a její využití v medicíně

Prezentace na téma: "a její využití v medicíně"— Transkript prezentace:

1 a její využití v medicíně
Demografie a její využití v medicíně Demografie

2 Demografie Demografie – je společenská věda o obyvatelstvu (dříve též populacionistika, populační věda). Hlavním předmětem zkoumání demografie jsou hromadné biosociální jevy a procesy v populaci – tzv. populační (demografické) jevy a procesy  tyto jevy a procesy souvisejí se stavem a reprodukcí (měnou) obyvatelstva. Demografie

3 Historie demografie (dmgf)
V pol. 17. stol. – dílo Johna Graunta o úmrtnosti londýnského obyvatelstva Objevení zákonitosti hromadných jevů umožnilo vznik tzv. politické aritmetiky (dílo W. Pettyho) Pojem dmgf - v roce 1841 (Ch. Bernoulli) V ČSR je za prvního významného dmgf považován A. Boháč, J. Korčák, V. Sekera, F. Fajfr Spojení se statistikou rozvoj dmgf metod, ale bránilo vzniku dmgf jako samostatné vědní disciplíny Demografie

4 Charakteristika dmgf Typická hraniční disciplína
Členění dmgf podle jejích úkolů - Popis stavu obyvatelstva dmgf statika Analýza pohybu obyvatelstva dmgf dynamika Odhady budoucího vývoje obyvatelstva  dmgf prognostika (populační projekce) Aplikace do praxe – populační politika a její vliv na ekonomiku, sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství, průmysl Demografie

5 Dmgf statika Sleduje  počet, strukturu a rozmístění obyvatelstva
Obyvatelstvo je soubor lidských jedinců žijících na určitém území, ale: Jsou to i cizinci nebo jen občané určitého státu? Znamená žijící bydlení na určitém území nebo tam je osoba jen „přítomna“? V každém okamžiku se lidé rodí, umírají, stěhují se, mění rodinný stav, věk, sociální příslušnost, povolání, mění se i správní hranice území.. Před dmgf studiem je nutno přesně obyvatelstvo vymezit ve vztahu k území, času i k rozhodujícím znakům. Demografie

6 Dmgf statika – počet obyvatelstva
Stav obyvatelstva může být zjišťován přímo nebo bilancováním Zjištěný počet je vždy veličinou okamžikovou (např. počet lékařů na 1000 ob.) Stav charakterizující celé určité období  ukazatel středního stavu obyvatelstva (v roce t)  St (např. HDP/na hlavu) St je průměrná (střední) velikost příslušné populace v určitém kalendářním roce t  výpočet: (a) známé průměry z počátečního S0 a konečného S1 nebo (b) vybilancovaný jako stav ke středu období (nejčastěji k 1.7.) Demografie

7 Demografie

8 Dmgf revoluce (tranzice)
Nazývané též dmgf přechodem Je to označení pro převratné revoluční změny v dmgf reprodukci, které mají vliv na počet obyvatelstva Jsou důsledkem společenských změn Probíhají postupně v jednotlivých populacích světa Demografie

9 Předtranzitní období Stálý počet obyvatel - vysoká úmrtnost 3x – 4 x vyšší než nyní; Nepříznivé podmínky; nedostatek zdrojů Omezování porodnosti v rámci možností: pravěk - kojení, starověk - otroci, středověk – koitální omezení, odkládání dětí, infaticida Demografie

10 První dmgf tranzice Nástup zaznamenán již koncem 18. století ve Francii, vzápětí v Anglii a šířila se do celého světa (někde trvá, někde 100 a jinde 60 let) Klesá hrubá míra úmrtnosti (zejména kojenecké) z 25-30 ‰ na méně než 15 ‰ a naděje na dožití se prodlužuje z 30-35 let cca 2x Klesá hrubá míra porodnosti ze ‰ na méně než 20 ‰ a úhrnná plodnost klesá pod 5,0 (dále s trvalým poklesem pod 2,5) Důsledkem těchto změn je proces demografického stárnutí a prudké zvyšování počtu obyvatel Demografie

11 Demografie

12 Důvody první dmgf tranzice:
Proběhla v souvislosti s vývojem tří komponent: technologických (doprava, komunikace, lékařská technologie, zdravotní péče); strukturálních (životní úroveň, sociální zabezpečení, vzdělávání a zaměstnanost žen) kulturních (demokracie, rovnost občanů, větší osobní svoboda, rozvoj individualismu) Ukončení nastává, když míra růstu obyvatelstva se blíží nule, ale působí tzv. populační setrvačnost. Demografie

13 Druhá demografická tranzice
Charakteristickým znakem je pokles úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce, která nezaručuje početní obnovu populace Změny v úrovni úmrtnosti (stálé, pomalé zlepšování úmrtnostních poměrů) mají již malý vliv na početní růst populací  Uvedené změny bývají spojovány s růstem individualizmu a hodnotové orientace mladých lidí: Demografie

14 Snížily se počty porodů dětí ve vyšším pořadí.
Toto tvrzení není tak jednoduché, do procesu lidské reprodukce intervenuje celá řada faktorů, biologických, kulturních, ekonomických aj. Změny jsou i výsledkem moderní společnosti jako celku. Vliv mají tyto jevy: Snížily se počty porodů dětí ve vyšším pořadí. Snížil se počet předmanželských koncepcí a počet sňatků vynucených z důvodů těhotenství nevěsty Prodloužil se interval mezi sňatkem a prvním porodem Začala se zvyšovat rozvodovost. Demografie

15 V kohabitaci žijí zejména již rozvedení a ovdovělí
Zvýšil se průměrný věk v době prvního sňatku, období před sňatkem je prožíváno v nesezdaném soužitím (kohabitaci) V kohabitaci žijí zejména již rozvedení a ovdovělí Zvýšil se podíl dětí narozených dříve, než je sňatek uzavřen Zvyšuje se věk matek v době prvního porodu Možnost sterilizace a potratů snížilo nechtěná těhotenství (snižují se počty porodů žen na konci svého plodivého období) Dobrovolná bezdětnost se stává stále významnějším demografickým rysem Demografie

16 Nové změny (bude Třetí tranzice?)
Kohabitace je stále více považována za alternativu k manželství, zvyšují se počty dětí narozených mimo manželství Plodnost jednotlivých kohort se stabilizuje na úrovni, která je pod reprodukční hranicí Nové změny (bude Třetí tranzice?) Úhrnná plodnost se začíná po nějakém čase poněkud zvyšovat, když začínají plodit ty ženy, které doposud porod odkládaly Zvyšuje se také podíl druhých dětí narozených ženám ve vyšším věku Zvyšuje se počet sňatků, i když ve vyšším věku snoubenců Demografie

17 Demografie

18 Demografie

19 Demografie

20 Demografie

21 Výsledky revolucí - tranzicí
Výrazný posun v hodnotovém systému mladé generace Současně dochází k obrovské názorové pluralitě – rozrůzňování životních hodnot a s nimi spjatých životních stylů. To vše se projevuje i v pluralitě partnerského a rodinného soužití. Rozhodující úlohu ve všech těchto proměnách sehrává výrazný sociální a ekonomický vzestup žen, který je způsoben dostupností antikoncepce. Demografie

22 Demografie

23 Dmgf statika – struktura obyvatelstva
Základem struktury obyvatelstva je rozdělení podle věku a pohlaví (dvou výsostně dmgf znaků) Znázorňuje se pomocí sloupcových diagramů (nejznámější je věková pyramida) nebo spojnicovými grafy (strom života) POHLAVÍ – objektivní údaj; poměr mužů a žen – index pohlaví (IP) základní dimenze struktury: Index maskulinity = počet mužů/počet žen x 100 (index feminity) Primární IP (primary sex ratio) – při početí Sekundární IP (secondary sex ratio) – při narození Demografie

24 Demografie

25 VĚK – časová vzdálenost mezi okamžikem narození a okamžikem pozorování
Věk zaokrouhlený shora – přesný věk o posledních narozeninách nebo věk zaokrouhlený zdola – rok života, který jedinec prožívá Generace biologická – skupina lidí narozená v určitém období  potomci (descendenti, následníci) nebo předci (ascendenti, předchůdci) počet stupňů v generační linii udává pořadí generace Generace sociální – vymezení událostmi  ztracená generace, generace počítačová, válečná generace aj. Kohorta – skupina osob, jímž je společné nějaké časové určení (nikoliv jen věk)  kohorty sňatků uzavřených v určitém roce, kohorty pacientů, kteří se podrobili závažné operaci v určitém roce aj. Demografie

26 Demografie

27 Demografie

28 generace rodičů (15 – 49 let) generace prarodičů (50+ dokončených let)
Biologické generace jsou vymezeny kritickými věky rodivého kontingentu 15 a 50 let  generace dětí (0 – 14 let); generace rodičů (15 – 49 let) generace prarodičů (50+ dokončených let) strom života progresivní, regresivní, stacionární Ekonomické generace předprodukční věk (0 – 14 let) produkční věk (15 – odchod do důchodu) postprodukční věk (60/62 – dokončených let) Index stáří (Sauvyho index III/I) Index celkové závislosti (I + III/ II) Index závislosti mladých (I/II) a starých (III/II) Demografie

29 Demografie

30 Další typy struktury obyvatelstva
Struktura podle vzdělání Struktura podle národnosti Struktura podle občanství Struktura podle ekonomické aktivity Struktura podle náboženského vyznání Struktura podle rodinného stavu Struktura podle sociálního postavení Struktura podle povolání Demografie

31 Demografie

32 Demografie

33 Prameny dmgf údajů Základem je cenzus - sčítání lidu (populační census, soupis obyvatelstva) zjišťuje údaje o stavu obyvatelstva k určitému okamžiku. Jedná se o vyčerpávající, tedy úplné šetření na celém území státu. Zahrnuje buď obyv. přítomné nebo bydlící nebo oboje Je to státem garantovaná povinná akcesčítaným osobám zákon ukládá za povinnost odpovídat na kladené otázky Demografie

34 Struktura obyvatelstva podle cenzů
Demografie

35 Historie cenzů Sčítání patří k nejstarším statistickým akcím vůbec.
Na našem území se soupisy obyvatel nebo některých vybraných skupin obyvatelstva, uskutečnily již ve středověku. V historii byly prováděny především k vojenským a daňovým účelům (zahrnovaly pouze část populace). Rokem 1869 začíná období tzv. "moderních sčítání" dodržováním zásad z mezinárodních statistických kongresů. Na sčítání v Rakousku-Uhersku navazují sčítání v době první republiky a další sčítání prováděná do dnešní doby. Demografie

36 Dmgf prognózy Demografie

37 Demografie

38 Demografie

39 Demografie