(poslední aktualizace 5/11/2014, 13/1/2014)

Prezentace na téma: "(poslední aktualizace 5/11/2014, 13/1/2014)"— Transkript prezentace:

1 (poslední aktualizace 5/11/2014, 13/1/2014)
UK FHS Řízení a supervize / Historická sociologie (ZS 2013+) Kvantitativní metody v praxi / Design kvantitativního výzkumu Praktické rady „k dotazníkům“: Operacionalizace, reliabilita, validita, design a typy otázek, praktické ukázky (poslední aktualizace 5/11/2014, 13/1/2014) Jiří Šafr jiri.safr(at)seznam.cz

2 Obsah Koncepty, jejich indikátory a měření
Operacionalizace znaků, hypotézy a model vztahů Typy otázek v dotazníku dle designu odpovědí Reliabilita a Validita v dotazníku Příklady: „Výchovné styly v rodině původu“: konceptualizace a operacionalizace, ověření dimenzionality Další příklady - Indikátory pomocí kumulativních indexů Příklad z výuky KMVP na KŘS, FHS (modelový „omnibusový výzkum“) KMVP - 4. dodatek

3 Koncepty, jejich indikátory a měření (pomocí dotazníku)

4 Rozlišujeme: Výzkumnou otázku Koncept a jeho indikátor(y)
Znak (proměnnou) Otázku v dotazníku KMVP - 4. dodatek

5 Operacionalizace (připomenutí)
Operační definice nevysvětluje jev (od toho je nominální definice), ale dává návod, jak při měření poznáme, kdy jev nastal. → kdy přiřadíme znaku určitou hodnotu V operační definici je koncept vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen [Disman 1993: 79] Výběr měřitelných indikátorů dle teorie, cíle a kontextu výzkumu → riziko redukce informací KMVP - 4. dodatek

6 Dva druhy konceptů pomocí intuice – jednoduché koncepty, jejichž význam je zřetelný na první pohled. → Úsudky, pocity, hodnocení, normy a chování, u nichž je relativně jasné, co se má namysli (např. lidé se chovají určitým způsobem; daná skupina má určité vlastnosti) vymezené pomocí postulátu (postavené na předpokladech) = konstrukty – složité koncepty vyžadující explicitní definici. Nezbytná je zde definice (např. etnocetrismus, autoritářství). Komplikovanější koncept je obvykle měřen pomocí vícenásobného přístupu, často jde o několik konceptů pomocí intuice (prakticky pak máme více položek v dotazníku). [Saris, Gallhofer 2007:15-17] KMVP - 4. dodatek

7 Měření konceptů v dotazníku Příklad: „zájem o politiku“ (koncept)
1. Pomocí přímé otázky 1.1 Přímá otázka s jednou hlavní dimenzí Jak moc se zajímáte o politiku? Zajímáte se o ni … TAZ: ČTĚTE NAHLAS. VYBERTE POUZE JEDNU ODPOVĚĎ Velmi Dost Jen trochu Vůbec ne (NENABÍZEJTE: Nevím) Jde o koncept pomocí intuice, vycházíme z toho, že všichni jí rozumí stejně a zájem o politiku je jednodimenziální (univerzální), což ale tak nemusí být, proto je vhodnější uvažovat i o více dimenzích. Podle [Saris, Gallhofer 2007:19-27] otázky jsou z dotazníku ESS (Evropský sociální výzkum) KMVP - 4. dodatek

8 Měření konceptů v dotazníku Příklad: „zájem o politiku“ (koncept)
1.2 Přímá otázka/y s více dimenzemi, zde dvě dimenze: 1. zájem o vládní a stranickou politiku Jak moc se zajímáte o vládní politiku? Zajímáte se o ni… Velmi Dost Jen trochu Vůbec ne 2. zájem o nevládní politiku (NNO) Existuje mnoho organizací, které se snaží o vliv na politická rozhodnutí, např. odbory, zaměstnanecké organizace, organizace na ochranu životního prostředí … Jak moc se zajímáte o aktivity těchto organizací? Zajímáte se o ně… Jde o koncept pomocí intuice, vycházíme z toho, že všichni jí rozumí stejně a zájem o politiku je jednodimenziální (univerzální), což ale tak nemusí být(!), proto je dobré uvažovat i jiných dimenzích. KMVP - 4. dodatek

9 Měření konceptů v dotazníku, příklad: „zájem o politiku“ Absolutní a relativní odpovědi
Někteří lidé nemusí vědět jak odpovědět na otázku Jak moc se zajímáte o politiku? Zajímáte se o ni … Velmi Dost Jen trochu Vůbec ne → co to znamená „jen trochu“? Proto lze formulovat místo absolutních odpovědí odpovědi relativní: Jak moc se zajímáte o politiku v porovnání s průměrným občanem v naší zemi? o mnoho více o trochu více o trochu méně mnohem méně Ale zde zase hrozí, že představa o zájmu o politiku u „průměrného občana“ je u každého jiná. KMVP - 4. dodatek

10 Měření konceptů v dotazníku Příklad: „zájem o politiku“ (koncept)
2. Pomocí nepřímého měření (otázek) → koncept pomocí postulátu. Vycházíme z předpokladu, že existuje silná spojitost mezi proměnnou, kterou chceme měřit (a je to obtížné) a proměnnou(ými), kterou lze jednoduše měřit (přímá otázka). Zde například můžeme zájem o politiku operacionalizovat pomocí „času stráveného sledováním zpráv o politice v médiích“. Jde o pasivní jednání. Jenomže vztah zde není dokonalý: lidé se liší v objemu dostupného volného času (→ porušená validita), proto je třeba zjistit kolik relativně (v %) věnují z celkového času sledování médií právě politickým zprávám. KMVP - 4. dodatek

11 Měření konceptů v dotazníku, příklad: „zájem o politiku“ Nepřímé měření: 1. pasivní jednání
1. Kolik času celkově strávíte během průměrného všedního dne sledováním televize? Vůbec žádný čas Méně než 1/2 hodiny 1/2 hodiny až 1 hodinu Více než 1 hodinu, ale ne více než 1,5 hodiny Více než 1,5 hodiny, ale ne více než 2 hodiny Více než 2 hodiny, ale ne více než 2,5 hodiny Více než 2,5 hodiny, ale ne více než 3 hodiny Více než 3 hodiny (NENABÍZEJTE: Nevím) 2. Ještě jednou k vašemu průměrnému všednímu dni. Kolik z času, který věnujete sledování televize, strávíte sledováním zpráv nebo programů o politice a současných událostech? (Odpovědi jsou stejné jako u první otázky.) Následují stejné páry otázek pro poslech rádia, čtení novin a sledování internetu. Operacionalizace znaku „zájem o politiku“ se pak rovná % času stráveného sledování zpráv o politice z celkového času stráveného sledováním médií. KMVP - 4. dodatek

12 Měření konceptů v dotazníku, příklad: „zájem o politiku“ Nepřímé měření: 2. aktivní jednání
Aktivní jednání můžeme operacionalizovat také pomocí účasti na politických aktivitách (politická participace). Existují různé způsoby, prostřednictvím kterých je možné se pokusit o zlepšení různých záležitostí v České republice nebo jakými lze předejít jejich zhoršování. Udělal(a) jste v posledních 12 měsících některou z následujících věcí? TAZ: ČTĚTE NAHLAS…V KAŽDÉM ŘÁDKU VYBERTE JEDNU ODPOVĚĎ Odpovědi: Ano Ne (Nevím) 1 Obrátil(a) se na politika, úředníka státní správy či místní samosprávy 2 Pracoval(a) v politické straně či aktivistické skupině 3 Pracoval(a) v jiné organizaci či sdružení 4 Nosil(a) nebo veřejně vystavil(a) znak/nálepku nějaké kampaně 5 Podepsal(a) petici 6 Účastnil(a) se legální veřejné demonstrace 7 Bojkotoval(a) určité zboží Operacionalizace znaku „zájem o politiku“ se pak rovná součtu aktivit (sumační skóre). Otázkou je, zda jednotlivé aktivity mají mít v tomto indexu stejnou váhu (některé mohou být závažnější než jiné). KMVP - 4. dodatek

13 Zájem o politiku je měřen jako latentní proměnná
Měření konceptů v dotazníku, příklad: „zájem o politiku“ Komplexní model měření Komplexní model: existuje jedena příčina všech (tří) indikátorů (vzájemná korelace) → jedno skóre Zájem o politiku je měřen jako latentní proměnná KMVP - 4. dodatek [Saris, Gallhofer 2007: 27]

14 Operacionalizace – více indikátorů
Závislá proměnná (tu u níž chceme vysvětlit variabilitu hodnot pomocí hodnot jiné – nezávislé proměnné) může být měřena pomocí několika dílčích proměnných Tento postup je výhodný → vyšší reliabilita a validita Pokud máme více indikátorů zkoumaného jevu (závislé proměnné) a přitom z nich není vytvořen jeden komprehensivní indikátor (např. součtový index), pak musíme mít pro každý dílčí indikátor zvláštní pracovní hypotézy. KMVP - 4. dodatek

15 Operacionalizace znaků, hypotézy a model vztahů

16 Operacionální hypotézy & model vztahů
Při přípravě pracovních hypotéz je třeba zahrnout do sady hypotéz, také ty hypotézy o proměnných, které by mohly zkreslit naší interpretaci vztahy mezi sledovanými proměnnými. → riziko nepravé korelace Tedy hypotézy o všech proměnných, které mohou mít významný vliv na závisle proměnnou a jsou při tom také asociovány s nezávisle proměnnou. [Disman 1993: 85] Pokud to neuděláme při vstupní přípravě výzkumu, tak v nasbíraných datech už zpětně intervenující vlivy nenaměříme! Proto si vždy připravte: → model vztahů ve kterém zohledníte možné hlavní intervenující (zprostředkující či propojovací) vlivy KMVP - 4. dodatek

17 Příčinné působení (kauzalita)
Příčinný model je teoretická hypotéza o tom, jak změna proměnné X způsobuje změnu proměnné Y. Ale do vztahu X a Y může vstupovat i třetí proměnná a to jako buď jako: Mediátor - třetí proměnná, která propojuje příčinu s následkem a nebo Moderátor - třetí proměnná, která modifikuje příčinné působení. [Hendl 2010] → Model vztahů KMVP - 4. dodatek

18 K čemu je operacionalizace
Formulace pracovních hypotéz je testem, zda je výzkum vůbec možný. Pracovní hypotézy jsou důležitým nástrojem pro optimalizaci redukce informací. Výzkum začínáme modelem vztahu + konceptualizací, pracovními hypotézami a operacionalizací znaků a ne formulací otázek do dotazníku! Jinak hrozí, že budeme mít spousty krásných otázek, ale teprve v analýze zjistíme, že pro řadu z nich nemáme použití a přitom nám možná jedna jediná bude chybět k zodpovězení naší výzkumné otázky [Disman 1993: 85-86] KMVP - 4. dodatek

19 Měření jevů a kauzalita
KATASTROFOU je „přímé ptaní se“ respondenta na příčinu a následek! Otázka proč (zejména u motivace) do dotazníku nepatří. Odpověď musí badatel hledat sám (ve svém modelu vztahů) a ne ptát se na ní rovnou respondenta. → Naměřit hodnoty znaků odděleně a pak hledat vztahy mezi nimi. KMVP - 4. dodatek

20 Typy uzavřených otázek v dotazníku dle designu odpovědí
Praktické příklady

21 Přímé otázky Přímé otázky vedou buď k informacím (o chování, stavu jevu) nebo hodnocení (názory, postoje), mají různý design odpovědí: Nominální (navzájem neuspořádatelné) kategorie, kdy platí, že vybrat lze pouze jednu (např. Ve kterém kraji bydlíte?: Středočeský, Jihočeský, Praha, …) (nejjednodušší varianta) nebo zvláštním případem jsou Vícenásobné výběry odpovědí - mutiple-choice (např. Vyberte ze seznamu 3 hodnoty, které jsou pro Vás v práci důležité.) → vyžadují specielní analýzu Seřazení všech položek - ranking, max. do šesti položek (vector questionnaire) Dichotomické odpovědi (např. muž / žena; ano / ne) nebo Škálované odpovědi (posuzovací škály) - škála vyjadřující intenzitu postoje (Ordered response scale či „Likert-type„) (např. 1. Rozhodně souhlasím; 2. Spíše souhlasím, …) nebo intenzitu určitého chování (např. Jak často čtete noviny? → 1. Denně; 2. Nejméně několikrát za týden; 3. Nejméně jednou za týden; ….), jejich zvláštním případem jsou pak Bipolární výroky - respondent se rozhoduje mezi dvěma krajními póly Baterie otázek či maticové otázky (item response battery) - spojení několika otázek se stejnými škálovanými/dichotomickými odpověďmi → v pozadí má být operacionální koncept, často z nich pak tvoříme sub-dimenze pomocí např. součtových indexů. KMVP - 4. dodatek

22 Samotný design otázek souvisí s operacionalizací znaku!
Nepřímé otázky Nepřímé otázky používáme nejčastěji pro zjištění citlivých záležitostí/názorů. Neptáme se přímo na názor respondenta ale zdánlivě na názory někoho jiného. projekční otázky projekční otázky s ilustrací test nedokončených vět Anekdotické otázky (příběh a volba řešení) Samotný design otázek souvisí s operacionalizací znaku! KMVP - 4. dodatek

23 Škálované odpovědi (Ordered response scale) "Likert-type" scale → předpokládáme ordinalitu kategorií (tu je třeba nejprve v pilotáži ověřit!) Proměnná: Ekonomický kapitál (příjmová situace) v rodině původu Jak Vaši rodiče vycházeli v době, kdy vám bylo 14 let se svými příjmy? TAZ: Pokud se respondent nemůže rozhodnout mezi dvěma kategoriemi, zařaďte ho do nižší. TAZ: PŘEDLOŽTE KARTU S penězi stěží vycházeli, před výplatou již mnoho nezbývalo, ani na jídlo, ani na provoz domácnosti. Při běžných výdajích vycházeli docela dobře, ale již nákup oblečení nám působil obtíže. Vycházeli jsme dobře, rodiče leccos uspořili, pouze při nákupu zboží dlouhodobé spotřeby (např. lednička) si museli půjčit či déle spořit. Nákup zboží dlouhodobé spotřeby nečinil velké problémy, nové auto či nákladnější dovolenou jsme si však nemohli dovolit. Ani velmi nákladné nákupy v podstatě nepřevyšovaly možnosti naší rodiny. Neví (kódováno bude např. jako 9) KMVP - 4. dodatek

24 „Baterie otázek“ – složené otázky
skupina dílčích otázek uvedená společnou otázkou/ textem; stejné varianty odpovědí často je v pozadí jedna či více dimenzí určitého konceptu (z odpovědí pak vznikne škála či dílčí škály) Jak moc by dále uvedené skutečnosti ovlivnily Vaše rozhodování při volbě způsobu zabezpečení potřebné péče? KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Pracovní materiály k metodice „zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb včetně metodiky uživatelských výzkumů (zkoumání vedená uživateli)“]

25 Baterie otázek s výběrem pořadí
Kdybyste měl/a vy sám/sama problém s drogou, koho byste vyhledal/a, aby pomohl, dal radu, ap.? Seřaďte podle důležitosti! Zdroj: [Pracovní materiály k metodice „zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb včetně metodiky uživatelských výzkumů (zkoumání vedená uživateli)“] Získáme u každého jednoznačné pořadí položek. Lze seřadit také nechat seřadit jen několik položek (např. tři). Lze provádět maximálně u šesti položek. Ty musíme seřadit náhodně. Předchozí variantu s Likertovskými škálami u každé položky (vůbec ne – rozhodně ano) lze následně doplnit o výběr nejdůležitější položky. V předchozím příkladě by za baterií náledovala otázka: A která z uvedených skutečností by ovlivnila Vaše rozhodování při volbě způsobu zabezpečení potřebné péče nejvíce? Vyberte jednu nejdůležitější. KMVP - 4. dodatek

26 Projektivní – nepřímé otázky
Často skrývají pravý důvod, proč se ptáme. Pro choulostivé, intimních problémy, o nichž se lidé neradi vyjadřují. Tam kde předpokládáme, že by respondent odpovídal ať už záměrně nebo povědomě, nepravdivě. Ve formulaci se neptáme přímo na názor respondenta, ale na identifikaci s výpovědí o něčem či někom jiném, s čím se podvědomě ztotožní (fiktivní osoba, skupina, lidé obecně). Příklad: místo „Co soudíte o vrchní sestře?“ → „Co si ostatní zaměstnanci na vašem oddělení myslí o vrchní sestře?“ Varianta s obrázky - bublinový test → pozor, riziko vlivu individuálních charakteristik kresby KMVP - 4. dodatek

27 Test doplňovaných vět TAZATEL předloží bílý list!
„Něco jiného: Jak vidíte, baví se tu dva dělníci. „Dělník na pravé straně byl uprostřed věty přerušen. Co myslíte, že chtěl říci, jak mohla věta končit?“ ………………………………………. Dotazovaný vystupuje v roli rádce. Reakce však také ukáže, nakolik sám hodnotí nebo odmítá odpovědnost. Odpovědi jsou volné (otevřená otázka) KMVP - 4. dodatek Zdroj: Noelleová 1968: 98

28 Projektivní otázka - bublinový test
TAZATEL předloží obrázek! „Tady na obrázku rozmlouvají tři rolníci o družstevní prodejně dobytka a o obchodnících dobytkem. Když si přečtete, co říkají: který má podle Vašeho mínění pravdu – který říká to, co si sám o tom myslíte: ten levý, uprostřed, nebo ten pravý?“ Levý L □ Uprostřed U □ Pravý P □ NEJSEM ROZHODNUT □ Uzavřená otázka (možnost volby ze tří odpovědí) zjišťuje, jaký postoj zaujímá rolník k družstevním prodejnám dobytka, je zastřena formou rozhovoru tří rolníků. KMVP - 4. dodatek Zdroj: Noelleová 1968: 75

29 Projektivní otázka – příklad: „postoj k penězům & životní úroveň domácnosti“ zdroj: [Rodina 89]
KMVP - 4. dodatek

30 Životní úroveň domácnosti (ČSR 1984): otázka s likertovským typem kategorií zdroj: [TSS 1984]
Když se zamyslíte nad současnou životní úrovní své rodiny, co byste o ní mohl/a říci? Vyberte jen jednu z následujících možností: 1 „žijeme od výplaty k výplatě, před výplatou již mnoho nezbývá ani na jídlo ani na provoz domácnosti 2. „při běžných výdajích obvykle vyjdeme docela dobře , ale již nakup ošacení nám působí obtíže a musíme si vypůjčit nebo vyčerpat úspory“ 3. „s platem vyjdeme docela dobře, můžeme i leccos uspořil, při nákupu zboží dlouhodobé spotřeby však musíme využít půjčky“ 4. „nákup zboží dlouhodobé spotřeby nám většinou nečiní problémy, ale auto nebo nákladnější dovolenou si ještě dlouho nebudeme moci dovolit“ 5. „v současné době můžeme uvažovat i o poměrně nákladných nákupech“ 6. „ani stavba rodinného domku v podstatě nepřevyšuje možnosti naší rodiny“. KMVP - 4. dodatek

31 Životní úroveň domácnosti: četnosti a rekód na 5 kat.
KMVP - 4. dodatek

32 Životní úroveň: validita Likertovské škály
Vybavenost (index) Příjem domácnosti r = 0,38 r = 0,28 Česká republika 1984 (18-70 let) KMVP - 4. dodatek

33 Bipolární výroky Který ze dvou popisů na předložené kartě podle Vás lépe vystihuje vztahy mezi lidmi ve vašem týmu? Zvolte číslo na stupnici, jejíž krajní póly vyjadřují následující výroky. Pozor na: Kontinuum – výroky se musí vylučovat Nesmí existovat jiné dimenze (možnosti) Vždy by měla být k dispozici střední hodnota (lichá škála) KMVP - 4. dodatek

34 Bipolární výroky – v baterii otázek
KMVP - 4. dodatek [z výzkumu Aktér 2001, FF UK]

35 Některé příklady nevhodných otázek
Nejasné vymezení posuzovaného období „v poslední době“ → „poslední čtyři týdny“ „v uplynulém roce“ → „v posledních 12 měsících“ Formulace se dvojím záporem KMVP - 4. dodatek

36 Reliabilita a Validita v dotazníku
Abychom získali reliabilní (a díky tomu i alespoň potenciálně validní) míry, měli bychom se subjektů ptát na věci, jež jsou jim relevantní, na něž lze očekávat, že znají odpověď, a naše otázky by měly být zcela srozumitelné, aby byly opakovaně interpretovány stejným způsobem. [Babbie 2001: 141] Standardy dobrých otázek dotazníkového šetření: význam určité otázky a typ odpovědi, jenž bude vyhovovat jejím cílům, by měly být všemi dotazovanými osobami chápány konzistentně a že respondenti by měli být schopni a ochotni provést úkoly požadované pro zodpovězení otázek. [Fowler 1995: 104] [Traxlerová,Rabušic. 2008] KMVP - 4. dodatek

37 Příklad operacionalizace
Výchovné styly rodičů

38 Operacionalizace - Výchovné styly rodičů
Výchovné styly budou operacionalizovány pomocí sady výroků vztahující se k retrospektivnímu ohodnocení situace v rodině, kdy respondent dospíval Sledujeme 3 dimenze výchovných stylů (viz dále) Každá dimenze bude pokryta několika položkami - výroky KMVP - 4. dodatek

39 Reliabilita a Validita: příklad Výchovné styly v rodině původu → teorie
Typologie výchovných stylů D. Baumrindové [1978]. Tři základní přístupy k výchově. 1. Autoritářský (authoritarian): typické je přísné prosazování poslušnosti a nižší míra verbální komunikace. Na jedné straně se ve vztahu k dítěti projevuje ochranářstvím, na straně druhé rodiče neváhají při vzniku konfliktu uplatňovat tresty. 2. Opřený o autoritu (authoritative): vysoká míra komunikace, neustálé vysvětlování jednání a racionalita při řešení problémů. Rodiče se snaží dětem být vzorem a oporou. Chtějí, aby dítě požadavků m dobře rozumělo a vědělo, čemu slouží a proč platí. 3. Volný/pasivní (permissive), projevuje se maximální volnost, požadavky a omezování jsou minimální, trestání je eliminováno. Rodiče nejsou aktivním ovlivňovatelem utvářejícím budoucí jednání dítěte. Předpokládají, že dítě nakonec přijde k rozumu, a samo musí vědět, co chce. Třetí přístup není jednoznačně koherentní, rozlišit je třeba volnost ve smyslu shovívavosti a vysoké míry pochopení a defacto rezignovanost a zanedbávání (pasivita). Druhé zmíněné pojetí výchovy je příznačné pro přístup k dětem „volně plovoucí zátky“, tedy styl výchovy, který rezignuje na motivaci potomků k aktivnímu přestupu k životu (zejména ve vztahu ke škole), nekladou se velké nároky na dítě, kdy děti jsou v podstatě ponechány samy sobě, rodiče jim příliš nezprostředkovávají kulturní svět a školní látku. Očekávají, že děti si poradí samy [Katrňák 2004]. KMVP - 4. dodatek

40 a) Rodiče dbali na to, abych měl/a dobrý prospěch ve škole.
Baterie otázek na výchovné styly rodičů. Zdroj: [Distinkce a hodnoty 2008] Výchozí operacionalizace Stylu (zde verze pro Potomka): 1. Opřený o autoritu, 2. Autoritářský (pevná ruka), 3. Volný/pasivní Když si vzpomenete na své dětství, jak moc se na Vaši rodinu hodí následující charakteristiky? a) Rodiče dbali na to, abych měl/a dobrý prospěch ve škole. b) O rozhodnutích rodičů se nediskutovalo, muselo se poslouchat c) Když po mně rodiče něco chtěli, vysvětlili mi proč d) Rodiče si se mnou hodně povídali e) Rodiče na mě kladli velké nároky f) Rodičům bylo jedno, co dělám g) Rodiče si našli čas na hru a vymýšlení nových zajímavých věcí h) Rodiče se mi snažili porozumět i) Rodiče používali při mé výchově fyzické tresty.* j) Rodiče velmi dbali na dodržování pořádku k) Rodiče mě podporovali za každé situace l) Rodiče chtěli vědět, jak, kde a s kým trávím svůj volný čas (R) m) Rodiče mě nechávali plánovat si věci podle svého * n) Často jsem musel/a pomáhat v domácnosti KMVP - 4. dodatek 1. Určitě ano 2. Spíše ano 3. Spíše ne 4. Určitě ne 9. Neví

41 KMVP - 4. dodatek

42 Výchovné styly: popisné statistiky (validní N, min/max, průměr směrodatná odchylka)
Nejvíce respondentů neodpovědělo → Rozumí otázce? Není stigmatizující? Je vůbec relevantní? …? KMVP - 4. dodatek Na všechny otázky v baterii odpovědělo 76 % (N listwise 925; z N celkové 1221)

43 Výchovné styly: ověření dimenzí dle teorie v PCA (faktorová analýza), všech 13 původních položek
Nejednoznačné přiřazení položek: Tresty a Dobrý prospěch. KMVP - 4. dodatek

44 Výchovné styly: ověření dimenzí dle teorie v PCA, odladěné řešení pro 11 položek
Poučení z chyb: Styl opřený o autoritu je zbytečně předimenzovaný (4 položky, vysoké CA) Styl Autoritářský není příliš koherentní, Fyzické tresty do něj nepatří Styl Volný/permisivní je poddimenzován (jen 2 položky, později přidána 1 s otočenou škálou) Ptáme-li se na něco jen těžce uchopitelného a sociálně nedesirabilního (jako zde „nevýchova“ ve Volném stylu) → předem uvažujeme více položek; věnujeme zvýšenou pozornost operacionalizaci Autoritářský Cronbachovo Alfa jen 0,56 ! Volný/pasivní Cronbachovo Alfa jen 0,59 ! Opřený o autoritu Cronbachovo Alfa 0,84 KMVP - 4. dodatek

45 Poučení & postup operacionalizace (vícedimenzionálních indikátorů v položkových bateriích)
Při konstrukci dotazníku nepodceňujte operacionalizaci! Identifikujte dimenze určitého konceptu na základě teorie. Pro každou dimenzi připravte 1. kroku max. indikátorů. Používejte pozitivní i negativní výroky. Napište si indikátory na kartičky a diskutujte s kolegy (případně použijte nejprve škálovací/seřazovací techniky). Soustřeďte se na nejednoznačné uchopitelné dimenze (v našem příkladu Volný styl výchovy) → u nich volte více položek; zkoušejte v pilotáži různé varianty operacionalizace. Když respondenti neví/váhají s odpovědí ptejte se proč. Pořiďte z pilotáže data a ověřte homogenitu/dimenzionalitu (např. PCA, MDS, HIC, CFA) a položkovou reliabilitu (Cronbachovo Alpha). Homogenita/Dimenzionalita: Empiricky (explorativně) identifikované dimenze v datech by měly odpovídat dimenzím v teorii. Položková reliabilita: Cronbach Alpha > 0,7; ale přes 0,9 již ukazuje na to, že máme v dotazníku nadbytečné položky (a otravujeme tak respondenty). Podle toho upravte počet a znění otázek pro finální verzi dotazníku. Po finálním sběru dat nejprve opět ověřte 1. počet platných odpovědí a 2. dimenzionalitu a reliabilitu (body 7 a 8). KMVP - 4. dodatek

46 Poučení k operacionalizaci (2)
Pokud se z hlediska našeho výzkumu jedná o klíčový koncept (proměnnou/é), pak při měření je než spoléhat na jednu (jednoduchou) otázku použít více indikátorů (otázek v dotazníku) a následně konstruovat komplexnější syntetickou proměnnou/é, např. kompozitní index(y) nebo latentní třídy (typologii) KMVP - 4. dodatek

47 Rozhodování o položce, zda patří do indexu
→ Položková reliabilita (např. Cronbachovo alfa), homogenita (např. CFA, PCA). Lze i jednodušeji, pokud máme pochybnost, pak spočítáme index bez této položky a pak spočítáme korelaci s ní. Pokud je vysoká (viz korelace pro ostatní položky), pak jí můžeme do indexu zařadit. KMVP - 4. dodatek

48 Další příklady operacionalizace
Indikátory pomocí kumulativních indexů

49 Výzkum spokojenosti v práci
Výzkum měřil pomocí součtových indexů mj. tyto proměnné Deprese vyvolaná prací Když se zamyslíte nad svojí prací, jak se cítíte? Odpovědi: 4. často, 3. někdy, 2. zřídka, 1. nikdy Cítím se sklíčený a deprimovaný Unavím se bez vážnějšího důvodu Cítím se nervózní, nenacházím klid Jsem podrážděnější, než obvykle bývám Sebeúcta ve vztahu k práci Sám sebe vidíte v práci jako někoho, kdo … Bipolární výroky: je 1. Šťastný … 7. nešťastný je 1. Úspěšný … 7. neúspěšný je 1. Důležitý … 7. nedůležitý dělá 1. maximum … 7. nedělá maximum KMVP - 4. dodatek Zroj: [Babbie 1995: podle Wharton 1987: 578]

50 Index „vše ready vs. home-made“
Chování v domácnosti, pro ženy: Dělala jste v uplynulých 12 měsících následující věci? Ušila si šaty Šila pro děti Vyměňovala pojistky apod. Drobnou opravu v domácnosti (např. tapetování, natírání) Vařila podle nového receptu Ušila či vybavení pro domácnost (např. přehoz na křeslo) …. → ptáme se položkově: Check list (ano/ne/neodpověděl) nebo škála frekvence KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Oppenheim 1976: ], upraveno

51 Postoje k užívání léků (bez předpisu)
Máte obvykle doma …? Vitamíny Prostředek proti bolesti žaludku Laxativa Léky proti kašli Léky proti bolesti Léky na spaní Nosní kapky Tablety proti bolesti v krku Univerzální antibiotika …. KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Oppenheim 1976: ], upraveno

52 “index orality“ (habituální oblíbenost)
Děláte rád/a následující … Kousání nehtů Cucání bonbónů Okusování tužky, propisky Okusování dýmky (pouze pro muže) Připravujete si často speciální delikatesy Žvýkáte žvýkačku Pijete nápoje pomocí brčka Pískáte na prsty … KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Oppenheim 1976: ], upraveno

53 Postup „ladění“ dotazníku
Pretest

54 Pretest dotazníku (fáze, postup)
Ideálně: Pretest I. (n=10-25), první hrubá verze, strategie „participující“ respondent Vyhodnocení a zapracování (formulace i ne/variabilita v datech) Dotazník dáme k připomínkování kolegům + prezentujeme výzkumné otázky/hypotézy a konkrétní operacionalizace → „oponentura dotazníku jako celku“ Pretest II. (n=25-75; snaha o reprezentativnost), polohotová verze, strategie „nepřiznaného/nedeklarovaného“ pretestu Finální úprava → zákaz nových otázek Výzkumník (připravující dotazník) by se sám měl pretestu zúčastnit. KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Converse, Presser 1986: 70-75]

55 Pretest dotazníku – strategie
„participující“ respondent → ví, že dotazník testujeme/ladíme Intenzivní přístup, lze jen pro část otázek, pouze menší počet respondentů se zájmem o věc/výzkum, citlivostí na jazyk a ochotných věnovat nám svůj čas (kolegové, rodina, přátelé) „nepřiznaný/nedeklarovaný“ test – respondent neví, že jde jen o test nehotového dotazníku. Nejlepší strategie je začít „participující“ strategií, dotazník vyladit a pak pokračovat „nepřiznanou“ verzí pilotáže. KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Converse, Presser 1986: ]

56 Pretest dotazníku – strategie „participující“ respondent
Respondenta poučíme, že jde o přípravu dotazníku a požádáme o podrobnou reakci, u jednotlivých otázek se ptáme: „Jak jste celkově rozuměl otázce? Jak byste ji řekl jinými slovy?" „Co jste si pod ______ představil?" „Co jste měl konkrétně na mysli, když jste odpověděl __?" Nesimulujeme skutečný rozhovor, proto se můžeme zeptat, jak reaguje na různé verze slovní formulace jedné otázky. „A teď co, když se zeptám jinak: ______." „Jak byste odpověděl na otázku nyní?" „Řekl jste ___. Cítíte to jinak, kdybych se zeptal ___? KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Converse, Presser 1986: 52]

57 Co sledujeme v pretestu
Varianci v odpovědích (hodnotách znaku) Význam otázky – je smysl sdílen všemi respondenty? (validita) Pozor, respondenti mají tendenci odpovídat na vše. Pokud části otázky nerozumí či ji (pro složitost) přeslechnou, přesto nějak odpoví – modifikují si ji pro sebe, tak aby na ní mohli co nejjednodušeji odpovědět. Složitost významu otázky Zájem a pozornost respondenta Plynulost dotazníku a přirozenost Pořadí otázek Vzorce přeskakování otázek (funkčnost filtrů) Délka trvání Vzbuzení celkového zájmu a pozornosti k tématu Respondentova pohoda a bezpečí – podává nám citlivé informace, jak se po zodpovězení pretestu R cítí? KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Converse, Presser 1986: 55-64]

58 Vzbuzení celkového zájmu a pozornosti k tématu
We do well to consider the questionnaire now and then from the respondents'perspective: Where is it lively and responsive? Where is it slow going? Can we go a littlefurther to meet them halfway? Can we add anything that serves our own analytic directionand also brightens the way for respondents? At the least, we may have to place somequestions strategically to perk up lagging interest. KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Converse, Presser 1986: 63]

59 To že určitá otázka je „pretestována“ neznamená, že bude automaticky fungovat v jiném kontextu.
Záleží na prostředí (době, populaci) i tématu dotazníku resp. pořadí otázky. KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Converse, Presser 1986]

60 Příklady a procvičování
KMVP, ZS 2009

61 Návrh na modelový omnibusový „mini výzkum“ KŘS FHS
Populace: studenti KŘS FHS, 1. ročník Základní soubor: přítomní studenti na KMVP v pátek 6/11/09, 9-11hod. → pouze na něj lze zobecňovat závěry výzkumu! Dotazování celého základního souboru → nebude proveden výběr Omnibusové dotazníkové šetření s tématy: 1. Motivace ke studiu 2. Antikoncepce 3. Studium a zaměstnání KMVP - 4. dodatek

62 Téma 1: Motivace ke studiu (1)
RQ: Ovlivňuje motivace studentů úspěšné zakončení studia FHS? → nelze testovat, neznáme (zatím) „úspěšné zakončení“! RQ: Ovlivňuje motivace studentů studijní výsledky (SV)? Obec. hyp.: Motivace nemá vliv na studijní výsledky na BC studiu. → nelze testovat, protože nelze měřit motivaci do minulosti! (plánujeme pouze jednorázový průřezový výzkum) RQ: Liší se studijní výsledky (SV) podle charakteru motivace? Na SV má vliv charakter motivace. Prac. hyp.: Na studijní výsledky má větší vliv osobní než pracovní motivace + a to bez ohledu na předchozí SV na BC studiu. → kontrolní proměnná KMVP - 4. dodatek

63 Téma 1: Motivace ke studiu (2)
Prac. Hyp.: Na studijní výsledky má větší vliv osobní než pracovní motivace + a to bez ohledu na předchozí SV na BC studiu. → kontrolní proměnná Indikátory a operacionalizace: Problém je indikátor/operacionalizace Motivace → Důvod studia Důvod studia (Proč studuje? → „Studuji, abych …“) ve dvou dimenzích: 1. osobní (získal nové vědomosti, zvýšil kvalifikaci/získal VŠ titul, …) a 2. pracovní (vyslán zaměstnavatelem, očekávání postupu, ...). Vše velmi problematické! Proto jedině pomocí nepřímého vícerozměrného indikátoru (baterie postojových otázek doplněná o „faktické“ informace) Navíc, do které dimenze bude patřit důvod „hledání nového pracovního uplatnění“? Studijní výsledky na FHS: průměr známek v povinných kurzech za semestr/ročník. → lze zjišťovat dotazníkem, nebo ze záznamů SIS Předchozí studijní výsledky na BC studiu: 1. známka ze závěr. zkoušky (na diplomu) a z diplomky, 2. ukončení v řádném termínu, 3. délka studia. → +/- lze zjišťovat dotazníkem, ale i tak je to problematické (např. školy se liší v přísnosti hodnocení, obory nejsou srovnatelné) alternativně lze zařadit také Počet bodů u přijímaček na FHS (to si málokdo pamatuje, ale možná by šlo dohledat v záznamech katedry, jenže to by vyžadovalo, aby výzkum nebyl anonymní) KMVP - 4. dodatek

64 Téma 2: Antikoncepce RQ: Jaký druh antikoncepce požívají studentky KŘSO 1. ročníku? Hyp.: jde o exploraci, takže máme pouze hyp. 1. řádu: Více než 60 % užívá perorální HAK. → Ale k čemu to zjišťovat? Proč právě „60 %“? Banální hypotéza. → nová: Nejčastěji používaným prostředkem antikoncepce je peorální HAK. → ok, ale stále jen explorace (může ale také spíše nemusí jít o zajímavý cíl výzkumu), uvažovat můžeme i hypotézu 2.řádu: Prac. Hyp.: S rostoucím věkem se snižuje počet žen s HAK. Indikátory a operacionalizace: Věk, Jaké používá antik. prostředky v současnosti (lze i dlouhodobě), Proč-důvody (léčebné/další) → kontrolní proměnná KMVP - 4. dodatek

65 Téma 3: Studium a zaměstnání
RQ: Umožňují zaměstnavatelé studium zaměstnancům? Obec. Hyp.: Většině zaměstnaných studentů (ZS) zaměstnavatel studium umožňuje. → Nezajímavé pro výzkum, pokud nejde o prvotní exploraci. RQ: Za jakých podmínek umožňuje zaměstnavatel studium ZS? Obec. hyp.: Studium ZS je prezenčně možné na základě kvalifikační dohody (KD). Prac.hyp.: U ZS převažuje studium na základě kvalifikační dohody. → Stále poměrně nezajímavé. Spíše by to chtělo zkoumat, s jakými problémy se ZS potýkají, kde/za jakých podmínek to ne/funguje. Indikátory a operacionalizace: Zaměstnán (ZS) = 1. ano/ne + 2. kategorie + Filtr Kvalifikační dohoda: součást baterie otázek „za jakých podmínek dochází na přednášky a zkoušky“ ve vztahu se zaměstnavatelem: uzavřena KD (studijní volno), dovolená, RD, osobní volno, … KMVP - 4. dodatek

66 Příklad: dvě varianty otázky na zaměstnání
Jste zaměstnaný/á? Ano / Ne FILTR: Pokud ano, jak? Plný úvazek Částečný úvazek OSVČ Jak jste zaměstnán/a? Nejsem zaměstnán/a KMVP - 4. dodatek

67 Sociodemografické identifikace společné všem třem tématům (třídící znaky - Background vars)
Pohlaví (?) Věk Obor studia Bydliště Zaměstnání Oblast práce (zdravotnictví / sociální služby) … KMVP - 4. dodatek

68 Nezapomeňte! Získaná data jsou pouze odpověďmi na otázky (získané v konkrétní situaci dotazování). KMVP - 4. dodatek

69 Literatura Babbie, E The Practice of social Research. 7th Edition. Belmont: Wadsworth. Converse, J M.; Presser, S Survey Questions: Handcrafting the Standardized Questionnaire. Sage University Papers Series. Quantitative Applications in the Social Sciences No London: Sage Publications, Inc. Disman, M Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Hendl, J Analýza působení mediátorových a moderátorových proměnných. Informační bulletin České statistické společnosti. 21(1): 1-15. Noelleová, E. (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha: Nakladatelství Svoboda. Oppenheim, A. N. (1966) Questionnaire design and attitude measurement. London: Heinemann. KMVP - 4. dodatek

70 Literatura Pracovní materiály k metodice „zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb včetně metodiky uživatelských výzkumů (zkoumání vedená uživateli)“. < Saris, W. E., I. N. Gallhofer Design, evaluation, and analysis of questionnaires for survey research. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc. Schaeffer, K., S. Presser The Science of Asking Questions. Annual Review of Sociology 29: Traxlerová, M., L. Rabušic Jak měřit bezmocnost: předběžné výsledky. Data a výzkum SDA info. 2(1): 7-29. Vinopal, J Situace standardizovaného dotazování z hlediska kognitivních přístupů. Sociologický časopis/Czech Sociological Review. 45(2): KMVP - 4. dodatek