Regionální politika a strukturální fondy

Prezentace na téma: "Regionální politika a strukturální fondy"— Transkript prezentace:

1 Regionální politika a strukturální fondy
Členství ČR v EU II. Regionální politika a strukturální fondy

2 Proč regionální politika v EU?
projekt společného trhu snaha o hospodářský růst, 4 svobody volný pohyb ale omezen z důvodu nestejných podmínek v jednotlivých oblastech jen samotný společný trh nestačí-> musíme pomoci ve vyrovnávání (jde proti logice volné soutěže) soustředění se na regiony s nejhoršími problémy vliv vytvoření Hospodářské a měnové unie snahy o společnou měnu už od 70. let nelze využívat makroekonomické nástroje k regulaci růstu či asymetrických ekonomických šoků regionální politika jako druh kompenzačních plateb vyrovnání dopadů ekonomicky slabších regionů na slabší regiony a země souhlas s dalším prohlubováním integrace

3 Historické okénko I. Římské smlouvy
čl. 92 SES: povoleny formy podpory, které usnadňují hospodářský vývoj oblastí, v nichž je životní úroveň nenormálně nízká, nebo v nichž se vyskytuje nezaměstnanost založeny Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) proč tak malý důraz? rozdíly mezi zakládajícími státy malé myšlenka, že integrace trhů bude stačit sama o sobě

4 Historické okénko II. rozšíření v roce tyto státy podporují rozvoj regionální politiky (Itálie také- kohezní koalice) obecný pokles růstu hospodářství 1961 - 1973 1974 1985 Belgie 4,9 1,8 Dánsko 4,3 2,0 Francie 5,4 2,2 Irsko 4,4 3,8 Itálie 5,3 2,7 Lucembursko 4,0 Německo 1,7 Nizozemí 1,9 Velká Británie 3,1 1,4

5 Historické okénko III. 1973-85
vytvoření Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) dohodnuto 1975 (hrozba blokací integrace) zpočátku omezený dopad (málo peněz) čerpání prostředků podle kvót uděleným státům 1979- první reforma navýšení objemu finančních prostředků přechod malé části peněz do pravomocí Komise (dále poté rozšiřováno) Integrované programy pro Středomoří příprava na přijetí Portugalska a Španělska

6 Intermezzo I. regiony v EU
nutno stanovit kategorie pro srovnání rozdílů region ústředním prvkem politiky soudržnosti klasifikace dle Komise zaostalé regiony (malé příjmy, kvalifikace atd.) regiony poznamenané průmyslovým úpadkem (restrukturalizace) periferní regiony (geograficky znevýhodněné) pohraniční regiony regiony poznamenané urbanistickými problémy venkovské regiony jak kritéria pro hodnocení potřebnosti pomoci? HDP vs. nezaměstnanost

7 Intermezzo I. jak porovnat regiony v EU?
v každé zemi jiné administrativní rozdělení v roce 1988 zaveden systém NUTS (nomenklaturní územní statistické jednotky) čistě statistický význam pro účely regionální politiky NUTS I.- velké jednotky (země, makroregiony)- 85 v EU NUTS II.- střední článek správního členění státu (1-2 miliony obyvatel)- kolem 250 v EU NUTS III.- nejnižší úroveň správního členění státu ( tisíc lidí)- kolem 1200 v EU NUTS IV.- úroveň mikroregionů, okresů NUTS V.- obce cíle regionální politiky se vážou hlavně na NUTS II. a III.

8

9 Deset nejbohatších Deset nejchudších
1 Inner London (UK) 315 Nord-Est (RO) 24 2 Bruxelles-Capitale (BE) 234 Severozapaden (BG) 27 3 Luxembourg 213 Yuzhen tsentralen (BG) 4 Hamburg (DE) 188 Severen tsentralen (BG) 28 5 Île de France (FR) 176 Sud-Vest (RO) 6 Wien (AT) 174 Severoiztochen (BG) 29 7 Berkshire, Buckinghamshire & Oxfordshire (UK) 162 Sud-Est (RO) 31 8 Provincia Autonoma Bolzano (IT) 160 Yugoiztochen (BG) 9 Stockholm (SE) 158 Sud (RO) 33 10 Oberbayern (DE) Nord-Vest (RO) 34 Praha- 137 procent Moravskoslezský- 57 procent

10 Historické okénko IV. 1985-93 jižní rozšíření prohlubuje rozdíly v EHS
přijetí JEA významným mezníkem regionální politika nezbytným doplňkem dokončení jednotného trhu poprvé samostatný oddíl v SES: „Společenství se zaměřuje na zmenšování nerovností mezi různými regiony…“ poprvé zmíněny v SES tzv. strukturální fondy: EAGGF, ESF, ERDF reforma z roku 1989 součást rozpočtového kompromisu (Delorsův balík) přesun prostředků od zemědělství do regionální politiky posílení pozice nadnárodních orgánů založení iniciativ Společenství zcela pod kontrolou Komise, nemusí se ohlížet na zájmy členskcýh států horizontální témata SME, RETEX- textil, PECHAR- uhlí, REGIS- vzdálené regiony, LEADER- venkov, PEACE- severní Irsko, celkem 13 iniciativ

11 Podíl výdajů na regionální politiku v rozpočtu EU

12 Historické okénko V. cíle regionální politiky (platné až do roku 1999)
poprvé jasná definice priorit, pomoc nebude distribuována ad hoc regionální cíle Cíl 1 Podpora hospodářsky zaostalých regionů (HDP na obyvatele menší než 75% průměru ES) Cíl 2 Konverze a rozvoj regionů, hraničních regionů nebo části regionů závažně postižených poklesem průmyslové výroby Cíl 5b Podpora rozvoje venkovských oblastí Cíl 6 (přidán až v roce 1995) Podpora rozvoje regionů s extrémně nízkou hustotou zalidnění cíle v rámci celé EU Cíl 3 Boj s dlouhodobou nezaměstnaností, zaměstnanost mladých, rozvoj rovných příležitostí Cíl 4 Podpora adaptace pracovníků, kteří ztratili práci v důsledku strukturálních změn Cíl 5a Podpora rozvoje venkova změnami v zemědělství, podpora rozvoje rybolovu

13 Intermezzo II.- přehled strukturálních fondů
Evropský sociální fond založen 1957 hlavní nástroj sociální politiky a zaměstnanosti, rozvoj lidských dovedností, vzdělání priority: integrace nezaměstnaných, mladých lidí do pracovního procesu podpora rovných příležitostí růst zaměstnanosti posílení lidského potenciálu ve vědě a výzkumu posílení systému vzdělávání

14 Intermezzo II.- přehled strukturálních fondů
Evropský fond regionálního rozvoje založen 1975 cílem je vyrovnat regionální rozdílnosti v EU a podporovat stabilní a udržitelný rozvoj největší strukturální fond co do výše prostředků priority: podpora malých a středních podniků prosazování produktivních investic zlepšování infrastruktury investice do životního prostředí investice do vzdělání, zdraví

15 Intermezzo II.- přehled strukturálních fondů
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond založen 1957 záruční část slouží pro financování zemědělských výdajů (CAP)- 95% prostředků podpůrná část podpora zemědělství v nepříznivých oblastech rozvoj venkovské infrastruktury prevence přírodních pohrom, rozvoj krajiny diverzifikaci zemědělské výroby Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG) založen 1994 podpora přímořských regionů a restrukturalizace rybářského odvětví priority: vyvážené čerpání rybolovných zdrojů modernizace loďstva vybavení přístavů ochrana životního prostředí

16 Navázání fondů na jednotlivé cíle (94-99)
ERDF ESF EAGGF Cíl 2 Cíl 3 Cíl 4 Cíl 5a FIFG Cíl 5b Cíl 6

17 Programové období 1994-1999 programové období 1994-1999
přijetí Maastrichtské smlouvy- cílem je HMU (společná měna) problém pro chudší země- těžko budou plnit konvergenční kritéria nemožnost zasahovat ve prospěch chudších regionů v čl. 3 SES nově zdůrazněna nutnost posilování hospodářské a sociální soudržnosti založení Fondu soudržnosti (Kohezní fond) založen 1993 není součástí strukturálních fondů příjemcem pomoci stát (ne regiony) podmínky účasti: HDP nižší než 90% průměru EU a snaha dodržovat konvergenční kritéria společné měny kvalifikovaly se Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko (kohezní státy) pouze velké projekty (jiný druh schvalování) priority: projekty v oblasti životní prostředí budování dopravní infrastruktury (transevropské sítě)

18 Strukturální fondy celkem
Rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé strukturální fondy ( ) Název fondu mld. ECU ERDF 76,50 EAGGF 27,30 FIFG 4,50 ESF 46,20 Strukturální fondy celkem 154,50

19 Rozdělení výdajů na jednotlivé Cíle (1994-1999)
mld. ECU Cíl 1 104,40 Cíl 2 17,20 Cíl 3 + 4 16,80 Cíl 5a 7,70 Cíl 5b 7,60 Cíl 6 0,80 Všechny cíle celkem 154,50 v Cíli 1 25% obyvatel EU (Irsko, Řecko, Portugalsko celé) v Cíli 2 16% obyvatel EU v Cíli 5b 9% obyvatel EU v Cíli 6 0,4% obyvatel EU

20 Počet obyvatel v rámci Cíle 1 v jednotlivých zemích (1994-1999)

21 Rozdělení výdajů dle zemí a Cílů (1994-1999)
Cíl 5a Cíl 5b Cíl 6 Belgie 730 342 465 195 77 - Dánsko 119 301 267 54 Německo 13 640 1 566 1 942 1 143 1 227 Řecko 13 980 Španělsko 26 300 2 416 1 843 446 664 Francie 2 190 3 774 3 203 1 933 2 238 Irsko 5 620 Itálie 14 860 1 463 1 715 814 901 Lucembursko 15 23 40 6 Nizozemí 150 650 1 079 165 Rakousko 162 99 387 380 403 Portugalsko Finsko 179 336 347 190 450 Švédsko 157 509 204 135 247 Velká Británie 2 360 4 581 3 337 817 EU celkem 93 972 15 360 15 180 6 916 6 862 697

22 Celkový počet prostředků získaných ze strukturálních fondů (1994-1999, v mil. euro)

23 Kohezní fond (1994-1999) v miliónech euro % Životní prostředí
Pitná voda 2576,5 15,4 Odpadová voda 3817,8 22,8 Pevný odpad 948,8 5,7 Prevence eroze a zalesňování 622,7 3,7 Jiné 458,4 2,7 Celkem 8424,2 50,3 Doprava Cesty 4706,1 28,1 Železnice 2819,2 16,8 Letiště 496,2 3,0 Přístavy 237,2 1,4 Systém dopravního značení 37,9 0,2 29,1 8325,7 49,7 Celkový rozpočet 16749,9 100

24 Zásady regionální politiky
princip koncentrace soustředění úsilí- realizace projektů podle předem stanovených cílů soustředění se na regiony s nejhoršími problémy princip partnerství velmi úzká spolupráce s orgány všech úrovní (EU-stát-region) princip programování prostředky distribuovány v rámci víceletých programů důraz na co nejkomplexnější přístup princip doplňkovosti (adicionality) investice pouze doplňkem- nenahrazují snahy členských států musí být spolufinancování princip monitorování a vyhodnocování před schválením projektu vyhodnocení dopadů, průběžný monitoring princip solidarity jeden ze základů integrace vyspělejší státy pomáhají těm chudším

25 Programové období 2000-2006 Agenda 2000 proč reforma? Summit v Berlíně
návrh nového rozpočtového rámce i změn v systému regionální politiky (1997) snaha o větší koncentraci, efektivitu, zjednodušení proč reforma? velká roztříštěnost regionální politika zvyšuje HDP, ale na nezaměstnanost není větší vliv důraz pouze na projekty, které nemohou být provedeny členskými zeměmi další rozšíření EU (ještě větší tlak na výdaje) Summit v Berlíně nová definice cílů omezení iniciativ Společenství

26 Programové období 2000-2006 Iniciativa Prostředky v mld. EURO Interreg
Iniciativy společenství Interreg podporuje přeshraniční, nadnárodní a regionální spolupráci fond: ERDF Leader podporuje sociálně-ekonomické aktéry na venkově a snaží se najít nové možnosti rozvoje fond: EAGGF EQUAL rozvoj nových metod k odstranění příčin nerovností a diskriminace na trhu práce fond: ESF URBAN podporuje města a aglomerace nacházející se v krizi Iniciativa Prostředky v mld. EURO Interreg 4,875 EQUAL 2,847 Leader 2,020 URBAN 0,700

27 Nové rozdělení cílů Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3
podpora hospodářky zaostalých regionů (NUTS II regiony s HDP pod 75% průměru EU) dále nejodlehlejší regiony EU oblasti dříve spadající pod Cíl 6 Cíl 2 podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí čelícím strukturálním problémům oblasti postižené restrukturalizací průmyslu a služeb městské oblasti jsoucí v krizi z důvodu ztráty ekonomických aktivit venkovské oblasti oslabené změnami ekonomiky oblasti závislé na rybolovu procházející krizí Cíl 3 modernizace systémů vzdělávání a podpora zaměstnanosti rozvoj oblasti lidských zdrojů není regionální rozdělení (horizontální téma) jen maximum prostředků pro jednotlivé státy jen do oblastí mimo Cíl 1

28 Kohezní fond 2000-2006 celková podpora 18 miliard euro stejné státy
Irsko od roku 2003 nebude dostávat žádnou podporu stejné účely i podmínky spolufinancování alespoň 80%

29 Celkové procentuální rozdělení výdajů v období 2000-2006

30 Celkové množství příjmů členských zemí ze strukturálních fondů (období 2000-2006) v milionech eur

31 Procentuální srovnání příjmů členských zemí ze strukturálních fondů (období proti období )

32 Přehledová mapa regionální politiky EU

33

34

35

36

37

38