DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu"— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 5/19 Sada: Československé dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 TÉMA: Sametová revoluce PŘEDMĚT: dějepis – moderní poválečné dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: Národní třída, herci a studenti, Miroslav Štěpán, Ladislav Adamec, lidové milice, Letná, Československá televize, Václav Havel, Jiří Černý, Laterna magika, Občanské fórum, Verejnosť proti násiliu, generální stávka, vláda národního porozumění JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

3 Opakování Byl komunistický režim v 80. letech nakloněn změnám a diskuzi? Odrazila se u nás Gorbačovova perestrojka? Pokus se charakterizovat jednotlivá opoziční hnutí. Jak režim reagoval na kritiku? Měly na listopadové změny vliv události v sousedních zemích – Polsku, Maďarsku a NDR?

4 „Sametová revoluce“ označovány změny, které u nás proběhly mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989; předcházely pády komunist. režimů v Polsku, Maďarsku, NDR. Obr. 1

5 17. listopadu 1989 v Praze na Albertově a na Vyšehradě se konala povolená (pod hlavičkou SSM) studentská demonstrace; demonstrace se neúčastnili disidenti, ale jejich děti ano (Marek Benda, Jiří Dienstbier, …); k uctění 50. výročí pohřbu Jana Opletala. Připomeňte listopadové události roku Jaký postoj zaujímají totalitní režimy k vědě a vzdělání?

6 Zásah na Národní třídě původně na Albertově až lidí (údaje se různí), zpěv Gaudeamus igitur, projev Martina Klímy, pak na Vyšehrad k hrobu K. H. Máchy; hlavně vysokoškoláků později zamířilo podél nábřeží (neboť mosty byly uzavřeny) do středu města; na Národní třídě byla demonstrace policií brutálně rozehnána; vlna rozhořčení široké veřejnosti; nepravdivá zpráva o smrti „studenta Martina Šmída“ – agent StB Ludvík Žifčák (později šíří informace o „konspiračním“ pozadí revoluce). Doporučené snímky: Mrtvý student, který se nikdy nenarodil, rež. Igor Chaun, 2009, pozn. 1 Sametové spiknutí?, Historie.cs, pozn. 2 Sametové osudy, Český rozhlas, pozn. 3

7 Revoluční hesla „Máme holé ruce!“ „Konec vlády jedné strany.“
„Ať žije Dubček/Havel/Charta…“ „Na Štěpána bez Štěpána!“ „Propusťte politické vězně!“ „Chceme lidská práva!“ „Svobodné volby!“ „Pravdu o našich dějinách!“ „Dialog – ne obušky!“ (pozn. 4)

8 Stávka herců a studentů
Herci pražských divadel a studenti vysokých škol vstoupili do stávky Obr. 3 Obr. 2 „Od tohoto řečnického pultu říkáme 22 let veselé věci. Usoudili jsme, že dnes není čas na humor.“ Zdeněk Svěrák , Divadlo Járy Cimrmana, pozn. 5

9 Z úvodu prohlášení studentů:
„Pod vlivem událostí z pátku 17. listopadu 1989, kdy byla v centru Prahy opět brutálně potlačena poklidná demonstrace studentů, nevidíme již jiné cesty, jak vyjádřit svůj nesouhlas a zděšení nad současnou vnitropolitickou situací v naší zemi, a proto vstupujeme do týdenní stávky...,“ (Pozn. 6)

10 „Neznám nikoho, kdo by se přinejmenším první týden okupační stávky na FF UK alespoň trochu nebál. Kdybychom věděli, co se stane, asi bychom ke strachu neměli důvod :-) Nesdílím ani konspirační teorie – za to, co je tu dnes špatně, neseme odpovědnost svým způsobem všichni. Stejně jako před listopadem 1989 nesl každý z nás svůj díl odpovědnosti za většinové mlčení a toleranci totalitní vlády jedné strany.“ Vlastimil Ježek, jeden ze studentských vůdců, později ředitel Národní knihovny. (Pozn. 7)

11 Poznáš na následujících snímcích některé herce a publicisty, kteří byli v období revoluce velmi aktivní? Jiří Černý, Jiří Bartoška, Břetislav Rychlík, Arnošt Goldflam, Jan Potměšil, Jan Kačer

12 Obr. 4–6 Obr. 7–9

13 Výzvu přečetl Tomáš Töpfer:
„Obracíme se na všechna československá divadla. Vyzýváme vás, abyste se připojila k týdenní protestní stávce tím, že v tyto dny místo naplánovaných představení přečteme naše stanoviska k těmto událostem a nabídneme divadelní prostory k veřejné diskusi.“ (Pozn. 8)

14 Další demonstrace statisícové demonstrace v Praze;
demonstruje se i v dalších městech; studenti, herci, dobrovolníci objíždějí závody a města a přesvědčují ke vstupu do generální stávky; ne všude jsou vítáni (např. negativní přijetí u ostravských horníků – privilegovaná skupina).

15 „Pro mne, který jsem byl za plotem posádky v lesích na sever od Plzně, je tak listopad 89 spojený se dvěma zážitky. Tím prvním bylo, když najednou – a to muselo být hned kolem toho sedmnáctého – přišel zákaz vycházek, do služby se chodilo s „prověřeným“ lampasákem a ven mimo kasárna se také nesmělo bez doprovodu. Vzpomínám, jak jsem jednou jel do Plzně do skladu – samozřejmě s jedním kapitánem jako doprovod – a jen z okna vétřiesky pozoroval, jak to v ulicích vypadá. Druhým, o poznání příjemnějším zážitkem, bylo, když jeden ze záklaďáků přinesl na rotu letáky. Dovezla mu je máma z Prahy. Nevím, který den to přesně bylo, ale byl to pro nás šok. Hlavně různá obvinění komunistů, zprávy o tom, co se děje v Praze i jinde a porovnávání životní úrovně u nás a na Západě. Poprvé jsme se tak po pravdě dozvěděli, co se vlastně děje.“ (Pozn. 9)

16 Miroslav Štěpán symbol odcházející komunistické moci,
vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze a poslanec v době normalizace, „proslavil se“ svým projevem k dělníkům ČKD – ti jej po necelých 3 minutách vypískali („Nejsme děti…“). (Pozn. 10)

17 Ladislav Adamec, premiér
19. listopadu v noci přijal zástupce iniciativy Most (Michala Horáčka a Michaela Kocába); 21. listopadu, bez souhlasu vedení KSČ, se sešel se zástupci OF (Jan Ruml, Jiří Bartoška, Martin Mejstřík), uznal nutnost společenské změny, ale trval na tom, že chce udržet pozice své i KSČ, o dva dny později odletěl do Moskvy na konzultaci s Gorbačovem – ten jej nakonec vůbec nepřijal, ÚV KSČ Adamce nezvolil do nového předsednictva, 26. listopadu byl Adamec pozván Občanským fórem, aby promluvil na manifestaci na Letenské pláni, přítomných zprvu premiéra přijalo vlídně, protože byl prvním představitelem vládnoucí moci, který se setkal s občanskými iniciativami, když ale odsoudil vyhlášenou generální stávku, byl vypískán (pozn. 11).

18 Československá televize
média o demonstracích informují stále objektivněji. (Pozn. 12, 13)

19 Demonstrace každý den Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13

20 Občanské fórum navečer 19. listopadu v Činoherním klubu, pak „úřadovalo“ z Laterny magiky, ustanoveno jako koordinační orgán opozice. disidenti umělci studenti intelektuálové Postupně vzniká hustá síť fór v dalších městech, závodech, organizacích…

21 Jana Hybášková, obr. 15 Šimon Pánek, obr. 14 Pavel Žáček, obr. 16 Václav Benda, obr. 19 Jáchym Topol, obr. 17 Kateřina Jacquesobr. 18

22 Al. Dubček, V. Havel, J. Černý, obr. 20

23 Václav Havel spisovatel, spoluzakladatel Charty 77, bývalý politický vězeň, stává se všeobecně uznávaným vůdcem opozice. Obr. 21,

24 Verejnosť proti násiliu
hnutí vzniklo v Bratislavě ve stejný den jako OF. v čele: Milan Kňažko Fedor Gál, Ján Budaj, Jozef Kučerák ad. Obr. 22 Obr. 23

25 Trikolora a placky lidé dávají najevo souhlas s revolucí;
některým studentům (SŠ) i zaměstnancům bylo kvůli tomu vyhrožováno… Obr. 24

26 Lidové milice „Jsem připraven chránit se zbraní v ruce zájmy strany, revoluční vymoženosti dělnické třídy a socialistický stát před vnitřním i vnějším nepřítelem a v případě potřeby nebudu váhat při jejich obraně položit i svůj život.“ (pozn. 14) Další autobusy milicionářů přijíždějí do Prahy (až 17 autobusů); pak Miloušem Jakešem odvoláni; přesto jich ráno přijely asi 4 tisíce; v prosinci byly jednotky odzbrojeny a rozpuštěny.

27 Letná, 25. a 26. 11., demonstrace na podporu generální stávky
Pozn. 15 Obr. 25

28 Na Letné se sešlo kolem ¾ milionu lidí;
poprvé v přímém přenosu rozhlasu a televize; hned v neděli pak zahájen dialog s opozicí. „Vyzýváme všechny občany, aby co možná nejvýraznějším způsobem manifestovali svou touhu po demokracii generální stávkou vyhlášenou na pondělí 27. listopadu od 12 do 14 hodin. Generální stávka 27. listopadu by se měla stát skutečným všenárodním neformálním referendem o vedoucí úloze jedné strany.“ Václav Havel, (pozn. 16)

29 Miloš Jakeš varuje: „Situace, před níž dnes stojíme, je vážná. Jsme však přesvědčeni, že není bezvýchodná. Je řešitelná, ale za podmínky, že strana přejde do protiofenzivy, prokáže schopnost získat seriózním a citlivým přístupem většinu pracujících, včetně mládeže. Převážná většina našich pracujících chápe, že o naší budoucnosti rozhoduje jen a jen činorodá práce, iniciativa, podnikavost. Nepokoje, chaos, jakékoliv, byť jen krátkodobé stávky, pokud zasáhnou pracoviště, by měly dalekosáhlé důsledky… Ti, co za každou cenu chtějí organizovat v pondělí generální stávku, i ti, kteří podléhají tlakům, by si měli uvědomit, k čemu všemu to může vést, jaké ztráty to může způsobit. Nejde jen o ztráty ekonomické.“ (Pozn. 17)

30 Obr. 26

31 Generální stávka 27. listopadu výstražná celostátní
Opozice prostřednictvím OF a VPN otevřeně požaduje ukončení vlády komunistické strany a nastolení demokracie. „Říká se, že chceme generální stávkou položit národní hospodářství na lopatky. Na to odpovídáme, že jsme mnohokrát strávili povinným jásáním na zbytečných manifestacích mnoho času a nikomu to nevadilo. Naše stávka není stávkou hospodářskou, ale politickou.“  Petr Miller, kovář, zástupce ČKD, pozn. 18

32 Vzpomínky „Já osobně jsem byl nesmírně šťastný ještě dřív, než se komunistické politbyro položilo. Za prvé proto, že statisíce lidí chodily demonstrovat, za druhé proto, že se v Občanském fóru našlo vedení, které bylo na úrovni situace. To byla úplně jiná chvíle, než okupace v srpnu 1968.“ Jiří Černý, pozn. 19

33 Komunisté ochromeni nedostalo se jim podpory ze strany Sov. Svazu;
vláda musela o řešení situace začít jednat s OF; několik schůzek; nakonec se komunisté vzdali svého mocenského monopolu a souhlasili s vytvořením koaliční vlády, v níž by zasedli zástupci opozice.

34 „Vláda národního porozumění“
vytvořena 10. prosince a poprvé po 41 letech v ní komunisté měli menšinu; v čele Marián Čalfa; skončila totalitní diktatura.

35 Abdikace Gustáva Husáka
od r podporován Brežněvem; odpovědný za personální čistky a normalizaci; v listopadu 1989 patřil k politikům, kteří odmítli řešit situaci násilím; jmenoval vládu M. Čalfy a poté abdikoval. Obr. 27

36 Volba Václava Havla Zvolen komunistickým Federálním shromážděním – považováno za konec „sametové revoluce“. „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“ Na Pražském hradě pak dalších 13 let, od r jako prezident České republiky. Obr. 28

37 Novoroční projev, „Milí spoluobčané, čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá, kolik dalších milionů tun oceli jsme vyrobili, jak jsme všichni šťastni, jak věříme své vládě a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá. Velký tvůrčí a duchovní potenciál našich národů není smysluplně využit.“ Václav Havel, pozn. 20

38 K diskuzi Měla být komunistická strana úplně zakázána?
Porovnej se situací v Polsku nebo v Maďarsku. Jsou dnešní komunisté jiní? Jak se staví k minulosti? Pohovoř o listopadových událostech s rodiči a prarodiči. Hodnotí dnes změnu režimu spíše pozitivně, nebo spíše negativně?

39 Socha z klíčů, nám. F. Kafky, Staré Město, 2010
Obr. 29

40 Tváře spojené s listopadem 89
Jaroslav Hutka, obr. 30 Valtr Komárek, obr. 32 Alexandr Vondra, obr. 31 Vladimír Mišík, obr. 35 Marta Kubišová, obr. 34 Václav Malý, obr. 33

41 Poznámky Pozn. 1: Chaun, I.: Mrtvý student, který se nikdy nenarodil [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 2: Historie.cs: Sametové spiknutí? [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 3: Janáč, M.: Sametové osudy [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 4: Vlček, T.: Sametová revoluce 1989 – některá hesla těchto dnů [online]. [ ]. Dostupné z: < Pozn. 5: ČT24.: Druhý den revoluce – stávka divadel a jednání o převzetí moci[online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 6: Strašíková, L.: Listopad byl vyvrcholením sílících aktivit opozice koncem 80. let [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 7: Nova: Zavzpomínejte ON-LINE s Vlastimilem Ježkem na události 17. listopadu [online]. [ ]. Dostupné z: < Pozn. 8: ČT24: Druhý den revoluce - stávka divadel a jednání o převzetí moci [online] [ ]. Dostupné z: <

42 Pozn. 9: Urbánková, Z. , Hrušková, J. , Kůs, M. , Schindlerová, V
Pozn. 9: Urbánková, Z., Hrušková, J., Kůs, M., Schindlerová, V., Orbanová, L.: Listopad 1989: dvacet let od totality [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 10: TVhistorieCZ.: Soudruh Štěpán v areálu ČKD Praha vypískán dělníky [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 11: kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno : Doplněk, ISBN S Pozn. 12: Fandrl.: První vysílání záběrů ze 17. listopadu 1989 [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 13: joseprague.: Sametová revoluce večerní aktuality [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 14: Lidové milice – Wikipedie. Přísaha milicionáře. [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 15: TVhistorieCZ: První obří demonstrace na Letné [online] [ ]. Dostupné z: <

43 Pozn. 16: Strašíková, L.: Mrazivá Letná – komunistům definitivně odzvonilo [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 17: ČT24.: Odchod Jakeše - neustál kritiku a složil funkci generálního tajemníka [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 18: Strašíková, L.: Mrazivá Letná – komunistům definitivně odzvonilo [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 19: Pokorný, J.; Jelínková, T.: Václav Havel prezidentem? To mě napadlo až jako posledního, vzpomíná Černý [online] [ ]. Dostupné z: < Pozn. 20: Havel, V.: Novoroční projev [online] [ ]. Dostupné z: <

44 Literatura 17. listopad 1939: po 55 letech. Vyd. 1. Brno: Doplněk, ISBN Deset pražských dnů: 17.–27. listopad 1989 : dokumentace. Praha: Academia, ISBN HUSÁK, Petr. Česká cesta ke svobodě. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1999, 167 s. ISBN KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: česko-slovenské vztahy 1914 – Bratislava: Academic Electronic Press, 1997, 360 s., [16] s. obr. příloh. ISBN VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 9 pro základní školy: nejnovější dějiny. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2009, 159 s. ISBN

45 Obrázky Obr. 1: CHmee2. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 2: Adam Zivner. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 3: Ondřej Žváček. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 4: Ludek. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 5: Ben Skála. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < < < < Obr. 6: che. Petr Novák, Wikipedie. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 7: che. Petr Novák, Wikipedie. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 8: che. Petr Novák, Wikipedie. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < > Obr. 9: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 10: ŠJů. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 11: ŠJů. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 12: Piercetp. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 13: ŠJů. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 14: PinfENG. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <

46 Obr. 15: Dezidor. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 16: Dezidor. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 17: Einarspetz. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < > Obr. 18: Martin Kozák. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 19: Dezider. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 20: Jaroslav Kučera. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 21:Ben Skála. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 22: JirkaDl. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 23: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 24: [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 25: ŠJů. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 26: ŠJů. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 27: Rykám maso. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 28: Ondřej Sláma. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <

47 Obr. 29: Aktron. Wikimedia Commons [cit. 2013-12-28]
Obr. 29: Aktron. Wikimedia Commons [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 30: Milan Šimeček. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 31: Chmee2. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 32: Filip Jandourek. [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: < Obr. 33: Petr Vilgus. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 34: Luděk Kovář. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 35: Ben Skála. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <