Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Šíření křesťanství po Byzanci Cyrilometodějská mise 9. století Kyjevská Rus – konec 10. století - christianizace, z politických důvodů - křest knížete.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Šíření křesťanství po Byzanci Cyrilometodějská mise 9. století Kyjevská Rus – konec 10. století - christianizace, z politických důvodů - křest knížete."— Transkript prezentace:

1 Šíření křesťanství po Byzanci Cyrilometodějská mise 9. století Kyjevská Rus – konec 10. století - christianizace, z politických důvodů - křest knížete Vladimíra (svatba se sestrou byzantského císaře), Srbové – 8.,9.st. z Byzance pravoslaví, 15. st. Osmané Bulharsko – od poloviny 9. st. křesťanství, cyrilice, přijal Konstantina a Metoděje vyhnané z velké Moravy, 15. st. Osmané Bulharsko 10. stol. – sekta bogomilů, ovlivnili katary (jen Nový zákon, co je viditelné, je špatné, Satan je starší bratr Ježíše, Mojžíš jeho nástrojem, tělo od Satana… Obr. Křest knížete Vladimíra

2 7. přednáška Pronikání islámu do Evropy. Křížové výpravy ( století) – důvody a důsledky. Role církve ve středověku. Rytířské řády.

3 Základní údaje o islámu Praotec Arabů (Izmael) křesťanství, judaismus vs. islám Mohamed, Korán, hadísy (příběhy o činech a slovech M.) 622 – hidžra (Mekka, Medina – Kaaba) Šíření islámu na Arabský poloostrov 632 – Mohamed umírá sunnité - chalífové voleni šíjité – potomci Alího, dědičný chalifát (Írán, Pákistán, Afghánistán)

4 Arabská muslimská expanze 630 dobytí Mekky, útoky na Byzanc 7. – 8. století: islámská invaze na území Byzancké říše (Palestina, Sýrie, sasánovské území v Persii (dobytí Íránské vysočiny) – vyčerpání obou říší společnými válkami Islamizace Arabského poloostrova, střední Asie a Turků, severní Afriky (definitivně zničena Alexandrijská knihovna) islámský Chalífát tolerantnější než ortodoxní křesťanství a zoroastrismus Španělsko proniknutí Arabů do Španělska - obsazení Španělska kromě malé křesťanské enklávy na severu) 732 Karel Martel porazil Araby v bitvě u Poitiers 9. století dobytí Sicílie (od začátku 8. st., celá Sicílie 965), výboje na jih Itálie, ke konci 11. stol. Normané poráží muslimy Kréty

5 Islámská expanze do roku 750

6 Muslimská expanze v rozletu mapa kolem roku 900, Ztráta Blízkého Východu, Afriky a Španělska.

7 mapa z roku 1050, kdy už probíhá rekonvista ve Španělsku ( křesťansví vs. islám)

8 Španělsko Součást římské říše (ariánství) Germánské kmeny (Vizigótská říše) – přestup ke katolicismu 7. století 8. století, 711 – obsazení poloostrova Maury (islamizovaní Berbeři a Arabové ze severní Afriky) Samostatný chalifát (tolerance Židů, Arabů, křesťanů), rozkvět kultury v 11. st. se rozpadl Rekonquista (od počátku 8. století do 1492) – téměř 800 let = znovudobytí Španělska křesťany, které bylo zabráno Maury (muslimové ze severní Afriky) 718 (722) království Asturie, postupně Kastilie, Galicie, Portugalsko, Aragon, zatlačování Maurů 1492 Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský vstoupili do Granady (spojení katolických států)

9 Španělsko arabská a islámská kultura nejvyspělejší ve Španělsku, arabští učenci opisovali antická díla, muslimské knihovny, univerzity Mezquita- původně mešita, v 16. stol. katedrála

10 Islámská kultura v Evropě - význam šíří se po Evropě prostřednictvím Španělska a Sicílie, později dobytím Byzance Španělsko – rozkvět islámské kultury kolem roku 1000 Vzdělanost – astronomie (překlad Ptolemaia, přírodní vědy, lékařství, školní vzdělání, poezie, razili mince, obchodování s Východem – zlato, koření, slovanští otroci Sicílie – nové plodiny - pomeranče, citróny, pistácii a cukrovou třtinu, podpořili zemědělství

11 Arabská správa v dobytých oblastech křesťanství, judaismu a zoroastrismus - na územích dobytých Araby museli odvádět speciální daň z hlavy (dhima), směli nadále praktikovat svou víru, třebaže ne veřejně ( Židům a ostatním „Národům Knihy“ povoleno udržet si své náboženství tak dlouho, dokud budou platit poplatek. ) Polyteismus – buď konverze nebo smrt Jazyk: řečtina, perština do konce 7. století jako úřední jazyk Postupně zvyšování daní, násilnosti, postupná islamizace

12 Křížácká tažení Reakce na tureckou expanzi na území Byzance v 11. století Vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům na žádost byzanckého císaře Dobrovolníci, slíbeno odpuštění hříchů, ochrana církve Vznik rytířských řádů

13 Křížové výpravy – Reakce na pronikání Turků na území Malé Asie (Byzance ) První křížová výprava: Vyhlášena papežem Urbanem II. roku 1095 (zmírnění schizmatu, doba boje o investituru – podpora církevní autority oproti světské, podřízení všeho „svatým zájmům“), Cíl: dobýt Jeruzalém a svatá místa pro křesťany zpět (křesťanský Jeruzalém za Konstantina), pomoc východním křesťanům Nadšení pro svatou věc hrálo v jejich konání významnou roli, přání získat půdu a bohatství, touha po dobrodružství a slávě Skutečnost: Alexios – znovudobytí a získání Anatolie

14 Průběh a vlny první křížové výpravy 1. vlna: Francie – davy neozbrojené chudiny, loupily, plenily – dostaly se ke Konstantinopoli, převezeni do Nikomedie (Izmir) – tábor (v okolí rabovali křes´tanské rolníky), u Niceji rozprášeni většina pobita, děti byly prodány do otroctví. Německo – Porýní, české země Praha - pogromy na Židy (na hranici Uher rozehnání) Roku 1096 prošli Čechami účastníci 1. křížové výpravy, došlo k protižidovským pogromům (roku 1098 Břetislav II. zkonfiskoval židovské majetky).

15 Počínání davu chudiny cestou přes Uhry...podněcováni hanebnou zuřivostí, zakládali ohně v těch veřejných sýpkách...unášeli dívky a vydávali je všemožnému násilí, zneucťovali manželství, odnímajíce ženy jejich manželům, rvali nebo upalovali vousy svým hostitelům... a všichni se s nepochopitelnou domýšlivostí holedbali, že si takto povedou i u Turků“— Guibert z NogentuGuibert z Nogentu

16 Tažení rytířů byzantský císař Alexius – vyžadoval na křižácích lenní přísahu (v léno měla přijít znovu dobytá byzantská území jako křižácké državy) Obrovská armáda účastníků, vojáků, rytířů i civilistů (největší po pádu Západořímské říše) postup spolu s byzantskou armádou Skládání lenní přísahy byzantskému císaři.Obával se jejich příchodu, protože znal jejich neodolatelné nadšení, jejich nestálou a vrtkavou povahu a rovněž všechno, co je vlastní keltskému temperamentu se všemi důsledky. Věděl, že stále obdivují s otevřenými ústy bohatství a že při prvé příležitosti bez skrupulí porušují své smlouvy... Anna Komnéna

17 Postup křižáků Dobytí Nikeji Dobytí Antiochie dobytí Jeruzaléma a vznik křižáckých států 1099 Dobytý Jeruzalém byl křižákům vydán v plen, zajatci se přitom stali obětí masakru. Podle zpráv, které zanechali křesťanští i arabští kronikáři, kradli, zabíjeli a dopouštěli se strašlivých zvěrstev:...kdybyste tam bývali byli, brodili byste se po kotníky v krvi zavražděných...Ani jediný nezůstal naživu. Ba ani žen a děti nešetřili.....všechna náměstí tohoto města byla naplněna tolika mrtvolami, že nikdo tam nemohl pobývat kvůli zápachu. Nebylo možno procházeti po ulicích, jenom po mrtvolách..

18 Podmínky tažení, křižácké státy úmorné vedro, žízeň, hlad sužují křižáky rozepře mezi západními křižáky a Byzantinci Nejednotnost mezi seldžuckými Turky )šíjité, sunnité) Vznik křižáckých států (obnoveny dva patriarcháty, obnovení vlivu latinské církve v Byzanci Antiochijské knížectví Edesské hrabství Jeruzalémské království, patriarchou papežský legát hrabství Tripolis.

19 Výsledek křižáckého tažení: Dobytí Jeruzaléma Opětovné získání byzantského území Vznik křižáckých držav - nárazníková území pro Byzanc (lenní povinnost) Křižácké državy ve Svaté zemi těsně po završení první křížové výpravy, 1102

20 Druhá křížová výprava 1147 Pád Edessy – nová výprava Bernard z Clairvaux – spoluzakladatel cisterciáků (verbování pro druhou výpravu, postavil se proti pronásledování židů v rámci křížové výpravy) odraženi Turky u Damašku Třetí křížová výprava 1187 Ztráta jeruzalémského království – kapitulace Jeruzaléma, nenásilný odchod za výkupné Vyhlášena třetí výprava: Friedrich Barbarossa, český oddíl (výprava se rozpadla po jeho smrti) – drancování Byzance, Richard lví srdce (příměří, Jeruzalém přístupný pro neozbrojené křesťanské poutníky, dobytí Kypru)

21 Čtvrtá křížová výprava 1202, 1203 Cesta z Benátek, dobytí Zadaru – křesťanské město nyní patřící uherskému králi, i přes papežův zákaz – exkomunikace Benátčanů a křižáků Dobytí Konstantinopole křižáky, vznik Latinského císařství Byzanc ztratila velkou část území, na území Řecka křižácké státy (sňatky Řeků a Latinů, obchodníci a bankéři, františkáni, dominikáni a cisterciáci) Rozpolcenost a slabé postavení Byzance – usnadněn postup Turků

22 Latinské císařství vznik:1204 (dobytím Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy) zánik:1261 (znovudobytí Konstantinopole nikájským císařstvím a obnovení Byzantské říše)

23 13. století – další křižácká tažení Rytířské řády: plnění obvyklých řeholních slibů sloužit vyčerpaným a nemocným poutníkům ve Svaté zemi, na území Jeruzalémského království johanité 11. st., (Maltézští rytíři od 15. st. na Maltě), velká nemocnice v Jeruzalémě, benediktinská pravidla templáři – rytíři templu, poskytovali ochranu neozbrojeným poutníkům, u zrodu Bernhard z Clairvaux, významní mezinárodní bankéři, velký majetek, zrušeni ve Francii počátkem 14. stol., obviněni z hereze obr. Dva jezdci na 1 koni dvojí role: mnich, voják obr. Upalování templářů

24 němečtí rytíři - centrum Akkon za třetí křížové výpravy, založili němečtí kupci působící v rámci řádu johanitů, polní lazaret pro poutníky do Svaté země. Pověřeni papežem bojem proti pohanům Věž pevnosti řádu v Akkonu

25 Inkvizice Prvotní úkol církve – předat víru neporušenou, v původní formě z latinského inquirere - vyhledávat, tázat se, vyšetřovat: inkvizice = církevní zřízení sloužící k obraně víry, proti nesprávným naukám bludařů. Příčina: zesvětštění církve, bohatství, moc, spory mezi papežem a císařem, přísná kázání mnichů – zdání odpadu od původního učení církve – kataři καθαρός (čistí), Katzer, kacíři, albigenští podle hlavního centra, dva proudy, italský, francouzský Italská větev tvrdila, že Bůh stvořil anděly a beztvarou hmotu, která sama o sobě byla dobrá, ale zmocnil se jí padlý Lucifer a utvořil z ní svět. Francouzská větev zastávala přísný dualismus, když učila, že byly stvořeny dvě prabytosti: dobrá (svět duchový) a zlá (vše viditelné, hmotné).

26 Kataři, albigenští: učení Obě sekty však zavrhovaly Starý Zákon, zmrtvýchvstání a Trojici. Jejich mravouka byla velmi přísná, poněvadž zakazovala styk s hmotou, tedy zdržovat se i požívání masa, vajec a mléka - tím samým i zabíjení zvířat. Vykoupení spočívalo pouze v poučení a Kristova smrt v této soustavě neměla žádné místo. Kristus přišel prý jen proto, aby vyvolené poučil a povzbudil, jak by se od hmoty osvobodili. Světskou moc považovali za ďábelskou instituci. Proto tedy „údy pravé církve, tj. kataři, nejsou vázáni poslušností knížat ani církevních ani světských.“ Samsour: Církevní dějiny, Praha 1907, str. 557 Církev – postavila se proti, podporována světskými panovníky, poučování, napomínání, trest jako ve staré církvi - tresty duchovní - exkomunikace, klatba. Tresty hmotné – císař (Theodosius, Justinián - zbavil cti, zabavoval jim majetek a posílal je do vyhnanství. ) První trest smrti za herezi – 4. st.,císař Maximus popravení Priscilliána, církev odsoudila Jan Zlatoústý – smrt heretika nesmyslný zločin

27 6. st. Justiniánův Kodex - popraven bude ten, kdo jiné přivedl k odpadu. Zákon byl užíván proti manichejským (zakladatel Mání- spojuje zoroastrismus s křesťanstvím a buddhismem) začátky fyzického násilí na obžalovaných z bludů: 11. století – pronásledování heretiků (jejich velké rozšíření) Bernard (cisterciák): „Nade vší pochybnost je lépe kacíře držet na uzdě mečem toho, který jej nikoli bez příčiny nosí, než se dívat na to, jak mnohé k bludu svádějí.“ Biskupská inkvizice – církev měla usvědčit viníky, zatvrzelé předat k potrestání světské moci (mimořádná záležitost) Francie: papežští legáti (bohatství, ultimáta) vs. Dominikáni (chudoba, mírnost) soudní rada - útvar určený výlučně k potírání kacířů a bludařů, nefunkční

28 papežská inkvizice – inkvizici svěřil papež dominikánům (Domini canes, čili Pánovi psi), kteří byli podřízeni přímo papeži. Úkol: vyhledáváni a stíhání kacířů, bdít nad čistotou víry (20 let bez násilí, úspěch) Papež Inocenc IV. – 1252 bula legalizující vznik inkvizičních tribunálů - povoleno mučení, tortura (mohlo postihnout laiky i duchovní, i biskupy) legalizováno fyzické násilí člověka proti člověku Od 13. století - mučení, upalování za živa, zazdění za živa, utopení, pověšení, stětí, doživotní vězení, atd.

29 Průběh: lhůta 40 dní na doznání, pak duchovní trest (modlitby, almužny, pouti, aj.) Udávání – doba strachu a hrůzy, nedůvěry obžalovaný soudci musel dokazovat svou nevinu (příležitost k vyřizování sporů, často nevinní) Inkvizitor dostával část majetku po odsouzeném Dominikáni, františkáni – podřízeni jen papeži, zpovědníci, pastýři, vzdělaní lidé, procesy tajné Inkviziční mašinerie – vzdálená od prvotního poslání inkvizice, odsouzeni i církevní představitelé (i biskupové sledováni) Čarodějnické procesy – Kladivo na čarodějnice (15. stol.), v době, kdy byly hereze téměř vymýceny

30 španělská inkvizice povolena královským dekretem r inkvizitor Tomáš Torquemada (spřízněnec krále a královny) aparát moci a likvidace nepohodlných osob v rukou inkvizitora vymkla se z rukou církve 1492 nařízení křtu židů – odchází do Osmanské říše

31 Expanze muslimů 14. století, Osmanská říše Vznik: 13. stol. (muslimští Turci a Arabové), 1922 zánik sultanátu, o trošku větší než Římská ř. a Makedonská ř. Dobývání Byzance, boje o přístup na Balkán 1386 byla dobyta bulharská Serdika – dnešní Sofie – a o sedm let později přestal bulharský stát existovat 1389 bitva na Kosově poli, podroben srbský stát, vstup na Balkán 1453 dobytí Konstantinopole (přejmenování na Istanbul, Topkapi, Hagia Sofia) - zánik Byzance r bitva u Moháče, turecká vojska Sulejmana I. rozdrtila uherská vojska Ludvíka Jagellonského, osmanská vojska pronikla roku 1529 až k Vídni (Uhry habsburské)

32 Osmanská říše – kulturní rozvoj 16. stol. největší rozkvět říše Sulejman II., palác Topkapi (město ve městě, tulipány) 16., stol. Období tulipánů (dovoz do Holandska) 18. století – jako normální stát, evropská kultura se silně prolíná s muslimskou, evropští architekti v Istanbulu, nový systém škol, tisk Osmanská říše se stala v 16. století útočištěm pro židy ze Španělska, placení daní na hlavu

33 Vliv východních tradic (Orientu) na západní kulturu Význam a výsledek křížových výprav – kulturní výměna? Vazba mezi Orientem (Byzanc, Arabové, Turci) a Západem (Španělsko, italská města – Benátky, Sicílie) – obchod s plodinami, kořením, Istanbul - tulipány Nové hudební nástroje: turecký buben, rané housle (dutar), dudy, roh, zvonkohra Hra: šachy (Persie: Šachname – Firdousí) Architektura: mešity Tolerantnější k jiným náboženstvím než křesťanství (Židé v Palestině trpěni, spolupráce při překladech antických děl)

34 Hudební nástroje Dudy (Egypt, přední Asie) Dutar Suroz arabský rabáb Tombak

35 Texty ze semináře:„Islám v Evropě – obohacení, nebo nebezpečí? 2005 Islám v Evropě se může stát přínosem jen za předpokladu, že to bude islám demokratický, snášenlivý a svobodomyslný. Jiný islám,zejména pak ten, který zastánci islamismu mění v ideologii dobývání, musí být jasně a důrazně odmítnut. vůdců islamistických hnutí na Blízkém východě i v prostředí evropských velkoměst tvoří na západních univerzitách vzdělaní inženýři. Islamisté hlásící se k univerzálnímu islámu se záměrně neobracejí na společnost se vztahem ke konkrétní kultuře. Obracejí se naopak na jednotlivce, kteří mají pochybnosti o své víře a identitě. Obracejí se na muslimy, kteří se nemohou identifikovat s žádným místem a národním povědomím. Mají úspěch u vzdělaných lidí střední třídy stejně jako u nevzdělané mládeže předměstských ghett. Minimum stoupenců universálního islámu prošlo tradičními madrasami, islámskými školami. Společným jmenovatelem není chudoba nebo nedostatek vzdělání, ale právě problémy s identitou. Hrozbou pro Evropu a celý západní svět není islám jako takový. Radikální, totalitární ideologie universálního islamismu je nebezpečím.

36 Ceník trhu s otrokyněmi Křesťanka ve věku mezi 40 a 50 lety: 50 tisíc dinárů (900 Kč)Jezídka nebo křesťanka ve věku 30 až 40 let: 75 tisíc dinárů (1400 Kč)Jezídka nebo křesťanka ve věku 20 až 30 let: 100 tisíc dinárů (1800 Kč)Jezídka nebo křesťanka ve věku 10 až 20 let: 150 tisíc dinárů (2800 Kč)Dívka ve věku rok až 9 let: 200 tisíc dinárů (3700 Kč)jz

37 Multikulturalismus


Stáhnout ppt "Šíření křesťanství po Byzanci Cyrilometodějská mise 9. století Kyjevská Rus – konec 10. století - christianizace, z politických důvodů - křest knížete."

Podobné prezentace


Reklamy Google