Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Komu se vyplatí další zpřísnění regulace maloobchodu? Marta Nováková prezidentka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Komu se vyplatí další zpřísnění regulace maloobchodu? Marta Nováková prezidentka."— Transkript prezentace:

1 Komu se vyplatí další zpřísnění regulace maloobchodu? Marta Nováková prezidentka

2 Kdo je SOCR? Druhý největší zaměstnavatelský svaz v ČR (25 let existence) Nezávislé a dobrovolné sdružení asociací, aliancí, družstev a firem podnikajících v malo- a ve velkoobchodě, v gastronomických, ubytovacích a dalších službách Zastupuje přes 6000 podnikatelů vytvářejících přibližně pracovních míst V případě novely zákona o významné tržní síle zastupuje: AHOLD Czech Republic, BILLA, Globus, MAKRO Cash & Carry ČR, Penny Market, Lidl Česká republika, TESCO STORES ČR, Kaufland Česká republika, Maloobchodní síť Hruška.

3 Regulace maloobchodu s potravinami

4 Regulace jako cesta ke zlepšení dodavatelsko- odběratelských vztahů v České republice Opatření: Zákon o významné tržní síle (ZoVTS) od Cíl: Ochrana dodavatelů potravin před velkými obchodními řetězci Výsledek: Stav právní i praktické nejistoty ohledně zakázaného jednání Postihy: Od roku 2010 došlo ze strany ÚOHS k udělení pouze 2 pokut (Kaufland v roce 2013, Globus v roce 2015). Důvodem vždy bylo nastavení delší než 30denní lhůty splatnosti faktur za dodané zboží. Globus se proti rozhodnutí odvolal. Podle nezávislé studie vnímají řetězec jeho dodavatelé jako seriózního partnera. Nízký počet šetření dokládá špatnou legislativní kvalitu zákona a popírá jeho smysluplnost.

5 ZoVTS neplní svoje poslání Současnost: Důvody, pro které byl ZoVTS přijímán, jsou dnes již přežité maximální lhůty splatnosti jsou dnes upraveny na základě evropské legislativy v rámci českého obchodního práva; nový občanský zákoník výslovně zakotvuje ochranu slabší strany. Hodnocení: V aktuální podobě těžko použitelný a zbytečný zákon.

6 Novela ZoVTS je legislativní zmetek Novela původní nejasnosti zákona nejenže neodstraňuje, ale ještě je výrazně prohlubuje – zcela nejasně vymezuje, co obchodník nesmí: výčet zakázaných jednání obsahuje i zákaz jednání v EU obvyklých, výčet zakázaných jednání je prakticky nekonečný, za tohoto nejasného stavu, co je zakázáno, jsou stanoveny likvidační sankce až v řádech miliard korun. Navrhovanými změnami v rámci novely ZoVTS budou znevýhodněni spotřebitelé, odběratelé a stát. Na straně obchodních řetězců povede ke „standardizaci“ podmínek a de facto k vyloučení svobodné soutěže.

7 Trvalá změna nákupního chování z malých do velkých prodejen a pro zboží v akcích Propagační akce změnily a ovlivňují naše nákupní chování.

8 Faktory ovlivňující volbu hl. nákupního místa Proč nejvíce nakupujete v prodejně, která je vaším hlavním nákupním místem? N = 1113 (celý vzorek) data v % POLOHA + SORTIMENT + SLEVY + CENY + KVALITA

9 Potraviny v Česku jsou jedny z nejlevnějších v EU ČR má podle Eurostatu šesté nejlevnější potraviny a nealkoholické nápoje v rámci EU (82 % průměru EU). Celkové náklady domácností na spotřebu jsou v ČR 74 % průměru EU, v Německu pak 102 % průměru EU. Graf: Index úrovně cen Potraviny a nealkoholické nápoje EU-28=100 - Zdroj: Eurostat

10 V ČR je na potraviny a nealkoholické nápoje sazba DPH ve výši 15 %, zatímco v Německu pouze 7 %. Od roku 2007 vzrostla sazba DPH v ČR na potraviny o 300 %. Vyšší daňové zatížení potravin znevýhodňuje zákazníky v ČR oproti SRN Graf: Index vývoje cen potravin a nealko a sazby DPH

11 Novela dopadá jen na obchodníky ÚOHS bude moci odběratele sankcionovat i za jednotlivá a v mnohých případech bagatelní pochybení (např. několikadenní zpoždění úhrady faktury). Novela nezohledňuje tzv. podmínku soustavnosti, která je jedním ze základních předpokladů naplnění deliktu zneužití významné tržní síly. Novela popírá fakt, že i dodavatelé mohou disponovat významnou tržní silou. V celé řadě sortimentních kategorií (např. tuky, minerální vody, piva, sušenky) je tržní síla jednoho dodavatele větší než tří největších obchodníků dohromady.

12 Pozice dodavatelů a odběratelů na MO trhu potravin v ČR Velmi nízká koncentrace na straně obchodu. Velmi vysoká koncentrace na straně dodavatelů.

13 Novelizovaný zákon je kontraproduktivní i pro samotné dodavatele Zavádí rovnostářské principy (nostalgie po stavu před rokem 1989?). Uměle redukuje konkurenční principy. Uměle udržuje ekonomicky nekonkurenční producenty. Zpomalení technického a technologického pokroku dodavatelů a výrobkových inovací >> zaostávání za evropskou a světovou konkurencí. Konečný celospolečenský důsledek novely se bude výrazně míjet se záměrem původního zákona i jeho současné novely.

14 Mýty a fakta: ÚOHS M. Jurečka, ministr zemědělství M. Balaštíková, poslankyně PČR (ANO) M. Toman, prezident PK ČR a AK ČR

15 Hrozí růst cen českých potravin? „Jako představitelné náklady u spotřebitele u některých variant se jeví ve zvýšení ceny potravin v důsledku promítnutí nákladů ostatních subjektů na základě aplikace tohoto zákona.“ Zdroj: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k zákonu, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

16 Hrozí pokles množství českých potravin na pultech řetězců? „Vyrovnání smluvních vztahů může přinést jistý náklad smluvní straně s významnou tržní silou a může dojít např. k následnému omezení sortimentu. Toto se může promítnout i do nákladů koncového spotřebitele.“ Zdroj: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k zákonu, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití

17 Marian Jurečka Kvůli novele se dodavatelé domohou vyšších nákupních cen. Obchodník vzhledem k výši zisků – pouhých 1,5 až 2.5 % – nedokáže nárůst nákupních cen absorbovat a bude je muset promítnout do vyšších cen pro zákazníky. „Není racionální důvod pro zdražení potravin v souvislosti s novelou ZoVTS.“ Z důvodu omezení kontroly kvality ze strany řetězců hrozí zhoršení celkové jakosti nabízených potravin. Snížení odpovědnosti dodavatelů za kvalitu výrobků navíc představuje výraznou hrozbu v souvislosti s poškozením značky daného obchodníka. „Obchodní řetězce nemusejí mít vlastní orgány ke kontrole potravin od dodavatelů.“ Navrhovaná tuzemská úprava mezi odběrateli a dodavateli není v EU běžná. Srovnatelná je pouze v Maďarsku a na Slovensku. V Maďarsku: odchod investorů a odliv investic, na Slovensku: zhoršení vztahů mezi řetězci a dodavateli. „Evropská komise by měla připravit opatření, která zamezí nepřiměřené ekonomické síle řetězců, a vytvořit rámcová pravidla pro celou EU.“

18 Připravované zpřísnění regulace dodavatelsko- odběratelský vztahů není v EU běžné S výjimkou Maďarska a Slovenska jsou úpravy vztahů odlišné nebo vycházejí z rozdílných podmínek: německá úprava platí pro všechna odvětví a nedopadá selektivně pouze na některé z nich; italská úprava spočívá na rozdíl od novely na principu závislosti (a chrání tedy skutečně ty malé), platí na obě strany smluvního vztahu a stanoví sankce v rozmezí 516 až eur (ve výjimečných případech 500 tisíc eur); britská úprava vychází ze stavu, kdy čtyři největší řetězce ovládají 85 % trhu – to je neporovnatelné se situací v ČR, kde tři největší řetězce ovládají třetinu trhu. Další příklady: Belgie – jde cestou samoregulace. Bulharsko – podle tamní komise na ochranu hospodářské soutěže se koncept významné tržní síly ukazuje v praxi jako neefektivní (maloobchodníci začnou vyhledávat zdroje v zahraničí a následně upřednostňovat i větší dodavatele na úkor menších). Slovinsko – podepsán etický kodex, kterým se dodavatelsko-odběratelské vztahy v potravinách regulují prostřednictvím „měkkých“ prvků práva.

19 Margita Balaštíková „Česko má snad nejhustší síť těchto stores v Evropě na obyvatele.“ „Vzhledem ke značnému počtu super a hypermarketů nemohou všechny prosperovat.“ „Obchodní řetězce záměrně vytlačují české potraviny z nabídky.“ „Obchodní řetězce přestávají společnosti prospívat.“ Podle průzkumu společnosti GfK Czech má největší prodejní plochu v přepočtu na obyvatele Nizozemsko, druhé je Rakousko a třetí Švýcarsko. ČR skončila až na 19. místě. Podle dalšího průzkumu GfK Czech mezi českými domácnostmi se zvýšila obliba hypermarketů, naopak poklesl zájem o menší prodejny. Čísla hovoří jasně. Podle šetření ministerstva zemědělství se objem tuzemského zboží na pultech prodejen pohybuje mezi 65–85 %. Co potom znamenají obří investice řetězců pohybující se v řádech stovek miliard korun. Obchodníci jsou dále důležitými plátci daní a dávají práci desítkám tisíc lidí.

20 Miroslav Toman Není pravda. Označování původu potravin stanovují právní předpisy jak pro značkové výrobky, tak pro potraviny pod privátní značkou obchodníka. „Obchodní řetězce nemají zájem, aby spotřebitel věděl, odkud potraviny pochází, což jsou například privátní značky.“ V řetězcích se prodává průměrně okolo 75 % potravin od dodavatelů se sídlem v ČR a 20 % od dodavatelů zahraničních. Pokud se stejným přístupem rozumí srovnání tohoto podílu, pak to v důsledku novely ZoVTS opravdu hrozí. „ZoVTS bude tlačit na obchodní řetězce, aby přistupovaly stejně jak k domácím, tak k zahraničním producentům.“ Naprostá chiméra. Obchodník pracuje s celkovou marží. Marže jsou zásadně ovlivňovány prodejem v akcích (téměř 50 % potravin se prodává za akční ceny). Pokud PK ČR předkládá balíček výrobků, kde je marže vyšší, každý obchodník nabídne balíček potravin, u nichž je marže mnohem nižší než průměrná či dokonce záporná. Zajímavé srovnání: průměrný zisk obchodníků 1,5 až 2,5 % průměrný zisk potravinářů 5 až 7 % „Průměrné marže nebo obchodní přirážky jsou okolo 24 %. Když se k tomu připočtou ostatní bonusy, tak marže vystoupají až na 300 %.“

21 Počítat lze i s dopady do tuzemské ekonomiky (utlumení investic obchodníků a s tím spojený růst nezaměstnanosti či pokles výběru daní) Dopady, pokud bude novela schválena Výsledkem schválení novely bude: ZVÝŠENÍ CEN ZBOŽÍ OMEZENÍ TUZEMSKÉHO SORTIMENTU V NABÍDCE OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ POKLES EXPORTU ČESKÝCH POTRAVIN DO ZAHRANIČÍ SE VŠEMI SOUVISEJÍCÍMI DŮSLEDKY

22 SOCR navrhuje zrušení NZoVTS bez náhrady V ČR se na základě evropské praxe rozvíjí Iniciativa pro férový obchod. Subjekty do ní zapojené mají vůli řešit případné problémy bez vměšování státu. ZoVTS nepřispěl ke zlepšení dodavatelsko- odběratelských vztahů v ČR, nenaplňuje hlavní účel předpisů týkajících se ochrany hospodářské soutěže a neslouží ani k ochraně svobodného tržního prostředí a smluvní volnosti. Vztahy v maloobchodě se nijak neodlišují od vztahů v jiných odvětvích (např. stavebnictví, doprava, farmacie) a jsou regulované zákonem o ochraně hospodářské soutěže.

23 DĚKUJI ZA POZORNOST

24 BACK UP

25 Typ hlavního nákupního místa Hlavní nákupní místo potravin (vývoj) N = 1113 (celý vzorek) data v % *malé samoobsluhy a pultové prodejny ROSTE HYPERMARKET / KLESÁ DISKONT A MENŠÍ PRODEJNA


Stáhnout ppt "Komu se vyplatí další zpřísnění regulace maloobchodu? Marta Nováková prezidentka."

Podobné prezentace


Reklamy Google