Krajské a obecní zřízení

Prezentace na téma: "Krajské a obecní zřízení"— Transkript prezentace:

1 Krajské a obecní zřízení
Krajské a obecní zřízení P

2 HLAVA SEDMÁ - ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
ÚSTAVA ČR HLAVA SEDMÁ - ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA Čl. 99 Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Čl. 100 (1) Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, které mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. (2) Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. (3) Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. Čl. 101 (1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. (2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem. (3) Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. (4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

3 Poslání ÚSC pečovat o všestranný rozvoj svého území,
Poslání ÚSC pečovat o všestranný rozvoj svého území, o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů má chránit též veřejný zájem Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a chrání veřejný zájem Samostatná kraj: záležitosti v zájmu kraje a občanů kraje Samostatná obec: Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. P

4 Kraj řeší řadu otázek, které přesahují hranice obcí
koordinuje samosprávné aktivity obcí metodická pomoc obcím kontrolní činnost u obcí

5 Kraj a obec Možná vymezení:
Kraj a obec Možná vymezení: Územně a občansky – územní samosprávné společenství občanů Právně – veřejnoprávní korporace s právní subjektivitou, zodpovědná za své jednání Ekonomicky – vlastní majetek a má právo s ním hospodařit P

6 Území ÚSC Území ČR lze rozdělit na území jednotlivých obcí, na kterých vykonávají samosprávu (výjimka – vojenské újezdy) Obec – územní celek, vymezený hranicí území obce Území kraje je tvořeno souborem území obcí

7 Občané obce a kraje Kdo je občanem obce? kraje? Jaká má práva?
jaká práva má vlastník nemovitosti/cizinec?

8 Druhy obcí obec městys – stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády město – alespoň obyvatel, stanoví tak předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády statutární město – člení se na městské obvody či části s vlastními orgány samosprávy P

9 Nový druh obce „Městys“
historický původ nová žádost o udělení statutu

10 Počty měst a městysů Rok Počty 1550
Počty měst a městysů Rok Počty 1550 41 královských a věnných měst (z toho Morava jen 6), 700 poddaných , horních měst a městeček 1762 347 měst, 465 městysů 1776 487 měst, 465 městysů 1857 470 měst, 420 městysů 1934 Čechy: 8471 místních obcí, konskripčních osad z toho 389 měst, 207 městysů 1935 Morava a Slezsko: místních obcí, konskripčních osad z toho 126 měst a 223 městysů 1938 524 měst, 535 městysů 2006 Nárůst cca nových 95 měst a 390 městysů Přehled městysů viz P

11 Přehled současných počtů
Obce: 5 485 Městys: 177 Město: 563 Statutární město: 24 (včetně Prahy) Kraje: 14 (včetně Prahy) § 4 zákona o obcích: Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. údaje jsou z Malého lexikonu obcí ČR 2007 (ČSÚ) k

12 Symboly ÚSC znak vlajka
Symboly ÚSC znak vlajka uděluje Předseda Poslanecké sněmovny (jak krajům, tak obcím i městským částem a obvodům) znak – užívání omezeno, jen dá-li kraj souhlas (souhlasu není třeba u zřizovaných a zakládaných organizací kraje) vlajka – není třeba souhlasu kraj 5 obce 34 a P

13 Spolupráce krajů s ostatními kraji a obcemi s ostatními subjekty
lze smlouva na konkrétní úkol založení právnické osoby dle obchodního zákoníku (a. s. a s. r. o.) nelze zájmové sdružení právnických osob smlouva o sdružení občanské sdružení svazek obcí s ostatními subjekty lze využít zájmové sdružení právnických osob a smlouvu o sdružení s územními samosprávnými celky jiných států smlouva o vzájemné spolupráci vzniká-li nová právnická osoba musí souhlasit MV a projednat to s MZV, souhlas odepřen jen je-li smlouva v rozporu se zákonem či mezinárodní smlouvou

14 Základní charakteristiky krajů
Základní charakteristiky krajů mít přehled např. o: rozloze lidnatosti počtu obcí (tj. rozdrobenosti území) počtu městského/venkovského obyvatelstva ekonomické úrovni … tedy viz minulý seminář viz samostatný soubor v ISu Tabulka_charakteristiky_kraju.xls Jak jsou regiony veliké, lidnaté, dokázat region správně přiřadit k těm spíše větším nebo menším, lidnatějším nebo méně lidnatým atp. P

15 MAPA REGIONŮ SOUDRŽNOSTI NUTS II V ČR

16 Orgány kraje Orgány obce
Zastupitelstvo Rada Hejtman Krajský úřad Zastupitelstvo Rada Starosta (Primátor) Obecní úřad (městský úřad, úřad městyse, úřad městské části či obvodu, magistrát)

17 Orgány zastupitelstva či rady
Orgány zastupitelstva či rady Výbory (kontrolní a iniciační orgán zastupitelstva) povinné kraj: výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. povinné obce: výbor kontrolní výbor pro národnostní menšiny Komise (poradní a iniciační orgán rady) dobrovolné obce i kraje mohou zřizovat specializované komise a svěřit jim výkon státní správy P

18

19 Financování obcí Detailní výklad je součástí předmětu Teorie a praxe rozvoje měst a obcí (navazující studium)

20 Financování krajů – daňové příjmy
Financování krajů – daňové příjmy sdílené - část výnosu, mechanismus přerozdělování: jasně stanovená procenta mezi jednotlivé kraje 8,92 % z celostátního hrubého výnosu DPH, 8,92 % z celostátního hrubého výnosu DzPFO ze závislé činnosti, 8,92 % z celostátního hrubého výnosu z DzPPO, 8,92 % z celostátního hrubého výnosu z DzPFO srážkou 8,92 % z celostátního hrubého výnosu ze 60 % DzPFO SVČ svěřené – 100 % výnosu DzPPO placené krajem kde hledat: zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní (koeficienty přerozdělení mezi kraje) P

21 Rozpočtové určení daní u krajů
Rozpočtové určení daní u krajů Podíly jednotlivých krajů na daňovém výnosu Kraj Procento podílu Hl. m. Praha , Středočeský 13, Jihočeský , Plzeňský , Karlovarský , Ústecký , Liberecký , Královéhradecký , Pardubický , Vysočina , Jihomoravský , Olomoucký , Zlínský , Moravskoslezský , Úhrn , V případě krajů je situace jiná. U nich lze říci, že určený podíl na celostátním hrubém výnosu jednotlivých daní je více méně odvislý od počtu obyvatel. V koeficientu byl zohledněn také počet organizačních složek a příspěvkových organizací, které kraj přebral od státu. Koeficient stanovený zákonem odráží především počet obyvatel. Z hlediska podpory regionálního rozvoje je rozpočtové určení daní neutrální, nezvýhodňuje malé ani velké kraje. - zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní - záleží i na počtu obyvatel - dle toho = z 8,92% - výši daní neovlivní (? jaká je tedy potom motivace kraje pro rozvoj ?) daňové příjmy kraje: sdílené - část výnosu, mechanismus přerozdělování: jasně stanovená procenta mezi jednotlivé kraje (kraj neovlivní podíl) P

22 Tab. Bilance příjmů a výdajů krajů (mil. Kč)
Tab. Bilance příjmů a výdajů krajů (mil. Kč) Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Daňové příjmy 2 10 169 11 395 12 580 39 601 42 247 46 081 Nedaňové příjmy 74 720 1 424 3 177 2 770 2 855 3 476 Kapitálové příjmy 8 38 237 342 412 468 830 Dotace celkem 14 434 26 701 82 761 84 614 70 686 76 558 75 018 Příjmy celkem 14 518 37 628 95 818 Běžné výdaje 13 221 32 070 84 961 88 385 107684 Kapitálové výdaje 1 223 3 733 9 366 11 501 11 975 15 909 16 618 Výdaje celkem 14 444 35 803 94 327 99 886 Saldo příjmů a výdajů 1 825 1 491 827 904 1 103 P

23 Přehled příjmů krajů Položka v % 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Přehled příjmů krajů Položka v % 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Daňové příjmy 0,01 27,03 11,89 12,50 34,90 34,60 36,75 Nedaňové příjmy 0,51 1,91 1,49 3,20 2,50 2,40 2,77 Kapitálové příjmy 0,05 0,10 0,25 0,30 0,66 Přijaté dotace 99,42 70,96 86,37 84,00 62,30 62,70 59,82 P

24 Vývoj vlastních příjmů krajů
Vývoj vlastních příjmů krajů Rok Vlastní příjmy Dotace Celkové příjmy Podíl vl. na celkových příjmech v % 2002 10 927 26 700 37 628 29,0 2003 13 057 82 761 95 818 13,6 2004 16 099 84 614 16,0 2005 42 744 70 686 37,3 2006 45 570 76 558 2007 50 386 75 018 40,2 P

25 Podíl dotací na celkových příjmech (v %)
Podíl dotací na celkových příjmech (v %) Poř.* Kraj Průměr 1. Jihomoravský 50,6 2. Jihočeský 46,4 3. Olomoucký 44,8 4. Zlínský 44,5 5. Vysočina 43,5 6. Královéhradecký 43,1 7. Moravskoslezský 42,1 8. Ústecký 42,0 9. Liberecký 41,3 10. Pardubický 41,2 11. Středočeský 40,2 12. Karlovarský 38,1 13. Plzeňský 35,2 14. Praha 29,6 Průměr ČR 47,4 Dotace jsou projevem přerozdělovacích procesů uvnitř rozpočtové soustavy a jsou postulovány jako prvek solidarity mezi stupni veřejné správy. V České republice se však zatím jedná především o solidaritu mezi státem na jedné straně a kraji nebo obcemi na straně druhé. Dotace poskytované kraji obcím jsou zatím zanedbatelné. Pro podporu regionálního rozvoje může být centralizace rozdělování dotací určitou výhodou, pokud by se při jejich přidělování preferovaly hlediska regionálního rozvoje. Nutnost dotací je však vždy indikátorem nedostatečného vybavení samospráv vlastními příjmy. Znamená zanedbání příjmové stránky rozpočtů jednotek územní samosprávy, které musí být sanováno z pokladny státu. Dotace však na druhou stranu vedou k nivelizaci zdrojů v horizontálním směru a vůbec ke spravedlivějšímu (rovnoměrnějšímu) rozdělování veřejných zdrojů. Naprosto důvodné jsou dotace (příspěvky) na činnosti, které jsou v zájmu poskytovatele dotace v případech, kdy právní řád přikazuje příjemci dotace uskutečňování podporované činnosti. Dotace mohou směřovat také k poskytování služby, která nemá význam pro občany dané jednotky samosprávy. Jedná se o různá opatření zcela nebo částečně v zájmu občanů jiných jednotek nebo cizinců, pokud je zajišťuje daná jednotka. Lze si samozřejmě představit případ, že nějaká stavba bude mít negativní dopad na příjemce dotace, přesto ale napomůže rozvoji širšího regionu. Dotace jsou nástrojem zasahování do rozhodování samospráv, což dává státu do ruky nástroj k podpoře regionálního rozvoje. Ten, kdo platí, může totiž stanovit, na co jím poskytnutá plnění budou využita. Stát nebo jiný poskytovatel dotace tak může usměrňovat výdaje kraje nebo obce. Komunální korporace se tak dobrovolně dostávají do područí ústředí. Ukazatel podílu dotací na celkových příjmech rozpočtů územní samosprávy vykazuje značnou rozdílnost mezi regiony. U Jihomoravského kraje tvoří dotace více než 50 % celkových příjmů, zatímco u Prahy pouze necelých 30 % a v Plzeňském kraji o něco více než 35 %. Většina regionů, které se nacházejí v horní polovině tabulky 6 a mají tedy nadprůměrný podíl dotací na celkových příjmech, vykazuje zároveň i podprůměrnou výši rozpočtových příjmů na obyvatele. Výjimkou ovšem je kraj Jihočeský (druhé nejvyšší rozpočtové příjmy a 46 % podíl dotací) a kraj Jihomoravský (5. místo ve srovnání rozpočtových příjmů a největší podíl dotací). Pramen: Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů, Ministerstvo financí, 2004, 2005. Poznámka: *jedná se o pořadí vypočtené jako průměr hodnot za léta 2003 a 2004. P

26 Vývoj výdajů krajů P

27 Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích (v %)
Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích (v %) Poř. Kraj Průměr 1. Praha 33,6 2. Jihomoravský 30,7 3. Středočeský 27,8 4. Plzeňský 27,4 5. Pardubický 27,0 6. Jihočeský 27,0 7. Vysočina 26,7 8. Zlínský 24,3 9. Moravskoslezský 22,8 10. Liberecký 22,8 11. Karlovarský 22,4 12. Olomoucký 22,1 13. Královéhradecký 20,7 14. Ústecký 18,9 Průměr ČR 26,6 Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje územní samosprávy představují, na rozdíl od výdajů běžných, investici do budoucího vývoje. Proto jsou důležitým znakem fungování územní samosprávy. I když by si přesnější hodnocení vyžadovalo delší časový horizont, vzhledem ke krátkému fungování krajské územní samosprávy to zatím není možné. V letech 2003 a 2004 představovaly v průměru kapitálové výdaje územních samosprávných celků 26,9 % jejich celkových výdajů. Tento údaj se značně lišil podle jednotlivých regionů. Nejvyšších hodnot v tomto období vykázala Praha, a to 33,6 % (viz tabulka 8). Na druhém místě se s odstupem 3 procentních bodů umístil kraj Jihomoravský. Nadprůměrný podíl dále vykázaly územní samosprávy v kraji Středočeském, Plzeňském, Pardubickém, Jihočeském, Vysočině a Zlínském. S výjimkou kraje Středočeského a Pardubického se jedná o regiony s nadprůměrnými rozpočtovými příjmy na obyvatele. Na druhé straně však kraj Středočeský a Plzeňský patří do skupiny těch, které dosahují nadprůměrných hodnot při porovnání HDP na obyvatele. Ve skupině regionů s nižším než průměrným podílem kapitálových výdajů na celkových výdajích najdeme na dvou posledních místech kraj Ústecký, který však zaujímá 6. místo v pořadí regionů podle výše rozpočtových příjmů na obyvatele, a kraj Královéhradecký, který skončil jako poslední v pořadí regionů podle výše rozpočtových příjmů na obyvatele. Objem dotací je konsolidovaný vzhledem k dotacím mezi krajským rozpočtem a rozpočty obcí. Pramen: Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů, Ministerstvo financí, 2004, 2005, vlastní propočet Poznámka: průměrný podíl kapitálových výdajů na celkových za léta 2003 a 2004 P

28 Hospodaření s majetkem
Hospodaření s majetkem majetek musí být využíván účelně, hospodárně, ÚSC je povinen pečovat o jeho zachování a rozvoj, evidence majetku, chráněn před zničením, poškozením, odcizením, zneužitím, uplatňovat právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení, zda dlužníci platí včas a nepromlčel-li se závazek, informační povinnost – 30 dnů (kraj), 15 dnů (obec), úplatný převod za cenu obvyklou, § 17 – 23 kraj § 38 – 41 obec P

29 Majetkoprávní úkony orgánů kraje
zastupitelstvo nemovitosti dary nad 100 tis. dotace nad 200 tis. prominutí a postoupení pohledávky vyšší než 200 tis. uzavírání dohod o splátkách nad 18 měsíců zastavení movitostí v hodnotě vyšší než 200 tis. přijetí úvěru, půjčky, ručení, zástava nemovitosti vydání dluhopisů, rozhodnutí o majetkové účasti a vkladech rada movitosti dary do 100 tis. dotace do 200 tis. prominutí a postoupení pohledávky do 200 tis. uzavírání dohod o splátkách do 18 měsíců zastavení movitostí v hodnotě do 200 tis.

30 Převod majetku na kraje
Převod majetku na kraje I. fáze zákon č. 157/2000 Sb. – vznik krajů, majetek se převádí z ministerstev II. fáze zákon č. 290/2002 Sb. – zánik okresních úřadů, (zjednodušeně na kraje přešlo vše, co nepřešlo na obce, ministerstva či jiné zákonem určené organizace) Čtěte samostatný doplňkový text v ISu! převod majetku na kraje 1) zákon č. 157/2000 Sb. - majetek se převádí z ministerstev, na zákl. rozhodnutí ministerstva, které jej dosud spravovalo, rozhodnutí ministerstva o přechodu do - školy - majetek z MDaS - ze správy silnic - z M kultury - muzea, galerie, Ústavy archeologické a památkové péče, knihovny - M zemědělství - odborná učiliště zemědělská, lesnická, .. - M zdravotnictví - územní střediska záchranné služby, vybrané ústavy a nemocnice - MPaSV - Ústavy sociální péče, Diagnostické ústavy 2) zákon č. 290/2002 Sb. - majetek se převádí z organizací, které měly právo s ní hospodařit; (majetek, kde byl zřizovatelem okres), k - na kraj - příspěvkové organizace a organizační složky na základě sídla. Kraj musí do konce dubna přizpůsobit zřizovací listiny. Po 10 let musí být stejný účel užívání nemovitostí (lze převést zpět na stát). - na obce - knihovny, divadla, ústavy se sociálním a zdravotním účelem (dále přesně vymezeno) - na MMR - státní podniky - na MZ - psychiatrické léčebny - na zemědělský půdní fond - půda okresů Povinnost kraje převést nemovitost na obec (ve které se nachází), která přešla z Okr.Ú na kraj. P

31 Ukládání pokut Kraj může uložit pokutu až do výše Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem (dále jen "osoba"), porušila-li povinnost stanovenou právním předpisem kraje. Stanoví-li zákon vyšší sankci, postupuje se dle něj. Osoba, která poruší předpis musí také odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené krajem s přihlédnutím k okolnostem případu. Výnos pokut je příjmem kraje. Obec může uložit pokutu až do výše Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce. Při stanovení výše pokuty obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání. P

32 Zdroje: http://www.czso.cz/ http://www.mfcr.cz/