Hygiena životního prostředí

Prezentace na téma: "Hygiena životního prostředí"— Transkript prezentace:

1 Hygiena životního prostředí
Milena Černá Ústav obecné hygieny

2 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO ) Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO 2001)

3 Co ovlivňuje zdraví lidí ?
Životní způsob 50% Životní prostředí 20% Genetická výbava 20% ZDRAVÍ Pokud bychom vyšli z předpokladu, že zdraví lze zhruba ze 70% ovlivnit zlepšením životního prostředí a zdravějším chováním lidí, pak je zřejmé, že dosud se této oblasti věnuje jen poměrně malá pozornost. Těžko říct, proč tomu tak je. Odborníkům se zmíněná oblast může jevit jako „málo medicínská“, politikům jako obtížně ovlivnitelná, občanům jako nepříjemně zasahující do jejich soukromí a ohrožující jejich právo na svobodnou volbu svých životních aktivit. Jak už to však bývá, hlavní problém je asi v tom, že zmíněné schéma je velmi zjednodušující a že např. v životním způsobu je skryta celá řada významných okolností, např. kouření, obezita, sedavý způsob života, stres, výživa, alkohol a drogy. Nespornou důležitost má politická a ekonomická situace (bylo by možné ji zařadit do životního prostředí), která do značné míry předznamenává možnost skutečné volby občanů, např. v oblasti pitné vody, výživy, bydlení, vzdělání apod. Další významnou okolností je kultura, která obsahuje tradice, zvyklosti, hodnoty, historickou zkušenost a řadu dalších faktorů, které ovlivňují zdraví lidí. Nejvýznamnější relativně samostatnou determinantou zdraví je kouření. Jeho nebezpečí roste, a to pokud jde o nárůst kouření mládeže a zejména děvčat. Zdravotní péče 10%

4 Co je ochrana a podpora zdraví
Soubor nástrojů, který používá společnost na populační, skupinové nebo individuální úrovni pro účely prevence. Ochrana zdraví – soubor opatření represivního charakteru (zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další právní opatření), které jsou stanoveny pro faktory prostředí a jednotlivé složky lidské činnosti tak, aby při jejich dodržování bylo zdraví člověka ohroženo co nejméně.

5 Co je ochrana a podpora zdraví (2)
Podpora zdraví je posilování, upevňování, ochrana a rozvoj zdraví zaměřená na rozhodující determinanty zdraví. Aktivizuje jedince, skupiny i společnost jako celek k převzetí odpovědnosti za své zdraví. Ochrana zdraví je zahrnuta: Obor Hygiena (životního a pracovního prostředí) Obor Epidemiologie

6 Co je to hygiena Vědecký obor, který se zabývá faktory ovlivňujícími tělesné zdraví i duševní pohodu člověka Rozdělení hygiena obecná a komunální hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena práce hygiena dětí a mladistvých

7 Co je prostředí? Životní prostředí je komplex abiotických a biotikých faktorů a complex of abiotic and biotic factors, které jsou v kontaktu s člověkem a které mohou ovlivňit jeho zdravotní stav. Sestává s přirozených složek prostředí (voda, vzduch, rostliny, živočiši) a s umělým prostředím budovaným člověkem. Prostředí obsahuje řadu environmentálních stresorů, kterým je člověk vystaven ponejvíce nedobrovolně.

8 Vývoj oboru hygiena u nás
1952 – zákon č. 4 o hygienické službě Vznik KHS a OHS 1966 – zákon 20 o péči o zdraví lidu (opakovaně novelizován) Současnost: Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví Orgány ochrany a podpory zdraví (Hygienická služba) Transformace HS, rozdělení na úřady a zdravotní ústavy KHS: hygiena obecná a komunální hygiena výživy a předmětů běžného užívání hygiena práce hygiena dětí a mladistvých epidemiologie

9 Prostředí a zdraví Zdravotní aspekty životního prostředí spadají do náplně práce Hygienické služby (nyní Ochrany a podpory zdraví) Cíl: Udržovat a upravovat životní prostředí tak, aby neohrožovalo zdravotní stav populace, populačních skupin, jedince. Sledovat zdravotní stav populace ve vztahu k faktorům životního prostředí, navrhovat preventivní opatření a sleovat jejich efekt. Prostředí: Přírodní složky (ovzduší, voda, půda, flora, fauna) Složky tvořené člověkem (stavby, budovy, doprava, výrobní zařízení) Složky sociální (vzájemné vztahy lidí v daných podmínkách prostředí)

10 Životní a pracovní prostředí
Životní prostředí Vyšší expozice, u chemických látek především inhalačně a dermálně Expozice řádově nižším koncentracím, především potravou Expozice známá, relativně dobře definovaná Expozice komplexním, obtížně definovaným směsím Expozice zdravé dospělé populace (Syndrom zdravého pracovníka) Expozice celé populace včetně zvýšeně vnímavých skupin Expozice (částečně) akceptovaná) Expozice většinou nedobrovolná Legislativně daná ochrana zdraví při práci (preventivní prohlídky apod.) Ochrana zdraví legislativně daná ale závisí značně na poznání rizika a ochotě společnosti něco dělat

11 Faktory životního prostředí
(obtížně ovlivnitelné vlastním přičiněním) Fyzikální faktory: klimatické, sluneční, ionizující, elmg. záření, hluk, vibrace Chemické faktory: akutní, chronické, lokální, celkové, opožděné, prahové i bezprahové účinky. Pachy Biologické faktory: mikroorganismy, houby a řasy a jejich toxiny, vyšší rostliny, hmyz…

12 Sociální faktory Vzdělání, životní úroveň, zaměstnání, rodinné vztahy, subjektivní vztah ke zdraví (positivní – negativní)….. Finanční situace, bytové podmínky, způsob vytápění, lokalita Socioekonomický index Deprivační index

13 Média životního prostředí
Ovzduší – venkovní: resort MŽP - v interiérech: MZ vyhláška 6 Voda (pitná, koupací) – MZ Voda povrchová, odpadní: Min. zem. Půda – Min. zem. Odpady (MŽP) Ale: vliv na zdraví = Orgány ochrany a podpory zdraví MZ

14 Environmental media

15 Faktory životního prostředí:
Fyzikální faktory: klimatické, sluneční, ionizující, elmg. záření, hluk, vibrace… Chemické faktory: akutní, chronické, lokální, celkové, opožděné, prahové i bezprahové účinky. Biologické faktory: mikroorganismy, houby a řasy a jejich toxiny, vyšší rostliny, hmyz, obratlovci, (člověk)

16 Fyzikální faktory v prostředí
Sluneční záření: Positivní efekt: tvorba vitaminu D, příjemné pocity Negativní efekt: zvýšené riziko maligního melanomu, kožních nádorů, katarakta, stárnutí pokožky … Hluk: Poškození sluchu (pracovní expozice, hlučné disco) Systémový efekt (běžná populace) – poruchy vegetativního systému – zvýšení TK, poruchy koncentrace, problémy se spánkem, zvýšené riziko neuróz..

17 Fyzikální faktory v prostředí (pokr.)
Vibrace Většinou u pracovní expozice (např. pneumatická kladiva, sbíječkyl)., ale i v běžném životě (celotělové vibrace projevující se jako kinetózy v dopravních prostředcích (mořská nemoc) Ionizující záření Při haváriích (jaderné elektrárny) Pracovní expozice (radiotherapie, radiodiagnóza) Expozice pacientů při vyšetření a léčení Radon vstupující z podloží do domů Kosmické záření Účinky: deterministické (závislé na dávce s prahovou hodnotou) stochastické (bezprahové, pravděpodobnost účinku již při prvním kontaktu) - karcinogenita

18 Chemické látky jako stresory v prostředí
Chemické kontaminanty prostředí mohou vyvolávat pstrou paletu nežádocích účinků v závislosti na charakteru látky, dávce, biodostupnosti, biotransformaci a exkreci látky z organismu. Paracelsus 15. – 16. století „Dosis facit venenum“ Účinek závisí na dávce

19 Chemické látky jako stresory v prostředí (pokr.)
Akutní – subakutní – chronický účinek Efekt s prahovým působením (deterministický) Opožděný účinek mutagenní, karcinogenní – bez prahu (stochastický) Systémové, orgánově specifické účinky (např. poškození jater, ledvin aj.) Embryotoxicita, poškození fetálního vývoje, Porucha hormonální rovnováhy, Imunotoxicita

20 Využití biomonitoringu k průkazu expozice faktorům prostředí (biomarkery)
Indikátory signalizující změny v biologickém systému Změny, které nastanou v biologickém systému a které kvalitativně nebo kvantitativně predikují interní dávku, poškození zdraví nebo nežádoucí účinky v důsledku expozice dané látce (faktoru) Biomarker může být výsledkem kombinace expozičních cest z více zdrojů

21 Co je to biomonitoring? Monitorovací aktivity používající ke sledování vztahu prostředí a zdraví biomarkery (1) vážící se k expozici faktorům prostředí, (2) signalizující poruchy zdraví, (3) rozlišující geneticky podmíněnou vnímavost k environmentálním stresorům Metoda odhadu expozice člověka chemickým látkám z prostředí na základě detekce a dlouhodobého sledování těchto látek, jejich metabolitů či změn vyvolaných těmito látkami v tělních tekutinách a tkáních člověka.

22 Ovzduší - zdroje znečištění
Venkovní ovzduší Interiér Doprava (výfukové plyny, prach) Lokální topení fosilními palivy Průmyslová výroba Uhelné elektrárny Zemědělská výroba Domácí chemie, kosmetika, stavební materiál, nábytek atd.

23 Zdravotní účinky složek znečištění ovzduší
Prašný aerosol – plynné složky – kapalné složky Pevné částice – anorganického či organického původu (mikroorganismy, pyl) Inertní nebo biologicky účinné (plicní koniózy –silikóza, asbestóza) Menší než 10 µm - retence v dýchacích cestách (thorakální částice) 5 µm a méně– záchyt v alveolech (respirabilní částice) Prašné částice – škodlivé samy o sobě - jako nosiče kontaminant adsorbovaných na jejich povrch

24 Prašný aerosol Různorodá směs částic
Nebyla popsána neúčinná koncentrace Vstup do organismu dán velikostí částic, rychlostí a směrem větru, způsobem dýchání Deposice v organismu – hloubkou a frekvencí dýchání: > 10 um = nad hrtanem 5-10 um = bronchy 2,5-5 um = bronchioly, alveoly <2.5 um – alveoly (průnik do intersticia)

25 Účinky aerosolu v dýchacích cestách
Dráždění Snížení samočistící schopnosti Snížené odstraňování hlenu Podmínky pro respirační infekce Uvolnění mediátorů zánětu z makrofágů při fagocytóze Karcinogenita

26 Účinky aerosolu ve vztahu ke KVO
Ovlivnění srážlivosti krve zvýšením produkce prokoagulačních faktorů v plicích Mediátory uvolněné v plicích ovlivní produkci prokoagulačních faktorů v játrech Zánětlivá reakce v plicní tkáni Ovlivnění imunity Oxidační stres, tvorba volných radikálů

27 Účinky aerosolu (PM10) na zdravotní stav
Zvýšení denní koncentrace PM10 o 10 g/m3 znamená dle WHO: Zvýšení celkové úmrtnosti o 0,7 % Zvýšení akutní hospitalizace na respir. onem. o 0,8 % Nutnost použití bronchodilatancií zvýšena o 3 % Kašel o 3,6 % Akutní symptomy DCD o 3,2 %

28 Zdravotní účinky složek znečištění ovzduší
Plynné složky Oxidy síry Dráždivý účinek na sliznice Spalování fosilních paliv (síra je obsažena zejména v hnědém uhlí). Uhelné elektrárny (odlučovače), lokální topeniště Chemický průmysl Oxidy síry jsou jedním ze základních indikátorů znečištění ovzduší. Jejich koncentrace vykazují sestupný trend

29 Zdravotní účinky složek znečištění ovzduší
Oxidy dusíku Zdroj: Chemický průmysl, doprava Dráždění plic, otok plic, zhoršení dýchacích funkcí. Účastní se fotochemických reakcí s UV a ozonem – tvorba radikálů (peroxacetylnitrát). Vznik metHb, tvorba vysoce mutagenních nitroPAU. Patří mezi základní indikátory znečištění ovzduší Mají setrvalý trend

30 Zdravotní účinky ozónu
Respirační potíže, dráždění dýchacích cest, kašel Zhoršení plicních funkcí Zhoršení projevů astmatu, bronchitid a emfyzému Strukturální poškození tkání a buněk respiračního traktu Tvorba těkavých organických látek

31 Zdroje znečištění Ovzduší v interiérech
Stavební matriál, nábytek, závěsy, koberce, laky, nátěry, detergenty, kosmetika, insekticidy, domácí miláčci Radon Plísně (alergeny, mykotoxiny) Průnik škodlivin zvenčí Kouření Topení Vaření Jiné aktivity: člověk a jeho činnost

32 Syndrom nemoci budov (Sick building syndrom)
Celkové projevy: bolest hlavy, únava, nesoustředěnost Respirační problémy: dráždění nosní sliznice, vodnatá rýma, pocit plného nosu, pocit tlaku na prsou, zhoršení alergických obtíží, dráždění ke kašli, ztráta hlasu Oční projevy: pocit suchosti očí, dráždění spojivek Kožní projevy: suchost kůže, podráždění kůže, alergické projevy

33 Pitná voda Zásobovací systémy: Hromadné zásobení – vodovody
Místní (individuální) zásobení – studny Balená voda Faktory znečištění: Fyzikální (radon) Chemické Biologické

34 Pitná voda Chemické kontaminanty:
Dusičnany – kojenecká methemoglobinémie (NO3 – redukce na NO2 – vazba na Fe v hemu – zábrana transportu kyslíku) Vedlejší produkty chlorace při finálním zabezpečení vody (chloroform) – diskuse o jejich možné karcinogenitě Speciální požadavky na kojeneckou vodu: Zdrojem podzemní voda stálé kvality Nesmí být chlorována Nesmí obsahovat CO2 (odstranit varem)

35 Pitná voda Mikrobiální znečištění (fekální): Riziko u studniční vody
U tzv. léčivých studánek a pramenů U jakékoliv vody v případě pobytu v rozvojových státech v zahraničí Virové infekce – enteroviry, HAV Bakteriální infekce - patogenní střevní mikroorganismy rodů Salmonella a Shigella, Vibrio cholerae, rod Leptospira, druh Yersinia enterocolitica, Campylobacter fetus a enteropatogenní a enterotoxigenní typy Escherichia coli. Parazitární infekce?

36 Bazénová voda Mikrobiální kontaminace Chlorace
CO2 u bazénů s obsahem minerální vody

37 Možné poškození zdraví hlukem
Specifické – poškození sluchu Systémové – vegetativní reakce s převahou sympatiku, zvýšení TK, změny metabolismu, zvýšení lipidů a cholesterolu, zvýšená exkrese stresových hormonů. Snížení kvality spánku Je prokazována (a) korelace mezi výskytem civilizačních onemocnění a mírou noční hlučnosti, (b) vztah mezi procentem osob s pocitem obtěžováni hlukem a měřenou hlučností a (c) vztah mezi hlučností lokality a podílem osob se sníženou kvalitou spánku.

38 Karcinogenní látky v prostředí
Přirozený i antropogenní původ Zdroj: Jako kontaminanty složek životního prostředí Jako průmyslově vyráběné či k výrobě používané chemické látky (směsi) Jako léky (cytostatika) Jako látky vznikající při technologické přípravě stravy Jako produkty při kouření tabáku

39 Podíl faktorů prostředí na vzniku nádorového onemocnění (Doll a Peto, 1981)
% Rozmezí Kouření 30 Výživa 35 Alkohol 3 2 - 4 Sexuální chování 7 1 - 13 Prof. expozice 4 2 - 8 Znečištění prostředí 2 1 - 5 Aditiva v potravinách 1 -5 - 2 Průmyslové produkty 1 – 2 Léky a léčba 0,5 – 3 Infekce 10? 1 - ? Geofysikální faktory 2 – 4 Neznámé ?

40 IARC Monographs, 2004 Skupina 1 –karcinogenní pro člověka
Prvky a jejich sloučeniny: Arsen, Beryllium, Kadmium, Chrom VI, Nikl. Léky (cytostatika): azathioprine, chlornaphazine, cyklosporin, cyklofosfamid, methyl-CCNU, Melphalan, Methoxypsoralen, Myleran, MOPP. Hormony: diethylstilbestrol, estrogeny, orální kontraceptiva, tamoxifen*. Organické látky: 4-aminobiphenyl, benzen, benzidin, bischlormethylether, ethylen oxid, mustard gas, 2-naftylamin, 2,3,7,8-TCDD, thiotepa, vinyl chlorid, formaldehyd Různé: aflatoxiny, asbest, radon, křemík (inhalován jako krystalky při profesionální expozici), talek s asbestiformními vlákny, sluneční záření

41 Skupina 1 – karcinogenní pro člověka (pokrač.)
Směsi: Alkoholické nápoje, analgetické směsi s fenacetinem, žvýkání směsi betelu a tabáku, černouhelný dehet a smůla, minerální oleje, solené ryby (čínský styl), saze, tabákové výrobky, tabákový kouř, dřevný prach. Biologické faktory: Virus Epstein-Barr, Helicobacter pylori, Hepatitis B, C (chronic inf.), HIV 1, Human papilomavirus typ 16, 18, Opisthorchis viverrini, Schistosoma haematobium.

42 Skupina 1 – karcinogenní pro člověka (pokrač.)
Výrobní procesy: Výroba hliníku, Zpracování auraminu, Výroba a oprava bot Zplynování uhlí, Výroba koksu, Výroba nábytku, Těžba v rudných dolech (radon) Slévárny železa a oceli, Výroba isopropanolu, Výroba fuchsinu, Malířství a natěračství (prof. expozice), Gumárenství, Prof. expozice aerosolu silných anorganických kyselin obsahujících kyselinu sírovou

43 Biomarkery expozice genotoxinům
Cytogenetická analýza periferních lymfocytů – chromosomové zlomy a výměny

44 Vyšetření získaných chromozomálních změn se používá v ověření profesionální expozice karcinogenům již od 70. let min.stol. Interpretace výsledků cytogenetické analýzy Do 2 %: spontánní populační úroveň 2 – 4 %: zvýšená expozice genotoxickým karcinogenům > 4%: vysoká expozice genotoxickým karcinogenům

45 Chromozomální aberace u sester aplikujících cytostatika

46 Politické dokumenty k ochraně a podpoře zdraví
WHO: Health for all (HFO) 21 Výzva ke společnému řešení problémů souvisejících s ochranou a podporou zdraví Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (nařízení vlády 810/1998 Sb.) Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva CR – Zdraví pro všechny v 21. století (2002)

47 Zdraví pro všechny v 21. století
CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK (faktorů) NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY

48 Systém monitorování zdravotního stavu české populace ve vztahu k životnímu prostředí 1994 - dosud

49 Legislativní zakotvení MZSO
Vládní usnesení č. 369 ze dne Obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb. Je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí schváleného usnesením vlády č. 810/1998 Sb. Po změně struktury hygienické služby (zákon č. 320/2002 Sb.) mají oba subjekty (KHS i ZÚ) monitoring v náplni činnosti.

50 Historie MZSO, obecné informace
Definice: Ucelený a otevřený systém kontinuálního sběru, zpracování a hodnocení informací o zátěži a poškozování zdraví ve vztahu k znečištění prostředí prováděním u reprezentativního počtu subjektů ve vybraných lokalitách v rámci České republiky. Zahájení v roce 1993, rutinní chod od 1994 Zaměření na města, městskou populaci

51 Jednotlivé subsystémy MZSO
Zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší Zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců – dietární expozice Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotnické statistiky Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky Zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací

52 Nástroje ochrany a podpory zdraví
Represivní (zákazy a nařízení): zákony, vyhlášky, limitní hodnoty (NPK, PEL apod.) Doporučující (poradenské): Životní styl, nutriční zvyklosti, chování ve znečištěném prostředí, podpora kojení, pohybová aktivita, podpora nekuřáctví jako preferovaný životní styl Komunikace o riziku – vysvětlení proč a v jaké míře Vertikální i horizontální zpětná vazba

53 Nemocniční hygiena

54 Obsah Definice Problematika nosokomiálních nákaz
Hygienický režim pacientů Režim nemocničního stravování Úklid Desinfekce a sterilizace Režim odpadů Hospitalismus Etický kodex

55 Definice Soustavné uplatňováni komplexu hygienických a protiepidemických zásad ve specifických podmínkách zdravotnických zařízení. Kontrolu a dodržování zásad a hygienický dozor provádějí příslušné orgány ochrany veřejného zdraví. Ústavní hygienik má pravomoc pouze k danému zdravotnickému zařízení, nevykonává státní zdravotnický dozor.

56 Vznik a původ nozokomiálních nákaz
Původce Nemocniční kmeny Zdroj Pacient Personál Návštěvník Jiná osoba Přenos Pacient Přímý: Ovzduší Voda Strava Prádlo Předměty Odpady hmyz Nepřímý: Operační rány Injekce Infuze Katetry Přístroje pro umělou ventilaci a hemodialýzu Endoskopy Nástroje Oční tonometry

57 Pacient jako zdroj NN Exogenní nákazy: nemocná osoba či nosič.
Nespecifická NN - Chybná dg, přijetí v inkubační době, latentní či netypické příznaky infekce, neodhalené nosičství Specifická NN – Kontaminace a infekce během hospitalizace, opakované hospitalizace, překládání na jiná oddělení. Výskyt NN je nejzávažnější na JIP Rizikový je každý pacient, který je před přijetím na JIP hospitalizován déle než 48 hodin. Identifikace pacienta s NN, isolace a určení agens Endogenní nákazy: působením vlastní mikroflóry

58 Návštěvník jako zdroj NN Zdravotnický personál jako zdroj NN
Návštěvníci by měli být natolik kritičtí, aby sami zhodnotili, zda nejsou v prodromálním stadiu nemoci nebo zda nebyli v bezprostředním kontaktu s nemocným. Rizikové jsou potraviny, zejména ty, které rychle podléhají zkáze Je nezbytné udržovat čistotu na chodbách a v pokojích Zdravotnický personál jako zdroj NN Asymptomatické nosičství – Stafylococcus aureus, Streptococcus pyogenes

59 Mytí rukou Mechanické mytí
Hygienické mytí – desinfekce (po kontaktu s biologickým materiálem, po vyšetření pacienta i infekcí, před provedením invazivního zákroku, před a po převazu hnisavé operační rány, po manipulaci s potřísněným prádlem, před bariérovým ošetřením pacienta s poruchou imunity (Vyhl. MZ ČR 440/2000 Sb.) Chirurgické mytí rukou: Předoperační mytí rukou Chirurgická desinfekce rukou

60 Nespecifická vehikula přenosu
Ovzduší: Provoz přístrojů – odsávačky, vrtačky, centrifugy Prádlo, nemocniční oděvy, obvazový materiál, znečištěné podlahy, klimatizace, vysavače a další úklidové práce Mikroorganismy vylučované do ovzduší (bakterie, viry, plísně) Riziková oddělení: operační sály, popáleniny, onkologie, transplantace, invazivní výkony atd. Čistota nemocničního ovzduší závisí na množství částic uvolněných do odvzduší, na kvalitě vzduchotechniky, laminárním proudění vzduchu a používání germicidních zářivek (nutná kontrola jejich účinnosti!).

61 Opatření Dodržovat zóny čistoty v prostoru operačního sálu
Udržovat klimatizaci v provozu podle provozního řádu Zajistit umístění instrumentářky se stolkem v laminárním proudění v zóně nejvyšší čistoty Zajistit odvod anestetických plynů Udržet vhodné mikroklima (relat. vlhkost 30 – 70%, teplota 22°C) Zajistit dostatečné množství tekutin pro personál

62 Voda Afinita mikroorganismů k vodě – vodní aktivita (pseudomonády, legionely, mykobakterie) Pseudomonády: Kontaminace destilované vody, léčebných roztoků, inhalátorů, narkotizační přístroje, vodní lázně Vodovodní kohoutky, sprchové růžice, sifony, výlevky Legionely – konstrukční chyby vodovodních systémů, klimatizační zařízení, vířivky, inhalační přístroje i dekorativní fontánky. Smrtelná onemocnění pneumonií u imunosuprimovaných pacientů. Negleria fowleri – amébová meningoencefalitita

63 Nemocniční prádlo Prádlo je vehikulem mikroorganismů a významnou cestou přenosu v procesu šíření nákaz Prádlo může být i zdrojem chemické kontaminace (cytostatika) Infekční prádlo – desinfekce před vypouštěním první prací lázně Operační prádlo Kontrola čistoty otisky Cirkulace prádla : sběr použitého, desinfekce, transport použitého a čistého, provoz prádelen

64 Nemocniční prádlo (2) Opatření:
Třídit prádlo přímo v místě kontaminace do označených pytlů. Používat masku, rukavice, ochranný plášť Nepoužívat shozy pro prádlo. Neházet s ním. Zbavit prádlo cizích předmětů Zavěšovat pytle během sběru na sběrné vozíky a uzavřít po naplnění Pokud pytle nejsou ihned odvezeny, ukládat je do chladné suché místnosti s omyvatelnými stěnami. Nekřížit transport použitého a čistého prádla Desinfikovat přepravní prostory po převozu použitého a před převozem čistého prádla.

65 Podlahy, plochy a předměty ve zdravotnických zařízeních
Podlahy – udržování z hlediska hygieny (dekontaminace), bezpečnosti pohybu i estetiky. Kapénky infekčního aerosolu, prachové částice Mechanická očista – desinfekce Čistí a desinfikují se všechny předměty, s nimiž pacienti i personál přicházejí do styku. Desinfekční plány. Nemocniční odpad Hmyz a další živočichové Švábi, rusi, pavouci (resistentní mikrobiální kmeny) Kočky, holubi

66 Přenos – specifická vehikula
Operační rány (ranné infekce) Stavební a provozní uspořádání operačního sálu Čistota ovzduší Operační tým Operační nástroje Endogenní flóra pacienta Pooperační péče: injekce, infuze, katetrizace, endoskopy, přístroje pro umělou ventilaci Stomatologie: Ošetřování nástrojů a přístrojů, mytí rukou, desinfekce otisků, ploch, přístrojů, odsávaček, odlučovače amalgamu, odpady

67 Vnímavý jedinec - pacient
Oslabení pacienta: Základním onemocněním a následnými výkony (nádorové onemocnění, diabetes, nedonošenci, transplantace, defekty imunity, operace, rána, popálenina, kanyla, katetr) Podávanými léky (cytostatika, kortikoidy, imunosupresiva, ATB) Kontaminací vnitřního prostředí pacienta (hemodialýza, mimotělní oběh, hemoperfuse, kanyly, katetry) Zanedbání asepse a antisepse (nedbalost)

68 Vnímavý jedinec - pacient
Možnosti: Bariérová ošetřovací technika Prevence dekubitů Antibiotická profylaxe Imunomodulace

69 Neinfekční hospitalismus
Definice: soubor neurovegetativních poruch nesouvisejících se základním onemocněním, ale vznikající v příčinné souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení. Vliv hospitalizace na psychiku pacienta: Stres v důsledku nemoci, jejího průběhu a nejistot do budoucna Vyrovnávání se s bolestí a dalšími nepříznivými průvodními faktory (změny původních životních krátkodobých i dlouhodobých plánů) Vytržení z vlastního prostředí domova a zaměstnání, z okruhu svých blízkých Nutnost respektování jiných pravidel, zvyklostí cizího prostředí, ztráta intimity Změny pořadí hodnot, nutnost (zdánlivá?) přijetí submisivní role ve vztahu ke zdravotníkům

70 Neinfekční hospitalismus (2)
Stresory: (platí i pro pacienty ze zdravotnického prostředí) Nemoc: vlastní obtíže, omezení, poruchy funkcí, bolest, ztráta sebevědomí a vlastní identity,omezení sociálních kontaktů, ztráta soukromí. Vliv nemocničního prostředí: strohost, sterilnost, nebarevnost, hluk, světlo, zápachy, vynucený režim, přítomnost cizích osob. Diagnostické a terapeutické postupy: obavy z bolesti, z nepříznivé prognózy, nevysvětlení a nepochopení postupů, nedostatek informací, nedůvěra.

71 Neinfekční hospitalismus (3)
Asymetrie postavení pacienta a ošetřujícího personálu: Pacient: nemocný, slabý, závislý, pasivní, bázlivý, deprimovaný, úzkostný, potřebný pomoci Personál: zdravý, silný, dominantní, aktivní, optimistický, rozhodný, poskytuje pomoc Problém: syndrom vyhoření u personálu

72 Neinfekční hospitalismus (4)
Opatření: Dodržovat Etický kodex pacientů Individuální přístup ke každému pacientovi Vysvětlit pacientovi srozumitelnou formou následné diagnostické a terapeutické postupy, navrhnout alternativy včetně výhod a nevýhod Zajistit informovaný souhlas Ovlivňovat nežádoucí reakce nemocného, tišit bolest

73 Neinfekční hospitalismus (5) Etický kodex práv pacienta
Právo na ohleduplnou odbornou pomoc prováděnou zdravotnickými pracovníky s porozuměním. Právo znát jméno lékaře a dalších ošetřujících pracovníků, právo žádat soukromí, stýkat se s členy rodiny a přáteli. Právo získat od lékaře údaje potřebné k rozhodnutí o souhlasu se způsobem léčby a o jejích alternativách. Právo odmítnout léčbu a být informován o důsledcích svého rozhodnutí. Právo na soukromí při vyšetřeních a na ochranu informací o jeho zdravotním stavu. Právo na vysvětlení v případě nestandardního či experimentálního postupu. Právo na citlivou péči v závěru života.

74 Děkuji za pozornost