Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Výživa v ontogenéze. Výživa hraje důležitou roli ve správném vývoji dítěte. Je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte. Je důležité.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Výživa v ontogenéze. Výživa hraje důležitou roli ve správném vývoji dítěte. Je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte. Je důležité."— Transkript prezentace:

1 Výživa v ontogenéze

2 Výživa hraje důležitou roli ve správném vývoji dítěte. Je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte. Je důležité si uvědomit, že pro dítě do dvou nebo tří let věku je správná výživa významným faktorem pro normální vývoj. Špatná výživa dítěte může vést později k oslabení imunity, obezitě, malnutrici či kardiovaskulárním onemocněním. Vhodná výživa dětí se v různých obdobích liší.vývoji dítětepsychosociální vývoj dítěteobezitěmalnutrici

3 Výživa novorozenců a kojenců Podle doporučení WHO je základem výživy donošených novorozenců kojení, které se doporučuje zahájit již v prvních hodinách po narození.kojení Mateřské mléko má optimální složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. U donošených novorozenců se doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení se doporučuje do ukončeného 6. měsíce věku a jediným doplňkem jsou vitaminy D a K (vitamin K se podává pouze, pokud byl po narození podán perorálně či intravenózně namísto intramuskulárně). Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku. Zavádění příkrmů před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika, jako je malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anemie. Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle. Kojení je kontraindikováno jen ve výjimečných případech.

4 Výhody kojení: optimální složení stravy, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin; složení a množství mateřského mléka se mění podle potřeby dítěte; vytváření pevné vazby mezi matkou a dítětem (bonding); imunologické aspekty: zejména ochrana proti bakteriálním a virovým infekcím (hlavně respiračním a gastrointestinálním); pasivní ochrana předevšímimunoglobulinem A; imunoregulační faktory (hormony, růstové faktory, bifidus faktor), které stimulují vývoj vlastních obranných mechanismů kojence;imunoglobulinem A výhody pro dítě: nižší výskyt zánětů středouší, gastroenteritid, nekrotizující enterokolitidy a infekcí dolních cest dýchacích, nižší výskyt alergií, syndromu náhlého úmrtí kojenců a v pozdějším věku nižší výskyt obezity, diabetes mellitus I. typu, vyššího krevního tlaku a hladiny cholesterolu; vyšší IQ;nekrotizující enterokolitidydiabetes mellitus I. typu výhody pro matku: snížení rizika diabetu mellitu 2. typu, nižší incidence nádorů prsu a vaječníků; kojení časně po porodu zvyšuje hladinu oxytocinu, což snižuje poporodní ztrátu krve, vede k rychlejšímu zavinování dělohy, nedochází k menstruaci, tedy k ztrátám krve a časnému dalšímu těhotenství (kojení ale není spolehlivá antikoncepční metoda); kojící ženy rychleji dosahují své hmotnosti před těhotenstvím a mají nižší riziko zlomenin krčku stehenní kosti v menopauze.oxytocinu

5 Umělá výživa kojence Děti, které nemohou být nebo nejsou kojeny, dostávají jako náhradu mateřského mléka kojeneckou formuli (náhradní kojeneckou mléčnou výživu). Dětem kojeným i dětem živeným kojeneckou formulí se od 2. týdne života preventivně podává vitamin D (cholekalciferol) v dávce 500 IU (1 kapka) denně v průběhu celého prvního roku a následně během zimních měsíců ve 2. roce života. Kojenecké formule obsahují dostatečné množství vitaminu K.vitamin Dvitaminu K Složení mateřského mléka je vodítkem pro výrobu a složení kojeneckých formulí (náhradní kojenecké mléčné výživy), nicméně i při teoreticky absolutní shodě budou vždy existovat rozdíly v biologické dostupnosti a výsledném metabolickém efektu. Proto nestačí pouze srovnávat složení, ale je nutné hodnotit celkový vliv na fyziologický vývoj biochemické hodnoty a funkci orgánů a systémů. Složení mateřského mléka Základem pro výrobu formulí je kravské mléko, vzácně mléka jiných savců nebo rostlinné bílkoviny. Bílkovinu kravského mléka je nutné upravit („adaptovat“), tzn. poměr syrovátky ke kaseinu změnit ze 2:8 na 1:1 nebo i vyšší.syrovátkykaseinu

6 Obsah základních živin v 1 litru mléka

7 Nemléčná strava kojenců Od konce 6. měsíce je doporučeno zavádět doplňkovou výživu (příkrm, komplementární výživa) při pokračujícím kojení podle potřeb dítěte do dvou let věku nebo déle. Příkrm se zavádí zpravidla v pořadí zelenina (později s masem), ovoce (s jogurtem) a obilninové kaše. Zavedení komplementární výživy je potřeba: mateřské mléko dostatečně nepokrývá energetickou potřebu organismu, pro vývoj neuromuskulární koordinace. V posledních měsících prvního roku začíná přechod na rodinnou stravu.

8 Výživa batolat a předškolních dětí Strava pro děti od 1. do 3. roku věku se začíná podobat stravě dospělých, ale měla by být lehce stravitelná, nenáročná na kousání, nekořeněná, málo solená a hlavně pestrá. K plnohodnotné výživě stále patří mléko a mléčné výrobky, ale také maso, vejce a ryby. Maso je důležitý zdroj bílkovin a železa. Přednost dáváme hlavně telecímu, hovězímu, drůbeži a rybám.bílkovinželeza Další důležitou součástí je vláknina obsažená v celozrnném chlebu, ovesných vločkách, luštěninách a bramborách. Přiměřené množství vlákniny ovlivňuje resorpci živin a antigenů a urychluje pasáž tračníkem. Celkový denní příjem vlákniny by měl být 5 g/den u kojence až do dvou let věku. U starších dětí má množství vlákniny v potravě narůstat podle vzorce – věk + 5 g/den. Samozřejmě také zelenina a ovoce by neměly chybět v každodenní stravě dětí. A naopak se snažíme o omezení sladkostí a smažených jídel.vláknina

9 Dítě by mělo vypít alespoň 500 ml mléka (plnotučného) denně a k tomu konzumovat další mléčné výrobky, aby dostatečně pokryly denní příjem vápníku.vápníku V tomto období si dítě také vytváří stravovací návyky, proto je důležité podávat jídlo pravidelně, nejlépe 5× denně a být dítěti při stravování řádným příkladem (nejíst ve spěchu, číst při jídle, nesnídat apod.). Pro toto období věku je také charakteristické střídání období dostatečné chuti a nechutenství. Do jídla dítě nenutíme.

10 Výživa dětí ve školním věku Strava by měla být hlavně pestrá, aby se předešlo nejrůznějším karencím či nadbytku některých živin. Děti by se měly naučit v klidu snídat i když ráno pospíchají do školy. Potravinová pyramida je vodítkem jak by mělo vypadat denní složení stravy dítěte i rodiny. Základ tvoří potraviny, které poskytují energii ve formě polysacharidů, které se mají podílet na našem příjmu energie 45–50 %. Sladkosti a tučné potraviny, které patří do samé špičky pyramidy, by měly být konzumovány jen výjimečně. Výživa dítěte se stále více podobá tomu, co jí rodina. Dítě postupně přijímá rodinné zvyklosti za své a vytváří si tak základ vlastních stravovacích návyků a vztahu k potravinám a jídlu jako takovému pro další dětství a dospělost. Děti ve věku 6–12 let rostou pomaleji, proto je potřeba energie absolutně sice vyšší, ale v přepočtu na kg hmotnosti nižší než v předchozím období. V době dospívání (12–18 let) se potřeba energie a živin opět zvyšuje a diferencuje: u chlapců je vyšší.

11 U školních dětí jsou již vyvinuty stravovací zvyklosti rodiny a dále se upevňují. Nedostatek tekutin může vést k problémům ve škole v důsledku vyšší únavnosti a nesoustředění, bolestem hlavy. Zvyšuje se možnost zácpy, nechutenství, vzniku ledvinových a žlučových kaménků. Proto se ve školách prosazuje správný pitný režim – děti si mají nápoje nosit s sebou nebo mají mít možnost si je koupit. Otázkou však zůstává někdy nevhodný výběr nápojů – přeslazené limonády.zácpy V průběhu celého dětství a dospívání je velmi důležitý dostatečný přívod vápníku, tedy mléka a mléčných výrobků pro prevenci osteoporózy ve starším věku. Vápník se totiž do kostí ukládá právě v tomto období, v dospělém věku dochází k jeho úbytku.vápníkuosteoporózy Školní stravování zajišťuje přibližně jednu třetinu celkového příjmu energie, ale často jeho kvalita není optimální. Nedostatky ve výživě se mohou zvláště projevit při samostatném stravování dítěte a dospívajícího, kdy děti dávají přednost lákavým potravinám propagovaným reklamou (fast food, uzeniny apod.), které mají vysoký obsah tuků a energie, ale neposkytují potřebné živiny. Může být nedostatečný příjem některých vitaminů, hlavně vitaminu C, a prvků železa, zinku a jódu.vitaminůželezazinkujódu

12 Výživa adolescentů Období puberty je spojeno s urychleným růstem a změnami v tělesném složení – rozvoj kostní hmoty u obou pohlaví, svalové hmoty u chlapců a tělesného tuku u děvčat. Tyto procesy v organizmu potřebují dostatek energie, bílkovin a minerálů, zejména pak vápníku a železa. Špatné stravování může vést k narušení přirozeného růstu a vývoje.

13 Výživová doporučení pro dospělé obyvatelstvo V roce 2007 byla publikována Výživová doporučení pro dospělé obyvatelstvo České republiky Společnosti pro výživu a Fóra zdravé výživy pod názvem „Zdravá 13“. Tato doporučení jsou určena pro zdravé osoby a slouží k prevenci tzv. civilizačních chorob, na které se správná výživa významně podílí. K tzv. civilizačním chorobám patří ateroskleróza a její komplikace (infarkt, mozková mrtvice), vysoký krevní tlak, cukrovka (diabetes mellitus 2. typu), obezita a některá nádorová onemocnění, které svými komplikacemi vedou k invalidizaci a i zkracování života.civilizačním chorobámaterosklerózainfarktvysoký krevní tlakdiabetes mellitus 2. typuobezita

14 „Zdravá 13“ Udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost charakterizovanou BMI (18,5–25,0) kg/m 2 a obvodem pasu pod 94 cm u mužů a pod 80 cm u žen. Denně se pohybujte alespoň 30 minut např. rychlou chůzí nebo cvičením. Jezte pestrou stravu, rozdělenou do 4–5 denních jídel, nevynechávejte snídani. Konzumujte dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 500 g (zeleniny 2× více než ovoce), rozdělené do více porcí; občas konzumujte menší množství ořechů. Jezte výrobky z obilovin (tmavý chléb a pečivo, nejlépe celozrnné, těstoviny, rýži) nebo brambory nejvýše 4× denně, nezapomínejte na luštěniny (alespoň 1× týdně). Jezte ryby a rybí výrobky alespoň 2× týdně. Denně zařazujte mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané; vybírejte si přednostně polotučné a nízkotučné. Sledujte příjem tuku, omezte množství tuku jak ve skryté formě (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky), tak jako pomazánky na chléb a pečivo a při přípravě pokrmů. Pokud je to možné, nahrazujte tuky živočišné rostlinnými oleji a tuky. Snižujte příjem cukru, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, kompotů a zmrzliny. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (chipsy, solené tyčinky a ořechy, slané uzeniny a výrazně slané sýry), nepřisolujte hotové pokrmy. Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. Nezapomínejte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 litru tekutin (voda, minerální vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené). Pokud pijete alkoholické nápoje, nepřekračujte denní příjem alkoholu 20 g (200 ml vína, 0,51 piva, 50 ml lihoviny).

15 Výživa těhotných a kojících žen Pro těhotné ženy platí rámcově stejná doporučení jako pro ostatní obyvatelstvo s tím, že je nutné věnovat pozornost dostatečnému příjmu vápníku, hořčíku,železa, jódu a kyseliny listové. Hlavní zásadou je konzumace pestré stravy ze všech skupin potravin v přiměřeném množství. Na vzniku deficitů se kromě fyziologicky zvýšené potřeby a nedostatečného příjmu a mohou podílet ztráty v důsledku zvracení při těhotenské gestóze.vápníkuhořčíkuželezajódukyseliny listové Lidová moudrost, která praví, že těhotná žena musí jíst za dva, není na místě – její dodržování vede k zbytečnému tloustnutí. Celkový přírůstek hmotnosti v průběhu těhotenství by měl být 10±3 kg. Za fyziologické minimum lze považovat 6 kg. V prvním trimestru těhotenství není zvýšený přívod energie potřebný, od 2. trimestru by se měl zvýšit o 620–830 kJ (150–200 kcal)/den. To je například 450 ml polotučného mléka nebo 1,5 krajíce chleba. Potřeba proteinů je od 2. trimestru zvýšena, poměr tuků a sacharidů na celkovém příjmu energie by měl být podobný jako u ostatní populace, tj. 30 % tuků a 55–60 % sacharidů.

16 Kvalita výživy kojící ženy ovlivňuje její vlastní výživový stav. Hlavní živiny si v mateřském mléce zachovávají stabilní koncentraci i při podvýživě matky (kromě extrémního stupně). Další živiny můžeme rozdělit na: živiny, jejichž koncentraci ovlivňuje příjem matky v potravě (většina vitaminů rozpustných ve vodě, jod a selen) a živiny, jejichž koncentrace v mateřském mléce je zajištěna při nedostatečném příjmu matky na úkor jejích zásob těchto živin (kyselina listová, vitamin D, vápník, železo, zinek a měď).zinekměď V období laktace je zejména nutné věnovat pozornost zejména pravidelnému přívodu živin v první skupině, protože pokud jich má matka v potravě nedostatek, je hladina těchto živin nízká i mateřském mléce, což vede k nedostatku i u dítěte. Dostatečný přívod dítěti lze rychle zajistit jejich podáním matce. U živin druhé skupiny má příjem matky relativně malý vliv na jejich koncentraci v mateřském mléce. Pokud jich má matka nedostatek, jejich koncentrace v mateřském mléce se nesnižuje, ale snižují se zásoby matky. Zvýšený přívod těchto živin ať již potravou nebo v podobě farmaceutických preparátů tedy spíše ovlivní zdraví matky než dítěte.laktace

17 Výživa ve stáří Potřeba energie ve stáří klesá asi o 200 kJ na 10 let od 50. roku života, vždy je ale individuální s ohledem na tělesnou stavbu, fyzickou aktivitu a případná onemocnění. Nedodržení vyrovnaného energetického příjmu často v časném stáří vede k obezitě (stejný nebo vyšší energetický příjem, ale snížená fyzická aktivita), v pozdním stáří naopak k malnutrici (jejích příčin je několik – snížený energetický příjem pro snížení funkčnosti nebo onemocnění trávicího traktu nebo jiného systému, snížená proteosyntéza, sociální problémy aj.) Malnutrice je závažný stav a zhoršuje prognózu a léčbu různých onemocnění. Stáří rovněž provází úbytek svalové hmoty, a to z průměrných 30 % (20– 30 let) až na 15 % (80 let) celkové tělesné hmotnosti. Tím stoupá riziko pádů, zhoršení pohyblivosti a také se sníží bazální metabolismus. Zhoršená je i proteosyntéza, tj. novotvorba tělu vlastních bílkovin. Proto je doporučený denní příjem bílkovin pro seniory stanoven na 1–1,25 g/kg tělesné váhy/den. Nedostatek bílkovin může vést ke snížené imunitní odpovědi, zhoršenému hojení ran, otokům.

18 Příjem tuků je velmi často nadměrný, hlavně těch nasycených, na úkor bílkovin a sacharidů. Denní příjem by měl tvořit do 30% celkového příjmu energie, a to v poměru10% SFA – 10% MUFA – 10% PUFA jako prevence kardiovaskulárních onemocnění a protekce nervového systému. Nadměrná konzumace tuků přispívá k nadměrnému příjmu energie, který vede k obezitě. Sacharidy by měly tvořit 50–55 % z celkového příjmu energie s preferencí polysacharidů. Ty více zasytí než jednoduché cukry a udržují stálejší hladinu glykémie. Celozrnné pečivo navíc obsahuje vlákninu, které senioři mívají často nedostatek.

19 Pitný režim Ve stáří klesá celkový objem vody v těle, i pod 50 %, proto jsou senioři často ohroženi dehydratací. Riziko stoupá ztrátou pocitu žízně (snížená produkce adiuretinu), nebo neochotou pít, např.: pro obavu z inkontinence, nemožnost dojít si na toaletu třeba v dopravním prostředku aj. Prvními příznaky dehydratace je zmatenost (připomínající demenci), suchá, povolená pokožka, malátnost, později nastane hypotenze, při těžké dehydrataci může dojít až k šokovému stavu. Vhodný pitný režim je okolo 2 l tekutin denně, nejlépe čistá voda, neslazené nebo mírně slazené čaje, ředěné ovocné a zeleninové šťávy. Minerální vody je doporučeno střídat a vypít max. 500 ml/den, aby nedocházelo k jednostrannému příjmu minerálních látek.

20 Poškození v jakékoliv části trávicího traktu vede, nejen u seniorů, ke zhoršenému příjmu potravy. Staří lidé jsou však daleko více ohroženi malnutricí či jinými komplikacemi prodlužujícími dobu jejich rekonvalescence. Ve stáří, díky různým onemocněním, stoupá spotřeba léků. Ty mohou nejen ovlivnit subjektivní pohodu seniora, ale i přímo interagovat s příjmem nebo využitím potravy. Pro kvalitní život seniora a komplexní péči o něj je nutné zohlednit všechna jeho omezení a přizpůsobit se jim. Pro zajištění potřeb není důležitá pouze zdravotní stránka, ale také psychická a sociální situace. Jak člověk žije, sám či v rodině, jak si vaří a jak je schopen obstarat si jídlo (pohyblivost, dojít si na nákupy), jaká jídla preferuje a jak je zvyklý stolovat. Nejsou nutná různá zdravotní vyšetření, mnohdy stačí vstřícný rozhovor a projev zájmu o jeho vlastní osobu.


Stáhnout ppt "Výživa v ontogenéze. Výživa hraje důležitou roli ve správném vývoji dítěte. Je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte. Je důležité."

Podobné prezentace


Reklamy Google