10. Autonomní nervový systém H - 1.

Prezentace na téma: "10. Autonomní nervový systém H - 1."— Transkript prezentace:

1 10. Autonomní nervový systém H - 1

2 Vyvstal mi studený pot na čele… Stoupla mi krev do hlavy…
… řízení bez naší vůle

3 NERVOVÁ SOUSTAVA CNS PNS MOZEK MÍCHA motorické autonomní dostředivé
centrální nervová soustava PNS periferní nervová soustava MOZEK MÍCHA dostředivé nervy odstředivé nervy motorické sympatikus autonomní parasympatikus

4 Postavení autonomního nervového
systému v NS člověka SOMATICKÝ NERVOVÝ SYSTÉM = inervace kosterní svaloviny MOZEK & MÍCHA AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM + spojení s ES = inervace hladké a srdeční svaloviny a žláz CNS endokrinní systém PNS

5 rychle vodivá, silná (9-13 µm), myelinizovaná
SROVNÁNÍ SOMATICKÉHO A AUTONOMNÍHO NS Charakteristika, znak SOMATICKÝ NS AUTONOMNÍ NS cílová - řízená tkáň, orgán kosterní svalstvo hladká a srdeční svalovina, některé endokrinní a exokrinní žlázy, některá tuková tkáň souhrn funkcí poloha a pohyb vegetativní – včetně pohybu ve vnitřních orgánech a sekrece; kontrola metabolismu charakter účinku rychlý, cílený – okamžitá reakce difuznější, odpověď v cílových orgánech přichází s určitým zpožděním zapojení vědomé složky ANO → volní kontrola NE → bez volní kontroly počet neuronů v eferentní dráze 1 2 struktury mimo CNS pouze axony pregangliové axony, ganglia, postgangliové neurony přítomnost přepojovacích ganglií NE ANO (vegetativní ganglia) typ nervových vláken podle vodivosti a stavby rychle vodivá, silná (9-13 µm), myelinizovaná pomalu vodivá; pregangliová vlákna slabě myelinizovaná, tenká (3 µm); postgangliová vlákna nemyelinizovaná a velmi tenká (kolem 1µm) typ nervových vláken podle mediátoru cholinergní cholinergní, adrenergní spojení s cílovou tkání nervosvalová ploténka presynaptická membrána axonu (varikozity, knoflíky) + receptory v membráně buněk hladké svaloviny, srdeční svaloviny nebo žláz účinek nervového impulzu na sval (v cílové tkáni) pouze excitační: kontrakce svalu excitační (kontrakce) nebo inhibiční (relaxace) neurotransmiter/receptor v cílové synapsi ACh/nikotinový ACh/muskarinový (parasympatikus - P) nebo NA/ α nebo β (sympatikus - S) účinek denervace ochabnutí, atrofie svalu svalový tonus a funkce přetrvávají; cílové buňky vykazují hypersenzitivitu

6 SROVNÁNÍ SOMATICKÉHO A AUTONOMNÍHO NS
(dole) (nahoře)

7 SROVNÁNÍ SOMATICKÉHO A AUTONOMNÍHO REFLEXU
(vlevo) (vpravo) somatický motorický reflex autonomní motorický reflex vmezeřený neuron ganglium zadního kořene somatický motorický neuron senzorickýneuron postgangliový neuron pregangliový vegetativní ganglium útroba

8 Autonomní (vegetativní) systém Co vyplývá z názvu ? Funkce ANS (VNS)
autonomní = pracuje částečně nezávisle na CNS vegetativní = týká se takřka všech životních funkcí Funkce ANS (VNS) základní funkce je řízení vnitřních orgánů ovládá srdce, žlázy a hladké svalstvo autonomní nervový systém je součástí PNS a spojkou mezi CNS a hormonálním systémem řízení autonomní nervový systém je uzpůsobený k poskytování mimovolních odpovědí (okamžitých i dlouhotrvajících) a řídí tělesné funkce při zajišťování HOMEOSTÁZY

9 MÍCHA funguje jako prostředník mezi CNS a ANS (jakožto součástí PNS)
JAK ANS FUNGUJE ? MÍCHA funguje jako prostředník mezi CNS a ANS (jakožto součástí PNS) MÍCHA funguje jako prostředník v rámci jednoduchých autonomních reflexů hladké svaly a žlázy ANS hladké svaly a žlázy ANS

10 žlázy s vnitřní sekrecí
NERVY ANS nervy autonomního nervového systému = vegetativní nervy tyto nervy zabezpečují koordinaci činnosti vnitřních orgánů; ovlivňují: žlázy s vnitřní sekrecí hladké svalstvo sval srdeční dýchání trávení ovlivňují ty činnosti organismu, které pokračují ve spánku a bezvědomí vycházejí z autonomních ganglií zrychlení činnosti srdce tvorba potu změny průsvitu cév zčervenání změny duševního stavu změny činností orgánů řízených ANS změna nálady podráždění nervů ANS

11 autonomní nervy přenášejí vzruch z CNS tedy nejméně 2 neurony
Obecné schéma fungování ANS CNS autonomní nervy přenášejí vzruch z CNS tedy nejméně 2 neurony autonomní ganglion pregangliový úsek myelin  „bílá vlákna“ výkonný orgán postgangliový úsek bez myelinu  „šedá vlákna“

12 zrychlení tlukotu srdce krev se vžene do hlavy  zčervenání
PŘÍKLAD PŮSOBENÍ ANS ANEKDOTA (impulz k smíchu) zrychlení tlukotu srdce krev se vžene do hlavy  zčervenání

13 ANS: dva oddíly sympatikus parasympatikus P S
sympatická část (pars sympathica, S) „sympathicos“ (řec.) = soucítící vlákna vycházejí jen z míchy pregangliové neurony vycházejí ze segmentů C8 – L3 (=hrudní,bederní) pregangliový úsek je krátký, předními míšními kořeny se dostávají do nervových uzlin sympatického kmene, které jsou uloženy před páteří ve 2 řadách ganglia jsou podélně i příčně spojena a vytvářejí sympatický kmen (truncus sympathicus) sympatikus podněcuje orgány k výkonu a akci (boj, nápor, útěk) současně tlumí ty orgány, které mohou snižovat vrcholnou výkonnost sympatikus parasympatická část (pars parasympathica, P) „para“ (řec.) = proti vlákna vychází z mozku a křížové části míchy (S2 - S4) pregangliový úsek velmi dlouhý, ganglia leží těsně u orgánů parasympatikus podněcuje všechny systémy, které slouží k zotavení, úspoře energie zároveň tlumí aktivitu poplašného systému je zváště aktivní např. ve spánku a během klidného života parasympatikus

14 … z fylogenetického hlediska…
SYMPATIKUS během lovu PARASYMPATIKUS po lovu … z fylogenetického hlediska… maximální zásobení svalů kyslíkem zvýšení srdeční frekvence zvýšení krevního tlaku rozšíření bronchů zvýšení sekrece žaludečních šťáv zvýšení intenzity peristaltiky maximální prokrvení splanchnické oblasti

15 SROVNÁNÍ SYMPATICKÉ A PARASYMPATICKÉ ČÁSTI ANS
charakteristika, znak SYMPATIKUS PARASYMPATIKUS souhrnná - celková funkce rychlá mobilizace energetických zdrojů udržení dynamické stability organismu výstup z CNS Th1 - L2 resp.C8 – L2 nebo L (→ thorakolumbální systém) mozkový kmen, S2- S (→ kraniosakrální systém) rozsah a distribuce vláken skrz celé tělo (téměř všechny tkáně) útroby hrudní, břišní dutiny a pánve, slinné žlázy, oční bulbus, vzpřimovače chlupu v kůži délky pregangliových vs. postgangliových vláken pregangliová < postgangliová pregangliová > postgangliová lokalizace ganglií paravertebrální (v sympatickém řetězci po stranách páteře), prevertebrální (podél sestupné aorty) ve stěně nebo v blízkosti cílového orgánu větvení dráhy v gangliích velké (1 pregangliové vlákno může aktivovat až 20 postgangliových neuronů) malé (1 pregangliové vlákno aktivuje maximálně několik postgangliových neuronů) pleteně periarteriální (zejména v místech větvení aorty) ve stěnách nebo v blízkosti orgánů gangliové synapse (neurotransmiter, receptory) ACh na nikotinové receptory cílové synapse (neurotransmiter, receptory) NA na α nebo β receptory ACh na muskarinové receptory

16 SROVNÁNÍ PŮSOBENÍ SYMPATIKU A PARASYMPATIKU
SYMPATIKUS PARASYMPATIKUS metabolismus katabolismus (rozklad) anabolismus (syntéza) teplota zvýšení snížení srdce pozitivně chronotropní (↑ frekvence) negativně chronotropní (↓ frekvence) koronární tepny dilatace (rozšíření) konstrikce (zúžení) krevní tlak hypertenzní (zvýšení) hypotenzní (snížení) bronchy dilatace konstrikce svalstvo trávicí trubice útlum peristaltiky zvýšení peristaltiky žlázy trávicí trubice snížení sekrece zvýšení sekrece svěrače - hladké svaly žlučník kontrakce, ↓ sekrece žluči relaxace, ↑ sekrece žluči produkce moči ↓ ↑ močový měchýř kontrakce sfinkterů relaxace m. detrusor relaxace sfinkterů kontrakce m. detrusor pupila mydryáza (rozšíření zornic) mióza (zúžení zornic) oční víčka široce otevřená (mm. tarsales) přivřená sekrece potu ↑ (řídký pot) sekrece slin ↓ (husté sliny) ↑ (řídké sliny) genitál vazokonstrikce, ejakulace, sekrece glandulae vestibulares majores, kontrakce (děloha, vejcovod, ductus deferens, glandulae vesiculosae, prostata) vazodilatace náplň erektilních těles (corpora cavernosa penis seu clitoridis)

17 SYMPATIKUS PARASYMPATIKUS
Většina orgánů má sympatickou i parasympatickou inervaci. Oba systémy obvykle působí proti sobě – jeden má účinek aktivační, druhý tlumivý. Ve své činnosti se doplňují. U některých orgánů převládá inervace sympatikem, u jiných parasympatikem.

18 SYMPATICKÝ KMEN

19 Průběh vláken míšního nervu a jeho spojení s truncus sympathicus

20 ANS topograficky souvisí s CNS
VZTAH CENTRÁLNÍHO, SOMATICKÉHO A AUTONOMNÍHO NS nervy somatického systému společný kořen somatického a autonomního NS vycházející a vcházející do míchy mícha ANS topograficky souvisí s CNS začátek autonomního nervu ganglia autonomního nervu

21 DRÁHY SYMPATIKU A PARASYMPATIKU

22 VÝSTUPNÍ DRÁHY SYMPATIKU

23 PŘÍKLADY SYMPATICKÉ INERVACE
I když je ANS na naší vůli nezávislý, přesto je jeho činnost koordinována z CNS – většinou přes hypotalamus.

24 Jen vyrovnaný poměr regulačních vlivů sympatiku a parasympatiku udržuje HOMEOSTÁZU.
Pro zdraví organismu je důležité, aby byla zachována rovnováha mezi obdobími, kdy je aktivován sympatikus a kdy parasympatikus. Nepřiměřená fyzická námaha a psychické vypětí způsobují, že převažuje aktivita spojená s činností sympatiku, což se nepříznivě odrazí na celkovém stavu organismu.