3. přednáška Bc. Lukáš Vacík

Prezentace na téma: "3. přednáška Bc. Lukáš Vacík"— Transkript prezentace:

1 3. přednáška 12.11.2010 Bc. Lukáš Vacík
Mezinárodní politická ekonomie, mezinárodní právo, řešení konfliktů v MV, válka, konflikt Východ - Západ 3. přednáška Bc. Lukáš Vacík

2 Mezinárodní politická ekonomie

3 Mezinárodní politická ekonomie
problematika bídy a bohatství rozmach od 70. let 20.st. do té doby oddělení studia ekonomie a politiky nyní obě disciplíny velmi úzce propojeny debaty o oddělení disciplíny ??? 3

4 Mezinárodní politická ekonomie
Proč není v současnosti striktně oddělena politika a ekonomie ??? Jaký je vztah mezi politikou a ekonomií ??? 4

5 Vztah mezi politikou a ekonomií
5

6 Vztah mezi politikou a ekonomií
období krizí 1970´s Brettonwoodský systém ropné šoky dekolonizační proces v Africe rozpad bipolárního uspořádání 6

7 Hlavní směry Merkantilismus Liberalismus Marxismus
jsou deskriptivní (proč dochází k určitým jevům) i preskriptivní (jak k nim dospět) 7

8 Merkantilismus Vztah mezi ekonomií a politikou ???
Hlavní aktér ekonomických vztahů ??? Role státu ??? Ekonomické cíle ??? Možnost spolupráce ??? Problematika zemí 3světa ??? 8

9 Merkantilismus klíčová role politiky (vůči ekonomii)
stát je hlavním aktérem má však pasivní roli současné ekonomické vztahy – konfliktní, hra s nulovým součtem, národní zájmy cíl – maximalizace státní moci 9

10 Merkantilismus neexistuje možnost další vzájemné spolupráce
pomoc vůči slabým aktérům je nežádoucí – zvýšila by konkurenci Jako teorii MV Vám to připomíná ??? 10

11 Liberalismus Vztah mezi ekonomií a politikou ???
Hlavní aktér ekonomických vztahů ??? Role státu ??? Ekonomické cíle ??? Možnost spolupráce ??? Problematika zemí 3světa ??? 11

12 Liberalismus Ekonomie je autonomní
politika zajišťuje pouze fungovaní volného trhu hlavní aktéři jednotlivci (konzumenti i producenti) privátní (nadnárodní) firmy 12

13 Liberalismus snahu státu o zásahy do ekonomiky je nutno eliminovat
současné vztahy jsou soutěživé a kooperativní, hra s nenulovým součtem spolupráce možná s reformou současného MPS cíl – maximalizace blaha jedince – společnosti rozvoj zemí 3světa – forma úvěrů, investic, obchodu – profit všech zúčastněných 13

14 Marxismus Vztah mezi ekonomií a politikou ???
Hlavní aktér ekonomických vztahů ??? Role státu ??? Ekonomické cíle ??? Možnost spolupráce ??? Problematika zemí 3světa ??? 14

15 Marxismus ekonomické struktury ovlivňují politiku
hlavní aktéři jsou třídy role státu je negativní – potřeba reformy – postupná eliminace ekonomické vztahy jsou konfliktní – hra s nulovým součtem 15

16 Marxismus spolupráce možná jen po radikální reformě – nutná revoluce
cíl – vytvoření beztřídní společnosti problematika zemí 3světa – přerozdělení politické moci 16

17 Reflexe merkantilismu
Historicky úzce spojen s budováním národních států v Evropě Imperialismus přímá kontrola území, obyvatelstva a přírodních zdrojů za konkrétním účelem 17

18 Současný merkantilismus
Protekcionismus Asijští tygři Ekonomické pobídky X sankce Dle mnohých neoimperialismus nepřímá kontrola, závislost 18

19 Reflexe liberalismu 16. -17. st. - kritika merkantilismu důraz na:
Volný obchod (teorie komparativních výhod) Uvolnění národních a světových trhů Neviditelná ruka trhu Drsná realita ranného kapitalismu v Anglii st. nutnost: Jasných pravidel a institucí nutných pro fungování volného trhu Regulace některých aspektů tržních vztahů 19

20 Současný liberalismus
Správná role státu v ekonomických záležitostech ??? (jaká ???) Keynesiánská škola X Neoliberalismus 20

21 Reflexe marxismu reakce na drsnou realitu ranného kapitalismu
důraz na: svržení buržoazie zrušení soukromého vlastnictví Základní teze dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů: Po vzniku kapitalismu se jedná o boj buržoazie a proletariátu SSSR a marxismus ??? 21

22 Mezinárodní ekonomické organizace
Globální WTO IMF Světová banka OSN Regionální OECD 22

23 WTO Světová obchodní organizace
Systém smluv definující obchodování mezi státy Diskusní fórum pro změny těchto pravidel Kritika – hájí zájmy velkých korporací Vychází z úmluv GATT (revize z r. 1995) 23

24 IMF Mezinárodní měnový fond
Dohled nad stabilitou měnového systému – fixní kurzy Pomoc státům nacházející se v platební neschopnosti Součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. Členové téměř všechny státy OSN Kromě Severní Korea, Kuba, Lichnštejnsko, Andorra, Monako, Tuvalu, Nauru 24

25 Světová banka Poskytuje státům prostředky pro zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj Soustředí se na rozvojové země Spolu s IMF součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. 25

26 OSN Viz. více přednáška 3. Univerzální (ekonomický) charakter OSN
Rozpočet OSN Hlavní role ECOSOCu Ekonomické sankce a embarga RB OSN 26

27 OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
Sdružení rozvinutých států uznávající principy tržní ekonomiky a zastupitelské demokracie Diskusní fórum pro výměnu ekonomických informací sbírá informace o vývoji ekonomiky-usnadnění spolupráce Koordinace s bojem proti korupci v členských státech Vznik z OEEC (1961) 27

28 Brettonwoodský (měnový) systém
Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata 28

29 Mezinárodní právo Mezinárodní právo 29

30 Mezinárodní právo Mezinárodní právo veřejné Normativní systém
Popis toho, co má být…. Případ → norma → legalita / nelegálnost Existence na mezinárodní úrovni MPS 30

31 Role MP Ovlivňuje jednání států
Sankce za porušení (jaké znáte ???) Vliv na vnitrostátní právo jednotlivých států Přejímání určitých částí Praktické dopady (uveďte příklady) Diplomacie a MV Státní správa soudnictví Běžný život 31

32 Vývoj MP 4 základní období: Co toto dělení připomíná ???
Archaické – do r.1648 Tradiční – Moderní – Postmoderní současnost Co toto dělení připomíná ??? 32

33 Prameny MP Všeobecné uznávané formy, z nichž poznáváme pravidla mezinárodního práva Má obsah – pravidlo Má formu – pramen 33

34 Prameny MP 4 základní kategorie pramenů MP: Mezinárodní smlouvy
Mezinárodní obyčej Obecně uznávané právní zásady Soudní rozhodnutí 34

35 Další dělení pramenů MP
Základní Mezinárodní smlouvy Mezinárodní obyčej Podpůrné Obecné právní zásady Soudní rozhodnutí Doktríny Další prameny Jednotlivé akty států či MO 35

36 Mezinárodní smlouvy Primární zdroj MP Kodifikuji právo Jsou závazné
Pro signatáře Všeobecně Definice: Ujednání 2 či více subjektů MP mající z vůle těchto subjektů MP účinky a řídí se MP Nutná písemná forma 36

37 Mezinárodní smlouvy Podoba mezinárodní smlouvy
Preambule Vlastní text Závěrečná ustanovení Vznik mezinárodní smlouvy Jednání → podpis → ratifikace →vstup v platnost Neplatnost mezinárodní smlouvy Jaké případy ??? 37

38 Mezinárodní obyčej Primární zdroj MP
Obecně uznávané právní zásady, které byly postupem času kodifikovány Výsledek určité praxe mezi 2 či více subjekty MP Materiální prvek – existence pravidla Subjektivní prvek – závaznost pravidla Vždy nepsaný 38

39 Obecné právní zásady Sekundární zdroj MP
Odvození z vnitrostátního práva Přeneseny na mezinárodní úroveň Poměrně vágní Obecné právní principy uznávané civilizovanými státy 39

40 Soudní rozhodnutí Sekundární zdroj MP
Rozhodnutí národních i mezinárodních soudů Určitá relevance při formování MP Typické pro anglo-saský právní systém 40

41 Ostatní sekundární prameny MP
Doktríny Právní názor nejvýznamnějších znalců Jednostranné právní akty U MO – rezoluce RB OSN 41

42 Subjekty MP Subjekt MP je jednotka mající způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům Schopnost uzavírání planých mezinárodních smluv Schopnost domáhání se náhrady za škody při porušení MP Schopnost vysílat a přijímat své / cizí zástupce do / z ciziny Jsou odlišné 42

43 Druhy subjektů MP Stát MO Jednotlivec Zvláštní jednotka (jaké ???)
Kdo nyní nemá subjektivitu MP ??? 43

44 Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva
Monismus (jeden právní celek) X dualismus (2 nezávislé systémy) Horizontální decentralizované (MP) X vertikální centralizované (VP) 44

45 Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva
Přenos závazků z MP do VP: Inkorporace (stejný obsah i forma) Transformace (stejný obsah, jiná forma) Adaptace (jiný obsah i forma) Adopce (stejný obsah i forma) 45

46 Diplomatické a konzulární právo
Privilegia orgánů státu pro zahraniční styky: Výsady (nad rámec obecného jednání) Imunity (vyjmutí z pravidel) Imunita X Indemnita 46

47 Diplomatické a konzulární právo
Vnitřní orgány státu pro zahraniční styky: Hlava státu Vláda MZV Vnější orgány státu pro zahraniční styky: Diplomatické mise Konzulární úřady Zvláštní mise Stále mise Delegace na MK či u MO Vojenské letadlo, loď 47

48 Mezinárodní humanitární právo
Ius ad Bellum (Právo na válku) = donucení Úprava použití síly v mezinárodních vztazích použití síly státu proti jinému státu Zákaz 2 výjimky Sebeobrana Kolektivní akce RB OSN Ius in Bello (Právo ve válce) = MHP Úprava průběhu ozbrojeného konfliktu Pravidla pro užití ozbrojené síly? napadený má stejná práva a povinnosti jako agresor 48

49 Mezinárodní humanitární právo
Také se nazývá válečné právo či právo ozbrojených konkfliktů Velmi staré kořeny Antika Středověk Oficiální vznik 19.st. Haagské a Ženevské MHP Vojenské X civilní cíle Kombatanti X civilisté 49

50 MP v praxi Kritika – existuje pouze na papíře
MP nejen jako zákon – dodržování má výhody Pravidla hry Nenásilné řešení konfliktů v MV Legitimizace vlastních cílů Efektivní regulace transnacionálních vztahů 50

51 MP a soudní dvory Globálně působící Regionálně působící
Mezinárodní soudní dvůr (OSN) International Criminal Court (2002) Regionálně působící European Court of Justice European Court of Human Rights 51

52 Řešení konfliktů v MV a válka

53 Řešení konfliktů v MV Samotný Výzkum míru až od 50.let 20.st. (Peace Research) jako sub-disciplína MV Reakce na Studenou válku Cíl - naprosté odstranění války Kontrola a řešení konfliktů 60.léta (USA) Propojení obou oborů – Výzkum míru a konfliktů „Conflict Resolution“

54 Řešení konfliktů v MV 1966 – založení Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) První státní institut pro zkoumání míru a konfliktů Každý rok – významná ročenka Světové renomé 1970´s-rozmach institutů v západním světě

55 Řešení konfliktů v MV 70. léta – konflikt SEVER x JIH
Nový fenomén Asymetrické konflikty, konflikty zájmů Redefinice základních pojmů Období détente – přelom 1970´s a 1980´s Plány strategické obranné iniciativy Návrat ke starým tématům Podmínky zabránění konfliktu, příčiny války, definice zbrojení

56 Řešení konfliktů v MV Konec bipolární konfrontace
Nová témata – vývojová dynamika, enviromentální konflikty, společenské procesy Koncept bezpečnosti – redefinice Do 1990´s – vojensko-politická bezpečnost Po 1990´s – ekologická, sociální, ekonomická bezpečnost Pojem sekuritizace – Ole Weaver, Burry Buzan

57 Konflikt a jeho definice
Co je to konflikt ??? Kdy začíná a kdy končí ??? Je hybnou silou vývoje společnosti ??? Je možné konflikty vymítit a je to vůbec žádoucí ???

58 Konflikt a jeho definice
Definovat konflikt je velmi složité a komplexní „Konflikt je sociální skutečnost, kdy proti sobě stojí nejméně 2 strany mající odlišný pohled na určitou skutečnost a fakt….“ (Waisová) Užší vymezení: „střet překrývajících se zájmů v oblasti národních hodnot a témat…“ (Pfetsch, Rohloff)

59 Konflikt a jeho definice
Každý konflikt musí mít: Trvání a hloubku Průběh mezi nejméně 2 stranami Rozhodnutí aktérů prosadit svůj zájem Alespoň 1 strana by měla být stát Platí to dnes ???

60 Nástroje v průběhu konfliktu
Vyjednávání Autoritativní rozhodování Hrozba Nátlak Pasivní nebo aktivní ukončení Použití násilí (války)

61 Konflikt a jeho definice
Konflikty vznikají v době míru i války Konflikt není podmínkou války mění se ve válku díky jednání zúčastněných stran

62 Druhy konfliktů Vnitřní konflikt Mezinárodní konflikt
Mezistupeň obou úrovní

63 Vnitřní konflikt Nevládní / opoziční skupina se postaví proti vládě
Vztahuje se k vládě či ústředním mocím Minimální podíl vnější pomoci X zapojení vnějších sil

64 Mezinárodní konflikt Stojí proti sobě nejméně 2 státy
Velmi často i spor s hnutími za národní nezávislost – příklad ???

65 Mezistupeň vnitřního a mezinárodního konfliktu
Vnitřní konflikt nabývá mezinárodní podtext: Zahraniční vojenská pomoc Zahraniční podpora jedné strany Přenesené tématu konfliktu do jiné země Intervence cizího státu

66 Konfliktní cyklus Co je to konfliktní cyklus ??? Jak vypadá ???

67 Konfliktní cyklus Vznik konfliktu Manifestace Eskalace Deeskalace
Určité okolnosti Manifestace Nesoulad jedné strany s druhou Eskalace Vyhrocení konfliktu – až k válce Deeskalace Oslabení o omezení Ukončení konfliktu Možnost zpětné vazby mezi jednotlivými stádii

68 Prevence a management a řešení konfliktů
Podíl celé řady aktérů MPS: OSN Regionální MO Státy Skupiny států Jedinci NGO´s

69 Prevence konfliktů Prevence eskalace sporů do ozbrojených střetů
Prevence znovuoživení starých sporů Prevenci rozšíření stávajících konfliktů Nástroje prevence: Vojenské nástroje Nevojenské nástroje

70 Preventivní nástroje ??? Jaké jsou preventivní vojenské nástroje a jaké jsou preventivní nevojenské nástroje ???

71 Preventivní vojenské nástroje
Politiky odstrašení Bezpečnostní garance Udržení či obnovení lokální či regionální rovnováhy sil Hrozba / demonstrace použití síly

72 Preventivní nevojenské nástroje
Omezení použití síly Režimy kontroly zbrojení Opatření podporující důvěru Dohody o neútočení Peacekeepingové síly Demilitarizované zóny, mírové zóny Zbrojní embarga, blokády Podpora spolupráce armád Vyjednávání Varování

73 Diplomatické iniciativy a nástroje
Arbitráž Smírčí řízení Vyšetřovací komise Dobré služby Inspekce Soudní řízení Preventivní diplomacie Mediace

74 Preventivní diplomacie
Multilaterální vztahy, kde žádný aktér nemá výhradní možnost zasahovat do prevence a řešení konfliktů Široká paleta účastníků IGO´s NGO´s Státy Jedinci Regionální aspekt je klíčový

75 Udržení míru - peacekeeping
Koncept PEACEKEEPINGu Použití neutrální vojenské (nebo civilní) síly k pomoci jednotlivým stranám sporu v prevenci, managementu a řešení konfliktu Pod mandátem MO ()OSN Použití síly pouze na sebeobranu K operace nutný souhlas všech stran konfliktu Není definován v Chartě OSN

76 Řešení konfliktu – peace-making
Aktuální po vypuknutí konfliktu Snaha a mírové uspořádání Nejdříve celá řada nástrojů – diplomatické, smírčí a soudní iniciativy Poté peace enforcement – vynucení míru Bez souhlasu státu Čl. 7. Charty OSN

77 Budování míru – peace-building
Po skončení konfliktu Upevnění politického řešení – ekonomická obnova – civilní rekonstrukce Někdy koncept „nation-building“ – budování kulturních a sociálních vazeb mezi obyvateli

78 Pozorování voleb Rozkvět především po rozpadu bipolárního uspořádání
Pozorovatelské volební mise – v rizikových oblastech (demokratický deficit) Vyslání na základě žádosti dané země Organizace a transparentnost voleb OSN, OBSE

79 Dimenze konfliktu Válka Krize Nestabilní mír Stabilní mír Trvalý mír

80 Válka Ozbrojené střetnutí Trvalý charakter
Mezi organizovanými ozbrojenými silami Různé formy: Anarchie Dlouhodobá Horká Příklady ???

81 Krize Konfrontace a nedorozumění mezi aktéry
Aktéři mobilizují své ozbrojené síly Vstup do střetu za určitých okolností Omezené střety mezi protivníky Silové konfrontace Příklad ???

82 Nestabilní mír Negativní mír
Rozpory se zvětšují – pravděpodobnost konfliktu je malá Nepřátelé – nepoužijí sílu Hrozba deterence Rovnováha sil Role preventivní diplomacie Příklad ???

83 Stabilní mír Studený mír
Určitá komunikace a spolupráce – cílem je udržet stabilitu aktérů Bez vojenské spolupráce Konflikty bez použití síly Předvídatelné chování aktérů Příklad ???

84 Trvalý mír Pozitivní mír Vyspělé vztahy a kooperace aktérů
Možný vznik vojenské aliance proti společným hrozbám Sdílení hodnot, cílů a institucí Mírové řešení sporů Příklad ???

85 Konflikt Východ - Západ
vs. Studená válka

86 Konflikt Východ - Západ
Určoval 45 strukturu MPS Konflikt Východ – Západ X Studená válka Odlišnost pojmů Konflikt Východ – Západ Celé období bipolární konfrontace Studená válka 1947/

87 Vznik konfliktu Neslučitelné tendence demokratického kapitalistického uspořádání X komunistické uspořádání Vznik mocenských konkurentů v MPS Včetně vlastních vnitřního uspořádání Příčiny již mnohem dříve Přelom 19. a 20. st.

88 Vývoj konfliktu 2 vítězné velmoci po 2.sv.v.-USA a SSSR
Moc v Evropě především pro SSSR Moc globálně především pro USA – jaderný monopol Rozdílné tendence byly mezi oběma velmocemi po celou dobu Pouze po dobu 2.sv.v. potlačeny kvůli boji proti společnému nepříteli Založení OSN – převaha USA a kooperační tendence

89 Vývoj konfliktu SSSR měl 2 možnosti: SSSR začal posilovat vlastní moc
Spolupráce s USA jako za války Unilaterální posílení vlastní moci SSSR začal posilovat vlastní moc Reakce USA – zadržování SSSR moci Trumanova doktrína Založení NATO (1949) Vznik komunistické Číny – ohrožení zájmů USA a Evropy

90 Vývoj konfliktu Posílení vnitřní i vnější moci SSSR po 2.s.v.v
Sovětizace St.Evropy Průmysl Export moci – rozdělené Německo Problematika Německa – každá velmoc řeší sama Odmítnutí Marschallova plánu

91 Vývoj konfliktu Válka v Koreji 1950-1953 Vstup SRN do NATO (1955)
Šíření komunismu – reakce USA (zadržování) Vstup SRN do NATO (1955) Vznik Varšavského paktu → Definitivní rozdělení Evropy aliancemi a proti-aliancemi Vznik aliančního bipolárního uspořádání – stabilní situace

92 Vývoj konfliktu 2. Berlínské krize 1958-61 Karibská krize (1962)
Enormní eskalace konfliktu Téměř až jaderná konfrontace Umístění SSSR raket na Kubě Reakce USA – prezident Kennedy SSSR stáhnul rakety Ani jedna strana není schopna riskovat přímé nukleární zaútočení Přímá telefonní linka Moskva-Washington

93 Vývoj konfliktu 60.léta – strategická stabilita
Rovnováha moci = rovnováha odstrašení USA strategie hromadné odvety (massive retaliation) USA strategie pružné odpovědi (flexible response) Symetrické ohrožení – vzájemně zajištěného zničení MAD (mutually assured destruction)

94 Vývoj konfliktu 70.léta v Evropě – období détente Uvolnění vztahů
Svolání celoevropské konference Vars.smlouvy a NATO Podepsání dokumentu KBSE – založení Konference o bezpečnosti a stabilitě v Evropě (Helsinky 1975) USA a Čína – sbližování – „pingpongová diplomacie“ Ukončení války ve Vietnamu Podpis SALT I (Strategic Arm Limitation Talks)-snížení počtu jaderných zbraní Krize uvolňování na konci 70. let

95 Vývoj konfliktu Brežněvova doktrína Socialistický internacionalismus
Omezení suverenity satelitních států v zájmu SSSR Socialistický internacionalismus Nová USA administrativa – R. Regan (1981) SSSR jako „impérium zla“ Soutěž ve zbrojení se SSSR (ten není schopen) Rozmisťování nových US raket Pershing II v Evropě Nová US Strategická obranná iniciativa SDI (Strategic Defence Iniciative) Carterova doktrína (oblast Perského zálivu) Životní zájmy USA Sblížení s Čínou – strategický partner pro US v Asii

96 Ukončení konfliktu Nástup M.Gorbačova jako GT KSSS (1985)
SSSR má 2 možnosti-pokračování konfliktu X kooperace Tzv. nové myšlení SSSR Spolupráce se Západem Velmi podobný náhled na hodnoty jako na západě Začátek odzbrojování – START (Strategic Arms Control Reduction Talks)

97 Ukončení konfliktu Mnohem lepší situace než détente
Integrační metody do všech oblastí vzájemných vztahů USA-SSSR Noví aktéři MPS Čína Státy NATO Indie

98 Seznam konfliktů