Potravinová politika Výživová politika.

Prezentace na téma: "Potravinová politika Výživová politika."— Transkript prezentace:

1 Potravinová politika Výživová politika

2 O čem budeme hovořit? Cíle výživové politiky
Spotřeba potravin a výdaje na potraviny Faktory ovlivňující spotřebu Bioprodukty a ekologické zemědělství Nástroje výživové politiky

3 Potravinová a výživová politika: cíle a nástroje
Cíle výživové politiky: jak je stanovit a zda je vůbec stanovovat Co by lidé měli jíst Co lidé opravdu jedí Nástroje výživové politiky Nabídka potravin Ceny: princip “Panem et circenses“ Lze spotřebu potravin ovlivnit nějakou státní politikou?

4 Je nutné vůbec toto regulovat?
Kvantita potravin - podvýživa a hlad - optimální úroveň Kvalita potravin - pozitivní - negativní

5 Podvýživa Světová zdravotní organizace (WHO) definuje podvýživu jako nerovnováhu mezi zásobou živin a energie, a potřebami organismu pro zajištění růstu a udržování všech potřebných životních funkcí.1 K podvýživě dochází tehdy, když tělo nemá k dispozici dostatek energie nebo nezbytných živin – bílkovin, vitaminů, minerálních látek nebo jiných živin, potřebných pro udržování zdravých tkání a funkcí všech orgánů. Tyto podmínky se nevztahují pouze na obvyklou podvýživu, ale obdobné potíže se mohou vyskytovat i u osob s nadváhou nebo obézních. Tento článek je však zaměřen převážně na osoby trpící podvýživou

6 Podvýživa Definice FAO: Nedostatečná výživa je označována podle definice vypracované FAO, jako příjem do 55 procent nad fyzickým minimem BMR (Basal metabolic rate), tj. do 1,55 BMR. Statistiky FAO používají tuto definici od r

7 Jak je na tom svět

8 Doporučení Energie Živin Základních skupin potravin Pohlaví Věk
Sociální skupina

9 Složky výživy sacharidy (voda a cukr), obilniny, celozrnný chléb, rýže, brambory, ovoce, zelenina, mléko, med, cukr balastní látky tuky (lipidy) - margarín, maso, máslo, sádlo, mléko bílkoviny (proteiny) - luštěniny a obilniny (hrách, fazole, ořechy, obilí, obilné kaše, pečivo), jogurt, ořechy, maso voda (tekutiny) vitamíny (B1, B2, B3, B6, B12, C, A, D, E, K, kyselina listová, nikotinová, pantotenová, Biotin) mastné kyseliny (linolová, &-linolenová) - olivový olej, slunečnicový, řepkový, sojový olej aminokyseliny = součást bílkovin (Valin, Leucin, Izoleucin, Treonin, Metionin, Fenyloalanin, Tryptofan, Lyzin, Hystidin, Arginin) - podporují hojení ran minerály a stopové prvky (sodík, chlor, draslík, vápník, fosfor, hořčík)

10 Současné problémy výživy
Podvýživa Obezita Anorexie Alkoholismus a jiné drogové závislosti Hypovitaminóza

11 Pyramidový princip sestavování výživových dávek

12 Pyramidový princip sestavování výživových dávek - nové pojetí

13 A co voda?

14 Energetická spotřeba ve světě (kcal/den)
1. United States of America 3760 2. Portugal 3750 3. Austria 3740 4. Italy 3730 5. Greece 3720 6. Ireland 3670 7. Canada 3630 8. France 9. Romania 3620 10. Belgium 3610 11. Israel 12. Hungary 3590 24. Czech Republic 3330

15 Zjišťování spotřeby potravin
SRU Bilanční metoda Výběrová šetření

16 Spotřeba potravin Nabídka potravin Počáteční zásoba +Produkce potravin
+Dovoz Nabídka potravin - Vývoz - Ztráty Spotřeba potravin - Nepotravinář. užití - Konečná zásoba 16

17 Statistika rodinných účtů
Časová řada od roku 1956 Cca 3000 domácností Kvótní výběr Veškeré příjmy Veškeré výdaje Metoda pravidelného zápisu

18 Tab. 1a Typy domácností STATISTIKA RODINNÝCH ÚČTŮ Složení domácností, přehled příjmů a vydání - průměry na osobu v Kč za měsíc 3. čtvrtletí 2012 Domácnosti celkem z toho domácnosti zaměstnanců samostatně činných nezaměst-naných důchodců bez EA členů celkem bez dětí s dětmi Počet domácností - vážený 2824 1385 679 706 357 99 819 ve výběru 1620 794 826 418 116 479 Průměrný počet na domácnost: členů 2,26 2,57 1,62 3,48 2,81 2,41 1,50 pracujících 1,01 1,53 1,44 1,61 1,59 0,39 0,00 nezaopatřených dětí 0,57 0,83 0,92 0,78 0,01 nepracujících důchodců 0,54 0,07 0,12 0,03 0,13 0,10 1,49 spotřebních jednotek (OECD) 1,82 2,00 2,54 2,15 1,90 1,35 spotřebních jednotek (OECD modif.) 1,56 1,68 1,31 2,04 1,79 1,25 HRUBÉ PENĚŽNÍ PŘÍJMY CELKEM 14 326 16 117 23 373 12 864 12 192 8 496 11 931 ČISTÉ PENĚŽNÍ PŘÍJMY CELKEM 12 733 13 624 19 342 11 061 11 555 7 972 11 897 z toho (%): ze závislé činnosti 53,8 78,1 76,7 79,2 26,0 35,5 1,8 z podnikání 9,1 1,2 1,3 55,5 6,3 0,5 sociální příjmy 28,2 9,7 11,7 8,1 13,8 38,8 92,1 HRUBÁ PENĚŽNÍ VYDÁNÍ CELKEM 12 869 14 400 19 737 12 007 11 393 8 141 10 606 z toho: daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění 1 592 2 493 4 031 1 803 637 524 34 ČISTÁ PENĚŽNÍ VYDÁNÍ CELKEM 11 277 11 907 15 706 10 204 10 756 7 618 10 572 podle účelu použití: A. Spotřební vydání 9 999 10 181 13 760 8 577 10 054 6 667 9 891 B. Vydání neklasifikovaná jako spotřební 1 278 1 726 1 947 1 627 702 950 682 podle druhu vydání: Potraviny, nápoje, veřejné stravování 2 545 2 491 3 306 2 126 2 536 1 775 2 779 Průmyslové zboží 3 005 3 303 4 192 2 904 3 052 1 558 2 377 Služby 4 149 4 215 5 641 3 576 4 016 3 038 4 276 Platby a jiná vydání 1 577 1 898 2 567 1 598 1 153 1 246 1 141 NATURÁLNÍ PŘÍJMY 636 613 725 563 589 655 717 NATURÁLNÍ VYDÁNÍ 529 426 927 202 412 231 885 BILANČNÍ POLOŽKY Saldo vybraných úspor a vkladů -1 003 -1 240 -3 076 -417 -181 -57 -1 083 Saldo přijatých půjček a splacených úvěrů -412 -499 -586 -460 -561 -286 -33

19 Poslední změny V 90. letech zanikla skupina dělníků
Před několika lety místo skupiny zemědělců se do souboru dostala skupina nezaměstnaných

20 Metodika  celkové příjmy peněžní i naturální  celkové výdaje
 výdaje na potraviny  spotřeba potravin nakoupených vlastní produkce jídlo zdarma dary obdržené a vydané spotřeba z naturálních příjmů jídlo doma / mimo domov

21 Komparace obou metod bilanční metoda poskytuje komplexnější údaje, ale nebere v úvahu: odpočet nákupů a spotřeby cizinců (turistů) v ČR nákupy a spotřebu českých občanů v zahraničí plný rozsah samozásobení SRÚ sice zahrnuje výše uvedené, ale nereprezentuje celou populaci vzorek domácností se mění je zde nebezpečí subjektivních chyb

22

23

24

25 Živočišné produkty 1990 1995 1997 1998 1999 2000 2005 2011 2012 Maso
1990 1995 1997 1998 1999 2000 2005 2011 2012 Maso 96,5 82 83 79,4 77,8 81,4 78,8 78,6 77,4 z toho hovězí 28 18,5 13,8 12,3 10,2 9,9 9,4 9,1 8,1 z toho vepřové 50 46,2 44,7 40,9 41,5 42,1 41,3 z toho drůbeží 13,6 13 20,5 22,3 22,9 26,1 24,8 24,5 25,2 Ryby 5,4 4,9 5,2 5,8 6,2 5,7 Mléko 256,2 187,8 207,3 214,1 215,1 238 249 244 - z toho konzumní mléko 91,5 66,7 60,3 59,6 60,7 55,4 59,8 57,7 59 z toho sýry 7,7 6,5 9,3 10,5 12,1 13,3 13,4 Máslo 8,7 4,5 4 4,1 4,2 4,8 5 Vejce 340 290 297 276 286 246 254 245

26 Trocha počítání – spotřeba hovězího masa

27 Úkoly Spočítejte spotřebu hovězího v roce 2015 pro obě závislosti
Spočítejte diferenci mezi vypočtenou a skutečnou hodnotou spotřeby hovězího masa v roce 2000 (12,5 kg)

28

29

30 Rostlinné produkty 1990 1995 1999 2000 2001 2005 2009 2011 2012 Jedlé rostlinné oleje 12,8 15,4 16,4 16,3 16,1 15,9 Obiloviny 155,5 160,8 135,2 136,3 137,4 136,7 144,7 151,7 145,1 Brambory 77,9 76,5 75,9 77,0 75,3 72,5 64,9 70 68,6 Luštěniny 1,7 1,9 2,0 2,2 2,4 2,3 2,6 Zelenina 66,6 78,0 85,3 82,9 82,1 77,8 81,2 85,4 Ovoce 59,7 72,1 75,6 75,0 70,1 80,5 88,1 79,4 74,0 Cukr 44,0 38,9 37,1 36,1 39,0 40,5 36,7 38,6 34,5

31

32

33 Nápoje a tabák 1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pivo 155,2 156,9 159,9 163,5 159,1 156,6 150,7 144,4 142,5 148,6 Víno 14,8 15,4 16,1 16,8 17,2 18,5 18,7 19,4 19,8 Lihoviny (40 %) 7,2 7,9 8,3 7,8 8 8,2 8,1 7 6,9 6,7 Alkohol v hodnotě lihu 8,9 9,4 9,9 10,2 10,4 9,8 z toho pivo 4,3 4,4 4,6 5,2 5 5,1 4,8 z toho víno 1,7 1,8 2 1,9 2,1 2,2 2,3 z toho lihoviny 2,9 3,2 3,3 3,1 2,8 2,7 Nealkoholické nápoje 110,1 121,3 206 281 289 293 297 296 287 278 Cigarety 2275 2338 2345 2107 2071 2028 1988 1947

34

35 Faktory ovlivňující spotřebu
Cena Příjem Dlouho nic Ostatní faktory

36 Co dalšího sociální postavení: zemědělci dělníci/”modré límečky”
“bílé límečky“ podnikatelé důchodci vzdělání: formální neformální

37 Co dalšího Národní tradice Náboženská pravidla Rodinná tradice
Osobní preference

38 Česká kuchyně Původně pro zcela jiné obyvatelstvo Těžká jídla
Kvašené nápoje Rettigová

39 Nejoblíbenější jídla svíčková s knedlíkem vepřové, knedlík, zelí
smažený vepřový řízek

40 Komerční vlivy Reklama

41 Ekologické zemědlěství
Certifikační výbor pro ekologické zemědělství MZe ČR organizace Kontrola ekologického zemědělství (KEZ, o.p.s.). , Abcert a Biokont se zvlášť vyškolenými inspektory, kteří musí být schváleni CV každoroční celkové kontroly podniku a neohlášené kontroly (kontrola zahrnuje celý podnik tj. pozemky a kultury, stáje a zvířata, stroje, technologická zařízení a technologie, sklady a ostatní provozní prostory, obaly a etiketaci, skladovou a účetní evidenci) zápis o kontrole se předkládá CV, jenž rozhodne o certifikaci podniku, nařízení nového přechodného období, nebo vyřazení podniku z ekologického zemědělství

42 Vývoj

43 Rozdělení EZ

44 Dle krajů

45 Kraje dle intenzity EZ

46 Ukazatele intenzity (2012)
Brambory celkem 27,64 t/ha Brambory ekologické 16,84 t/ha Pšenice celkem 4,32 t/ha Biopšenice 2,98

47 Dotace Zemědělská půda 71 EUR/ha (tj. 2 120 Kč/ha)
Orná půda 155 EUR/ha (tj Kč /ha) TK 849 EUR/ha (tj Kč/ha) Zelenina 564 EUR/ha (tj Kč/ha

48 Výrobci biopotravin Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
2010 Počet výrobců biopotravin 75 92 96 116 125 152 253 422 497 626

49 Konvenční a ekologické zemědělství
Hlavní právní normou, která definuje ekologické zemědělství v ČR a stanovuje kriteria pro označení produktů jako “produkt ekologického zemědělství“ s logem BIO, je ZÁKON č. 242/2000 Sb. O EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ, který odpovídá mezinárodnímu standartu IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements) a nařízení EU 2092/91. České ekologické zemědělství je akreditováno IFOAM i EU.

50 Ekologické Konvenční

51 Organizace PRO-BIO Naturvita Libera Biowa

52 IFOAM byla založena v r v Paříži, v současné době sdružuje cca 450 členských svazů a řadu jednotlivců ze 70 zemí světa. Pořádá pravidelné odborné konference, členský časopis a další odborné časopisy, má několik stálých odborných pracovních skupin. Sídlo sekretariátu IFOAM je na farmě Imsbach, Tholey-Theley, SRN.

53 IFOAM Hlavní cíle IFOAM: “Základní funkcí sdružení je koordinace sítě hnutí ekologického zemědělství na světové úrovni. IFOAM je demokratické sdružení orientované na primární úroveň prvovýroby. Její základní aktivity jsou vykonávány Světovým výborem ředitelů, různými specializovanými výbory a skupinami.”

54

55 EU 27 + Norsko

56 Prodej spotřebitelům 1) Přímý prodej - stánky, vlastní prodejny, “prodej ze dvora”, „zelené bedničky“ 2) Specializované obchody (Country Life) 3) “Koutky zdravé výživy“ v supermarketech apod. 4) Kombinace produkce a zpracování 5) Farmářské trhy

57

58 Značka pro kvalitní potravinářské a zemědělské výrobky
Uděluje MZe od Oceněné výrobky budou mít přednost při podpoře Marketingovou agenturou Podobným způsobem oceňuje i Polsko a Maďarsko

59 Nástroje ovlivnění spotřeby potravin
přímé normy výživy ve státem řízených či dotovaných institucích (armáda, zdravotní zařízení, školy, věznice...) potravinové poukázky školní mléko ....

60 Nástroje ovlivnění spotřeby potravin
nepřímé informace, vzdělání reklama (zpravidla provádějí výrobci, ne stát) sociální dávky na podporu nízkých příjmů spotřební daně

61 Spotřební daně Alkohol Víno Pivo Tabák

62 Alkohol 285 Kč/l čistého lihu

63 Víno Tiché: 0 Kč/l Šumivé: Kč/hl Meziprodukty Kč/l

64 Pivo Do 10 tis hl: 16 Kč/hl Do 50 tis. hl: 19,2 Kč/hl
Nad 200 tis. hl 32 Kč/hl

65 Tabák

66 Příklad Spočítejte, kolik za rok na spotřební dani odvede jeden vysoce postavený politik při jeho průměrné denní spotřebě: 2 jedenáctistupňová piva (% EPM 11,2), z toho je jedno z minipivovaru a jedno z pivovaru vlastněného nadnárodní společností 6 panáků becherovky 2 dl vína (tichého) Krabička nejlevnějších cigaret 0,5 kg tabáku (za celý rok) Těsně před odmykáním schránky s korunovačními klenoty zkonzumuje trojnásobek výše uvedeného (bez tabáku a cigaret) plus litr šumivého vína (uvažujme, že toto se děje pouze jednou do roka)