Úvod; Spotřební a investiční výdaje

Prezentace na téma: "Úvod; Spotřební a investiční výdaje"— Transkript prezentace:

1 Úvod; Spotřební a investiční výdaje
Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , 2011 Téma 1 Úvod; Spotřební a investiční výdaje

2 Makroekonomie, moderní přístup,
Literatura Soukup, Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovsky Makroekonomie, moderní přístup, Praha, Management Press, 2007, 2009, 2010. Studijní pomůcka k předmětu Makroekonomie II-A,B Studijní opora je na přednáškách a cvičeních povinná!!!

3 Doporučená literatura
Soukup, Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovsky, Makroekonomie, cvičebnice, Slaný, Melandrium, 2009 Mach, Makroekonomie II, Pro magisterské studium. Slaný, Melandrium 2001, témata 6. a 10 Pošta, Sirůček, Makroekonomie, základní kurz, cvičebnice, Melandrium, 2008 Wawrosz, Heissler, Mach, Reálie k makroekonomii – doplňující texty, mediální relace, praktické analýzy. Praha, VŠFS 2012

4 Obsah. 1) Úvod Spotřební výdaje Investiční výdaje
Cíl: rozšíření behaviorálních základů makroekonomie o vybrané teorie spotřeby, a to doplněním keynesánské teorie o dlouhodobý aspekt (konstantní APC), o teorii životního cyklu a teorii permanentního důchodu. Investiční výdaje Cíl: rozšíření výkladu investic neoklasickou teorií investic

5 Obsah. Jakou bakalářskou látku dále rozvíjí magisterský kurz
1) Úvod I. Rozšíření behaviorálních základů 2) Spotřební výdaje 3) Investiční výdaje 4) Čistý export. Měnový kurz II. Krátkodobá fluktuace produktu 5) Rozšířený model důchod – výdaje 6) Model IS – LM. Fiskální a měnová politika 7) Mundellův – Flemingův model III. Dlouhé období 8) Agregátní poptávka 9) Model AD – AS 10) Makroekonomická rovnováha 11) Inflace a nezaměstnanost 12) Ekonomický růst

6 Vymezení makroekonomie
„Ekonomie je věda studující, jak lidé využívají vzácné zdroje k produkci statků uspokojujících jejich potřeby i to jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti.“ Makroekonomie je věda, která zkoumá komplexní účinky chování subjektů a situací na trzích na celou ekonomiku. K tomu účelu provádí agregace a vytváří modely popisující vzájemný vývoj agregátních veličin jako je hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, inflace, stav veřejných rozpočtů či stav platební bilance.

7 Keynes sir John Maynard
brit. národohospodář, * 1883 † 1946 vyvodil příčin svět. hosp. krize obecnou teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Vytvořil tak základ moderní vědy o NH politice vycházející ze vtahů mezi spotřebu, investicemi a úsporami. Dílo: A Treatise on Money (1930), Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (The General Theory of Employment, Interest and Money, 1936)

8 Analogie veličin mikroekonomie makroekonomie cena výrobku,
objem produkce firmy TR dílčí trhy (tržní poptávka a tržní nabídka), cenová hladina (index) HDP, agregátní poptávka a agregátní nabídka.

9 Uzavřenost makroekonomických koloběhů
Podstatnou vlastností makroekonomických koloběhů je jejich relativní uzavřenost, která je využívána v makroekonomických modelech

10 HDP České republiky 2009 – výrobní metoda
HDP ČR 2009 HDP České republiky 2009 – výrobní metoda Položka mld. Kč % Sektor výroby 108,7 3,0 Zpracovatelský sektor 1192,7 32,9 Sektor služeb 1958,4 54,0 Daně z produktů 410,0 11,3 Dotace na produkty (-) -42,0 1,2 HDP 3627,8 100,0 10

11 HDP České republiky 2009 - výdajová metoda
HDP ČR 2009 HDP České republiky výdajová metoda Položka mld. Kč % Výdaje domácností na spotřebu 1837 50,7 Zpracovatelský sektor 802 22,1 Hrubá tvorba kapitálu 781 21,5 Saldo zahraničního kapitálu 208 5,7 HDP (nominální) 3627 100,0 Saldo čistých prvotních důchodů rezidentů ve vztahu k zahraničí 216 Hrubí národní důchod 3411 11

12 HDP České republiky 2009 - důchodová metoda
Položka mld. Kč % Náhrady zaměstnancům 1608,8 43,3 V tom: - mzdy a platy 1224,2 33,7 - hrubá tvorba kapitálu 364,7 10,1 Daně z výroby a dovozu 424,2 11,8 Dotace na výrobu -101,5 -2,7 Spotřeba fixního kapitálu 655,9 18,2 Čistý provozní přebytek a smíšený důchod 1061 29,4 HDP 3627 100,0 12

13 HDP ČR 1995 až 2009

14 HDP ČR 2008 až 2013 kvartálně

15 Struktura obyvatel ČR 2009 Pracovní síla ČR
nezaměstnaní Pracovní síla ČR Obyvatelstvo ČR ve věku 14 až 64 let Obyvatel ČR zaměstnaní Neaktivní v produktivním věku Neaktivní v produktivním věku Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let

16 Inflace; Data ČR makroekonomicke-ukazatele-cr/ /49089/#deflhdpredakce.nsf/i/mira_inflace 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Míra inflace průměr v % 9,1% 8,8% 8,5% 10,7% 2,1% 3,9% 4,7% 1,8% 0,1% 2,8% 1,9% 2,5% 6,3% 1,0% deflátor .v % 10,3% 8,4% 11,1% 1,5% 4,9% 0,9% 4,5% -0,3% 1,1% 3,4% 2,6%

17 Inflace v ČR, měsíční údaje, rok 2000 až 2010,ČSÚ
Inflace; Data ČR Inflace v ČR, měsíční údaje, rok 2000 až 2010,ČSÚ

18 Makro data ČR V kterém roce všechny 4 veličiny rostly?
G(. ) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Průměr 2000 až 2010 HDPs.c.2000 3,6 2,5 1,9 4,5 6,3 6,8 6,1 -4,1 2,2 2,0 3,1% nezaměstnanost 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,4 7,2 7,2% inflace 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,0 1,5 2,6% BÚ PB %DPH -4,8 -5,3 -5,5 -6,2 -5,2 -1,3 -2,4 -3,2 -3,1 -1,0 -1,4 -1,1 -3,4% V kterém roce všechny 4 veličiny rostly? Který rok je nepříznivější? Který rok došlo k depresi? Které veličiny trvale rostou? Zhodnoťte vývoj!

19 Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor
YD = C + S; 1= c + s C=Ca + c .YD C S Ca Sa S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

20 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby
Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: růst bohatství domácností Pokles úrokové míry (bez inflace) Pokles běžného disponibilního důchodu. C YD C = Ca + c.YD

21 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby
Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: růst bohatství domácností Pokles úrokové míry (bez inflace) Pokles běžného disponibilního důchodu. C = Ca + c.YD 1) 2) 3) C YD

22 Dlouhodobá funkce spotřeby LC
rozšíření   C = c.YD; Ca = 0; MPC = APC = konst.  Graficky: vede z počátku souřadnic a c je konstantní.  Krátkodobě APC při růstu YD klesá, dlouhodobě se však dočasné změny v YD vyrovnají a APC roste proporcionálně.

23 Teorie životního cyklu – krátkodobá a dlouhodobá funkce spotřeby
YD C LC SC2 SC3 SC1

24 Teorie životního cyklu
Teorie životního cyklu a teorie mezičasové volby vychází z toho, že člověk při rozhodování o výši své spotřeby bere do úvahy nejen svůj současný, ale i budoucí očekávaný disponibilní důchod. Hypotéza životního cyklu předpokládá, že člověk chce mít po celý svůj život přibližně stejnou spotřebu.

25 Teorie životního cyklu – vývoj spotřeby
Dochází k rovnoměrné spotřebě podle očekávaného celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu). Důchod Spotřeba Věk Úspory Výběr úspor Úvěry Mládí Produktivní věk Stáří Ct = [Yt+(P-1).Ye +Wt]/L

26 Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/3
Ct = [Yt+(P-1).Ye +Wt]/L Ct = spotřeba v roce t, L = celkový počet let života, P = počet let kdy bude pracovat, Yt = důchod v tomto roce, Ye = průměrný očekávaný důchod v dalších letech, Wt = majetek (bohatství) na začátku roku t. Omezení využití této teorie je dáno obtížností odhadů: délky života, disponibilního důchodu, Existencí úspor jež se stanou dědictvím, likviditními omezeními.

27 Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/3
Kolik bude činit spotřeba ve výchozím roce podle teorie životního cyklu, jestliže člověk odhaduje délku svého života na 58 let, z toho 35 let bude pracovat. Současný důchod je 400 tis. Kč ročně a předpokládá, že po zbytek let co bude pracovat bude jeho důchod 480 tis. Kč. Jeho současné peněžní bohatství je 5 mil.Kč. Nepředpokládejte, že by ve stáří dostal penzi ani, že má v úmyslu zanechat bohatství potomkům. Ct = [Yt+(P-1).Ye +Wt]/L Ct = [ (35-1) ]/58 Ct = ,8 Kč

28 Teorie spotřeby podle permanentního důchodu Milton Friedman (B)
Teorie permanentního důchodu vychází z předpokladu, že člověk mění své spotřební chování jen tehdy, pokud má změna jeho disponibilního důchodu trvalý, stálý, permanentní charakter. Na krátkodobé změny nebude reagovat. Takže spotřeba je funkcí permanentního důchodu: C = Ca + c .Yp Dlouhodobá spotřební funkce má Ca = 0 takže: C = c .Yp

29 Teorie spotřeby podle permanentního důchodu
Jaký je vztah: disponibilního důchodu, permanentního důchodu, dočasného důchodu.  Je-li zvýšení běžného disponibilního důchodu trvalé, celý přírůstek je považován za permanentní. Výchozím bodem je E0 v němž předpokládáme YP = YD0. Zvýšení YD na YD1 nejprve povede k tomu, že spotřebitel neví, zda jde o trvalé navýšení a vydá na spotřebu pouze část přírůstku do E1, teprve po zjištění, že se jedná o permanentní zvýšení přizpůsobí spotřebu na E2. YD C LC SC E0 C2 E2 E1 C1 C0 YD0 YD1

30 Investiční výdaje Soukup s.76-91 Optimální zásoba kapitálu K*
Optimální stav, kterého chtějí firmy dosáhnout v dlouhém období Firmy srovnávají: příjem z mezního produktu kapitálu MRPK, s mezním nákladem na kapitál MFCK, Firma investuje, dokud se obě veličiny nevyrovnají. Nákladem kapitálu je reálná úroková míra r. r = i - πe (nominální úroková míra mínus očekávaná inflace)

31 Investice – optimální množství kapitálu
Autonomní charakter I = Ia Investice jsou poptávané když: r > i očekávaná výnosnost r; úrokové sazby i MRCK ≥ R + D MRCK = r.PK MRCK ≥ PK.(r + δ) MRCK … mezního náklad na kapitál; R obětovaný výnos; D opotřebení kapitálu; PK kupní cena statku; r …reálná úroková míra; δ …míra opotřebení kapitálu In = Ib-Ir, In … čisté investice, Ib … hrubé investice, Ir … obnovovací investice

32 Příklad – Reálná úroková míra S.96/2
Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávaná míra inflace je 2,5 % ? r = ? ?

33 Příklad – Reálná úroková míra S.96/2
Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = ?

34 Příklad – Reálná úroková míra S.96/2
Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = 5,37 % r ≈ 5,50 %

35 Optimální zásoba kapitálu
K* = v . Q K* je optimální zásoba kapitálu; Q* je množství produkce; Koeficient v zahrnuje podíl mezních nákladů na práci tj. mzdovou sazbu w, mezní náklady na kapitál (r + δ). PK násobitel k, který udává závislost na zásoby kapitálu na podílu w/[(r + δ). PK] Optimální zásoba kapitálu závisí pozitivně na velikosti produkce a na mzdové sazbě a negativně na reálné úrokové míře a na míře znehodnocení kapitálu.

36 Graf produkční funkce množství produkce závisí na zásobě kapitálu, platí zákon klesajících mezních výnosů. Intenzivní faktory posouvají celou křivku. Q Q2 Q1 K1 K2 K

37 Křivka mezního produktu kapitálu
MPk MP2 K2 K1 MP1 Křivka mezního produktu kapitálu Každá další jednotka kapitálu přináší menší dodatečný produkt. Zákon klesajícího mezního produktu

38 Optimální zásoba kapitálu
Při nulové inflaci r = i mezní náklad MFCK konstantní tj. vodorovná. Mezní příjem z kapitálu MRPK je klesající. V průsečíku je optimální zásoba kapitálu K*. MRPk MFCk MFCk MRPk2 (Q2) MRPk1 (Q1)  růst produkce K*1 K*2 K

39 Poptávka po investicích dynamika
Okamžitou reakci investic na změnu produkce zachycuje akcelerátor.  It = v . ΔQ akcelerátor v zahrnuje též podíl w/(r+δ) . PK Přizpůsobení skutečné zásoby kapitálu žádoucí zásobě kapitálu (flexibilní akcelerátor). Přizpůsobení v čase! It = ɛ . v . ΔQ koeficient ɛ vyjadřuje postupné investování (např. ɛ = 0,5 znamená každoroční pokles rozdílu mezi původní a novou optimální zásobou kapitálu o polovinu).

40 Investice - fiskální a měnová politika
Fiskální politika … změny příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Monetární politika … změna peněžní zásoby (cena peněz) FP … vláda zvýší nákupy či sníží daně → podpoří ekonomiku → růst investic → růst poptávky po penězích → růst nominální úrokové míry → růst reálné úrokové míry → tedy růst mezního nákladu na kapitál → pokles optimální zásoby kapitálu a pokles investic → tj. vytěsňovací efekt! MP … omezení peněžní zásoby → růst nominální úrokové míry → růst reálné úrokové míry → růst mezního nákladu na kapitál → klesá optimální zásoba kapitálu a klesají investice → tj. vytěsňovací efekt!

41 Investice a akciový trh (B)
Tobinovo q je poměr mezi tržní hodnotou firmy a reprodukčními náklady investice 1 Tobinovo q Je-li Tobinovo q větší než 1 vyplatí se investovat

42 Příklad – Současná hodnota investice S.96/1
Firma investuje do nákupu stroje, který bude v provozu 3 roky. Očekávaný zisk v jednotlivý letech postupně poroste ze 50 tis.Kč každý rok o 10 tis.Kč. Reálná úroková míra bude po celou dobu provozování 5 %. Inflace bude nulová. Jaká je současná hodnota této investice? operace se nazývá diskontování. PV (Y) je současná hodnota budoucího příjmu, FVj (Yj´) je budoucí příjem obdržený za j období od současného, j є <1; n> n je počet období i je tržní úroková míra daného období v desetinném tvaru

43 Příklad – Současná hodnota investice S.96/1
Firma investuje do nákupu stroje, který bude v provozu 3 roky. Očekávaný zisk v jednotlivý letech postupně poroste ze 50 tis.Kč každý rok o 10 tis.Kč. Reálná úroková míra bude po celou dobu provozování 5 %. Inflace bude nulová. Jaká je současná hodnota této investice?

44 Příklad – Současná hodnota investice S.96/1
Firma investuje do nákupu stroje, který bude v provozu 3 roky. Očekávaný zisk v jednotlivý letech postupně poroste ze 50 tis.Kč každý rok o 10 tis.Kč. Reálná úroková míra bude po celou dobu provozování 5 %. Inflace bude nulová. Jaká je současná hodnota této investice? PV3 = ,45 Kč

45 Příklad – nákup projektového záměru
Za kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

46 Příklad – nákup projektového záměru
Za kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

47 Příklad – Vnitřní výnosové procento
Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

48 Příklad – Vnitřní výnosové procento
Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

49 Příklad – Vnitřní výnosové procento
Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

50 Příklad – Vnitřní výnosové procento
Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

51 Příklad – Vnitřní výnosové procento
Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

52 Příklad – Vnitřní výnosové procento
Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

53 Příklad – Vnitřní výnosové procento
Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

54 Klik je návratnost této investice?

55 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.