Základy elektrokardiografie (EKG)

Prezentace na téma: "Základy elektrokardiografie (EKG)"— Transkript prezentace:

1 Základy elektrokardiografie (EKG)
MUDr. Michal Jurajda ÚPF LF podzim 2009

2 Co je detekováno pomocí EKG
Elektrické potenciály vznikající při elektrické aktivitě srdce. Jak vznikají tyto potenciálové rozdíly? Jaký je vztah mezi elektrickou aktivitou jednotlivých kardiomyocytů a EKG křivkou?

3 Záznam elektrického pole kolem proměnného dipólu

4 Směr vektoru depolarizace a repolarizace
Proč má vlna T fyziologicky stejnou orientaci jako největší výchylka komplexu QRS? Směr vektoru depolarizace a repolarizace je stejný!

5 EKG křivka a akční potenciál

6 Elektrokardiogram (EKG)
záznam změn napětí v čase změny napětí jsou důsledkem střídání depolariace a repolarizace částí myokardu produkuje el. pole měřitelné na povrchu těla umístěnými elektrodami morfologie EKG křivky je dána sumou okamžitých el. vektorů

7 Depolarizační a repolarizační vlna

8

9 Standardní EKG záznam 12-svodové EKG
3 bipolární končetinové I, II a III 3 unipolární zesílené končetinové aVL, aVR, aVF 6 unipolárních hrudních V1 – V6

10 Umístění elektrod končetinové hrudní pravá ruka levá ruka levá noha
pravá noha hrudní 4 mzžb. vpravo od sterna ……. 5 mzžb. ve střední axilární čáře

11 EKG křivka

12 Popis EKG křivky - algoritmus
Technický popis !! rytmus akce frekvence el. osa srdeční analýza jednotlivých vln, kmitů a intervalů

13 Popis EKG křivky rytmus akce frekvence sinusový jiný pravidelná
60-90/min jiný junkční 40-60/min idioventrikulární 30-40/min fibrilace síní síně až 600/min, komory 60-90/min flutter síní akce pravidelná nepravidelná frekvence normální 60 – 90/min tachykardie >90/min bradykardie <60/min

14 Jak se dobrat určení el. osy?
polohu el. osy popisujeme ve frontální rovině úhlem, který svírá s horizontálou I. svodu průmět výchylek v končetinových svodech do Eithovenova trojúhelníku, nebo do hexaaxiální růžice

15 Průmět vektoru na osu svodu

16 Jak se dobrat vektoru depolarizace?
Teoreticky bychom měli brát rozdíl plochy nad a pod křivkou komplexu QRS, v praxi si vystačíme s rozdílem výchylek

17 Elektrická osa srdeční
směr el. aktivity během depolarizace komor norma -30 až +105 patologie Změna masy myokardu (hypertrofie komor) Změna šíření vzruchu (blokáda Tawar. r.)

18

19

20

21 Analýza kmitů, vln a intervalů
vlny P, T kmity Q, R, S intervaly PQ (PR) s QRS komplex 0.06 – 0.10s ST QT RR amplituda R kmit patologický Q kmit

22 Vlna P (≤0.1s), interval PQ (0.12-0.20s)
vlna P = depolarizace síní P chybí u fibrilace a flutteru síní a komor, SA bloku, komorové a SVT, junkčního rytmu P mitrale – hypertr. levé síně P pulmonale – hypertr. pravé síně PQ interval = AV převod normálně izoelektrický prodloužený PQ vagotonie, digitalis, betablokátory, myokarditida zkrácený PQ preexitace, tachykardie

23 Poruchy vedení vzruchu
Blokády SA blokáda 1. – 3. st projevy nic bradykardie, bradyarytmie AV blokáda 1. – 3. st. nic (1. st.) blokáda Tawarova raménka

24 QRS komplex (0.06 – 0.1s) depolarizace komor rozšíření QRS
blokády Tawarových ramének, komorové extrasystoly, kmorové tachykardie, idioventrikulární rytmus patologické (hluboké) Q nad elektricky němou oblastí myokardu >0.04s, h>3mm, >1/4 přísl. R nejčastěji infarkt myokardu patologické R zvětšeno u hypertrofie komor zmenšeno u obezity, výpotku (perikardiální, pleurální, celkový), emfyzému aj.

25 Blokády Tawarových ramének

26 Extrasystoly Síňová Junkční Komorová nemají vliv na hemodynamiku
neúplná kompenzační pauza podkladem mikroreentry Komorová vznik distálně od Hissova svazku monotopní vs. polytopní úplná kompenzační pauza podkladem mikroreentry nebo “spuštěná aktivita” často předchází komorovou tachykardii

27 Patologické Q

28 Hypertrofie komor – voltážová kritéria
rozhodující metodou je echokardiografie, EKG kritéria jsou pomocná hypertrofie (koncentrická, excentrická) tLK >12mm tPK >5mm EKG kritéria zvýšení amplitudy R el. osa srdeční ve směru hypertrofické komory rozšíření QRS (delší depolarizace hpt. komory) event. změny ST-T (při přetížení) hypertrofie LK Sokolovův index SV1,2 + RV5,6 ≥ 35mm index McPhie SVmax + RVmax ≥ 40mm hypertrofie PK pouze při značně pokročilé hypertrofii napěťová kritéria + vertikalizace el. osy + ev. známky přetížení

29 ST úsek ST + T vlna = repolarizace komor normálně izoelektrický
Změny ST úseku jsou nespecifické!!! elevace ST poškození epikardu deprese ST poškození subendokardu přetížení komory tachykardie

30 Jak je realizován EKG záznam technicky?
Vstupy předzesilovačů EKG přístroje jsou střídavé. To znamená, že reagují na rychlé změny napětí. Stejnosměrné napětí jimi není zesilováno. Má význam při interpretaci změn EKG křivky vyvolanými klidovými vektory.

31 Klidový vektor

32 Vlna T, interval QT (0.32 - 0.42s) repolarizace komor
kromě svodu aVR zpravidla pozitivní patologické T koronární ploché hrotnaté patologické QT prodloužené hyperkalcemie, hypokalemie, ischemie, LQTS zkrácené hypokalcemie, hyperkalemie

33 EKG změny Hyperkalémie hrotnaté T vlny rozšíření QRS prodloužení P-R
oploštění a zánik P vln komorová fibrilace, asystolie

34 EKG u infarktu myokardu

35 Vývoj EKG změn během Q-IM
A. výchozí fyziologický stav B. superakutní stadium vysoké pozitivní vlny T (minuty) C. akutní stadium elevace ST = Pardeeho vlny (desítky min až hodiny) D. subakutní stadium normalizace ST úseku E. vývoj patol. Q kmitu, event. změny ST-T F. chronické stadium perzistence Q

36 Praktikum

37