Etické hrozby a rozhodování

Prezentace na téma: "Etické hrozby a rozhodování"— Transkript prezentace:

1 Etické hrozby a rozhodování
Martin Zielina

2 Etika veřejné správy Paul Klee, Setkání dvou mužů, z nichž si každý myslí, že ten druhý má vyšší postavení, 1903.

3 Základní otázky výuky Co patří mezi významné faktory ovlivňující lidský život? Jakým chybným morálním závěrům bychom se měli vyhýbat? Jaké je rozdělení etiky? Co ohrožuje etické jednání?

4 Etické předpoklady

5 Významné faktory Narození; Smrt; Pudy a smysl života; Slast; Svoboda;
Právo; Náboženství; Kultura;

6 Významné faktory Kultura Právo Náboženství Narození Smrt

7 Chybné morální závěry

8 Mínění a jednání většiny Legální není vždy legitimní
Historická fakta Mínění a jednání většiny Legální není vždy legitimní Mínění expertů Biologická fakta

9 Příklad chybných závěrů
Historická fakta Mínění a jednání většiny Infanticida ve starém Řecku nevytváří historickou oporu pro to, abychom ji považovali za neproblematicky morální; To, že se kdysi poskytovala neplacená lékařské péče, neznamená, že současná placená péče je amorální; To, že mnoho lékařů je ochotno falšovat zdravotní dokumentaci, neznamená, že je to morálně přijatelné (Srov. Freeman et kol uvádí u aortokoronárního bypassu 57,7 % na rozdíl od kosmetické operace nosu 2,5 %). Argumentum ad populum

10 Příklad chybných závěrů
Legální není vždy legitimní Mínění expertů Segregační zákony v USA Rasově oddělené fontánky v Severní Karolína v USA (1950) Foto: Elliott Erwitt Země je placatá. (Ptolemaios) „Spinsters warning“ – ženy starší 35 let mají pouze 5 % šanci na vdávání. Fenterminová dieta (Adipex Retard). Argumentum ad auctoritatem

11 Příklad chybných závěrů
Biologická fakta Biologická fakta Pouhý biologický fakt, že lidé nemají křídla neznamená, že létat je amorální. Pouhý fakt, že mozková aktivita začíná až na určitém stupni vývoje, neznamená, že do té doby by měl být potrat jednoznačně morálním řešením. Daidalos a Íkaros Charles Paul Landon (1799)

12 Dělení etiky

13 Rozdělení etiky Metaetika Normativní etika Aplikovaná etika
Co je to dobro? Normativní etika etika ctnosti, deontologie, konsekvencionalismus Aplikovaná etika lékařská etika, podnikatelská etika

14 Rozdělení etiky Humova teze = propastný rozdíl mezi deskripcí „is“ (JE) a normativitou „ought to be“ (MĚLO BY BÝT). Deskriptivní etika (popisuje fakta); Normativní etika (předepisuje jednání);

15 Morální argument Kdykoliv nastane situace X, může se učinit Y. (normativní tvrzení) Jestliže Z je pravdivé, pak se nacházím v situaci X. (deskriptivní tvrzení) Proto jestliže je Z pravdivé, je dovoleno učinit Y. X = velké ohrožení pacienta Y = zamlčet informace Z = pacient má rakovinu Deskriptivní etika ukázala, že diagnóza rakoviny není Z a změnil se přístup lékařů k onkologickým pacientům (srv. Novack et kol. 1979).

16 7 ETICKÝCH HROZEB

17 Sedm etických hrozeb 1) Autorita; 2) Relativismus; 3) Egoismus;
4) Evoluční teorie; 5) Determinismus; 6) Nezdůvodněné požadavky; 7) Pomýlené vědomí;

18 Autorita

19 Smrt boha „Když není bůh, vše je dovoleno“ (F. M. Dostojevský)

20 Smrt boha Bůh je považován za garanta (resp. soudce) správného jednání = „příručka jak žít“; Poslušnost (= správné jednání) x neposlušnost (= nesprávné jednání); Jinými slovy – bez zákonodárce nejsou zákony; Arbitrárnost vs. přirozenost zákonů.

21 Zákony V antice spor mezi fysei x nomoi: zda jsou instituce jako jazyk nebo zákony od přirozenosti (fysei), anebo na základě dohody (nomoi); Přirozené právo vs. pozitivní právo; Norimberské procesy (obžaloba používala úvahu, že přeci pachatelé museli vědět, že se proviňují proti lidskosti = de facto nový zákon odvozený z přirozeného práva) Všeobecná deklarace lidských práv (1948).

22 Milgramův experiment Stanley Milgram (1933 – 1984);
Jeden z nejslavnějších experimentů týkající se moci autority a poslušnosti. Tento experiment započal krátce po zahájení soudu s A. Eichmannem (tj. 1961); Více viz

23 Milgramův experiment Metoda:
Inzerát v novinách, na který se přihlásilo 40 mužů (nová učební metoda za použití elektrických šoků za 4,50 US). „Učitel“ při nesprávně odpovědi zmáčkl první tlačítko (15 V) a pak další a další až k hrozivým 450 V. U každého tlačítka byl popis účinku („malý šok“, „střední šok“ až „XXX“). Tohoto experimentu se zúčastnili vždy tři osoby (viz následující snímek);

24 Milgramův experiment STUDENT VÝZKUMNÍK UČITEL

25 Milgramův experiment První osobou byl „student“ (ve skutečnosti se jednalo o domluvenou osobu, která měla ve scénáři přesně stanoveno, kdy uvede chybnou odpověď i jakou předvede reakci na domnělý elektrický šok); Druhou osobou je „učitel“ (pokusná osoba); Třetí osobou je „výzkumník“ (reprezentuje autoritu, která pobízí učitele, aby pokračoval v experimentu).

26 Milgramův experiment

27 Stanfordský vězeňský experiment
Philip Zimbardo (* 1933), žák S. Milgrama; Zabývá se situačními vlivy na lidské jednání; Rozděluje náhodně 24 dobrovolníků, studentů na bachaře a vězně (za den 15 US v období jeden až dva týdny); Ačkoliv bachaři nemohli vězně fyzicky týrat, tak pro neúprosnou šikanu byl experiment zastaven za 6 dní. Více viz

28 Argument „kluzkého svahu“
Kluzký svah (Slippery Slope) – postupné změny v morálních pravidlech mohou vést k hrůzným koncům.

29 Anomie Anomie (E. Durkheim) = stav, kdy přestávají platit zákony (např. Velká francouzská revoluce). Zákony (autorita) bez ohledu na svůj původ podporují sociální řád;

30 relativismus

31 Relativismus „Člověk je mírou všech věcí“ (Protágorás); Rubinův Pohár

32 Relativismus Relace (z lat. relatio) = vztah;
Vše je relativní (vše je na něčem závislé, a proto i zákony a pravidla mohla být vytvořena vždy jinak, než jsou); Není žádná „objektivní pravda“, ale pouze celá řada různých „pravd“ na stejné úrovni (tzv. nivelizace hodnot);

33 Doprava (anebo doleva?)
Původně se jezdilo po levé straně (většina praváků se tak mohla účinně bránit proti případným lupičům); Napřed zvyk, pak právo a od 1300 doporučeno samotným papežem Bonifácem VIII (levá strana); Robespierre, Napoleon, Hitler (pravá strana);

34 Směr jízdy směr jízdy vpravo (ČERVENĚ); směr jízdy vlevo (MODŘE);

35 Pohřbívání Během vlády Dairia, perského krále, přišlo na jeho dvůr několik Řeků. Dairius se jich zeptal, za jak velkou částku by byli ochotni sníst těla svých mrtvých otců? Oni odpověděli, že takový čin neučiní za žádnou částku. Tu Dairius svolal členy indického kmene známého jako Callatiae, kteří jedí své mrtvé, a otázal se jich v přítomností zmíněných Řeků a překladatele, za kolik by byli ochotni spálit mrtvá těla svých rodičů. Tu Indové vykřikli v děsu, že by se takové ohavnosti nikdy nedopustili. Hérodotos, Dějiny, III. kniha (38).

36 Relativismus Přitakání relativismu vede k nivelizaci všech činů (nelze rozlišovat zlé a dobré); Relativismus odkrývá, že každý zákon i etická norma má svého autora („náš zvyk“, zvykové právo); Etika i zákon jsou konvencemi, které se mohou měnit, ale to neznamená, že by pro jistý okruh lidí nebyly závazné.

37 Sapir-Whorfova hypotéza
Jazyk ovlivňuje myšlení; Eskymáci mají mnoho výrazů pro sníh, Arabové zase pro různé druhy písku;

38 egoismus

39 Egoismus Opakem egoismu je altruismus;
Vychází z hédonismu, který argumentuje pro přirozenou tendenci živočichů dosahovat slasti a vyhýbat se bolestem.

40 Maslowova pyramida potřeb
Egoismus Na sebe myslíme při uspokojování vlastních potřeb. Maslowova pyramida potřeb

41 Egoismus V silném smyslu – lidské jednání je vždy motivováno s ohledem na vlastní zájem. Etika by pak byla zcela zbytečná; Existují vůbec něco jako nesobecké jednání? (např. dát peníze žebrákovi, nechat velké spropitné, vzít stopaře apod.)

42 Egoismus J. Butler namítá, že při snaze o vlastní blaho musíme toužit i po jiných věcech, abychom právě dosáhli tohoto blaha (např. D. Batson a kol. (1991) objevili vztah mezi zvyšující se mírou empatie a ochotou pomoci (viz následující snímek). E. Sober a D. S. Wilson (1998) rodičovská péče může být založena na altruismu, egoismu či kombinaci obou. G. Kavka (1986) zavádí pojem „převažující egoismus“, protože nesobecky jednáme zřídka, když je oběť malá a příslib zisku velký.

43 Egoismus (Batson) Altruistické vysvětlení, tzn. nezištná pomoc;
Nepříjemná zkušenost, tzn. pomoc znamená odstranit nepříjemnou zkušenost; Trest přicházející od druhých, tzn. pokud nepomůžeme, tak si o nás okolí pomyslí něco špatného; Vlastní odměnění, tzn. dobrý pocit z toho, že jsme někomu pomohli; Vlastní potrestání, tzn. pokud bychom nepomohli, tak bychom zažívali pocit viny.

44 Anekdota Dva přátelé si mají rozdělit dva pomeranče. Jeden pomeranč je velký a zralý, zatímco druhý je zřetelně menší a výrazně méně uzrálý. Tu ten, který dostal za úkol rozdělit ovoce, bez rozmýšlení podává svému kolegovi ten menší. Přítel okamžitě protestuje, ale jeho vykutálený přítel ho překvapuje otázkou: „Jak bys to rozdělil ty?“

45 Egoismus Většina našich činů je směřována k uspokojování vlastních potřeb a přání (nová kabelka, nové auto, dobré jídlo apod.); I v rámci egoismu je možné spolupracovat (reciproční altruismus); Je ovšem reciproční altruismus něčím, co dokáže vyřešit kácení deštných pralesů, environmentální otázky, dluh třetího světa apod.? Paradox společného vlastnictví (obecní louky bývají neposečené);

46 Evoluční teorie

47 Evoluční teorie Lidské jednání je naprogramované prostřednictvím genů a modifikované prostředím. Přirozený výběr by měl člověka vybavit morálkou a dispozicí být dobrým. Naturalizaci etiky započal Charles Darwin svou knihou O původu člověka (1871).

48 Evoluční teorie Darwin nachází dva kořeny lidské morálky:
A)Sociální instituce (sociabilitu lze vystopovat už u ptáků, kteří „objevili“ sezení na vejcích nebo starání se o mladé) – srv. améby (rozmnožují se dělením) nebo žáby (nechávají své pulce, aby se starali sami o sebe). B) Rozvoj kognitivních schopností (lidé jsou schopni reflektovat své jednání a motivy a takto schvalovat nebo zavrhovat jednání jiných stejně tak jako jednání vlastní, což vede k rozvoji svědomí).

49 Evoluční teorie Jak můžeme rozhodovat mezi dobrem a zlem?
Darwin: Dobré jednání přináší co nejvíce lidem, co nejvíce štěstí (nebo sníží co nejvíce bolesti, co nejvíce lidem); Proč bychom měli být morální? Darwin: Lidé mají biologickou tendenci být solidární, altruističtí a morální, a to by se mělo projevovat jako výhoda v boji o přežití.

50 Evoluční teorie Je každá strategie (tj. projev organismu; jednání i chování) pouhou adaptací na prostředí? Mateřská láska; Socializace; Víra v boha; Sexuální touhy;

51 Evoluční teorie Naše vlastní přesvědčení o nás samotných může být pouze „propagandou“ strategie, která je ve skutečnosti spouštěna geny. (vrány); Přirozený výběr (adaptivní strategie vedou k potomstvu);

52 Naturalistický omyl G. E. Moore ( ) formuluje „naturalistický omyl“ (naturalistic fallacy): Jednoduché vs. komplexní pojmy (např. žlutá vs. slunečnice); Komplexní pojmy se dají definovat prostřednictvím jednoduchých (např. slunečnice je velký úbor se žlutými jazýčkovitými květy vyrůstající na konci stonku). „Dobrý“ je jednoduchý pojem (x užitečný, rozumný, prospěšný, přežití atd.).

53 Naturalistický omyl Je možné, že všechny věci, jež jsou dobré, jsou ještě něco jiného, tak jako všechny věci, jež jsou žluté, vyvolávají určité světelné vlnění. A je jisté, že etika chce objevit, které jsou tyto vlastnosti, jež náleží všem věcem, jež jsou dobré. Ale velmi mnozí filosofové si mysleli, že když uvádějí tyto jiné vlastnosti, fakticky definují ”dobré”, že tyto vlastnosti ve skutečnosti nejsou ”jiné”, nýbrž znamenají absolutně a úplně totéž co dobrota. Tento názor bych chtěl označit jako ”naturalistický omyl”. Moore, G., E., Principia Ethica, Cambridge 1922, s. 10.

54 Naturalistický omyl Podle Moora dobro nelze definovat (neobsahuje žádné „přirozené“ části); Evoluční teorie považuje za dobré prospěšnost (resp. to, co prospívá organismu k jeho rozplozování). Evoluční teorie se dopouští naturalistického omylu (považuje část za celek, resp. prospěšnost za dobro).

55 DETERMINISMUS

56 Determinismus Svobodná vůle vs. determinismus;
Je možná etika bez ohledu na to, zda je nebo není svobodná vůle? Kompatibilismus (je možné skloubit svobodnou vůli s determinismem); VS. Inkompatibilismus (není možné skloubit svobodnou vůli s determinismem);

57 Determinismus Příklad kompatibilismu (stoici):
Podle stoiků jsme pouze jako psi uvázáni za neustále jedoucím vozem. Takový pes má sice možnost vzpírat se trajektorii vozu, ale nedosáhne ničeho jiného než odřenin a modřin. Druhou možností je dobrovolně následovat vůz (tzn. přitakat osudu).

58 Libetovy experimenty Benjamin Libet (1916-2007), neuropsycholog.
Časové určování hmatových vjemů. Stimulace pacientů, kteří měli elektrodu implantovanou do somatosenzorického kortexu; Ukopnutý palec vs. stimulace; W. Penfield: senzorický a motorický homunkulus;

59 Libetovy experimenty Jak rychle si pacient uvědomí, když se něco dotkne jeho ruky, popř. když je tentýž vjem vyvolán drážděním příslušné oblasti mozku? přibližně okolo 500 milisekund, tj. půl sekundy; není v tom započítaná doba za jakou impulz dorazí z ruky do mozku – tj. velice krátká doba cca 10 – 15 milisekund;

60 Libetovy experimenty PRVNÍ EXPERIMENT – napřed stimuloval senzomotorický kortex odpovídající pravé ruce a po 200 milisekundách (1/5 vteřiny) se pro změnu dotkl ruky levé. Pacienti tvrdošíjně uváděli, že nejdříve cítili dotek na levé ruce. „subjektivní přesouvání vědomé zkušenosti zpátky v čase“ (dochází ke konfabulaci);

61 Libetovy experimenty DRUHÝ EXPERIMENT – „Co se v našem mozku děje, když se rozhodujeme něco udělat?“ Pokusné osoby dostali za úkol dělat nepatrné pohyby prsty nebo zápěstím, a to kdykoliv se jim zachce (EMG a EEG). Podmínka: museli udat, kdy přesně se rozhodli pohyb vykonat.

62 Libetovy experimenty Z pohledu pokusné osoby: 1) učinit rozhodnutí; 2) zkontrolovat časomíru a 3) pohnout prstem nebo zápěstím; Ve skutečnosti: 1) v mozku došlo k elektrickému vzruchu (AP); 2) pacient nahlásil rozhodnutí (po 300 milisekundách); 3) pohnul prstem (po dalších 200 milisekundách). Svobodná nevůle (původní rozhodnutí lze vetovat).

63 Libetův experiment

64 Nezdůvodněné požadavky

65 Nezdůvodněné požadavky
Morálka sestává z řady jednoduchých a abstraktních požadavků; Morálka je nestranná a univerzální;

66 Nezdůvodněné požadavky
Morálka spočívá na setu jednoduchých a abstraktních požadavcích (např. Neměl bys lhát!) Existuje však mnoho typů lží: „Milosrdná lež“ (white lie), např. jste zdravý jako rybička. Obranné lži, např. vůči ozbrojenému šílenci. Lži ve službách „vyšší pravdy“.

67 Nezdůvodněné požadavky
Mnoho etických teorií zdůrazňuje nutnost nezávislosti a univerzálnosti morálky. Jedině tento požadavek umožňuje, aby každý jednotlivec měl stejnou váhu a byla tak zaručena spravedlnost. Tedy pro všechny vše ve stejné míře! Ale co v případě „nerovností“ (např. majetek, vzdělání, atraktivita atd.)?

68 Nezdůvodněné požadavky
Evidence v rozporu s nezdůvodněnými požadavky, např. Nelhat! Nekrást! atd. (je to skutečně výhodnější?);

69 Kontrolovaný chaos Makkinga (Nizozemská provincie), bez dopravních značek. Nejsou zde žádné zákazy a příkazy, nakreslené čáry na vozovce apod. Hans Monderman: „Čím větší počet nařízení, tím více se snižuje cit pro osobní zodpovědnost.“ Dochází k větší interakci mezi řidiči a chodci. Dramatické snížení dopravních nehod.

70 POMÝLENÉ VĚDOMÍ

71 Pomýlené vědomí Předpoklad, že ani sami nevíme, že jednáme pod diktátem něčeho nebo někoho jiného: Jsme naprogramovaní geny (např. R. Dawkins); Jsme ovládání nevědomím (např. S. Freud); Dělníci jsou vykořisťováni kapitalisty (např. K. Marx); Ženy jsou zneužívány muži (např. feminismus);

72 Pomýlené vědomí Zdá se, že by etika jakožto pomýlené vědomí sloužila pouze jako nástroj k dosahování nějakého účelu nějaké skupiny: Genetické naprogramování používá naše těla jako nástroj k rozplozování („vytvoř takovou strategii, aby ses rozmnožil“); Nevědomí by mělo podle psychoanalytiků obsahovat každičké naše jednání, což mnohonásobně převyšuje naši aktuální operativní paměť, kterou nevědomí vybavuje tak, aby ochránilo důstojnost našeho ego („už si nepamatuji, co bych udělal špatně“); Nástroj třídního útlaku v Marxově teorii můžeme vidět v nevědomosti dělníků, že je kapitalista vykořisťuje („buď rád, že dostáváš nějaký plat“); Feminismus může vidět tento nástroj v rukách patriarchálního útlaku („žena se má starat o domácnost a nechat politiku mužům“);

73 Literatura: BLACKBURN, S. Ethics: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, ISBN DARWIN, Ch. O původu člověka. Praha: Academia, ISBN FREEMAN, V. G. et kol. Lying for patients: Physician deception of third party payers. Archives of Internal Medicine. 159, 1999, s HAMER, M. Left is right on the road. New Scientist, 25 December 1986 – 1 January 1987, č. 1540/1541. HÉRODOTOS, Dějiny (přel. J. Šonka). 3. vyd. Praha: Academia, ISBN INGRAM, J. Divadlo mysli: pohled za oponu vědomí. Praha: Dybbuk, ISBN MILGRAM, S. Behavioral Study of Obedience. Journal of Abnormal and Social Psychology, 63, 1963, s MOORE, G. E., Principia Ethica. 2. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1922. NOVACK, D. H. et kol. Changes in Physicians´ Attitudes Toward Telling the Cancer Patient. Journal of the American Medical Association, 241, 1979 , s SHAVER, R. "Egoism", The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2010 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL = < SCHULZ, M. Controlled Chaos: European Cities Do Away with Traffic Signs. Spiegel Online International [online]. 16 November 2006 [cit ]. Dostupné z: SUGERMAN, J., SULMASY, D. P. Methods in Medical Ethics. Washington: Georgetown University Press, ISBN

74 Děkuji za pozornost