Úvod do modulu: Distanční opory(texty a multimédia)

Prezentace na téma: "Úvod do modulu: Distanční opory(texty a multimédia)"— Transkript prezentace:

1 Úvod do modulu: Distanční opory(texty a multimédia)
akademie distančního vzdělávání Úvod do modulu: Distanční opory(texty a multimédia) Ludmila Urbášková Olomouc 2006

2 Obsah prezentace Cíle modulu Úvod Studijní opory Studijní texty
Struktura textů Struktura kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Průvodce studiem Výkladová část Jak oslovit čtenáře – studenta? Dialogový, interaktivní text Jasný, otevřený jazyk

3 Obsah prezentace Přívětivý text Didaktické zásady
Strategie psaní pro DiV Plánování Příprava Aktivizační prvky Na co si dát pozor… Aktivizační prvky – otázky Aktivizační prvky – testy Aktivizační prvky – příklady Aktivizační prvky – případové studie Reflexe a sebereflexe Myšlenkové mapy

4 Obsah prezentace Typografické zásady Efektivita barev a kontrastů
Efektivita mezer mezi řádky a písmeny Efektivita barev a fontů Kompozice textu v ploše Multimédia ve studijních oporách Grafické formáty Video Synchronizovaná multimédia Na co nesmíme zapomenout Co najdeme na internetu Závěr Profil autora

5 Cíle modulu Po prostudování modulu budete schopni:
vytvořit správnou strukturu studijního textu, začlenit do studijních opor aktivizační a motivační prvky, rozhodnout se o vhodném uplatnění multimediálních prvků do studijních opor, aplikovat pravidla typografie, kompozice a efektivity barev při vytváření studijních opor jak tištěných tak elektronických. K nejčastějším chybám při formulování výukových cílů patří, že jsou ztotožňovány s tématem (např. Distanční výuka a učení), zaměňovány s popisem aktivit učitele (vysvětlit studujícím pojem výukový cíl, naučit je správně formulovat výukové cíle), nebo jsou příliš obecné (např. seznámit se s distančním vzděláváním, porozumět distanční výuce). Za nevhodná a významově nejednoznačná vyjádření jsou považována především tato slovesa: vědět, znát, porozumět, chápat, oblíbit si, věřit, být přesvědčen.[1] Takto formulované cíle nevypovídají o tom, co a jak se mají studující konkrétně naučit. Z tohoto důvodu není možné průběžně sledovat jejich plnění nebo zhodnotit jejich dosažení na konci vzdělávací aktivity. [1] ŠTURMA, J., 2001, s. 219. Kontrolovatelnost je jedním z hlavních požadavků na výukové cíle. Správně stanovený cíl obsahuje informaci o požadovaném výkonu (např. studující dokáže vyjmenovat základní úkoly tutora, vypočítat obtížnost učebního textu, definovat pojem tutor tj. činnost studenta ve spojení s předmětem činnosti), o podmínkách, za kterých má být výkon realizován (např. samostatně, za použití učebních pomůcek, v určeném časovém limitu) a informaci o normě výkonu (vyjadřuje kvalitu výkonu ve vztahu k určenému cíli např. počet chyb, který se může dopustit, aby byl cíl považován za splněný).[1] Výukové cíle by měly být konzistentní tj. vnitřně vzájemně svázané. Nižší cíle jsou podřízeny vyšším.Vyšší cíle závisí na dosažení cílů nižších. To znamená, že by měly být v souladu cíle modulů, cíle tématických celků, cíle dílčích témat a vyučovacích hodin nebo jejich částí. Vaším úkolem je precizně formulovat konkrétní výukové cíle (cíle modulu). Výukové cíle musí být přiměřené tzn. náročné a současně splnitelné pro většinu studujících. [1] KALHOUS, Z:, OBST, O., Školní didaktika, s

6 Úvod Modul „Studijní opory (texty a multimédia)“ je určen pedagogickým pracovníkům, kteří budou potřebovat vytvořit studijní opory pro distanční vzdělávání. Užitečné informace zde najdou i manažeři a organizátoři distančního studia, protože i oni musí být informováni o základních kvalitách studijních opor pro distanční vzdělávání. Mají přece rozhodující slovo v tom, jaké opory se do kurzu zařadí a v jaké kvalitě mají být.

7 Studijní opory (materiály)
Veškeré studijní a informační zdroje, které jsou speciálně připravené a využívané v distančním vzdělávání nebo eLearningu. Tištěný studijní materiál metodicky, psychologicky a graficky speciálně zpracovaný tak, aby v maximální míře usnadňoval samostatné studium. Elektronické materiály na CD nebo na netu, které studenti použijí při studiu. Průvodce studiem, který představuje návod a doporučení k efektivní organizaci a řízení vlastního samostudia.

8 Studijní texty Efektivita procesu přijímání informací je základním kritériem pro specifické úpravy distančního textu! Studijní text pro DiV určen pro samouky, text je členěn a informace jsou studentům dávkovány, slouží jako pracovní sešit, aktivizuje, motivuje studujícího pomocí úkolů a cvičení, poskytuje zpětnou vazbu.

9 Struktura textů Struktura stránky: Hlavní sloupec Popisný sloupec
Každý text pro distanční formu vzdělávání má určitou strukturu:  celého textu,  kapitoly,  stránky. Struktura stránky: Hlavní sloupec (70-80%) text, cíle, průvodce… grafy, schémata tabulky, aktivizační prvky (otázky, ukoly, testy…), obrázky. Popisný sloupec (20-30%) poznámky, doplňky a řešení příkladů, komentáře k textu, stručný popis obrázků a tabulek, ikony. K nejčastějším chybám při formulování výukových cílů patří, že jsou ztotožňovány s tématem (např. Distanční výuka a učení), zaměňovány s popisem aktivit učitele (vysvětlit studujícím pojem výukový cíl, naučit je správně formulovat výukové cíle), nebo jsou příliš obecné (např. seznámit se s distančním vzděláváním, porozumět distanční výuce). Za nevhodná a významově nejednoznačná vyjádření jsou považována především tato slovesa: vědět, znát, porozumět, chápat, oblíbit si, věřit, být přesvědčen.[1] Takto formulované cíle nevypovídají o tom, co a jak se mají studující konkrétně naučit. Z tohoto důvodu není možné průběžně sledovat jejich plnění nebo zhodnotit jejich dosažení na konci vzdělávací aktivity. [1] ŠTURMA, J., 2001, s. 219. Kontrolovatelnost je jedním z hlavních požadavků na výukové cíle. Správně stanovený cíl obsahuje informaci o požadovaném výkonu (např. studující dokáže vyjmenovat základní úkoly tutora, vypočítat obtížnost učebního textu, definovat pojem tutor tj. činnost studenta ve spojení s předmětem činnosti), o podmínkách, za kterých má být výkon realizován (např. samostatně, za použití učebních pomůcek, v určeném časovém limitu) a informaci o normě výkonu (vyjadřuje kvalitu výkonu ve vztahu k určenému cíli např. počet chyb, který se může dopustit, aby byl cíl považován za splněný).[1] Výukové cíle by měly být konzistentní tj. vnitřně vzájemně svázané. Nižší cíle jsou podřízeny vyšším.Vyšší cíle závisí na dosažení cílů nižších. To znamená, že by měly být v souladu cíle modulů, cíle tématických celků, cíle dílčích témat a vyučovacích hodin nebo jejich částí. Vaším úkolem je precizně formulovat konkrétní výukové cíle (cíle modulu). Výukové cíle musí být přiměřené tzn. náročné a současně splnitelné pro většinu studujících. [1] KALHOUS, Z:, OBST, O., Školní didaktika, s

10 Struktura kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu
Průvodce studiem (uvedení do problematiky) Text Prvky podporující aktivitu studujících – otázky, úkoly, cvičení apod. Část pro zájemce Příklady, případové studie Obrázky, grafy, schémata, tabulky apod. Shrnutí Pojmy k zapamatování Klíč

11 Studijní cíle Jasné formulování toho, co bude student po nastudování kapitoly Teoreticky znát Schopen prakticky zvládnout Cíle musí být vzájemně v souladu ale nesmí se zaměňovat: vzdělávací cíle pedagogické cíle studijní cíle a dílčí cíle (kapitol) – pro studenta Vlastnosti studijních cílů: Konkrétní (přesná specifikace výsledné změny, aktivní slovesa bez podmínek) Přiměřené (cíle mají studenty povzbudit) Kontrolovatelné (musí být možné identifikovat získané výstupní ovednosti) V souladu se studijním programem ( cíle mají specifikovat to, co budou potřebovat studující, nikoliv to, co považuje za nutné autor) Konzistentní

12 Doba potřebná ke studiu
Stanovení optimální doby ke studiu Základního textu, externích zdrojů Vypracování úkolů a cvičení Celého textu a jednotlivých částí (kapitol) Tato doba je ovlivněna: Cílovou skupinou Náročností (obtížností) textu Opačně z možné časové dotace odvodíme rozsah kapitol Uvážíme-li na podkladě empirickým zjištění, že člověk čte slov za minutu, při učení slov za minutu, dostaneme jednoduchým propočtem, že hodina studia představuje slov.

13 Průvodce studiem vkládán na klíčová místa upozorňuje,
poskytuje metodickou pomoc, podává důležité informace ke studiu, usměrňuje učební aktivitu studujících.

14 Výkladová část Jak tedy být přátelský ke čtenáři? Každý text je nejen o něčem, ale také pro někoho. Číst texty znamená podílet se na dohodě o čtení. Srozumitelnost každého textu předpokládá nějakou základní dohodu o způsobu, jak jej máme číst. Tato dohoda o čtení je chráněna kulturními aparáty doby jako jsou literární věda, školní výuka, média apod. Ty určují, jaký správný smysl dát větám v textu. Dohody o čtení textů se nejčastěji mění s příchodem nových generací čtenářů (studentů). Napětí mezi poznávací funkcí textů a jejich funkcí estetickou, mezi tím, o čem texty jsou, a tím, jak jsou udělány, je nicméně klíčem k jejich interpretaci v každé době Bělohradský,V.: Kreativní čtení,1999

15 Jak oslovit studenta-čtenáře?
Prostředků k tomu je mnoho: výběr jazyka výběr událostí a fakt (fakta, která je třeba znát, abychom mohli textu rozumět) výběr stylistický (podle stylu modelový čtenář pozná žánr textu a také to, co od něj může očekávat – poučení, zábavu,…) fokalizace (zvláštní hledisko v textu, například hledisko dítěte, nevědoucího člověka, člověka se zcela konkrétní zkušeností nebo postavením,…) … Čtenář, kterého by text chtěl mít.

16 Dialogový, interaktivní text
mluvte v první osobě: hovořte jako „já“ nebo „my“, pokud je to adekvátní, a studujícího oslovujte „vy“ občas používejte řečnické otázky (např. „Souhlasíte se mnou?“, „Mám pravdu, viďte?“,…), pomáhají udržet pozornost studujícího nebojte se poukazovat na kontrasty udržujte čtenáře „na stejné vlně“ používáním odkazů a analogií poukazujících na sdílenou každodenní zkušenost snažte se na věci dívat „z lidského úhlu“ všude tam, kde je to relevantní

17 Jasný, otevřený jazyk odstraňte z textu přebytečná slova (např. místo „v tomto konkrétním okamžiku“ použijte „teď“ apod.) pokud máte na výběr, používejte krátká slova místo dlouhých dejte přednost konkrétním vyjádřením před abstraktními (např. místo „objevila se velká úmrtnost pokusných zvířat“ raději „pokusná zvířata hodně umírala“) používejte aktivní formu sloves místo pasivní (např. ne „změna byla udělána“ ale „udělali jsme změnu“) snažte se o co nejkratší, ale různě dlouhé věty (doporučuje se méně než 20 slov, ale není to samozřejmě dogma) strukturu textu udržujte co nejjednodušší (doporučuje se členění maximálně do tří úrovní) odstavce udržujte krátké (doporučuje se 3-4 na stránku textu a tak, aby jeden odstavec obsahoval jednu ucelenou myšlenku) zamyslete se při formulaci nadpisů – měly by co nejvýstižněji vyjádřit obsah textu, který uvozují (nebojte se používání otázek v nadpisech ani jejich výraznějšího formátování) používejte obvyklá a dobře známá slova, zvláště s ohledem na strukturu vašich studentů

18 Přívětivý text představte studujícími sebe (případně i spoluautory) a sdělujte mu své zkušenosti (student musí chápat, že mu sdělujete své osobní zkušenosti) s předmětem studia mějte stále na paměti, abyste se nedotkli některých lidí v souvislosti s rozdílností pohlaví, věku, ras, fyzických schopností,… snažte se vyjadřovat s  přiměřenou mírou obtížnosti Zpracováno podle D.Rowntree,1999

19 Didaktické zásady komplexnost (zachovejte logické návaznosti)
aktivita (do vzdělávacího procesu musíte studenta vtáhnout tím, že se ho aktivně účastní, definujte proto i cíle kapitol tak, aby podporovali aktivní přístup studenta ) samostatnost (podněcujte studenta k samostatné práci, při definici cíle nezapomínejte tedy také na praktické dovednosti, které bude po prostudování kapitoly zvládat; při zařazování cvičení nenabízejte hned hotová řešení, ale napřed spíš jen nápovědu) přiměřenost (respektujte možnosti studentů, např. časovou náročnost, zběhlost v práci s počítačem, zkušenosti z praxe apod.) posloupnost (postupujte nejen v textu ale i při definování cílů od jednodušších ke složitějším, napřed zařaďte spíše analytické cíle a teprve potom syntetické)

20 Strategie psaní pro DiV
Plánování 25% Příprava na psaní 25% Psaní a přepisování 50% Nelekejte se, když první dvě etapy zabraly polovinu času, který na vytvoření textu máte. Ale pokud jste je udělali poctivě, máte práci ulehčenou. ☻ Máte hotovou přesnou představu o tom, co budete psát a nebudete ztrácet spoustu času změnami a přepisováním. ☻ Máte pohromadě většinu materiálů včetně aktivit, příkladů, zpětné vazby.

21 Plánování  Co se ode mne očekává? Možná do textu zakomponujete jen své vlastní představy, nejspíš ale budete muset vyhovět i představám svého zaměstnavatele…  Jaké zdroje budu pro svůj text potřebovat? Nejspíš to bude jen váš vlastní čas, schopnosti a energie, ale možná budete potřebovat výstupy práce i někoho jiného, nějaký další materiál… Jaké jsou moje časové možnosti? V tomto směru je dobré zůstat realistický a neuvázat se k něčemu, co není v lidských silách.

22 Příprava zvažte vstupní znalosti studujících, pokud jsou nedostatečné, navrhněte program k jejich doplnění utřídění myšlenek a nápadů pro text, vyhledání vnějších zdrojů informací přesné definice cílů, dávkování informací a ujasnění vzájemných souvislostí vytvoření aktivit a zpětné vazby nalezení příkladů vymyšlení a příprava grafiky navržení fyzického formátu

23 Aktivizační prvky Kvalitní distanční materiál motivuje a povzbuzuje studujícího k aktivní činnosti OTÁZKY ITQs (In Text Questions) SAQs (Self-assesment Questions) CVIČENÍ Slouží k ověření praktických dovedností, které by měl student studiem textu zvládnout. Mají nezastupitelnou autokorekční funkci. TESTY Tvoří je ucelené soubory otázek typu ITQs. K tomuto typu aktivity je nutně potřeba doplnit klíč a hodnocení výsledku vzhledem k schopnosti studenta postupovat s touto úrovní vědomostí v textu dále. ÚKOLY (projekty, eseje) Jsou po vypracování, které zpravidla zabere větší množství času, odeslány tutorovi. Tutor se k nim písemně vyjádří a toto vyjádření sdělí studujícímu. Zpravidla tento typ aktivit slouží také jako podmínka k úspěšnému ukončení vzdělávací akce. PŘÍKLADY A PŘÍPADOVÉ STUDIE

24 Na co si dát pozor Nevytvářejte pseudoaktivity, které ve skutečnosti studentovi nic nepřinesou; v odhalení těchto aktivit vám pomůže dobře fungující zpětná vazba a rovněž provedení pilotního kurzu. Obtížně zvládnutelné aktivity, nebo jen s velkou časovou dotací, se tutorovi někdy velmi těžko odhadují, takže je tu opět důležitá zpětná vazba a pilotní běh. Neodklánějte se od učiva, ani kdyby vaše cvičení bylo sebezajímavější.

25 Aktivizační prvky - otázky
Zásady tvorby otázek: jednoznačné a jasné otázky student musí být spolehlivě připraven na zodpovězení otázky zamyslete se nad možností nejednoznačných odpovědí návaznost na pozdější celkové hodnocení musí být jasné, zda otázky slouží k autokorekci nebo hodnocení práce studenta Pokud student zodpoví většinu otázek správně, působí to jako silná motivace.

26 Aktivizační prvky - testy
Srovnávací testy – testy relativního výkonu, porovnávají znalosti s ostatními účastníky testování Ověřovací testy – testy absolutního výkonu, znalosti jsou porovnávány s tzv. „ideálním studentem“, který učivo dokonale ovládá Testy výsledků výuky (evaluační testy) Testy studijních předpokladů

27 Aktivizační prvky - příklady
Vytvoření systému poznatkových a zkušenostních schémat. Typy příkladů: krátké příklady k ilustraci návody k použití nabytých znalostí příklady zařazené do procesu výkladu jako jeho součást nebo východisko problému Formy příkladů: poukázání na dřívější znalost nebo zkušenost poukázání na jinou relevantní situaci analogie na nějaké předchozí znalosti příběhy jiných lidí nebo i tutora, odrážející nebo dokreslující učivo obrázky, grafy, tabulky

28 Aktivizační prvky – případové studie
Ze skutečné praxe Zcela fiktivní Upravené z praxe, aby lépe odrážely potřeby studia Slouží k navození představy reálné situace a nutí studenta vypracovat řešení i jeho alternativy. Toho dosáhne: komplexní aplikací poznatků pochopení reálných situací a souvislostí

29 Reflexe a sebereflexe Navozuje přemýšlení o obsahu výuky
Přemýšlení o použitých metodách Hodnocení sebe sama v procesu výuky Typy sebereflexe: volné sebereflexní poznámky na konci kapitoly si studenti zapíší poznámky reflektující výuku a je samotné přímo do studijního textu, tyto zápisy pak používají na konci studia k závěrečné sebereflexi reflektivní tabulka metod zaměřuje pozornost především na použité vyučovací metody a strategie reflexe v roli, např. optimisté, pesimisté, pragmatici, věční rebelové…, nebo studenti, učitel, ředitel…

30 Myšlenkové mapy Jedná se o jednu z technik „tvořivého myšlení“.
Opírá se o skupinovou diskuzi a řešení problémů. První fáze: spontánní produkování nápadů, netradičních řešení atd., přičemž je vyloučeno jakékoliv jejich hodnocení Druhá fáze: nápady jsou podrobeny analýze, různě se modifikují a dopracovávají s cílem nalézt nejlepší řešení

31 Typografické zásady Zásada 1: Pokud zarovnáváme několik řádků pod sebou na střed, musí být spodní řádek nejkratší. Zásada 2: Pokud strana obsahuje jeden dominantní prvek (název dokumentu atd.), měl by být umístěn v optickém středu, který je kousek nad středem geometrickým. Zásada 3: Nejdůležitější nadpisy nebo obrázky by měly být v textu umístěny na tzv. zlatém řezu. Zásada 4: Pokud je v textu více obrázků, měly by jejich okraje být v lince. Pokud je na obrázku pohybující se předmět nebo někam hledící člověk, měl by pohyb (pohled) vždy směřovat dovnitř knihy. Zásada 5: Popisky obrázků se dávají do textových polí pod obrázky, píší se menším písmem než je základní text (někdy i kurzívou) a nepíše se za nimi tečka. Popisky k zajímavým obrázkům si přečte skoro každý – mělo by v nich být uvedeno nejen, co je na obrázku, ale i stručně řečené důležité sdělení tiskoviny. Zásada 6: Dlouhé „šedé“ texty lidé často vůbec nečtou. Text by měl být výrazně členěn nadpisy, měl by mít jasnou strukturu.

32 Efektivita barev a kontrastů
Použití textu a pozadí ze sousedních barev kruhu není dobře viditelné

33 Efektivita barev a kontrastů
Používejte kombinace vysokého kontrastu mezi textem a pozadím Používejte tmavší text na světlejším pozadí, NE jasná barva na sytém NE světlý text na světlém

34 Efektivita barev a fontů
Některé typy fontů, zvláště při určité kombinaci barev pozadí a textu, se stávají téměř nečitelnými. Některé velikosti písma, zvláště při určité kombinaci barev pozadí a textu, se stávají téměř nečitelnými.

35 Efektivita mezer Mezery mezi písmeny musí být dostatečné.
Mezery mezi řádky musí být dostatečné.

36 Kompozice textu v ploše
Vzdálenost horního a dolního kraje nesmí být menší než mezery mezi slovy Řádkový proklad nesmí být větší než vzdálenost textu od okraje

37 Multimédia ve studijních oporách
K výhodám patří atraktivnější a zajímavější studijní materiály, pohodlnější a účinnější vstřebávání informací. Mezi nevýhody se pak řadí náročnost na přenosovou kapacitu sítě, zvýšené nároky na výkon počítače, jsou finančně i časově náročné na vytváření, musíme najít vždy kompromis mezi množstvím přenesených dat a požadavky na estetiku opory.

38 Grafické formáty Rastrové – GIF, JPEG, PNG Vektorové – SVG
Jaké výhody obecně přináší vektorová grafika oproti rastrové: je datově mnohem menší objekty nejsou rozměrově nijak limitovány (mohou být zvětšovány bez roztřepení a ztráty kvality) výplně a čáry mohou být průsvitné, nebo vybarvené přechodovou výplní s minimálním zvětšením souboru. Ale i vektorová grafika má své nevýhody: vektorová grafika se nehodí na příliš složité obrazce (velké množství barev, složitý tvar – třeba fotky)

39 Video Nabízí se několik řešení ke snížení objemu dat, ale všechny snižují kvalitu zpracovávaného a zobrazovaného video signálu. A. Nejjednodušším řešením je zobrazení v menším okně, než je plná. B. Další možností je snížení rychlosti promítání snímků. Původní rychlost 30 obrázků za sekundu se sníží na obrázků. Toto se však projeví v trhaném pohybu, který je již okem viditelný. Ještě nižší rychlost se používá při videokonferencích. C. Třetí možností je komprese v kódování obrazu. Většina kompresních metod je ale ztrátová, takže při zpětné dekomprimaci obraz neobsahuje všechna původní data. Dochází tím ke zhoršení kvality obrazu. Formáty videa: MPEG (MovingPicturesExpertGroup) (*.mpg nebo *.mpeg ) AVI ( Audio Video Interleave) - (*.avi) QuickTime formát firmy Apple (*.mov) Real Video Format firmy RealMedia (*.rm nebo *.ram ) Shokwave (Flash) format firmy Macromedia ( *.swf

40 Synchronizovaná multimédia
Skládají se z více typů multimediálních objektů, které spolupracují podle nějaké časové závislosti nebo na základě interakce s uživatelem. U jednotlivých objektů můžeme určit jejich umístění na obrazovce a čas spuštění. Synchronizovaná multimédia mají menší nároky na přenosovou kapacitu než třeba samotné video. Formáty: SMIL(Synchronized Multimedia Integration Language) FLASH

41 Na co nesmíme zapomenout.
„V jednoduchosti je síla“ Multimédia jsou velká a zpomalují práci Forma nenahrazuje obsah: sebelepší grafika a zvuk nezakryje to, že nezprostředkováváte zajímavé informace! Multimédia nesmí překážet: efektní klip možná upoutá při první návštěvě stránky, v budoucnu ale jen zdržuje přístup studenta k informacím!

42 Co najdeme na internetu…
Freeware programy pro 3D modelování a animaci: Blender: freeware verze o velikosti asi jen 2MB obsahuje jednoduché nástroje pro 3D animaci a modelování, tutoriály k němu naleznete na adrese POV-Ray: k dispozici je i zdrojový kód aplikace, velikost downloadu je asi 5,2MB Strata 3D: je dostupný pro Win 98 a Mac, instalace má 24MB

43 Co najdeme na internetu…
Grafické editory: XnView: GIMP: Konvertor s podporou velkého Open source bitmapový množství formátů s efektovými grafický editor dostupný a editačními funkcemi (freeware) pro většinu operačních systémů (freeware).

44 Co najdeme na internetu…
Grafické editory: Inkscape: Vynikající open source vektrorový editor, který je vybaven i pro práci s textem. Umí rovněž importovat několik bitmapových formátů.

45 Závěr Tato problematika je poměrně obsáhlá a jistě už tušíte, že si vyžaduje podrobnější studium . Naštěstí však na všechna témata, která se tu objevila, existuje spousta další literatury, kde najdete problematiku prozkoumanou do hlubších detailů. Ať už budete studijní opory vytvářet sami, nebo budete nad jejich tvorbou provádět jen metodický dohled, pomůže Vám tento materiál v základní orientaci. Přeji Vám hodně kreativní a příjemné práce, která bude korunována spokojeností Vašich studentů.

46 Profil autora Absolvovala jsem studium na PřF UP Olomouc, obor „kvantová optika“. Moje profesní kariéra mě však nadále směřovala spíše k programování a výpočetní technice, později mě doslova „přitáhly“ webové technologie. Pracovala jsem v několika firmách, kde moje práce vždy souvisela s programováním, v posledních šesti letech jsem se pak specializovala na technologie internetu, které mě naprosto nadchly. Na CDV UP jsem se ocitla hlavně proto, že mě zajímají velké možnosti využití těchto technologií pro vzdělávání.

47 Elektronický studijní materiál k distančnímu vzdělávání
Název materiálu:Studijní opory (text a multimédia) Autor materiálu: Ludmila Urbášková Srpen 2006 Počet snímků: 47 Verze: 1 Tento studijní materiál byl vytvořen pro projekt Akademie distančního vzdělávání. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM (ESF) A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.