Hygiena prostředí Hygiena … z řeckého Hygieia, bohyně zdraví, dcera boha lékařství, symbolem je had, obtáčející tělo bohyně, a miska, ze které had pije.

Prezentace na téma: "Hygiena prostředí Hygiena … z řeckého Hygieia, bohyně zdraví, dcera boha lékařství, symbolem je had, obtáčející tělo bohyně, a miska, ze které had pije."— Transkript prezentace:

1 Hygiena prostředí Hygiena … z řeckého Hygieia, bohyně zdraví, dcera boha lékařství, symbolem je had, obtáčející tělo bohyně, a miska, ze které had pije. Poučení žáků -+ prokazatelné, dozor nad žáky, první pomoc Kromě psychohygieny Hygiena práce -zabývá pracovními podmínkami a jejich vlivem na zdraví a pracovní výkonnost člověka určuje zásady pro výstavbu a provoz pracovišť, pro organizaci a režim práce, stanovuje požadavky na technologii výroby z hlediska zdravotního, požadavky pro zajištění výkonnosti pracujícího člověka se zřetelem na věk a pohlaví Podzim 2011

2 zdraví ovlivňuje: z toho 55 - 65% výživa Proč? 20% genetika
20% lékařská péče 60% životní prostředí a životní styl z toho % výživa

3 Životospráva z hlediska duševní hygieny
Spánek – nejen délka ale i kvalita Výživa – vhodné složení, pravidelnost v jídle, nepřejídání se. Harmonický život – citové zázemí, bez stresů. Pohyb a tělesná práce

4 Hlavní příčiny úrazů Prevence -předvídat úraz
impulsivní jednání, nesprávné hodnocení situace do 12 let špatný odhad vzdálenosti a rychlosti jedoucího vozidla opařeniny – rychlovarné konvice, stržený ubrus krytky nábytku, el. zásuvek, bezpečnostní otvírání oken a skříněk, odstranit ozdoby domácnosti reflexní prvky na oděvu cyklistické helmy povinné do 18 let (Zák. 411/2005) zabrání 85% poranění hlavy autosedačky povinné do 150 cm výšky nebo 36 kg váhy na všech typech komunikací snížení úmrtnosti o 70% naučit děti plavat

5 Legislativní pyramida
ústava zákony, mezinárodní úmluvy vyhlášky, nařízení vlády průmyslové normy, návody, doporučení

6 Hygiena dětí a dorostu HDD
stát – zákony, vyhlášky Vyhláška 41/2005 o hygienických požadavcích na prostory … pro výchovu … dětí Vyhláška 107/2005 o školním stravování Krajské hygienické stanice – odbor HDD zdravotní dozor školská zařízení (MŠ, ZŠ, SŠ,…), zotavovací akce, školy v přírodě, tábory venkovní hrací plochy závazná stanoviska k umístění, projektům, kolaudacím a změnám užívání staveb pro výchovu a vzdělávání praktičtí lékaři pro děti a dorost, dětští stomatologové preventivní prohlídky pedagogičtí pracovníci, rodiče VYHLÁŠKA ze dne 4. října 2005 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

7 Hygiena pedagogického procesu
negativní zdravotní důsledky zvýšený výskyt přenosných onemocnění respirační, alimentární, parazitární poruchy z přetížení vyšší nervové činnosti neurózy – bolesti hlavy, poruchy spánku, nechutenství, noční děsy, poruchy koncentrace, tiky psychosomatická onemocnění – vředová ch. , hypertenze zvýšený počet poruch zraku krátkozrakost zvýšený počet ortopedických vad vady držení těla - těžké aktovky, hypokineze, nábytek výskyt až u 50% 15-letých, 36% bylo ošetřeno lékařem pro bolesti zad

8 Zotavovací akce, tábory - povinnosti provozovatele
zdravotník všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, student lékařství po ukončení třetího ročníku a fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci zajistit pediatra v místě konání akce zdravotní deník uchovávat 6 měsíců po akci informovat zákonného zástupce dítěte o zdravotních potížích dítěte zajistit lékárničku příloha č. 4 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. Každý tábor, kterého se účastní 30 a více dětí mladších 15 let s dobou trvání delší než 5 dní, je zotavovací akcí ve smys­lu §§ zákona.

9 Dozor nad zdravím stát – zákony, nařízení vlády, vyhlášky
orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ) Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstva obrany, Ministerstvo vnitra krajské hygienické stanice (KHS) další (Inspektorát bezpečnosti práce, Státní úřad jaderné bezpečnosti, Státní báňská správa, Státní dozor nad požární ochranou) (zdravotní ústavy, akreditované a autorizované laboratoře) zaměstnavatel – kategorizace, měření, prohlídky odbory zaměstnanec

10 Dle Vyhlášky 432/2003 Sb. se hodnotí:
prach chemické látky hluk vibrace neionizující záření a elektromagnetická pole fyzická zátěž pracovní poloha zátěž teplem zátěž chladem psychická zátěž zraková zátěž práce s biologickými činiteli práce ve zvýšeném tlaku vzduchu Ionizující záření výsledná kategorie se určí podle nejhoršího naměřeného faktoru

11

12 Hygienický limit jako nástroj hodnocení rizika
nařízení vlády č. 361/2007 Sb., stanoví podmínky ochrany zdraví při práci: právní předpis mluví o: přípustném expozičním limitu (PEL) chemické látky nebo prachu , resp. nejvyšší přípustné koncentraci (NPK-P)chemické látky nebo prachu . permissible exposure limit (PEL) Přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. Problémy při hodnocení vlivu práce na zdraví   Metody hodnocení vlivu práce na zdraví můžeme rozdělit na hodnocení vlastní expozice a hodnocení možných účinků této expozice na zaměstnance.   K hodnocení expozice (tj „vystavení účinku působení faktoru“) využíváme hygienický limit. Změříme hodnotu výskytu faktoru v pracovním prostředí a porovnáváme ji s hygienickým limitem. Přitom zhodnotíme, zda zaměstnanec, který v daném prostředí pracuje, je vystaven škodlivině v závislosti na míře výskytu škodliviny v prostředí. Toto zhodnocení v mnoha případech nemusí být jednoduché. Výskyt škodliviny obvykle kolísá v čase i v prostoru a velmi závisí na umístění měřidla. Zaměstnanci se také při práci pohybují a ani osobní odběr vždy nezaručí opakovatelnost měření.   Problém nastává při stanovení charakteristické směny, protože se jednotlivé pracovní úkony mohou měnit. „Charakteristická směna“ je definována v § 2, odst. 2, vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií…atd. cituji: „Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům.“. Například při laminování závisí na složení laminovací směsi, velikosti a tvaru výrobku, větrání atd.   Hodnocení účinků spočívá ve sledování změn stavu organismu. Zvláštní důraz je věnován sledování těch změn, které odpovídají očekávanému vlivu faktorů. Snaha je změny zdravotního stavu podchytit již v počátečním stadiu, kdy jsou obvykle ještě vratné. Nemoc z povolání je již velmi výraznou změnou zdravotního stavu a svědčí nejen o nedodržení limitů, ale i o selhání závodní zdravotní péče.   Problémy zmíněné výše jsou pouze ilustrativní a jejich výčet není vyčerpávající. Úplný přehled je nad možnosti tohoto sdělení.    Tvorba hygienických limitů  Hygienický limit vychází ze zevrubného a odborného hodnocení nebezpečných vlastností faktoru, vztahujícího se ke zdraví exponovaných zaměstnanců. Přitom je využíváno všech dostupných informací o působení faktoru. Vychází se z údajů získaných experimentálně za kontrolovaných podmínek a z poznatků praxe.   Experimentálně získané poznatky jsou považovány za nejlepší, ale z etických důvodů je není možno u lidí získat pro dávky/koncentrace škodlivin poškozující zdraví. Převod poznatků získaných na zvířatech je často problematický (např. různá vnímavost jednotlivých živočišných druhů ke škodlivinám).   Poznatky z praxe vycházejí ze zdravotnického dohledu nad prací, kdy můžeme nalezené odchylky od normálních hodnot ukazatelů zdravotního stavu porovnat z výskytem nebezpečných faktorů. V souvislosti s tím je možno poukázat na důležitost měření parametrů pracovního prostředí.  Pro tvorbu limitů jsou také vyhodnocovány zdravotní dopady havarijních stavů a mimořádných expozic.  Při navrhování hygienického limitu je třeba přihlížet i k dalším okolnostem, které jsou pro hodnocení dopadu na zdraví důležité. Takovouto okolností může být třeba závažnost poškození zdraví nebo možnost záchytu prvních změn zdravotního stavu. Vyšší opatrnosti a tedy i přísnější limit bude u škodlivin, u kterých poškození zdraví nastupuje rychle a kde změny jsou nevratné. Tam, kde je případné poškození zdraví obtížně rozpoznatelné v počátečních a rychle přechází do nevratných stadiích je třeba stanovit limit přísnější (nižší). Z těchto expertních hodnocení vychází návrh limitu. Tento návrh je pak podkladem pro legislativní zakotvení limitu. Limit není významný jen z hlediska zdraví konkrétních pracovníků vystavených dané škodlivině, ale má i vedlejší dopady. Rozbor těchto vedlejších, tj. ekonomických, organizačních, technických atd. dopadů není předmětem tohoto článku. Velkým problémem při stanovení limitu je skutečnost, že existují velké individuální rozdíly ve vnímavosti lidí k jednotlivým škodlivinám. Extrémní rozdíly vznikají např. u přecitlivělostí a i u dalších projevů mohou být velmi výrazné. Obecně známým příkladem pro individuální rozdíly v působení u chemických látek může být reakce na alkohol. Obdobné rozdíly jsou i u jiných faktorů, a to nejen chemických. Za těchto okolností je třeba počítat s tím, že i velmi přísný limit neochrání všechny zaměstnance před narušením zdraví. Pak nabývá na významu závodní preventivní péče, která by měla takovéto případy zvýšené citlivosti odhalit a zaměstnance vyřadit z této práce, pro něj nevhodné. Obecně je možno konstatovat, že výše limitu je tedy vždy jakýmsi kompromisem mezi zdravotním hlediskem a možnostmi technickými a ekonomickými.  

13 v 8 hodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž
Přípustný expoziční limit chemické látky je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být vystaven zaměstnanec v 8 hodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při níž plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky, které nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny vystaven. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. NPK-P– je taková koncentrace škodlivin v pracovním ovzduší, o níž se podle současných vědeckých znalostí opodstatněně předpokládá, že nepoškodí zdraví. Rozeznává se NPK-P průměrná, nesmí být překročena v celosměnovém průměru, a NPK-P mezní, která nesmí být překročena nikdy

14 1. kategorie práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (nejsou požadavky na zdravotní způsobilost) obvykle do 0,3 PEL

15 2. kategorie práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity (práce, kde již mohou být požadavky na zdravotní způsobilost) obvykle 0,3-1,0 PEL

16 2. kategorie prach – 30 – 100% PEL chemické látky – 30 – 100% PEL
směsi chem.l., jejichž součet je % PEL hluk – ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq-10dB do Laeq (75-85 dB) impulsní hluk dB vibrace - souhrnná vážená hladina zrychlení Lvw-10dB do Lvw (celkové, na ruce) záření (UV, viditelné, IR), pole (elmag., mag.) % nejvyšší přípustné hodnoty

17 2. kategorie fyzická zátěž – celosměnový EV muži: 4,5 – 6,8 MJ
ženy: 3,4 – 4,5 MJ poloha – práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných polohách do ½ směny tepelná zátěž – nedodrženy mikroklimatické podmínky, ale není nutno zkrátit směnu zátěž chladem – práce trvale venku, uvnitř s teplotou nad 4°C psychická zátěž – trvalá práce ve vnuceném tempu, s monotonií, v třísměnném a nepřetržitém provozu

18 2. kategorie zraková zátěž – trvalé monitorování prostřednictvím obrazovkových terminálů práce s biologickými činiteli – obvykle nespojené s vědomým zacházením s biol. činiteli, ale kde je pravděpodobnost expozice vyšší než u ostatní populace zvýšený tlak vzduch – do 100kPa, do 10 m pod vodou

19 3. kategorie práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice osob není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů je nezbytné používat OOPP, organizační a jiná opatření vyskytují se opakovaně nemoci z povolání nebo statistiky významně častěji nemoci související s prací většinou do NPK nebo 1-3 x PEL

20 3. kategorie prach – do 3xPEL
chemické látky – celosměnové koncentrace od PEL do NPK-P nebo 3xPEL směsi chem.látek – součet podílů od 1 do 2 PEL prac. procesy s rizikem chemické karcinogenity hluk – do LAeq+20dB ( dB) impulsní hluk dB vibrace – do Lvw+10dB záření (UV, viditelné, IR), pole (elmag., mag.) – překračují nejvyšší přípustné hodnoty fyzická zátěž – překročeny limity pro kat.2

21 3. kategorie pracovní poloha – překročeny limity pro kat.2
zátěž teplem – nejsou dodržovány mikroklimatické podmínky, vyžaduje úpravu pracovní doby zátěž chladem – déle než 4 hod. v teplotě nižší než 4°C psychická zátěž – trvalá práce v nočních směnách, kombinace 3 a více faktorů (vnucené tempo, monotónní práce, časový tlak, jednání s lidmi – kooperace, konflikty; riziko ohrožení zdraví svého nebo jiných osob, třísměnný nebo nepřetržitý provoz) zraková zátěž – nezbytné zvětšovací přístroje, oslňování práce s biologickými činiteli – vědomé zacházení s biol.č., jejich zdroji a přenašeči, nutné kontrolované pásmo zvýšený tlak vzduchu – kPa, m pod vodou

22 4. kategorie práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření v průmyslu – snaha o co nejmenší počet takto kategorizovaných prací ve výjimečných situacích – záchranáři, hasiči (nehody, průmyslové havárie, přírodní katastrofy…) hodnoty překračují limity pro 3. kategorii

23 Hygienický dozor na pracovištích
kateg. 4 - nejméně 1 x ročně kateg. 3 - nejméně 1 x za 2 roky kateg. 2 - ne déle než za 3 roky kateg. 1 - ne déle než za 5 let

24 Odkazy Státní zdravotní ústav Centrum pracovního lékařství SZÚ
Centrum pracovního lékařství SZÚ kategorizace

25 Váleček byl zakopaný u odpadkového koše
radium 226 Zdrojem záření byla miniaturní součástka, pocházející podle všeho z vyřazeného lékařského přístroje. Byla zahrabána v zemi v hloubce asi deseti centimetrů, kde ji našli odborníci v ochranných oblecích. „Na místě byl vykopán váleček dlouhý dva centimetry a široký několik milimetrů, ve kterém je zdroj radia 226 Podle předběžných odhadů se může jednat o takzvanou radiovou jehlu, která se před několika desítkami let používala v lékařství při léčbě rakoviny. Váleček byl převezen do specializované laboratoře ke zkoumání. „Až se potvrdí, o jaký předmět se přesně jedná, bude na policii, aby zjistila, jak a kdy se na místo dostal. Mohl tam být den nebo třeba dvacet let,“ vysvětlil Bozenhard. Policii navíc čeká zjišťování, jestli byl předmět na hřišti náhodou, nebo ho tam někdo umístil úmyslně. Váleček byl zakopaný u odpadkového koše

26 Kvůli zvýšené radiaci uzavřeli večer policisté a hasiči okolí dětského hřiště v pražském Podolí. Na zvýšenou hladinu záření je upozornil muž, který měl hodinky vybavené měřícím zařízením. Měření hasičů pak radiaci potvrdilo, její zdroj se ale zatím nepodařilo objevit. a odhalení radiace může neuvěřitelná náhoda. Devětadvacetiletý Bykov si šel hrát se svou dcerou do parku, když mu náhle začaly pípat jeho speciální hodinky s dozimetrem. Při pohledu na ‚nesmyslně‘ vysoké hodnoty si myslel, že jde o omyl. Z domova si ale přinesl další přístroje, které naměřily nebezpečnou radiaci 5 metrů od odpadkového koše. Muž kontaktoval policii a hasiče. Ti naměřili pětkrát vyšší hodnoty, než připouští hygienické limity, a případ následně převzali experti ze Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany. Místo bylo po celou noc pod dohledem policistů a hasičů. "Zhruba každou půlhodinu probíhala kontrolní měření, jejich hodnoty se neměnily," podotkla Adamcová. Po 22. hodině provedli měření i pracovníci Státního ústavu radiační ochrany a potvrdili výsledky předešlých měření, podle nichž záření ve vzdálenosti jeden metr od místa zdroje dosahovalo hodnoty 500 mikrosievertů, což je 5x překročená hygienická norma. Občas se stává, že je popelářský vůz, který sváží odpadky, zachycen ve spalovně, kde mají speciální detekční rámy, a nějaký drobný zdroj radiace se tam najde, nicméně to není vůbec obvyklá záležitost "On někdy strach je horší než událost samotná,

27 Podobné hodnoty se totiž v přírodě naměřit nedají, tam bude něco, co člověk vyrobil. I když to vypadá na přírodní zdroj záření, ale člověkem nějak modifikovaný. Takovéhle hodnoty se kromě kosmu, v přírodě nevyskytují," řekla Drábová. Co přesně může být zdrojem záření, ale odhadovat nechtěla. Podle dosavadních informací naměřené hodnoty až pětkrát překračují stanovené normy, což i podle Drábové není běžné. "Je to tak, že kdybyste na tom místě hodinu stála, tak dostanete roční limit pro obyvatele," dodala. Zdůraznila však, že na zdraví člověka by ani v takovém případě neměla zvýšená hladina radiace vliv. Limity, které jsou stanovené s rezervou a preventivně, že jejich překročení nemůže vést k poškození zdraví. Přirozená radiace na pozadí Přirozená radiace na pozadí 2 primární zdroje: kosmické záření a pozemské zdroje. Celosvětová průměrná zadní dávka pro člověka je o 2.4 millisievert (mSv) na rok. To je většinou od kosmického záření a přirozených izotopů v Zemi. Toto je daleko větší než člověk-způsobil pozadí ozáření, který v roku 2000 dosáhl průměru o 0.01 mSv na rok od historických nukleárních zbraní testování, nehody jaderné energie a nukleární průmyslová operace se spojili, a je větší než průměrný projev od lékařských testů, který sahá od 0.04 k 1 mSv na rok. Starší uhlí-zapálené elektrárny bez efektivního létavého popílku zachytí být jeden z největších zdrojů člověka-způsobil pozadí ozáření. Úroveň přirozené radiace na pozadí mění závisení na umístění a v některých oblastech úroveň je významně vyšší než průměr. Takové oblasti zahrnují Ramsar v Íránu, Guarapari v Brazílii, Kerala v Indii,, Paranala v Austrálii a Yangjiang v Číně. V Ramsar špičková roční dávka 260 mSv byla hlášená.

28 Hygiena pedagogického procesu
Fyziologické a hygienické zásady: rozvrh hodin - křivka pracovní výkonnosti vrchol mezi hod a pak mezi hod obtížnější předměty dopoledne, týden – útlum ve středu odpolední vyučování spíš v úterý a čtvrtek vyučovací hodina úvod (5-10 min) - opakování, zkoušení aktivní pozornost (30 min na druhém stupni) – nová látka zbytek - procvičování únava fáze podráždění fáze útlumu prevence přetěžování mikropauzy, změna činnosti, přestávky, aktivní odpočinek (kompenzace jednotvárné zátěže, restituce fyzických a psychických sil, rozvíjení fyzické zdatnosti)