Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Reprodukční zdraví v České republice. Zajištění sledování reprodukčního zdraví v ČR a základní populační data Část 1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Reprodukční zdraví v České republice. Zajištění sledování reprodukčního zdraví v ČR a základní populační data Část 1."— Transkript prezentace:

1 Reprodukční zdraví v České republice

2 Zajištění sledování reprodukčního zdraví v ČR a základní populační data Část 1.

3 Datové zdroje pro hodnocení reprodukčního zdraví v ČR Český statistický úřad – Hlášení o narození – Údaje o narození, využívané pro výkon státní správy a regionální plánování, ve společenských vědách, pro potřeby mezinárodních organizací a pro informování veřejnosti Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ) – Údaje o reprodukci, zdraví ženy, matky, plodu a dítěte. Podklady jsou mimo jiné používány pro hodnocení kvality péče o matku a dítě – NRRZ sdružuje tyto dílčí registry: Národní registr rodiček (NRROD) – Data od r Národní registr novorozenců (NRNAR) – Data od r Národní registr potratů (NRPOT) – Data od r Národní registr vrozených vad (NRVV) – Data od r Národní registr asistované reprodukce (NRAR) – Data od r. 2007

4 Prenatální screening - v současnosti neexistuje žádný univerzální test. V praxi jsou proto využívány různé druhy testů, které se navzájem doplňují: screening chromozomálních aberací (věk matky, anamnestické údaje), biochemický screening (alfafetoprotein, lidský choriový gonadotropin, volný estriol - výběr těhotných s vyšším rizikem chromozomálních aberací, otevřených defektů neurální trubice a stěny břišní), ultrazvukový screening (malformace, ultrazvukové markery chromozomálních aberací), imunologický screening (detekce asymptomatických infekcí), screening dědičných onemocnění (detekce heterozygotů a presymptomatických nosičů). Prenatální screening

5 Novorozenecký screening - aktivní a celoplošné vyhledávání chorob v jejich časném, preklinickém stadiu Pravidelné klinické vyšetření a diagnostika vybraných onemocnění: – vrozené vývojové vady různých orgánů (srdce a oběhová soustava, močové ústrojí...) – vrozené infekce – vrozené poruchy vývoje kyčlí (dysplazie) – vrozený oční zákal (katarakta) – vyšetření sluchu Novorozenecký laboratorní screening (NLS); v České republice se nyní takto celoplošně vyšetřuje: – vrozená snížená funkce štítné žlázy (kongenitální hypotyreóza - CH) – vrozená nedostatečnost tvorby hormonů v nadledvinách (kongenitální adrenální hyperplazie - CAH) – vrozená porucha tvorby hlenu (cystická fibróza - CF) – 4 dědičné poruchy látkové výměny aminokyselin – 6 dědičných poruch látkové výměny mastných kyselin Novorozenecký screening

6 Porodnost v ČR Část 2.

7 Počet porodů a počet živě narozených v ČR v letech Zdroj: ČSÚ, Demografická příručka ČR, 2013 Vývoj porodnosti po roce 1989 charakterizují především snižování intenzity plodnosti a odklad porodů do vyššího věku. Díky dílčí kompenzaci odložených porodů docházelo postupně k nárůstu počtu porodů s maximem v roce Od té doby počty kontinuálně klesají. V roce 2013 ČSÚ eviduje porodů a živě narozených.

8 Obecná míra plodnosti a průměrný věk matek při narození 1. dítěte v ČR v letech Zdroj: ČSÚ, Demografická příručka ČR, 2013 Obecná míra plodnosti klesla ve sledovaném období až na hodnotu 34,0 živě narozených na tisíc žen fertilního věku v roce Kompenzační efekt odložených porodů způsobil dočasný nárůst až do roku V posledních 3 letech hodnota obecné plodnosti kolísá kolem 43 živě narozených na tisíc žen fertilního věku Průměrný věk prvorodiček se od počátku 90. let zvýšil o 5,6 roku na 28,1 let v roce 2013.

9 Obecná míra plodnosti a průměrný věk matek při narození 1. dítěte v krajích ČR v roce 2013 Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka ČR, 2013 Nejvyšší míry obecné plodnosti pozorujeme v krajích Hl. m. Praha, Středočeském a Jihomoravském. Průměrný věk matek při narození prvního dítěte je nejvyšší v Praze, nejnižší naopak v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Tyto rozdíly do značné míry korespondují se sociodemografickými charakteristikami těchto regionů.

10 Vývoj demografické situace v ČR Část 3.

11 Živě narození a hrubá míra porodnosti v ČR v letech Zdroj: ČSÚ, Demografická příručka ČR, 2013; Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 V nejbližším období se předpokládá pokles počtu narozených dětí, a to především v důsledku předpokládaného poklesu plodnosti a pokračujícího odsunu porodů do vyššího věku. Projekce v dlouhodobém výhledu počítá s postupnou stabilizací nového modelu reprodukčního chování, kdy bude úroveň plodnosti zafixována na nižší úrovni.

12 Průměrný věk v ČR v letech Zdroj: ČSÚ, Demografická příručka ČR, 2013; Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 Podle projekce obyvatelstva ČSÚ populace ČR výrazně zestárne. Nejintenzivněji poroste průměrný věk obyvatel do roku 2035, do kdy se předpokládá meziroční nárůst průměrného věku o více než 0,2 roku. Dále se předpokládá snížení rozdílu průměrného věku mužů a žen, a to zejména v důsledku snižování rozdílu intenzity úmrtnosti mužů a žen.

13 Zastoupení věkové skupiny 65+ v populaci ČR a index stáří v letech Zdroj: ČSÚ, Demografická příručka ČR, 2013; Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 Podíl osob ve věku 65 a více let byl v roce ,8 %. Je očekáván setrvalý růst zastoupení této věkové skupiny v populaci ČR až to až do roku 2059, kdy by měl dosáhnout 34 %. Index stáří, vyjadřující vztah počtu poproduktivní a předproduktivní části obyvatel, byl v roce ,3 %. Podle očekávaného vývoje se do roku 2063 zvýší na až 277 %.

14

15 Kvalita péče o matku a novorozence Část 4.

16 Porody v ČR v roce 2013 podle typu zdravotnických zařízení Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček Zdravotnická zařízení Porody v roce 2013 N%N% Nemocnice celkem94100 % % - z toho baby friendly hospital6468,1 % ,9 % Perinatologická centra intenzivní péče1212,8 % ,8 % Perinatologická centra intermediární péče1010,6 % ,4 % Ostatní nemocnice7276,6 % ,8 % Samostatná porodní asistentka1-70,0 %

17 Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Česká republika Porody v nemocnicích v krajích ČR v roce 2013 podle typu zdravotnického zařízení Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček N = 633,3 % N = ,3 % N = 757,1 % N = ,6 % N = 8100,0 % N = ,0 % N = 40,0 % N = ,0 % N = 683,3 % N = ,5 % N = 475,0 % N = ,3 % N = 10100,0 % N = ,0 % N = 6100,0 % N = ,0 % N = 5100,0 % N = ,0 % N = 633,3 % N = ,8 % N = 1250,0 % N = ,2 % N = 1040,0 % N = ,5 % N = 5100,0 % N = ,0 % N = 580,0 % N = ,4 % N = 9468,1 % N = ,9 % z toho baby friendly hospital Perinatologická centra intenzivní péčePerinatologická centra intermediární péčeOstatní zařízení Kraj:

18 Novorozenecká úmrtnost v letech v okresech ČR Zdroj: ČSÚ, IS Demografie Novorozenecká úmrtnost je definována jako počet zemřelých dětí do 28 dní na tisíc živě narozených. V období dosahovala novorozenecká úmrtnost hodnoty 1,6 zemřelých na 1000 narozených. Počet zemřelých do 28 dní na živě narozených

19 Kojenecká úmrtnost v letech v okresech ČR Kojenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku na tisíc živě narozených. V ČR dosahuje kojenecká úmrtnost dlouhodobě velmi nízkých hodnot. Nejvyšší míry jsou pozorovány především v severozápadních Čechách. Počet zemřelých do 1 roku věku na živě narozených Zdroj: ČSÚ, IS Demografie

20 Kojenecká úmrtnost ve vybraných evropských zemích v roce 2012 Zdroj: Data OECD V úrovni kojenecké úmrtnosti přetrvávají výrazné rozdíly mezi západoevropskými zeměmi a zeměmi bývalého východního bloku. Výjimky představují Česká republika spolu se Slovinskem, kde je kojenecká úmrtnost dlouhodobě významně nízká (pod 3 zemřelé na živě narozených).

21 Rodičky podle věku a začátku prenatální péče v ČR v roce 2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček Více než 78 % všech rodiček podstoupí první prenatální kontrolu již v prvních 12 týdnech těhotenství. Pozdější začátek prenatální péče můžeme pozorovat u mladších věkových skupin žen, přibližně 60 % žen ve věku do 19 let absolvovalo první kontrolu v 1. trimestru.

22 Závažné komplikace těhotenství a porodu podle věku matek v ČR v roce 2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček Komplikace (možno více typů u jedné matky) Věk rodičky Celkem N = 681N = 2 107N = N = N = N = N = hrozící předčasný porod 15 (2,20 %) 48 (2,28 %) 228 (1,72 %) 481 (1,55 %) 477 (1,30 %) 253 (1,26 %) (1,45 %) krvácení před porodem 2 (0,29 %) 12 (0,57 %) 42 (0,32 %) 92 (0,30 %) 123 (0,34 %) 86 (0,43 %) 357 (0,34 %) placenta praevia - 3 (0,14 %) 7 (0,05 %) 43 (0,14 %) 82 (0,22 %) 74 (0,37 %) 209 (0,20 %) předčasné odloučení - 4 (0,19 %) 18 (0,14 %) 39 (0,13 %) 41 (0,11 %) 41 (0,20 %) 143 (0,14 %) izoimunizace -- 8 (0,06 %) 26 (0,08 %) 48 (0,13 %) 29 (0,14 %) 111 (0,11 %) kardiovaskulární - 6 (0,28 %) 23 (0,17 %) 66 (0,21 %) 93 (0,25 %) 68 (0,34 %) 256 (0,25 %) gestační hypertenze 5 (0,73 %) 25 (1,19 %) 250 (1,89 %) 647 (2,08 %) 693 (1,89 %) 505 (2,51 %) (2,05 %) eklampsie, preeklampsie 7 (1,03 %) 15 (0,71 %) 119 (0,90 %) 265 (0,85 %) 263 (0,72 %) 166 (0,83 %) 835 (0,80 %) intrauterinní růstová retardace 14 (2,06 %) 22 (1,04 %) 142 (1,07 %) 240 (0,77 %) 215 (0,59 %) 136 (0,68 %) 769 (0,74 %) jiné 77 (11,31 %) 210 (9,97 %) (9,09 %) (8,65 %) (9,20 %) (10,65 %) (9,33 %) bez komplikací 574 (84,29 %) (85,67 %) (86,23 %) (86,50 %) (86,09 %) (83,41 %) (85,69 %) Výskyt komplikací těhotenství a porodu je vyšší u mladých matek do 18 let a u starších matek od 35 let. Největší podíl připadá na hrozící předčasný porod a na hypertenzi v těhotenství. Celkově se komplikace vyskytují u 14,3 % matek.

23 Počet provedených císařských řezů podle věku matky a jejich podíl na celkovém počtu porodů v ČR v letech Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček Poměrně nepříznivým jevem je kontinuální a zrychlující se nárůst počtu císařských řezů (SC). Protože předcházející SC je jednou z indikací k opětnému SC, otevírá se tím „spirálový efekt“ nárůstu frekvence SC v populaci rodiček. Zatímco v roce 2000 činil podíl císařských řezů 13,1 % z celkového počtu porodů, v roce 2013 to bylo již 25,6 % porodů.

24 Zastoupení císařských řezů (porody per SC) v jednotlivých porodnicích v ČR v roce 2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček Podíl císařských řezů v jednotlivých zařízení se pohybuje od % do %. Tyto podíly jsou silně závislé na celkovém počtu porodů – s rostoucím počtem porodů v nemocnici narůstá také počet komplikovaných případů. Císařské řezy v roce 2013 představovaly 25,6 % všech porodů.

25 Zastoupení epiziotomií (nástřihů hráze) v jednotlivých porodnicích v ČR v roce 2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček Podíl epiziotomií se v jednotlivých zařízeních od 0 % do 62,8 %. Podíly jsou silně závislé na celkovém počtu porodů a také na počtu porodů per SC. Průměrné zastoupení těchto zákroků v ČR činilo v roce ,6 %.

26 Průměrná délka hospitalizace podle způsobu porodu v ČR v letech Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček Průměrná délka hospitalizace po porodu se snižuje, a to jak u vaginálního porodu (o 2,1 dne), tak u císařských řezů (o 4,8 dne). Dochází také ke snižování rozdílu průměrné délky hospitalizace podle způsobu porodu. Zatímco v roce 2000 zůstávaly ženy po císařském řezu o 4,9 dní v porodnici déle než po vaginálním porodu, v roce 2013 byl pobyt těchto žen v porodnici v průměru delší pouze o 2,2 dne.

27 Úmrtí matek v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím v ČR v letech Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr rodiček, Národní registr hospitalizovaných, List o prohlídce zemřelého, Pololetní výkaz L (MZ) 1–02 V České republice umírá v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím v průměru přibližně deset žen na sto tisíc narozených dětí ročně.

28 Živě narození podle porodní hmotnosti a druhu pracoviště v ČR v roce 2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr novorozenců Rizikové porody jsou v ČR vysoce centralizovány do perinatologických a intermediárních center. Meziročně se toto rozdělení příliš nemění. Novorozenci s porodní hmotností 2 500g+ přichází na svět přibližně stejnou měrou v obou typech center, jako v ostatních zařízeních a mimo ně.

29 Úmrtnost dětí ve věku 0-27 dní podle porodní hmotnosti v ČR v letech Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr novorozenců Úmrtnost novorozenců do 28 dní se od roku 2000 snižuje, z 2,1 ‰ na 1,2 ‰ v roce Dochází k výraznému poklesu specifické novorozenecké úmrtnost v nejnižších váhových kategoriích v čase, což je velmi podstatné neboť předčasně narozené děti s porodní váhou pod 750 g mají riziko novorozenecké úmrtnosti nejvyšší.

30 Incidence vybraných komplikací u živě narozených dětí v ČR v letech Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr novorozenců Diagnózy těžká hypoxicko- ischemická encefalopatie novorozence (HIE), syndrom perzistující fetální cirkulace (PFC) a meningitida postihují především donošené novorozence. HIE je v této skupině nejzávažnější diagnózou, která významně ovlivňuje kvalitu dalšího života dítěte. Její incidence je srovnatelná se zeměmi vyspělého světa a v čase se příliš nemění. Počet narozených s PFC narůstá. Výskyt meningitidy je nízký a v čase se příliš nemění.

31 Incidence vybraných komplikací u živě narozených s porodní hmotností do 1500g v ČR v letech Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr novorozenců Tato skupina diagnóz bývá někdy nazývána souborně jako intrakraniální morbidita. Patří sem těžší formy retinopatie nedonošených (ROP), intrakraniální krvácení těžkého stupně (PIVH) a cystická periventrikulární leukomalacie (cPVL). Incidence cPVL je několik po sobě jdoucích let (kromě roku 2009) téměř stejná. Třetí rok po sobě klesá incidence závažného PIVH. U ROP byl nadějný trend v letech 2005–2010. Od roku 2011 je incidence ROP opět vyšší, okolo 2,5%.

32 Asistovaná reprodukce Část 5.

33 Centra a cykly asistované reprodukce v ČR v letech 2007–2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr asistované reprodukce Zvyšuje se také počet započatých cyklů. Meziroční nárůst počtu cyklů v letech 2012 a 2013 byl o více než 17 %. V roce 2013 provozovalo činnost již 41 center asistované reprodukce. Rok Počet center Počet cyklů Průměrný počet cyklů na centrum , , , , , , ,5

34 Cykly asistované reprodukce podle státní příslušnosti ženy v letech 2007–2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr asistované reprodukce Centra asistované reprodukce v České republice jsou také často vyhledávána cizinkami, ať již ze zemí Evropské unie či jiných zemí. V roce 2013 byla více než třetina všech cyklů provedena cizinkám (34,5 %, oproti 14,5 % v roce 2007).

35 Podíl jednotlivých věkových skupin žen na celkovém počtu cyklů v letech 2007–2013 v ČR Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr asistované reprodukce Zastoupení žen ve věku do 34 let na celkovém počtu cyklů se trvale snižuje, v roce 2013 klesl podíl těchto žen pod 50 %, na 47,9 %. Podíl žen ve věku 40 let a vyšším na celkovém počtu cyklů se od roku 2007 zvýšil z 10,7 % na 24,8 % v roce Tento vývoj jistě souvisí s obecným trendem odkladu rodičovství do vyššího věku.

36 Zastoupení hlavní diagnózy u žen s IVF event. ICSI provedených v ČR v roce 2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr asistované reprodukce Základní spektrum patologií ze strany ženy se v čase příliš nemění. Mezi nejčastější patří anovulace, tzn. ovaria obsahují velké množství folikulů, které nedozrávají. Na celkovém počtu cyklů s cílem provést IVF/ICSI (základní postup AR) se významně podílí případy, kdy není zjištěná patologie na straně ženy. Nemalá část těchto případů je způsobena patologií na straně muže. N =

37 Počet cyklů asistované reprodukce na tisíc žen fertilního věku ve vybraných evropských zemích v roce 2010 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr asistované reprodukce, ESHRE 2014, European IVF Monitoring V evropském srovnání se Česká republika řadí k zemím s vyšším než průměrným počtem cyklů AR na 1 tisíc žen fertilního věku. Při porovnávání hodnot za jednotlivé evropské země je třeba brát v úvahu také různé legislativní podmínky.

38 Potraty Část 6.

39 Vývoj počtu potratů, počtu narozených a indexu potratovosti v ČR v letech 1990 – 2013 Zdroj: ÚZIS ČR, Národní registr potratů Na počátku devadesátých let se potrácelo téměř stejné množství plodů, jako se rodilo dětí, index potratovosti se tak blížil 100 %. Od té doby se absolutní počet potratů snižuje, na intenzivním poklesu v průběhu 90. let se podílelo zejména snižování indukované potratovosti, urychlené zavedením poplatku za UPT v roce V roce 2013 bylo evidováno potratů.


Stáhnout ppt "Reprodukční zdraví v České republice. Zajištění sledování reprodukčního zdraví v ČR a základní populační data Část 1."

Podobné prezentace


Reklamy Google