Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Praktické základy regionálního rozvoje Ing. Jan Binek, Ph.D. Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 2.0 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Praktické základy regionálního rozvoje Ing. Jan Binek, Ph.D. Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 2.0 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci."— Transkript prezentace:

1 Praktické základy regionálního rozvoje Ing. Jan Binek, Ph.D. Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 2.0 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie

2  www.garep.cz/upol www.garep.cz/upol 2 STUDIJNÍ MATERIÁLY K PŘEDMĚTU Regionální rozvoj a praxe

3  Regionální rozvoj a regionální politika  Strategické plánování a koncepční dokumenty  Souvislosti programového období EU 2014–2020  Nové dokumenty, nástroje, trendy 3 OBSAH PŘEDNÁŠKY Regionální rozvoj a praxe

4 4 Nová doba, nové zkratky Regionální rozvoj a praxe SVL HSÚS IPRÚ AP SRR MAS RAP SRR ITI OP ESIF KPSVL RSK SRKNDÚD MPIN

5 ČLENĚNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY 5 Státní správa Veřejná správa Územní samospráva  vláda – ministerstva  ústřední správní úřady podřízené ministerstvům  jiné ústřední orgány státní správy  územní správní úřady zájmová či profesní sdružení osob (např. stavovské komory, VŠ) Zájmová samospráva kraje, obce (svazky obcí) Samospráva

6 Smíšený model veřejné správy – obce se v přenesené působnosti podílejí na výkonu státní správy *K 1. 1. 2016 vzniklo zrušením (VÚ Brdy), nebo zmenšením vojenských újezdů dalších 6 obcí. 6 KOMPETENCE OBCÍ Kategorie obce Počet k 1. 1. 2016 Obec se základním rozsahem přenesené působnosti6 259* Obec s pověřeným obecním úřadem393 Obecní úřad obce s rozšířenou působností205 Obec se stavebním úřadem697 Obec s matrikou1282

7  Metodologie = soustava konzistentních teoretických principů, metod a způsobu popisu, analýzy a objasňování jevů (kritické zkoumání a hledání metod)  Metodika = pracovní postup, soubor pracovních kroků a metod k dosažení cíle  Metoda = postup nebo návod, jak získat správné poznatky, prostředek poznání  Empirické – zejména pozorování a klasifikace  Teoretické – např. třídění, analýza, syntéza, indukce, dedukce, modelování a celá řada dalších 7 METODOLOGIE, METODIKA, METODA

8 REGIONÁLNÍ ROZVOJ A REGIONÁLNÍ POLITIKA Vstupní otázky  Co si představujete pod pojmem rozvoj?  V čem spočívá rozvoj obce, kraje, státu?  Jaký zákon upravuje záležitosti regionálního rozvoje?  Jaký zákon upravuje územní plánování?  Co je cílem regionální politiky?  Co je to metoda Leader? 8 Regionální rozvoj a praxe

9 = Proces pozitivních změn – zlepšení kvantitativních (extenzivní rozvoj), ale zejména kvalitativních (intenzivní rozvoj) charakteristik dané oblasti (nejčastěji přírodní a sociálně- ekonomické oblasti)  Rozvoj x růst  Regionální růst je chápán jako zvýšení celkového produktu regionu v daném časovém období, regionální rozvoj je oproti tomu představován celým komplexem procesů, které probíhají uvnitř regionu.  Udržitelný rozvoj: rovnováha mezi sociální, ekonomickou a environmentální oblasti.  Rozvoj obce x rozvoj kraje x rozvoj státu  Koncept NIMBY: „Not in my backyard.“ 9 CO JE TO ROZVOJ?

10 PROSTOROVÝ ROZVOJ V souvislosti s regionálním (obecním) rozvojem a územním rozvojem využíváme jako souhrnný pojem prostorový rozvoj. 10 Regionální rozvoj a praxe Regionální politika – ovlivnění socioekonomické činnosti v prostoru zejména iniciačními nástroji Územní plánování – řešení účelného využití a prostorového uspořádání území za využití zejména regulačních nástrojů Regionální rozvoj – vyšší využití a zvýšení potenciálu daného regionu koordinace Územní rozvoj – zhodnocení území PROSTOROVÝ ROZVOJ

11 SOUVISLOSTI ROZVOJE  Rozvoj je kategorií subjektivní. Je veličinou, která se odvíjí od hodnotové orientace občanů, lokálních autorit apod.  Lépe klást důraz na kvalitativní rozvoj.  Rozvoj lze implantovat zvnějšku jen velmi obtížně. Spíše jej lze pouze podpořit a tuto podporu musí být někdo v daném území schopen využít a zrealizovat.  Rozvoj by měl být žádoucí, chtěný „někým“, nějakým „adresátem rozvoje“. Naplnění obsahu rozvoje by se tak mělo odvíjet od společenství občanů daného území (obce, kraje, státu; prováděno formou voleb).  Hlavním nástrojem ke stanovení obsahu rozvoje je proces strategického plánování. 11 Regionální rozvoj a praxe

12 TEORIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V PRAXI  Velké množství konceptů vysvětlujících rozvojové procesy v regionech:  Obvykle pouze podmíněná platnost (rozvoj určitého sektoru, nezbytné splnění specifických podmínek).  V praxi lze využít pro inspiraci.  Skutečné rozvojové koncepty jsou vždy různorodým mixem kroků a nástrojů.  Zásadní obvykle je otázka alokace veřejných prostředků.  Jako v praxi více reflektované lze zmínit teorie učících se regionů, teorie endogenního růstu či teorie pólů růstu. 12 Regionální rozvoj a praxe

13 STEZKA V KORUNÁCH STROMŮ PŘÍKLAD ROZVOJOVÉHO IMPULZU Pramen:http://www.baumwipfelpfad.by/bwp_cz/index.phphttp://www.baumwipfelpfad.by/bwp_cz/index.php

14 REGIONÁLNÍ POLITIKA  Regionální politika je v evropském kontextu obvykle chápána jako „činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a k zabezpečení jejich harmonického rozvoje“  Dva směry realizace:  Řešení situace zaostávajících regionů (konvergenční přístup) – hlavní snaha EU  Aktivity na podporu pólů rozvoje (růstový přístup).  Regionální politika je ve vztahu k ostatním sektorovým politikám průřezovou a koordinující politikou – praxe je ovšem mnohdy jiná… 14 Regionální rozvoj a praxe

15 KLÍČOVÉ PRVKY FUNGOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY Pro řízení rozvoje území a zajištění funkčnosti jednotlivých rozvojových nástrojů jsou nosnými prvky:  rozdělení kompetencí mezi jednotlivými úrovněmi a subjekty veřejné správy (zejména stát x kraje),  vyjasnění práv a povinností jednotlivých aktérů,  Existence vhodných nástrojů k řešení a nastavení jejich financování. Realizace regionální politiky je spojena se splněním tří základních předpokladů: existence meziregionálních rozdílů, politická vůle problémy řešit, ekonomické možnosti problémy řešit. 15 Regionální rozvoj a praxe

16 REGIONÁLNÍ POLITIKA ČR  Praktická regionální politika = soubor intervencí vedoucích k lepšímu územnímu rozložení ekonomických aktivit, k rozvoji infrastruktury a ke snížení nerovnováhy v sociálním rozvoji.  Významným trendem je provazování s dalšími státními politikami, například se sociální, dopravní či s průmyslovou politikou. Zohledňování regionální dimenze v rámci sektorových politik.  Posilování územní dimenze – důležitý princip čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).  Klíčovými nástroji jsou aktuálně tzv. integrované nástroje.  Jde sice o průřezovou prostorovou politiku, ale bez přímých vazeb na rozvojové nástroje sektorových politik – omezení účinnosti.  Významně svázána s regionální politikou EU. Regionální rozvoj a praxe 16

17 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU 2014–2020 = kohezní politika EU, politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU (HSÚS)  Základem Dohoda o partnerství pro programové období 2014– 2020  Konkretizace v operačních programech a jejich prováděcích dokumentech.  Způsob realizace specifikován v souboru metodických pokynů.  Příprava každého období řadu let: čerpání prostředků z tohoto období reálně od 2. poloviny 2016, realizace do 2023 (pravidlo n+3) x již se zahajují první diskuze k období 2021–2027. 17 Regionální rozvoj a praxe

18 KOMENTÁŘ K REGIONÁLNÍ POLITICE EU Při posuzování regionální politiky je třeba si uvědomit několik věcí:  Není zárukou rozvoje nějaké země.  Musí zapadat do rozvojového rámce (vymezení priorit: např. lidské zdroje, infrastruktura).  Založena na podpoře projektů – žádná země nemá zaručeno, kolik peněz dostane (existuje pouze horní hranice). Důležitá je tzv. absorpce regionu, tzn. kolik projektů region vytvoří.  Primárně ji spravují členské státy – Evropské komise pouze kontroluje, zda nedochází k jejímu zneužití.  Regionální politika EU má na objemu prostředků vynakládaných na regiony jen malý podíl. Spíše inicializační role, důraz na samostatnou aktivitu regionů. 18 Regionální rozvoj a praxe

19 = možnost koncentrovat prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) ve specifických typech území.  Součástí je uplatnění integrovaných nástrojů.  Konkretizována v Národním dokumentu k územní dimenzi (NDÚD) 19 ÚZEMNÍ DIMENZE Územní dimenzeTyp území Územní dimenze pro řešení sociálního začleňování Sociálně vyloučené lokality Územní dimenze pro řešení problémů v oblasti trhu práce a podnikání Hospodářsky problémová území a území s vysokou mírou nezaměstnaností Územní dimenze v oblasti sociální a vzdělávací sféry Účelově vymezené funkční regiony řešící dané téma v oblasti sociální a vzdělávací sféry Územní dimenze řešící dopravní dostupnost Dopravní linie a koridory Územní dimenze zaměřená na oblast životní prostředí Specifická území v rámci životního prostředí Územní dimenze pro rozvoj měst a jejich zázemí Rozvojová a urbánní území Územní dimenze pro rozvoj venkovaÚzemí pokryté MAS Jinak vymezená územní dimenzeOstatní území

20  Slouží k provázanějšímu rozvoji městských i venkovských regionů.  ČR má pro období EU 2014–2020 tři integrované nástroje: Integrované územní investice (ITI) Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)  Způsob jejich užití je zakotven v Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020 (MPIN)  Detailněji viz přednáška 30. 3. 20 INTEGROVANÉ NÁSTROJE

21 OPERAČNÍ PROGRAMY ČR 2014–2020  OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)  OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)  OP Zaměstnanost (OP Z)  OP Doprava (OP D)  OP Životní prostředí (OP ŽP)  Integrovaný regionální operační program (IROP)  OP Praha – pól růstu (OP PPR)  OP Technická pomoc (OP TP)  Program rozvoje venkova 2014–2020 (PRV)  OP Rybářství (OP R)  OP Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce) 21 Regionální rozvoj a praxe Celkem 20 OP

22 KOMPETENCE MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev … stanoví jako ústřední orgán ve věcech regionální politiky MMR, které: a)spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, b)koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje“. c)zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur“. 22 Regionální rozvoj a praxe

23 LEGISLATIVA  Klíčovou normou v oblasti regionální politiky je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje (ve znění zákona č. 298/2015 Sb.), který upravuje: a)poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí, b)koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti, c)činnost evropského seskupení pro územní spolupráci  Pro realizaci regionální politiky jsou důležitá usnesení vlády:  Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020 (usnesení vlády č. 344/2013).  Z hlediska usměrňování rozvojových procesů je důležitá i Politika územního rozvoje ČR (usnesení vlády č. 561/2006). 23 Regionální rozvoj a praxe

24  Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR  Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni ČR podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky  Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie.  Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda.  Ministerstvo zpracovává v polovině programového období EU zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje. Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (I)

25  Struktura STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (SRR) SRR dle zákona zejménaStruktura SRR 2014–2020  analyzuje stav regionálního rozvoje,  stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky,  stanoví podklady pro vymezení priorit podpory reg. rozvoje prostřednictvím ESIF,  stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů,  vymezuje nástroje k realizaci priorit a cílů,  stanoví zaměření programu regionálního rozvoje Ministerstva,  vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů,  stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje,  obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje. 1. ÚVOD 1.1 Význam a kontext strategie 1.2 Rozvojový rámec 2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1. ČR v evropském kontextu 2.2 Zhodnocení vývoj. tendencí reg. rozvoje 2.3 Typologie regionů 2.4 Analytické závěry 3. NÁVRHOVÁ ČÁST 3.1 Dlouhodobá vize reg. rozvoje ČR 3.2. Cíle a priority reg. pol. ČR 2014–2020 3.3 Specifikace priorit regionální politiky 3.4 Vazby priorit 4. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST 4.1 Implementační systém podpory reg. rozv. 4.2 Institucionální zabezpečení 4.3 Struktura realizace SRR 4.4 Nástroje a mechanismy podpory realizace 4.5 Systém monitoringu a vyhodnocování 4.6 Úkoly k zabezpečení realizace

26  Strategie rozvoje územního obvodu kraje (SRK) určuje zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.  Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména  analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje,  stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území,  vymezuje krajem podporované části jeho území. Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (II)

27 Kraj  analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu,  schvaluje a realizuje SRK, sleduje a hodnotí její plnění,  podporuje rozvoj regionů vymezených v SRK,  doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených v SRK  koordinuje spolupráci v oblasti regionálního rozvoje. Obec  spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci SRK,  v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj obce. ORP v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení SRK a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení SRR. Vybraná ustanovení zákona č. 248/2000 (III)

28  Naplňuje cíle SRR a regionální politiky ČR prostřednictvím aktivit, které jsou vázány na jednotlivá opatření SRR. Je aktualizován každoročně s dvouletým výhledem a jeho součástí jsou zejména aktivity 13 Regionálních akčních plánů a relevantní aktivity resortních strategických dokumentů.  Regionální akční plán SRR ČR (RAP) je základním dokumentem pro činnost regionální stálé konference (RSK) zhotoveným na základě principu partnerství pro realizaci územní dimenze ESI fondů v územních obvodech krajů ČR a národních finančních zdrojů s cílem naplnění SRR.  Obsah RAP: Soubor aktivit – vazby na opatření SRR a aktivity AP SRR – financování – indikátory AKČNÍ PLÁN SRR + REGIONÁLNÍ AKČNÍ PLÁNY

29 PODPOROVANÉ (PROBLÉMOVÉ) REGIONY  Teoreticky vymezovány za účelem podpory rozvoje a zlepšení situace:  Zřízení speciálních rozvojových nástrojů.  Zvýhodnění v rámci stávajících nástrojů (např. nižší míra spolufinancování).  Vymezení podporovaných regionů na národní úrovni – provedeno vždy ve strategii regionálního rozvoje (SRR), často v průběhu platnosti SRR proběhne aktualizace.  Různé typy problémových území vymezovaných jednotlivými kraji, obvykle v rámci programů rozvoje kraje – různorodé přístupy (2 až více než 10 ukazatelů).  Na vymezení na krajské úrovni ve většině případů nenavazují odpovídající nástroje. 29 Regionální rozvoj a praxe

30 . (2006)

31 HOSPODÁŘSKY PROBLÉMOVÉ REGIONY V SRR 2014+. 31 Regionální rozvoj a praxe

32 PROBLÉMOVÉ REGIONY V RÁMCI VYBRANÝCH KRAJŮ ČR. Jihočeský Plzeňský Pardubický Jihomoravský

33 JAKÉ JSOU SKUTEČNÉ DŮSLEDKY VYMEZENÍ PROBLÉMOVÉHO REGIONU?  Formální vyjádření, že v daném regionu se kumulují problémy.  Impulz pro hledání cest k podpoře rozvoje.  Východisko pro zvýšenou alokaci veřejných prostředků z vyšších úrovní (realizace regionální politiky).  Krajská podpora – osobní komunikace, „šitá“ na míru.  Podpora státu v rámci státní regionální politiky.  Nastavení parametrů nástrojů národních sektorových politik (např. aktivní politika zaměstnanosti).  Zvýhodnění při využívání prostředků z úrovně EU. 33 Regionální rozvoj a praxe

34 NÁSTROJE ROZVOJE REGIONŮ A OBCÍ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A TVORBA KONCEPCÍ Vstupní otázky:  Jaký je rozdíl mezi strategií a programem?  Jak dlouho obvykle trvá zpracování rozvojové koncepce?  Jak dlouho obvykle trvá zpracování územního plánu?  Jak dlouho obvykle trvá zpracování komplexních pozemkových úprav?  Co je to hodnocení SEA, ex-ante hodnocení? 34 Regionální rozvoj a praxe

35 NÁSTROJE ROZVOJE  Nástroje rozvoje = pomůcky k výkonu, podpoře nějaké činnosti.  V kontextu územního rozvoje lze nástroj vymezit jako obecný pojem pro všechny prostředky, které napomáhají k dosažení rozvojových cílů daného území.  Základní obecná členění  Nástroje nefinanční x finanční.  Nástroje aktivizační x regulační.  Nástroje univerzální (obecné) x specifické. Regionální rozvoj a praxe 35

36 NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY Nástroje nefinanční:  administrativní nástroje (zejména legislativa),  institucionální nástroje (instituce, strategické plánování, programování, řízení rozvoje),  věcné a jiné nefinanční nástroje (poradenství, propagace). Nástroje finanční:  neinvestiční a investiční pobídky (dotace, úvěry, záruky),  kapitálové podílnictví,  daňová zvýhodnění (daňové prázdniny, slevy na daních),  rozpočtová zvýhodnění (dotace). Detailně rozpracováno ( i se zhodnocením situace v zahraničí) v: WOKOUN, R., MATES, P.: Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 351 s. Regionální rozvoj a praxe 36

37 NÁSTROJE ROZVOJE OBCÍ A REGIONŮ  administrativní nástroje (legislativa, závazné postupy, organizační normy) – stanovují věcná a procesní pravidla,  koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územněplánovací dokumenty, pozemkové úpravy) – koordinují, formulují rozvojové představy a limity,  institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management) – dávají subjekty dohromady, usnadňují výkon činnosti,  věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, poradenství) – hmotná podpora pro realizaci činností,  sociálně-psychologické nástroje – nástroje podporující využití lidského potenciálu (vzdělávání, komunikace, motivace) – zvyšují akceschopnost aktérů,  finanční nástroje (finanční zvýhodnění a podpory, dotace) – poskytují zdroje na realizaci. Regionální rozvoj a praxe 37

38 ZPŮSOBY PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE ÚZEMÍ V ČR V ČR souběžně běží dva způsoby plánování rozvoje (v zahraničí často tvořící jeden celek – prostorové plánování): Strategické plánování  Má aktivizační charakter (z pohledu času i finančních prostředků) – stanovuje směřování („filozofii“) rozvoje („myšlenka“ o rozvoji).  Formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit.  Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe (proto často různá terminologie, metodika a obsah). Územní plánování  Jde o prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem.  Má převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území  Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem. Vztah jisté symbiózy – Představa o rozvoji a hledání území pro realizací či opačně disponibilní území a optimalizace jeho využití. Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení. Regionální rozvoj a praxe 38

39 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ JAKO ZÁKLADNÍ NÁSTROJ ŘÍZENÍ ROZVOJE „Taktizování bez strategie je posledním výkřikem před porážkou.“ Sun Tzu  „Strategie“ z řeckého „strategos“= obecný  Různá vyjádření:  Systematický způsob, jak organizovat změny a vytvářet v konsensus na společné vizi pro budoucnost.  Určení celkového účelu či poslání subjektu, jeho dlouhodobých cílů nebo zaměření činnosti.  Proces zahrnující výběr cílů, úkolů a činností potřebných k jejich dosažení.  Proces promyšleného, do budoucnosti hledícího a dlouhodobého usměrňování nějaké činnosti, oblasti. Regionální rozvoj a praxe 39

40 USKUTEČŇOVÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ  Různé podoby praktické realizace (expertní přístupy, komunitní plánování, dílčí alternativní přístupy apod.) – důraz na různé rozvojové aspekty  Proces strategického plánování je formalizován ve strategických (koncepčních dokumentech)  Významným znakem je dlouhodobost  Plánování v podmínkách neurčitosti  Musí být flexibilní a adaptovatelné na změny  Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní a vyvíjí se a každá strana má šance specifikovat své záměry a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat. Regionální rozvoj a praxe 40

41 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ  Rozvoj území či určitého sektoru  Spojeno s tvorbou a realizací veřejných politik (veřejná politika je souhrn činností vlády přímo nebo nepřímo působících na občany, operující na třech úrovních: politická rozhodnutí, produkty politiky a důsledky politiky)  Důležité zapojení „aktérů“, tj. významných subjektů podílejících se na realizaci dílčích aspektů a zástupců cílových skupin  Složitý proces vyjednávání (neopominutelní aktéři) a slaďování rozvojových představ  Vazba na veřejné finance – finanční plánování Regionální rozvoj a praxe 41

42 . Regionální rozvoj a praxe 42 FÁZE STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ/ŘÍZENÍ 1. Identifikace východisek – hodnocení situace 2. Volba směřování rozvoje – čeho chceme dosáhnout 3. Stanovení způsobu realizace – jak toho dosáhneme 4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či změna plánu

43 VÝZNAM FAKTORŮ KVALITY PROCESU STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ Pramen: Výzkum NSZM, 2004. 43 Faktor kvalityVýznamnost 1. Název dokumentu či projektu strategického plánování Nevýznamné 2. Zúčastnění pozorovateléStředně významné 3. Metodika zpracování dokumentůDůležité, ale ne rozhodující 4. Zapojení veřejnostiVýznamné, ale ne samospasitelné 5. Silné politické vedení procesuVelmi významné 6. Trvalé odhodlání a schopnosti implementovat dokument do běžné řídící a koordinační praxe Velmi významné

44 TYPY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ  Strategie je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území daného subjektu, ve všech základních oblastech na dlouhé období („kam jdeme“).  Program je střednědobý dokument. Vychází a navazuje na Strategii (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů.  Plán je krátkodobý dokument prováděcího charakteru. Konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování. Plán již není koncepční dokument. („Akční plán“)  Důležitá je provázanost a sladění jednotlivých dokumentů a to na vertikální i horizontální úrovni Regionální rozvoj a praxe 44

45 OBECNÁ STRUKTURA KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ (podrobnost závisí na vertikálním a horizontálním „postavení“ v systému) Analytická část  Profil (Komplexní charakteristika)  SWOT analýza Návrhová část  Vize, cíle, směry  Opatření  Specifikace opatření (aktivit) – dle charakteru dokumentu Implementační část  Způsob monitoringu a hodnocení, způsob řízení, akční plán Přílohy Regionální rozvoj a praxe 45

46 TVORBA KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ Formální fáze tvorby  Záměr  Zpracování  Projednávání  Schválení Přístupy k tvorbě dokumentu  Zpracování vlastními silami  Zadání odbornému subjektu – Kompletní zpracování – Poradenská role, metodické vedení  Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu Regionální rozvoj a praxe 46

47 PROCESY TVORBY A VYJEDNÁVÁNÍ Průběžná jednání  se zadavatelem  s relevantními subjekty Připomínkový proces  vnitřní  vnější (vypořádání připomínek, návrhy cílů a jejich naplnění – pracovní, konzultační, „fokusní“ skupiny) Veřejné diskuze (u územně plánovacích dokumentů a SEA proces upraven příslušným zákonem) Regionální rozvoj a praxe 47

48 . Regionální rozvoj a praxe 48 Expertní metoda plánováníKomunitní metoda plánování Základní znaky Koncepci zpracovává skupina najatých externích expertů, účast představitelů obce či regionu na formulaci koncepce je omezená. Koncepce je výsledkem diskuze představitelů obce či regionu, která je vnějším expertem pouze moderována. Skutečnost místním představitelům interpretuje expertní tým. Skutečnost interpretují místní aktéři, konzultantem je interpretace usměrňována. Zaměření strategického plánování na komplexní rozvoj. Neřeší komplexní rozvoj dotčeného území, ale orientuje se pouze na dílčí vybrané problémy. Snaha o maximálně objektivní postižení skutečnosti. Snaha o zachycení skutečnosti, která je pro místní aktéry nejpřijatelnější, nikoli objektivně nejpravdivější. Vhodná úroveň pro užití Vhodná pro velké obce a regiony, kde je velké množství subjektů, nebo naopak svazky obcí Vhodná pro obce a svazky obcí s vybudovanou místní a regionální strukturou Zhodnocení situace Přílišná podrobnost situační analýzy.Analýza pouze klíčových problémů. Důraz na „objektivní“ statistické údaje.Důraz na zkušenosti místních aktérů. Formulace závěrů Na základě statistických dat a hodnocení expertů je zpracována SWOT analýza (celková, popř. několik dílčích) včetně identifikace hlavních vizí budoucího rozvoje. Na základě diskuze se vytipují klíčové problémy. Místní aktéři (10 až 20 osobností) se k jednotlivým problémům vyjádří. Diskuzí se identifikují hlavní vize strategického plánu.

49 EX ANTE HODNOCENÍ  Ex-ante hodnocení – nezávislé posouzení kvality dokumentu – probíhá souběžně se zpracováním (obvyklé zejména u operačních programů EU)  Klíčové oblasti Ex-ante -Hodnocení analytické části -Hodnocení odůvodněnosti a celkové konzistence -Hodnocení koherence (soulad, provázanost) -Hodnocení očekávaných výsledků a dopadů -Hodnocení implementačního systému  Dále také ex-post hodnocení – evaluace Regionální rozvoj a praxe 49

50 POSOUZENÍ SEA (Strategic Environmental Assessment)  Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (poslední novelizace zákon 216/2007 Sb.) + Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality  Hodnocení metodou referenčních cílů  Fáze: -Oznámení koncepce -Zjišťovací řízení -Vyhodnocení koncepce -Veřejné projednání -Stanovisko Regionální rozvoj a praxe 50

51 MONITORING A EVALUACE – DŮLEŽITÉ SOUČÁSTI STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ Monitoring  Vytvoření systému sledování vývoje jevu a naplňování zvolených ukazatelů (sběr dat)  Nutné průběžné provádění.  Náklady na získání informací nesmí převážit přínosy.  Vyžaduje vazbu na cíle a měřitelné ukazatele. Evaluace  Vyhodnocení stavu, vývoje (ukazatelů), praktická zpětná vazba.  Evaluace vyžaduje: předchozí monitoring, jasný účel hodnocení  Evaluace bez odpovídající reakce a korekce jednání je nesmyslná. Regionální rozvoj a praxe 51

52 REÁLNÝ POHLED NA MONITORING A EVALUACI Monitoring a evaluace jako nedoceněné součásti procesu strategického plánování (formální přístup) X Evaluace ad hoc nebo na konci určitých procesů bez odpovídajícího průmětu do faktického konání (obtížnost prosazení potřebných změn)  Dva často se míjející procesy  Objektivní zachycení socioekonomické situace často fikcí – problematická dostupnost dat, informací a různorodá interpretace  Vliv politického rozhodování 52 Regionální rozvoj a praxe 52

53 KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA STÁTNÍ ÚROVNI Komplexní koncepce:  Strategie regionálního rozvoje  Strategie hospodářského růstu  Strategie udržitelného rozvoje  Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování)  Za velmi obecnou koncepci lze považovat i např. programové prohlášení vlády Sektorové koncepce (obvykle koncepce v gesci ministerstev), např.:  Dopravní koncepce  Strategie rozvoje terciárního vzdělávání  Státní informační a komunikační politika  Národní inovační strategie České republiky  A desítky dalších … Různorodé dokumenty ostatních složek státní správy 53 Regionální rozvoj a praxe

54 KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI  Komplexní koncepce:  Strategie rozvoje  Program rozvoje  Sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na úrovni odborů)  Dílčí sektorové koncepce  Odborné studie – podkladové analýzy pro strategické rozhodování 54 Regionální rozvoj a praxe

55 OBSAH STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2016–2025 55  A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ SRLZ 2006–2016  B. ANALYTICKÁ ČÁST – popis situace, disparity, SWOT  C. EKONOMICKÝ PROFIL KRAJE – klíčová odvětví a potřeby zaměstnavatelů  D. STRATEGICKÁ ČÁST – vize, osy, okruhy, cíle, opatření  E. FINANČNÍ RÁMEC A ZDROJE FINANCOVÁNÍ (součástí vazby opatření na operační programy)  F. IMPLEMENTACE

56 HARMONOGRAM TVORBY SRLZ JMK 2016 56 Ledenzpracování návrhu analytické části, ustavení PS Únor seminář pro veřejnost a 1. jednání PS k analytické části připomínkové řízení k analytické části Březenzpracování návrhové části, prezentace na RRLZ, RJMK Duben seminář pro veřejnost a 2. jednání PS k návrhové části SRLZ připomínkové řízení k návrhové části Květenzpracování Krátkodobého realizačního plánu SRLZ Červen seminář pro veřejnost a pracovní skupiny k SRLZ a KRP SRLZ předání SRLZ, KRP SRLZ, stručné verze pro veřejnost Červenec projednání v komisích RJMK a výborech ZJMK Srpen Záříprojednání v RJMK a ZJMK

57 STRATEGICKÉ DOKUMENTY NA LOKÁLNÍ ÚROVNI  Rozvojové strategie, programy, plány obcí – komplexní charakter, různorodé pojetí a úroveň, existují spíše ve větších obcích.  Strategické dokumenty svazků obcí – typické pro menší obce, finanční dosažitelnost, podpora spolupráce, nejrozšířenější druh koncepce na lokální úrovni.  Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místních akčních skupin (MAS).  Strategie ORP (školství, sociální oblast, odpadové hospodářství + volitelné téma) – výstup projektu Meziobecní spolupráce realizovaného Svazem měst a obcí ČR 57 Regionální rozvoj a praxe

58 PROBLÉMY STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ  Nejednotná terminologie  V praxi chybné a nelogické postupy  Řada nevyřešených metodických otázek (hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování)  Deformace zaměření dokumentů možnostmi financování z fondů EU  Nedostatečná provázanost mezi strategickým a finančním plánováním  Problém transparentnosti a zapojení aktérů 58 Regionální rozvoj a praxe

59 KOMPLEXNÍ DOKUMENT PRO ROZVOJ ÚZEMÍ Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi.  Analytická část – průběžná aktualizace  Návrhová část  Strategická část („kam jdeme“)  Programová část („jak jdeme“)  Projektová část – akční plán („co děláme“) Roste frekvence aktualizace  Implementační část – způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v implementační části) Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů Podoby jednotlivých části se odvíjí od charakteristik nositele. 59 Regionální rozvoj a praxe

60 Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí Projekt CZ.1.04/4.1.00/62.00008 (04/2011 – 03/2014)  Podpora zpracování „Programu rozvoje obce“  Výstup: www.OBCEPRO.cz – aplikace „Tvorba PRO“ (+ metodika)www.OBCEPRO.cz Podpora strategického řízení rozvoje obce Projekt CZ.1.04/4.1.00/B6.00018 (06/2014 – 11/2015)  Podpora realizace a hodnocení „Programu rozvoje obce“  Výstup – navazující aplikace „Realizace PRO“ (+ metodiky) PODPORA PLÁNOVÁNÍ OBCÍ 60

61 STRUKTURA PROGRAMU ROZVOJE OBCE 61 PROGRAM ROZVOJE OBCE Úvod Titulní strana Úvodní kapitola Analytická část Charakte- ristika obce Východiska pro návrhovou část Návrhová část Vize Cíle, opatření, aktivity Podpora realizace programu Detailní informace o PRO viz přednáška 16. 3.

62  Nedílná součást socioekonomické charakteristiky obce! 62 HOSPODAŘENÍ OBCÍ Hospodaření a majetek obce  bilance rozpočtového hospodaření v posledních 5 letech (vyrovnaný/ přebytkový/deficitní rozpočet)  získané nenárokové dotace v posledních 5 letech  finanční majetek obce  nemovitý majetek obce, jeho stav a způsob využívání  ekonomická efektivnost nemovitého majetku, tj. provozní náklady vs. přínosy (příjmy z pronájmu)

63 Informační zdroje  Rozpočet obce  Rozpočtový výhled  Finanční plány  Informační systémy Ministerstva financí (ÚFIS) Rozpočty obcí  Druhové třídění (Třída – Seskupení – Podseskupení – Položka)  Odvětvové třídění (Skupina – Oddíl – Pododdíl – Paragraf)  (Odpovědnostní třídění)  (Konsolidační třídění) 63 FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ OBCÍ

64 64 PŘÍJMY ROZPOČTU A JEJICH ČLENĚNÍ  Daňové příjmy – možnost ovlivnění je malá  Nedaňové příjmy – spojeny s majetkem obce (příjmy z pronájmu) a s nadstandardní činností obce (podnikání, investice apod.)  Kapitálové příjmy – obvykle nepravidelně se vyskytující, z prodeje majetku  Přijaté transfery (dotace) – nenávratně poskytnuté peněžní prostředky za něž neexistuje protiplnění, Nárokové a nenárokové

65 65 VÝDAJE ROZPOČTU A JEJICH ČLENĚNÍ  Výdajová stránka rozpočtu poskytuje obci větší možnost volby. Úkoly obce v samostatné působnosti jsou v zákoně (§35, 128/2000 Sb.) stanoveny poměrně volně a obec vydává finanční prostředky na základě priorit stanovených v rozvojových dokumentech.  Běžné výdaje  Kapitálové výdaje („investiční výdaje“)  Odvětvového třídění rozpočtové skladby:  skupina 1 - Zemědělství a lesní hospodářství  skupina 2 - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství  skupina 3 - Služby pro obyvatelstvo (největší objem)  skupina 4 - Sociální věci a politika zaměstnanosti  skupina 5 - Obrana, bezpečnost a právní ochrana  skupina 6 - Všeobecná veřejná správa a služby

66 66 FINANČNÍ UKAZATELE HOSPODAŘENÍ OBCÍ Nejčastěji užívané ukazatele:  Celkové příjmy na obyvatele  Podíly jednotlivých příjmových tříd na celkových příjmech  Podíly jednotlivých příjmových tříd na obyvatele  Nenárokové dotace na obyvatele  Poměr opakujících se příjmů a běžných výdajů  Podíl kapitálových příjmů  Kapitálové výdaje na obyvatele  Dluhová služba  Podíly výdajů do jednotlivých odvětví

67  Age management – Personální řízení s ohledem na věk, schopnosti a potenciál zaměstnanců. Jeho hlavním principem je, aby každý pracovník měl možnost svůj potenciál využít a nebyl znevýhodněn kvůli svému věku.  Propojení školství a praxe – spolupráce při přípravě oborů, při výuce žáků/studentů, spolupráce při výzkumu apod.  Sociální začleňování – Zabraňování a řešení sociálního vyloučení. Boj s chudobou.  Integrace cizinců – Začlenění cizinců do společnosti (=legálně pobývajících cizinců ze 3. zemí). Aktuální témata v rozvoji lidských zdrojů

68 Plánování rozvoje regionálního školství:  Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP)  Krajské akční plány rozvoje vzdělávání (KAP) Problematika sociálního začleňování  Podpora přes OP, v rámci MAS  Analýza sociálně vyloučených lokalit (SVL) 2015 (x 2006),  Krajský plán sociálně vyloučených lokalit (KPSVL) 68 DALŠÍ AKTUÁLNÍ DĚNÍ

69 1.MAS 2.ESIF 3.MAP 4.SVL 5.OP 6.SRR 7.RAP 8.ITI 9.SRK 10.PRO KVÍZ

70 Děkuji za pozornost. Ing. Jan Binek, Ph.D. GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3, Brno garep@garep.czgarep@garep.cz, www.garep.czwww.garep.cz


Stáhnout ppt "Praktické základy regionálního rozvoje Ing. Jan Binek, Ph.D. Regionální rozvoj a praxe Přednáška č. 2.0 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci."

Podobné prezentace


Reklamy Google