Politické ideologie Ideologie je více či méně provázaný soubor idejí, které se stávají základem organizovaného politického postupu, ať už má tento postup.

Prezentace na téma: "Politické ideologie Ideologie je více či méně provázaný soubor idejí, které se stávají základem organizovaného politického postupu, ať už má tento postup."— Transkript prezentace:

1 Politické ideologie Ideologie je více či méně provázaný soubor idejí, které se stávají základem organizovaného politického postupu, ať už má tento postup stávající systém moci zachovat, pozměnit nebo svrhnout. Všechny ideologie: - přicházejí s určitým hodnocením stávajícího uspořádání - předkládají model nějaké žádoucí budoucnosti, vizi „dobré společnosti“ - objasňují, jak by se politická změna mohla a měla přivodit Neutrální pojem ideologie, ideologie jsou „paradigmata“ – verze hledání základních hodnot a principů, představ o člověku a povaze společnosti, průnik s politickou filosofií

2 Politické ideologie Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“... Svoboda, rovnost, spravedlnost Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...

3 Politické ideologie

4 Politické ideologie

5 „sporné pojmy“ – nelze dospět k obecně akceptované definici
Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“... SVOBODA Pospolitost Demokracie Sociální stát Blahobyt ROVNOST SPRAVEDLNOST „sporné pojmy“ – nelze dospět k obecně akceptované definici

6 Svoboda Klasický liberalismus, neoliberalismus, moderní konzervatismus
svoboda negativní – formální (svoboda „od“) absence nátlaku (obvykle se kryje se základními, všeobecnými lidskými právy) Klasický liberalismus, neoliberalismus, moderní konzervatismus svoboda pozitivní – účinná (svoboda „k“) naplněna konkrétním obsahem, svoboda realizovat svá přání (obvykle vyjádřena sociálními, nárokovými právy) Moderní liberalismus, sociální demokracie, socialismus, komunismus

7 Rovnost Italský politolog Norbert Bobbio (kniha Pravice a levice. Důvod a smysl rozdělení politické scény) Za základní rozlišovací kritérium považuje v postoji vůči myšlence rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice o diferenciaci. Je to vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o míru potřeby jejího odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se domnívají, že lidé si jsou spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si spíše rovni nejsou. Tento protiklad je také doprovázen odlišným hodnocením vztahu mezi rovností a nerovností přirozenou a sociální a dále odlišným hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dělat. Levice má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dosažení rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené. LEVICE PRAVICE X

8 „Poctivě žít, nikomu neškodit, každému dávat, co mu patří“ Ulpianus
Justitia suum cuique distribuit. Spravedlnost dává každému, co jeho jest. Cicero, De Natura Deorum, III, 38

9 Liberalismus Liberalismus je jakási „metaideologie“ v tom nejširším slova smyslu, ve všech svých variacích formující Západní civilizaci… Všechny současné hlavní ideologické proudy přijaly v jisté formě dědictví liberalismu (svoboda, lidská práva, ústavní demokracie, vláda práva) Liberalismus - jako politická doktrína - jako ekonomická doktrína

10 Hodnoty liberalismu individualismus (primát jednotlivce před společností) svoboda (co nejširší svoboda sladitelná se svobodou druhých) rovnoprávnost (nikoli rovnost) rozum (vychází z osvícenství, proti „předsudkům“) spravedlnost (rovnost příležitostí, meritokracie) tolerance a rozmanitost (pluralita)

11 Liberalismus silný individualismus důraz na morálku čerpá z tradice KL
negativní svoboda formální rovnost důraz na slabý stát čerpá z tradice KL „laissez faire“ minimální stát samoregulující svobodný trh antiKeynesianismus omezuje sociální stát slabší individualismus morálka není důležitá pozitivní svoboda rovnost příležitostí odpovědnost státu

12 Konzervatismus Russel Kirk, The Conservative Mind (1953)
(Česky Konzervativní smýšlení) má zato, že lze konzervatismus lze shrnout do celkem šesti zásad : • víra v transcendentní řád či přirozený zákon • rozmanitost, tajuplnost a nedokonalost lidské existence • strukturovanost, organicita a řád ve společnosti • svoboda a majetek jsou úzce svázány • víra ve zvyklosti, konvence • společenské změny musí být uvážené X radikalita, hledání dokonalosti člověka i společnosti, pohrdání tradicí a důraz na rozum, důraz na ekonomické a politické rovnostářství

13 - ancient regime - tradice minulosti - monarchie - nedůvěra ke svobodě - důraz na hodnoty a morálku - respekt k lidské svobodě - podpora tržní ekonomiky - podpora demokracie - konstitucionalismus - elitářská demokracie - klasický liberalismus - respekt ke svobodě

14 Nová pravice (New Right)
Vzestup od 70. let 20. století - Margaret Thatcherová (UK) Ronald Reagan (USA) Kombinuje morální konzervativní hodnoty s liberální ideologií svobodné ekonomiky

15 Hodnoty socialismu pospolitost (primát kolektivu před individuem)
bratrství (spolupráce x konkurenci) sociální rovnost (materiálně vyjádřená) důraz na potřeby (hedonický princip) společenská třída (zdroj společenských rozporů) společné vlastnictví (skepse vůči institutu soukromého vlastnictví)

16 Socialismus Násilná revoluce zrušení vlastnictví výrobních prostředků
- Uznání nezbytnosti kapitalistické ekonomiky - Důležitá ekonomická a sociální role státu - Opuštění socialistického rovnostářství - Osvojení si liberální ideje rovnosti příležitostí a meritokracie Násilná revoluce zrušení vlastnictví výrobních prostředků odmítání demokracie - Evoluční vývoj – rozšiřování volebního práva Sociální demokracie sociální stát Keynesianismus

17 Třetí cesta Hledá alternativu k: staré sociální demokracii
nastupujícímu neoliberalismu Uznání nezbytnosti existence kapitalistické ekonomiky Důležitá ekonomická a sociální role státu Opuštění socialistického rovnostářství Osvojení si liberální ideje rovnosti příležitostí a meritokracie

18 Extremismus Relativita pojmu – extremismus je definován vůči systému – etablovanému režimu a poměrům, stávajícímu pozitivnímu právu (viz. boj za lidská práva v totalitním režimu, liberální idea v době feudalismu apod.) Extrémní – nejkrajnější, nejvzdálenější Radikální – radix, kořen, do hloubky

19 Extremismus Socialismus – komunismus – anarchismus?
„Kouzlo (Zauber), které bojuje na naší straně, Venušino oko, které fascinuje a oslepuje dokonce i naše protivníky, je kouzlo extrému (die Magie des Extrems), svůdnost, jíž působí vše krajní (das Äusserste).„ F. Nietsche, Vůle k moci Socialismus – komunismus – anarchismus? Liberalismus – konzervatismus – fašismus – nacismus?

20 Radikální ideologie

21 Systemizace politických ideologií
Liberalismus Neokonzervatismus Neoliberalismus New Right Moderní socialismus Neomarxismus, New Left New Labour moderní klasický Socialismus Konzervatismus Komunitarismus

22 Základní studijní materiál
HEYWOOD, A. Politické ideologie. In Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 61–86. Co jsou to politické ideologie, jaké základní ideologie existují? Jaký je historický vývoj a jednotlivé současné typy liberalismu? Jaký je historický vývoj a jednotlivé současné typy konzervatismu? Jaký je historický vývoj a jednotlivé současné typy socialismu? Co je podstatou ideologií fašismu, anarchismu, environmentalismu, feminismu, náboženského fundamentalismu? Čím se odlišují jednotlivé ideologie, mají tyto odlišnosti nějaký sociálně-etický rozměr? Jaká je role pojmů spravedlnost, svoboda, rovnost v ideologickém a sociálně-etickém diskursu? Jaké teorie spravedlnosti hrají zásadnější roli v současné politicko-filosofické debatě?