VY_12_INOVACE_CGR_B10_STE_Umberto_Eco_Jmeno_ruze

Prezentace na téma: "VY_12_INOVACE_CGR_B10_STE_Umberto_Eco_Jmeno_ruze"— Transkript prezentace:

1 VY_12_INOVACE_CGR_B10_STE_Umberto_Eco_Jmeno_ruze
Mgr. Milan Štěpita

2 Obsah Umberto Eco Postmoderna Postmoderna literární
Symboly postmoderny Ecův modelový čtenář Jméno růže a postmoderní čtení Příběh Postavy Detektivka

3 Obsah Filosoficko-teologické pojednání Alegorie Metafory
Intertextualita Co s tím? A aby toho nebylo málo

4 Umberto Eco profesor semiotiky, filosof, spisovatel, drHC 28
Jméno růže -1980 Foucaltovo kyvadlo Ostrov včerejšího dne -1994 Baudolino ‏ Tajemný pramen královny Loany -2004‏ Pražský hřbitov ‏

5 Postmoderna USA (rock, Warhol, odmítnutí konzumu)
industriální → informační společnost identita (místo, povolání, celek, maska) vnímání času potažmo příběhu (epizody, seriál) profese (otisk, velký čin x elasticita) vztahy - dočasnost sériovost – umění a reklama → netřeba být, stačí se jevit – Warhol kniha, která neprojde televizí, je mrtvá Jean Francois Lyotard – stačí rozum?

6 Postmoderna literární
Vladimir Nabokov – Lolita (1955) pro různé čtenáře – radikální ironie reakce na modernismus epika + meditace + otázky + inspirace + relativita → Kundera (Umění románu 1986) + mystifikace citátovost - intertextualita – texty o textech množství (úhlů pohledů) interpretací

7 Symboly postmoderny zrcadlo – dvojníci, hrdina x padouch
muzeum – tradice - knihovna v JR labyrint → síť hádanka remake – “předělávka“ palimpsest – návaznost na jiné texty, citáty pastiš – dílo jako nápodoba jiného díla ironie

8 Symboly postmoderny znaky- a jejich vztah ke skutečnosti
síť – všemohoucí, okouzlující, virtualita film → Quentin Tarantino, David Lynch, Jim Jarmusch, David Cronenberg, Emir Kusturica, Wim Wenders pop-art, asambláž, body-art

9 Ecův modelový čtenář je zakódován v každém textu
konstrukce textu → interpretace = kompetence erotika → past Jak na to: text → kód → styl → kánon → encyklopedie → aktualizace → fokalizace → modelový čtenář člověk = text = přečtěte mě, jak jsem se napsal  v 

10 JR a postmoderní čtení? 1) příběh 2) postavy 3) detektivka
4) filosofické pojednání 5) alegorie 6) metafory 7) intertextualita 8) interpretace

11 Příběh 14. století (1327) opatství v Alpách (Itálie)‏
spor císaře x papeže spor papežské delegace x františkánů vraždy v opatství příběh knihy (Aristotelova Poetika – 2. díl)‏

12 Postavy knihovna → labyrint → síť Adso (dvojrole) + Vilém
Bernard Gui (zrcadlo) Jorge (Jorge Luis Borges) Malachiáš Ubertin z Casale Berengar + Adelmus Remigius + Salvatore

13 Detektivka Adso(n) + Vilém hádanka + luštění co lidé říkají x detail
inteligentní detektiv x učenlivý žák napětí (v co věřím, že x co se skutečně stane)‏ výslechy shromáždění, kde detektiv vše objasní

14 Filosoficko-teologické pojednání
Semiotika – Vilém – náruživý interpret špatný předpoklad – nemožné porozumění (Paříž – teologie) znaky trvají, ale nemají význam viz konec nominalismus x realismus (Jorge x Vilém) Vilém z Occamu x Roger Bacon kacířství (hereze) - cit.

15 Alegorie alegorie západní kultury a italské obzvláště
14. století – plno debat (Kristova chudoba, pravda, význam jazyka – pokračují dodnes)‏ mor → apokalypsa → 20. století → apokalyptické vize (Planeta opic)‏ popel knihovny → nukleární holokaust

16 Metafory labyrint – síť, po níž čtenář putuje – mnoho bodů – mnoho interpretací strukturovatelný, ale nikdy ne úplně strukturovaný svět Encyklopedie – spousta vědomostí – člověk je encyklopedie čtenář a jeho encyklopedie čtenář hrající spisovatelovu hru

17 Intertextualita JR je intertextualita sama pastiš
citace, narážky, překlady text o textech, které už tu byly Adele J. Haft, Jane G. White, Robert J. White → The Key to the Name of the Rose

18 Interpretace = JR je o: Eco: „JR je to stroj na genezi interpretací.“
Aristoteles x Bible (čestný muž x Lukáš)‏ fanatismus x humor - citát Jorge vědomosti x moc a bohatství proti herezi dvojakost – vážnost x vtip, současnost x minulost, fakta x fikce pravda x tolerance → kdo se mýlí, nemá práva, je třeba jej odstranit (1327)

19 Continued Jak vím, že: ...vím ...mám pravdu
...se mýlíš (dialog o Paříži)‏ majitel nezpochybnitelné pravdy na základě zjevení → fanatik (Adso x Vilém o Koránu)‏ dobro x zlo a hranice mezi nimi (Vilém: jak stárnu, je to čím dál tím těžší)‏

20 Co s tím? Adso: „To, co jsem napsal, zanechávám nevím komu, nevím už k čemu: stat rosa pristina nomine, nomina nuda tenemus Eco: „Co sejde na tom, kdo je autor a kde bere autoritu promlouvat...“ Samuel Beckett: “What does it matter who speaks?“ Jme to my, čtenáři s našimi obsesemi, my šíříme strach, intoleranci, vinu, hanbu, předpojatost, nenávist, fanatismus....

21 A aby toho nebylo málo... Gilles Deleuze U.E.
O čem nelze teoretizovat, o tom je nutno vyprávět. U.E. Je omylem věřit ve fakta, existují jen znaky. Je omylem věřit v pravdu, existují jen interpretace. Gilles Deleuze

22 Seznam použitých zdrojů
ECO, Umberto. Jméno růže. 4. vyd., v tomto překladu 2. vyd. Překlad Zdeněk Frýbort. Ilustrace Jiří Brázda. Praha: Odeon, 1985, 459 s. Soudobá světová próza, sv. 387.