Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

foto I. Klima a klimatický systém Klima (podnebí) je dlouhodobý režim počasí ovlivněný slunečním zářením, globální cirkulací, zemským povrchem a činností.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "foto I. Klima a klimatický systém Klima (podnebí) je dlouhodobý režim počasí ovlivněný slunečním zářením, globální cirkulací, zemským povrchem a činností."— Transkript prezentace:

1

2 foto I. Klima a klimatický systém

3 Klima (podnebí) je dlouhodobý režim počasí ovlivněný slunečním zářením, globální cirkulací, zemským povrchem a činností člověka Podnebí lze popsat pomocí jednotlivých prvků nebo jejich průnikem – klimatickou klasifikací (místa, oblasti) Klimatologie je věda zabývající se podnebím (klimatem) minulým, současným i budoucím Klimatologie se dělí ( podle měřítka vzdušných vírů) na 3 další odvětví MAKROKLIMATOLOGIE zabývá se podnebím v územích >= 100 km 2 MEZOKLIMATOLOGIE zkoumá podnebí na ploše 0,1 až 100 km 2 MIKROKLIMATOLOGIE provádí výzkum v mikroměřítku na ploše do 0,1 km 2 Hlavní úkoly klimatologie jsou Teoreticky objasnit úlohu atmosférických dějů (záření, zemského povrchu, všeobecné cirkulace) při vytváření klimatu Sledovat a pokusit se předpovědět trendy jednotlivých klimatologických prvků (teploty, srážek….) a namodelovat budoucí stav podnebí Podle způsobu zpracování dělíme klimatologii na: Klasickou klimatologii – statistické zpracování dat Dynamickou klimatologii – zkoumá příčiny jevů zjištěných v klasické klimatologii Komplexní klimatologii – definuje klimatické typy a provádí klasifikaci klimatu Co je klima a čím se zabývá klimatologie

4 Schéma jednotlivých složek klimatického systému Obrázek přenosu energie slunce Klimatický systém se skládá z 5 navzájem propojených složek geofyzikálního systému – atmosféry, hydrosféry, litosféry, kryosféry a biosféry (vždy je třeba zohlednit vzájemné interakce)

5 Základním „motorem“ klimatického systému je množství záření dopadajícího na zemský povrch a přeměna krátkovlnného záření na dlouhovlnné vyzařované zemí stejně jako transformace zářivé energie na tepelnou Dlouhovlnné záření odražené od zemského povrchu zachycují částečně vodní páry a molekuly plynů a tak část dlouhovlnného záření se odráží zpět k zemi. Tento jev se nazývá jako skleníkový efekt a bez něj by byla teplota zemského povrchu přibližně o 33°C nižší než je dnes. Skleníkovému efektu vděčíme za současnou globální průměrnou teplotu 15°C. Mezi nejdůležitější skleníkové plyny (GHG) patří vodní pára, oxid uhličitý (CO 2 ) a metan (CH 4 ). Existuje závislost mezi GHG a teplotou atmosféry, s jejich zvyšující se koncentrací roste i globální teplota V minulých tisíciletích se koncentrace (CO 2 ) pohybovala rozpětí ppmv, zatímco v současnosti se blíží jeho koncentrace již 380 ppmv. Do atmosféry se dostávají další GHG jako halogenované uhlovodíky a fluorid sírový. Rostou i koncentrace přízemního O 3 Zvyšování GHG je úzce svázáno s rozvojem industriální společnosti. CO 2 vzniká v důsledku spalování fosilních paliv, CH 4 se dostává do ovzduší z průmyslových provozů a zemědělství. Halogenové uhlovodíky se uvolňují z klimatizačních jednotek, ledniček a sprejů Proti oteplujícímu trendu GHG působí naopak pevné aerosoly a prachové částice produkované lidskou činností. Lesní porosty a fytoplankton oceánů dokáží absorbovat obrovské množství CO 2, degradace lesů a znečisťování moří tak ve svém důsledku dále snižuje schopnost zpomalovat nárůst teploty Radiace a význam skleníkového efektu

6 Schéma skleníkového efektu Krátkovlnné sluneční záření = 342 W/m 2 (solární konstanta na hranici atmosféry) absorbováno v atmosféře = 67 W/m 2 absorbováno zemským povrchem = 168 W/m 2 odraženo oblaky a aerosoly = 77 W/m 2 odraženo zemským povrchem = 30 W/m 2 Dlouhovlné záření zemského povrchu = 390 W/m2 zpětné IR záření atmosféry = 325 W/m2 IR záření směřující z atmosféry = 235 W/m2

7 II. Měření a ukládání klimatologických dat

8 Staniční měření - Síť profesionálních stanic SYNOP (GPRS přenos, dat. kabel) –Automatické klimatologické stanice (GPRS přenos dat) –Manuální klimatologické stanice (data 1 x měsíčně – disketa,mail) –Srážkoměrné stanice (data 1 x měsíčně – papírový výkaz) –Observatoře a terénní měření (různé doby měření, digitalizovaná data) Speciální měření, dálková detekce –Aerologická měření (balónové výstupy – Praha Libuš 4 x denně po 6 hod.) –Satelitní měření (geostacionární družice každých 15 min, polární 8 x denně) –Meteorologické radary – pohyb oblačnosti, detekce množství a intenzity srážek –Sodarová, stožárová měření –Měření na bojích, lodích a letadlech Nepřímé získávání dat –Výpočty modelů (v bodech sítě se počítají teploty, srážky… ERA, NCEP –Další speciální SW, interpolace dat, neuronové sítě…. Měření klimatologických dat

9

10 Teplota a vlhkost vzduchu Vaisala HMP 35D Směr a rychlost větru Vaisala WAV 151 Vaisala WAA 151 Srážkoměr (vytápěný) Meteoservis RM3H Meteorologická čidla Elektronický slunoměr SD5 Meteoservis

11 Prostředky dálkové detekce- satelitní snímky

12 Prostředky dálkové detekce- radary

13 Ukázka výpočtů z modelů Srážky z německého modelu, vítr a srážky z Aladina

14 Platforma ORACLE, vlastní aplikace (nadstavba) CLIDATA Vícevrstevnatá hierarchie – prostor pro jednotlivé obory (klimatologie, hydrologie, čistota ovzduší) Automatické ukládání všech typů dat, importy i exporty dat podle nastavených procesů, algoritmy kontrol Ukládání grafických záznamů a formátů – fotky, mapy Vlastní výpočty (větrné růžice, překročení, normály, extrémy….) Možnost vstupu a výstupu na jiné SW (AnClim, Statistika, Excel…) Automatické replikace mezi servery na pobočkách a v centru (nezničitelnost databáze) Klientský přístup, ochrana hesly a příslušnými právy do určitých oblastí Automatický upgrade nových verzí Databáze Clidata – klimatologická databáze ČHMÚ (základní informace)

15 III. Podnebí Klasifikace klimatu ve světě Základní vlastnosti podnebí v ČR

16 Stejnorodost klimatických prvků v určitém území vymezuje klimatický typ Členění Köppena je provedeno podle teploty a srážek (stupně zavlažení) Klimatické typy mají na zemi zonální charakter – máme 8 klimatických pásem: Pásmo vlhkého tropického klimatu (36% povrchu) - pás deštného pralesa (vlhké, teplé podnebí, malé amplitudy teplot, srážek) - pás monzunový (rozdíly ve srážkách v obdobích – Čerápundží mm srážek) - pás savan (jen mm/rok, vysoké teploty v zimním období) 2 pásma suchého tropického klimatu (11% povrchu) - klima stepí – nevyrovnané srážky, pouze do 800 mm/rok - klima pouští – nejsušší místa na světě, Sahara, Death Valley 57°C, Atacama – beze srážek 2 pásma mírně teplého klimatu (27% povrchu) - suché klima v zimě – V Čína - suché klima v létě – Středomoří - srážkově a teplotně vyrovnané klima – západní pobřeží Evropy Pásmo mírně studeného klimatu (boreální -7 % povrchu pouze na S polokouli) - suché klima v zimě – Bajkal, Sibiř – maximální amplitudy teplot od -60 do +30°C - srážkově a teplotně vyrovnané klima – pobřeží severní Evropy 2 pásma polárního klimatu (19% povrchu) - klima tundry - klima mrazové pouště (trvale zaledněné oblasti Arktidy a Antarktidy – Vostok -89°C Podnebí ve světě

17 Maximální teplotaPraha Uhříněves40,2°C Minimální teplotaLitvínovice u Č.B-42,2°C1929 Maximální denní srážkaNová Louka345,1 mm Maximální výška sněhuLabská bouda315 cm Podnebí ČR Podnebí ČR lze označit jako přechodné mezi přímořským a pevninským, oba vlivy se zde promítají Kontinentalita v podobě vyšší proměnlivosti srážek i teplotních rozdílů roste směrem k východu Výrazná je změna klimatických prvků s nadmořskou výškou (zvyšování srážek, snižování teploty… Nejchladnější a nejdeštivější jsou pohraniční horské masívy, nejteplejší v Čechách Polabí a Poohří na Moravě jižní a střední Morava

18 Klimatické oblasti ČR (E.Quitt, 1975) - Plzeňsko

19 IV. Pozorované změny klimatu

20 Změny teploty na severní polokouli během posledních let

21 Změny teploty na severní polokouli během posledních 150 let

22 Změny teplot a srážek ve střední Evropě ve 20 století Vybrány roční a měsíčních teploty a srážek za období celkem 8 sekulárních stanic v ČR: Brno, Čáslav, Č.Budějovice, Klatovy, Olomouc, Praha-Klementinum, Praha – Karlov, Tábor, ze zahraničí použity stanice Bamberg, Munich, Wien, (Vilnius)

23 Kolísání teplot v průběhu posledních 80 let na sekulárních stanicích

24 Kolísání srážek v průběhu posledních 80 let na sekulárních stanicích

25 Test přítomnosti trendu skupiny 8 sekulárních stanic v ČR 1970 Roční teploty Roční srážky

26 Metoda postupných kumulovaných měsíčních odchylek od normálu Měsíční teploty Měsíční srážky

27 Závěry hodnocení trendu teploty a srážek ve středoevropském regionu U ročních i sezónních teplot byla prokázána statisticky významná přítomnost trendu i jeho vznik (změna) Vznik trendu spadá u většiny stanic do období 1970 až 1980 a to jak u českých stanic tak u stanic Vídeň a Mnichov (Bamberg) Metodou postupných sum teplotních odchylek se rovněž prokázala změna diferencí ročních teplot od průměru – zlom kolem r Významná přítomnost trendu byla detekována u ročních teplot, na jaře a v létě u všech stanic, naopak na podzim a v zimě byla přítomnost trendu statisticky významná jen u některých stanic Významný nárůst teplot ve střední Evropě je v kontextu s globální změnou teploty na severní polokouli U ročních i sezónních srážek nebyla u většiny stanic prokázána statisticky významná přítomnost trendu Vznik trendu, pokud byl detekován, nezkresluje poslední extrémně suchý rok 2003 Významná přítomnost trendu nebyla nalezena ani u většiny měsíců, v Praze a Vídni byla shodně pouze u měsíců duben a říjen Metodou postupných sum relat. odchylek srážek kromě moravských stanic nebyla zřetelná změna průběhu diferencí ročních srážek od průměru Významný nárůst či úbytek srážek nebyl na stanicích ČR ani na vybraných stanicích ve střední Evropě zaznamenán, což je v kontextu s vyhodnocením trendu ročních srážek např. v Sasku

28 V.Skleníkové plyny (GHG)

29 Antropogenní znečistění a skleníkové plyny

30 Roční globální emise – rozdělení na přírodní a antropogenní zdroje

31 Vývoj emisí CO2 za posledních 100 let. skleníkovými plyny antropogenního původu jsou oxid uhličitý, metan, oxid dusný, částečně a zcela fluorované uhlovodíky, fluorid sírový (jejich emise kontrolovány Kjótským protokolem a Rámcovou úmluvou) tvrdé (CFC) a měkké freony (HCFC), halony (jejich emise kontrolovány Montrealským protokolem a jeho dodatky) Nárůst CO 2 téměř na 380 ppmv – nejvíce za let, od roku 1750 o 31% Nárůst koncentrace CH4 za stejné období vzrostla o 151%, koncentrace N2O o 17 %.

32 VI. Modelování klimatu a klimatické scénáře

33 Klimatický systém je nelineární systém, velmi komplikovaný, existují vzájemné vazby mezi atmosférou, hydrosférou, litosférou, kryosférou, biosférou a matematicky nejsme schopni laboratorně namodelovat všechny vazby. Nelze jednoduše extrapolovat trendy (teplot, srážek) – extrapolací bychom potlačili variabilitu a především nepostihli změny budoucí Jediné prozatímní řešení je numericky počítat budoucí vývoj podle obecně platných fyzikálních zákonitostí a vztahů. Simulace jsou rozvíjeny se snahou zakomponovat do výpočtů vliv člověka Mnoho komponent je neznámých a především není zjištěna míra vlivu na celkové schéma Přestože dnes modely jsou již sofistikované a propojují vnější i vnitřní dynamické časoprostorové vztahy v atmosféře, hydrosféře, kryosféře a biosféře, popisují klimatický režim přibližně Výstupy modelů nelze hodnotit jako předpovědi ale jako tzv. projekce dalšího vývoje Stávající modely mají vždy zakomponovány určitou míru antropogeního ovlivnění Scénáře popisují alternativní stavy klimatu budoucnosti, které mohou (ale i nemusí) za předpokládaných skutečností nastat v průběhu např. 100 let Základním zdrojem poznatků jsou globální klimatické modely, které numericky počítají změny klimatu vůči standardnímu referenčnímu období (např ) GCM jsou schopny predikce základních rysů klimatu ve velkoprostorových měřítkách (uzlové výpočtové body jsou vzdálené od sebe minimálně několik set km) Existují metody jak přenést do menších měřítek – RCM (dynamický downscaling) ARPEGE/Aladin RCM si využije vypočtené okrajové podmínky GCM a na menším území (např. centrální Evropa) provede výpočet v hustší síti bodů při stejných fyzikálních rovnicích jako u GCM. GCM je nutno použít, protože lépe simulují velkoprostorové změny meteorologických veličin ve volné atmosféře Klimatické modely

34 Pro modelování klimatu je nutné vzít v úvahu vývoj společnosti v příštích 100 letech, proto byly vytvořeny základní 4 skupiny mezinárodně uznávaných scénářů SRES V rámci 4 skupin je téměř 40 scénářů které jsou variantami různé projekce rozvoje socioekonomické sféry a hlavních ukazatelů jako změny populace, úroveň technologií, využívání alternativních zdrojů a fosilních paliv atd. Scénář A1: velmi rychlý růst ekonomiky, vývoj nových technologií, kulminace populačního nárůstu kolem roku 2050, pak pokles Scénář A1 se dělí na: - A1FI = intenzivní využívání fosilních paliv - A1T = bez fosilních paliv - A1B = vyvážené využívání všech zdrojů energie Scénář A2 odpovídá stálému populačnímu nárůstu (19 miliard na konci 21 stol.) Scénář B1 je založen na globalizaci, zavádění nových technologií Scénář B2 klade důraz na trvale udržitelný rozvoj, podporu regionálních ekonomik, různorodost technolog. Před spuštěním modelového výpočtu je nutno rovněž zvolit příslušný emisní scénář růstu emisí skleníkových plynů, popř. antropogeních aerosolů. Spektrum scénářů očekává nárůst CO 2 na konci 21 stol na ppmv Bohužel ani optimistický scénář B2 (pokles emisí CO 2 do roku 2050) neznamená zastavení jejich růstu koncentrací v atmosféře ani do konce století – přetrvávají několik desítek let Klimatické scénáře SRES

35 Nejde jen o změnu teploty ale o celý souhrn souvisejících prvků v atmosféře, hydrosféře a biosféře, tzn. o změnu chování celého systému a jeho zpětných (převážně negativních) reakcí Rozvinutější země jsou vůči změnám adaptabilnější, rozvojové a chudší země jsou více zranitelné V zásadě existují 3 řešení z hlediska lidské populace Pokud máme podezření na zněnu klimatu důsledkem GHG tak tyto plyny zásadně omezit, prosazuje se celosvětově velmi těžko Druhou možností je adaptace na tyto změny, tedy hledat účinné a levné způsoby jak nepříznivé důsledky omezovat Existuje samozřejmě i kombinace obou způsobů, tedy alespoň zatím regionálně snižovat ve vyspělých zemích produkci GHG a současně začít provádět adaptační řešení Čím dříve se rozhodnou jednotlivé státy realizovat adaptační kroky, tím nižší budou mít v budoucnu ekonomické náklady na odstranění škod způsobených změnou klimatu Klimatické změny – jak se bránit?

36 Projekt „hnojení“ moří železem kvůli nárůstu fytoplanktonu. Fotosyntezující řasy by vázaly CO 2 do uhlíkatých schránek, které by se ukládaly na dně…neznáme dopady na mořské ekosystémy International Agency Weyburn CO 2 Monitoring and Storage Project (Univ.of Alberta, Canada) a Encana Corporation – prakticky vyzkoušena metoda ukládání CO 2 ve vytěžených ložiscích ropy a zemního plynu, CO 2 zůstane i díky vysokému tlaku vody v ložiscích bezpěčně uložen Cesta použití nových technologií (USA). USA sázejí nejprve na další důsledný výzkum, který jednoznačně dokáže antropogenní vliv na klima planety. Následně se vyberou technicky a ekonomicky nejvhodnější technologie pro lapání a ukládání CO 2 Cesta snižování zření dopadajícího na zem – metody zvyšující odrazivost vypadají kuriózně, ale technicky by šly zvládnout (např. flotila mikrobalónků ve stratosféře). Zvýšení odrazivosti o 1% by stačilo kompenzovat dvojnásobný nárůst CO 2 „Klasický“ způsob je snižování koncentrací CO 2 podle Kjótského protokolu z r a následných „změkčených“ limitů z Bonnu 2001 pro jednotlivé státy a schéma vzájemného zápočtu a obchodování limitů CO 2, Původní snížení emisí GHG o 5,6 % bylo změkčeno na 2% v letech Varianty snížení GHG (klasické i „revoluční“ způsoby)

37 Zvyšováním koncentrace CO 2 v atmosféře se rozpouští více CO 2 ve vodě a vzniká ve vodě kyselina uhličitá (H 2 CO 3 ) H 2 CO 3 působí agresivně na vápenné schránky mořských živočichů- otupuje jehlice, změkčuje a rozpouští schránky, leptá korále, narušuje proces dýchání Dříve byl přísun pomalý a vápenné schránky odumřelých živočichů neutralizovaly kyselou vodu z povrchu, v současnosti je však proces okyselení 100 rychlejší a usazeniny na dně nedokážou vodu neutralizovat Kyselost oceánu byla v roce ,16 pH, dnes se kyselost pohybuje kolem 8,05 a koncem století by mohla klesnout na 7,9pH, což by způsobilo pokles ukládání vápníku v mořích o 60%. Začaly experimenty na norském pobřeží, kde v umělých bazénech s planktonem se postupně zvyšují kyselosti vody a zkoumá se adaptace živočichů Pokud člověk bude zvyšovat množství CO 2 neregulovaně do roku 2100, v oceánu nastane kulminace kyselosti v roce 2700 v hloubce pod 1 km v r V té době by již většina živočichů s vápenatými a aragonitovými schránkami v moři nežila Úbytek planktonu změní barvu moří a tmavší modrá bude absorbovat více slunečního záření a opět ohřívat vodu a následně atmosféru…. Hydrosféra: zvyšování kyselosti moří vlivem GHG

38 Pravděpodobné změny klimatu – model HadCM2

39 Změna průměrné roční tloušťky ledu

40 Změna průměrné roční plochy zalednění

41 Změna průměrné roční teploty

42

43 Změna průměrných ročních srážek

44 Změna průměrné roční vlhkosti půdy

45 Změna průměrné zimní teploty

46 Změna průměrné jarní teploty

47 Změna průměrné letní teploty

48 Změna průměrné podzimní teploty

49 Koncentrace GHG v posledních letech

50 Minulá a budoucí koncentrace CO 2 podle scénářů SRES

51 Minulé a budoucí kolísání teploty podle scénářů SRES

52 Změny koncentrací GHG a jejich dopady na klima a hydrosféru

53 Budoucí měna výšky hladiny oceánů podle scénářů SRES

54 Srovnání modelové a pozorované teploty vzduchu pro varianty zahrnutí a vyjmutí antropog. faktoru

55

56

57

58 Rozkolísání klimatického systému bude znamenat obecně zesílení extremit – delší periody sucha, povodně, horké vlny v létě, deštivé a teplé zimy ale i ojedinělý výskyt mrazivých a suchých zim Změny klimatu postihnout i další obory jako vodní hospodářství, lesnictví, zemědělství, zdravotnictví… (migrace rostl. i živočišných druhů, nové nemoci) Bude zapotřebí dalších investic do výstražného a záchranného integrovaného systému k ochraně majetku i lidských životů Pravděpodobná změna klimatických prvků: - největší vzrůst průměrných měsíčních teplot zimních měsících (1,5 – 4,5°C) - nejmenší vzrůst průměrných měsíčních teplot jarních měsících (0,5 – 2,0°C) - mírné zvýšení srážek v zimních měsících do 10% - snížení srážek v letních měsících od 10 – 20 % a rovněž v dubnu Simulace byly provedeny podle modelů ECHAM4 a a HadCM2 Nejistoty spojené s volbou scénáře se týkají velikosti změn, nikoliv skutečnosti zda změna vůbec nastane (to je již víceméně jisté) Na předpokládané změny se musíme již dnes postupně připravovat, jsou nevyhnutelné i ve středoevropském prostoru Očekávané klimatické změny ve střední Evropě

59 Očekávané změny klimatu v ČR Hydrosféra: - pravděpodobný pokles průměrných průtoků v rozpětí 15 až 40 %. - posunu zvýšených průtoků vlivem menších zásob sněhu - snížení hladiny podzemních vod, větší výpar povrchových vod - eutrofizace vod, větší variabilita průtoků, četnější regionální i bleskové Zemědělství: - prodloužení bezmrazového období o 20 – 30 dnů - posunutí počátku vegetačního období na začátek března a konce až do závěru října - období zrání či sklizně mohlo být uspíšeno nejméně o 10 – 14 dnů - ohroženy suchem podstatné části střední a jižní Moravy, střední a severozápadní Čechy - možnost migrace plísní a škůdců ze Středomoří Lesnictví: - v důsledku změny klimatu bude ohroženo přibližně 29 % existujících smrkových porostů - porosty budou náchylnější k destrukci kořenového systému hnilobami a mykózami - příznivé podmínky pro rozvoj hmyzu – lýkožrouta smrkového, degradace pletiv výkyvy tep. Zdravotnictví: - negativní dopady změny klimatu na zdraví se projeví ze stresu z horka - další rozšíření lymské boreliózy Adaptační opatření. - bude nutno rozpracovávat a následně zavádět adaptace, které odhadnuté změny s dostatečným časovým odstupem předjímají nebo naopak taková opatření, která mají schopnost okamžité reakce bezprostředně po vzniku přírodní či jiné katastrofy.

60 V zemské atmosféře vlivem skleníkových plynů a růstu teploty přibývá tepelné energie, která se vlivem cirkulace dostává na různá místa naší planety Rychleji se rozpouští horské ledovce i ledovcový štít v Grónsku a Arktidě a do oceánu se dostává větší množství sladké a chladné vody z tajícího ledu Tato „sladká“ voda blokuje postupně přísun teplé vody z jižních šířek Atlantiku Podle měření Harryho Brydena z britského Národního oceánografického střediska zeslábl Golfský proud o 30 % ve srovnání s předchozími měřeními v letech 1957,1981 a Podle propočtů je možné očekávat snížení teploty vzduchu u Britských ostrovů o 1°C, u Skandinávie až o 2°C, pokud by zcela zanikl, ochlazení by bylo dramatické – až o 6°C a západní Evropa by se dostala na teplotní úroveň doby ledové Je zapotřebí dalších měření a proto zatím velké míry opatrnosti – je to první publikovaný výzkum, úplný zánik Golfského proudu je nepravděpodobný Je však zřejmé, že pobřeží Evropy se nemůže současně oteplovat (podle IPCC prognóz) a současně ochlazovat. Případné ochlazení části Evropy neznamená automaticky změnu trendu globální teploty (začátek globálního ochlazení) ve světě ! Nebo bude vše v Evropě jinak?

61 VIII. Mezinárodní dokumenty a aktivity na zmírnění klimatických změn

62 Kjótský protokolProtokol, podepsaný v Kjótu, který je prvním právním dokumentem, ukládajícím jednotlivým států, světa přijmout svoje závazky na celkové snížení emisí skleníkových plynů do konce roku Montrealský protokol Protokol z roku 1987 o snižování obsahu látek narušujících ozónosféru; modifikován v Londýně (1990), Kodani (1992), Vídni (1995), Montrealu (1997) a Pekingu (1999) vstupuje v platnost (ratifikovaly země jejichž celkové emise do atmosféry převýšily 55% globál. objemu). k V roce 2006 ratifikován již 162 státy, ne USA, Austrále Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Mezinárodní úmluva podepsaná v červnu 1992 v Rio de Janeiro, vytyčující základní povinnosti jednotlivých skupin států s ohledem na rostoucí riziko globální změny klimatu. IPCC Nejpodrobnější vědecké a odborné analýzy jsou koordinovány Mezivládním Panelem změny klimatu (IPCC), který byl společně založen Programem životního prostředí OSN (UNEP) a Světovou meteorologickou organizací (WMO). Shrnutí nejdůležitějších dokumentů

63 Zprávy IPCC - shrnutí 1990 první zpráva IPCC; sumarizace prvních mezinárodně akceptovaných vědeckých výsledků o změně klimatu o klimatických změnách 1995 druhá zpráva IPCC, zevrubná aktualizace mezinárodně akceptovaných vědeckých výsledků o změně klimatu, orientovaná na vědeckou podstatu problému, dopady a možnosti snižování emisí změny klimatu 2001 třetí hodnotící zpráva IPCC, která byla připravována v letech a výsledky jednotlivých pracovních skupin. Dokument připravený ve spolupráci se světovou vědeckou komunitou na vědeckých poznatcích jednoznačně dokládá vážnost problému 2007 vyjde čtvrtá hodnotící zpráva IPCC – první díl vyšel v únoru Konference IPCC v Paříži přijala razantnější formulaci vědeckých prognóz Nárůst globální teploty byl prokázán s vyšší jistotou a změna teploty je velmi pravděpodobně vyvolána zvýšenou koncentrací GHG s mírou spolehlivosti 90 % (v roce %) Podíl člověka na oteplování je jistý, kvantifikovat však přesně nelze Jedenáct z posledních 12 let patří mezi nejteplejší od r. 1850, za posledních 100 let se zvýšila globální teploty o 0,7°C a výška oceánu o 17 cm Řada dlouhodobých změn klimatu byla pozorována v měřítku kontinentů, regionů i nad oceány: změny arktické teploty, zalednění, slanosti vody, extrémních jevů Globální koncentrace GHG se od r stále zvyšují, proces akceleruje, změny teplot v 21 stol. budou velmi pravděpodobně větší než ve 20. stol.

64 Děkuji za pozornost

65 Použité zdroje Základní informace o klimatických změnách – oddělení změny klimatu Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change): Dokument obsahující základní informace o změně klimatu Specializované internetové stránky Environment Canada Stránky britského ministerstva odpovědného za životní prostředí (DEFRA) amerického vědecký program v oblasti změn klimatu stránky americké Akademie věd americký výzkumná organizace zabývající se meteorologií


Stáhnout ppt "foto I. Klima a klimatický systém Klima (podnebí) je dlouhodobý režim počasí ovlivněný slunečním zářením, globální cirkulací, zemským povrchem a činností."

Podobné prezentace


Reklamy Google