Právní principy.

Prezentace na téma: "Právní principy."— Transkript prezentace:

1 Právní principy

2 Principy versus zásady
Ottův slovník naučný (1. polovina 20. století) definoval princip jako všeobecnou větu, která slouží za východisko pro další vysvětlování a důkaz Zásada je chápána ve smyslu mravním a znamená pravidlo konání, jehož závaznost pro sebe uznáváme („zásadový člověk“) V současnosti se pod pojmem princip rozumí původ, základ, zásada, základní myšlenka, základní obecný zákon, z něhož se vychází při odvozování dalších poznatků

3 Vymezení právních principů I.
Právní principy je třeba chápat jako pravidla, která tvoří základ určitého právního institutu, zákona, právního odvětví nebo právního řádu. Jsou koncentrovaným vyjádřením normativního obsahu právního řádu nebo jeho části čítající několik právních norem To vyžaduje od principů alespoň minimální míru obecnosti - jinak by množina principů a množina norem byly totožné, každá norma by byla principem

4 Vymezení právních principů II.
Jsou to pravidla víceméně společná právu různých zemí, pokud jde o právní řády téhož typu právní kultury. Právní principy se nevážou zcela absolutně na platné právní normy, neboť jinak by ztrácely funkci se změnami těchto právních norem. Patří k jakýmsi záchytným bodům, které usnadňují právníkům studium práva druhých zemí a vzájemné dorozumění. Principy mohou být také symbolickým a částečným pojmovým vyjádřením přirozeného práva

5 Vymezení principů – R. Dworkin
Princip - standard, který se má dodržovat nikoli proto, že to pomůže zajistit něco lepšího z pohledu jedince či skupiny osob, ale proto, že to požaduje spravedlnost, slušnost nebo nějaké jiné dimenze morálky Politika - jde o kategorii odlišnou od principu -standard, který určuje cíl, jehož se má dosáhnout, zpravidla zlepšení určité ekonomické, politické nebo sociální kvality společnosti

6 Vymezení principů – R. Alexy
Principy jsou příkazy k optimalizaci. Princip je definován schopností poměřování v kolizi a svým aproximativním a nikoli absolutním charakterem. Klíčovým principem v důsledku nutnosti poměřování v kolizi stojících norem je princip proporcionality. Tedy dojde-li ke kolizi dvou principů, je nutné je aplikovat (rozhodnout) tak, aby oba aplikované principy byly uplatněny v maximální možné míře

7 Vymezení principů – ÚS ČR
Ústavní soud se v současnosti jednoznačně uznává existenci principů Zdrojem principů je pro něj Ústava ČR, resp. Listina základních práv a svobod, z nichž lze existenci principů dovodit Prostřednictvím těchto pramenů ústavního práva pak právní principy prozařují do ostatních právních norem tvořících právní řád

8 Význam právních principů
V reakci na vývoj společenských vztahů se právo stává složitějším, podrobnějším, rychleji se měnícím - zájem o výstižnou charakteristiku platného práva a jeho odvětví pomocí základních tezí či zásad práva nebo právního odvětví Dalším faktorem je důraz na ochranu lidských práv - ústavněprávní či mezinárodněprávní normy chránící lidská práva mají odlišný charakter než obvyklé právní normy. Nestanovují konkrétní pravidlo chování - svoboda projevu, právo na práci či ochrana soukromí jsou spíše cíle, ke kterým se chce dospět Jejich působení lze přirovnat k „imunitnímu systému“ právního řádu, neboť jejich hlavní funkce spočívá ve vyrovnání nedokonalostí platného práva

9 Prameny právních principů
právní normy (legislativa), rozhodování soudů (judikatura), výsledky vědecké práce (jurisprudence) víra, rozum, morálka, přirozenost případně další zdroje přirozeného práva.

10 Rozdíl mezi principy a normami
Obecnost Řešení rozporu mezi normami spočívá v derogaci - v použití pravidel lex superior derogat legi inferiori lex posterior derogat legi priori Odstranění rozporu principů spočívá v jejich poměřování - jeden z nich převažuje Právní normy tedy mohou být zrušeny. Právní principy zrušeny být nemohou a nemohou být ani vyvráceny jakoukoli interpretací.

11 Funkce právních principů I.
Právní principy vytvářejí z hlediska legislativního východiska a stanovují zákonodárci mantinely, ve kterých se má pohybovat Lon Fuller ve své koncepci vnitřní morálky práva uvádí: obecnost práva, řádné vyhlašování práva, zákaz zpětné působnosti zákonů, jasnost zákonů, eliminaci rozporů v zákonech, zákaz požadování nemožného, poměrnou stálost práva v čase.

12 Funkce právních principů II.
V procesu aplikace práva je role právních principů významná zejména při překlenování mezer v zákoně či právu, při usměrňování výkladu právních norem, při dotváření práva soudy, při výkladu neurčitých právních pojmů, v případě „hard cases“.

13 Klasifikace právních principů
Existuje pyramida právních principů vytvořená podle míry jejich obecnosti Kritérium obecnosti je mnohem méně určité než kritérium právní síly normativních právních aktů a navíc je i víceznačné

14 Obecné právní principy I.
Princip spravedlnosti - bez spravedlnosti chybí důvěra v právo a bez důvěry nemůže právo nikdy dobře fungovat. Žádná moc totiž nebude mít nikdy tolik prostředků, aby dodržování práva trvale vynucovala pouze silou, represí. Princip rovnosti před zákonem - plyne přímo z principu spravedlnosti. Právo platí pro všechny subjekty stejně. Je výdobytkem buržoazních revolucí, výdobytkem novověku

15 Obecné právní principy II.
Princip právní jistoty - je to princip, který způsobuje, že právo tíhne ke stálosti - ten, kdo se na právo spolehne, kdo v dobré víře svěří své záležitosti pod ochranu práva, nemá být zaskočen nečekaným zvratem Princip humanismu - vše v právu se musí upínat k člověku a nikoli třeba k ideologii, k náboženství, k systému, ke společnosti apod.

16 Obecné právní principy III.
Princip zákonnosti - stát, který nerespektuje své vlastní zákony není kompetentní spravedlivě požadovat jejich plnění po svých občanech Neznalost práva neomlouvá - formální podmínka obecné závaznosti práva, předpoklad, že každý zná právo, jelikož se s ním mohl seznámit

17 Obecné principy soukromého práva
Princip autonomie vůle - svoboda učinit právní úkon, svoboda výběru adresáta, volby obsahu, volby formy Princip dispozitivnosti právní úpravy - možnost upravit si vztahy odchylně od zákona Princip bezformálnosti právních úkonů - není povinná písemný forma závazku pokud zákon výslovně nestanoví jinak

18 Zvláštní principy rodinného práva
Princip blaha dítěte - je chápáno široce jako vytváření prostředí přátelské dětem Princip monogamie Princip zvýšené ochrany manželství a rodičovství Princip rozlučitelnosti manželství

19 Zvláštní principy pracovního práva
Princip svobody práce (zákaz nucené práce) - obsah pracovní smlouvy je věcí dohody, smluvní volnost je omezena na ochranu zaměstnance zákonným zakotvením minimálních pracovních podmínek Princip úplatnosti vykonávané práce -stejné mzdy za stejnou práci a práci stejné hodnoty

20 Zvláštní principy civilního řízení
Princip veřejnosti - vztahuje se nejen na jednání, ale na veškerou procesní činnost Princip volného hodnocení důkazů - norma nestanoví stupeň věrohodnosti resp. důkazní sílu Princip projednací - soud zakládá rozhodnutí pouze na skutečnostech předložených stranami

21 Zvláštní principy trestního práva
Princip nullum crimen sine lege (žádný zločin bez zákona) - zločinem mohou být jen taková jednání, která přesně vymezil a za zločin předem označil zákon Princip zákazu analogie k tíži pachatele - nelze za zločin prohlásit jednání, které je pouze podobné jednání vymezenému v zákoně Princip individuální trestní odpovědnosti – nelze trestat právnické osoby

22 Zvláštní principy ústavního práva
Princip suverenity lidu Princip dělby moci Princip vlády většiny spolu s principem ochrany menšin Princip politického pluralismu

23 Jsou principy pramenem práva?
Mezinárodní právo – právní principy jsou formálním pramenem práva, nicméně okrajového významu Vnitrostátní právo – principy nejsou formálním pramenem práva (ÚS ČR je za pramen označil) Komunitární právo EU – principy jsou jeho integrální součástí a regulérním formálně právním pramenem. Obecné principy jsou nalézány v rámci judiciální činnosti Evropského soudního dvora a jsou obsaženy v jeho judikatuře

24 Využívání právních principů ESD
Vytváří vnitřní osnovu komunitárního práva Umožňují mnohem lépe přizpůsobit argumentaci soudního rozhodnutí konkrétním podmínkám případu, než normy obsažené  ve formálních pramenech práva. Principy umožňují snadněji interpretovat podle účelu a smyslu psané právo a využívat ekonomickou argumentaci. Principy též nikdy nepůsobí bezpodmínečně, což usnadňuje formulaci a použití výjimek.