Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ČESKÉ GEOGRAFICKÉ KURIKULUM: POKUD ZMĚNA, PAK JAKÁ? Jaroslav Vávra, TU v Liberci XII.sjezd ČGS, Ostrava 2010 Zodpovědnost ve vzdělávání padá na učitele.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ČESKÉ GEOGRAFICKÉ KURIKULUM: POKUD ZMĚNA, PAK JAKÁ? Jaroslav Vávra, TU v Liberci XII.sjezd ČGS, Ostrava 2010 Zodpovědnost ve vzdělávání padá na učitele."— Transkript prezentace:

1 ČESKÉ GEOGRAFICKÉ KURIKULUM: POKUD ZMĚNA, PAK JAKÁ? Jaroslav Vávra, TU v Liberci XII.sjezd ČGS, Ostrava 2010 Zodpovědnost ve vzdělávání padá na učitele. Nemůžeme po učiteli požadovat, aby opustil své mentální zvyky, jež jsou tak hluboce zakořeněny v jeho mozku. Člověk neopouští tak snadno svou metodu pedagogické práce jen proto, že existuje pedagogická teorie, která mu doporučuje, aby to udělal … (Bertrand 1998, 88)

2 O BRAZ KLASICKÉ VYUČOVACÍ HODINY ZEMĚPISU ? P ŘÍKLAD Z VIRTUÁLNÍ HOSPITACE VÚP ( BŘEZEN 2010) 2 „Protože si myslím, že gymnázium je předstupeň vysoké školy, tak i k tomu jsem přizpůsobil svou výuku. Výuka bude vedena pomocí výukové prezentace a bude to klasická přímá frontální výuka.“ „[…] očekávám, že se studenti aktivně zapojí do diskuse.“ Třída: kvinta osmiletého gymnázia Téma: fyzická geografie Počet studentů: 15 Zdroj: © Jaroslav Vávra XXII. sjezd ČGS Ostrava

3 O TÁZKY V SOUVISLOSTI S HODNOCENOU VYUČOVACÍ HODINOU Je obsah zaznamenané hodiny přiměřený času jedné vyučovací hodiny? Jak postupovat? Diskutujeme se studenty v hodinách geografie? Jak? Výklad či nějaká jiná metoda? (standardy – stejné cíle s různou úrovní a různé cesty, různé představy o podobě jedné hodiny) 3 © Jaroslav Vávra XXII. sjezd ČGS Ostrava

4 R EVIZE ČESKÉHO ( GEOGRAFICKÉHO ) KURIKULA ? Obecně, s dopadem do geografického vzdělávání Shulmanova koncepce pedagogical content knowledge (PCK) učitelovy (odborné) znalosti a znalosti pedagogického obsahu příprava učitelů konstruktivistická výuka = studenti se učí tak, že mají takové aktivity,aby pochopili zkušenost, a vytvářejí významy 4 © Jaroslav Vávra XXII. sjezd ČGS Ostrava

5 R OZVOJ MYŠLENÍ POMOCÍ GEOGRAFIE / GEOGRAFICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ( ZDROJ : L AMBERT &B ALDERSTONE 2000, 308) a) nový pojmový slovník, který je následně použitý pro vznik formálních modelů b) vytvoření důvěry/jistoty (v konkrétní operační úrovni) při používání pojmového slovníku c) výběr relevantních verbálních nástrojů/metod d) vedení diskuse se žáky, která se vztahuje k: Toto se používá v úvodních hodinách, kde jde o uspořádaný úsudek kognitivní konflikt konstrukce do nové konstruktivní zóny aktivity Bridging přenesení nových koncepcí a vědomostních vzorců do dalšího kontextu testování a vytváření nových představ/konceptů v práci s novými kontexty Správně používané strategie Správné používání verbálních nástrojů/metod Navádí do dalších vědeckých oborů (transdisciplinarita?) Vede k plánování vyučovacích hodin, které mají charakter vědecké metodologie Výsledky a zkušenost použitelné pro celou třídu podílející se učitel podílející se student Aktivita pro malou skupinu / experimentování a rozhovor konstruktivní zóna aktivity Toto se používá tam, kde jsou studenti dotazováni tak, aby museli opustit stávající způsob myšlení metakognice (porovnání vlastních znalostí s novými znalostmi) Konkrétní příprava

6 N ENÍ DOPŘEDU HNED VŠE JASNÉ. P ŘÍKLAD „ MOŘSKÝ PROUD “ XXII. sjezd ČGS Ostrava 6 © Jaroslav Vávra 15 Který mořský proud je studený a který teplý? 15 0 C20 0 C 10 0 C25 0 C

7 P OSUZOVÁNÍ OBSAHU POMOCÍ VZDĚLÁVACÍCH CÍLŮ A TAXONOMIÍ J E TAXONOMIE RÁMEC NEBO MODEL / TEORIE ? XXII. sjezd ČGS Ostrava 7 © Jaroslav Vávra Zdroj: Hudecová 2003 Původní Bloom 1956, revidovaná Anderson 2001 Dimenze vědomostí ( knowledge ) faktická pojmová procedurální metakognitivní spojení kognitivních a afektivních procesů

8 P ŘÍKLAD ZAŘAZENÍ POJMU „ MOŘSKÝ PROUD “ DO KOGNITIVNÍ / AFEKTIVNÍ TAXONOMIE ; HODNOCENÍ Kde vzniká Golfský proud? (zapamatovat) Je teplý nebo studený? A proč? (rozumět ) Jižní část Labradorského poloostrova (Kanada) leží na stejné zeměpisné šířce jako Britské ostrovy. Vysvětlete příčinu toho, že zima v uvedené kanadské oblasti je tužší (nižší teploty) než v Británii. (aplikovat; žáci s porozuměním chápou izolovaně jen vliv zeměpisné šířky) Budou teploty v létě na uvedeném místě Kanady vyšší než v Británii a budou teploty ve Skotsku vyšší než v Moskvě? Vysvětlete. ( analyzovat ; žáci s aplikací chápou jen vysvětlení v zimě; žáci s porozuměním chápou jen vliv zeměpisné šířky) Kognitivně: Vysvětlete, proč je zima tužší (nižší teploty) v Moskvě než ve Skotsku, které leží na stejné zeměpisné šířce. (analyzovat; žáci s porozuměním chápou izolovaně jen vliv zeměpisné šířky) Afektivně: Jak by ses oblékl, kdybys měl jet po Novém roce do Edinburghu a nebo do Moskvy*. Předpokládejme dvě hodiny ve městě po poledni, většina času strávena v ulicích města * kulturní aspekt: v Moskvě by se chystali na oslavu Vánoc, v Edinburghu by byli po oslavách XXII. sjezd ČGS Ostrava 8 © Jaroslav Vávra

9 D ISKUTUJEME SE STUDENTY V HODINÁCH GEOGRAFIE ? J AK ? XXII. sjezd ČGS Ostrava © Jaroslav Vávra 9 Diskuse: Kontroverzní téma Před diskusí Umět klást otázky Znalost faktů a pojmů Znalost procesů a jejich následků Znalost modelů/teorií Při diskusi Učitel řídí/moderuje Dvě i více skupin názorů Závěr diskuse Shrnutí, nemusí/neměl by být jednoznačný závěr! Učitel z virtuální hospitace VÚP: „[Lidé kolem Mrtvého moře] přemýšlí nad poměrně kontroverzním projektem prokopat a spojit Rudé moře s Mrtvým mořem. “ „To je na každém z Vás … Můj názor, já mám rád životní prostředí ….

10 V ÝKLAD ČI NĚJAKÁ JINÁ METODA ? XXII. sjezd ČGS Ostrava 10 © Jaroslav Vávra Výukové kontinuum (Naish et al. 1987, str. 45; in: Kent (ed.) 2000, str. 121)

11 P ŘÍSTUPY POUŽÍVANÉ V ( TERÉNNÍ ) VÝUCE (B LAND ET AL. 1996, STR. 172; IN : L AMBERT &B ALDERSTONE 2000, STR. 97) Aktivity při cvičení Pozorování „co můžeš vidět z okna....“ Zkoumání „Pokud se to pohne, tak to změříš.“ Enquiry-based „Na to není jednoduchá odpověď“ Typ aktivity Zaměřené pozorování Rozhovor a sledování Vedená exkurze do terénu Studium v terénu Testování v terénu Proces zjišťování podle modelu a zjišťování, zda to odpovídá modelu Objevování v terénu Testování hypotéz Řešení problémů Aplikace studovaného Charakteri- stika  Pasivní transmise  Zaměřen na znalosti faktů u učitele  Direktivní řízení  Pasivní pozorování  Bez participace žáků  Aktivní vyhledávání pod vedením učitele  Žák metodicky, systematicky, vědecky, kvalitativně a kvantitativně měří  Interaktivita a hodnocení v centru zájmu žák a žák vede sám sebe  Interpretuje, výsledky s otevřeným koncem s vědeckou a humanistickou kvalitou a kvantitou výsledků  Zaměřené na objevování (Žák chce objevovat) XXII. sjezd ČGS Ostrava 11 © Jaroslav Vávra

12 P ŘÍKLADY VYUŽITÍ VE VÝUCE : PROJEKT minulost současnost budoucnost lokalizace, umístění fyzické/přírodní charakteristiky socioekonomické/ humanistické charakteristiky NORMA/NORMY preference, postoje, hodnoty, (cíle?) Představy (beliefs), představivost víra, ideály, genius loci? RealitaRealita Jazyk „mělo/ mohlo by být“ „má být“ „bylo-je- bude“ Místo (Agnew 1987) význam místa (sense of place) Uspořádání localita (locale) Giddens Fyzický povrch (Physical landscape) Cresswell poloha (location) Myslet geograficky? RealitaRealita

13 Z ÁVĚRY TÝKAJÍCÍ SE ČESKÉHO GEOGRAFICKÉHO KURIKULA bránit se popisnosti (100letý boj) práce s informacemi, znát postupy samostatnost v učení, větší důraz na tvoření zvnitřňování (internalizace), afektivní cíle ne jen kognitivní tematizovat obsah ve spirálové podobě cíle analyzovat pomocí taxonomií, tvorba standardů geografického vzdělávání zařazování diskuse do výuky (v přiměřeném množství) projektová výuka pokud možno v terénu ( geographical enquiry ) XXII. sjezd ČGS Ostrava 13 © Jaroslav Vávra


Stáhnout ppt "ČESKÉ GEOGRAFICKÉ KURIKULUM: POKUD ZMĚNA, PAK JAKÁ? Jaroslav Vávra, TU v Liberci XII.sjezd ČGS, Ostrava 2010 Zodpovědnost ve vzdělávání padá na učitele."

Podobné prezentace


Reklamy Google