Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Mikroekonomie Rovnováha firmy. 3 Osnova přednášky Náklady a jejich členění podle závislosti na objemu výstupů Náklady v krátkém a dlouhém časovém.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Mikroekonomie Rovnováha firmy. 3 Osnova přednášky Náklady a jejich členění podle závislosti na objemu výstupů Náklady v krátkém a dlouhém časovém."— Transkript prezentace:

1 1 Mikroekonomie Rovnováha firmy

2

3 3 Osnova přednášky Náklady a jejich členění podle závislosti na objemu výstupů Náklady v krátkém a dlouhém časovém období Úspory a ztráty ze změn objemu výroby Příjmy a jejich členění Zisk Dokonalá a nedokonalá konkurence Rovnováha firmy Podmínka ukončení činnosti firmy, bod vyrovnání Monopol, oligopol, monopolistická konkurence

4 4 Jaké jsou cíle firmy? Všeobecně uznávaným cílem je v podnikání růst bohatství vlastníků. a z toho odvozený „manažerský“ cíl – maximalizace zisku. Z hlediska praxe je však takovéto pojetí podnikatelských cílů zjednodušující.

5 5 Baumolův model je založený na maximalizaci prodeje při dosažení určitého minimálního zisku, potřebného na dividendy, akceptovatelného akcionáři a na nezbytné investice. Baumol tvrdí, že manažeři se k tomuto modelu fungování firmy uchylují především proto, že věří, že jejich příjmy závisejí mnohem více na objemu aktivit než na zisku z nich, že objem výstupů je „viditelnější“ z hlediska statutu a prestiže managementu a že vysoké zisky jsou z hlediska budoucnosti riskantní, protože lákají konkurenci.

6 Williamsův model vychází z toho, že management maximalizuje svoji užitkovou funkci U = f(S,M,ID), při respektování omezení tvorby zisku určité minimální úrovně, kde: U... funkce užitku managementu S... mzdy pracovníků včetně mezd manažerů M... naturální požitky managementu (luxusní nábytek atd) ID... Investment discretionary - svoboda rozhodování o investicích

7 7 Proč „Zisk ČEZ spadl o 60%“? (HN ) Elektrárenský gigant ČEZ a.s. zakončil třetí čtvrtletí čistým ziskem 2,96 mld. Kč, což je meziroční pokles o 58%.

8 8

9 9 AAA Auto s expanzí přestřelilo (LN ) Skupina autobazarů AAA Auto loni vykázala ztrátu 4,9 milionu eur, tedy v přepočtu asi 120 milionů korun. O rok dříve byla v zisku sedm milionů eur (zhruba 175 milionů Kč). Ztráta je vyšší, než očekával trh, který ji odhadoval kolem 1,2 milionu eur. Sama firma ještě v létě počítala se ziskem 200 milionů korun. Návrat k zisku plánuje již v letošním roce. Výsledky ovlivnil růst nákladů spojený s otevíráním nových poboček. Zprovoznění některých autocenter se zpozdilo, firma měla personální problémy a navíc se snížila dynamika růstu prodeje ojetých aut v posledním čtvrtletí. K tomu na konci loňska silná koruna, která nahrávala individuálním dovozům ojetin do ČR. Skupina AAA Auto loni prodala v pěti zemích aut, což je o 29 procent více než v roce Zhruba o 5000 vozů to ale zaostává za původními plány společnosti. Počet poboček se zvýšil o 20 na 45 autocenter v ČR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Skupina měla na konci roku přes 3830 zaměstnanců, což je o třetinu více než před rokem.

10 10 Q/t 7 mil E - 4,9 mil E ZISK automobilů automobilů

11 11 Produkce, produkční funkce

12 12 Produkční funkce firmy Vstupy představují množinu výrobních faktorů, tj. k výrobě použitých zdrojů, jimiž firma disponuje, a tomuto použití odpovídajících nákladů. kapitál (K, Capital) práce (L,Labor) půda (S, Soil). Q = f (K,L)

13 13 Izokvanty Popišme na jednoduchém příkladu: Výrobce je ovlivněn pouze dvěma výrobními faktory Prací Labor (L) & Kapitálem Capital (K)

14 14 Výroba v dlouhém období (dlouhodobá produkční funkce) Produkční kopec

15 15 Produkce pro dva výrobní faktory (L,K) Práce za rok Q 1 = 55 Izokvanty jsou odvozené z produkční funkce pro výstup 55, 75, and 90. A D B Q 2 = 75 Q 3 = 90 C E Kapitál za rok Izokvantová mapa

16 16 Celkový produkt Práce Výstup A B C D Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor)

17 17 Průměrný produkt Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor) Výstup Práce 30 E Mezní produkt Popis: Nalevo od E: MP > AP & AP je rostoucí Napravo od E: MP < AP & AP je klesající E: MP = AP & AP je na maximu

18 18 Produkce ovlivněná pouze změnou jednoho výrobního faktoru - práce (Labor) Práce Výstup A B C D 8 20 E Výstup Práce Porovnání mezi celkovými a průměrnými, mezními hodnotami

19 19 Efekt technologického pokroku Práce Výstup A O1O1 C O3O3 O2O2 B Změna technologie znamená lepší využití pracovního času, tedy i růst produkce. Zákon klesajícího mezního produktu je ale i zde platný.

20 20 Předpovídal hladomor právě na základě zákona klesajících výnosů. Jsme limitování výrobním faktorem (půdou). Stálý růst populace předčí produktivitu zemědělství. V čem udělal Matlhus chybu? Thomas Malthus a predikce světové zemědělské krize

21 21 Index rostoucího objemu zemědělské výroby Rok Index

22 22 Růst populace K červenci 2007 dosáhla populace lidí na Zemi počtu jedinců s mírně rostoucím tempem růstu s efektivní hodnotou 1,167 % ročně. Růst je zprůměrovaný - v Evropě je lehce záporný, naopak největší je v Africe a Asii. Natalita činí 20,09 narozených a mortalita 8,37 zemřelých na 1000 obyvatel. Růst představuje přibývání cca 77 milionů lidí ročně (218 tisíc denně). Každou sekundu se narodí v průměru 4,1 a zemře 1,9 jedinců. Každých přibližně 110 hodin přibude na Zemi milion obyvatel a tento interval se neustále zmenšuje

23 23 Malthus a hladomor Technologie vytváří přebytek a tím stlačuje ceny dolů. Otázka? Jestliže jídla existuje přebytek, jak je možné vysvětlit jeho nedostatek v určitých oblastech?

24 24 Mezní míra technické substituce Práce Kapitál Izokvanty směřují dolů doprava a jsou konvexní (indiferenční křivky) /3 1/3 Q 1 =55 Q 2 =75 Q 3 =90

25 25 Izokvanty pro dokonale nahraditelné výrobní faktory Práce Kapitál Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 A B C

26 26 Produkce za fixně daného poměru Práce Kapitál L1L1 K1K1 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 A B C

27 27 Výnosy z rozsahu Můžeme se pokusit formulovat závislost mezi velikostí firmy a jejím výstupem 1)Rostoucí výnosy z rozsahu: Výstup je více než dvojnásobný pokud jsme zdvojnásobili i vstupy. Větší výstup je provázen poklesem nákladů (auta) Jedna firma je více efektivní než více firem (náklady na výzkum a vývoj, farmacie) Izokvanty se přibližují

28 28 Výnosy z rozsahu Práce Kapitál Rostoucí výnosy – izokvanty se přibližují A

29 29 Výnosy z rozsahu 2)Konstantní výnosy z rozsahu: pokud jsme zdvojnásobili vstupy, výstup je také přesně dvojnásobný Velikost firmy neovlivňuje efektivitu. Je větší počet producentů. Izokvanty jsou stejně vzdálené.

30 30 Výnosy z rozsahu Práce Kapitál Konstantní výnosy – stejná vzdálenost A 6

31 31 Výnosy z rozsahu 3)Klesající výnosy z rozsahu: Výstup je menší než dvojnásobný pokud jsme zdvojnásobili vstupy. Klesající efektivnost velkých firem Klesající kvalita (zkušenosti) managementu Izokvanty se vzdalují

32 32 Výnosy z rozsahu Práce (hours) Kapitál Klesající výnosy – izokvanty se vzdalují A

33 33 Cobb-Douglasova produkční funkce: Je použitelná pro zkoumání jevů v krátkém i dlouhém období a je dána vztahem: Q = f(K,L) = A*K a *L b Kde A, a, b jsou kladné konstanty. Charakter výnosů z rozsahu je potom závislý na hodnotách „a“ a „b“:

34 34 Náklady na produkci

35 35 Izokosta Představuje důležitý nástroj pro studium substituce. Odpovídá rovnici: Kde: TC - celkové náklady L – objem použité práce K – objem použitého kapitálu w – cena jednotky práce r – cena jednotky kapitálu Po úpravě, která má usnadnit zobrazení na grafu závislosti kapitálu (svislá osa) na práci (vodorovná osa), dostáváme: Výraz w/r u proměnné L vyjadřuje směrnici této přímky (izokosty); záporné znaménko svědčí o jejím klesajícím charakteru.

36 36 Izokosta K/t L/t TC/P K5 TC/P K4 TC/P L4 K3K3 K2K2 K1K1 L3L3 L2L2 L1L1 TC 0 TC 1 TC 2

37 37 Optimum substituce Pro optimální kombinaci vstupů musí platit, že technické možnosti nahrazení kapitálu prací musí být v souladu s ekonomickými možnostmi firmy. Míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS), se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r).

38 38 Optimum Nákladové optimum má proto následující definici: Optimální kombinace vstupů souvisí i s jejich mezními produkty:

39 39 Křivka rostoucího výstupu L/t K/t 0 Q1Q1 TC 1 Q2Q2 Q0Q0 TC 2 TC 3 A B C

40 40 Možné průběhy K/t L/t0 a) b) c)

41 41 Jak se mění náklady při změnách objemu výroby/výstupu firmy?

42 42 Skutečný průběh nákladů?

43 43 Zprůměrování celkových nákladů:

44 44 Po zprůměrování:

45

46 46 Příklad na výpočet AC, MC, AFC a AVC:

47 47 AC = TC / Q

48 48 Úkol: S ohledem na výpočty uvedené na předchozím slide doplňte řádek pro výstup Q = 12!

49 49 Výsledek vyjádřený graficky:

50 50 Příklad, který se může vyskytnout u zkoušky: TC při výrobě 1000 ks jsou Kč. Při snížení výroby o jeden kus na 999 ks se TC sníží na Kč. Které z následujících odpovědí nejsou v uvažovaném rozsahu výroby (t.j ks) správné? a) AC > MC b) AC = MC c) AC < MC d) Řešení není možné, protože neznáme AC e) Řešení není možné, protože neznáme MC

51 51 Odpověď: MC 999,1000 = TC1000 – TC999 = – = 1000 AC1000 = /1000 = 489 => platí odpověď c

52 52 Zvýší firma svoje výstupy, například na Q 2 ?

53 53 „Economies of Scale“, úspory z rozsahu

54 54

55

56

57 57 Velké pivovary mají již 80 % trhu LN ( )

58 58 A situace dnes …(citace z dne )http://www.cspas.cz České pivovary vyprodukovaly v roce 2007 nejvíce piva ve své historii. Celkový výstav dosáhl objemu hl piva. V tuzemsku se spotřebovalo hl Největšími výrobci piva zůstávají Plzeňský Prazdroj, a.s., dále Pivovary Staropramen, a.s. a Budějovický Budvar, n. p. Mezi sedmičku největších pivovarů, které uvaří 86 % piva u nás, dále patří Královský pivovar Krušovice, a.s., PMS Přerov a.s., DRINKS UNION a.s. a Starobrno, a.s. Zbývající pivovary uvaří 14 % a poměr výstavu mezi oběma skupinami je po několik let stabilní. V České republice je v současné době 48 průmyslových pivovarů a jejich počet se několik let nezměnil. Nárůst počtu zaznamenává kategorie mini pivovarů, jejichž počet se blíží k 60.

59 59 Za hlavní faktory "economies of scale" jsou považovány:  vyšší specializace a dokonalejší dělba práce při vyšších objemech výroby  dokonalejší organizace výroby při vyšších objemech výroby  dostatek kapitálu na nové technologie u velkých firem  možnosti dokonalejšího využití surovin a materiálů, např. ve formě tzv. vedlejších výrobků (angl. by-products) u větších firem  lepší podmínky pro rozvoj výrobků a technologií u větších firem.

60 60 Hlavní příčina "diseconomies of scale" problémy organizace a řízení velkých výrobních celků

61 61 Příklady krátkodobých rozhodování: Výrobní kapacity jsou využity pouze na 80 %. Firma získá zakázku, která vytíží zbývajících 20 % kapacit. Odbyt výroby poklesne o 20 %. Jedná se však pouze o krátkodobý pokles a proto management firmy rozhodne, že nebude propouštět žádné pracovníky i přesto, že jejich pracovní kapacita nebude dočasně plně využita. Odbyt výroby poklesne o 20 %. Firma proto sníží kooperaci (t. j. práce, které pro ni dělala jiná firma), aby vytížila vlastní dělníky.

62 62 Příklady dlouhodobých rozhodování: V důsledku nárůstu objemu zakázek se firma rozhodne zdvojnásobit výrobní kapacity pořízením nové výrobní linky V důsledku nárůstu objemu zakázek se firma rozhodne zdvojnásobit výrobní kapacity zavedením druhé pracovní směny. K tomu musí zaměstnat dalších třicet výrobních dělníků a dva techniky. V důsledku poklesu objemu zakázek se firma rozhodne prodat nevyužitý stroj.

63 Case study "Zakázka století?" Firma v současnosti vyrábí 1 mil. ks výrobků a dodává je na tuzemský trh za cenu 100 Kč. Tato cena vytváří cca 10 % zisk, což je v podstatě postačující jak z hlediska vyplácení dividendy vlastníkům, tak z hlediska obnovy a rozvoje firmy. Minulý měsíc obdržel obchodní ředitel nabídku německého partnera na dodávku 1 mil. stávajících výrobků na německý trh s perspektivou opakování kontraktu zhruba ve stejném rozsahu, což by pokrylo období následujících čtyř let. Kromě toho, že současné výrobní kapacity jsou již využity na 100 %, spočívá další problém v tom, že zahraniční odběratel je ochoten platit pouze 90 Kč/ks. Jak se rozhodnete?

64 64

65 Jak lze snížit náklady? Vytvořením „Cost Advantage“ nebo realizací opatření „Cost Reduction“: - Optimalizací dlouhodobých nákladů - Optimalizací fixních nákladů. změnit organizaci. rušit nepotřebná funkční místa. leasing, pronájem. kooperace. fixní měnit na semifixní. řešit problém nevyužitých výrobních zdrojů. modernizace technologií

66 - Optimalizací variabilních nákladů. úspory surovin, energie, materiálů. zvyšování produktivity. racionalizace výroby a výrobků. lepší nákupní ceny. racionalizace mezd - Aplikací progresivních metod řízení výroby:. Make or Buy. MRP, OPT, Just in time. Target Costing. Lean Management. Benchmarking. Down Sizing

67 67 Jak lze zvýšit zisk (= rozdíl mezi příjmy a náklady)? Snížit náklady Zlepšit úroveň prodeje Zvýšit kvalitu Najít jiný trh Změnit výrobní program nový výrobek, vyrábět ziskovější výrobky) Změnou cen? Optimalizací objemu výstupů!

68 68 Příjmy a jejich členění Celkový příjem (angl. Total Revenue, TR) Průměrný příjem (angl. Average Revenue, AR) Mezní příjem (angl. Marginal Revenue, MR)

69 69 Break-even analýza

70

71

72 72 Kde lze uplatnit Break-even analýzu? Business plány: Stanovení minimálního rozsahu výroby Analýza portfolia výrobků (služeb): Příklad ČSA z roku 1993: kategorizace letů na útlumové, potenciálně ziskově a ziskové.

73 Rozhlasová debata o Zetoru: informace, nebo tlachy? (LN – Horizont) Zetor měl být privatizován po klausovsku: 97% kupony, 3% restituční fond. Už tehdy se o Zetor zajímal americký John Deere & Co. Nakonec šla na kupony část Zetoru a víc než 2/3 akcií zůstalo Fondu nár. majetku. Zetor byl postaven na max. výrobu traktorů pro celé RVHP. Aby výroba nesla zisk, musel vyrábět přes traktorů ročně. Po rozpadu RVHP se tolik traktorů prodat nedalo. V této situaci se Konsolidační banka rozhodla Zetor privatizovat. Snadno se našel český zájemce - Motokov. Nabídl víc než John Deere a navíc nepožadoval, aby se banka na restrukturalizaci podílela. Bylo zřejmé, že se Zetor řítí do problémů.

74 74 Co měl udělat management Zetoru? John Deere požadoval, aby se hranice rentability snížila na traktorů - aby bylo jisté, že podnik bude ziskový. To vyžadovalo ostrý řez: odprodej nevytížených kapacit, propouštění atd. Management, spjatý s firmou, razantní řez odmítal, a podnik vyrábějící víc než traktorů (90 % exportoval) hospodařil se ztrátou. Bylo zřejmé, že se Zetor řítí do problémů.

75

76 76 Dokonalá konkurence

77 Dokonalá konkurence (angl. perfect competition) je definována jako tržní struktura, splňující následující podmínky: - V daném segmentu trhu existuje velký počet firem, z nichž každá zaujímá na trhu pouze zanedbatelný podíl. - Všechny tyto firmy vyrábějí homogenní produkt (t.j. spotřebitel nevnímá rozdíly mezi výrobky jednotlivých výrobců). - Dotyčné firmy mají k dispozici dokonalé informace o situaci na trhu. - Platí rovněž podmínka volného vstupu do odvětví.

78 78 Jak funguje trh s dokonalou konkurencí.

79 79 Pro dokonale konkurenční trh platí:

80 80 Rovnováha na trhu s dokonalou konkurencí

81 81 Co se stane, když se na trhu s dokonalou konkurencí začne měnit cena?

82 82 Jaké důsledky to bude mít pro konkrétní firmu?

83 83 Individuální nabídka dokonalého konkurenta? MC = S

84 84 Vzor příkladu ke zkoušce: Firma vyrábí určitý počet jednotek při FC 2000 Kč. Při tomto výstupu jsou TR = Kč, AC = 4 Kč, AVC = 3 Kč, MC = 6 Kč. Při případném zvýšení objemu výroby by se MC dále zvýšily. Firma operuje v podmínkách dokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Které z následujících doporučení je za dané situace správné? a) Snížit objem výrobyb) Objem výroby neměnit c) Objem výroby zvýšitd) Zvýšit cenu e) Snížit cenuf) Ukončit činnost.

85 85 Řešení: Ze zadání úlohy lze vypočítat AFC = AC - AVC = = 1 Kč a dále počet kusů Q = FC / AFC = 2000 / 1 = Dále lze ze zadaného celkového příjmu vypočítat cenu P = TR / Q = / 2000 = 5 Kč. Protože se jedná o trh dokonalé konkurence, platí MR = P = 5 Kč. Z porovnání hodnot určujících rovnováhu firmy (MR a MC) vyplývá, že pro dosažení rovnováhy by měla firma snížit úroveň svých výstupů. Situace vyjádřena na následujícím obrázku.

86 86

87 87 Nedokonalá konkurence Podmínky specifikované výše pro nedokonalou konkurenci zde neplatí

88 88 Formy nedokonalé konkurence: Monopol Oligopol  Monopolistická konkurence  Monopson (jediný spotřebitel)

89 89 Rovnováha monopolu:

90

91 1. Identifikujte křivku poptávky. 2. Jaká cena odpovídá výstupu 4? 3. Při jakém výstupu budou průměrné náklady minimální? Jaká by mohla být při tomto výstupu maximální cena? Jaké budou celkové náklady při tomto výstupu? Jaké mohou být maximální příjmy při tomto výstupu? Jaký může být při tomto výstupu maximální zisk? 4. Při jakém výstupu bude maximalizován zisk? Jaký mezní příjem odpovídá tomuto výstupu? Jaké jsou mezní náklady při tomto výstupu? Jaké jsou průměrné náklady při tomto výstupu? Jaká by mohla být maximální cena při tomto výstupu? Jaký by při tomto výstupu mohl být maximální zisk?

92 92 Jaký zisk vytváří při rovnováze tato firma?

93 93 Co byste doporučili managementu této firmy?

94 94 Rovnováha oligopolu:

95 95 Rovnováha v podmínkách monopolistické konkurence:

96 96 Monopolistická konkurence Existence velkého počtu firem, z nichž každá vyrábí produkt, který je blízkým, nikoli však dokonalým substitutem produktů ostatních firem. Volný vstup firem do odvětví a volný výstup z odvětví. Dodatečnou podmínkou občas bývá ne úplně dokonalá informovanost, s níž se v monopolistické konkurenci občas sekáváme, není to však podmínka nezbytná.

97 97 Monopolistická konkurence Monopolní síla závisí hlavně na stupni diferenciace produktu. Příklady trhu, kde se diferenciace hledá těžko.. : Zubní pasty Prací prášky Mražená zelenina

98 98 Monopolistická konkurence Pro popis monopolistické konkurence Dvě nejdůležitější charakteristiky: Diferencovaný, ale poměrně snadno substituovatelný produkt Volný vstup a výstup

99 99 Modely monopolistické konkurence Chamberlinův model Prostorová interpretace

100 100 Chamberlinův model Tento model předpokládá jasně definovanou „odvětvovou skupinu" (industry group), kterou tvoří velký počet výrobců produkujících statky, které jsou si velmi blízké, nejsou však dokonalými substituty. Rozhodujícím rysem Chamberlinova modelu je dokonalá rovnost postavení všech firem v odvětví.

101 Slide 101 Chamberlinův model – rovnovážný stav P Q D P* Q* MR n MC dndn

102 Slide 102 Prostorová interpretace monopolistické konkurence Interpretace prostorové monopolistické konkurence má tu přednost, že ji lze aplikovat nejen na rozmístění v prostoru, ale i na řadu dalších vlastností produktu. Harold Hotelling - problém dvou prodavačů párků v rohlíku, kteří si mohou bez problémů vybrat na dlouhé pláži místo, které se jim líbí.

103 103 Monopolistická konkurence Otázky: 1)Pokud se trh stává konkurenčnějším, jak se to projevuje na ceně a výstupu? 2)Existuje možnost, jak regulovat monopolistickou konkurenci?

104 104 Monopolistická konkurence Otázky: 3)Jaký je obecně stupeň monopolní síly? 4)Proč se vlastně snažit o diferenciaci produktu? Jakou to má výhodu?

105 105 Ekonomické náklady diferenciace náklady diverzifikace hradí zákazníci, kteří ji nejvíce vyžadují

106 106 Spotřebitelské preference a reklama Adam Smith – Tradiční sekvence John Kenneth Galbraith - revidované sekvence v níž na prvním místě stojí výrobce, nikoli spotřebitel. V Galbraithově pojetí nejprve rozhodne korporace, které výrobky jsou nejlevnější a nejvýhodnější z hlediska výroby, a pak použije reklamu a další prostředky propagace, aby pro tyto produkty vytvořila poptávku.

107 107 Vzor příkladu ke zkoušce: Firma v současnosti vyrábí a prodává 2000 jednotek za cenu 8 Kč / jednotku. Dále je známo, že MR za dané situace činí 4 Kč, FC = 2000 Kč, AC = 4 Kč a MC = 3 Kč. Firma operuje v podmínkách nedokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Která z následujících odpovědí správná? a) Snížit Q b) Q neměnit a zvýšit P c) Zvýšit Qd) Zvýšit P a snížit Q e) Snížit P a zvýšit Qf) Ukončit činnost g) Nic neměnit, firma se nachází v rovnováze.

108 108 Řešení: Platí varianty c) a e). Firma by za dané situace měla zvýšit objem výroby a snížit cenu, čímž by se mohla dostat do rovnováhy, t.j. stavu, kdy bude produkovat maximální zisk. Řešení vyplývá z následujícího obrázku, charakterizu- jícího schematicky situaci, v níž se firma nachází.

109 109 Vyjádřeno graficky:

110 110 Co je na obrázku?

111 111 A na tomto obrázku?

112 112 Proč někdy firma maximalizuje výstup? 1.Udržet si podíl na trhu, odradit konkurenci velikostí. 2.Obrat je viditelnější než zisk, manažeři cítí, že jejich příjmy závisí více na obratu než na zisku. 3.Zisk se za této situace blíží nule a tudíž nepřitahuje konkurenty.

113 113 Jak bude maximalizovat zisk monopol vyrábějící ve dvou závodech pro jeden trh?

114 114 Jak bude maximalizovat zisk monopol vyrábějící v jednom závodě pro dva trhy?

115 115 Zalomená poptávka oligopolisty: Někdy se situace na trhu odvíjí následujícím způsobem: Zvýší-li oligopolista cenu nad P, pak konkurence cenu nezvýší a jeho poptávka se zpružní (ostatní nabízejí substituty). Sníží-li cenu pod P, pak se mu konkurence přizpůsobuje. Jeho poptávka bud v tomto pásmu méně pružná.

116 116 Vyjádřeno graficky:

117 117 Cenová diskriminace: Až dosud jsme předpokládali, že zákazníci monopolu platí stejnou (s poptávkou klesající) cenu. Monopolní síla monopolu však někdy umožňuje stanovovat různým zákazníkům různé ceny (diskriminovat). Rozlišuje se: 1. Diskriminace 1. stupně (ozn. též dokonalá). 2. Diskriminace 2. stupně. 3. Diskriminace 3. stupně.

118 118 Diskriminace 1. stupně – každý zákazník má jinou cenu podle klesající poptávky.

119 119 Diskriminace 2. stupně – zákazníci jsou rozděleni podle cen do skupin.

120 120 Diskriminace 3. stupně Zákazníci jsou rozděleni podle cen do skupin, z nich každá má svoji poptávkovou křivku.

121 121 Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence: Minimální rozsah efektivní výroby jednoho výrobce je velký Vysoké bariéry vstupu Vysoká diferenciace Patentová práva Cla Vysoké dopravní náklady

122 122 Ekonomické důvody:

123 123 Monopoly podle toho, jak vznikly: Institucionální, resp. státní, resp. administrativní monopoly (např. ČD, ČNB, Fond národního majetku) Monopoly ekonomické síly Tajné monopoly

124 124 Monopolní moc Vyjadřuje stupeň monopolizace určitého trhu, projevující se zejména schopností monopolistů ovlivňovat tržní cenu zboží. Míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem na trhu. Například v USA v r.1982 čtyři největší firmy ovládaly 94% trhu domácích chladniček, 90 % trhu cigaret, 80 % trhu piva, 76 % telefonů a 64 % letecké dopravy.

125 125 Lernerův index: Lernerův index je poměr rozdílu ceny a mezních nákladů ku ceně. Pro podmínky dokonalé konkurence a rovnováhy se rovná nule (v tomto případě P = MC). Pro ostatní případy nabývá hodnotu od 0 do 1. Čím vyšší je monopolní moc, tím větší je hodnota koeficientu.

126

127 127 Společenská neefektivnost (negativní aspekty) monopolů: 1. Monopol inkasuje monopolní zisk:

128 Monopol není nucen snižovat svoje náklady

129 129 Dráhy musejí vyrovnat nabídku s poptávkou. (HN ) V. Budínský, ministr dopravy ČR:... Podle názoru ministra je rozpor mezi poptávkou a nabídkou u železnic výrazně vyšší než u autobusové dopravy Situaci zhoršily samy ČD zvyšováním nabídky Do roku 1999 by se měla vyrovnat nabídka s poptávkou v nákladní i osobní dopravě...

130

131 131 Co musejí ČD udělat pro zlepšení své situace?

132 132 Jak je to s autobusovou dopravou?

133 Monopol nabízí méně a za vyšší cenu, než dokonalá konkurence

134 Monopolní trh nemůže fungovat, protože nelze stanovit nabídku monopolu.

135 135 Pozitivní aspekty monopolu: Zpravidla dokonalé výrobky (jsou velcí, mají prostředky na výzkum a vývoj, nemusí na výzkumu šetřit, jejich monopolní pozice je často na dokonalých výrobcích založena) Dobré předpoklady pro využití „economies of scale“

136 136 Tržní selhání se projevují, resp. kompenzují: Externalitami Státními zásahy Distribucí veřejných statků Distribucí státních zakázek Poruchami toku tržních informací

137 137 Externality: Vnějšími efekty výroby nebo spotřeby. Mohou být negativní i pozitivní. Příklad negativních externalit: dopady fungování ekonomiky na životní prostředí. Z hlediska fungování tržního mechanizmu se zejména jedná o přesuny nákladů souvisejících s určitou výrobou na nezúčastněné subjekty, s jejichž důsledky se trh zpravidla bez vnějších zásahů nedokáže vypořádat. Pozitivní externality, např.: včelaři, v Brně BVV.

138 138 Formy zásahů státu na ochranu trhu: Daně Cenová regulace Státní vlastnictví Státní regulace, např. v oblasti sektoru veřejně prospěšných služeb, v dopravě a na finančních trzích a rovněž v oblasti zahraničního obchodu. Antimonopolní politika zakazující určité druhy konkurenčního chování

139 139 Jak je to u nás s regulací cen? Hlavním důvodem je regulace přirozených monopolů: výrobců a distributorů elektřiny, plynu, tepla a vody pošty a telekomunikací železniční dopravy nositelů know how (lékaři, lékárníci atd) monopolů vzniklých nedostatkem nabídky (např. byty)

140 140 Jistým opakem regulace je deregulace. Až do konce 70. let byl letecký trh v USA velmi regulován. Vedlo to k nepřijatelnému zhoršování služeb a zvyšování cen. V roce 1980 proto bylo rozhodnuto o deregulaci trhu. Objevila se silná konkurence, některé firmy zkrachovaly, zvýšil se rozsah letecké přepravy a snížily se ceny daleko od úroveň 70. let. Co se stalo na leteckém trhu v USA?

141

142 142 Deregulace ale nesmí být příliš mnoho. Jak funguje trh osobní letecké přepravy. (Ekonom 16/97) Loni klesly stálé ceny osobní letecké přepravy v průměru o 6 % a počet přepravených osob se zhruba o 8 % zvýšil. Vývoj cen způsobený ostrou cenovou konkurencí nutí i velké letecké společnosti hledat nové cesty k úsporám.

143

144 V USA a jistý čas i v Evropě se vede polemika už od doby kdy vstoupila v platnost deregulace. Tímto opatřením dostaly letecké společnosti možnost létat kamkoli a bez zábran si vzájemně konkurovat. Znamená to tarifní válku a usilovné šetření dokonce i na údržbě a náhradních dílech. Létá se za každou cenu, jen aby podnik nepřišel o výdělky. Piloti jsou naprosto vytíženi, někdy dokonce přetíženi. Kontrolní orgány přimhuřují oko a leccos přehlížejí. Ekonomika a efektivnost letecké dopravy a leteckého podnikání je postavena nad bezpečnost cestujících. ( , 24/97)

145 145 Jak ovlivňuje trh reklama? A) v dokonalé konkurenci stimuluje poptávku i nabídku poptávka se stává nepružnější nabídka pružnější rovnováha na trhu se působením reklamy mění, ale dokonalý konkurent musí neustále respektovat rovnovážnou cenu.

146

147 147 B) v podmínkách monopolu:

148 148 Walt Disney si pohoršil (LN ) Americký zábavní gigant Walt Disney hospodařil ve druhém čtvrtletí s čistým ziskem 226 mil. USD, což je proti 385 mil. USD ve srovnatelném období minulého roku pokles o 41 %. Celkové tržby však vzrostly na 5,51 miliardy USD z předchozích 5,24 miliardy USD. Co se mohlo stát se ziskem firmy Walt Disney?

149 149 Je-li Walt Disney dokonalý konkurent:

150 150 Řešení pro nedokonalou konkurenci:


Stáhnout ppt "1 Mikroekonomie Rovnováha firmy. 3 Osnova přednášky Náklady a jejich členění podle závislosti na objemu výstupů Náklady v krátkém a dlouhém časovém."

Podobné prezentace


Reklamy Google