Odpařování a sušení Střední odborná škola Otrokovice

Prezentace na téma: "Odpařování a sušení Střední odborná škola Otrokovice"— Transkript prezentace:

1 Odpařování a sušení Střední odborná škola Otrokovice
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika DUM Název školy a adresa
Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ /3 Autor Ing. Emil Vašíček Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-CHTe/1-PV-3/12 Název DUM Odpařování a sušení Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 28-52-H/01 Obor vzdělávání Gumař-plastikář Vyučovací předmět Chemická technika Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 – 16 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce s doplňujícím výkladem vyučujícího; náplň: vypařování a odparky, sušení a sušárny, Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Odpařování, sušení, odparka, sušárna komorová, pásová, rotační bubnová, komorová, fluidní, rozprašovací Datum

3 Odpařování a sušení Náplň výuky (obsah hodiny) Vypařování Odparky
s přirozenou cirkulací s nucenou cirkulací s kapalinovým filtrem Sušení a sušárny komorová pásová rotační bubnová fluidní rozprašovací

4 Vypařování Vypařování je proces skupenské přeměny (z kapalné na plynnou) části kapaliny na povrchu (v celém objemu je to var) [1] Sušení je fyzikálně-chemický proces, kdy z příslušného materiálu odstraňujeme vodu. K vypařování dochází za jakékoli teploty kapaliny. Rychlost vypařování závisí na [2]: velikosti povrchu – čím větší povrch, tím rychlejší vypařování teplotě – čím vyšší teplota, tím rychlejší vypařování na přitažlivých silách mezi částicemi kapaliny na pohybu plynu nad kapalinou na tlaku par plynu nad kapalinou Obr. 1: fén

5 Odpařování Účelem odpařování je snížit obsah vody, tedy zvýšit koncentraci roztoku. Zařízení, na kterých se provádí odpařování, se nazývají odparky [3]. Podle konstrukce jsou odparky s přirozenou cirkulací s nucenou cirkulací s kapalinovým filmem Obr. 2: zvýšení koncentrace odpařením

6 Odparka s přirozenou cirkulací
Příkladem odparky s přirozenou cirkulací je odparka s cirkulační trubkou. Skládá se ze tří částí vařák – ohřívání roztoku odlučovač páry – vypařování vody odlučovač kapek – odvod páry V tenkých trubkách vařáku se řídký roztok zahřívá a vznikající bublinky ho unášejí vzhůru, což nasává roztok zbavený bublinek širokou středovou trubkou dolů. Zahuštěný roztok se odpouští dnem, pára odchází víkem. Obr. 4: cirkulace ve vařáku Obr. 3: odparka

7 Odparka s nucenou cirkulací
V tomto případě je vařák (trubkový výměník) umístěn mimo těleso odparky, roztok je protlačován čerpadlem , po ohřátí ve výměníku se z něj v odparce uvolní páry (tím se postupně zahušťuje) a čerpadlo ho prožene opět výměníkem. Páry odchází přes odlučovač kapek víkem odparky. Obr. 5: nucená cirkulace

8 Odparky s kapalinovým filmem
Jedná se o trubkový duplikátor: uvnitř trubky je řídký roztok rozstřikován na vyhřívané stěny rozstřikovacím kolem, rotující lopatky stírají stěny a udržují stejnoměrný film, z jehož povrchu se odpařuje voda, zahuštěný roztok stéká do spodní části s výpustí, pára odchází víkem. Obr. 6: vytváření filmu

9 Sušení Sušení je fyzikálně-chemický proces, kdy z příslušného materiálu odstraňujeme nežádoucí vodu jejím odpařením do ovzduší – snižuje se vlhkost. Proces lze urychlit zahřátím okolního vzduchu (sušení za tepla) vystavením předmětu na slunce, zvětšením proudění okolního vzduchu (např. vítr, průvan) výměnou vlhkého vzduchu za suchý snížením tlaku Obr. 7: vítr

10 Sušárny Zařízení, ve kterých probíhá sušení, jsou sušárny Podle tlaku
atmosférické vakuové Podle pohybu substrátu souproudé protiproudé Podle režimu kontinuální (nepřetržité) diskontinuální (přetržité) Typy sušáren komorové pásové rotační bubnové tunelové fluidní rozprašovací Obr. 8: tlakoměr

11 Komorová sušárna Komorová sušárna je zástupcem přetržitých sušáren.
Uzavřená komora, kde větrák prohání přes ohřívací těleso (trubkový výměník, elektrické odporové topení…) ohřátý vzduch mezi lískami se sušenou látkou. Klapka reguluje výměnu vzduchu. Větší typy umožňují vjezd vozíků s lískami. Obr. 9: komorová sušárna

12 Pásová sušárna Pásová sušárna má sadu dopravníků, mezi nimiž se sušená látka přesypává, až usušená z posledního dopravníku padá do násypky při protiproudním proudění ohřívaného vzduchu. Je to příklad nepřetržité sušárny. Obr. 10: pásová sušárna

13 Rotační bubnová sušárna
Tato poměrně často používaná sušárna je tvořena šikmým pomalu rotujícím válcem většího průměru (1,5 – 3 m), v horní části je dávkován (šnekový nebo pásový dopravník) substrát, při otáčení se posunuje ke spodnímu konci za současného protiproudního proudění ohřátého vzduchu nebo spalin (cementárna). Pro intenzivnější přesypávání je tubus uvnitř opatřen žebry, otáčení zprostředkuje ozubený prstenec vně válce. Obr. 12: možný tvar žeber Obr. 11: trubkový výměník

14 Tunelová sušárna Vozíčky se substrátem se pomalu pohybují zděným vyhřívaným tunelem za současného protiproudního profukování horkým vzduchem (např. přes svazek horkých trubek). Obr. 13: tunelová sušárna

15 Fluidní sušárna Teplý vzduch přiváděný zespodu přes rošt udržuje materiál ve vznosu (vzniká fluidní vrstva), suchý materiál je lehčí a „vyplave“ na povrch odkud „přeteče“ do násypky. Obr. 14: fluidní sušárna

16 Rozprašovací sušárna Sušený materiál se rozptyluje rotujícími tryskami na drobné kapičky uvnitř válcové nádoby, kde je vysušován horkým vzduchem. Z rozptýlených kapiček vzniká kyprý prášek (odpadá mletí), který shrnuje škrabka. Sušení trvá krátce (než kapička dopadne), lze sušit i citlivé látky (např. sunar). Vznikající prášek je velmi jemný, proto odvod vzduchu je nutný přes cyklon. Obr. 15: rozprašovací sušárna

17 Kontrolní otázky: Čím se dá ovlivnit rychlost vypařování?
Co to je odparka a jaké odparky znáš? Co to je sušárna a jaké sušárny znáš? Jak lze zvýšit účinnost sušení rotační bubnové sušárny?

18 Seznam obrázků: Obr. 1: Magnus Manske, [vid ], dostupné z: Obr. 2: vlastní Obr. 3: vlastní Obr. 4: vlastní Obr. 5: vlastní Obr. 6: vlastní Obr. 7: anonym, [vid ], dostupné z: Obr. 8: vlastní Obr. 9: vlastní Obr. 10: vlastní Obr. 11: vlastní Obr. 12: vlastní Obr. 13: vlastní Obr. 14: vlastní Obr. 15: vlastní

19 Seznam použité literatury:
[1] Otevřená encyklopedie Wikipedie, [vid ], dostupné z: [2] Miloš Řešátko a kol., Fyzika A pro SOU, 1. díl, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984 [3] Přemysl Hranoš, Stroje a zařízení v chemickém průmyslu, nakladatelství Pavel Klouda, Ostrava, 2001, ISBN

20 Děkuji za pozornost 