Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson. 3. lékařská fakulta UK

Prezentace na téma: "Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson. 3. lékařská fakulta UK"— Transkript prezentace:

1 Úvodní myšlenky http://www.youtube.com/watch?v=yiZt79UKUFQ
Nikdy nevěřte svým učitelům. James D. Watson. 3. lékařská fakulta UK Praha Marek Vácha Úvodní myšlenky

2 Gygův prsten Platón nás ve spise Republika zve k následujícímu myšlenkovému experimentu. Pastýř Gýgés nachází prsten a přichází na to, že když s ním náhodně otočí, stává se neviditelným. Majitel prstenu tedy může beztrestně páchat zločiny, neboť má jistotu, že nikdy nebude odhalen. Pokud bychom vlastnili Gýgův prsten my, nebyli bychom v pokušení učinit cokoli, co bychom si přáli? Co bychom dělali, kdybychom měli absolutní jistotu, že naše činy nikdy nebudou odhaleny?

3 Existují dva způsoby, jak udržovat pořádek:
použitím vnější síly použitím sebeovládání pokud ve společnosti mezi pořádkem a anarchií stojí pouze policie a armáda, pak samotná svoboda je v ohrožení Tottenham, srpen 2011

4 přírodní vědy a etika Jsouť věci na nebi a na zemi, Horacio,
O kterýchž moudrost naše nemá zdání. Hamlet, Jednání1, Výstup V. přírodní vědy a etika

5 Přírodní vědy v rámci našeho předmětu se obvykle pohybujeme v rámci přírodních věd, kde se zabýváme jasně stanovenými fakty: hladina glukosy v krvi je nastavena na 90mg/100ml insulin snižuje hladinu glukosy v krvi, glukagon zvyšuje fysiologický roztok je 9 g NaCl v 1 l vody mezi kosti ruky patří humerus, radius, ulna oxytocin a ADH jsou tvořeny v neurohypofýze 131 buněk C. elegans podléhá při normálním vývoji apoptóze BMI je podíl hmotnosti lomeno druhá mocnina tělesné výšky eukaryotické ribosomy mají podjednotky 60S a 40S

6 Etika Máme pacientovi sdělovat pravdu o jeho diagnóze, kterou považujeme za terminální? Kdy, pokud vůbec, je přijatelné přijmout od pacienta dárek? měla by se legalizovat eutanázie? Je přijatelné lhát pacientovi, když je to pro jeho vlastní dobro? byla výstava „Bodies“ eticky neutrální, eticky dobrá nebo eticky zavrženíhodná? Co mám dělat, pokud můj kolega v práci je evidentně pod vlivem alkoholu nebo návykových látek? A co když je má práce legislativně přijatelná, ale jeví se mi jako velmi neetická? co všechno by pacient měl vědět, aby mohl podepsat opravdu informovaný „informovaný souhlas“

7 Etika …a co výstava "Bodies"? Byla tato výstava eticky neutrální?
"lidi vystavují jako brouky!" (návštěvník výstavy) …a co výstava "Bodies"? Byla tato výstava eticky neutrální? …nebo dobrá? …nebo špatná?

8 "Přátelská embrya"

9 ...na všechny tyto otázky intuitivně máme nějaký názor...
ale obstojí tento názor při bližším zkoumání a jsem s to jej rozumně vyargumentovat?

10 Jsou ale i složitější otázky…
je věda principiálně schopna vysvětlit vše? i to, že se někdy chováme naprosto nemorálně? i to, odkud víme, že nějaké chování je nemorální? je deprese záležitostí fyzikální a vysvětlitelná pouze fyzikálně? je člověk nic než shluk buněk? a pokud ne, tak co to je to něco navíc?

11 Jsou ale i složitější otázky...
Existuje nějaký způsob získávání nových znalostí, který by měl být zakázán? a existují nějaké vědomosti, které by bylo lépe nevědět? Existuje nějaký typ výzkumu, který by neměl být financován ze státních peněz? Existují nějaké znalosti o genetickém vybavení člověka, které by bylo lepší nevědět? Existuje nějaký typ výzkumu, který je určitým způsobem eticky povinný?

12 je cílem medicíny člověk, který nebude nikdy cítit bolesti, nikdy nezažije utrpení a bude žít věčně?

13 měla by být technologie SCNT (touto technologií vznikla Dolly) dovolena k použití na klonování lidí v případě, že neplodný pár nemůže mít dítě přirozenou cestou? měli by všichni obyvatelé ČR a všichni cizinci, kteří k nám přijedou povinně odevzdat vzorky DNA, aby se usnadnila práce policie při případném kriminálním chování? (Mepham, B., (2008) Bioethics. An Introduction for the Biosciences. 2nd ed- Oxford University Press, Oxford. p. 3)

14 Jsou ale i složitější otázky...
je možno říct, že velký užitek v budoucnosti ospravedlní současné praktiky? případné riziko zneužití v budoucnosti zabrání užití v současnosti?

15 Věda a filosofie Věda: princip ověřitelnosti
vědecký poznatek: objevení něčeho, co zde bylo již odedávna předmětem jsou objektivní fakta, o jejichž existenci se lze empiricky přesvědčit vědecký poznatek nezávisí na konkrétní době, okolnostech objevu, osobnosti badatele etc. „je vědecky dokázáno“ = nutná a bezpodmínečná pravdivost dokázaného tvrzení

16 Věda a filosofie Filosofie cosi relativního, zpochybnitelného
„každý má svou vlastní filosofii“ je jen jedna věda, ale mnoho filosofií filosofie je spjata s osobou filosofa a historickými okolnostmi vzniku …je tomu ale opravdu tak?

17 Počátek filosofie většinou žijeme ve světě jako v dobře zařízeném domě
chodíme do práce a z práce, zakládáme rodiny a vychováváme děti a prožíváme své drobné radosti a drobné starosti zarámované nakupováním a seriály a někdy nemáme ani čtyři kolíky, abychom si postavili stan (Martin Buber) autohavárie, války, zhoubný nádor …zde začíná filosofie

18 Počátek filosofie filosofie vzniká z úžasu
vzniká ze zoufalství (Kierkegaard) základní otázka filosofie zní: "Proč bych neměl spáchat sebevraždu?" (Albert Camus)

19 Filosofie Ontologie = teorie týkající se toho, co jest
Epistemologie = teorie týkající se toho, jak chápeme a organizujeme data Etika = teorie týkající se toho, jak žít zdařilý život

20 přírodní vědy a jejich metodologie

21 O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí, že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot. (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)

22 Science = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford: Helicon, 1993, pp ) = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego, CA: Academic Press, 1992, p.1926)

23 Science "Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učinit měřitelným to, co doposud měřitelné není." (Galileo Galilei) "Podmínkou úspěchu vědeckého postupu bylo, že nekladl otázky,které si kladla filosofie. Tím se tedy říká, že věda za svůj úspěch vděčí mimo jiné i tomu, že upustila od kladení určitých otázek" (von Weizsäcker) Anzenbacher, A., (2004) Úvod do filosofie. Portál, Praha. str. 23)

24 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií
přírodní vědy zkoumají co je etika zkoumá co by mělo být Hume: „is“ neznamená „ought“ je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních. z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být z faktů nelze odvozovat hodnoty z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání

25 Přírodní vědy se zabývají pouze tím, co jest a nikoli tím, co by mělo být. Ovšem mimo doménu vědy je posuzování hodnot všech druhů nezbytné... (Albert Einstein)

26 "Jest" a "mělo by být" neexistuje žádná cesta, kterou bychom se dostali od "jest" směrem k "mělo by být", od faktů k hodnotám, z deskripce k preskripci, od přírodních věd k etice Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

27 z toho, jaký svět je, nelze v žádném případě vyvozovat jaký by měl být
z toho, jaký svět je, nelze v žádném případě vyvozovat jaký by měl být. K tomuto potřebujeme zcela jiný typ vědomostí.

28 Naturalistický omyl jedna z jeho forem
protože většina lidí se domnívá že je to správné (nebo protože většina lidí to dělá) pak by se daná věc měla stát normativní, akceptovatelnou. Naturalistický chybný závěr "naturalistic fallacy": pokus odvodit "mělo by" z "je" morálka by pak byla tvořena průzkumy veřejného mínění a velcí reformátoři, jako M.L. King etc. by se nutně mýlili (...neboť vystoupili proti všeobecně zastávaným představám)

29 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií
David Hume: jediným motivem činu je touha, uspokojení přání jednajícího rozum bude vždy otrokem vášní rozhodující jsou emoce Kant: není to pravda, existuje objektivní morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné rozhodující je rozum ...snad lze říci, že oba tyto názory zahynuly v Auschwitz...

30 Vztah mezi přírodními vědami a filosofií
Kant: existují dva světy říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své životy

31 Postavení empirických věd
Reálné vědy jsou: empirické tematicky redukované metodicky abstraktní metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) ontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

32 Postavení empirických věd
metodologický redukcionismus zkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky epistemologický redukcionismus redukce etiky na genetiku, biologii na fyziku, jednu vědu na druhou ontologický redukcionismus veškerou realitu lze převést na fyziku myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

33 Postavení přírodních věd

34

35 „Vědci si jsou velmi dobře vědomi, kolik toho ještě neví, ale zde mluvíme a odlišném typu problému – nejen o limitech toho, čemu ještě nerozumíme, ale jde o to, abychom rozpoznali, co danými metodami v principu může nebo nemůže být vůbec poznáno.“ Nagel, T., (2012) Mind and Cosmos. Why the Materialist Neo-Darwinian Conception of Nature Is Almost Certainly False. Oxford University Press, Oxford. p. 3

36 Science  Materialismus přírodních věd vykolíkuje limity těchto věd, nikoli jejich univerzalitu. Metody a rozsah přírodních věd zůstávají uvnitř hmoty. Nemohou tak zaujímat stanoviska k ničemu mimo tento rozsah. (Francisco Ayala)

37 Věda je pouze polovinou příběhu
Věda je pouze polovinou příběhu. Věda může analyzovat chemické složení barev na mistrovském plátně, ale není schopna již říct, proč ono plátno považujeme za mistrovské. (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29) Rembrandt van Rijn ( )

38 Věda je pouze polovinou příběhu
Věda nám může říct, jakým způsobem naše instinkty byly tvořeny, ale není schopna říct, proč se některé snažit rozvíjet a proč jiné potlačovat. (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

39 ETIKA

40 Etika Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr.), který v lidské činnosti rozlišuje činnost teoretickou (poznání) tvořivou (zhotovování) tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo vzniká předmět oddělitelný od naší činnosti praktickou (jednání) v praktické činnosti je cílem samo jednání: např. pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě "neděláme" nic jiného než činnost samu

41 Etika Sócratés: Aristotelés dobré jednání je otázkou správného poznání
lidé chybují proto, že se mýlí omyly se dají odstraňovat a dobrý život naučit Aristotelés poznání a jednání jsou dvě odlišné věci pravdivý/nepravdivý patří do poznání, správný/nesprávný nebo lepší/horší patří do etiky Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 11

42 Etika ETIKA: Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení. MORÁLKA: Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy. MRAV – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

43 Svědomí a étos svědomí étos

44 Etika a morálka Etika je primárně otázkou poznání
Morálka je primárně otázkou konání morálka se zabývá tím, co si lidé myslí, že je správné a co konají etika je kritickou reflexí morálky. Etika se snaží morálku podrobit racionální analýze.

45 Etika antika a středověk: pozdější vývoj je silně redukcionistický
jedná se o formaci životního postoje člověka, celého jeho charakteru pozdější vývoj je silně redukcionistický teorie norem lidského jednání dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl jednat

46 Etika a morálka Etika se primárně zabývá otázkou poznání
Morality se primárně zabývá otázkou konání morálka se skládá z norem, příkazů k jednání, např: neopíjej se, nekuř atd. tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

47 Kant: Pokus o definici „Veškeré rozumové poznání je buď materiální, a posuzuje se jím nějaký objekt; nebo formální, a zabývá se pouze samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost objektů. Formální filosofie se nazývá logikou. Oproti tomu materiální filosofie, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny, je zase dvojí. Ty zákony jsou buď zákony přírody, nebo svobody. Věda o zákonech přírody se nazývá fyzika, věda o zákonech svobody etika.“ (Kant, I., (1976) Základy metafyziky mravů. Praha, Nakladatelství Svoboda)

48 Sdílená morálka (Common Morality)
je produktem lidské zkušenosti a historie. je universálně sdílena nachází se ve všech kulturách nevztahuje se k dané kultuře či k jednotlivcům, neboť je přesahuje kulturu i jednotlivce (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 4)

49 Sdílená morálka smysl vzájemnosti, spravedlnosti a ušlechtilosti (snad v recipročním dávání) hluboká úcta k životu (snaha uklidnit konflikty, trestání násilí, vztahu k přírodě) partikulární pravidla pro sexuální život (např. zákaz incestu) velký respekt k rodičům (a zároveň starost o děti)

50 It is but sorrow to be wise when wisdom profits not.
Tiresias in Sophocles´ Oedipus 2013 Marek Vácha Svoboda

51 Problém svobody „A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíly dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo Bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“ (Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 60)

52 Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. (Exodus 23,2) 

53 Objev vlastní svobody Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti dějiny 20. století jsou dějinami delegace svobody na někoho jiného Hitler: „přebírám veškerou odpovědnost“ sekty extremistické politické strany

54 Svoboda svoboda reklamy svoboda supermarketu svoboda hry
volba politické strany svoboda hry společnost je jako zápas ve fotbale. Podporuji svůj tým a snažím se vyhrát. Ovšem chápu, že pravidla jsou důležitější než tým, který podporuji,neboť bez pravidel není hra, a bez hry není ani tým.

55 Svoboda není buď/anebo. Je to proces.
Svoboda není danost v lidské situaci. Podobně, jako ostatní výdobytky lidského ducha - umění, hudba, poezie - potřebuje cvičení, disciplínu, učednictví, určitou pozornou rutinu a pečlivou pozornost k detailu. Z tohoto důvodu je většina teorií týkající se lidského jednání jednoduše nesprávná, neboť tyto teoprie konstatují, že svobodní buďto jsme, nebo nejsme. buď máme na výběr nebo je naše chování příčinně determinováno Svoboda není buď/anebo. Je to proces. (Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem. p.70)

56 Jistá míra rozvahy a sebeovládání je tedy nutnou podmínkou, abychom mohli ostatním bez obav dopřát aspoň takovou volnost či svobodu, jakou bychom si přáli sami pro sebe. Problémy s nevypočitatelným jednáním těch druhých vysvětlují, proč měla západní tradice takovou hrůzu z "vášní" a proč tolik trvala na jejich ovládání právě tam, kde chtěla rozšířit a obhájit individuální svobody Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 138

57 Svět příčin a následků newtonovský svět jako akvárium naplněné věcmi
v trojrozměrném akváriu jsou osy x, y, z, čtvrtým rozměrem je čas tyto věci má za úkol proměřit věda svět jako vnitřek obrovského orloje svět příčin a následků, svět padajících dominových kostek

58 Příklad z Campbellovy „Biology“: Svět příčin a následků: Necyklický elektronový tok

59 Necyklický elektronový tok

60 Svoboda ovšem svoboda tento svět nějak výrazně narušuje: je možno jednat i jinak! empiristé: není tomu tak, svoboda de facto neexistuje podobně genetický determinismus

61 Etika fatalismus – jednáme dobře nebo zle na základě osudu (který je zapsán ve hvězdách – astrologie) behaviorismus – vše je dáno výchovou, jednání člověka je output po inputu… genetický determinismus – vše je dáno geny, jednání člověka je output po inputu… … etika má smysl jen tehdy, pokud uznáme člověka jako svobodnou bytost

62 Behaviorismus l´éducation peut tout
Filosof Claud-Adrien Helvétius ( ) vydává v roce 1758 knihu De l´Esprit, ve které píše: „Všichni lidé se rodí se stejnou mentální kapacitou; nejrůznější rozdíly, které vnímáme mezi lidmi tak ostře, nejsou ničím než výsledkem odlišného sociálního prostředí a příležitostí.“ (Reich 1995). O 15 let později vydává Helvétius knihu De l´Homme, jejíž základní myšlenka je totožná - „l´éducation peut tout“ (vzdělání může vše).

63 Etika behaviorismus: „. . .dejte mi tucet zdravých dětí a možnost je vychovávat a zaručuji vám, že každého z nich, kterého náhodně vyberu, budu schopen vychovat do jakékoli profese chcete – doktora, právníka, umělce, obchodníka – a nebo, ano, žebráka či zloděje; to vše bez ohledu na jejich talenty, schopnosti, dovednosti či rasovy´ původ jejich předků.“ (Watson 1925)

64

65 Útěky od svobody: Genetický determinismus
vše je již dopředu určeno geny a člověk nemůže jednat jinak

66 Společenství obětí

67 po ulicích chodí bezdomovci s geny pro bezdomovectví, jsou zde alkoholici s geny pro alkoholismus, násilníci s geny pro násilnictví, akademici s geny pro inteligenci a homosexuálové s geny pro homosexualitu a depresívní ženy s geny pro depresi... (volně podle Rose, S., (2005) Lifelines. Life Beyond the Gene. Vintage, London, p. 277)

68 Jiný typ determinismu To už je vrch lidské pitomosti, že když nám přijde nanic ze samé dobroty – zpravidla že jsme o své újmě přebrali – že pak vinu na svých pohromách dáváme slunci, měsíci a hvězdám. Jako bychom byli padouchy z nezbytí, blázny z nebeského ponuknutí, lumpy, zloději, a zrádci pro nějakou siderickou konstelaci, ochlasty, lháři a cizoložníky ze samé poslušnosti vlivu planet. Zkrátka všechno, co jsme nejhoršího, jsme z božího přistrčení. Skvělá výmluva, jen co je pravda, pro pana kurevníka člověka, takhle připsat svou kozlí náturu na vrub nějaké hvězdy. (William Shakespeare: Král Lear, SNKHLU, Praha 1958, přeložil E.A. Saudek)

69 Jiný typ determinismu „Všeobecně převládající koncepce závislosti dnes hlásá, že jde v podstatě o nemoc charakterizovanou neodolatelným nutkáním (které se šíří neurochemicky a možná je svou podstatou dědičné) konzumovat drogu či nějakou jinou látku, nebo opakovaně jednat sebedestruktivním či protispolečenským způsobem. Takový závislý člověk si prostě nemůže pomoci, a jelikož jeho chování je projevem nemoci, vykazuje stejnou morální povahu asi jako počasí.“ Dalrymple, T., (2005) Život na dně. Světový názor, který vytváří spodinu společnosti. Academia, Praha, str. 24)

70 Napříč historií lidské bytosti vynalezly téměř nekonečné množství způsobů, jak popřít fakt své svobody. Na vině nikdy nejsem já, nýbrž vůle bohů vliv hvězd zlí duchové štěstí, osud, smůla způsob, jakým jsem byl vychován vliv přátel

71 ekonomické okolnosti vliv genů Popření svobody se táhne lidskými dějinami až k Adamovi a Evě. Když jsou konfrontováni se svým hříchem, Adam obviňuje Evu a Eva hada. Naše výmluvy se během času stávají stále více sofistikovanějšími, avšak zůstávají výmluvami. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.124

72 nejvyšší ironií současné sekulární etiky je fakt, že lidské bytosti jsou považovány za majitele práv, neboť mají autonomii a svobodu volby zatímco ve stejném okamžiku evoluční psychologie a neurovědy podminovávají samotnou ideu svobodné volby jako takové. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.126

73 …pokud je zákon nějak vepsán do srdcí lidí, nemusí být vymáhán policií
…pokud je zákon nějak vepsán do srdcí lidí, nemusí být vymáhán policií. Opravdová svoboda je schopnost kontrolovat sám sebe, aniž bych musel být kontrolován jinými. Pokud dobrovolně neakceptuji určitá etická omezení, svoboda se stane licencí ke všemu a společnost jako taková bitevním polem válčících instinktů a tužeb. Sacks, J., (2010) Exodus: The Book of Redemption. Covenant and Conversation. Oupress, Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, London, Jerusalem. p. 81

74 postup při řešení bioetického problému

75 Postup při řešení bioetického problému
Popis problému na molekulární nebo biologické rovině (co jsou přesně genové terapie, co je přesně eutanázie a jak se provádí, co je to preimplantační diagnostika a kdy a jak se provádí) v lékařské etice je třeba mít hluboké znalosti lékařství, (ale i molekulární biologie, embryologie, sociobiologie, evoluční biologie etc. ) na mnohé etické otázky se již od dob Aristotela hledaly odpovědi a byly opakovaně a do detailu promýšleny – krádež, vražda nevinného, pojem spravedlivé války s jinými otázkami jsme nikdy dříve nebyli konfrontováni a nemůžeme se opřít o „moudrost předků“ – reprodukční klonování, terapeutické klonování, status embrya, neterapeutická genetická vylepšení etc.

76 Postup při řešení bioetického problému
jak zachází lékaři s důvěrnými daty? jaká je komunikace mezi lékaři a sestrami? jakým způsobem je sdělována diagnóza?

77 Postup při řešení bioetického problému
je rysem moderní doby, že některé etické problémy (týkající se např. genových terapií) vyžadují po eticích tak hluboký ponor do problematiky, že se člověku s klasickým filosofickým vzděláním stává problém vzdálený o tom, „co se bude dělat“ pak rozhodují molekulární biologové, jejichž rozhodování mohou ovlivňovat různé střety zájmů Bioetika deskriptivní – popis problematiky podle různých postojů a přístupů (co si myslí různí filosofové, filosofické školy, náboženské systémy) Bioetika normativní – identifikuje základní hodnoty a snaží se nalézt opodstatnění pro pravidla, která je nutno respektovat

78 Deskriptivní etika jaké morální principy si přináší pacient ze své země, náboženské komunity? jaké různé argumenty bychom mohli říct pro, a jaké proti?

79 Deskriptivní etika musí nutně vyústit v normativní, jinak
„se jedná jen o jakýsi popis problémů, preferencí, pocitů a postojů, bez jakéhokoliv hledání rozdílů mezi správným (a tedy dobrým) a nesprávným (a tedy zlým). Mnozí vůbec neuvažují o tom, že by mohla existovat pro všechny společná „mravní pravda“, která by byla pro dobro celého lidstva vrcholně žádoucí. Jde často o mravnost, která toleruje vše a která popírá i právo na život někoho, koho degraduje na nic.“ (Munzarová, M., (2005) Zdravotnická etika od A do Z. Praha, Grada Publishing)

80 zatímco deskriptivní etika se snaží popsat a vysvětlit morální úhly pohledu, které jsou v současnosti akceptovány normativní etika se snaží ustanovit morální úhly pohledu, které by akceptovány býti měly

81 Postup při řešení bioetického problému
Popis problému, jeho pochopení z pozice lékařství Bioetika deskriptivní Bioetika normativní

82 2013 law and order

83 Právo a etika po norimberských zákonech bylo legální perzekvovat Židy
přesto byli po válce tito lidé souzeni, přesto že jednali v mantinelech zákonů ...etika je zřejmě něco víc mohu jednat velmi neeticky a přesto legálně mohu jednat velmi eticky a přesto ilegálně

84 Právo a etika Dwight Macdonald, který se ještě zcela nevzpamatoval z otřesné skutečnosti holocaustu, v roce 1945 varoval, že bychom se více než člověka, který porušuje zákon, měli bát toho, kdo ho dodržuje. Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 213

85 Právo a etika Kdyby nebylo nějak oprávněné vidět v ukázněném chování naprosto se přizpůsobujícím mravním normám platným v dané době a na daném místě chování zločinné, nebyli by žádní váleční zločinci a neměli bychom právo soudit, odsoudit a popravit Eichmanna. Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 244

86 Právo a etika "Člověk, který s vnitřním přesvědčením odsuzuje loupeže, zabíjení a znásilňování, může sám takové věci poměrně snadno dělat, přikáže-li je autorita. Chování, nemyslitelné u člověka, který jedná samostatně, se může bez váhání dopustit ten, kdo plní příkazy." (Stanley Milgram) Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 216

87 Práva práva by měla "oplotit soukromý prostor", který by měl být tímto mimo dosah státu či politiků. tato představa připomíná původní význam slova "právo", tak jak je známe z Všeobecné deklarace lidských práv (1948). Zde práva zahrnují: právo na život, svobodu a osobní bezpečnost rovné zacházení se všemi a právní ochranu každého svobodu myšlení, svědomí a náboženskou svobodu, svobodu názorů a svobodu slova, svobodu shromažďování etc.

88 Práva práva by měla chránit bezpečnost a důstojnost každého občana proti vládě tyranů, králů, církve etc. obecně proti všem moralizátorům, kteří by chtěli zachránit člověka i za cenu jeho života či svobody k těmto klasickým, negativním právům proti interferování do prostoru naší osobní svobody se moderní myšlení snaží přidat tzv. pozitivní práva, které se snaží dát občanu nárok na některé možnosti nebo statky, které by někdo - nejčastěji vláda - měl poskytnout. sem by patřilo právo na zdravotní péči

89 …opravdu ?

90 Právo a odpovědnost práva jsou pasivní, odpovědnosti aktivní
práva jsou požadavky, které klademe na druhé odpovědnost je požadavek, který klademe na sebe společnost založená na odpovědnosti existuje v aktivním módu. Zdůrazňuje totiž dávání nad přijímáním; činění, nikoli stěžování

91 Koncept práv podle Jana Sokola
Právo = moje povinnost vůči druhým právo na život = imperativ nezabiješ! právo na majetek = imperativ „nekrást!“ pokud bychom takto chápali koncept práv, jevy jako „práva zvířat“ nebo „práva přírody by se nám zhroutily – zůstala by jen odpovědnost člověka za přírodu ostatně, až budeme umírat, vůči komu nárokovat své „právo na život“? představa, že základní práva máme „od přírody“ či „od narození“ je poněkud mlhavá

92 smysl seminářů z lékařské etiky

93 Smysl seminářů z lékařské etiky
seznámení se s biologickou podstatou řešených problémů seznámení se s názory různých názorových škol a proudů na daný problém shrnutí argumentů „pro a proti“ snaha o normativní etiku zajištěnou argumenty… …za vědomí, že jiní inteligentní lidé na věc pohlížejí odlišně

94 Smysl seminářů z lékařské etiky
semináře mají smysl pouze v případě, kdy se na úvod shodneme, že existuje správné jednání a špatné jednání, (že tedy existuje pravda a lež), a že nejsou pouze jednotlivé názory se stejnou hodnotou (=nonkognitivismus, etický relativismus)… Je rozdíl, zda relativizuji svůj absolutní nárok na držení pravdy, nebo pravdu samotnou … a že tedy k správnějšímu jednání lze dojít = na cestu má smysl se vydat pouze tehdy, pokud se shodneme, že existuje cíl

95 Smysl seminářů z lékařské etiky
etika je součást filosofie, je to disciplína, která je nejméně od dob Aristotela nepřetržitě reflektována a promýšlena nelze dost dobře říci, že „etika je slušnost“ či že „každý intuitivně víme, co je etické jednání“

96 Smysl seminářů z lékařské etiky pozice vyučujícího
na rozdíl od biologické medicíny, vyučující není nutně „ten, který ví, který učí „ty, kteří neví“ a který bude znalosti kontrolovat v kolokviu vyučující není „opinion-maker“… …spíš klade otázky, snad má být spíše katalyzátor nesnaží se přesvědčit posluchače o svých názorech na rozdíl od vyučujících přírodovědných předmětů není v „God-like position“ jeho úkolem je na úvod shrnout, co se o problému ví a pak se pokusit moderovat diskusi

97 Smysl seminářů z lékařské etiky pozice studenta
semináře mají smysl pouze v případě, kdy student vstoupí do diskuse s vědomím, že možná v průběhu semináře modifikuje své názory a to i v případě, že je již považuje za dříve promyšlené a nezpochybnitelné v našich životních projektech jsme již přijali určité morální postoje, které měníme jen neradi a s námahou občas jsme o něčem intuitivně „přesvědčeni“ a zpětně se snažíme náš postoj obestavět argumenty

98 Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie
na rozdíl od přírodních věd je zde „skandál filosofie“ ve vědě jsme dnes rozhodně dál než Aristotelés a budujeme pyramidu poznání VIZ ale Thomas Kuhn jsme ale dnes dál ve filosofii než Aristotelés? například literatura nikam nesměřuje filosofie je možná někde mezi literaturou a science

99 Proč filosofie na LF přírodní vědy x filosofie
redukcionismus pojmy jsou pro přírodovědce často těžko definovatelné přírodní vědy jsou empirické tematicky redukované metodologicky abstraktní

100 What is the difference between a postmodernist and a member of the Mafia? The Mafia makes you an offer you can´t refuse. A posmodernist makes you an offer you can´t understand. S díky za pozornost Marek Vácha