1 1 Typický agresor, typická oběť PhDr. Jana Sládková, MBA IN LINE COMMUNICATIONS, s.r.o.

Prezentace na téma: "1 1 Typický agresor, typická oběť PhDr. Jana Sládková, MBA IN LINE COMMUNICATIONS, s.r.o."— Transkript prezentace:

1 1 1 Typický agresor, typická oběť PhDr. Jana Sládková, MBA IN LINE COMMUNICATIONS, s.r.o. www.vzdelavanisester.cz

2 „SILNÍ“ A „SLABÍ“

3 33 Definice: O mobbing se jedná tehdy, pokud k němu dochází minimálně jednou týdně po dobu alespoň půl roku a útoky provádí jedna či více osob (prof. Heinz Leymann, švéds. psycholog práce a průkopník v oblasti mobbingu)

4 44 Šikana – není přesným synonymem slova mobbing, odlišnost – v prostředí, kde se útoky odehrávají, způsob agrese a konkrétních dopadů na jedince Vyskytuje se spíše v hierarchicky jednodušších společenstvích, jako je armáda nebo škola, je průhlednější, snáze rozpoznatelná, často doprovázená i fyzickým násilím

5 55 Šikana jako závislost „SKRÝT VLASTNÍ STRACH A ZÁROVEŇ VYUŽÍT STRACHU DRUHÉHO“ „SILNÍ“ – reagují silně a svůj strach kryjí tím, že ho vyvolávají u druhých „SLABÍ“ – jsou tak ochromeni, že ukáží všechny slabosti, které chtěli skrýt

6 ŠIKANA NA UČILIŠTI

7 77 Příčiny vzniku mobbingu Hierarchizace - u vědomování si už od dětství nerovnosti postavení lidí, jejich fyzických i psychických předpokladů, rozdílných možností a jejich rozvíjení. Sledování a porovnávání lidí podle kritéria „silnější a mocnější“. Skupina má v sobě ze své podstaty obsažen prvek samoorganizace. Větší počet jedinců spadá do průměru (Gaussova křivka), menší počet vykazuje extrémní hodnoty (kladné i záporné).

8 88

9 99 V základech hierarchického modelu je zabudován cíl zajistit si pro sebe co nejlepší pozici. Členové skupiny jsou vystavováni bojům mezi sebou, v konečném důsledku vytvoří určitou hierarchii vztahů. Konfrontace mezi nimi rozhodne o jejich pozici, statutu, moci a také odpovědnosti. V každém kolektivu jsou patrné jisté známky projevované agresivity, které jsou spojeny s prožitkem vlastního potenciálu.

10 10 Dopady na oběť - fyziologické, psychologické, behaviorální JAK FUNGUJE TENTO MECHANISMUS? Kde jsou jeho kořeny?

11 11 Veškeré chování jedince, ať už vědomé či podvědomé, řídí lidský mozek, který je velmi složitým orgánem. Tato informace je základem pro pochopení veškeré komunikace. Neexistuje žádná činnost, která by nebyla ovládána nebo řízena mozkem! Mozek nás neustále upozorňuje na stav pohody či nepohody, což nás vede k tomu, že se snažíme přiblížit k tomu, co je pro nás příjemné, a vzdálit se od toho, co nás ohrožuje. Tento vysoce rozvinutý mechanismus přežití nám pomáhá unikat nebezpečí a vytvářet kooperativní vazby, které našemu druhu umožňují přežít.

12 12 Většina lidí považuje mozek za jednolitý orgán a chápe mozek jako sídlo svých poznávacích a rozhodovacích schopností. Ve skutečnosti však máme uvnitř lebky mozky tři. Každý z nich provádí specializované funkce, které spolupracují jako řídicí centrum, regulující vše, co naše tělo dělá. Trojjediný mozek se skládá z: - hadího (plazího) mozku - limbického mozku - lidského mozku (neokortex – mozková kůra)

13 13 !

14 14 Limbický mozek je ta rozhodující část mozku, která reaguje okamžitě, když se něco děje. Reaguje reflexivně, v reálném čase a bez přemýšlení. Z toho důvodu vykazuje pravdivé reakce na podněty, přicházející z okolního prostředí. Logický mozek se těchto reakcí neúčastní! Limbický mozek je zodpovědný za naše přežití, pracuje ustavičně a bez přestávky. Limbický mozek je také naším emocionálním centrem, právě odtud se vysílají signály do jiných částí mozku, které řídí naše chování spojené s emocemi nebo přežitím.

15 15 Aby zajistil naše přežití, zformuloval limbický systém bleskové reakce v případě ohrožení: 1. ustrnutí 2. útěk 3. útok Jelikož si náš lidský druh tento maximálně úspěšný postup pro řešení stresu a nebezpečí uchoval a vytříbil, funguje trvale – a výsledné reakce se promítají do neverbálních projevů, které nám při jejich rozpoznání pomáhají pochopit myšlenky, pocity a úmysly druhých.

16 16 Dopady na oběť Fyziologické příznaky Bušení srdce (palpitace) – vnímání zrychlené, nepravidelné a silnější činnosti srdce. Bolest a sevření za hrudní kostí. Nechutenství a plynatost v břišní(abdominální) oblasti. Křečovité, svírající bolesti v dolní části břicha a průjem. Časté nucení k močení Sexuální Bodavé, řezavé a palčivé pocity v rukou a nohou.

17 17 Svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, často spojené s bolestmi v těchto částech těla. Úporné bolesti hlavy- často začínající v krční oblasti a rozšiřující se směrem od temene hlavy k čelu. Migréna – záchvatová bolest jedné poloviny hlavy. Exantém – vyrážka v obličeji. Nepříjemné pocity v krku (jako bychom měli v krku knedlík). Dvojité vidění a obtížné soustředění pohledu očí na jeden bod (tzv. fokusace) Psychologické dopady Změny nálady - úzkost, deprese,frustrace, apatie, nuda, trvalý pocit životního neuspokojení, pocit viny, studu, trvalý vztek nebo nepřátelství, bezmocnost, beznaděj, netrpělivost, neklid, podrážděnost

18 18 Změny v chování - a gresivita, snaha dělat několik věcí najednou, citové výlevy, nedodržování termínů, odkládání důležitých úkolů na poslední chvíli, nepřiměřené reakce, příliš rychlý nebo hlasitý hovor, tendence k hádkám, obhroublý způsob řeči, ztráta smyslu pro humor, podrážděné reakce na běžné zvuky, trhavé pohyby Nadměrné pocity únavy a obtíže při soustředění pozornosti Zvýšená podrážděnost, popudlivost (iritabilita) a úzkostnost (anxiozita). Nadměrné snění a stažení se ze sociálního styku, omezení kontaktu s druhými …

19 19 Behaviorální projevy Zvýšená absence, nemocnost, pomalé uzdravování z nemoci, nehodách a úrazech. Sklon ke zvýšené osobní nehodovosti Zhoršená kvalita činnosti, snaha vyhnout se úkolům, výmluvy, vyhýbání se odpovědnosti Ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání. Změněný denní rytmus – problémy s usínáním, dlouhé noční bdění a pak pozdní vstávání s pocitem velké únavy.

20 20 ÚČASTNÍCI ŠIKANY - agresor - jeho pomocníci - oběť - třídní publikum - zastánci oběti (spolužáci) - pedagogové - rodiče zúčastněných aktérů - místní komunita - širší okolí

21 21 Typičtí agresoři Musí být ten, kdo šikanuje ostatní, chorobným sadistou? Anebo je sám spíše obětí, která se brání tak, jak umí? Jaká je osobnost agresora? Z jakého prostředí pochází? Odborníci se shodují, že je zde významný vliv vnějších podmínek, které jsou za vznik šikany zodpovědné.

22 22 Typické charakteristiky agresorů Agresor, ten, kdo se aktivně účastní šikany, zvláště ten, kdo ji začíná a vede, skutečně mívá určité typické vlastnosti. Jejich znalost nám pomůže odhadnout, kdo se může projevit jako agresor, kdo už agresorem ve skupině skutečně je, kdo je „rizikový“. Záleží ale i na typu prostředí, kdo je agresorem v jedné skupině, může být sám šikanován ve skupině jiné!

23 23 Agresor často bývá tělesně zdatný, silný, obratný, „vazba“ Šikanu ale dokáže perfektně vymyslet a zorganizovat i jedinec malý, slabý, ale bystrý, často ve spojení s agresorem silným. Inteligence spojená s bezohledností a krutostí může spustit šikanu. To platí zvláště u dívek, kde se objevují i prvky fyzického násilí. A často naopak tělesně zdatné děti bývají normální, neagresivní…nemusí si nic ventilovat.

24 24 Mimika a fyziognomie často napovídá o určité hrubosti. Agresorem bývá rváč, který je horkokrevný, vznětlivý, impulzivní, špatně se kontroluje a často se dostává do konfliktů. Často to bývá žák s nízkou emoční inteligencí. Ale ne každý rváč šikanuje! Ne každý, kdo šikanuje, je rváč! Rafinovaný šikanující agresor může šikanu pečlivě zorganizovat, a pak zpovzdálí sledovat, jak mu jeho plány vychází…

25 25 Agresor bývá dominantní, panovačný, rád ovládá druhé, bezohledně se prosazuje. Vychutnává si pocit moci nad druhými. Bývá krutý, zlomyslný a škodolibý. Ubližování druhým bývá pro něho radostí. Bývá arogantní, snadno se urazí, bývá vztahovačný. Svou suverenitou často získává přívržence, kteří se mu obdivují a asistují – z hlouposti i ze strachu.

26 26 Andělská tvář Ne každý agresor je rozpoznatelný podle hrubých rysů. Naopak často se zlo skrývá za andělskou tváří a nevinným úsměvem. Právě tyto rysy někdy představují pro toho, kdo je jimi obdařen, pokušení jich zneužívat jako jedinečných mimikry sobecké bezohlednosti. (známé z oblasti milostných vztahů…)

27 27 Za určitých okolností – zejména při dlouhotrvající šikaně – ztrácejí schopnost soucitu často i ti jedinci, kteří by sami od sebe podobné chování nikdy nepodporovali a kteří jsou po citové stránce úplně normální. Když se pak šikana prozradí, bývají pedagogové i rodiče šokování tím, co vidí, a odmítají si podobnou realitu byť jen vůbec připustit.

28 28 Agrese v jiných formách Lze vypozorovat i další jevy – obvykle porušování školního řádu a pravidel chování. U agresora zaznamenáváme celkovou nekázeň, drzost, lhaní, krádeže, podvádění, ničení věcí ze zlomyslnosti, z nedbalosti, pro zábavu…někdy i horší osobní hygienu. A naopak – agresor se může skrývat pod maskou očividné slušnosti a loajality vůči učitelům, kterým se pak za zády vysměje!

29 29 Agresor mívá slabší školní prospěch, což bývá důsledkem jeho neukázněnosti. Mívá zakrnělé svědomí – chová se slušně jen tehdy, pokud se mu zrovna zachce nebo pokud je to pro něj výhodné. Může se bát trestu, ale nelze spoléhat na jeho vnitřní zábrany. Obvykle používá výmluvy, obratně mísí lež s pravdou. U ostatních žáků bývá neoblíbený, vzbuzuje spíše strach než sympatie. Ale pozor – u dlouhotrvající šikany musíme mít podezření, že s ní vlivní žáci souhlasí!

30 30 Jaký osobní vývoj agresorů můžeme očekávat? Osobní agresivita je značně stabilní vlastnost a s věkem se spíše zhoršuje, její projevy bývají vážnější. Lze očekávat: členství v pochybných partách, násilné přečiny, trestné činy… Vidět v šikaně „klukovinu“ nebo jen trochu hrubší legraci je značně nezodpovědný přístup. U šikanujících žen byla v dospělosti zjištěna krutost k vlastním dětem. Agresivní děti jsou osobnostně a charakterově poškozeny tím, co samy dělají. Na druhé straně jsou případy, kdy jedinec sám dospěje k tomu, že „už toho bylo dost“, anebo z toho vyroste – často pod vlivem vynikajícího učitele.

31 31 A Ne

32 32 Typy šikanujících agresorů 1. Typ „prvoplánový“ - h rubý, primitivní, impulsivní, s kázeňskými problémy, narušený vztah k autoritě, někdy zapojený do gangu páchajícím trestnou činnost Vnější forma: Šikanuje tvrdě, masivně, nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost; šikanu používá k zastrašení ostatních V jeho rodině je častý výskyt agrese a brutality rodičů

33 33 1. Typ „druhoplánový“ – velmi slušný a kultivovaný, zahleděný do sebe, s obavami z vlastního selhání, s rafinovanými způsoby násilí (sadistické tendence) Vnější forma : násilí a mučení je cílevědomé a rafinované, děje se spíše ve skrytu, bez přítomnosti svědků Specifika rodinné výchovy: často uplatňování důsledného a náročného přístupu, někdy až vojenského drilu bez lásky

34 34 3. typ – „srandista“ – výmluvný, vtipný, jako by dobrosrdečný, optimistický, se sklonem být středem pozornosti za každou cenu, se značnou sebedůvěrou, nezřídka oblíbený a vlivný Vnější forma: šikanuje pro pobavení sebe i druhých, patrná je snaha vypíchnout „humorné“ stránky osobité zábavy Specifika rodinné výchovy: Často je přítomný výskyt citové subdeprivace a absence duchovních a mravních hodnot.

35 35 Osobní zvláštnosti: - egocentrický, autoritativní, pocit vlastní důležitosti, nepostradatelnosti a výjimečnosti - samolibost, namyšlenost, neúměrná ctižádostivost - touha získat dominantní pozici, ovládnout, kontrolovat druhé, jejich chování i pocity - pocit méněcennosti, nespokojenost s vlastním životem, postavením či vztahy - nepřiznaná slabost a nejistota - malé schopnosti a dovednosti v oblasti emoční a vztahové inteligence

36 36 - Je výborný manipulátor, své slabosti a nedostatky dokáže obratně skrývat, poukazuje na nedostatky druhých - ke skupině lidí, které chce využít, dokáže být příjemný, vlídný, laskavý, k jiným se chová opačně – agresivně, hrubě, je k nim lhostejný, nemá o druhé zájem, nerespektuje jejich práva a už vůbec ne jejich přání - bývá plný předsudků k odlišnostem, se kterými se setkává - opačnému pohlaví, náboženství, hodnotám apod. - absence empatie - nerad přijímá zodpovědnost, nevyjadřuje se, vyhýbá se definování svého názoru

37 37 Dětští agresoři pocházejí ze všech společenských vrstev. Zkušenost pedagogů říká, že mezi jejich rodiči se nápadně často vyskytují lidé, kteří se rychle společensky vyšvihli, zvláště bezohlední podnikavci, zbohatlíci bez skrupulí a morálky. Celková etická a kulturní úroveň těchto rodin je nízká, děti bývají výchovně zanedbávány. Mezi svými vrstevníky tyto děti získávají vliv a prestiž a zneužívají toho. Pedagogové se často bojí proti těmto dětem kvůli postavení jejich rodičů zakročit.

38 38

39 39 Typická oběť šikany Ten, kdo chce šikanovat, si svoji oběť vždycky najde! Oběti obvykle nějak vybočují, jsou nápadné, neobvyklé, projevují fyzickou či psychickou odlišnost. V negativech i pozitivech. Obvykle: kdo něčím vyčnívá z průměru, je pro okolí potenciální hrozbou. Lidé takové jedince mezi sebe neradi přijímají, dávají jim najevo svoji nepřízeň a neochotu spolupracovat. Bílá vrána mezi černými stěží přežije!

40 40 Typické oběti - bývají snadněji ovlivnitelné - s nižší hladinou sebevědomí a sebeúcty - intropunitivní typy (s vyšší hladinou pocitů viny, zodpovědnosti) - nějakým způsobem se odlišují od běžných norem dané skupiny - v kolektivu zaujímají podřízenou pozici, submisivní vztah U některých jedinců existuje větší pravděpodobnost, že se stanou obětí šikany.

41 41 Kdo je obzvláště ohrožen Jedinec osamocený Výzkumy ukázaly, že osamocený jedinec má těžké postavení v kolektivu a snáze se stane terčem soustředěného útoku. -Jedinec nápadný -- ten, kdo se od ostatních nějakým podstatným znakem odlišuje: jedinec s tělesnou vadou, s brýlemi, ryšavý, obézní nebo naopak výrazně vyhublý, koktavý... -Vnější nápadnost bývá pro agresory oblíbenou záminkou k napadení oběti.

42 42 Jedinec úspěšný -Vynikající v některém ohledu (jazykové znalosti), z výjimečné rodiny (začal studovat v zahraničí), ten, který je učiteli chválen. -Ti, kteří jsou přizpůsobiví či lhostejní, se nestávají obětí šikany. -Jedinec nový se setkává se závistí a výhradami především tehdy, pokud se něčím výjimečným odlišuje od zbytku kolektivu: lepším původem, lepším vzhledem…

43 43 Rasová odlišnost O rasovou šikanu jde tehdy, jestliže je žák nebo malá skupinka žáků opakovaně bezbrannou obětí většiny, nikoli při rasově motivovaných jednorázových útocích nebo konfliktech. Neurotické dítě, které bývá plaché, tiché, do sebe stažené, v kolektivu izolované, ustrašené, zranitelné sebemenší kritikou přitahuje agresi jako hromosvod.

44 44 Dítě s hypeaktivitou a poruchou pozornosti Dítě s opožděným rozumovým vývojem – láká k posměškům svou naivitou a sugestibilitou Dítě oslabené nemocí Dítě provokující – ve snaze získat pozornost a navázat vztah podle hesla „Lepší být bit než být vzduch“ Dítě s pocity méněcennosti, s pesimismem a beznadějí Dítě výrazně submisivní, plaché, neschopné se prosadit ve skupině vrstevníků Dítě ze sociálně slabé rodiny

45 45 Dítě, které není solidární s ostatními v kolektivních činnostech „Šplhoun“ Dítě s kombinovaných psychickým a sociálním hendicapem Nové dítě v sehraném kolektivu, event. jedinec, který byl delší dobu mimo kolektiv

46 46 Výchova a rodinné prostředí obětí Hypeprotektivní matka, která dítě rozmazluje a nedovolí mu získávat vlastní zkušenosti „Jedináčkovská výchova“ Rodina s problematickým vztahem k násilí – někteří rodiče vštěpují svým dětem od malička zásadu, že prát se je špatné. Dítě se pak prostě neumí bránit, jednak pro psychické zábrany, jednak pro nedostatek cviku. Rodina sociálně izolovaná Rodina s mimořádně prudérní sexuální výchovou

47 47 Odpor obětí šikanu oznámit - Přesvědčují se, že v jejich případě se nejedná o šikanu - Domnívají se, že musí dodržet loajalitu s třídním kolektivem - Bojí se odplaty agresora nebo jiných spolužáků - Předpokládají, že společnost od nich očekává, že se budou umět o sebe samostatně postarat a stydí se, že jsou obětí - Přesvědčují se, že k šikaně dochází jejich vlastní vinou - Jsou schopni šikanu vlastními silami zvládnout nebo ji snášet - Nenašli dostatek příležitostí promluvit si s učitelem - Jsou přesvědčení, že problém nemá viditelné řešení, a proto jim nebude umět nikdo pomoci

48 48 Osobní vývoj obětí šikany Bývá příznivější než prognóza agresorů. S postupem času šikana může odeznít, v dospělosti si jedinec najde prostředí, které mu vyhovuje, a většinou do něj úspěšně zapadne. Často mu však zůstanou bolestivé „jizvy na duši“. Oběťmi šikany jsou ale i ti, kteří jen nečinně přihlíželi a báli se ubližování zastavit a něco proti němu udělat. Uvědomují si svoji zbabělost a jejich sebeúcta bývá dlouhodobě poškozena.

49 49 Přístup školy k potírání šikany Výzkumy potvrdily, že vypracování celoškolní strategie, zavedení výchovného programu pro žáky s důrazem na nutnost potírat šikanu a programu na pomoc šikanujícím i šikanovaným mají vliv na snížení šikany na zanedbatelnou úroveň. Školy mohou potírat šikanu dvěma různými způsoby: - působit na zkvalitnění společenského chování - zaměřit se na potlačování asociálního chování

50 50 Podpora žáků při vytváření pozitivních společenských vztahů, uznávání práv ostatních žáků a zdůraznění potřeby důvěry a spolupráce. V druhém případě se žákům vysvětlí škody, které svým asociálním chováním způsobí. Využít principů persvaze – účinné zbraně sociálního vlivu: „závazek a důsledek“ „sociální schválení“

51 51 „Ten, kdo pasivně přijímá zlo, je s ním spojený stejně jako ten, kdo ho páchá“ Martin Luther King Pokud s mobbingem nesouhlasím, ale nedám to najevo, paradoxně tak vlastně mobberovo chování schvaluji a stává se ze mě pasivní spoluúčastník. Z lhostejnosti se můžeme stát spoluviníky!

52

53 53 Literatura: Michal Kolář Jak na šikanu Pavel Říčan, Pavlína Janošová Grada 2010 Řešení výchovných problémů ve škole Chris Kyriacou Portál 2005

54 Děkuji Vám za pozornost!

55 55 Děkuji Vám za pozornost! sladkova@inline.cz