NEDOKONALÁ KONKURENCE

Prezentace na téma: "NEDOKONALÁ KONKURENCE"— Transkript prezentace:

1 NEDOKONALÁ KONKURENCE

2 CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny)
Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů Vstup do odvětví Rovnováha na trhu NK Proč klesá MR rychleji než AR? V nedokonale konkurenčním prostředí je firma tvůrcem ceny – firma může ovlivnit množství statků, které bude produkovat a prodávat, změnou ceny. Jinými slovy, ceny statků, které budou firmy stanovovat, aby prodaly svoji produkci, závisí na rozsahu produkce této firmy. Konkrétní produkty nejsou homogenní - různé druhy zubních past, pracích prášků, aut, televizorů, gulášů apod. se liší svými vlastnostmi. Různí výrobci tedy nabízejí rozdílné (diferenciované) produkty. I pro rovnováhu firmy v nedokonalé konkurenci platí, že bod rovnováhy firmy nastává pro takové množství produkce, pro které se mezní náklady rovnají mezním příjmům. V tomto bodě firma maximalizuje svůj zisk. pokud producent zvyšuje počet svých statků snižuje cenu, přičemž toto snížení se týká nejenom dodatečných jednotek statku, o které zvyšuje svou produkci, ale všech jednotek daného statku. Při rozšíření produkce přitom průměrný příjem klesá na novou hodnotu ceny. Mezní příjem musí klesnout na nižší hodnotu - za novou nižší cenu jsou prodávány všechny jednotky, takže přírůstek celkového příjmu musí být nižší než průměrný příjem.

3 Krátkodobá rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci
Červená plocha na obrázku znázorňuje celkové náklady (TC) – jedná se o součin Q´0 * PAC. Modrá plocha znázorňuje kladný ekonomický zisk (EP) – jedná se o součin Q´0 * (AR – AC).

4 Mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci
Proč není nedokonalá konkurence paretooptimální? → mrtvá ztráta (vysvětlete) Jak odstranit efekt mrtvé ztráty? → diferenciací cen Pokud by firma v úseku AB křivky d byla schopna diferencovat cenu (snížit cenu spotřebitelům, kteří se nacházejí v tomto úseku, až na úroveň PB), tak by těmto spotřebitelům byla schopna prodat dodatečné jednotky statku za cenu (tedy za mezní užitek), jež je větší než mezní náklady spojené s touto dodatečnou produkcí. Mrtvá ztráta představuje nevytvořený a nerealizovaný přebytek spotřebitele a výrobce. V důsledku mrtvé ztráty není nedokonalá konkurence paretooptimální – šlo by zvýšit užitek spotřebitelů, aniž by se snížil příjem výrobce.

5 Dlouhodobá rovnováha v nedokonalé konkurenci
Za jakou cenu (ve srovnání s MC) prodává firma na NT? Jaký je objem produkce v souvislosti s křivkou průměrných nákladů? Pokud firmy dosahují kladného ekonomického zisku, a jsou-li náklady na vstup do odvětví, které má nedokonale konkurenční charakter, nízké, další firmy do tohoto odvětví budou vstupovat. To povede k následujícím skutečnostem: křivka tržní nabídky se posune jihovýchodním směrem. Zvýší se množství produkce a sníží se cena, za kterou se statky budou produkovat. vstup dalších firem do odvětví povede k tomu, že se poptávka po produktech konkrétní firmy (alespoň v případě některých firem) bude snižovat - spotřebitelé si mohou vybírat mezi více firmami, takže při jakékoliv úrovni ceny se tedy křivka poptávky po produktu dané firmy bude posouvat jihozápadním směrem. je-li to možné, tak producenti budou do daného odvětví vstupovat tak dlouho, dokud ekonomický zisk neklesne na nulu, tj. dokud se nevyrovnají průměrné příjmy firmy a průměrné náklady firmy. Pro dlouhodobou rovnováhu firmy v nedokonalé konkurenci, za předpokladu, že do odvětví mohou vstupovat další producenti, tedy platí, že křivka průměrného příjmu se pro optimální množství, které firma bude produkovat, dotýká křivky průměrných nákladů. firma na nedokonalém trhu prodává za cenu, která je vyšší než mezní náklady, firma na nedokonalém trhu nevyrábí v minimu průměrných nákladů.

6 Dlouhodobá rovnováha v nedokonalé konkurenci za situace omezeného vstupu do odvětví
Firmy působící v daném odvětví, jež má charakter nedokonalé konkurence, dosahují v bodě své rovnováhy kladného ekonomického zisku. Vstup do odvětví je ale omezen – do odvětví vstupují pouze někteří producenti, nabídková křivka se posouvá z polohy S0 pouze do polohy S1. Poptávková křivka po produkci dané firmy se posouvá z polohy d0 do polohy d1, a křivka mezního příjmu MR firmy z polohy MR0 do polohy MR1. I v bodě nové tržní rovnováhy firmy dosahují kladného ekonomického zisku na jednotku – průměrný příjem je stále vyšší jak průměrné náklady. Stále se setkáváme s mrtvou ztrátou – po posunu křivky d z polohy d0 do polohy d1, a křivky mezního příjmu firmy MR z polohy MR0 do polohy MR1 činí mrtvá ztráta plochu 1. Před posunem (tedy pro křivky d0 a MR0 ) činila mrtvá ztráta plochu 0.

7 ODCHOD FIREM Z ODVĚTVÍ Jak dlouho budou firmy odcházet z trhu, pokud je EP nulový? Až EP bude rovné alespoň nule.

8 TYPY NEDOKONALÉ KONKURENCE
Jaké tři základní typy NK znáte? Na základě jakého kritéria si tyto typy liší? Ekonomická teorie rozlišuje tři základní typy nedokonalé konkurence, se kterými se na trhu můžeme běžně setkat. Jedná se o: monopolistickou konkurenci oligopol monopol Rozlišení vychází z toho, do jaké míry je vstup do odvětví, ve kterém firmy působí, volný. U každého typu jsou nesplněny odlišné předpoklady, které jsou nutné pro dosažení dokonale konkurenčního prostředí. Má proto smysl rozebrat si jednotlivé typy zvlášť. V případě monopolistické konkurence a oligopolu tak učiňme v následujících subkapitolách, monopolu je věnována speciální kapitola 7.

9 Monopolistická konkurence – spojení jediného nabízejícího a konkurence
Jak byste charakterizovali monopolistickou konkurenci? (vstup do odvětví, vlastnosti nabízeného produktu) Vysvětlete podstatu monopolistické konkurence, tj. spojení nabízejícího a konkurence. Mohou producenti v monopolistické konkurenci dosahovat ekonomického zisku? Pro monopolistickou konkurenci je charakteristické, že náklady na vstup do odvětví (zahájení produkce) jsou relativně nízké. Jednotliví producenti však nabízejí diferencovaný produkt – např. odlišné zubní pasty, prací prášky, guláše. Tyto produkty se liší svými vlastnostmi, přinejmenším se liší tím, že jsou nabízeny v rozdílných místech (viz kapitola 6.1). Dané výrobky však mají relativně blízké substituty. Monopolistickou konkurenci tak můžeme definovat jako trh určitého odvětví, na kterém působí řada firem, které však nabízejí poněkud diferencovaný produkt. V odvětví monopolistické konkurence je snadný vstup firem do odvětví. Jednotlivé firmy nabízejí ale diferencovaný produkt (přinejmenším tak, že jej nabízejí na odlišných místech), přičemž náklady na změnu dodavatele jsou pro spotřebitele nenulové. Mohou producenti v monopolistické konkurenci dosahovat ekonomického zisku? Ano, ale jen v krátkém období.

10 OLIGOPOL Charakterizujte oligopol (počet firem, náklady na vstup do odvětví) Uveďte příklady oligopolu. Charakterizujte situaci oligopolu z hlediska dosahování krátkodobého či dlouhodobého zisku. Zdůvodněte. Pro oligopolní trh je charakteristické, že na něm působí relativně málo firem. Důvodem je zejména skutečnost, že náklady na vstup do odvětví jsou relativně vysoké. Typickým příkladem oligopolního trhu je automobilový průmysl, hutnictví apod. Oligopol můžeme definovat jako tržní odvětví, ve kterém působí málo firem z důvodu vysokých vstupních nákladů na tento trh (do tohoto odvětví). V případě oligopolního trhu platí, že i v dlouhém období mohou jednotliví producenti dosahovat ekonomického zisku. Obecně lze konstatovat, že u oligopolního trhu nelze, v důsledku vysokých nákladů na vstup do odvětví, zajistit takový počet firem, pro které by bylo možné dosáhnout nulového ekonomického zisku, tedy situace, kdy se u jednotlivých firem (oligopolistů) poptávková křivka po jejich produktech (tedy křivka průměrného příjmu) dotýká křivky průměrných nákladů.

11 PŘÍKLADY 12. Pokud chce firma prodat 20 kusů výrobku, může jít na trh s cenou 100 PJ za kus. Pokud chce prodat 30 výrobků, musí cenu snížit na 80 PJ za kus. Pokud by jich chtěla prodat 40, musela by cenu dále snížit na 60 PJ. Co můžeme říci o prostředí, v němž se firma nachází? Zakreslete křivku poptávky po produkci dané firmy. Zakreslete křivku mezního příjmu firmy. Zakreslete křivku poptávky po produkci firmy a křivku mezního příjmu firmy v případě dokonalé a nedokonalé konkurence.

12 PŘÍKLADY Proč benzínová čerpadla prodávají potraviny a další statky, když si tyto statky lze koupit v jiných obchodech a navíc levněji? Proč lidé potraviny a podobné statky nakupují u benzínových čerpadel, když si je v jiných obchodech mohou koupit levněji? Obchodníci často poskytují množstevní slevy – např. pokud si jeden spotřebitel koupí tři stejné statky, zaplatí méně, než když si tři různí spotřebitelé koupí (každý spotřebitel si koupí) stejný statek. Proč tak obchodníci činí? Uveďte příklady inovací, které zmírnily bariéry vstupu do odvětví, takže trh přestal být oligopolním trhem, respektive jeho oligopolní charakter se zmírnil.

13 PŘÍKLADY 7. Mějme následující údaje v tabulce (P, FC a VC jsou v PJ):Pro jednotlivá množství spočítejte následující hodnoty: VC, TC, AC, AFC, AVC, TR, AR, MR, EP, EP/Q´. Najděte bod optima firmy. Q´ P FC MC 90 10 1 80 9 2 70 7 3 60 5 4 50 11 40 15 6 30 20 25 8 36

14 PŘÍKLADY 8. K čemu bude docházet, pokud na trhu monopolistické konkurence dosahují producenti ekonomické ztráty? Znázorněte pomocí křivek nabídky a poptávky. Jak se to projeví na průměrných nákladech a průměrných příjmech jednotlivých producentů, kteří působí na trhu monopolistické konkurence? Co platí pro dlouhodobou rovnováhu trhu monopolistické konkurence? Vyhledejte praktické příklady toho, kdy vláda (stát) reguluje monopoly či oligopoly. Bankovní trh má charakter oligopolního trhu. Podmínky pro podnikání bank jsou velmi přísné. Proč má smysl podnikání bank regulovat? Může mít regulace nějaké negativní důsledky? Co všechno brání tomu, aby trh produkce automobilů přestal být oligopolním trhem?

15 PŘÍKLADY 12. Proč se firmám vyplatí investovat do budování značky? Na kterém trhu se jim to vyplatí – na dokonale konkurenčním nebo na trhu nedokonalé konkurence. 13. Proč cestovní kanceláře nabízí zájezdy na poslední chvíli za zlomek ceny než ostatní zájezdy? 14. Když nejsou kina zcela zaplněná, znamená to, že vlastníci kin stanovili příliš vysokou cenu? Zdůvodněte. 15. Proč kina poskytují slevy na vstupném studentům? Vysvětlete pomocí teorie nedokonalé konkurence.