Jak se mluví za Olší?.

Prezentace na téma: "Jak se mluví za Olší?."— Transkript prezentace:

1 Jak se mluví za Olší?

2 A co si o tom myslíme…

3 Těšínsko a Zaolzie

4 Několik údajů… území „Těšínské Slezsko“
> přerozdělení hranic v roce 1920 > část Poláků se ocitla vně hranic (autochtonní menšina) > označení české části „Zaolzie/Záolší“ = za řekou Olší (z polské strany)

5 Historie Slezsko patřilo k Prusku a Rakousku-Uhersku…
1918 – na Těšínské Slezsko si brousí zuby vzniklé Polsko i Československo 1920 – rozdělení území, Československu připadlo „Záolší“: tisíc Poláků 113 tisíc Čechů 34 tisíc Němců 1938–1945 – patřilo přechodně k Polsku 1958 – smlouva o konečném vytyčení státních hranic

6 Jazyk Záolší Těšínské nářečí „po naszymu“
vliv češtiny, polštiny, němčiny podle polských lingvistů ze staropolštiny používané na české straně, mluví jím hlavně Poláci

7 Jazyk Záolší Lk 15,4 - 15,6 Ješli mo kdo z vas sto łovcóv a ztrpči jyny jednomu z nich, tak něněcho tych dževindžešónt dževinć na proudnym mjescu a něydže za tóm, ojeto śe ztračiła pjył jóm něnajdže? Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? cug „vlak“, banhof „nádraží“, foter „otec“

8 Sčítání lidu (2011) jako bitva o česko-polské nápisy (www.tyden.cz)
kampaň „Postaw na polskość“ (Kongres Polaków w Republice Czeskiej) Ewa Farna – tvář kampaně

9 Sčítání lidu (2011) jako bitva o česko-polské nápisy (www.tyden.cz)
Ewa Farna + Władysław Niedoba – “Jura spod Grónia“ (t 1999)

10 možnost dvou národností kampaň „Budoucnost se počítá“
katolický duchovní Zbigniew Czendlik polština x čeština

11 Zbigniew Czendlik

12 Postoj „většin“ „Pokud si chcete hrát na Poláky, tak jděte do Polska a tady nestrašte…“ „To ty za granicą mieszkasz czy nie, w końcu? (…) tam są osoby, które mówią w innym jazyku, prawda?“ „Každý, kdo se hlásí k polské národnosti, ať se odstěhuje do Polska ... tam bude mít nápisů do haleluja.“

13 A co na to Ewa…? „Já jsem Polka, žiju tady a nemluvím polsky s tebou, ale se svou kamarádkou. (…) Když už nás posloucháš, tak buď zticha a neobořuj se na mě za to, že mluvím se svojí kamarádkou ve své mateřštině.“ „Nechceš se hlásit k tomu, že jsi Polák, OK. Ale snad bys v sobě mohl najít trochu tolerance a pochopení proto, že my chceme být Poláky, těší nás to a chceme mít svoje organizace, svoje nápisy… Podle zákona na to máme právo.“

14 Jak to tedy je? silná představa ÚZEMÍ = JAZYK NÁRODNOST ?
„Mluvíš plynně polsky a žiješ v ČR?“ „Žiješ v ČR, umíš česky a tvrdíš, že jsi Polka?“ „Nemluvte polsky, jsme v Čechách!“ „A kdy vy jste sem z Polska přišli?“ silná představa ÚZEMÍ = JAZYK NÁRODNOST ? Žiji celý život na území ČR, ale jsem Polka. Přijela jsem z ČR, ale nejsem Češka. My jsme tu odjakživa, stěhovala se hranice.

15 Projekty a budoucnost polské ZŠ, gymnázium v Českém Těšíně
vznik euroregionu Śląsk Cieszyński – Těšínské Slezsko (evropský fond pro regionální rozvoj) projekt „Zaolzie Teraz“ (Záolší dnes) (Kongres poláků v ČR, Těšínská knižnice) naděje na větší přeshraniční spolupráci

16 Otázky?

17 Děkujeme za pozornost Klára Zindulková Tereza Hýsková