NĚMECKO Socioekonomická charakteristika státu

Prezentace na téma: "NĚMECKO Socioekonomická charakteristika státu"— Transkript prezentace:

1 NĚMECKO Socioekonomická charakteristika státu
4 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Zicha. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 8 Úkoly v prezentaci jsou určeny pro samostatnou práci se zápisem do pracovního listu. Obyvatelstvo Vysvětlivky: Hospodářství odkaz na jiné místo v prezentaci Jádrové oblasti odkaz na internet odpověď na kvízovou otázku  zapsat do pracovního listu

3 Obyvatelstvo 8 1) Základní charakteristika – doplňovací cvičení s odkazy na internetové zdroje Obyvatelstvo Hospodářství 2) Trendy demografického vývoje – analýza údajů z textu a tabulky Jádrové oblasti 3) Migrace a integrace – text + označení pravdivých tvrzení Topografická mapa

4 4) Hospodářská výkonnost – srovnání
Hospodářství 8 4) Hospodářská výkonnost – srovnání Obyvatelstvo Hospodářství 5) Průmysl Jádrové oblasti 6) Německé firmy Topografická mapa

5 Jádrové oblasti 7. Hlavní jádrová oblast – Porúří
8 7. Hlavní jádrová oblast – Porúří Obyvatelstvo Hospodářství 8. Ostatní jádrové oblasti Jádrové oblasti Topografická mapa

6 zpět 1. Doplňte výběrem z možností nebo dopište vhodný text. Využijte nabídnuté internetové zdroje a doplňte aktuální data. Německo je státem Evropské Unie, státem Evropy a nejlidnatějším státem světa. Aktuální počet obyvatel (v milionech) : Ve vývoji počtu obyvatel posledních desítkách let je charakteristická větší než Díky imigraci za prací nedochází k výraznému snižování celkového počtu obyvatel. V Evropě patří Německo mezi státy s vysokou hustotou zalidnění – přes obyv./ km² ). Největší koncentrace obyvatel je v průmyslových oblastech Porýní, nejmenší naopak v části země. V demografickém vývoji jsou patrné podobné tři trendy jako ve většině evropských států: , .  Státy podle počtu obyvatel Hustota zalidnění Eurostat Populace Německa Census.gov Demografický vývoj

7 Trendy demografického vývoje
zpět 2. S využitím nabídnutých informací se pokuste odpovědět na uvedené otázky. Odpovědi zapište do pracovního listu. Porovnejte vývoj počtu obyvatel v letech 1955–2005 s obdobím od roku 2005 po současnost. Pokuste se zdůvodnit změnu trendu ve vývoji počtu obyvatel a odhady vývoje do roku 2050). Jaký je trend ve vývoji průměrného věku? Dokážete určit příčiny? Jaká rizika vznikají v důsledku tohoto vývoje? Jaké jsou hlavní trendy v demografickém vývoji? Co je jedním z největších problémů německé sociální a rodinné politiky?  ? Trendy demografického vývoje Tabulka 1 (1955–2015) Tabulka 2 (odhad vývoje do roku 2050)

8 3. Po přečtení textu označte pravdivá tvrzení.
zpět 3. Po přečtení textu označte pravdivá tvrzení. TEXT Pravdivost Většina Němců, pracujících v poválečném období v cizině, se v 60. letech vrátila zpět do Německa. V současnosti žije v Německu více jak 10 % lidí s migračním zázemím, z nichž asi polovina jsou cizinci. Druhou nejpočetnější skupinou přistěhovalců jsou Turci. Zhruba 5 % obyvatel Německa jsou muslimové. Začlenění na trhu práce a podpora při výuce jazyka je jedna z priorit při integraci. K integraci imigrantů přispělo usnadnění získání německého občanství, což přispělo i k lepším vztahům mezi Němci a přistěhovalci. Druhou nejpočetnější skupinou přistěhovalců po Turcích jsou lidé z bývalé Jugoslávie nebo jejích nástupnických států. Německo patří mezi země s řízeným přistěhovalectvím a ukotvením této problematiky v zákoně. Německé obyvatelstvo můžeme označit jako málo tolerantní vůči přistěhovalcům.

9 Objem hrubého domácího produktu
zpět Hospodářská výkonnost Německo je největší národní ekonomikou Evropské unie (EU) a čtvrtou největší na světě. S nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) a největším počtem obyvatel v EU je Německo nejdůležitějším trhem v Evropě. (zdroj:7) 4. Ověřte pravdivost výše uvedených vět. Vyhledejte na internetu údaje k uvedeným charakteristikám a doplňte aktuální pořadí ve světě a v Evropě Svět Evropa Objem hrubého domácího produktu Průmyslová produkce Podle dovozu zboží Podle hodnoty exportu Státy podle objemu dovozu Státy podle objemu vývozu Státy podle průmyslové produkce Hrubý domácí produkt

10 Průmysl Které tři obory dominují v německém průmyslu?
zpět 5. Po přečtení textu zapište odpovědi na otázky do pracovního listu. V čem je německá průmyslová výroba odlišná od průmyslové výroby v Británii nebo USA? Které tři obory dominují v německém průmyslu? . Text Průmysl „Sunbelt“ je označení pro nejdynamičteji se rozvíjející průmyslovou oblast oblast v: severním a středním Porýní severním Porýní a jižním Bavorsku středním Porýní a jižním Bavorsku Sasku a jižním Bavorsku

11 Největší společnosti ve světě podle příjmů
zpět Německé podniky mají v mezinárodním měřítku výbornou pověst. Jsou příkladem celosvětově uznávané známky kvality „made in Germany". Inovace, kvalita a technický pokrok jsou znakem jejich schopností. Vedle mezinárodně činných koncernů tvoří jádro německého hospodářství malé a středně velké firmy. Ty všechny staví na dobrých hospodářských rámcových podmínkách a na vynikající kvalifikaci zaměstnanců. Tuto přednost oceňují i zahraniční investoři. (zdroj: 7) 6. Dokážete určit, o jaké firmy se jedná? Největší společnosti ve světě podle příjmů Největší firma v Německu se sídlem ve Stuttgartu vyrábějící dopravní prostředky a elektrotechniku. Jeden z největších globálních elektrotechnických a elektronických koncernů se sídly v Berlíně a Mnichově. Největší automobilový koncern se sídlem ve Wolfsburgu. Výroba elektroniky a elektrotechniky. Německý nadnárodní konglomerát se sídlem v Duisburgu a Essenu. Společnost se skládá z 670 společností po celém světě. Je jedním z největších výrobců oceli na světě. Společnost také poskytuje komponenty a systémy pro automobilový průmysl, výtahy, eskalátory, obchodování materiálu a průmyslové služby.

12 zpět 7. Dokážete podle popisu určit, o jaké město této jádrové oblasti se jedná? Porúří Nejvýznamnější jádrová oblast státu a celé Evropy, největší evropská konurbace. Žije zde více než 1/6 obyvatel a vyprodukuje se zde cca 1/5 HDP Německa. „Hlavní město“ porúrského průmyslu se strojírenskými a energetickými koncerny. Essen Dortmund Bonn Düsseldorf „Město německé chemie“, významný dopravní uzel, obchodní a finanční centrum. Jeden milion obyvatel. Dortmund Kolín nad Rýnem Duisburg Düsseldorf Obchodně průmyslové a finanční centrum, dopravní uzel, významné výstaviště. Kolín nad Rýnem Dortmund Duisburg Düsseldorf „Východní brána“ Porúří, druhé nejvýznamnější centrum černé metalurgie, přes 0,5 milionu obyvatel. Duisburg Bonn Dortmund Düsseldorf Největší středisko hutnictví železa, největší vnitrozemský přístav. “Západní brána“ Porúří. Bonn Dortmund Duisburg Düsseldorf

13 8. K popisu dalších jádrových oblastí Německa doplňte názvy měst. MAPA
zpět 8. K popisu dalších jádrových oblastí Německa doplňte názvy měst. MAPA Centrum konurbace Rhein-Main. Město finančnictví mrakodrapů a veletrhů. Po Londýně hlavní evropský letecký uzel. Město automobilů (Porsche, Mercedes) a elektroniky. Součást významné evropské technopole Neckar. Metropole Bavorska s jedním milionem obyvatel. Významná elektrotechnických a strojírenským průmyslem (BMW), rovněž potravinářským průmyslem (pivovary). Nejvýznamnější jádrová oblast tzv. nových spolkových zemí – Sasko Soustřeďuje moderní průmyslové obory (elektronika, elektrotechnika, chemie). Umělecké a stavební památky –“Florencie severu“. Průmyslové město známé svými veletrhy. Německá kulturní a politická metropole s významnou koncentrací průmyslu strojírenského (Siemens), chemického a farmaceutického. Sídelní aglomerace na severu s významným přístavem a ropnými rafineriemi.

14 Populace Německa 1955–2015 Rok Počet obyvatel Roční rozdíl Migranti
Průměrný věk Míra plodnosti Hustota zalidnění Míra urbanizace Pořadí ve světe 2015 82,562,004 -91,080 110,000 46.3 1.42 231 74% 16 2014 82,652,256 -74,370 42,856 45.9 1.40 232 2010 83,017,404 -163,715 987 44.3 1.36 233 15 2005 83,835,978 64,704 187,348 42.0 1.35 235 73% 14 2000 83,512,459 72,938 166,858 39.9 234 12 1995 83,147,770 532,122 646,531 38.3 1.30 1990 80,487,159 318,145 378,222 37.7 1.43 225 1985 78,896,434 -54,534 58,000 37.2 1.46 221 11 1980 79,169,102 -109,932 40,000 36.7 1.51 222 10 1975 79,718,764 86,305 160,310 35.4 1.71 223 8 1970 79,287,238 526,490 224,422 34.1 2.36 72% 1965 76,654,787 663,728 214,808 34.4 2.47 215 1960 73,336,145 336,260 -43,640 34.8 2.29 205 71% 7 1955 71,654,845 312,206 -19,000 2.13 201 70% Zdroj: (13)

15 Populace Německa – odhad vývoje v letech 2020–2050
Rok Počet obyvatel Roční rozdíl Migranti Průměrný věk Míra plodnosti Hustota zalidnění Míra urbanizace Pořadí ve světe 2020 81,881,346 -136,132 100,000 47.6 1.46 229 75% 17 2025 80,868,613 -202,547 90,000 48.4 1.50 227 76% 19 2030 79,551,501 -263,422 49.1 1.54 223 77% 2035 78,027,228 -304,855 50.0 1.57 219 79% 20 2040 76,353,610 -334,724 51.0 1.59 214 80% 22 2045 74,533,314 -364,059 51.4 1.62 209 81% 2050 72,566,201 -393,423 51.5 1.64 203 82% 25 Zdroj: (13)

16 Migrace a integrace Německo je nejlidnatější zemí Evropské unie. Žije zde přibližně 82 milionů obyvatel, necelá šestina v bývalém východním Německu, tedy na území někdejší NDR. Především na severu a na východě Německa žijí národnostní menšiny Dánů, Frísů, německých Sintů a Romů a Srbů. Každá národnostní menšina má svou vlastní kulturu, jazyk, dějiny a identitu Německé hospodářství je od poválečného boomu padesátých let odkázáno na práci migrantů. Většina tehdejších takzvaných „gastarbeitrů“ se vrátila do svých domovů v jižní nebo jihovýchodní Evropě, ale mnoho z nich zůstalo v Německu, kde dál žijí a pracují. Zůstalo i mnoho Turků, kteří přišli do Německa později. Tak se Německo postupně vyvinulo ze země „gastarbeitrů“ v zemi s řízeným přistěhovalectvím. Druhou velkou skupinu přistěhovalců tvoří vystěhovalci německého původu, kteří po mnoho generací žili v republikách bývalého Sovětského svazu, v Rumunsku a Polsku a ve větší míře především po pádu komunistických režimů se vrátili do Německa Obě tyto migrační vlny vedly k tomu, že v osmdesátých letech byl v Německu počet přistěhovalců na osobu dokonce mnohem vyšší než v klasických přistěhovaleckých zemích, jako jsou USA, Kanada nebo Austrálie. V současné době žije v Německu více než 15 milionů lidí s migračním zázemím. Podle definice Spolkového statistického úřadu mezi ně patří všechny osoby, které do Německa imigrovaly, a dále lidé narození v Německu s alespoň jedním rodičem, který imigroval. Asi 7 milionů z nich jsou cizinci, cirka 8 milionů má německou státní příslušnost – udělením státního občanství nebo protože patří ke 4 milionům vystěhovalců německého původu. Po vystěhovalcích představují přistěhovalci z Turecka (2,5 milionu) nejpočetnější skupinu, dalších 1,5 milionu pochází z bývalé Jugoslávie nebo jejích nástupnických států. Počet muslimů žijících v Německu se odhaduje na 4 miliony Mnoho migrantů pracuje bez výučního listu, protože Německo sjednávalo pracovní síly pro jednoduché činnosti. Studie prokázaly, že pro migrační rodiny v Německu je složité sociálně růst nebo zlepšovat vlastní ekonomickou situaci. Přesto bylo v integraci migrantů v minulých dvou desetiletích dosaženo pokroku. Získání německé státní příslušnosti bylo ze zákona usnadněno, kontakty mezi migranty a Němci jsou intenzivnější, tolerance k etnické kulturní rozmanitosti je větší. Zákon o přistěhovalectví, který vstoupil v platnost roku 2005, poprvé přináší rozsáhlou právní úpravu, jež zohledňuje všechny oblasti migrační politiky Spolková vláda spatřuje v pokračující integraci lidí s migračním zázemím těžiště svého úsilí. V popředí pozornosti stojí přitom začlenění na trhu práce, přičemž vzdělání a podpora při výuce jazyka jsou považovány za klíčové aspekty integrace. Od roku 2006 spolková kancléřka Angela Merkelová každoročně zve na integrační summit, jehož se účastní zástupci všech relevantních společenských skupin, které se na integraci podílejí, tedy i organizace migrantů. A pravidelně se kontroluje plnění nejdůležitějšího výsledku prvního integračního summitu – „Národní integrační plán“ (2007). Obsahuje konkrétní cíle a více než 400 opatření státních, hospodářských a společenských organizací. Má tak být vybudována síť patronů pro vzdělávání, kterých je nyní již více než Jejich úkolem je podporovat děti a mládež z rodin přistěhovalců ve škole a profesní přípravě. K „Chartě rozmanitosti“ se připojilo více než 500 podniků a veřejných institucí s více než čtyřmi miliony zaměstnanců. Rozmanitost chápou jako šanci a zavázali se, že mladým lidem s migračním zázemím zajistí lepší šance na vzdělání. Převzato z: Fakta o Německu.Migrace a imigrace. (11)

17 Trendy demografického vývoje
Pro demografický vývoj v Německu jsou charakteristické tři trendy: nízká porodnost, prodlužování průměrné délky života a stárnoucí společnost. Německo má už více než tři desetiletí nízkou porodnost – počet narozených dětí od roku 1975 s malými výkyvy dosahuje asi 1,3 dětí na ženu. Generace dětí je tak už pětatřicet let asi o třetinu méně početná než generace rodičů. Vysoký podíl přistěhovalců do západního Německa však zabránil tomu, aby počet obyvatel nadále klesal. Zároveň jako v mnoha jiných majetných zemích plynule stoupala průměrná délka života. U mužů nyní dosahuje 77 let a u žen 82 let. Prodlužující se průměrná délka života a stále nižší porodnost jsou příčinou třetího trendu – podíl mladých lidí na obyvatelstvu celkově klesá a současně stoupá podíl starších lidí. Na začátku devadesátých let připadaly na každého člověka staršího 60 let necelé tři osoby v produktivním věku. Na počátku 21. století činí tento poměr pouze 1 : 2,2 a podle předběžných výpočtů by se během příštího desetiletí měl snížit na 1 : 2. Stárnutí společnosti je tudíž jedním z největších problémů sociální a rodinné politiky. Už dlouho proto probíhá přestavba systému důchodového zabezpečení. Tradiční „generační smlouva“ je v důsledku demografického vývoje stále méně financovatelná a musí být doplňována soukromým připojištěním na stáří. Kromě toho se v rámci rodinné politiky, například zvyšováním příspěvků na děti nebo budováním mateřských školek a jeslí, intenzivně realizují opatření vedoucí ke zvyšování počtu dětí. Převzato z: Fakta o Německu.Trendy demografického vývoje. (10)

18 Průmysl Současně je průmysl důležitým pilířem německého hospodářství. Na rozdíl od ostatních průmyslových států, jako jsou Velká Británie nebo USA, má Německo širokou a zaměstnanecky silnou základu – pět milionů lidí pracuje v průmyslových podnicích. V žádné další tradiční průmyslové zemi nehraje klasická průmyslová výroba srovnatelně klíčovou roli. K německému hospodářskému výkonu přispívá zhruba 37 procenty. Německo je specializované na vývoj a výrobu komplexního průmyslového zboží, především investičního, a na inovativní výrobní technologie. Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími jsou automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnika a chemický průmysl. Jen v těchto čtyřech oborech pracuje 2,9 milionu lidí, kteří generují obrat přesahující 800 miliard eur. Automobilový průmysl je zároveň motorem inovace: Téměř 30 procent všech výdajů v oblasti výzkumu a vývoje v německém průmyslu pochází z této oblasti. Se šesti výrobci VW, Audi, BMW, Daimler, Porsche (VW) a Opel (General Motors) patří Německo vedle Japonska, Číny a USA k největším výrobcům automobilů – se silným zastoupením v segmentu vyšší střední a luxusní třídy. Světová krize však citelně zasáhla i německé autovýrobce. Aby byli dobře vyzbrojeni pro budoucnost, pracují v současné době všichni výrobci automobilů intenzivně na ekologických pohonech, například na nové generaci dieselových motorů, hybridních pohonů a postupující elektrifikaci pohonné jednotky. S obratem ve výši 13 % se téměř 6000 podniků strojírenského průmyslu pohybuje na druhém místě za automobilovým průmyslem. Strojírenství jako největšímu zaměstnavateli v oblasti průmyslu (965 tisíc pracovních míst) a čelnímu exportnímu odvětví patří klíčová pozice v německém hospodářství. Elektrotechnický průmysl patří k nejsilnějším a mimořádně inovativním růstovým odvětvím. Přes 20 % investic, které jsou v Německu vydávány na výzkum a vývoj, připadá na elektrotechnický průmysl. Chemický průmysl, který je v důsledku převzetí a fúzí zčásti v rukách zahraničních podniků, vyrábí převážně polotovary. Největší chemický koncern světa je BASF se sídlem v Ludwigshafenu. Převzato z: Fakta o Německu. Silné obory v průmyslu a poskytování služeb. (12)

19 Porúří 9

20 6

21 

22 

23 Zdroje: Anděl, Jiří. a kol.: Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha : Nakladatelství České geografické společnosti, ISBN Hanus, M.; Šídlo, L.: Školní atlas dnešního světa. Praha : Terra : Terra klub, vydání. ISBN Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha : Kartografie Praha, vyd. ISBN Monocletophat123. Germany flag map.JPG. [online] [cit ]. Volné dílo. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Dmitrij-5-Averin. Flag-map of Germany . [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Botaurus-stellaris. Deutschland topo.jpg. [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Fakta o Německu: „ Hospodářství“ [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < Palosirkka. Flag map of Germany.svg. [online] [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Threedots (Daniel Ullrich). Ruhr area-map.png [online] [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Fakta o Německu: „Trendy demografického vývoje“ [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < Fakta o Německu: „Migrace a integrace“ [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < Fakta o Německu: „ Silné obory v průmyslu a poskytování služeb“ [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < Worldometers.info „Germany population“ [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <

24

25

26

27