Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY."— Transkript prezentace:

1 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY

2 1.1) Příčiny soupeření o vzácné zdroje Soupeření o suroviny existuje nejméně od starověku, kdy začalo docházet k prvnímu střetávání civilizací a snaze získat co největší podíl na vzácných zdrojích (tehdy např. úrodná půda, dřevo, stavební kámen apod.) Výraznějším se toto soupeření stává v souvislosti s průmyslovou revolucí, která znamená urychlení výroby s využitím nových, dosud ne tak významných strategických surovin (viz níže). Zdroje: Od jakého historického období se začíná výrazně projevovat soupeření mezi státy o surovinové zdroje? Proč? Jaké surovinové zdroje hrály klíčovou roli v období průmyslové revoluce? uhlí význam: první z fosilních paliv využívaný při spalování jako zdroj energie pro parní stroje – hlavní motor průmyslové revoluce od konce 18. století železná ruda význam: základní surovina pro výrobu oceli, která byla hlavním výrobním materiálem pro moderní stroje a zbraně.

3 1.2) Historické konflikty o přírodní zdroje: Konfliktů tohoto typu byla celá řada a snaha o kontrolu ložisek strategických surovin je jedním z důležitých motivů téměř v každé válce a byla i významným motivem během evropské kolonizace Afriky a Asie. Namátkou lze uvést např. spory mezi Francií a Německem o kontrolu Porúří, snahu Japonska o expanzi do Východní Asie, ale i Válku v Perském zálivu ( ). Zdroje: Popište stručně dva historické konflikty ve světě, které proběhly mezi lety , jejichž důležitým (i když ne jediným) aspektem byla snaha zajistit si surovinové zdroje? Připojte obrázek (případně dva obrázky) s mapou, kde vyznačíte (šipkou/kroužkem) oblast o kterou šlo. (Můžete použít i převzatou mapu, kde budou oblasti již vyznačeny.) Japonská invaze do Mandžuska (1931) Japonsko vojensky obsazuje část území Číny a vytváří zde loutkový stát Mančukuo. Jde o jasný případ agrese, který však Společnost národů nedokáže účinně řešit. Oblast zůstává pod kontrolou Japonska až do konce Druhé světové války (1945).

4 1.3) Snaha o kooperaci v Evropě po r Dvě ze smluv během procesu evropské integrace byly přímo zaměřeny na společné využívání strategických surovin, a to Evropské společenství uhlí a oceli (1952), které založilo společný trh s oběma komoditami a společnou kontrolu nad ložisky uhlí v německém Porúří a dále Evropské společenství pro atomovou energii (1957) založené tzv. Druhou římskou smlouvou, kde se původně 6 členských států zavázalo spolupracovat na výzkumu mírového využití jaderné energie a získávání uranu jako paliva pro jaderné elektrárny. Zdroje: n_map416.gif Které mezinárodní organizace vzniklé v Evropě po 2. světové válce měly za cíl společné využívání některých ze strategických surovin? Připojte mapu s vyznačením členských států těchto organizací (pokud ji nedokážete dohledat, vyznačte státy sami např. šipkou). EURATOM (1957) Evropské společenství uhlí a oceli (1952) rozšiřování do r zakládající členové

5 ROPA- benzin a nafta jako hlavní palivo do spalovacích motorů (vozidla) - výroba plastů - surovina pro chemický průmysl (léčiva, kosmetika a další) ZEMNÍ PLYN- palivo pro plynové elektrárny (jejichž výstavba není nákladná) - přímé spalování v domácnostech (ohřev vody, topení) ŽELEZNÁ RUDA-produkce oceli (při zahřívání je železo zbavováno příměsi uhlíku)  výrobní materiál pro produkci strojů, stavbu výškových budov UHLÍ-palivo pro tepelné elektrárny (nejstarší typ, technicky nenáročné) - palivo pro přímé spalování k vytápění domácností URANOVÁ RUDA- produkce obohaceného uranu  palivo pro jaderné elektrárny - klíčové pro produkci jaderných zbraní (zpracováním v jaderných reaktorech lze získat plutonium) VODA- nezávadná sladká voda je v některých regionech (Blízký Východ, Subsaharská Afrika) nedostatková - zásadní pro produkci potravin a přežití obyvatel 2.1) Strategické suroviny dnes Které přírodní zdroje lze podle vás v současnosti označit za „strategické“?

6 2.2) Závislost Evropy na importu Potrubní produktovody v Evropě. Ze kterých regionů Evropa dováží klíčové suroviny? Existují v Evropě i země, které jsou vývozcem energetických surovin? V čem je specifické postavení Ukrajiny a Běloruska? Zdroje: Rusko dodává Evropě ropu i zemní plyn, převážně potrubím. Ukrajina a Bělorusko jsou tzv. tranzitní země, přes které produktovody vedou. Vztahy mezi těmito státy a Ruskem mohou tedy ovlivnit plynulost dodávek do Evropy. Další ropa proudí ze států Blízkého Východu, v tomto jde o dodávky z tankerů. Závislost na Rusku by mohla být omezena zprovozněním nového ropovodu z oblasti Střední Asie a Arabského poloostrova přes území Turecka. Evropa je v současné době čistým dovozcem, vyvážet může pouze Norsko, které má ložiska zemního plynu a v menší míře ze stejné oblasti také Velká Británie.

7 Zdroje: Obrázek: Informace: 2.3) Jaderná energetika v Evropě Které státy využívají jadernou energii v současnosti nejvíce a proč? V Evropě lze najít státy, které využívají jadernou energii velmi intenzivně. Mezi takové patří Francie, která nemá dostatečné zásoby uhlí ani prudké vodní toky, tzn. nemůže spoléhat na tepelné ani vodní elektrárny. Dalšími státy s výrazným podílem jaderné energetiky byla do r Litva (než uzavřela svou jedinou jadernou elektrárnu) a Velká Británie. Naopak Rakousko z politických důvodů (odpor obyvatel) jadernou energetiku nevyužívá vůbec, Německo sice jaderné elektrárny využívá, ale neplánuje stavět žádné nové, takže do budoucna by mohlo být také bezjaderné. Snaha o energetickou nezávislost Evropy by však mohla vést k přehodnocení těchto plánů. Havárie ve Fukušimě však staví tuto otázku do jiného světla…

8 2.3) Jaderná energetika v Evropě Jaké jsou hlavní současné výhody a nevýhody jaderné energetiky? VÝHODYNEVÝHODY vysoký výkon: k pokrytí spotřeby celého státu stačí jen několik jaderných elektráren nároky na umístění jaderná elektrárna potřebuje zdroj vody k chlazení a nelze jí budovat poblíž velkých sídel nebo v oblastech kde hrozí zemětřesení levná produkce elektřiny: existující jaderná elektrárna s jednou zavezeným palivem nepotřebuje další suroviny drahá výstavba a likvidace odpadu: postavit elektrárnu a uložit vyhořelý odpad tak, aby byly splněny bezpečnostní požadavky je velmi nákladné. nulové znečištění atmosféry: neprodukuje skleníkové plyny, pouze vodní páru radioaktivní odpad: vyžaduje dlouhodobé uložení v bezpečných podmínkách; může být zneužit pro výrobu tzv. špinavé bomby. nezávislost na dovozu ropy a plynu: energetická soběstačnost států využívajících jádro; méně problémů při vyjednávání s Ruskem a státy OPEC. nebezpečí havárie: případná havárie či poškození jaderné elektrárny může znamenat únik životu nebezpečné radioaktivity; z tohoto důvodu se může stát i cílem teroristického útoku. udržitelnost produkce: oproti tenčícím se zásobám fosilních paliv vydrží odhadované zásoby uranu několik set let. možnost produkce jaderných zbraní: palivo z elektráren lze použít při konstrukci atomové bomby; může být také ukradeno či prodáno teroristům.

9 3.1) Vztahy EU s exportéry Některé mezinárodní spory v minulosti ukázaly, že bezproblémový dovoz energetických surovin předpokládá i solidní politické vztahy. V čem jsou podle hlavní problémy ve vztazích mezi EU a klíčovými exportéry? Lze je v dohledné době zlepšit? NÁZOR NA VNITROPOLITICKÉ USPOŘÁDÁNÍ V RUSKU Evropské vlády nepovažují Rusko za plně demokratickou zemi. Často kritizují tamní korupci, nízkou vymahatelnost práva a vysokou centralizaci moci v rukou prezidenta (a nyní také premiéra). Politická soutěž v Rusku je omezená. Ruská vláda a média považují kritiku za vměšování a poukazují na spefické podmínky v Rusku, které neumožňují budovat demokracii západního střihu. RUSKO-GRUZÍNSKÁ VÁLKA Gruzii považuje Rusko za výsadní sféru svého vlivu (jako součást býv. SSSR) a pokládá se za právoplatného ochránce zájmů zdejší ruské menšiny. Invazi z léta 208 vnímá jako oprávněnou odpověď na gruzínskou politiku v oblastech Abcházie a Jižní Osetie. Evropské státy považují Ruskou invazi za neoprávněnou agresi vůči jinému státu. KONFLIKT ZÁJMŮ NA UKRAJINĚ Tzv. Oranžová revoluce (2004) přivedla k moci prezidenta prozápadního Viktora Juščenka, který usiluje o vstup do NATO a EU. Obyvatelstvo na východě země je však orientováno prorusky a Rusko se nechce smířit s přibližováním „nepřátelských“ aliancí ke svým hranicím. Ukrajina je přitom významnou tranzitní zemí přes kterou proudí suroviny z Ruska do Evropy. VZTAHY S TURECKEM JAKO TRANZITNÍ ZEMÍ Turecko usiluje už od 60tých let 20tého století o vstup do EU. Přesto je dosud z mnoha důvodů odmítáno. Evropa však může za předpokladu dobrých vztahů s Tureckem získat lepší přístup k dodávkám ropy či zemního plynu ze států Arabského poloostrova nebo Střední Asie, aniž by musela spoléhat na tranzit přes Rusko.

10 3.2) Alternativní energetické zdroje Jaké jsou možnosti EU dosáhnout energetické nezávislosti? zdrojvýhodynevýhody SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ -nevyčerpatelný zdroj - nulové emise - velmi účinné pro přímý ohřev vody - moderní kolektory lze používat i když není jasno - kolektory lze snadno demontovat -závisí na počasí - výstupní výkon je nízký - solární kolektory jsou drahé, málo efektivní a mají omezenou životnost - kolektory jsou ošklivé VODNÍ TOK -nevyčerpatelný zdroj - nulové emise - efektivní produkce s moderními turbínami - přehrady lze využít k rekreaci -závisí na spádu řek (ve většině zemí pouze jako doplňkový zdroj - při budování přehrad je poškozováno životní prostředí VÍTR -nevyčerpatelný zdroj - nulové emise - nízké náklady na vybudování „větrníků“ - „větrníky“ lze snadno demontovat -závisí na počasí - výstupní výkon je nízký - vrtule podle některých názorů hyzdí krajinu BIOMASA -plně obnovitelný zdroj - k pěstování možno využívat méně kvalitní půdu, která se nehodí k produkci potravin - nepředstavuje zásah do přírody (produkci lze kdykoli ukončit) -malá energetická výtěžnost (energie na výsadbu a sklizeň je jen o málo menší než ta získaná při spalování) - zabírá zemědělskou půdu  tlak na růst cen potravin - při spalování dochází ke znečištění atmosféry VODÍK -využitelný do spalovacích motorů vozidel - nulové emise - snadné skladování a distribuce -výroba vodíku vyžaduje více energie než získáme jeho spálením (vhodné pouze v kombinaci s jinými typy energie) - vysoká hořlavost a výbušnost TERMOJADERNÁ FŮZE - nová generace jaderných elektráren, které neprodukují radioaktivíní odpad - dosud pouze experimentálně, nezpůsobilé pro průmyslové nasazení ÚSPORY -není nutné rozšiřovat produkci energie - nulové emise - nulové poškození životního prostředí - složité na financování a provedení - nutná celá série opatření (každá jednotlivá úspora sníží spotřebu jen o malou část)

11 3.3) Shrnutí Jak by mohla EU v budoucnu postupovat v otázce využívání energetických zdrojů, aby upevnila své hospodářské a politické postavení ve světě? možný postuppopis INVESTICE DO VÝZKUMU Stejně jako EURATOM v 50tých letech (viz list 1.3) předpokládal spolupráci při výzkumu využití jaderné energie, mohla by současná EU společně investovat např. do výzkumu, který by vedl k zefektivnění současných postupů získávání energie (např. zvýšení účinnosti tepelných elektráren) nebo vývoji nových technologií. SPOLEČNÝ POSTUP VŮČI DOVOZCŮM Evropa doplácí na svou nejednotnou energetickou politiku, když se každá členská země snaží přiblížit energetické soběstačnosti (autarkii) a nechce se vzdát kontroly nad vlastním energetickým průmyslem. Zároveň každá země vyjednává s dovozci samostatně, což je velmi nevýhodné. Především Rusko si tak může vybírat mezi evropskými zákazníky a hrozit omezením dodávek jednotlivým státům. Společná energetická politika by umožnila koncentrovat investice do nových energetických zdrojů (viz výše) a jednotný postup vůči Rusku („prodej buď všem nebo nikomu“) by mohl zajistit lepší koncové ceny. HLEDÁNÍ ALTERNATIVNÍCH ZDROJŮ Zvýšení podílu alternativních zdrojů energie (viz list 3.2) na celkové produkci by vedlo k větší energetické soběstačnosti Evropy jako celku a tím i zlepšení jejího postavení vůči dovozcům (viz výše). Evropská unie by se mohla pokusit také společně investovat do hledání a těžbu v nových lokalitách, zejména zemích třetího světa, aby tak diverzifikovala dodavatele, tzn. měla k dispozici více dodavatelů a mohla mezi nimi vybírat. PODPORA ÚSPOR Masivní investice do efektivnějších výrobních postupů, nových motorů, úsporných svítidel nebo zateplování domů může znamenat významný pokles celkové spotřeby („nejlepší je taková energie, kterou nebylo nutné vyrobit“). Může jít i o celoevropskou daňovou politiku v oblasti tzv. ekologických daní, např. daňové odpočty za zateplení staveb a naopak vyšší spotřební daně na paliva a elektřinu.

12 Použité zdroje a literatura orld statistiky/jaderne-reaktory-evropa.gifhttp://www.cez.cz/edee/content/file/o_spolecnosti/cisla- statistiky/jaderne-reaktory-evropa.gif mg/expansion_map416.gif

13 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor:Aleš Balcar Předmět:Mezinárodní vztahy Datum:24. března 2011


Stáhnout ppt "Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY."

Podobné prezentace


Reklamy Google