Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI"— Transkript prezentace:

1 KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Michal Lehnert

2 Osnova přednášky Charakteristika KS.
Význam KS pro tréninkovou činnost a sportovní výkony. Členění KS. Metodické aspekty rozvoje KS. Diagnostika KS.

3 KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Komplex schopností lehce a účelně koordinovat pohyby, přizpůsobovat je měnícím se podmínkám, provádět složitou pohybovou činnost a rychle si osvojovat nové pohyby. KS jsou úzce spjaty s řízením pohybu, resp. s dovednostmi a mohou působit pouze v jednotě s kondičními schopnostmi (projevují se v komplexu)! KS jsou tréninkem značně ovlivnitelné.

4 KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Koordinace – součinnost CNS a kosterního svalstva při cílené pohybové činnosti Pohybová koordinace – vyjadřuje aspekt silového, časového a prostorového řízení pohybové činnosti (regulace pohybu). Především dílčí pohyby či pohybové fáze jsou uváděny do souladu tak, aby vytvořily harmonický celek pohybového aktu. Koordinační schopnosti (dříve obratnostní) – umožňují učení se pohybovým dovednostem a ovlivňují jejich projev - dominuje přesnost, rychlost, složitost…

5 KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Uplatnění KS především při pohybové činnosti s vysokými nároky na řídící činnost nervové soustavy (složitější pohyby, změna pohybů…). Odlišné nároky sportů na koordinační schopnosti (jednoduchá lokomoce x lokomoce spojená s různou manipulací - tenis, moderní, gymnastika)… Technická příprava: KS ovlivňují její efektivitu (kvalitu motorických dovedností a jejich využití) a naopak.

6 KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Obecné KS - vztahují se k provádění řady motorických dovedností, nevztahují se přímo k požadavkům sportovních výkonů. Jsou základem efektivního rozvoje speciálních KS. Speciální KS - dány požadavky sportovních výkonů (omezené na jeden sport či sportovní disciplínu, vázané na charakteristickou motorickou dovednost).

7 KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Interindividuální rozdíly v KS se projevují ve: Výběru efektivních pohybových programů. Koordinaci dílčích pohybů a jejich spojování do celků. Správné reakci na podněty k zahájení nebo změně pohybu. Kontrole pohybů a přizpůsobení pohybů měnícím se podmínkám…

8 VÝZNAM KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
Optimálně rozvinuté koordinační schopnosti: Urychlují a zefektivňují proces osvojování nových dovedností. Příznivě ovlivňují dříve osvojené dovednosti (přispívají k jejich stabilizování, zjemňování a hlavně k jejich adekvátnímu využívání v konkrétních situacích…).

9 VÝZNAM KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
Optimálně rozvinuté koordinační schopnosti: Spoluurčují stupeň využití kondičních schopností (např. rytmická souhra pohybu paží a nohou při plavání kraulem apod.). Ovlivňují estetické pocity, radost a uspokojení z pohybu (koordinované pohyby jsou plynulé, mají náležitý rozsah, dynamiku a rytmus – působí harmonicky.

10 ČLENĚNÍ KS Diferenciační Orientační Rovnováhová Reakční Rytmická
Spojování pohybu Přestavby pohybu

11 Diferenciační Schopnost jemně rozlišovat a nastavovat silové, prostorové a časové parametry pohybového průběhu (projevuje se např. pocitem vody, míče apod.) Základem je činnost svalových receptorů. Např. při běhu na lyžích musí být při odrazu odrazová noha v přesně nastavené poloze, odraz proveden přesně v určitém okamžiku a síla vynaložená při odrazu přiměřená (pokud bude např. odraz opožděný či příliš razantní, dojde k proklouznutí).

12 Orientační Schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase, a to vzhledem k definovanému akčnímu poli (hřišti, ringu, tanečnímu parketu…) nebo pohybujícímu se objektu (spoluhráč, míč). Základem této schopnosti je příjem a zpracování informací z analyzátorů (zrakový, sluchový, kinestetický, vestibulární).

13 Rovnováhová Schopnost udržovat celé tělo (event. i vnější objekt) ve stavu rovnováhy, respektive rovnovážný stav obnovovat i při napjatých rovnováhových poměrech a proměnlivých podmínkách prostředí. Rozlišuje se rovnováhová schopnost statická, dynamická a balancování předmětů. Analyzátory, ze kterých se získávají informace: vestibulární, kinestetický (zdůrazňován je význam receptorů krčních svalů), taktilní (četné receptory jsou na plosce nohy) a zrakový.

14 Schopnost zahájit (účelný) pohyb na daný podnět v co nejkratším čase
Reakční Schopnost zahájit (účelný) pohyb na daný podnět v co nejkratším čase (indikátorem je reakční doba). Často spojena s přizpůsobením a přestavbou pohybu. Délka reakční doby závisí na druhu podnětu, nejdelší je u podnětů optických, nejkratší u taktilních. Rozdíly však jsou malé, řádově desítky milisekund.

15 Rytmická Schopnost vystihnout a pohybově vyjádřit rytmus z vnějšku daný, nebo v samotné pohybové činnosti obsažený (časové a dynamické parametry pohybu). Rovněž vnímat změny rytmu (i ostatních sportovců), optimálně sladit pořadí činností (např. nahrávač ve volejbale: běh – nahrávka – vykrytí)…

16 Každý pohyb má svůj rytmus – jeho nalezení ulehčí provedení pohybu!
Rytmická Dva aspekty: vnímání akustických (často hudebních), také vizuálních z vnějšku přijímaných rytmů a jejich přetransformování, přenesení do pohybové činnosti (tanec, krasobruslení, aerobic). vystižení rytmu pohybového aktu (např. vzepření vzklopmo), „přeložení“ tohoto ve vlastní představě existujícího rytmu a uplatnění při vlastní pohybové činnosti. Každý pohyb má svůj rytmus – jeho nalezení ulehčí provedení pohybu!

17 Spojování pohybu Schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání. Dominuje při řešení koordinačně náročných úloh, které se ve zvýšené míře vyskytují např. v gymnastice, ve všech sportovních hrách, ale i v plavání.

18 Přestavby pohybu Schopnost situačně přizpůsobit pohybovou činnost (původní pohybový program) vnějším i vnitřním podmínkám, které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá. Změnu přináší měnící se terén (při jízdě na lyžích), činnost soupeře (při zápasení), vyvíjející se herní situace (basketbal), měnící se povětrnostní situace ale i podmínky vnitřní, např. pod vlivem únavy. Na základě vnímání nebo anticipace sportovec pokračuje v pohybu jiným způsobem. Úzce propojena se schopností orientační a reakční.

19 METODIKA TRÉNINKU KS Rozvoj KS se uskutečňuje samostatně nebo v rámci technické přípravy. Podstatou tréninku KS je: 1. Rozšiřování pohybové zkušenosti vykonáváním nových, stále obtížnějších koordinačně náročných pohybů. 2. Zvládnutí širokého spektra dovedností v mnoha obměnách a v měnících se podmínkách (vyžadujících i nové, tvořivé řešení úkolu), přičemž nejde o jejich maximální dokonalost.

20 METODIKA TRÉNINKU KS Jak měnit podmínky? Spojovat osvojené dovednosti.
Provádět více činností současně (dribling s dvěma míči, odbíjení obouruč vrchem a současné vedení míče nohama). Zvyšovat náročnost a požadavky na přesnost. Měnit náčiní, nářadí, vnější podmínky …

21 METODIKA TRÉNINKU KS Jak měnit podmínky?
Cvičit pod tlakem (soupeř, vysoká rychlost, psychický tlak- požadavek na úspěšnost, omezení výběru variant řešení, prostoru). Reagovat na dodatečné informace (směr smeče až podle postavení bloků, způsob přeskoku nářadí až podle pokynu před doskokem na můstek). Cvičit v únavě po předchozím zatížení, při rušících vlivech z okolí. Omezovat zrakovou kontrolu…

22 METODIKA TRÉNINKU KS Další důležité požadavky:
Pro rozvoj obecných KS využívat cvičení přiměřeně náročná (která nejsou plně zvládnuta), nová, neobvyklá, malých her, základů řady sportů…, což vede u dětí a mládeže k rozvoji všestrannosti. Předpoklad efektivního rozvoje obecných KS je využívání cvičení, která umožňují transfer do dalších činností.

23 METODIKA TRÉNINKU KS Další důležité požadavky:
Citlivé období rozvoje KS: cca 6 –13 let (před pubertou). 6-9 let: zvládají jednodušší dovednosti, je třeba vícekrát opakovat. 10-12 let: zvládají složité pohyby, je možné jejich dostatečné zpevnění. Do puberty: předpoklady pro provádění pohybů s vysokou přesností. S nárůstem silových požadavků na provedení kvalita rozvoje KS klesá.

24 METODIKA TRÉNINKU KS Další důležité požadavky:
V tréninkové jednotce zařazovat rozvoj KS po rozcvičení. Dávkování zatížení: menší počet opakování, více sérií, pravidelně, častěji, dbát na kvalitu, trvání cca do 30 min - udržet koncentraci. Učení se novým pohybům zařazovat i u vyspělých sportovců.

25 METODIKA TRÉNINKU KS Základní metody:
Metoda obměňování - změny podmínek cvičení (postavení a směry pohybu, odstupňování síly, apod.). Metoda opakování - plný interval zotavení, uplatňovat opakované řešení situací, ve kterých se sportovec vypořádává s koordinačně náročnou pohybovou činností. Metoda kontrastní - získávání protikladných pohybových zkušeností prováděním pohybů s velmi rozdílnými charakteristikami.

26 METODIKA TRÉNINKU KS Tréninkem KS dochází k rozšiřování pohybové zkušenosti, počtu a kvality dovedností - to ovlivňuje mj. rozvoj učenlivosti.

27 DIAGNOSTIKA KS Většinou problematická.
Laboratorní a terénní testování. Testy zaměřené na přesnost, složitost, rychlost přizpůsobivost, učenlivost... Testy speciálních KS (především u vyspělých sportovců).

28 PŘÍKLAD DIAGNOSTIKY KS
Diagnostika diferenciační schopnosti: Reprodukování: -zadané polohy -vynaložené síly (např. při stisku dynamometru nebo výšky výskoku) -stanoveného tempa (např. při skákání přes švihadlo).

29 Kontrolní otázky Charakterizujte KS
Jak KS ovlivňují tréninkovou činnost a sportovní výkony. Uveďte a charakterizujte jednotlivé druhy KS. Jak lze KS efektivně rozvíjet? Uveďte základní aspekty diagnostiky KS.


Stáhnout ppt "KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI"

Podobné prezentace


Reklamy Google