Rozvíjení čtenářské gramotnosti v předškolním věku

Prezentace na téma: "Rozvíjení čtenářské gramotnosti v předškolním věku"— Transkript prezentace:

1 Rozvíjení čtenářské gramotnosti v předškolním věku
TĚŠÍME SE DO ŠKOLY

2 Cíle bloku: Seznámit se různým definicím a současnému pojetí ČG a pregramotnosti Promyslet aktivity v MŠ, které podporují rozvoj jednotlivých složek gramotnosti Představit diagnostická portfolia pro 1. ročník ZŠ Představit MUP ve čtení a čtenářství Představit koncepci spontánního rozvoje gramotnosti (přístupy k výuce čtení a psaní v předškolním věku) Prezentovat přístup, respektující spontánní rozvoj gramotnosti (z praxe)

3 Něco o mě…  Projekt PedF UK Praha – Rozvoj čtenářských kompetencí v prostředí inkluzivní školy, KA1 a KA3 Projekt Pomáháme školám k úspěchu – vytváření map učebního pokroku (MUP) Spolupráce s NÚV na „Minimetodice ČG“ pro MŠ Výuka počátečního čtení a psaní, Analyticko-syntetická metoda v modifikovaném pojetí (dizertační práce, semináře) Lili a Vili v 1. třídě (soubor pro výuku GM, Klett) Kompetentní učitel 21. století (Step by Step, ČR)

4 ÚKOL: Přemýšlejte o tom, čím se vyznačuje ten, kdo je „čtenářsky gramotný“? Jaké znalosti a dovednosti ovládá? Zapisujte vše, co vás napadne…. Na základě svých zápisů vytvořte definici „čtenářské gramotnosti“ . „ČG je……“ Porovnejte si své definice ve dvojici. Diskutujte, v čem se definice shodují, v čem odlišují, co je navíc, co chybí….(objasňujte, proč…)

5 ÚKOL: Pozorně si přečtěte následující definice z různých zdrojů a porovnejte s definicemi vlastními… Vyhodnoťte, zdali „Vaše definice“ přibližuje svým pojetí některé z definic. Doplnili byste nyní Vaší definici o další informace?

6 Definice čtenářské gramotnosti
„….způsobilost porozumět psanému textu, používat psaný text a přemýšlet o něm za účelem dosažení cílů jedince, rozvoje jeho vědomostí a potenciálu a za účelem jeho aktivní účasti ve společnosti.“ (definice ČG podle výzkumu PISA 2000) PISA – Progress Internationl Student Assesment - OECD Výzkum se zaměřuje na zjišťování úrovně ČG, MG, PřG 15letých žáků

7 Definice čtenářské gramotnosti
„….je komplex znalostí a dovedností jedince, které mu umožňují zacházet s písemnými texty běžně se vyskytujícími v životní praxi (např. jízdní řád, návod na použití výrobku). Jde o dovednosti nejen čtenářské, tj. umět texty přečíst a rozumět jim, ale také o dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace obsažené v textu, reprodukovat obsah textu“. (Průcha, Walterová, Mareš, 1998)

8 Definice čtenářské gramotnosti
„Schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo které oceňují jednotlivci, a tyto formy používat. Mladí čtenáři mohou odvozovat význam z široké škály textů. Čtou, aby se učili, účastnili společenského života a také pro radost“. (definice ČG podle výzkumu PIRLS 2001) PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) Výzkum se zaměřuje na zjišťování úrovně čtenářské gramotnosti žáků 4. ročníků ZŠ).

9 Kdo dovede číst a psát? Formální gramotnost (základní gramotnost = „basic literacy“) – ovládání grafického kódu Funkční gramotnost = jádro gramotnosti Přečte neznámý text a porozumí jeho obsahu (práce s významy čteného textu) – vstup do „dialogu“ s autorem textu Napíše text a prostřednictvím textu vyjádří myšlenku, názor Vyhledává texty podle svého zájmu (potřeby) Volí správnou strategii, jak text číst (záměr)

10 Definice čtenářské gramotnosti
Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních a sociálních kontextech. Ve ČG se prolíná několik rovin, z nichž žádná není opominutelná. (Studie Gramotnosti ve vzdělávání – Soubor studii-dokument byl zpracován odborným panelem pro čtenářskou gramotnost zřízeným VÚP Praha v rámci úkolu „Podpora gramotnosti žáků“, 2011).

11 Charakteristika jednotlivých rovin ČG
Vztah ke čtení – potěšení z četby a vnitřní potřeba číst Doslovné porozumění – schopnost dekódovat texty + zapojit dosavadní znalosti a zkušenosti Vysuzování – vyvozování závěrů a posouzení textů (kritické hodnocení) z různých hledisek + autor. záměru Metakognice – reflektování vlastního čtenářského záměru a volba textu, způsobu čtení, strategií a následné vyhodnocování Sdílení – sdílení s ostatními, porovnávání vlastního pochopení textu se společensky sdílenými interpretacemi Aplikace – zúročení ve svém životě, k seberozvoji

12 ÚKOL – „Rotující flipy“:
Prostudujte si jednotlivé roviny ČG Rozdělte se do skupin (5 skupin) Společně přemýšlejte o činnostech a aktivitách v MŠ, které by se vztahovaly k jednotlivým rovinám a podporovaly jejich rozvoj Tyto činnosti zapisujte fixy na příslušný flip Prezentace skupin Společná diskuze a „obohacování se“, sdílení

13 Gramotnost jako komplex jazykových kompetencí : čtení psaní mluvení
naslouchání vyjadřování (se) myšlení s důrazem na komunikační, expresivní, poznávací funkce…

14 Etapy rozvoje čtenářské gramotnosti: (ONTOGENETICKÉ HLEDISKO)
Pregramotnost, emergentní gramotnost, spontánní gramotnosti : 1. rok – zahájení školní docházky Čtenářské gramotnost a) Počáteční, bazální, elementární: (3.) r. b) Rozvinutá základní gramotnost 3. Funkční gramotnosti – období dospělosti Funkční gramotnost je současně etapou, ale také kvalitou gramotnosti (gramotnost základní x funkční).

15 Zaměřenost předškolní přípravy = příprava na výuku počátečního čtení a psaní
zdokonalování grafomotorických schopností (cviky na jemnou motoriku + podpora vlastní tvořivosti dětí). Rozvoj vizuálně-percepčních a fonologických schopností Rozvoj paměti (vizuální, sluchové) Podpora pravolevé orientace Rozvoj slovní zásoby, vyjadřovacích schopností Aktivní naslouchání Porozumění obsahu řeči Vztah ke knížkám, textům, rozvoj čtenářství (ne systematická výuka čtení, ale rozvíjení všech důležitých percepčních a poznávacích funkcí pro čtení, psaní a čtenářství v kontextu emočního a sociálního rozvoje).

16 Koncepce „spontánně se vytvářející gramotnosti“
Dítě nabývá své gramotnostní dovednosti vlastní aktivitou (zkušeností) spontánně, v interakci se svým okolím (analogie s mluvenou řečí) Dítě si vytváří hypotézy o funkci i formě psané řeči Začínají chápat komunikační a expresivní funkci Pokoušejí se o čtení a psaní – objevují „Čtou“ obrazy slov či poznávají některá písmena Pokoušejí se „psát“ Reagovat na individuální potřeby, možnost volby Podpora přirozeného zájmu dítěte o psanou řeč!!! Důležité literárně bohaté a podnětné prostředí!!!

17 Psychogenetická teorie E
Psychogenetická teorie E. Ferreirové (teorie konceptualizace psané řeči) 1. Etapa presylabická Dítě rozlišuje obrázek a text. Zkoumá, k čemu písmo slouží (funkci). Napodobuje psaní. Dítě zapisuje mluvená slova bez ohledu na jejich fonetickou strukturu slova („malé slovo, musí zanechávat krátkou stopu“  2. Etapa sylabická Dítě si uvědomuje vztah mezi počtem hlásek a počtem písmen = znaky pro jednotlivé slabiky 3. Etapa alfabetická Dítě používá znaky pro jednotlivé hlásky.

18 Celostní princip v rozvoji pregramotnosti
Pregramotnost je rozvíjena komplexně ve všech složkách (čtení, psaní, mluvení, naslouchání, myšlení), ale i v předpokladech pro jednotlivé složky! Rozvoj celé osobnosti dítěte (poznávací, jazykové, emocionální, volní) Zasazení gramotnostních dovedností do kontextu životních situacích – rozvíjena „za chodu“, v procesu smysluplného používání. Vzdělávací program Začít spolu Kritické myšlení

19 Mapy učebního pokroku ve čtenářství (MUP)
Vzdělávací mapy neboli vývojová kontinua jsou nástrojem, který slouží k monitoringu individuálního učebního pokroku žáka. Díky nim je možné zjistit, kde se v dané učební oblasti žák momentálně nachází, identifikovat žádoucí učební cíl, vybrat k němu vhodnou cestu a uvědomit si, co jej během této cesty čeká, co vše musí zvládnout. Nový Zéland, Ontario, UK, Austrálie, Singapur

20 Evaluační nástroje pro hodnocení čtenářských kompetencí
Rozvoj čtenářských kompetencí v prostředí inkluzivní školy Development of the reading literacy competencies in the inclusive education Evaluační nástroje pro hodnocení čtenářských kompetencí Prohlížení diagnostických portfolií ve skupinách

21 Rozvoj čtenářských kompetencí v prostředí inkluzivní školy – Projekt PedF UK Praha
Evaluační nástroje : Diagnostická portfolia pro sledování vývoje čtenářských dovedností žáků Analyticko-syntetická metoda Genetická metoda

22 Doporučená literatura (1):
BEDNÁŘOVÁ, Jiřina a ŠMARDOVÁ, Vlasta (2011). Školní zralost. Co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: Computer Press. DOLEŽALOVÁ, Jana (2010). Rozvoj grafomotoriky v projektech. Praha: Portál. GAVORA, Peter a KRČMÁRIKOVÁ, Mária (1998). Detske predstavy o gramotnosti. In: MAREŠ, J; SVATOŠ, T. (ed). Novinky v pedagogické a školní psychologii. Zlín: Asociace školní psychologie ČR a SR. Lingua. GARDOŠOVÁ, Juliana a DUJKOVÁ, Lenka (2003). Začít spolu – Vzdělávací program. Metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál. KOŠŤÁLOVÁ, Hana (2010). MUP neboli mapa učebního pokroku. Kritické listy, č. 40, s. 17–19. KRATOCHVÍLOVÁ, Ivana (2010). Australské vývojové kontinuum – 1. díl – Úvod. In: Čtenářská gramotnost a projektové vyučování [online]. Jul 20, 2010[cit ]. Dostupné z: OPRAVILOVÁ, Eva (2001). Pojetí, smysl a základní orientace předškolní výchovy. In: KOLLÁRIKOVÁ, Z.; PUPALA, B. (eds.). Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál.

23 Doporučená literatura (2):
VYKOUKALOVÁ Věra a WILDOVÁ, Radka (2013). Rozvoj čtenářské gramotnosti v primární škole. Praha: PedF UK. VIKTOROVÁ, Ida (2003). Psychogenetická teorie Emilie Ferreirové. In: GAVORA, P; ZÁPOTOČNÁ, O. a kol. Gramotnosť. Vývin a možnosti jej didaktického usmerňovanie. Bratislava: Universita Komenského Bratislava. WILDOVÁ, Radka (2005a). Rozvoj počáteční čtenářské gramotnosti. Praha: PedF UK. WILDOVÁ, Radka (2012). Rozvoj pregramotnosti a počáteční čtenářské gramotnosti v kurikulu evropských zemí. Pedagogika. č. 1–2, s. 10–21. ZÁPOTOČNÁ, Olga (2001). Rozvoj počiatočnej literárnej gramotnosti: In: KOLLÁRIKOVÁ, Z.; PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál.