Úvod do sociální politiky

Prezentace na téma: "Úvod do sociální politiky"— Transkript prezentace:

1 Úvod do sociální politiky
Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2 MPSV: Podporujeme Světový den sociální práce
Na 17. března letos připadá Světový den sociální práce, který vyhlašuje Mezinárodní federace sociálních pracovníků (International Federation of Social Workers). Ministerstvo práce a sociálních věcí uznává významnou roli profese sociální práce v ochraně lidské důstojnosti a sociálních práv vyplývajících v ČR z Listiny základních práv a svobod a k této celosvětové oslavě se oficiálně v letošním roce přihlásilo. Tento významný den slavnostně zahájí svým úvodním slovem ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v Lichtenštejnském paláci. Pro rok 2015 je vyhlášené téma „Podpora důstojnosti člověka a hodnota lidství“ a právě tomuto tématu se věnuje i seminář 5 pohledů na lidskou důstojnost v sociální práci, který se uskuteční 17. 3. 2014 v Lichtenštejnském paláci. Semináře se za ministerstvo zúčastní také náměstkyně ministryně pro sociální a rodinnou politiku Zuzana Jentschke Stőcklová. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

3 Loni OSSZ zkontrolovaly každého osmého dočasně práceneschopného na tzv
Loni OSSZ zkontrolovaly každého osmého dočasně práceneschopného na tzv. neschopence V roce 2014 bylo provedeno takřka 170 tisíc kontrol dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce. Ve stejném období bylo celorepublikově ukončeno takřka případů dočasné pracovní neschopnosti, dá se proto říci, že byl zkontrolován každý osmý dočasně práceneschopný pojištěnec v ČR. Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) odhalili pochybení při dodržování zákonem stanoveného tzv. léčebného režimu u 3391 osob na tzv. neschopence. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

4 MPSV představilo koncepci dostupného bydlení
Lidé s nižšími příjmy v ČR vydávají na bydlení paradoxně více prostředků, než ti s vyššími příjmy. S problémem sehnat kvalitní a dostupné bydlení se dnes dotýká hlavně řada seniorů, rodičů samoživitelů, občanů se zdravotním postiženým nebo lidí žijících na ubytovnách. Koncepci, která řeší nejen tyto problémy, představili na konferenci v Senátu zástupci MPSV. Koncepce bude základním podkladem pro tvorbu zákona o dostupném sociálním bydlení. Ten by měl být předložen k projednání vládě v únoru letošního roku, MPSV počítá s účinností zákona od začátku roku Nový systém by měl umět lépe odstranit překážky, které dnes brání řadě lidí získat nebo si udržet odpovídající, kvalitní bydlení. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

5 Výše průměrné dávky PnB – 3.200 Kč, DnB – 3.603 Kč.
Dle analýz ČSÚ vychází, že nízkopříjmové skupiny mají vyšší nájemné než střední a vysokopříjmové domácnosti až o Kč. Počet osob s příspěvkem na bydlení – osob, s doplatkem na bydlení – osob, počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB – Kč, DnB – Kč. Nejvíce dávek jde do nájemního bydlení (PnB – náj. bytů, DnB – náj. bytů). Celkové výdaje na dávky na bydlení cca 11,5 mld. Kč ročně. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

6 Lidé, kteří budou chtít vstoupit do systému dostupného bydlení, projdou majetkovým a příjmovým testem, kde se bude individuálně zjišťovat jejich skutečná situace a poté získají osvědčení (certifikát). Systém dostupného bydlení bude mít podle koncepce tři formy. 1. Krizové bydlení: nově upravená forma sociální služby (na pomezí noclehárny a azylovým domem), určeno osobám, které získají osvědčení a potřebují ihned ubytovat a sociální pomoc, nemělo by být na delší dobu než 6 měsíců. 2. Sociální byt (součást bytového fondu obce): zkolaudovaný prostor určený k trvalému bydlení se sníženými standardy bydlení, povinná sociální práce s osobou/osobami v tomto bytě 3. Dostupný byt (součást bytového fondu obce): Zkolaudovaný prostor určený k trvalému bydlení. DB je užíván oprávněnou osobou na základě nájemní smlouvy na dobu určitou. Nájemní smlouva je uzavírána na 2 roky. 1 x ročně test příjmů a majetku. Přesáhne-li výše příjmu oprávněné osoby zákonem stanovenou mez (po 2 letech), nájemné se může zvýšit max. o 15%. Po skončení 4 let nájmu, se nájemné zvýší na cenu obvyklou na trhu. V případě, že se příjmy nemění, zůstává osoba v DB. Pokud osoba již nebude splňovat podmínky nároku na DB (díky zlepšení příjmu nebo majetku), byt bude vyřazen z rejstříku. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

7 6. Česká sociální reforma po roce 1989
Pojem reforma Situace v době komunismu Vývoj po roce 1989 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

8 Proč se převrat v roce 1989 označuje jako „sametová revoluce“?
Reforma Reforma: úprava, změna nebo přeměna směřující ke zlepšení nějakého stavu, instituce apod. Ve vývoji velkých institucí (stát, církev apod.) je reformní proces kontinuální, nepřetržitý (v soc. politice evropských států probíhají drobné změny každý rok, jednou asi za 8 – 15 let dochází k systémovým změnám). Opakem reformy je revoluce (převrat): nahrazení jednoho politického systému jiným, často násilnou formou (u nás 1948, 1989). Proč se převrat v roce 1989 označuje jako „sametová revoluce“? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

9 Politická a sociální reforma
Politická reforma: plánovitá, zákonodárnou cestou prováděná přeměna státního zřízení nebo kterékoli oblasti státního, společenského či církevního života. Sociální reforma: reforma sociálních systémů, struktur, procedur a postupů změnou jejich pravidel (právních předpisů, statutů, stanov) či sociálních norem. Systémová: nahrazení systému jiným systémem, příp. zrušení systému bez náhrady Parametrická: mění jednotlivé prvky existujících soustav (podmínky vzniku či trvání nároku, výšku dávky, organizaci správy apod.) Reformace??? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

10 Sociální politika v době komunismu
Poskytoval socialistický stát sociální a zdravotní služby skutečně ZDARMA? Opuštění evropských tradic sociálního pojištění a zavedení sovětského modelu zabezpečení. Zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění - jednotná soustava nár. pojištění, zvýšení všech dávek, zrovnoprávnění nároků dělníků a ostatních zaměstnanců, rozšíření důchodového zabezpečení i na samostatně hospodařící rolníky. 1950: národní pojištění plně převzal stát. Soustavy sociálního zabezpečení byly znárodněny a jejich fondy rozpuštěny ve státním rozpočtu. 1952: zrušeno Ministerstvo soc. péče 1956: přijat zákon č. 54/1956 o nemocenském pojištění zaměstnanců (platný do r ) 1968: založeno Ministerstvo práce a soc. věcí Základní rysy: a) vysoce paternalistický stát: stát má monopol v sociální politice b) oslabení odpovědnosti jedinců za své životní podmínky, oslabení občanských aktivit c) plošné poskytování sociálních jistot: bez ohledu na zásluhovost a potřebnost d) neprůhledné přerozdělování zdrojů: vše přes rozpočet Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, jehož část platí doposud Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

11 Ústava ČSSR 1960 Čl.23 (1) Všichni pracující mají právo na ochranu zdraví a na léčebnou péči, jakož i právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci. (2) Tato práva jsou zajištěna péčí státu a společenských organizací o předcházení vzniku nemocí, celou organizací zdravotnictví, sítí léčebných a sociálních zařízení, stále se rozšiřující bezplatnou léčebnou péčí, jakož i organizovanou péčí o bezpečnost při práci, nemocenským pojištěním a důchodovým zabezpečením. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

12 Sociální politika v době komunismu – pracující
Znárodnění všech podniků: jediným zaměstnavatelem byl stát. Ten zavedl princip povinné plné zaměstnanosti. Všem pracujícím zaručoval mzdu a všem nepracujícím (ze zákonem uznaných důvodů) sociální dávky. Centrální plánování mezd bez ohledu na produktivitu konkrétních podniků; tělesně pracující (dělníci, nejvíce horníci) mzdově zvýhodňováni – deformace vztahu mezi výkonem a příjmem, ztráta motivace pro studium a intelektuální práci. Dotování cen: vzhledem k nízké produktivitě práce a vysokým výrobním nákladům musel stát subvencovat základní zboží, služby a nájemné – tím se zvyšoval státní dluh. Rodinná politika: dávky koncipovány na podporu porodnosti (vyšší přídavky na třetí a další dítě, podpora jeslí a mateřských škol, dřívější odchod žen do důchodu) Zdravotnictví: zákon č. 103/1951 o jednotné léčebně-preventivní péči zestátnil všechna zdravotnická zařízení, zrušil systém zdravotního pojištění, celé zdravotnictví bylo financováno ze státního rozpočtu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

13 Sociální politika v době komunismu – nepracující
Zákonem uznané sociální události, které byly důvodem nemožnosti pracovat: Mateřství, včetně těhotenství a výchovy dětí Nemoc a invalidita Věk – nezletilost a stáří Oddělení nemocenského pojištění od důchodového pojištění: Důchodové pojištění (1957): Státní úřad důchodového zabezpečení, v roce 1968 se stal součástí nově zřízeného Ministerstva práce a sociálních věcí. Nemocenské pojištění (1957): Dávky se platily i za první tři dny nemoci Organizace: okresní a krajské správy nemocenského pojištění, Česká správa NP, Ústřední správa NP (po federalizaci); vrcholný orgán: Ústřední rada odborů (ÚRO). Proč se nezaměstnanost a chudoba neuznávaly jako sociální události? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

14 Sociální politika v době komunismu – státní dotace na potraviny
V posledních letech komunismu vláda dotovala potraviny částkou 27 miliard Kč ročně, tj Kč na osobu. Státní rozpočet 1989: cca 150 mld. Kčs Od došlo k deregulaci cen, státní subvence potravin byla zrušena, místo ní byl zaveden státní vyrovnávací příspěvek ve výši 140 Kč / měs. na osobu. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

15 Česká sociální reforma po roce 1989
Zásadní změna, kvalitativní zlom – nový systém musí být postaven na demokratickém uspořádání společnosti tržní ekonomice etice lidských práv Reformní proces sleduje tři základní cíle: Demokratizace: odklon od centrálního direktivismu a vytváření decentralizované správy Privatizace: odstranění státního monopolu na sociální služby (podpora nestátních subjektů, liberalizace sociálních aktivit občanů) Pluralizace: opuštění státního paternalismu a nastolení principu občanské odpovědnosti a participace Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

16 Petr Miller První ministr práce a sociálních věcí ve federální vládě ČSFR: , – (2.7. – Miroslav Macek). manželka: Martina – ing., děti: Marek, Petr, Barbora Vzdělání 1968 – 1970 VŠE - zahraniční obchod (nedokončeno z důvodů normalizace) 1965 – 1968 SVVŠ s maturitou 1955 – 1958 vyučen - obor kovář Zaměstnání 1962 – 1989 ČKD - kovář 1989 – 1992 federální ministr práce a sociálních věcí ČSFR 1989 – 1992 poslanec Federálního shromáždění 1992 – dosud jednatel Masarykova institutu pro zaměstnanost a sociální politiku, s.r.o. 1993 – 1995 Ekotrans Moravia, a.s., různé manažerské funkce 1995 – 1997 Chemapol Group, a.s. - HRM ředitel 1995 – 1997 Penzijní fond Koruna - člen představenstva 1997 – 1999 C. H. Educa, a.s., - ředitel společnosti a předseda představenstva 1999 – 2000 ČEZ, a. s., - HRM ředitel 2002 – 2003 generální ředitel EMPIRIE spol. s r.o. (letecké práce v lesním hospodářství) 2002 – 2003 poradce pro personalistiku ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 2004 důchodce Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

17 Igor Tomeš Profesní životopis: Praxe: Přednášky a publikace:
1955 absolvování Právnické fakulty UK v Praze 1966 CSc., obor: pracovní právo a sociální zabezpečení na UK PF v Praze 1966 docent 1991 profesor Praxe: odborný asistent na katedře pracovního práva a sociálního zabezpečení PF UK v Praze mezinárodní úředník, Mezinárodní organizace práce (sociální politika a zabezpečení), odborný asistent docent v na UK PF v Praze (katedra pracovního práce a sociálního zabezpečení). sociální pracovník a výzkumník Technickoekonomický výzkumný ústav hutnictví železa první náměstek Federálního ministra práce a sociálních věcí, 1993-dosud profesor Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Přednášky a publikace: Úvod do sociální politiky, Teorie sociální politiky, Obory sociální politiky a sociální správa. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

18 Česká sociální reforma po roce 1989
Sociální reforma musí probíhat souběžně s ekonomickou transformací. První krok: scénář sociální reformy vyhlášený vládou ČSFR v roce 1990 Tři etapy: 1) od konce r → vypracován koncept záchranné sociální sítě - zajištěn právními instituty - zejména minimální mzdou a životním minimem 2) po vzniku samostatné ČR 1993 – 1998: neoliberální tendence → zavedeno pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém; významný rok 1995: přijat z. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a z. č. 117/1995 o státní sociální podpoře 3) od poloviny r nástup soc. dem. vlády – do r. 2006: novelizace významných právních předpisů, zákon o sociálních službách Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

19 Záchranná sociální síť (social safety net)
Systém státem garantovaného a institucionálně zajištěného sociálního zabezpečení, který integruje sociální pojištění sociální podporu sociální pomoc Má zajistit, aby se žádný občan nedostal do stavu neúnosné nouze ani v dobách společenské transformace nebo ekonomické krize. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

20 Základní programové pilíře
Politika zaměstnanosti: Pomoci občanům v naplnění jejich práva na ekonomickou aktivitu (aktivní politika zaměstnanosti, podpora podnikání, kvalifikační programy) Zabezpečit je v době nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti) Mzdová politika: Odstranit centrální mzdovou regulaci Uvolnit trh s pracovní silou Zaručit minimální příjem z práce Rodinná politika: Podpořit základní sociální a kulturní funkce rodiny Zajistit potřeby členů rodiny ve všech fázích životního cyklu Politika sociálního zabezpečení: Vytvořit jednotný veřejnoprávní systém soc. zabezpečení, poskytující povinné zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a státní soc. podporu a pomoc (sociální síť) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

21 Nejvýznamnější změny Mezi nejvýznamnější změny v celkovém rámci fungování sociálně politických opatření po roce 1989 počítáme: zrušení povinnosti pracovat a zároveň zrušení práva na práci ve starém pojetí, zřízení úřadů práce, uzákonění minimální mzdy, zrušení státního monopolu v organizaci a poskytování sociálních služeb, reformu systému sociálního zabezpečení, postupný přechod na systém tří pilířů sociálního zabezpečení, budování systému péče o zdraví na bázi povinného pojištění. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

22 Období 1990 – 1992 (ČSFR) První významné období sociálních reforem
Politika zaměstnanosti – Zákon o zaměstnanosti (1991, později 435/2004): Vytvoření sítě úřadů práce Poskytování dávek v nezaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti nedostatečná Mzdová politika: Vznik Federální rady ekonomické a sociální dohody (nevládní orgán): mzdy v nestátní oblasti se vytváří dohodou tripartity, nikoli státním předpisem Zákon o kolektivním vyjednávání (1991) a novela Zákoníku práce (později 262/2006) Generální dohoda tripartity pro rok 1991 a 1992 Úprava regulačního zdanění mezd a náhrad spojených s výkonem práce Rodinná politika: Zákon o rodičovském příspěvku a pravidla jeho valorizace (později součást zákona 117/1995) Politika sociálního zabezpečení: Valorizace (indexace) důchodů a nemocenských dávek (později součást zákona 155/1995) Zákon o životním minimu (později součást zákona 110/2006) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

23 Tripartita Společný orgán představitelů vlády (reprezentant celospolečenského zájmu), podnikatelů (zaměstnavatelé) a odborů (zaměstnanci). Tripartita projednává nejdůležitější předpisy, které ovlivňují podnikání a zaměstnanost. U nás se tripartitní orgán nazývá Rada hospodářské a sociální dohody. Principy kolektivního a tripartitního systému jsou zakotveny v právním systému naprosté většiny zemí. Vývoj tripartitního systému je spojen s činností Mezinárodní organizace práce, která od samého počátku fungovala na tripartitním principu. Je tvořena z delegátů vlád, delegátů zaměstnanců a delegátů zaměstnavatelů. Každý rok zasedá vrcholný orgán - Mezinárodní konference práce, jehož vrcholový orgán představuje Správní rada. Institucionální vývoj tripartity v řadě evropských zemích započal již mezi světovými válkami. V České republice nebyl po druhé světové válce z politických důvodů umožněn. Tento proces byl možný teprve po změně politického a ekonomického systému v roce 1989. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

24 Role odborů v době transformace a vzestup ČSSD
V prvních letech transformace u nás neexistovala opoziční politická síla levicového směru. Její místo vyplňovaly odbory. Premiér Klaus je nepovažoval za partnera jednání a snažil se snížit jejich vliv. V roce 1993 se stal Miloš Zeman předsedou ČSSD, která se ve volbách 1996 stala druhou nejsilnější parlamentní stranou. Tím byl dokončen proces vytváření klasické stranické demokracie. V předčasných volbách 1998 ČSSD zvítězila, čímž se otevřel prostor pro sociálně vstřícnější politiku. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

25 Rada hospodářské a sociální dohody ČR
Vznikla v roce 1990 jako institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že jde o třístrannou dohodu, používá se též název „tripartita“. Působí, dle schváleného statutu, jako společný dobrovolný, dohadovací a iniciativní orgán vlády, odborů a zaměstnavatelů pro tripartitní vyjednávání, Sídlo: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Cíl: dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. Vzájemná jednání a konzultace sociálních partnerů jsou jedním z charakteristických rysů Evropského sociálního modelu. Plenární schůzi RHSD ČR - nejvyšší orgán tripartity - tvoří předseda vlády ČR a 7 zástupců vlády, 7 zástupců odborů a 7 zástupců zaměstnavatelů. V současné době jsou sociálními partnery vlády za odbory Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů, za zaměstnavatele Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

26 Seznam členů předsednictva RHSD ČR
DELEGACE VLÁDY Mgr. Bohuslav SOBOTKA předseda RHSD ČR předseda vlády ČR Mgr. Michaela MARKSOVÁ výkonná místopředsedkyně RHSD ČR ministryně práce a sociálních věcí DELEGACE ODBORŮ Mgr. Václav PÍCL místopředseda RHSD ČR místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů DELEGACE ZAMĚSTNAVATELŮ Ing. Jaroslav HANÁK místopředseda RHSD ČR prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

27 Proč v letech 1992 – 1993 sociální reforma stagnovala?
Sociální program ČR 1992 – 1996 Pravicová vláda vedená Václavem Klausem, ministr práce a soc. věcí Jindřich Vodička Dobudování záchranné sociální sítě (1993): Novela zákona o sociální potřebnosti Zvýšení částek životního minima a sociálních dávek Jednorázový příspěvek na nezaopatřené děti Vytvoření dvou základních zákonů v oblasti sociálního zabezpečení – druhé významné období sociálních reforem : Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění Proč v letech 1992 – 1993 sociální reforma stagnovala? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

28 Sociální politika 1996 – 1998 Menšinová pravicová vláda vedená Václavem Klausem, opoziční smlouva; 1998: úřednická vláda Josefa Tošovského Novely zákonů o zdraví lidu a o zdravotním pojištění Zákony o sociálním příspěvku k vyrovnání cen tepelné energie a nájemného – důsledek deregulace cen. Tošovského vláda připravila výchozí podklady pro sociální reformy realizované následujícími vládami sociální demokracie. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

29 Vlády ČSSD 1998 – 2006 Ministři práce a soc. věcí
Vladimír Špidla (1998 – 2002) Zdeněk Škromach (2002 – 2006) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

30 Co to je „parametrická reforma“?
Vlády ČSSD 1998 – 2006 Zvýšený důraz na sociální politiku, částečná parametrická reforma sociální sféry – třetí významné období sociálních reforem. Byla v něm dovršena realizace třípilířového systému sociálního zabezpečení v ČR. Zákony: 118/2000: o ohraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů 435/2004: o zaměstnanosti 108/2006: o sociálních službách 110/2006: o životním a existenčním minimu 111/2006: o pomoci v hmotné nouzi 187/2006: o nemocenském pojištění 272/2006: zákoník práce 276/2006: o úrazovém pojištění Dopady na kvalitu života občanů nevýrazné, opatření nebyla systémově propojena a dostatečně cílena na skutečné soc. potřeby – důsledek: přílišné zatížení veřejných financí (navzdory hospodářskému růstu začalo vysoké zadlužování státu). Co to je „parametrická reforma“? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

31 Systém sociálního zabezpečení v ČR
Povinné sociální pojištění: řeší sociální situace, na které se občan může připravit formou odložení části své dnešní spotřeby (pojištění); kryje dávky v době nemoci (nemocenské pojištění), nezaměstnanosti (příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) Důchodu (starobní, vdovský-sirotčí, invalidní – důchodové pojištění). Státní sociální podpora: tou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin; devět základních sociálních dávek, financovány z daní. Sociální pomoc: je poskytována občanům ve stavu hmotné a sociální nouze, který jim brání v uspokojování jejich potřeb v nezbytném či přiměřeném rozsahu; základní formy: sociální služby (poskytují NNO, obce a kraje) sociálněprávní ochrana (poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů) dávky sociální pomoci (poskytuje stát prostřednictvím pověřených obecních úřadů) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

32 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06

33 Pravicová vláda Premiér Mirek Topolánek, ministr práce a soc. věcí Petr nečas. Příprava penzijní reformy Změny v sociálním systému povzbuzující k větší motivaci k práci Položení základů flexibilní rodinné politiky Řada záměrů nesplněna kvůli předčasnému skončení mandátu (vyslovení nedůvěry v březnu 2009) Úřednická vláda Jana Fischera (2009 – 2010) žádné zásadní kroky v soc. politice neuskutečnila. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

34 Sociální politika od roku 2010
Z důvodu snižování zadlužení státu byla sociální štědrost státu redukována: Zmrazení valorizace důchodů Zavedení druhého důchodového pilíře Zmrazení minimální mzdy Omezení porodného (testovaná dávka, jen 1. dítě) Snížení příspěvku na péči v 1. stupni Omezení financování sociálních služeb Zavedení a zrušení S-karty Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

35 Přehled 1. etapa sociální reformy, leden 1990 – prosinec 1992 (ČSFR, transformační vláda) 2. etapa sociální reformy, červenec1992 – červenec 1998 (ČR, pravicová vláda, premiér Václav Klaus) 3. etapa sociální reformy, 1998 – (levicová vláda) 4. etapa sociální reformy, 2006 – (pravicová vláda) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

36 Přehled zákonů Číslo název 582/1991
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (důchody) 589/1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na SPZ 117/1995 o státní sociální podpoře 155/1995 o důchodovém pojištění 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí 48/1998 o veřejném zdravotním pojištění 435/2004 o zaměstnanosti 108/2006 o sociálních službách 110/2006 o životním a existenčním minimu 111/2006 o pomoci v hmotné nouzi (sociální pomoc) 187/2006 o nemocenském pojištění 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování 329/2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 401/2012 novela z. o sociálně-právní ochraně dětí - pěstounská péče Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

37 Od 1. ledna 2013 dávky pěstounské péče přestávají být dávkami státní sociální podpory. Právní úpravu dávek pěstounské péče obsahuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

38 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2014. Michael Martinek
06

39 Programové prohlášení vlády: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku Vláda ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. Vláda připraví detailní návrh na ukončení důchodového spoření při respektování vlastnických práv jeho účastníků a dále komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání a přiměřenost poskytovaných dávek. Vláda připraví návrh na úpravu minimální mzdy a zvýší minimální mzdu po projednání se sociálními partnery tak, aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Její úroveň bude dostatečně motivační a měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 % průměrné mzdy. Vláda vytvoří transparentní, efektivní a spravedlivý systém financování sociálních služeb, zejména v souvislosti s přechodem financování sociálních služeb na kraje od 1. ledna Vláda zajistí dostatečný objem finančních prostředků ze státního rozpočtu pro oblasti sociálních služeb, který nebude nižší než v roce 2014 a bude zohledňovat míru inflace. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06

40 Vláda stabilizuje a personálně posílí pobočky Úřadu práce ČR s ohledem na zajištění činností v oblasti politiky zaměstnanosti a výplaty nepojistných sociálních dávek včetně nezbytného sociálního šetření. Rozvine aktivní politiku zaměstnanosti se zaměřením na zvláště ohrožené skupiny, jako jsou ženy s malými dětmi, mladí lidé do 30 let, lidé v předdůchodovém věku, lidé s nízkou kvalifikací, lidé ohrožení sociálním vyloučením a lidé se zdravotním postižením. Zároveň zajistí efektivní kontroly v oblasti nelegální práce a v oblasti pracovněprávních vztahů (pracovních a mzdových podmínek). Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát. Občan ohrožený na trhu práce bude definován způsobem, který v maximální možné míře omezí možnosti zneužití tohoto opatření a bude zahrnovat absolventy vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 06