rámci projektu je budován integrovaný systém inspekčního hodnocení s cílem poskytnout široké veřejnosti validní informace o kvalitě počátečního vzdělávání a České školní inspekci jakožto správnímu úřadu umožnit zvyšování kvalifikace inspekčních pracovníků, s přesahy směrem k ředitelům škol a pedagogům. Cílovými skupinami jsou žáci, pedagogové i vedoucí pracovníci škol a školských zařízení a také zaměstnanci České školní inspekce. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

76 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Klíčové aktivity Projekt je tvořen čtyřmi klíčovými aktivitami, které jsou vzájemně úzce propojené a které jako celek komplexně transformují stávající podobu inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy. 1.Vývoj integrovaného systému inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy 2.Inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů 3.Rozvoj vzdělávání pro integrovaný systém inspekčního hodnocení 4.Národní šetření výsledků žáků v počátečním vzdělávání Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

77 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA1: Vývoj integrovaného systému inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy Cílem je vytvořit soubor nových inspekčních postupů, nástrojů a metod pro zjišťování a hodnocení kvality vzdělávání jak na úrovni vzdělávací soustavy, tak na úrovni jednotlivých škol, zejména s ohledem na šest základních funkčních gramotností (čtenářská, jazyková, sociální, matematická, přírodovědná a informační). Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

78 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA1: Vývoj integrovaného systému inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy dlouhodobé záměry inspekční činnosti optimalizace systému inspekčního hodnocení vývoj metodologie pro identifikaci úspěšně fungujících škol i efektivních vzdělávacích programů s propojením na mezinárodní vzdělávací prostor i na vlastní hodnocení vzdělávacích institucí v pilotážích budou ověřeny nové inspekční postupy, bude připraven integrovaný informační systém pro další vzdělávání a bude vytvořena účinná podpora pedagogům ke zvyšování kvality vzdělávání při naplňování cílů vzdělávacích politik. v realizační fázi bude systém zajištěn technologicky rozvojem současného informačního systému ČŠI pro aplikaci nových inspekčních postupů v praxi. Vznikne integrovaný systém pro hodnocení efektivity vzdělávací soustavy a jejích segmentů. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

79 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA2: Inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů Cílem je vytvořit systém pro inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů a zejména vytvořit funkční a uživatelsky příjemnou technologickou platformu pro podporu tvorby a administrace školních vzdělávacích programů ze strany pedagogických pracovníků. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

80 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA2: Inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů koncepční záměr inspekčního hodnocení a průběžné validace školních vzdělávacích programů koordinace a modernizace stávajících monitorovacích a informačních systémů a databází pro hodnocení vzdělávacích programů budována je usnadňující pomocná infrastruktura pro ČŠI a školy určená k efektivní administraci a práci se ŠVP. snížení nadměrné administrativní zátěže spojené s výkonem inspekce ve školách i administrativní zátěže škol jako takových dobrovolné zavádění systému ve školách bude podpořeno novými informačními a komunikačními kanály. Vznikne specifický modul pro integrovaný systém inspekčního hodnocení pro hodnocení kvality vzdělávání podle vzdělávacích programů na institucionální úrovni Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

81 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA3: Rozvoj vzdělávání pro integrovaný systém inspekčního hodnocení Cílem je vybudovat komplexní systém personálního rozvoje ČŠI a důsledné další vzdělávání školních inspektorů, pedagogů i ředitelů škol v problematice nových inspekčních postupů, metod a nástrojů, které budou vytvořeny v rámci projektu a které budou implementovány do hlavní činnosti organizace. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

82 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA3: Rozvoj vzdělávání pro integrovaný systém inspekčního hodnocení koncepční dokument pro inovaci systému dalšího vzdělávání inspekčních pracovníků vzdělávací programy pro jednotlivé cílové skupiny, které budou následně implementovány do vzdělávacího systému České školní inspekce vytvářeny kapacity pro adaptaci inspekčních pracovníků, pedagogů i ředitelů škol na nové inspekční postupy a jejich další vzdělávání Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

83 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA4: Národní šetření výsledků žáků v počátečním vzdělávání Cílem je vybudovat univerzální technologickou platformu pro elektronické ověřování výsledků žáků ve školách, napříč ročníky a předměty, na bázi výběrové i plošné, v důsledku kterého bude možné žákům, rodičům a školám poskytovat účinnou zpětnou vazbu o vzdělávacím procesu. ČŠI získá dosud chybějící nástroj pro hodnocení výsledků vzdělávání, jehož provádění jí ukládá školský zákon. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

84 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA4: Národní šetření výsledků žáků v počátečním vzdělávání Realizace této klíčové aktivity byla nejviditelnější součástí projektu ve školním roce 2011/2012 (prosinec 2011 první pilotní ověřování na vzorku 104 škol, přelom května a června celoplošná generální zkouška v 5. a 9. ročnících základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří) a bude patrně nejviditelnější součástí i v roce 2012/2013. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

85 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA4: Národní šetření výsledků žáků v počátečním vzdělávání univerzální testovací systém, který umožní realizaci certifikovaného ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol i výběrová či plošná šetření v jakémkoli jiném ročníku a v jakémkoli předmětu systém pro tzv. školní testování spojené se školním e-learningem, kdy každý učitel získá možnost provádět vlastní elektronické testování žáků v libovolném ročníku a z libovolných předmětů jako běžný nástroj vlastních evaluačních procesů, včetně nástroje pro tvorbu vlastních elektronických kurzů či možnosti využívat databázi testů sestavených pro celostátní certifikované testování sytém pro tzv. domácí testování, které umožní rodičům využívat online testovací systém pro domácí přípravu svých dětí. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

86 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ KA4: Národní šetření výsledků žáků v počátečním vzdělávání Nejde o vývoj jednoho systému pro státní certifikované testování, ale o soubor elektronických testovacích modulů, které by měly pro své potřeby využívat především školy samotné. Rozpočet pro tříletý vývoj a pilotáže systému elektronického ověřování výsledků žáků je cca 92 mil. Kč (cca EUR), z toho rozpočet pro tříletý vývoj a související aktivity tzv. plošného testování je cca 50 mil. Kč ( EUR). Náklady na provoz systému po ukončení jeho vývoje budou cca 7 mil. Kč ročně (cca EUR). Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

87 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Vláda České republiky se svým programovým prohlášením ze dne zavázala k zavedení pravidelného zjišťování výsledků vzdělávání v 5. a 9. ročníku základního vzdělávání. Po dohodě s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČŠI systém ověřování výsledků žáků celoplošně pilotuje právě v 5. a 9. ročnících základních škol a v odpovídajících ročnících jiných druhů škol. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

88 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ V rámci různých mediálních zkratek je projekt NIQES občas prezentován pouze jako nástroj pro zavedení tzv. plošného testování žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol. Takové posouzení je však nesprávným a nesmyslným zjednodušením cílů projektu a je velmi vzdáleno jeho skutečnému smyslu. Z pohledu České školní inspekce je oblast ověřování výsledků žáků pouze jedním z mnoha nástrojů pro hodnocení kvality české vzdělávací soustavy v intencích školského zákona. Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

89 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Konzultační rada pro nové nástroje inspekčního hodnocení cíl: konzultovat zavádění nových nástrojů do praxe a získat cenné komentáře, podněty a připomínky členy jsou vedoucí představitelé např. Asociace ředitelů základních škol ČR, Asociace pedagogů základního školství ČR, Asociace ředitelů gymnázií ČR, Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Sekce církevního školství České biskupské konference pravidelné distanční i prezenční konzultace, jednání vždy před a po důležitých milnících projednávání organizačních a věcných záležitostí také ve vztahu k ověřování výsledků žáků na žádném z jednání, která se dosud s uvedenými organizacemi uskutečnila, se neobjevily žádné rozpory či nesouhlas s obsahem projektu a zástupci jednotlivých klíčových školských asociací a sdružení obsah projektu NIQES i jeho výstupy včetně tzv. plošného testování podporují Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

90 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012) zapojeno škol, což je 99,8 % všech škol, pro které byla generální zkouška určena (nebyly tedy z realizace zkoušky pro objektivní důvody uvolněny), a žáků těchto škol (tj. 96,4 % ze všech registrovaných) vypracovalo celkem testů. Použito bylo počítačů (průměr 2,2 žáci na 1 počítač) testové úlohy konstruovány jako ověřovací a jejich cílem je porovnání toho, zda žák v příslušném ročníku počátečního vzdělávání umí to, co předepisují externí vzdělávací standardy. Nejde tedy o testy srovnávací, které školy využívají z nabídky některých komerčních společností Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

91 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Výsledky posloužily především žákům žák má ke svým výsledkům přístup ihned po dokončení testu (a škola po ukončení testování); sestavy předdefinovány, v budoucnu bude možné generovat z výsledků přehledy podle vlastní potřeby výsledky žáků měly formu procentní úspěšnosti (podíl správně vyřešených úloh ze všech úloh testu nebo části testu), která je pro žáky srozumitelná a odpovídá cíli testování – ověření míry splnění testovaného standardu Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

92 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Výsledky posloužily především žákům vyhodnocen byl vždy jednak test jako celek, jednak jednotlivé tematické části testu. Žák se tedy dozvěděl, nakolik uspěl v tom, co celý test ověřoval (pokud řešil obtížnější druhou část testu, tak za každou úroveň samostatně), a kromě toho dostal o něco podrobnější informaci o tom, co mu šlo lépe a co hůře na výsledkových sestavách je nejen popis toho, co výsledky o dovednostech a vědomostech žáka vypovídají, ale také srozumitelné vysvětlení, jaké závěry z výsledků činit nelze. Řada negativních vlivů, kterými testování může působit na vzdělávání žáků, vyplývá totiž právě z nevhodné interpretace výsledků a jejich nepřiměřeného zobecňování Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

93 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Stručné celkové zhodnocení výsledků 1. celoplošná generální zkouška (2012) z pohledu úloh, testů, práce žáků s úlohami a vyhodnocením výsledků splnila očekávání  ověřila, že je možné připravit testy odpovídající byť i ne zcela dopracovaným standardům základního vzdělávání,  ukázala, jakými formami úloh je možné (a naopak méně vhodné) jednotlivé dovednosti a vědomosti testovat, jak je třeba před příští celoplošnou zkouškou žáky na řešení úloh připravit, jaká preventivní opatření realizovat v testovací aplikaci i jaké postupy pro vyhodnocení výsledků testování připravit a použít Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

94 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): 9. třída – rozložení výsledků škol Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice český jazyk matematika angličtina

95 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): 5. třída – rozložení výsledků škol Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice český jazyk matematika angličtina

96 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Úspěšnosti úloh Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

97 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Úspěšnosti úloh Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

98 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Korelace úspěšnosti v testu se známkou z předmětu Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

99 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Vliv SVP na úspěšnost v testu (rozdíl v úspěšnosti žáků bez SVP a žáků se SVP) Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

100 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Úspěšnost v testu podle velikosti školy Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

101 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Průnik výsledků ZŠ a VG Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

102 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Závěry z první generální zkoušky testování zkouška prokázala, že plošné elektronické testování žáků s cílem posoudit míru dovedností a vědomostí ve vazbě na externí vzdělávací standardy je bez větších problémů realizovatelné a že výsledky jsou velmi dobře využitelné jak pro žáka a jeho rodiče, tak pro učitele a ředitele škol i pro státní dohledový orgán. zisk mnoha set podnětů od všech typů účastníků zkoušky Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

103 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ První celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků (2012): Závěry z první generální zkoušky testování Závěrečná zpráva o přípravě, průběhu a výsledcích 1. generální zkoušky (dostupná na i konzultace s obornými asociacemi, Konzultační rada pro nové nástroje inspekčního hodnocení elektronický testovací systém, obsah testových úloh i logistické a organizační zabezpečení budou nadále vylepšovány s jednoznačným cílem – minimalizovat zátěž škol a maximalizovat užitek z výsledků. druhá celoplošná generální zkouška opět na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol se uskuteční v termínu 13. května – 7. června 2013 Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

104 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Příprava 2. celoplošné generální zkoušky (2013) Vyhlášení Programu zjišťování výsledků vzdělávání Českou školní inspekcí ve školním roce 2012/2013: ; účast škol v generální zkoušce je povinná testy jsou ověřovací, cílem je zjistit, jak si stojí žáci ve srovnání s externími vzdělávacími standardy celá generální zkouška elektronicky Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

105 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Harmonogram realizace 2. generální zkoušky Přihlašování žáků k účasti: – (30 pracovních dnů) Stahování testových dávek ve školách: – (9 pracovních dnů) Realizace generální zkoušky: – (20 pracovních dnů)  poskytnutí součinnosti zasáhne do činnosti škol, snaha minimalizovat dopady na běžný chod školy Vývoj nových nástrojů inspekčního hodnocení: Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice

106 Regionální školství ČR z pohledu OECD Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

107 OECD využívá dlouhodobých programů, v rámci kterých získává data o jednotlivých zemích na bázi srovnatelných indikátorů. INES (Indicators of Education System) ČR je do tohoto programu zapojena od roku PISA (OECD Programme for International Student Achievement) (Program pro mezinárodní hodnocení žáků) TALIS (Teaching and Learning International Survey) (Mezinárodní výzkum zaměřený na učitele, vyučování a učení) ČR se zapojí poprvé v roce 2013 Nástroje OECD k hodnocení jednotlivých zemí

108 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies) (Mezinárodní srovnání kompetencí dospělých) Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes (Rámce pro hodnocení a zjišťování za účelem zlepšení školních výsledků) Overcoming School Failure:Policies that work (Překonávání školního selhávání) Early Childhood Education and Care (Vzdělávání a péče v raném dětství) Nástroje OECD k hodnocení jednotlivých zemí

109 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Každoročně OECD vydává zprávu Education at a Glance, která je především kvantitativním srovnáváním dat zjišťovaných v rámci projektu INES. Z letošní publikace se regionálního vzdělávání týká velká část těchto zjištění. Kdo se účastní vzdělávání Výsledky za Českou republiku Míra účasti 5–14letých ve vzdělávání v České republice je téměř univerzální, jedná se o 98,1 %, (v 5 ze 14 zemích G20 je průměr 90 %), ve věku 15–19 let je ve vzdělávání 90,2 % obyvatel (v porovnání s 86,7 % v zemích EU21) a s postupujícím věkem míra účasti ve vzdělávání klesá, ve věku 20–29 let je ve vzdělávání 24 % obyvatel (v zemích EU21 jde o 27 %). V období 1995 až 2010 vzrostla u nás míra účasti 20–29letých ve vzdělávání o 14 procentních bodů. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

110 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Kdo se účastní vzdělávání V České republice mohou pětileté děti očekávat, že do věku 40 let se budou vzdělávat 17,8 let (průměr zemí OECD 17,4 let a zemí EU21 je 17,7 let), z toho v plných programech 17,3 roku (9,0 let v primárním a nižším sekundárním vzdělávání, 3,8 let ve vyšším sekundárním vzdělávání, 0,3 roku v postsekundárním neterciárním vzdělávání a 3,4 roku v terciárním vzdělávání) a v částečných programech 0,3 roku. Očekávaná doba vzdělávání se i u nás liší z genderového pohledu – české dívky mohou očekávat, že ve vzdělávání stráví 17,7 roku a chlapci 16,9 roku. Na rozdíl od většiny zemí OECD navštěvuje u nás poměrně velký podíl žáků odborné programy vyššího sekundárního vzdělávání (73 % oproti 46 % v zemích OECD a 53 % v zemích EU21). České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

111 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předškolní vzdělávání V České republice navštěvuje programy preprimárního vzdělávání 60 % tříletých dětí, 85 % čtyřletých dětí, 92 % pětiletých dětí a ve vzdělávání (ať už preprimárním nebo primárním) je 97 % šestiletých dětí. Od roku 2005 mírně poklesla míra účasti malých dětí ve vzdělávání – u tříletých o 5 procentních bodů, u čtyřletých o 6 p.b. a u pětiletých o 4 p.b. Tento mírný nárůst míry účasti může souviset se vzrůstajícím počtem dětí v tomto věku se stále vyšší naplněností mateřských škol. Instituce preprimárního vzdělávání jsou u nás financovány zejména z veřejných zdrojů, a i když se zde platí poplatky za docházku dětí, tvoří soukromé výdaje pouze 8 % výdajů na tyto instituce. V průměru připadá u nás v preprimárním vzdělávání na jednoho učitele 13,9 dítěte (v zemích OECD 14,4 a v zemích EU21 celkem 13,4 dítěte). České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

112 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předškolní vzdělávání Pro srovnání uvádím údaje zemí OECD a EU: Vzdělávání malých dětí je spojováno s lepšími výsledky v pozdějším vzdělávání. Patnáctiletí žáci, kteří se účastnili předškolního vzdělávání, dosahují v testování PISA lepších výsledků oproti těm, kteří předškolním vzděláváním neprošli, dokonce i když se eliminuje vliv socioekonomického zázemí. Ve většině zemí OECD vzdělávání začíná pro většinu dětí v pěti letech. V Belgii, Francii, na Islandu, v Itálii, Norsku, Španělsku a Švédsku dokonce je ve vzdělávání více než 90 % dětí ve věku tří let. Více než tři čtvrtiny 4letých dětí (79 %) jsou v zemích OECD zapojeny do vzdělávání. V zemích Evropské unie je tento podíl ještě vyšší, jedná se v průměru o 83 %. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

113 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Předškolní vzdělávání Komentář: Dlouhodobě jsme měli v ČR pocit, že naše předškolní vzdělávání patří mezi nejlepší na světě. Nepochybně tomu tak bylo a částečně i je, ale aktuální trendy ve výsledcích ukazují, že svět se pohnul výrazně dopředu a z předškolního vzdělávání udělal konkurenční výhodu pro děti, které se již od 5 let připravují na povinné základní vzdělávání. Tomu odpovídá i náročné kurikulum předškolního vzdělávání v mnoha zemích OECD. Na to pak navazují zlepšené výsledky v základních gramotnostech zjišťovaných šetřením PISA. V ČR jsme tento trend nezachytili včas. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

114 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Střední vzdělávání OECD velmi pozitivně hodnotí podíl ukončeného středního vzdělání v ČR ve srovnání s jinými zeměmi OECD, viz tabulka. Druhým ukazatelem, který je velmi pozitivně hodnocen, je nízký podíl populace s nedokončeným středním nebo základním vzděláním České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

115 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Střední vzdělávání Graf A1.2 Podíl obyvatel s nejvyšším dosaženým alespoň vyšším sekundárním vzděláním Země jsou seřazeny sestupně podle podílu obyvatel ve věku 25–34 let s alespoň vyšším sekundárním vzděláním. Zdroj: OECD. Tabulka A1.2a, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2012) České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

116 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Střední vzdělávání Česká republika se historicky řadí mezi země s nejvyšším podílem populace s alespoň vyšším sekundárním vzděláním – dosahuje jej 92 % populace ve věku 25–64 let. V případě mladých lidí se jedná o podíl ještě větší – alespoň vyšší sekundární vzdělání má 94 % mladých lidí ve věku 25–34 let, vyšších hodnot dosahuje pouze Korea – 98 % a podobné hodnoty najdeme na Slovensku, v Polsku a Slovinsku. Navíc většina těch, kteří mají vyšší sekundární vzdělání jako nejvyšší (nevystudovali tedy žádný program terciárního vzdělávání), získala většinou toto vzdělání v odborně zaměřených oborech. Celkem má vyšší sekundární vzdělání jako nejvyšší stupeň 76 % obyvatel, z čehož 71 % ukončilo odborně zaměřené programy a 5 % programy všeobecné. Nízký podíl lidí se všeobecným vzděláním je důsledkem toho, že většina absolventů všeobecných programů (tedy zejména gymnázií) v minulosti i dnes pokračuje ve studiu v terciárním vzdělávání. Česká republika je také zemí s jedním z nejnižších podílů obyvatel, kteří nemají ani vyšší sekundární vzdělání (mají tedy základní vzdělání, anebo jsou bez vzdělání). Podíl takto nevzdělaných obyvatel je pouze 8 % a obdobných hodnot jako Česká republika dosahuje pouze Slovensko (9 % obyvatel). V zemích OECD a EU21 je podíl lidí bez vzdělání poměrně vysoký – v průměru 26 %, resp. 25 %. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

117 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání Zajištění výdajů na vzdělávání, zejména na povinné vzdělávání, je důležitým úkolem státu a ukazatelem jeho priorit. ČR patří mezi země, které mají velmi nízký podíl veřejných výdajů na vzdělávání. Výdaje na jednoho studenta jsou do značné míry ovlivněny výší platů učitelů, penzijními systémy, délkou výuky a počtem vyučovacích hodin, náklady na učební pomůcky a zařízení, typem programu a počtem žáků a studentů v systému. Svoji roli hraje i politika pobídek pro mladé učitele, případně snaha snížit průměrnou velikost třídy nebo kvalifikačními požadavky pro výkon učitelského povolání. Průměrné roční výdaje na žáka a studenta v od primárního po terciární vzdělávání byly v roce 2009 v České republice ve výši US $ přepočtených na paritu kupní síly, v preprimárním vzdělávání se jednalo o US $, výdaje na žáka v primárním vzdělávání byly na úrovni US $, v nižším sekundárním vzdělávání US $, ve vyšším sekundárním vzdělávání US $ a výdaje na studenta v terciárním vzdělávání byly US $. Ve všech případech patřila Česká republika mezi země s nižšími výdaji na žáka a studenta, řadíme se do skupiny zemí jako Estonsko, Maďarsko, Izrael, Polsko, Slovensko. Výrazně nižších hodnot dosahují ze zemí OECD pouze Chile a Mexiko. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

118 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání Pro srovnání uvádím: Průměrné roční výdaje na studenta (od primárního do terciárního vzdělávání) jsou v zemích OECD ve výši US $: na primární úrovni jde o US $, na sekundární úrovni vzdělávání o US $ a v terciárním vzdělávání o US $. V roce 2009 ekonomická krize ve většině zemí zatím příliš neovlivnila výdaje na vzdělávání. Mezi roky 2005 a 2009 vzrostly výdaje na žáka v primárním, sekundárním a postsekundárním neterciárním vzdělávání v průměru zemí OECD o 15 procentních bodů a tím pokračoval výrazný nárůst mezi roky 2000 a Stejně jako v zemích OECD jsou i u nás ve vyšším sekundárním vzdělávání nižší průměrné výdaje na vzdělávání žáka ve všeobecném vzdělávání (5 512 US $) než na žáka v odborně zaměřených programech (6 579 US $). V období 2005 až 2009 se v České republice změnily v primárním, sekundárním a postsekundárním vzdělávání celkové výdaje o 11 % (v zemích OECD o 12 %), celkový počet žáků poklesl o 9 % (v zemích OECD o 2 %), přičemž výdaje na žáka vzrostly o 23 % (v zemích OECD o 15%). České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

119 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání Mezi roky 2000 a 2009 došlo ve 24 z 29 zemí s dostupnými údaji k nárůstu výdajů na žáka na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání o alespoň 16 %, přičemž v Brazílii, České republice, Estonsku, Maďarsku, Irsku, Koreji, Polsku, na Slovensku a ve Spojeném království byl tento nárůst vyšší než 50 %. Ve Francii, Izraeli a Itálii naopak v období mezi roky 2000 a 2009 došlo k poměrně nízkému nárůstu celkových výdajů na tuto vzdělávací úroveň ve výši 10 % a méně. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

120 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Kolik z bohatství státu je vynaloženo na vzdělávání? Indikátor prezentuje míru výdajů na vzdělávání vzhledem k národnímu bohatství. Národní bohatství je odhadováno na základě výše HDP, výdaje na vzdělávání zahrnují veřejné výdaje, výdaje firem a výdaje studentů a jejich rodin. Země investují do vzdělávání zejména proto, aby urychlily ekonomický růst, zvýšily produktivitu a snížily sociální nerovnosti. Podíl výdajů na vzdělávání vzhledem k HDP závisí zejména na rozdílných preferencích různých veřejných a soukromých výdajů. Nicméně výdaje na vzdělávání pocházejí zejména z veřejných zdrojů a jsou úzce spjaty s rozpočty vlád. V době finanční krize však i sektory jako vzdělávání podléhají rozpočtovým škrtům. Úroveň výdajů na vzdělávání je ovlivněna velikostí populace ve školním věku, mírou účasti na vzdělávání, výší učitelských platů, organizací výuky. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

121 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Kolik z bohatství státu je vynaloženo na vzdělávání? V roce 2009 země OECD vydaly na vzdělávání v průměru 6,2 % jejich kolektivního HDP. Tento podíl převyšuje od 7 % v Dánsku, na Islandu, v Izraeli, Koreji, na Novém Zélandu a ve Spojených státech. Pouze 7 z 37 zemí s dostupnými daty vydá na vzdělávání méně než 5 % HDP. Jedná se o Českou republiku (4,8 % HDP), Maďarsko, Indii, Indonésii, Itálii, Slovensko a Jihoafrickou republiku. Výdaje na preprimární vzdělávání tvoří v průměru zemí OECD 9 % celkových výdajů na vzdělávání, resp. 0,5 % HDP. Na primární, sekundární a postsekundární vzdělávání se v průměru zemí OECD vynaloží 64 % celkových výdajů na vzdělávání, resp. 4,0 % HDP. Jde o více než 5 % HDP na Islandu a Novém Zélandu, zatímco Česká republika, Maďarsko, Indie, Indonésie, Japonsko a Ruská federace vydají na preprimární vzdělávání 3 % HDP nebo méně. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

122 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Kolik z bohatství státu je vynaloženo na vzdělávání? Zatímco ve výdajích na terciární vzdělávání jsme se 1,3 % HDP mírně pod průměrem zemí OECD (1,6 %) a zemí EU21 (1,4 %), v primárním, sekundárním a postsekundárním vzdělávání jsme s výdaji na úrovni 2,9 % HDP výrazně pod úrovní zemí OECD (4,0 %) i EU21 (3,8 % HDP). Nicméně tato čísla je nutné analyzovat i s ohledem na celkový počet žáků a studentů vzdělávajících se na těchto úrovních (resp. na jejich struktuře). Na preprimární vzdělávání se v České republice vydají finanční prostředky ve výši 0,5 % HDP (země OECD 0,5 %, země EU21 0,6 % HDP). V případě, že porovnáváme pouze výši veřejných výdajů na vzdělávání, pak Česká republika vydá na vzdělávání 4,2 % HDP (OECD 5,4 % a země EU21 celkem 5,5 %). České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

123 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Kolik času stráví žáci ve třídě? Žáci ve věku 7–8 let v České republice strávili v roce 2010 v průměru ve třídě ve vyučování minimálně 588 hodin (jde o čas přepočtený na 60’ hodiny, nejedná se vyučovací hodiny), žáci ve věku 9–11 let celkem 706 hodin a žáci ve věku 12–14 let celkem 862 hodin. V zemích OECD mají žáci ve věku 7–8 let v průměru 774 hodin povinné výuky za rok. Žáci ve věku 9–11 let mají zhruba o 47 hodin za rok více než žáci ve věku 7–8 let. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

124 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jaký je počet žáků na učitele a jak velké jsou třídy? Obecně: Velikost tříd a počet žáků na učitele jsou často diskutované aspekty vzdělávání. Společně s platy učitelů a věkovou strukturou učitelů má velikost třídy a počet žáků na učitele značný vliv na úroveň běžných výdajů na vzdělávání. Menší třídy (co do počtu žáků) jsou často chápány tak, že umožňují učitelům více se soustředit na individuální potřeby žáků a snižují tak množství času, který učitelé tráví řešením sporů vyplývajících z velkého množství žáků ve třídě. Menší třídy jsou výhodné zejména u výuky specifických skupin žáků, například u žáků ze znevýhodněného prostředí (Krueger, 2002). Celkově je však důkazů o vlivu velikosti třídy na výsledky žáků velmi málo. Existují spíše důkazy o vztahu mezi menšími třídami a aspekty pracovních podmínek učitelů a studijních výsledků (např. umožňující větší flexibilitu pro inovaci ve třídě, lepší morálku učitelů a jejich uspokojení z práce) (Hattie, 2009, OECD, 2009). České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

125 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jaký je počet žáků na učitele a jak velké jsou třídy? Velikost třídy v České republice, tedy průměrný počet žáků na třídu, odpovídá v primárním i nižším sekundárním vzdělávání, průměru zemí EU21, ale je na obou úrovních nižší než průměr zemí OECD. V primárním vzdělávání je u nás v průměru 19,9 žáků ve třídě (průměr OECD je 21 žáků / třídu), takovéto třídy jsou typické i pro veřejné školy, v soukromých školách je ve třídě žáků méně (v průměru 15,9). V nižším sekundárním vzdělávání je u nás ve třídě v průměru 21,4 žáků, což je opět typické i pro veřejné školy (21,5 žáků ve třídě), třídy v soukromých a církevních školách jsou menší (18,9 žáků) (průměr OECD je 23 žáků / třídu). České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

126 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jaký je počet žáků na učitele a jak velké jsou třídy? V počtech žáků na učitelský úvazek je v České republice situace jiná. V preprimárním vzdělávání připadá na jednu učitelku 13,6 dětí (po odečtení asistentů 13,9) – pro porovnání v zemích OECD se jedná o 12,3, resp. 14,4 dětí na učitele a v zemích EU21 jde o 11,6, resp. 13,4 dětí na učitele. V primárním vzdělávání (odpovídá 1. stupni základní školy) připadá na jednoho učitele v průměru 18,7 žáků, což je výrazně více než v zemích OECD (15,9 žáků) i v zemích EU21 (14,3 žáků). V nižším sekundárním vzdělávání (odpovídá 2. stupni základní školy) je situace v porovnání se zahraničím daleko vyrovnanější. Na jednoho učitele připadá v průměru 11,2 žáka, což je sice o něco méně než je průměr zemí OECD (13,7 žáků), ale obdobně jako v zemích EU21 (11,7 žáků). Obdobě ve vyšším sekundárním vzdělávání (odpovídá vzdělávání na střední škole) vyučuje v průměru jeden učitel 12,1 žáka (v zemích OECD 13,8 a v zemích EU21 jde o 12,5 žáků). České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

127 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jak jsou učitelé odměňováni? Platy učitelů představují nejvyšší nákladovou položkou vzdělávání. Společně s alternativními příležitostmi na zaměstnání je výše učitelských platů jedním z faktorů majících vliv na atraktivitu učitelské profese. Platy mají vliv absolventy při rozhodování o tom, zda nastoupí učitelskou dráhu, při rozhodování, zda se znovu vrátí učit po odchodu z učitelské profese nebo zda u učitelské profese zůstanou. Situace českých učitelů je zřejmá z grafu D3.2 České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

128 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jak jsou učitelé odměňováni? Graf D3.2 Minimální a maximální platy učitelů v nižším sekundárním vzdělávní (2010) (Průměrné roční platy učitelů ve veřejných institucích nižšího sekundárního vzdělávání jako ekvivalent US $ přepočtených na paritu kupní síly) Země jsou seřazeny sestupně podle výše platů učitelů na nižší sekundární úrovni vzdělávání po 15 letech praxe s minimální požadovanou kvalifikací. Zdroj: OECD, Argentina, UIS. Tab. D3.4, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2012)www.oecd.org/edu/eag2012 České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

129 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jak jsou učitelé odměňováni? Česká republika patří mezi země s nižší úrovní odměňování učitelů v porovnání se zahraničím. Je nutné poznamenat, že údaje v této publikaci se týkají roku 2010, a nejsou zde zohledněny změny v platových tabulkách z roku 2011 a 2012, kdy došlo k navýšení platů zejména nastupujících učitelů. Výše učitelských platů řadí Českou republiku mezi země jako Polsko, Argentinu, Maďarsko, Slovensko, Estonsko a Indonésii, kde jsou platy učitelů v nižším sekundárním vzdělávání (po 15 letech praxe) na úrovni US $ přepočtených na paritu kupní síly, případně pod ní. Ve většině zemí OECD roste úroveň učitelských platů spolu s úrovní vzdělávání, na které učitelé vyučují. Například v Belgii, České republice, Dánsku a Polsku jsou platy učitelů po 15 letech praxe na vyšší sekundární úrovni vzdělávání o více než 30 % vyšší, než jsou platy učitelů na preprimární úrovni vzdělávání se stejnou délkou praxe. Rozdíly jsou vyšší než 50 % ve Finsku, zejména díky rozdílu v platech učitelů na preprimární a primární úrovni. Rozdíly v platech učitel na jednotlivých vzdělávacích úrovních by měly být interpretovány v souvislosti s požadavky na výkon učitelské profese. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

130 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jak jsou učitelé odměňováni? V nižším sekundárním vzdělávání noví učitelé s minimální kvalifikací vydělávají v průměru US $. Minimální platy se pohybují od méně než US $ v Argentině, České republice, Estonsku, Maďarsku, Indonésii, Polsku a na Slovensku až do více než US $ v Dánsku, Německu, Lucembursku, Španělsku a Švýcarsku. Průměrné platy učitelů na vrcholu platové tabulky s maximální kvalifikací činí průměrné platy US $ a pohybují se od méně než US $ v Argentině. Estonsku, Indonésii a na Slovensku až do více než US $ v Lucembursku a Švýcarsku. Zatímco nárůst platů je postupný v o něco málo více než polovině ze 33 zemí OECD s dostupnými daty, ve zbývajících zemích dochází k nerovnoměrnému zvyšování platů na platové škále. Například v České republice a Řecku jsou v roce 2009 platy na vrcholu šály o téměř polovinu vyšší než platy začínajících učitelů a učitelé v obou zemích musí pracovat 32, resp. 33 let, aby vrcholu platové škály dosáhli. Nicméně v České republice dochází k největšímu platovému postupu v průběhu prvních 10 let výkonu učitelského povolání, v Řecku dochází k platovému postupu rovnoměrněji v průběhu celé kariéry. České školství v mezinárodním srovnání Education at a Glance 2012

131 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt OECD je v současnosti jedním z nejznámějších a nejdůležitějších mezinárodních výzkumů. V roce 2009 se zapojilo 65 (34+31) zemí. Poslední zveřejněné výsledky pochází roku 2009, byly zaměřeny na čtenářskou gramotnost, sledována byla také matematická a přírodovědná gramotnost. Ve čtenářské gramotnosti ČR je jednou z pěti zemí, ve kterých došlo k významnému zhoršení výsledků od roku Tím nejvíce alarmujícím výsledkem je podíl 23% 15letých žáků, kteří nedosahují základní úrovně a v budoucnu by mohli mít problémy při uplatnění v dalším životě (průměr v OECD je 18,8). Významný pokles je rovněž u výsledků chlapců v obou nejvyšších úrovních. V matematické a přírodovědné gramotnosti je výsledek českých žáků průměrný, ale rovněž došlo k poklesu. PISA

132 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Zpráva porovnává důležité prvky systému hodnocení s dalšími 13 zeměmi zapojenými do projektu. ČR obdržela vysvědčení, které upozorňuje na silné a slabé stránky a navrhuje doporučení ke zlepšení. Experti OECD podpořili některé aktuální iniciativy MŠMT a ČŠI, které se týkají hodnocení regionálního školství: – rozšíření hodnotících nástrojů, – zvýšení důrazu na hodnocení výsledků žáků, – zlepšení podmínek pro práci učitelů. Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes (Rámce pro hodnocení a zjišťování za účelem zlepšení školních výsledků)

133 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Konkrétně pozitivně je přijímáno například: národní standardizované testování v 5. a 9. třídách, společná část maturitních zkoušek, externí hodnocení škol Českou školní inspekcí, využití srovnání s příklady dobré praxe využívání tematických zpráv ČŠI pro monitoring systému využívání mezinárodních šetření (PISA, PIRLS, TIMSS,...) pro hodnocení systému, povinné vlastní hodnocení školy = auto evaluace škol, soustředění na výstupy žáků, zaměření rámcových vzdělávacích programů na kompetenční cíle, záměr vypracovat učební standardy nový karierní systém učitelů s jasným propojením na odměňování Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes (Rámce pro hodnocení a zjišťování za účelem zlepšení školních výsledků)

134 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Zpráva uvádí i riziková místa našeho systému hodnocení: riziko selektivnosti, hrozba ve zvyšování nerovnosti, chybí nám národní údaje o výsledcích žáků – reagujeme již nyní vývojem národního systému testování, který umožní sledovat pokrok žáka, třídy, školy i celé soustavy, viz projekt ČŠI nedostatečné kapacity a nedostatek kompetencí pro hodnocení a to od úrovně centrální, přes zřizovatele - kraje a obce až po jednotlivé učitele. chybí nám ucelený rámec hodnocení a provázanost jednotlivých částí hodnotícího systému, chybí nám socioekonomické údaje o žácích a o školách. Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes (Rámce pro hodnocení a zjišťování za účelem zlepšení školních výsledků)

135 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Studie porovnává vzdělávací systémy v 9 zemích OECD a představuje přehled některých ukazatelů rovnosti v oblasti vzdělávání a školní neúspěšnosti v České republice. Důležité zjištění z hlediska vyrovnávání šancí žáků z různého socioekonomického prostředí je to, že v ČR jsou relativně malé rozdíly mezi jednotlivými žáky v jedné škole, ale větší rozdíly mezi školami. To znamená, že se vytvářejí segregované školy, které podstatně ovlivňují výsledky žáků. Citace: Česká republika vyvinula značné úsilí vybudovat vysoce kvalitní a spravedlivý vzdělávací systém, ale stejně jako ve všech vzdělávacích systémech je i zde stále prostor pro zlepšení. Průměrná výkonnost českých žáků v posledním testu PISA je pod průměrem zemí OECD, zatímco vliv sociálně-ekonomického zázemí žáků je nižší než průměr OECD. Overcoming School Failure: Policies that work (Překonávání školního selhávání)

136 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Horší prospěch. Jeden ze čtyř žáků (23,1 %) v České republice byl ve čtení v PISA 2009 hodnocen pod úroveň 2. To znamená, že mu chybí schopnosti potřebné pro fungování na dnešním trhu práce, může existovat riziko předčasného ukončení školní docházky a může být problémem nalézt dobrou práci. Je to srovnatelné s průměrem OECD, kde jde o jednoho z pěti žáků (18,8 %). Sociálně-ekonomické zázemí žáků. V České republice je podle výzkumu PISA 2009 u žáků z nižších sociálně-ekonomických poměrů 2,09krát vyšší pravděpodobnost horšího prospěchu než u jejich vrstevníků s vysokým sociálně-ekonomickým statusem. Průměr zemí OECD je 2,37krát. Žáci, jejichž rodiče dosáhli nízké úrovně vzdělání, mají 1,44krát vyšší riziko horšího prospěchu a – stejně jako ve většině dalších zemí OECD – žáci z imigračního prostředí mají také vyšší riziko horšího prospěchu 1,43krát. Totéž platí i pro chlapce ve srovnání s dívkami (2,16krát). Overcoming School Failure: Policies that work (Překonávání školního selhávání)

137 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Znevýhodněné školy. V České republice je mezi školami velký rozdíl ve výkonu a to naznačuje, že žáci jsou vybíráni na základě studijních schopností. Část této odchylky ve výkonu se vysvětluje sociálně-ekonomickým zázemím žáků. Na znevýhodněných školách tak mají tendenci posilovat sociálně-ekonomické nerovnosti žáků, protože nemohou zmírnit negativní dopad prostředí na žáky, ale ve skutečnosti zesilují negativní vliv na jejich výkon. Odchod žáků. Česká republika je jednou ze zemí OECD s nejnižší mírou odpadlictví, neboť pouze 6 % z 25 až 34letých oproti 19 % v zemích OECD nemá dokončené vyšší střední vzdělání. Nicméně i přes nedostatek oficiálních údajů se ukazuje, že jen málo českých žáků z romských rodin dosáhne této úrovně vzdělání. Výhody vzdělávání. V České republice je zřetelné, že výhody včasného investování do středního vzdělávání převažují nad náklady pro jednotlivce a společnost: jedinci se středním vzděláním mají o 31 bodů vyšší míru zaměstnanosti a současná krize má větší dopad na osoby s nižším vzděláním. Overcoming School Failure: Policies that work (Překonávání školního selhávání)

138 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ OECD zaměřila svoji pozornost na sledování indikátorů v oblasti předškolního vzdělávání a ČR se do této informační sítě zapojila naposledy v roce Výchova a péče v raném dětství stává stále významnější politickou prioritou v mnoha zemích. Rostoucí objem výzkumných poznatků dokazuje, že ECEC má široké spektrum prospěšných dopadů, jako jsou sociální a ekonomické aspekty, lepší pocit pohody dítěte, jeho učební výsledky, základy celoživotního učení, vyrovnání spravedlivosti, snížení chudoby a zvýšení mezigenerační sociální mobility. OECD zpracovalo pro ČR srovnání kurikulárních dokumentů s Novým Zélandem, Norskem a Skotskem (UK). Early Childhood Education and Care (ECEC) (Vzdělávání a péče v raném dětství)

139 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jaké je kurikulum České republiky ve srovnání s ostatními státy? RVP České republiky pro předškolní výchovu (RVP PŠ) je celkově dobře strukturovaný a shrnující dokument, který pojednává o aspektech raného vzdělávání a péče, založených na hodnotách státu a jeho idejích. Zaměřuje se především na výchovu a rané učení a rovněž i na výuku znalostí a kompetencí. Rámec poskytuje jasnou informaci o tom, jak jednotlivá zařízení mohou formovat své programy, jak mají mapovat dětské potřeby, jak mají uspokojovat poptávku rodičů a požadavky kladené na pedagogické pracovníky a vedení škol. Oblasti reflexe se z větší části vztahují ke zlepšování kompetencí pedagogů, založených na sociálních změnách a na podpoře celoživotního učení se zaměřením na mladší děti. Studie uvádí rozdílné přístupy v kurikulu jednotlivých zemí, ale také to v čem se podobají. Early Childhood Education and Care (ECEC) (Vzdělávání a péče v raném dětství)

140 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jaké je kurikulum České republiky ve srovnání s ostatními státy? Například: Kurikula v České republice, Norsku, Skotsku a na Novém Zélandu stanovují, že předškolní vzdělávací instituce mají pomáhat rodinám plnit jejich roli při výchově dětí, jejich růstu a vývoji. V České republice a na Novém Zélandu mají centra ECEC zákonnou povinnost zapojit rodiče do vzdělávacího procesu. V České republice, Norsku a na Novém Zélandu mají rodiče možnost být zahrnuti do rozhodovacích procesů. V České republice to znamená, že rodiče se mohou dobrovolně účastnit na vývoji školního vzdělávacího programu a diskutovat o obsahu tohoto programu. V ČR funguje rozdvojený systém, kde Ministerstvo zdravotnictví je zodpovědné za péči o dítě do 3 let, zatímco rané vzdělávání spadá pod MŠMT. Mnoho zemí s rozdvojeným systémem vytvořilo vzdělávací rámec pro děti ve starším věku, který je pro ECEC vymezen od věku asi 2,5 let nebo 3 let do povinné školní docházky. Toto je rovněž případ ČR: RVP PV ČR zahrnuje děti ve věku od 3 – 6 let (věk pro začátek povinné školní docházky). Early Childhood Education and Care (ECEC) (Vzdělávání a péče v raném dětství)

141 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jaké je kurikulum České republiky ve srovnání s ostatními státy? Nový Zéland, Norsko a Skotsko mají integrovaný systém ECEC pod jedním ministerstvem. Tyto tři země se pokouší sjednotit vzdělání a péči za účelem zajištění holistického vývoje dětí. Tento integrovaný přístup k ECEC se odráží v použití jediného kurikulárního rámce, který pokrývá děti od narození až do počátku povinné školní docházky. Tomu se vymyká Skotsko s kurikulem, přesahující počátek povinné školní docházky. Jejich Curriculum for Excellence pokrývá všechny děti od věku 3 let až do věku 18 let. Kromě toho obsahuje směrnice pro pracovníky ECEC pracující s nejmladšími dětmi (ve věku 0 až 3 let). Česká republika ovšem nemá kurikulární rámec nebo směrnice pro pracovníky s nejmladšími dětmi ve věku 0 až 3 roky. Early Childhood Education and Care (ECEC) (Vzdělávání a péče v raném dětství)

142 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jaké je kurikulum České republiky ve srovnání s ostatními státy? Problematiky kurikulárního sladění a návaznosti. Český rámec pro předškolní vzdělávání je součástí všeobecného vzdělávacího systému a je založen na stejných principech a cílech jako ostatní stupně vzdělávacího systému. Avšak v dokumentu je jen několik explicitních odkazů na primární vzdělávání. Skotské „Curriculum for Excellence“ má například silnou vazbu na základní školu, kde se kurikulum vztahuje na děti od 3 do 18 let, sjednocuje všechny předměty těchto věkových kategorií a zároveň zajišťuje, že předměty jsou přizpůsobeny věku dětí. Ve vzdělávacím dokumentu z Nového Zélandu, jsou explicitní odkazy na kurikulum pro základní školy. Tyto odkazy jasně popisují, co děti mohou očekávat od základní školy, jak to souvisí se zkušenostmi ECEC a jaké aktivity mohou zaměstnanci realizovat k usnadnění přechodu na další vzdělávací stupeň. To může usnadnit přechod z raného vzdělávání na další vzdělávací stupeň. ČR ani Norsko nemají zahrnuty tyto instrukce do svých ECEC rámců. Český rámec také neindikuje, co se očekává ve vztahu ke specifickým kurikulárním předmětům od zaměstnanců: není jasná definice, co mají zaměstnanci učit nebo které aktivity, specifické pro kurikulární předměty, mohou stimulovat dětský vývoj. Early Childhood Education and Care (ECEC) (Vzdělávání a péče v raném dětství)

143 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Jaké je kurikulum České republiky ve srovnání s ostatními státy? Reflexe věkové přiměřenosti. ČR klade malou důležitost na věkovou přiměřenost činností. Český rámec neobsahuje to, jak přizpůsobit dětské aktivity a učení věku dětí. Např. na Novém Zélandu jsou specificky předepisovány různé aktivity pro děti podle věkových skupin, skotské kurikulum rovněž předepisuje různé směrnice pro různé věkové skupiny. Jak české, tak norské kurikulum deleguje tuto úlohu na samotné mateřské školy, čímž jim dává velkou autonomii. To vyžaduje ale také od pedagogických pracovníků velké dovednosti, neboť musí umět přizpůsobit aktivity věku jim svěřených dětí za malé podpory a vedení ze strany rámcového vzdělávacího programu. Early Childhood Education and Care (ECEC) (Vzdělávání a péče v raném dětství)

144 PISA 2009 – výsledky pro ČR Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/

145 Na úvod je třeba zdůraznit, že s výsledky na úrovni jednotlivých krajů je třeba pracovat velmi opatrně. Vzhledem k menšímu počtu škol ve vzorcích reprezentujících jednotlivé kraje může dojít k tomu, že průměrný výsledek kraje může být ovlivněn nestandardním výsledkem jedné nebo více konkrétních škol. Jak již bylo řečeno v první kapitole, srovnání krajů je prováděno na základě výsledků žáků patnáctiletých žáků 9. ročníku základní školy a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.

146 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Na obrázku 5.9 jsou porovnány průměrné výsledky žáků jednotlivých krajů České republiky. Nejslabšího průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti dosáhli patnáctiletí žáci Moravskoslezského a Karlovarského kraje, poněkud lepší byly výsledky žáků kraje Ústeckého a Olomouckého. Žáci těchto čtyř krajů se ocitli na spodní části pomyslného krajského žebříčku též v roce 2006, kdy byla testována jejich přírodovědná gramotnost. Nejlepšího průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti dosáhli v roce 2009 pražští žáci. V Praze je však největší zastoupení žáků víceletých gymnázií, ve vzorku PISA 2009 byl jejich podíl 18,2 %, přičemž v ostatních krajích se pohyboval od 5,6 % (Ústecký kraj) do 10,9 % (Olomoucký kraj).

147 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Obr. 5.9 Výsledky žáků 9. ročníku v krajích (PISA 2009 – Čtenářská gramotnost)

148 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Na obrázku 5.10 jsou zobrazeny průměrné výsledky žáků a index ESCS jednotlivých krajů. Rozdíly v socioekonomickém zázemí vysvětlují 62 % rozdílů ve výsledcích. Kraje, které se nacházejí pod proloženou přímkou, mají výsledky horší, než by odpovídaly průměrné hodnotě indexu ESCS jejich žáků, kraje nad proloženou přímkou mají naopak výsledky lepší. Výrazně horší výsledky, než by odpovídalo socioekonomickému zázemí kraje, mají Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj, výrazně lepších výsledků dosáhli žáci kraje Libereckého.

149 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Obr Průměrný výsledek a průměrný index ESCS v krajích (PISA 2009 – Čtenářská gramotnost)

150 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Na obrázku 5.11 je možné sledovat, jaké množství žáků v jednotlivých krajích nedosáhlo druhé základní úrovně způsobilosti. Nejhorší situace je v Karlovarském, kraji, kde může mít 40 % patnáctiletých žáků v důsledku nedostatečných čtenářských kompetencí problémy v každodenním životě. V Moravskoslezském, Olomouckém a Ústeckém kraji je to zhruba třetina žáků.

151 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Obrázek 5.11 Žáci s omezenými kompetencemi v krajích (PISA 2009 – Čtenářská gramotnost)

152 Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/ Děkuji za pozornost PhDr. Ondřej Andrys náměstek ústřední školní inspektorky pro inspekční činnost Česká školní inspekce Fráni Šrámka Praha 5 tel

153 Prezentace vznikla v rámci projektu „Inovace výuky regionálního rozvoje“ OP VK - CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/


Stáhnout ppt "KVALITA REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ JAKO PODMÍNKA ROZVOJE REGIONU Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, Ústav regionálního rozvoje,"

Podobné prezentace


Reklamy Google