Firemní kultura a etické kodexy pro ZSS

Firemní kultura a etické kodexy pro ZSS
doc. E. Mazák, CSc. BIVŠ 2010

O čem bude tento předmět?
Co všechno se skrývá pojmem firemní kultura Proč je firemní kultura důležitá navenek a proč je důležitá uvnitř podniku Kdo a co firemní kulturu ovlivňuje Jak mohou manažeři ovlivnit firemní kulturu Co to jsou etické kodexy Co se rozumí dobrou správou a řízením společností (Corporate governance)

Seznam kapitol 2.kap. Pojem a úloha firemní kultury
7-16 3.kap. Poslání, vize, hodnoty a strat. firmy 17-31 4.kap. Lidský rozměr firemní kultury 32-68 5.kap. Firemní kultura a nároky na zaměst. 69-75 6.kap. Kultura práce manag. jako součást FK 76-91 7.kap. Úloha manažera v rozvoji FK 92-111 8. kap. Nár. kultury a FK v multinár. konextu 9.kap. Etika podnikání a etické kodexy 10.kap. Corporate governance

Cíle předmětu Firemní kultura a Etické kodexy
Na konci studia tohoto předmětu byste měli : Umět analyzovat kulturu organizace (firmy), především umět identifikovat faktory, které přispívají k jejímu rozvoji a které jí škodí. Porozumět problému motivace pracovníků ve firmě. Znát způsoby, jak je možné firemní kulturu změnit. Znát možnosti a povinnosti manažera v oblasti firemní kultury. Znát cíle etických kodexů a úskalí jejich naplňování. Znát zásady řízení a správy společností, které .vycházejí z etických kodexů

Použitá a doporučená literatura
E. Mazák: Firemní kultura a etické kodexy, učební text BIVŠ, (v tisku), dostupné na SISu) –Povinná literatura. I. Brooks: Firemní kultura. Jedinci, skupiny a jejich chování, Computer Press, Brno, 2003 P. Vosoba a kol. :Firemní inteligence, Ekopress, 2001 L. Pfeiffer, K.Umlaufová: Firemní kultura, síla sdílených cílů, hodnot a priorit, Grada, 1993 A. Putnová aj.: Etické řízení ve firmě. Grada 2006, H.Steinmann H., Lohr A.: Základy podnikové etiky. Victoria Publ. 1995 I. Šroněk: Etiketa a etika v podnikání, Management Press, 2005 J. Bláha , Z. Dytrt: Manažerská etika. Management Press, 2003 Z. Šigut: Firemní kultura a lidské zdroje. ASPI, 2004 J Klírová : Corporate governance- správa řízení obch. společností, Management Press, 2001 Další literatura je uvedena v pokynech k semestrální práci na SISu

Studijní materiály Slide k přednáškám: dostupné na SIS BIVŠ
Skriptum : E. Mazák, Firemní kultura a etické kodexy, BIVŠ,rukopis dostupný na SIS BIVŠ Pokyny ke zpracování závěrečné semestrální práce předmětu FKEK

Uzavření semestru Sem. práce + test nebo ústní pohovor
Téma: Hlavní myšlenky vybrané publikace a její porovnání se skriptem Firemní kultura a etické kodexy Rozsah zprávy min znaků (ve Wordu) a prezentace ke Zprávě v rozsahu min. 10 slide (v Power Pointu MS Office 2003) Obojí můžete zasílat ke kontrole a připomínkám vyučujícímu na adr. V případě nutnosti Vám bude draft práce vrácen k provedení oprav či úprav Definitivní verze práce a prezentace se odevzdávají nejpozději v den zápočtu ve dvou verzích 1.tištěná verze (svázaná ) a 2.elektronická verze práce i prezentace. Presentace s vyplněným polem Poznámka na CD ROM (vložte v papírové obálce, kterou přilepíte na zadní stranu )

Pojem a úloha firemní kultury
2. kapitola Pojem a úloha firemní kultury

Výukové cíle 2.kapitoly Po prostudování 2. kapitoly byste měli :
Znát obsah pojmu a některé definice firemní kultury Vědět proč (a pro koho) je firemní kultura důležitá Vědět jak rozdělili firemní kultury někteří autoři Chápat proč se firemní kultura musí měnit

Pojem a úloha firemní kultury
FK u firmy = analog. Osobnosti u člověka Ucelená teorie firemní kultury neexistuje Firemní kultura je společenským jevem, nikdy neexistuje sama o sobě, je sdílena Jedna z mnoha definic: Firemní kultura je společné zaujímání určitých postojů a projevování určitých společných rysů chování všemi členy firmy, nehledě na různost jejich postavení a funkce. Firemní kultura se týká způsobu, jakým je práce vykonávána a způsobu, jak se zachází s lidmi, který vychází z hluboko zakořeněných představ o tom, jak se má práce organizovat, jakým způsobem se má uplatňovat moc v organizaci, jak odměňovat a řídit lidi. To všechno ovlivňuje (existující) žebříček hodnot a tradice dané organizace. ( V kurzech managementu britské Open Univerzity ) Další definice firemní kultury: Firemní kultura je souhrn hodnot a z nich vyplývajících představ, co je důležité a správné a z nich vyplývajících norem chování. Firemní kultura je společné vnímání určitých hodnot, vyznávání určitých postojů a projevování určitých rysů chování. Firemní kultura je souborem společných názorů a předpokladů, které lidé sdílejí v rámci nějaké organizace a prostřednictvím kterých jim všechno, co se přihodí, dává nějaký smysl (J. Marshallová) Firemní kultura jsou základní hodnoty, normy a obecná pravidla, která ve firmě vládnou. Firemní kultura je tvořena jak plně uvědomovanými, tak podvědomými a jak vyslovenými, tak nevyslovenými komunikací propojenými postoji, hodnotami a přesvědčeními všech pracovníků firmy. Firemní kultura neexistuje mimo síť mezilidských vztahů všech lidí ve firmě, její povaha je „nad-individuální“, tedy systémová a emocionální. (podle J. Babariče) Jack Welsh údajně řekl: Firemní kultura? To je prostě způsob, jak my ten náš byznys děláme. Na otázku HN: Co vše zahrnujete pod podnikatelskou kulturu? Odpovídal v Kariéře Z. Souček, ředitel firmy Management Focus : „FK je nesmírně široký okruh problémů. Od komunikace s pracovnicemi v ústředně, které nesmějí potenciálního zákazníka či partnera odradit, až po vyloučení toho, že se podepisují smlouvy už s vědomím, že je stejně nesplníme“. Firemní kultura ve firmě existuje, ať už o ni management pečuje nebo jí zanedbává, ať o ni stojí nebo nestojí. Firemní kulturu nelze nařídit, ani zakázat. Firemní kultura může firmě pomáhat, nebo jí může škodit Někteří autoři řadí do FK také řešení a úpravu budov, řešení pracovního prostředí, propagační předměty, úpravu písemných materiálů, vlajky, dress code, vybavení automobily, počítači, telefony a mobily a jiné hmotné artefakty

Proč je firemní kultura důležitá?
Firemní kultura může firmě pomáhat nebo jí škodit. FK je nejvlivnějším motivačním (nebo demotivačním) faktorem ve firmě. FK je důležitou součástí image firmy a významně ovlivňuje postoje zákazníků . Důležitost: pro vlastníky, manažery, zaměstnance i klienty. Důvody ale různé! Prof. Souček: V čem jsme chybovali MŘ12/ 2005 Nekritická touha po samostatnosti, nízká podnikatelská kultura ( snahy o podvedení partnerů), a konzervativismus…vítězí nad zdravým rozumem a a úsilím o dosažení vyšší efektivity Podcenění firemní kultury. Managementy nedocenily význam dodržování takových prostých pravidel, jako je plnění dohodnutých termínů a závazků či včasné reagování na dopisy. Image našich firem tím hodně utrpěl. Také ve vztahu k pracovníkům zůstaly managementy některých firem hodně dlužny.

Scheinův třívrstvý model f- kultury (převzatý z psychologie člověka)
Chování Hodnoty 1985 Schein Předpoklady, názory považované za zřejmé Proč je důležitá role klíčových lidí pro nastavení kultury v organizaci? Právě u nich nejvíce záleží na obsahu té nejvnitřnější vrstvy Předpoklady, názory, považované za zřejmé. Pojem integrity u jednotlivce a organizace Jednou z jejích součástí je soulad mezi všemi vrstvami, jednání je v souladu s hodnotami a ty s názory, akceptovanými jako zřejmé, o nichž není nutno pochybovat. V praxi může totiž existovat i nesoulad. Chování nemusí být vždy v souladu s hodnotami atd. Je tedy možné, že jednotlivec nebo organizace jedná v rozporu se svými hodnotami.Velmi špatné je, že hodnoty mohou být v pořádku, ale chování ne. Co je viditelné Bezprostředně pozorovatelné je chování. Psychologové neradi připouštějí, že chování u jednotlivce může být v rozporu s vnitřními hodnotami. Praxe nás přesvědčuje, že to možné je. Mnohdy prostřednictvím příkladů. kázně, odměn a trestů, davové psychozy aj. docílíme toho, že jednotlivec nebo organizace i když vnitřně neakceptovala žádoucí hodnoty, může jednat žádoucím způsobem, jako kdyby si žádoucí hodnoty osvojila. Nedostatkem je, že přestanou-li působit ty „korekční faktory“, chování se zase změní na nežádoucí. Důležitost role „klíčových lidí“pro nastavení kultury v organizaci Pojem integrity u jednotlivce a organizace Co je viditelné?

Teoretický problém s velkými praktickými důsledky
Handy předpokládal, že existuje úzké spojení mezi strukturálními faktory a firemní kulturou , čili, že zásadní strukturální změna povede ke změně firemní kultury

Handyho rozdělení kultur
Mocenská kultura výskyt- v malých podnikatelských firmách (struktura pavučina) Funkční kultura výskyt-ve velkých byrokraticky řízených organizacích (struktura: řecký chrám, organogram-org.pavouk) Úkolová kultura výskyt-v organizacích s maticovým řízením (struktura- mřížka) Osobní kultura výskyt- ve společnostech jedinců, kteří sdružují své síly pro realizaci osobních cílů (struktura -galaxie)

Dělení kultur podle strategií organizace
Miles a Snow Organizace s kulturou „obránců“ konzervativní, akceptují jen malé riziko, používají jen osvědčená řešení a postupy Organizace s kulturou „prospektorů“ průkopnické, hledají inovace, nevyhýbají se riziku

Hierarchie kultur Subkultura Profesní kultura Firemní kultura
Odvětvová kultura Národní kultura Nadnárodní kultura

Poslání, vize, sdílené hodnoty a strategie firmy
3. kapitola Poslání, vize, sdílené hodnoty a strategie firmy

Výukové cíle 3.kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli
Rozumět pojmům poslání (mission), vize (vision), sdílené hodnoty a strategie firmy a jejich vztahu k firemní kultuře Uvědomit si, jaká musí být vize, a kdo ji musí sdílet, aby mohla ovlivňovat postoje a chování zaměstnanců Uvědomit si význam vztahu mezi vizí a každodenními firemními aktivitami, význam strategického souladu Pochopit obsah a účel definice sdílených hodnot

3 hlavní otázky k firmě Hlavními otázkami jsou : Co? Proč? Jak?
Na tyto tři otázky odpovídají: Vize, Poslání a Sdílené hodnoty. VIZE (Vision) dopovídá na otázku CO děláme?- Popisuje obraz budoucnosti, kterou se firma snaží vytvořit POSLÁNÍ (Mission) odpovídá na otázku PROČ existujeme? Klíčové SDÍLENÉ HODNOTY odpovídají na otázku JAK ? Jak budeme jednat v souladu se svým Posláním na cestě k uskutečnění Vize?

Poslání Např. Zaujmout určité místo na trhu ,
např. stát se vedoucí firmou odvětví v jistém regionu Nebo: Přispět něčím k rozvoji společnosti např. Umožnit vlastní bydlení všem rodinám, které jsou ochotné vynaložit příslušnou investici. Městský dopravní podnik. Univerzitní klinika. Akademie věd. Nebo: Zajistit nebo zlepšit sociální postavení svých zaměstnanců Např. Zemědělské družstvo, Družstvo invalidů, Právnická firma. S rozvojem firmy a vývojem situace na trhu se může ukázat potřebným původní Poslání změnit. Pozn. V publikovaných Posláních se zpravidla ani podnikatelské firmy nezmiňují, že jejich prvním posláním je rozmnožit vložený kapitál vlastníků, tj. vytvářet zisk!

Vize-1 Firemní vize je sdílená představa o firmě, v níž věří nebo ji podporuje většina manažerů Vize sjednocuje strategická rozhodnutí a aktivity firmy. Bez vize nelze vytvořit dobrou strategii firmy

Vize -2 Vize patří k nejsilnějším měkkým nástrojům řízení. Zvyšuje nasazení manažerů a působí i na ostatní zaměstnance. Pro vizi je nutné získat především klíčové zaměstnance Formulovat firemní vizi je požadavkem firemní kultury dneška Vizi je nutné široce publikovat Vizi je nutné integrovat do každodenních aktivit

Strategický soulad jednání
Vize // strategie // jednání Vize musí být podloženy strategiemi, které vedou podnik krok za krokem kupředu Strategický soulad je situace, kdy každý zaměstnanec organizace jedná uvnitř i mimo pracovní prostředí způsobem, jenž vede v pojetí zvolené strategie ke vzniku konkurenčních výhod a naplnění vize . (prof. Pitra, upraveno)

Úskalí vizí 90% vizí ztroskotá  Proč? 6 důvodů: špatná volba vize
vize „stojí na vodě“(nesplněné předpoklady) nedostatečné úsilí o prosazení vize nedosažení strategického souladu jednání pracovníků a manažerů s vizí vizi chybí správná vazba na okolí vize nemá motivační účinek na pracovníky

Motivační úloha vize Vize musí být nosná, musí obsahovat „silnou myšlenku“, která motivuje vlastníky, management, i pracovníky firmy Vize musí obsahovat něco skutečně nového a být dotažena do podnikatelských souvislostí Vize musí být realizovatelná ve stanoveném čase (v historicky krátké době), s přijatelnými riziky nebo s možností jejich prevence Vize musí být přitažlivá. Rozdíl mezi současným a žádoucím stavem musí být zřetelný a přitažlivý pro zaměstnance. Dale Carnegie: 2 kopáči odpovídají na otázku Co děláte?: První: Kopu jámu . Druhý: Stavím chrám.

Firemní hodnoty- sdílené hodnoty
Mohou vyjadřovat: Jak chceme jednat se zákazníky . Jaké interpersonální vztahy chceme rozvíjet . Jaké standardy výkonu chceme naplňovat Jaké vlastnosti mají mít manažeři a zaměstnanci. Jaké hranice nesmíme překročit (např. etické). Pozn. Základních pravidel nesmí být mnoho! Lidé si je musí pamatovat!

Příklad sdílených hodnot
Josephson Institute of Ethics: Důvěryhodnost: čestnost, integrita, dodržování slibů, loajalita Respekt: autonomie, ohled na soukromí, důstojnost, ohleduplnost, tolerance a vstřícnost Odpovědnost : Snaha dosahovat vynikajících výsledků Péče: účastnost, ohleduplnost, štědrost, laskavost, lidskost Spravedlnost a rovné zacházení: spravedlnost pravidel a postupů, nestrannost, dodržování řádného procesu Podnik jako odpovědný občan (Corporate citizenship) : dodržování zákonů, služba veřejnosti, ochrana život. prostředí

Trendy ve sdílených hodnotách: CRM
Budoucnost mají jen firmy, které převezmou odpovědnost za spokojenost zákazníka. Musíme se vidět očima zákazníka. Prostředkem by mohl být systém CRM (Customer Relationship Management). CRM prostředkem otevírání se firmy zákazníkovi. Potřeby a náměty zákazníka hlavním zdrojem inovací . Naslouchání zákazníkům při volbě základních hodnot a při formulaci strategie.

Lidský rozměr firemní kultury
4.kapitola Lidský rozměr firemní kultury

Výukové cíle 4.kapitoly Po skončení studia této kapitoly byste měli 1.Chápat pojem osobnost zaměstnance 2. Rozumět vlivu firemní kultury na pracovní motivaci a na kvalitu života zaměstnance

Osobnost člověka jako zaměstnance
Osobnost jsou specifické vlastnosti jedince, mohou být zjevné nebo skryté a mohou určit stejnost nebo rozdílnost jeho chování Rozhoduje o jeho postojích a hodnotách Rozhoduje o tom, co ho bude a co ho nebude motivovat Rozhoduje o jeho chování v týmu Ovlivňuje jeho reakce na působení organizace

Teorie osobnosti Hippokrates: flegmatik, cholerik, sangvinik,
melancholik Eysenck: kombinoval dvě stupnice: od extroverta k introvertovi a od neurotika po stabilní osobnost. Eysenck tvrdil, že pokud lze identifikovat relevantní osobnostní rysy jednotlivce, je možno předpovědět i jeho chování. Byly vytvořeny baterie testů , ověřujících výskyt určitých povahových vlastností, vytypovaných jako důležité pro určité profese

Další teorie osobnosti
Weisova teorie pěti osobnostních rysů, které určují chování Ochota ke spolupráci Otevřenost novým zkušenostem Extrovert nebo introvert Uvědomělost Emoční stabilita

Vlivy osobnostního faktoru „těžiště kontroly chování pracovníka“
Pracovníci s vnitřním těžištěm kontroly mají tendenci k vyšší motivaci a projevují větší loajalitu k firmě Pokud jedinec cítí, že může ovlivnit prostředí v němž působí, vynaloží zpravidla na dosažení cíle více úsilí a může pracovat nezávisleji. U pracovníků s vnějším těžištěm kontroly lze očekávat menší motivaci, menší kreativnost a menší loajalitu k firmě Takoví potřebují přímé vedení, raději pracují ve strukturovaném prostředí, typickém pro byrokratické organizace Někdy potřebujeme zvýšit jejich sebedůvěru- pomáhá vzdělávání, kladné hodnocení, tolerance k chybám.

Postoje-1 Častým úkolem manažera je dosáhnout změny postoje zaměstnanců Postoj: vzniká spolupůsobením emočních faktorů +poznání +vzorců chování atd. Postoje se formují v procesu reakce osobnosti na vnější události . Mechanismy: Přejímání postojů, napodobování Důležitost postojů nespočívá ani tolik v nich samých, jako v tom, že mohou spouštět určité chování, tzv. postojovou reakci

Postoje-2 Manažeři by se měli zabývat postoji svých podřízených k práci, protože postoj k práci může mít zásadní vliv na produktivitu práce, vztah k inovacím (iniciativní, odmítavý) řešení pracovních problémů

Hodnoty jako faktor osobnosti-1
Hodnoty jsou další činitel ovlivňující individuální chování zaměstnanců Hodnoty jsou uloženy v naší osobnosti hlouběji než postoje a mají dlouhodobější charakter Říkají nám co je správné a co ne Vyvíjejí se a jsou čerpány z rodiny, víry, vyznávané ideologie, často od společenské nebo profesní skupiny k níž patříme

Hodnoty -2 Firmy se silnou firemní kulturou se snaží získat svoje zaměstnance pro firmou definované hodnoty tzv, firemní hodnoty a vytvořit z nich tzv. sdílené hodnoty. Souborem sdílených hodnot vytvářejí organizace základ pro specifickou firemní kulturu.

Co ovlivňuje firemní kulturu?
Historie společnosti Vlastnictví Velikost Technologie Cíle, záměry a strategie firmy (vlastníci a top management) Prostředí (okolí) Klíčoví pracovníci organizace Nižší a střední manažeři Postoje pracovníků (dané jejich výběrem při přijímání a jejich vývojem a zkušenostmi získanými z firemní praxe) Hospodářské výsledky Konkurenční boj

Knowledge workers a loajalita
Nová kategorie pracovníků, jejíž význam stále roste (knowledge workers = znalostní pracovníci, Wissenarbeiter) Drucker upozorňuje, že tito pracovníci se neidentifikují s firmou, ale identifikuji se svou prací, s tím co znají a umí. Pro zajímavější prací jsou snadno ochotní firmu opustit, jejich loajalita k firmě je nízká Tito lidé chtějí vidět výsledky své práce a nemají rádi, když se s nimi jedná jako s podřízenými. Vyžadují, aby se s nimi jednalo jako s profesionály-experty. Samozřejmě musí být vše v pořádku s jejich finančním ohodnocením, i když ho nestaví na první místo.

Motivace k pracovnímu výkonu
Motivace je velice důležitá z hlediska výkonnosti pracovníků i z hlediska firemní kultury. Motivace je vůle k výkonu Motivace zahrnuje individuální úsilí, vytrvalost a určité zaměření tohoto úsilí Motivovaní zaměstnanci dosahují dlouhodobě vyšších výkonů než nemotivovaní Projevují vlastní aktivitu,jsou iniciativní, akceptují změny Jejich kázeň uvědomělá, nevynucená. Nemotivovaní zaměstnanci projevují apatii, zveličují problémy a řešení čekají od jiného. Negují změny. Mají vyšší absenci i fluktuaci. Kázeň vynucená.

Motivace přispívá k výkonnosti i kultuře
Firmy, které dokážou svoje zaměstnance dobře motivovat, spíše dosáhnou svých firemních cílů, než firmy, které motivaci nevěnují pozornost nebo motivují nesprávně. Motivovanější zaměstnanci jsou spokojenější se svou prací a pracovním prostředím, dávají najevo kladné emoce nebo nadšení, snadněji udržují dobré vztahy s kolegy a nadřízenými, jsou vstřícnější ke klientům a loajálnější ke své firmě. Dobrá motivace zaměstnanců je příspěvkem k dobré firemní kultuře.

Teorie motivace -1 Taylorova vědecká škola řízení
jediným motivem zaměstnanců je mzda Téze: Lidé na pracovišti se chovají racionálně ve snaze maximalizovat ekonomickou návratnost své práce. McGregor: Teorie X Práce je pro X lidi nutným zlem Aby vynaložili úsilí je nutné je kontrolovat, řídit, hrozit trestem Průměrný jedinec dává přednost tomu, aby ho někdo řídil Peníze jsou pro lidi mnohem důležitější než charakter práce. McGregor: Teorie Y Jsou lidé, kteří nacházejí v práci svou realizaci. Ti jsou motivováni obsahem práce, výsledky, uznáním

Teorie motivace -4 Vroom: Motivace (M) = Očekávání (F) x Valence (V)
F- míra očekávání úspěchu práce V- míra pojímání důležitosti práce

Teorie motivace - 6 Adamsova teorie spravedlivé odměny
Odměnu, kterou zaměstnanec obdrží za svou práci, nehodnotí jen podle absolutní velikosti, ale také podle společenského srovnání s ostatními. Téze: lidé považují za spravedlivé, když poměr jejich výkonu a odměny je stejný jako u ostatních. Jen spravedlivá odměna podle Adamse motivuje, nespravedlivá demotivuje

Teorie motivace - 7 Lockeho teorie cíle
Téze:Specifické cíle a výkon jedince jsou vysoké, jestliže jsou mu nastaveny náročné cíle, které jím byly shledány jako akceptovatelné a jestliže výkon podléhá zpětné vazbě Lockeho teorie je základem metody řízení podle cílů (Management By Objective, MBO) MBO se vyznačuje cíli SMART.

Teorie motivace založená na teorii potřeb - 8
Maslowa teorie potřeb. Téze-zjednodušená verze: Lidské potřeby jsou uspořádány hierarchicky a dokud nejsou uspokojeny potřeby nižší úrovně, dává jim člověk přednost před uspokojováním potřeb vyšší úrovně. Tak to najdete ve většině učebnic! A většina lidí (průměr) se tak chová. Ve skutečnosti sám Maslow tvrdil, že potřeby nižší úrovně nemusí být plně uspokojeny k tomu, aby mohl být jednotlivec motivován k hledání uspokojení potřeb vyšší úrovně (např. vlastenci, věřící, misionáři, fanatici nějaké myšlenky nebo ideologie,skuteční umělci, cestovatelé, objevitelé a vědci, skuteční sportovci , dobří rodiče pro své děti, hodné děti pro své rodiče, loajální zaměstnanci )

Aldorferův model potřeb
Aldorfer snížil počet kategorií potřeb na 3 1. Potřeby existenční 2.Potřeby sounáležitosti 3.Potřeby růstu ( nezávislost, úspěch, seberealizace) Nepřijal předpoklad sekvenčnosti hierarch. úrovní Připouštěl možnost jejich simultánní aktivace Aldorferův frustračně regresivní efekt: jestliže vyšší potřeby nejsou uspokojeny, jedinec přejde k naplňování potřeb nižší úrovně

Srovnání teorií modelu potřeb
. Seberealizace Růst Společenské uznání Souná- ležitost Sociální potřeby Bezpečí Existence Fyziolog. potřeby Maslow Aldorfer

McLellandova teorie potřeby dosahování cílů
Lidé mají tři základní potřeby: Potřeba dosahování cílů Potřeba sounáležitosti Potřeba moci U každého člověka je jedna z potřeb dominantní. Důsledek: Vzájemný poměr těchto potřeb predisponuje pro výkon různých pracovních rolí Příklad: úspěšní manažeři mají vysokou potřebu moci dobří týmoví hráči mají vysokou potřebu sounáležitosti a dobrou potřebu dosahování cílů

Herzbergova dvoufaktorová teorie
Téze: série tzv. hygienických faktorů může být zdrojem neuspokojení, jestliže je jednotlivci vnímají jako neadekvátní, ale zároveň nedojde k výrazné motivaci, jestliže tyto hygienické faktory vnímají jako adekvátní a dobré. Hygienické faktory nemohou podpořit motivaci, i když mohou vést ke stavu osobního uspokojení Herzberg rozlišuje faktory vnitřní (jsou součástí práce samé) a faktory vnější (souvisejí s podmínkami práce) Pro motivaci jsou využitelné faktory vnitřní (umožňují motivovat rozšířením nebo obohacením práce)

Tab. Herzbergovy zdroje uspokojení a neuspokojení (Brooks, Firemní kultura, 2003)
Hygienické faktory Motivátory Politika a způsob řízení firmy Pocit dosažení výsledků Supervize/ vztahy s nadřízenými Uznání Pracovní podmínky Práce samotná Odměna: Plat, mzda !!?? Zodpovědnost Vztahy s kolegy a podřízenými Osobní růst Status/ povýšení Služební postup Jistota zaměstnání

5. kapitola Firemní kultura a nároky na zaměstnance

Výukové cíle 5.kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli vědět
Jaké nároky na zaměstnance klade organizace, která dbá na svou firemní kulturu? Co bývá obsahem tvrdých a měkkých standardů chování zaměstnance? Kdy je vhodné použít tvrdé a kdy měkké standardy?

Psychologická smlouva
Přijetím určitého zaměstnání musíte akceptovat i její firemní kulturu, tj. uzavíráte vedle pracovní smlouvy i jakousi „psychologickou smlouvu“ Součástí této „smlouvy“ jsou vzájemná očekávání – vy jako zaměstnanec nějaké chování a postoje očekáváte od firmy. a firma očekává jisté chování a postoje od vás

Co očekává zaměstnanec od zaměstnavatele (firmy)
Zaměstnanec očekává spravedlivé hodnocení a odměňování své práce určitou spoluúčast na rozhodování informování o cílech a situaci organizace naději na odborný nebo kariérový růst jistotu pracovního místa určitou úroveň pracovních podmínek určitý společenský status, vyplývající z dobrého jména firmy, její pozice na trhu, historie apod.

Co očekává firma od zaměstnance
Akceptovaní – poslání (mission) – vize (vision) – sdílených hodnot – strategie Loajalitu, tj preferování cílů organizace před cíli osobními (nebo minimálně jejich sladění) Respektování zvyklostí a způsobů chování, které jsou součástí firemní kultury, zvláště - Pracovního řádu a Etického kodexu příp. Brand Promise - Někdy i dodržování firemních standardů chování (etiketa) a oblékání (Dress code) Odborné standardy požadované firmou: Formální – kvalifikace, certifikace Pracovní - klíčové kompetence zaměstnance (specif. dle prac. pozice)

Tvrdé a měkké standardy a složky FK
Tvrdé – hmotné,materializované – symboly, informační tabule, vlajky, architektura, vybavení budov a pracovišť – nebo detailně určené, zachycené v normách, dokumentech atp Měkké - určené jen rámcově, nebo neurčené žádnou normou nebo dokumentem dané zvykově („tak se to nás dělá“)

Kdy firma volí jaké standardy?
Měkké - když neumí definovat pro danou součást standard tvrdý - když nepovažuje volbu tvrdého standardu za žádoucí - když se může spolehnout na úroveň svých pracovníků Tvrdé - když usiluje o sjednocení image a snaží se ve všech pobočkách vytvořit pro klienta „známé prostředí“ při centrálně organizovaných kampaních, - když se nemůže spolehnout na úroveň svých pracovníků, - nemají-li pracovníci dostatečnou motivaci nebo přípravu pro žádoucí způsob jednán s klientem

Koncept vnitřního zákazníka
Ke svým spolupracovníkům přistupuj se stejnou vstřícností a péčí, jako ke klientům firmy

Kultura práce manažera jako součást FK
6. kapitola Kultura práce manažera jako součást FK

Výukové cíle 6.kapitoly Po prostudování 6. kapitoly byste měli
mít přehled o mnohostrannosti rolí managera o náplni jeho hlavních činností chápat, že výkon funkce manažera i vůdce současně spoluvytváří FK (třeba i proti jeho vůli, nebo jinak než si přeje)

Obsah činnosti manažera
Proč se jím zde zabýváme? Výkon funkce manažera i vůdce je i současně procesem vytvářejícím firemní kulturu Henry Fayol : 5 okruhů povinností: Plánování, Organizování, Koordinování, Nařizování a Řízení 14 principů řízení: Primárně strukturní: Dělba práce, Autorita a odpovědnost, Jednota příkazů, Jednota řízení, Centralizace, Stálý řetězec, Pořadí Ostatní: Disciplina, Loajalita, Odměňování, Spravedlnost, Iniciativa, Stavovské sebevědomí Pro formování FK jsou důležité jednak principy skupiny „ Ostatní“ a styl uplatňování principů první skupiny („Primárně strukturní“)

Mintzberg – co dělá manažer Zamyslete se : co z toho ovlivňuje FK?
Manažerské úlohy Manažerské činnosti Mezilidské úlohy Reprezentant Vedoucí Prostředník Manažerské chování, které ustanovuje vztahy -Provádí ceremoniální povinnosti -Motivuje zaměstnance, přijímá a propouští, hodnotí -Organizuje styk s vnějšími i vnitřními partnery Informační role Monitor Šiřitel Mluvčí Sběr a distribuce informací -Sleduje relevantní informační zdroje, -Je adresátem oficiálních informací zevnitř i z vnějšku organizace -Dělí se o získané informace se svými zaměstnanci Sdílí informace s veřejností .Informuje nadřízené a spolupracující útvary Rozhodovací role Podnikatel Alokátor zdrojů Vyjednavač Rozhoduje o opatřeních pro dosažení cílů -Čelí operativním problémům, odpovídá na tlaky i krize Přiděluje ostatním zdroje, řídí rozpočet, plánuje Dosahuje dohody – řeší pracovní spory, rozhoduje neshody

Firemní kultura řízení
Častá chyba řízení – strategie není pojímána procesně Dobře řídit firmu znamená vést lidi s citem (IQ i EQ, psychologie, mluvit s lidmi, coaching,) Součástí FK je styl řízení (participativní, leadership, „hledat cesty jek zmenšit propast mezi podřízenými a šéfy“, vyloučit politikaření a neférové jednání z pracoviště) Vztah důvěry mezi manažery a podřízenými „ V nových podmínkách utvářet vztahy na pracovišti tak, aby lidé podporovali cíle své firmy“

Odlišnost vedení a řízení
Různá pojetí Vedení se více týká věcí lidských, vizionářských, inspirativních, motivačních a dynamických aspektů celkové role manažera nebo vůdce Opírá se o charisma vůdce a ochotu lidí poslechnout ho, tj. udělat co on chce bez nucení, dobrovolně Řízení se zaměřuje na plánování, organizování, koordinování, nařizování a kontrolování Opírá se o úřední autoritu a povinnost lidí, ať chtějí či nechtějí dělat co chce manažer

Tři teorie vedení Otázka: Kde se bere ta schopnost vést lidi?
Teorie povahových rysů (osobní charakteristiky- je to v osobnosti) 2. Teorie chování (chování vůdců a styl vedení) 3. Situační teorie (vůdce je ten, kdo je ve správné chvíli na správném místě, naplňuje aktuální společenskou potřebu, tj říká to, co lidé chtějí slyšet )

Teorie povahových rysů
Mnoho seznamů rysů, malá shoda autorů Diskuse : vrozené nebo získatelné? Bennis a Nanus , 1985 Povahový rys Obsah povahového rysu Logické myšlení Schopnost vyjádřit ideje jednoduše Schopnost přesvědčit lidi Vysvětlit jevy jedinečnými způsoby Vytrvalost Schopnost považovat nezdary za minoritní omyly Schopnost pracovat dlouhé hodiny Být rezistentní vůči zastrašování Zplnomocnění (charisma) Schopnost nadchnout lidi pro zvolené cíle Být sám nadšený a energický Schopnost zvýšit sebedůvěru zaměstnanců

Teorie chování -1 popisuje chování manažerů na kontinuu:
od stylu autokratického k demokratickému (participativnímu) Tannenbaum a Schmidt, 1973 4 výrazné typy manažerů: říká (Autokrastický) Manažer identifikuje problémy a rozhoduje o řešení. Očekává ,že lidé je realizují bez diskusí a námitek. „prodává“ (Neautoritativní) Manažer rozhoduje o řešení problému ale svoje řešení „prodává“ personálu tím, že ho přesvědčuje o tom, že je to řešení nejsprávnější konzultuje (Konzultující) Manažer identifikuje problém a rozhoduje o řešení.. ale přijímá ho až poté, co vyslechne názory personálu , které řešení považuje za nejlepší připojuje se (Participativní-demokratický) Manažer identifikuje problém, ale ponechává jej otevřený k širší diskuzi, do které se zapojuje jen jako jeden z řešitelů. Rozhodnutí přijme skupina, ke které se manažer připojuje

Teorie chování -2, Adair 3 výrazné oblasti potřeb, které musí vedoucí uspokojit 1 Potřeby úkolu 2 Potřeby lidí jako jednotlivců 3 Potřeby udržování týmu Problémv: Potřeby úkolu bývají krátkodobé. Potřeby lidí a potřeby zachování týmu jsou především dlouhodobé, i když mohou mít i aktuální složku Často jdou proti sobě Schopnost sladění těchto potřeb manažerem je jednou z podmínek rozvoje dobré podnikové kultury

Teorie chování -3, Z behaviorálních teorií plyne, že existují 4 styly vedení 1 Orientované na úkol nebo na organizaci 2 Orientované na lidi 3 Direktivní nebo autokratické vedení 4 Participativní nebo demokratické Často se vyskytují styly kombinující a 2+4 1+3 volí vyznavači Mc Gregorovy teorie X 2+4 volí vyznavači Mc Gregorovy teorie Y

Situační teorie Househo teorie „cesta –cíl“ (1971)
Vedoucí má objasnit podřízeným cestu k dosažení odměny Když lidé pochopí, že cesta vede k odměně, dají se po ní vést Co House vyžaduje od vedoucího? 1 Direktivní chování při plánování, stanovování očekávaných výsledků, a vyjasnění pokynů 2 Podpůrné chování (při vysvětlování úkolu , komunikaci 3 Účastnické chování (participativní) při zahrnování podřízených do procesu rozhodování) 4 Chování orientované na úspěch Při stanovení cílů a očekávání jejich splnění Situační teorie i Fiedlerova teorie nahodilosti působí na firemní kulturu např. volbou stylu vedení a míry participace

Nová firemní kultura, spojená se změnou manažerského stylu -1
Dnešní firmy zplošťují svoji strukturu, zavádějí projektové řízení, snaží se motivovat pracovníky k přejímání zodpovědnosti, hledají kreativní a samostatné pracovníky Takové pracovníky nelze získat pouhým lepším odměňováním a vzděláváním a formální změnou firemní kultury Čím tedy? Uplatněním principu vůdcovství (leadershipu), strukturními změnami, kulturou založenou na kompetencích, možnostech osobního rozvoje, a na zákaznickém přístupu vně i uvnitř firmy a novým manažerským stylem

Nová firemní kultura, spojená se změnou manažerského stylu -2
Nový styl řízení obsahuje (zdůrazňuje): Komunikativnost Pozitivní myšlení (Problém = výzva) Otevřenost Spontánnost Nový vztah ke znalostem – znalosti jsou kapitál, Knowledge management - znalosti je třeba řídit Koncept Učící se organizace Nový poměr ke znalostem: Místo znalostí, které si má pracovník přinést s sebou z venku (ze školy, praxe) se vyžaduje schopnost rychle získávat znalosti nové a schopnost tyto nové znalosti rozšířit po celé organizaci

Úloha manažerů při rozvoji firemní kultury
Kapitola 7 Úloha manažerů při rozvoji firemní kultury

Výukové cíle 7. kapitoly Po skončení studia kapitoly
máte vědět, jaký vliv mají manažeři na firemní kulturu firmy umět v roli manažera ovlivňovat firemní kulturu v souladu s potřebami firmy

Možnosti ovlivnění FK organizací a manažerem
Rozvoj kultury = řízená změna Co se může měnit u pracovníka? Podle Scheina: buď chování nebo postoje nebo hodnoty (nesnadné) Chování: přímo pozorovatelné, snadněji měnitelné než postoje Chování zaměstnanců jako projev firemní kultury je možno ovlivňovat přímo nebo nepřímo Otázka do diskuze: Je možno měnit chování bez změny postojů?

Přímé způsoby ovlivnění chování zaměstnance
Normativy a vzory chování, sdělované v dokumentech (např. pracovní řád, etický kodex, standardy chování a oblékání) předmětem školení a výcviku (např. prodejní dovednosti, jednání s klientem, vyřizování stížností, vyjednávání pro manažery) okokokkokn

Nepřímé způsoby ovlivnění chování zaměstnance
Ovlivněním hodnot a postojů prostřednictvím informování o žádoucích hodnotách a postojích a školení Vysvětlování, proč jsou žádoucí hodnoty a postoje důležité pro firmu a pro zaměstnance Kdo? Personalisté Lektoři Spolupracovníci, team Manažeři – největší vliv! Manažer mění chování zaměstnance, Vůdce (leader ) mění jeho hodnoty a postoje Jak? Manažer – využívá příkazy, argumenty, Vůdce (leader) - využívá svého charisma, působí na city, vyvolává emoce, vytváří vzory.

Proč má manažer působit nejen na chování ale i na hodnoty a postoje zaměstnanců?
Častý postoj manažerů: ať si myslí co chtějí, ale ať dělají co jim nařídím. CHYBA !! Jen tím, že zaměstnance pro firemní hodnoty a žádoucí postoje získáme, dosáhneme změny individuálních hodnot a postojů zaměstnance v duchu požadavků firemní kultury A jen tehdy budou žádoucí změny chování trvalé a nezávislé na vnějším dohledu a kontrole manažera.

Proč se má manažer zaměřovat především na tzv. klíčové pracovníky?
Někteří autoři považují nejvnitřnější vrstvu kultury (předpoklady a názory, které jednotlivec považuje za zřejmé) za z vnějšku neovlivnitelné Schein naproti tomu tvrdil, že na ně má vliv příklad vzorů, které zaměstnanec respektuje jako autoritu. Prostřednictvím dosažení žádoucích změn chování, postojů a hodnot u klíčových pracovníků lze ovlivnit i předpoklady a názory, které jednotliví zaměstnanci považují za zřejmé

Hodnocení zaměstnanců-příležitost k ovlivnění firemní kultury
Manažer by měl ovlivňovat chování zaměstnanců svým každodenním působením na ně, bohužel, se často omezuje jen na operativní problémy (ne na postoje a hodnoty, někdy ani ne na všechno jednání!). Tím nechává vývoji FK volný průběh. Hodnocení zaměstnanců, prováděné periodicky je dobrou příležitostí vyjádřit se i k jednání a postojům zaměstnance a zhodnotit je ve vztahu k požadavkům FK

Změna firemní kultury Názory teoretiků na možnosti změny: Protichůdné!
Naše východiska: Měnit firemní kulturu je obtížné, ale možné!!. Organizace, které byly úspěšné, měly podle výzkumů i dobrou FK. Ne vždycky ale zůstaly úspěšnými trvale. Základním pravidlem jakékoli změny firemní kultury by mělo být: Znát svou současnou kulturu a pak ji teprve měnit!

Model změny kultury podle Dobsona
Aktivní role HRM přijímání, povyšování a propouštění, podporující zastánce a eliminující odpůrce změny Reorganizace a restrukturalizace manažery splňující požadavky nové kultury dostat na klíčové pozice Účinná komunikace nových hodnot říci to jednou nestačí !! Změny systému za účelem posílení nových hodnot např. změny systému hodnocení zaměstnanců, systému odměňování,

Předpoklady změny kultury podle Cummingse a Huse
Existuje jasná strategická představa změny Existuje věrnost nejvyššímu managementu (zaměstnanci podporují vedení) Vedení podporuje změny v organizaci Členové organizace se mění

Předpoklady změny firemní kultury podle Brookse a Bate
Povědomí o současné kultuře Povědomí o žádoucí kultuře Řízení politiky přijetí změny Aktivační mechanizmy změny

Kdy je vhodná chvíle pro změnu FK?
Někteří manažeři odkládají změnu FK až budou vyřešeny akutní problémy. Čekají na stabilizaci . (dobré předpoklady ale malá motivace pro změnu) Někteří považují za vhodnou příležitost existenci nebo zdání kritické situace . (dobrá motivace pro změnu, špatné předpoklady pro realizaci změny)

Překážky změn kultury Kultura existuje v mnoha úrovních od myšlení až ke kulturním artefaktům Všudypřítomnost Implicitnost (mnohé prvky kultury se lidem zdají samozřejmé, ty je zvlášť obtížné měnit) Socializace – kultura má hluboké kořeny, část spočívá v historii a je „nasávána s mateřským mlékem“ Političnost – souvisí s rozdělením moci v organizaci, proto ji některé skupiny nechtějí měnit Pluralita - organizace může mít řadu subkultur Vzájemná závislost –provázanost s mnoha prvky : politikou organizace, strukturou, velikostí, systémy, lidmi (Pettigrew, empir. výzkum v ICL a Jaguar Car)

Subkultury v kulturách
Organizace má vedle společné kultury často řadu subkultur Mezi nimi panují rozdílné vztahy (nemusí být v souladu)

Podmínky vzniku subkultury
Zvláštní kolektivní chápání problémů „své“ skupiny Organizační platforma Mechanizmy, přitahující jedince do skupiny Společné hodnoty Kolektivní normy chování

Společné charakteristiky kultur a subkultur
Jejich příslušníci „hovoří jedním jazykem“ Vytvářejí zvláštní společenskou totožnost Dotýkají se zdrojů moci, potřebných ke zlepšení sociálního a ekonomického postavení členů skupiny

Zdroje moci subkultur Odbornost členů skupiny
„Monopol“ na určité činnosti Privilegovaný přístup k určitým zdrojům Privilegovaný přístup k určitým informacím Privilegovaný přístup k nositelům moci v organizaci

Co by si měli o FK uvědomit manažeři
FK je všudypřítomná, ovlivňuje každý aspekt života organizace FK nutno považovat za důležitou pro dosažení ekonomických cílů organizace i pro kvalitu života zaměstnanců FK je důležitá pro řízení změn (nástroj i cíl) Vše co manažer dělá má vysílá zaměstnancům signály, ovlivňující FK Některé org. rutiny se mění v rituály, které samy málo přispívají k cílům organizace, ale stmelují ji.

Konec 7. kapitoly

Národní kultury a firemní kultury v multinárodním kontextu
Kapitola 8 Národní kultury a firemní kultury v multinárodním kontextu

Výukové cíle 8. kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli
1.umět akceptovat nutnost posuzování jednání osob s respektováním jejich rozdílnosti vyplývající z různosti jejich národních kultur. 2. považovat při svém pobytu v prostředí jiné kultury za svou povinnost poznat a respektovat jejich kulturní odlišnosti 3. umět přistupovat tolerantně k neschopnosti našich zahraničních spolupracovníků respektovat naše kulturní specifika 4. znát hlavní rozdíly mezi různými kulturami a jejich dopady do obchodního a pracovního styku

Firemní kultura ve světovém kontextu
Neexistuje jednotná „světová firemní kultura“ Globalizace k ní sice tenduje, ale zatím se některé oblasti vyznačují vyhraněnou specifickou nebo alespoň příbuznou firemní kulturou: např. v r Porter a Ghiseli popisovali tyto oblasti: Nordicko –evropská (Dánsko, Německo, Norsko, Švédsko) Latinsko- evropské (Belgie, Francie, Španělsko, Itálie) Anglo-americká Rozvojové země (Argentina, Chile, Indie) Japonsko Z dnešního hlediska není toto členění vyčerpávající, vždyť na Zemi je cca 200 států, ale platí, že i přes globalizační tendence existují určité regionální případně národnostním vývojem dané skupiny firemních kultur Největší rozdíly mezi nimi existují v etiketě a etice.

Výzkum firemních kultur ve světovém kontextu
Co se zkoumá? Univerzální standardy: Srovnatelné hodnoty: Jsou blízké v různých kulturně blízkých oblastech Hodnoty v napětí : Jsou velmi rozdílné Neslučitelné hodnoty: – Jsou protikladné v různých kulturách např. rovná příležitost v pracovním uplatnění mužů a žen, někde chráněna zákonem, jinde zakázána zákonem nebo- dětská práce, Hofstede-ova kulturní kriteria Individualismus, Mocenský odstup, Tendence k úniku před nejistotou Zastoupení mužského a ženského prvku v kultuře podniků

7 aspektů kultury podle Trompenaarse
Problémy, s nimiž se setkávají pracovníci v multikulturním prostředí: ( Cit. dle Brookse) Universalismus vs partikularismus Kolektivismus vs individualismus Emoční vs neutrální kultury Konkrétní vs nejasné vztahy Dosahovaný vs přiznaný status Čas jako posloupnost vs čas jako synchronizace Vnitřní orientace vs vnější orientace

Důležitost znalosti kulturních rozdílů pro organizace
Jestliže se mají organizace fungující v mnohonárodním kontextu vyhnout možným problémům, na které pravděpodobně narazí, musí si být vědomy kulturních rozdílů Vědomí rozdílů ale nestačí. Jak na rozdíly reagovat??

Jak reagovat na kulturní rozdíly?
2 přístupy: Etický relativismus. Když jsi v Římě, jednej jako Říman. Kantův princip respektu k druhým. Každá osoba má být respektována ve své vlastní identitě, víře, ve svých hodnotách a cílech.

Jak by se měly chovat firmy působící v zahraničí?
Pokusem o překonání problémů, vyplývajících pro podnikání z kulturních (a ekonomických) odlišností různých zemí jsou různá doporučení pro působení nadnárodních firem

Vliv kultury na vnímání lidí
Pravděpodobně existuje vysoká úroveň selektivního vnímání mezi různými kulturami (příklad: jak Češi vnímají Němce a naopak) Selektivní vnímání může vést k určitému stereotypu vnímání, kdy se projevuje tendence zařazovat lidi do jedné skupiny podle několika nápadných znaků, např. národnosti. (Všichni Skotové jsou lakomci…) Stereotypy vnímání při jednání s lidmi jiných kultur můžeme zvládnout jedině cíleným zaměřením na efektivnost vzájemné komunikace s uvědoměním si možných zdrojů nedorozumění, které bývají specifické pro každou kulturu.

Národní kultura x chování jednotlivce
Národní kultury ovlivňují většinu aspektů chování jednotlivce včetně poznávacího rámce, kterým posuzujeme lidi z ostatních zemí V různých kulturách jsou preferovány i různé poznávací způsoby Rozsah i význam multinacionálních činností roste To vyžaduje smluvní vztahy mezi partnery s různými kulturami, a to zase vyžaduje globálnější postoje účastníků, při nichž se na problémy nahlíží šířeji než při etnocentrickém pohledu Nadnárodní společnosti se snaží převést svoje manažery z etnocentrického postoje k postoji globálnímu

Kultura a motivace Teorie motivace většinou vycházejí z amerických výzkumů Jejich přenositelnost bývá přeceňována. (Adler: americké motivační teorie …neuspěly… pro chování mimo USA) Hofstede to potvrzuje v Číně: Např. Maslowova pyramida tam neplatí, neboť seberealizace není považována za potřebu nejvyšší úrovně a potřeba někam patřit má vyšší prioritu než uspokojení základních fyziologických potřeb Problémy s Herzbergovou dvoufaktorovo teorií máme i u nás, stejně jako na Novém Zélandě Vroomova teorie očekávání (jednotlivci volí chování, které jim přinese pravděpodobně větší výhody) nejlépe funguje v kulturách zdůrazňujících „vnitřní řízení“ V kulturách kolektivistických bude méně uplatnitelná, protože u nich má „soulad s mezi jednotlivcem a organizací“ prioritu i před osobním prospěchem.

Kultura a vedení Pro manažery, kteří pracují v zahraničí, je důležité si uvědomit, že každá kultura má vůči nim svoje očekávání a požadavky. Z jejich zorného úhlu bude hodnotit jejich činnost. To se týká zvláště stylu vedení a mocenského odstupu . Př. Srovnej francouzský, japonský a americký přístup Efektivní vedoucí pracující v mezinárodním kontextu se musí přizpůsobit omezením a očekáváním konkrétní kultury, ve které pracují. Organizační chování, které je běžné v jedné kultuře, nemusí být běžné (ani efektivní) v jiné kultuře

Otazník nad trendy Do konce 60.let převládala hypotéza o konvergenci národních kultur, důsledkem byla víra, že management může být univerzální Přes prohlubující se globalizaci a vznik nadnárodních seskupení v oblasti politiky i obchodu (EU, NAFTA aj.) se nyní prosazuje i hypotéza o divergenci. Prohlubující se rozdíly životní úrovně vedou k růstu napětí mezi bohatým severem a chudým jihem. To se promítá do politiky i jinam. V oblasti ideologické je důsledkem konfrontace kultur, často prezentovaná jako konflikty náboženství, etiky nebo práva. Osobní názor E.M.: Konvergence pravděpodobně zvítězí, ale nedojde k tomu během několika let, ani několika málo desítek let

Shrnutí o mezikulturních rozdílech
Národní kultury ovlivňují styly řízení i vedení Byly stanoveny některé aspekty, sloužící ke stanovení rozdílů mezi národními kulturami Setkání s cizí kulturou může způsobit tzv. kulturní šok Existuje proces tzv. kulturního posunu. Spočívá ve stálém vývoji kultur. Národní kultury mají vliv na stereotyp vnímání Při spolupráci lidí z různých kultur je důležitá komunikace. Ale pozor- i ta je poznamenána rozdíly v kulturách! Mnohé teorie managementu, org. chování, prodeje aj., které se vyučují jsou etnocentrické (aniž se na to upozorňuje) Jejich použitelnost v jiných kulturách může být omezená.

Konec 8. kapitoly

Etika podnikání a etické kodexy
9.kapitola Etika podnikání a etické kodexy

Výukové cíle 9. kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli
znát základní pojmy etiky znát základní etické zásady podnikání umět vyložit hlavní myšlenky etického kodexu ČAP etického kodexu Bankovní asociace

Co to je etika -1 Etika- nauka o morálce
Éthos- (staroř. ) Charakter, mravnost, morálka Etika- rozlišování dobra a zla

Co to je etika -2 Soubor pravidel (e.normativní)
nebo soubor způsobů jednání (e.deskriptivní) které: byly většinově přijaty určitým společenstvím lidí (např. manažery a zaměstnanci bank nebo určité banky, občany nějaké země, členy nějaké církve atd., třídami a sociálními skupinami) platí v konkrétních podmínkách, místě a době stanovují konvenční pravidla soužití a práce vedou k minimalizaci počtu a hloubky konfliktů zajišťují nejvyšší možnou efektivnost fungování společenství v delším časovém horizontu volně podle K Trinkewitze

Co to je etika -3 co je z morálního hlediska
hodnotí skutky a postoje člověka, lidí, organizací z hlediska určité morálky, To znamená: říká, co je z morálního hlediska dobré , co by se mělo dělat špatné , co by se nemělo dělat Etika „ustavuje, co jest právem mravné a co jest nemravné, přičemž někdy platné názory mravní příčí se názorům správným“ Nebo přinejmenším jsou částí společnosti odmítány či alespoň zpochybňovány- a tím nesplňují předpoklad přijetí většinou Např. současná etika křesťanská –názor na potraty, rovnost pohlaví, homosexualita islámská – práva žen, půjčování peněz za úrok, komunismus – soukromé vlastnictví výrobních prostředků je neetické,

Důsledek : kdy má problém etický rozměr?
Jde li u rozhodnutí mezi dobrem a zlem Dva druhy konfliktů s etickým rozměrem? Konflikty , které mají lidé v sobě (konflikt rolí, konflikt svědomí) Konflikty, které mají lidé mezi sebou (konflikt práv, konflikt práv a povinností, spravedlnost) Pozn. Zda se jedná o etický konflikt posuzuje každý trochu nebo úplně jinak, v závislosti na své etické citlivosti, na schopnosti vnímat a rozpoznat etické konflikty(tzv. informované svědomí)

Je etika aktuální problém?-1
Celospolečenský pohled verbálně –všichni nějakou etiku uznávají praxe- ? růst kriminality, lokální i globální konflikty, Ekonomický pohled verbálně –všichni jsou pro etiku praxe- ? Není to luxus?, Vyplatí se?, Je doba vhodná? V jedné anketě z roku 2000 78% manažerů odpovědělo, že v jejich podniku je etika zabezpečena zahrnutím do strategie nebo jiného základního dokumentu firmy 86% současně odpovědělo, že se cítí ohrožení neetičností podnikatelského prostředí

Je etika aktuální problém?- 2
Ing. Jan Preclík, předseda poroty soutěže Manažer roku Jaké vlastnosti jsou jsou pro manažera nejdůležitější? Vedle profesionalismu, komunikativnosti, pružnosti a zodpovědnosti je to poctivost a morálnost. Nutná je poctivost a morálnost, abychom na všechno nemuseli mít hory smluv a nekonečné soudy. U nás se stává, že když podepisuji smlouvu, už koukám, aby tam chyběla čárka nebo písmeno, abych dohodu vzápětí nemusel plnit. Již při vstupu do obchodního vztahu hledám, jak toho druhého okrást, míst abych se snažil o vzájemný úspěch. Moravskoslezský deník, 14,2.2005, s. 6

Vymezení pojmů podle různých autorů
Etika nauka o morálce Skutečnost jaká by měla být Etika normativní Skutečnost jaká je Etika deskriptivní Mravní chování zahrnuje odpovědnost člověka za důsledky jeho činů usměrňuje jednání člověka v sociální skupině jedinec si uvědomuje svou odpovědnost za jednání vůči druhým i vůči okolí, a zkoumá, jak ovlivňuje práva druhých a volí takové jednání, pro které má nejlepší důvody. Mravní norma je pravidlo, doporučení, které usměrňuje jednání člověka v sociální skupině ednán

Konfuciovy základy etiky (552-479 p.n.l.)
Všichni lidé jsou si rovni svou přirozeností Čeho chceš sám dosáhnout, k tomu dopomáhej i druhým Co sám nechceš, nečiň jiným

Kantův kategorický imperativ
Emmanuel Kant ( ) Jednej tak, aby se účel tvého jednání mohl stát obecným zákonem

Etika-Zákony –Kodexy

Etické zásady a právo Právo se někdy pojímáno jako minimum morálky,
a to jako minimum, které je kodifikovatelné a vynutitelné mocí státu

Etika a Zákony Etické jednání – přijímáno jako konvenční
Zákonné jednání - vynucováno státem Zákony Neetické jednání nezákonné (např. násilná trestná činnost), neetické jednání zákonné (např. poprava) Etické jednání Neetické jednání

Etika a Zákony a E. Kodex Etický kodex- obsahuje závazky zákonné
i závazky nad rámec zákona Zákony Neetické jednání Kodex Etické jednání Neetické jednání ? Vymahatelnost?

Příklady etických kodexů „ze života“
Robert Fulgham Desatero Hyppokratova přísaha

Etický kodex Roberta Fulghuma
O všechno se rozděl! Hraj fér! Nikoho nebij! Vracej věci tam, kde jsi je našel! Uklízej po sobě! Neber nic, co ti nepatří! Když někomu ublížíš, řekni „promiň“! Před jídlem si umyj ruce ! Splachuj! ……. Publikováno v knize R.F. Všechno co opravdu potřebují znát… jsem se naučil v mateřské školce Převzato z kurzu PhDr V.Soldáta Etika v bance (2001)

Nejznámější etický kodex – Desatero Božích přikázání
V jednoho Boha věřiti budeš. Nevezmeš jména Božího nadarmo. Pomni, abys den sváteční světil. Cti otce svého i matku svou, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi. Nezabiješ. Nesesmilníš. Nepokradeš. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému. Nepožádáš manželky bližního svého. Aniž požádáš statku jeho.

Nejstarší oborový kodex (5-4 stol. p. n. l
Nejstarší oborový kodex (5-4 stol.p.n.l.) Hippokratova přísaha (výňatek) ..pokud se týká léčení nemocných, dle možnosti a svého úsudku jim stanovím vhodnou léčebnou dietu a budu je ochraňovat před veškerou újmou a křivdou. Ničími prosbami se nedám pohnout, abych komukoliv podal jed, aniž v té věci poskytnu radu. Rovněž tak žádné ženě nepodám tajný prostředek k přerušení početí či vyhnání plodu. Dále pak budu žít čistě a počestně a budu chránit své umění. Do kterýchkoli domů vkročím, vejdu tam kvůli užitku nemocných a vystříhám se jakékoliv pohnutky působit křivdu a škodu, jakožto i obzvláště tělesných tužeb, ať budu pečovat o těla ženská či mužská, nebo těla svobodných lidí či otroků. Cokoliv pak při léčebné péči spatřím či vyslechnu a stejně tak cokoli se dovím tam, kde jsem nebyl povolán k léčení, ze společného života lidí, co nebude povoleno vyzradit, smlčím a podržím v sobě jako nejvyšší tajemství Hyppocratis iusiurandum –Hypokratova přísaha Přísahám při Apollónovi, bohu lékařství, při Aeskulapovi, Hygiei a Panacei a při všech bozích a bohyních a beru je za svědky, že tuto přísahu a tento závazek budu podle svých sil a schopností neustále dodržovat. Učitele, který mne v tomto umění vzdělal budu ctít stejně jako své rodiče a stejně bud s nimi sdílet životní osudy a řídit se podle něho, kdykoli bude třeba. Jeho potomky budu považovat za své bratry a bude-li chtít, vzdělám je v tomto umění, aniž požádám o o odměnu či závazek. Jak svým synům, tak synům svého učitele,ba i žákům, kteří se mi písemně zaručí a lékařskou přísahou zaváží, umožním, aby se podíleli na výuce, na přednáškách a vůbec na poznání celého oboru kromě nich však nikomu jinému. Dále pokud se týká léčení nemocných, dle možnosti a svého úsudku jim stanovím vhodnou léčebnou dietu a budu je ochraňovat před veškerou újmou a křivdou, Ničími prosbami se nedám pohnout, abych komukoliv podal jed, aniž v té věci poskytnu radu. Rovněž tak žádné ženě nepodám tajný prostředek k přerušení početí či vyhnání plodu. Dále pak budu žít čistě a počestně a budu chránit své umění. Nebudu řezati ty, kteří trpí ledvinovými kameny, ale odevzdám je k vykonání zákroku mužům, způsobilým v oboru chirurgie. Do kterýchkoli domů vkročím, vejdu tam kvůli užitku nemocných a vystříhám se jakékoli pohnutky působit křivdu a škodu, jakožto i obzvláště tělesných tužeb, ať budu pečovati o těla ženská či mužská, nebo těla svobodných lidí či otroků. Cokoliv pak při léčebné péči spatřím či vyslechnu a stejně tak cokoli se douvím tam, kde jsem nebyl povolán k léčení ze společného života lidí, co nebude povoleno vyzradit, smlčím a podržím v sobě jako nejvyšší tajemství, Jestliže budu tuto přísahu řádně dodržovat a neporušovat ji, pak nechť se mi daří šťastně užívat života svého i svého umění a dosáhnout věčné úcty u všech lidí. Pokud ji všaj přestoupím a nedodržím, staniž se mi opak.

Etický kodex pramenem práva?
Některé paragrafy našich zákonů se dotýkají etických otázek , např. §3 a §39 Občanského zákoník se odvolává na „dobré mravy“ § odstavec Obchodního zákoníku operuje s „dobrými mravy soutěže“ § 1148 Trestního zákona definuje trestný čin „nekalé soutěže“ § 127 Trestního zákona zmiňuje „závazná pravidla hospodářské soutěže“ Soudce posuzuje, zda konkrétní jednání lze považovat za naplnění některé z těchto skutkových podstat. Záleží jen na něm, zda přitom přihlédne na relevantní část odpovídajícího etického kodexu, Často to udělá, nebo si vyžádá znalecký posudek, a znalec se také může o tento dokument opřít,

Etické zásady v podnikání
Firemní etické kodexy Etickým kodexem nazýváme soubor pravidel, kterými se hodlá firma řídit ve vztahu ke svým konkurentům, dodavatelům a zákazníkům a soubor pravidel jednání vlastníků, manažerů a zaměstnanců firmy v profesionálním a částečně i osobním životě Oborové etické kodexy Přijímají je profesní společenství např. komory živnostenské, obchodní, lékařské, lékárníků aj. případně občanská sdružení . Také imatrikulační slib a promoční slib obsahuje výčet určitých etických zásad.

Co obsahují etické kodexy?
Soubor konkrétních etických pravidel, který vycházejí z z hodnot a principů organizace Vymezují standardy profesionálního jednání Stanovují, jak se podniky mají chovat v eticky obtížných situacích, které přináší každodenní rutina Podpisem či přihlášením k etickému kodexu se firma či jednotlivec zavazují k dodržování konkrétních pravidel a postupů

Některé problémy uplatňování etiky v podnikání -1
Přechod od socialismu ke kapitalismu u nás byl provázen podceněním vztahu mezi etikou a racionalitou ( viz L.Mlčoch citovaný ve skriptu) Někteří manažeři se řídí zásadou „Vše pro firmu“, což chápou tak, že ekonomický zájem ospravedlňuje i neetické jednání.

Považování etických přístupů za „třešničku na dortu“, na kterou dojde, až vyřešíme důležitější problémy (bytí a nebytí podniků. A později hospodářského úspěchu firmy) Mlčoch: Jenom když pochopíme, že morálka není luxusem, na který zatím nemáme ale, zdrojem bohatství národů, máme šanci se dopracovat a být přijati za rovnocenné členy rodiny sjednocené a integrované Evropy.

Vztah mezi etikou a vymahatelností práva Potřeba vzájemné podpory mezi „žitou etikou byznysu“ a právem Je oboustranný – nefungující právní řád zesiluje erozi morálních norem Private ordering – morální řád rodící se evolucí zdola, dlouhodobým učením se účastníků trhu praxí. ale funkci státu ( právní řád a vymahatelnost práva) nelze private orderingem nahradit!

Struktura vzorového etického kodexu
Preambule (vztah kodexu a zákl. hodnot firmy) Vztahy se zákazníky Vztahy k akcionářům a ostatním investorům na trhu Vztahy k zaměstnancům Vztahy s dodavateli Vztah k vládě a místním orgánům Vztahy s konkurencí Otázky týkající se mezinárodního obchodu Otázky v případě převzetí nebo fúze Etické otázky týkající se řízení Dodržování norem a jeho ověřování

Obsah vzorového etického kodexu -1
Preambule (vztah kodexu a zákl. hodnot firmy) Dodržovat soubor základních hodnot a přístupů k podnikání Dodržování závazků ke všem subjektům Pověst firmy a důvěra všech zainteresovaných jsou důležitým zdrojem, které musí ochraňovat Nejvyšší etické standardy při všech činnostech Nepřípustnost korupce Sledování dodržování etických norem

B. Vztahy se zákazníky Čestnost předpokladem úspěšného obch. vztahu Kvalita produktů a služeb. Bezpečnost Vysoký standard záručních i pozáručních služeb Vyhnout se nepravdám, zatajování a přehánění v reklamě Žádné úplatky zákazníkům Informace zákazníků považovány za důvěrné

C. Vztahy k akcionářům a ostatním investorům na trhu Firma dbá na jejich zájmy Snaží se jim poskytovat dlouhodobé atraktivní výnosy Nezvýhodňuje jednu skupinu investorů Účetní zprávy pravdivé, včasné a přesné Investoři jsou informování otevřeně a poctivě o obchodní politice, hosp. výsledcích a výhledech

D.Vztahy k zaměstnancům Založeny na úctě k důstojnosti každého člověka Kariérový růst – bez všech druhů diskriminace Poskytování přiměřeného zaměstnání, odpovědný nábor, informování o pracovních vyhlídkách Vytváření hyg. nezávadné a bezpečné prac. prostředí Zaměstnanci opatrní – nezranit sebe, kolegy ani jiné Zdravotní péče poskytována s resp. etických zásad Spravedlivé odměňování podle zásluh jednotlivců i útvarů Péče o rozvoj zaměstnanců . Pomoc při vzdělávání

D. Vztahy k zaměstnancům - 2 Komunikace – sdělovat cíle , význam prací, zainteresovat na zlepšování výkonu Zákaz využívaní insider information pro osobní účely Přiznávání veškerých osobních prospěchů zaměstnance a členů jeho rodiny z činnosti firmy Zřetel na zájmy dlouhodobě zaměstnaných a odcházejících do důchodu Netrpět sexuální, psychické a fyzické obtěžování zaměstnanců Péče o penzijní fondy zaměstnanců pokud existují, by sloužily svému účelu Komunikace a konzultace s přirozenými pracovními celky a odbory, vytvoření vhodných struktur pro jednání s nimi. Mohou zastupovat i jednotlivce.

E. Vztahy s dodavateli Založeny na vzájemné důvěře Platby včas a dle sjednaných podmínek Nezneužívat postavení na trhu Zaměstnanci –zásady Nevyžadovat peníze a protislužby jako úplatek Nikdy nepřijímat peněžní dary Lze přijmout nezavazující malé dárky, které možno oplatit Dárky a úsluhy s pochybným cílem nahlásit nadřízenému Informace o vztazích s dodavateli považovány za důvěrné

F.Vztah k vládě a místním orgánům -1 Snaha být dobrým korporátním občanem (citizenship) efektivní a prospěšná výroba, poskytování prac. příležitostí Brát v úvahu zájmy celospolečenské, národní i regionální Aktivní charita a sponzoring školství a kultury komunity v níž působí. Pod dohledem představenstvo nebo dozorčí rada nezávislého charit. fondu

F.Vztah k vládě a místním orgánům -2 Péče o životní prostředí Zvířata- využívání jen v případě nezbytí, při dodržování oficiálních standardů Daně – nepokusí se o daňový únik, zveřejní fin. transakce, včetně hotovostních - vedlejší příjmy zaměstnanců evidovány a přiznány ke zdanění

G.Vztahy s konkurencí Firma vede konkurenční boj rázně ale čestně Nepoškozuje konkurenci přímo ani náznaky Zaměstnanci s konkurencí nediskutují o patentových a důvěrných informacích Zákaz nečestných způsobů získávání informací o konkurenci (špionáž, důvěrné info od zákazníků aj) Nezneužívání dominant. postavení na trhu Nepoužívání restriktivních obchodních praktik

H. Otázky týkající se mezinárodního obchodu Firma respektuje tradice a kulturu a zákony zemí v nichž podniká Přispívá k ekonomickému blahobytu a soc. rozvoji hostitelské země a jejích komunit Odpovědné obch. chování, zdůvodněné ceny, bez dumpingu, cenových dohod Při nutné různosti obch. Praxe v jednotlivých zemích snaha o jednotný postup a vysoký společný standard Soulad s místními zákony o konkurenci a neúčast na kartelových dohodách Pečlivě zvažuje obchodování s represivními režimy, porušujícími Chartu OSN

Otázky v případě převzetí nebo fúze respektování místních doporučení a předpisů a dále mj. -Stejné zacházení se všemi akcionáři téže kategorie -Stejný přístup k informacím pro všechny zúčastněné -Pravdivé a jasné informování o nabídce -Poskytnutí dostatečného času pro uvážené rozhodnutí akcionářů -Včasné informování o postupu zúčastněných -Respektování oprávněných zájmů zaměstnanců -Pro případ nabídky na manažerský buy-out, bude akcionářům zajištěna nezávislá odborná rada

Etické otázky týkající se řízení Firmy doporučují regionálním pobočkám dodržovat místní etické kodexy a doporučení pro management

K. Dodržování norem a jeho ověřování Dodržování etického kodexu firmy je pro zaměstnance podmínkou zaměstnání u firmy Vytvoření klimatu umožňujícího zaměstnancům vyslovit se k chování společnosti nebo neetickým rozhodnutím Ve firmě je určena osoba, která dozírá na prošetření stížností na porušování etického kodexu a zajišťuje případná disciplinárního řízení Od interních auditorů je možno požadovat zprávy o jejich zjištění porušování etického kodexu

ETICKÉ KODEXY VE ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
bivš 149

Nejstarší oborový kodex (5-4 stol. p. n. l
Nejstarší oborový kodex (5-4 stol.p.n.l.) Hippokratova přísaha (výňatek) ..pokud se týká léčení nemocných, dle možnosti a svého úsudku jim stanovím vhodnou léčebnou dietu a budu je ochraňovat před veškerou újmou a křivdou. Ničími prosbami se nedám pohnout, abych komukoliv podal jed, aniž v té věci poskytnu radu. Rovněž tak žádné ženě nepodám tajný prostředek k přerušení početí či vyhnání plodu. Dále pak budu žít čistě a počestně a budu chránit své umění. Do kterýchkoli domů vkročím, vejdu tam kvůli užitku nemocných a vystříhám se jakékoliv pohnutky působit křivdu a škodu, jakožto i obzvláště tělesných tužeb, ať budu pečovat o těla ženská či mužská, nebo těla svobodných lidí či otroků. Cokoliv pak při léčebné péči spatřím či vyslechnu a stejně tak cokoli se dovím tam, kde jsem nebyl povolán k léčení, ze společného života lidí, co nebude povoleno vyzradit, smlčím a podržím v sobě jako nejvyšší tajemství Hyppocratis iusiurandum –Hypokratova přísaha Přísahám při Apollónovi, bohu lékařství, při Aeskulapovi, Hygiei a Panacei a při všech bozích a bohyních a beru je za svědky, že tuto přísahu a tento závazek budu podle svých sil a schopností neustále dodržovat. Učitele, který mne v tomto umění vzdělal budu ctít stejně jako své rodiče a stejně bud s nimi sdílet životní osudy a řídit se podle něho, kdykoli bude třeba. Jeho potomky budu považovat za své bratry a bude-li chtít, vzdělám je v tomto umění, aniž požádám o o odměnu či závazek. Jak svým synům, tak synům svého učitele,ba i žákům, kteří se mi písemně zaručí a lékařskou přísahou zaváží, umožním, aby se podíleli na výuce, na přednáškách a vůbec na poznání celého oboru kromě nich však nikomu jinému. Dále pokud se týká léčení nemocných, dle možnosti a svého úsudku jim stanovím vhodnou léčebnou dietu a budu je ochraňovat před veškerou újmou a křivdou, Ničími prosbami se nedám pohnout, abych komukoliv podal jed, aniž v té věci poskytnu radu. Rovněž tak žádné ženě nepodám tajný prostředek k přerušení početí či vyhnání plodu. Dále pak budu žít čistě a počestně a budu chránit své umění. Nebudu řezati ty, kteří trpí ledvinovými kameny, ale odevzdám je k vykonání zákroku mužům, způsobilým v oboru chirurgie. Do kterýchkoli domů vkročím, vejdu tam kvůli užitku nemocných a vystříhám se jakékoli pohnutky působit křivdu a škodu, jakožto i obzvláště tělesných tužeb, ať budu pečovati o těla ženská či mužská, nebo těla svobodných lidí či otroků. Cokoliv pak při léčebné péči spatřím či vyslechnu a stejně tak cokoli se douvím tam, kde jsem nebyl povolán k léčení ze společného života lidí, co nebude povoleno vyzradit, smlčím a podržím v sobě jako nejvyšší tajemství, Jestliže budu tuto přísahu řádně dodržovat a neporušovat ji, pak nechť se mi daří šťastně užívat života svého i svého umění a dosáhnout věčné úcty u všech lidí. Pokud ji všaj přestoupím a nedodržím, staniž se mi opak. 150 150

Ženevská deklarace WMA 1948 (Ženeva),68( Sydney),83 (Benátky)
Lékařský slib ..,zasvětím svůj život službě lidskosti Svým učitelům budu projevovat náležitou úctu a vděčnost Své povolání budu vykonávat se svědomitostí a důstojností Zdraví mého pacienta bude mým prvořadým zájmem Budu ctít tajemství, která mi byla svěřena, i po smrti pac. Budu udržovat dobré jméno a ušlechtilé tradice lék. profese Moji kolegové budou mými bratry Nedopustím, aby náboženství, rasa, národnost, polit. nebo soc. postavení zasahovaly mezi moje povinnosti a pacienta Budu zachovávat nejvyšší úctu k životu od jeho počátku…nepoužiji svých lékařských znalostí proti zákonům lidskosti Toto vše slibuji slavnostně a svobodně na svou čest

Lisabonský kodex WMA 1981 Pacient (P) má právo na svobodnou volbu lékaře P. má právo být ošetřován lékařem, který je svoboden v činění klinických i etických rozhodnutí, bez jakéhokoliv zásahu zvenčí P. má právo přijmout nebo odmítnout léčbu poté, co byl adekvátně informován P. má právo očekávat, že L. bude respektovat důvěrný charakter jeho lékařských a osobních údajů (L. tajemství) P. má právo zemřít v důstojnosti P. má právo přijmout nebo odmítnout spirituální a morální útěchu, včetně pomoci duchovního patřičného vyznání Za zajištění těchto práv by měli lékaři bojovat i proti státu a legislativě

Helsinská deklarace Doporučení pro lékaře činné v biomedicinském výzkumu, který se týká člověka. Přijata v Helsinkách 1994, naposledy revidována 2002 v Hong Kongu Hl. myšlenka: maximální ochrana pacientů Zájem zúčastněných osob musí být vždy nadřazen zájmu vědy a společnosti

Etický kodex ČLK (1996) Hlavní části: I. Obecné zásady
II. Lékař a výkon povolání III. Lélař a nemocný IV. Vztahy mezi lékaři V. Lékař a nelékař

I. Obecné zásady EKK ČLK 1. Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví každého člověka bez rozdílu 2.Úkolem lékaře je chránít zdraví a život a mírnit utrpení 3. Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat 4. Lékař je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutích nezávislý a odpovědný 5. Lékař uznává právo každého člověka na svobodnou volbu lékaře ..bez rozdílu, v souladu se zásadami lidskosti, v duchu úcty ke každému lidskému životu se všemi ohledy na důstojnost jedince A to bez ohledu na národnost, rasu, barvu pleti, náboženské vyznání politickou příslušnost, sociální postavení sexuální orientaci, věk, rozumovou úroveň a pověst pacienta či osobní pocity lékaře. …tyto dodržovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, pokud svým obsahem nebo ve svých důsledcích narušují lékařskou etiku, ohrožují lidská práva. 4. nesmí se nechat ovlivnit vnějšími činiteli a přenášet odpovědnost na jiné 5. U nás často toto právo nemůže pacient využít díky regulaci ministerstvu zdravotnictví a zdravotní pojišťovně (rajonizace )

II. Lékař a výkon povolání -1
I adekvátní léčbu volí a provádí lékař- respektuje stav věd, dostupnost , nevýhodnější pro pacienta L je povinen neodkladně poskytnout pomoc při ohrožení života a vážném ohrožení zdraví L. musí plnit své povinnosti při veřejném ohrožení a katastrofách |L má právo odmítnout péči z odborných důvodů, pro přetížení, při nedůvěře . Je povinen doporučit a se souhlasem nemocného zajistit další léčbu, L. nemůže být donucen k výkonům proti svému svědomí L.nesmí předepisovat léky na něž vzniká závislost, nebo doping k neléčebným účelům U USN účinně tiší bolest, šetří lidskou důstojnost a mírní utrpení, Není cílem prodlužovat život za každou cenu. Eutanázie je nepřípustná, 1.Lékař v rámci své odborné způsobilosti a kompetence svobodně volí a provádí ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony, které odpovídají současnému stavu lékařské vědy a jsou prakticky dostupné, a které považuje pro nemocného za nejvýhodnější. Přitom je povinen respektovat v co největší možní míře vůli nemocného nebo jeho zákonného zástupce. 2. Každý lékař je povinen v případech ohrožení života nebo bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc. 3. Lékař musí plnit své povinnosti v situacích veřejného ohrožení a přoi katastrofách přírodní nebo jiné povahy. 4. Lékař má právo odmítnout péči o nemocného z odborných důvodů, nebo je-li pracovně přetížen. nebo je-li přesvědčen,že se nevytvořil potřebný vzah důvěry mezi ním a pacientem. Je povinen doporučit a v případě souhlasu nemocného zajistit vhodný postup v pokračování léčby 5.Lékař nemůže být donucen k takovému lékařskému výkonu, nebo spoluúčasti na něm, který odporuje jeho svědomí. 6.Lékař nesmí předepisovat léky, na něž vzniká závislost, nebo které vykazují účinky dopingového typu k jiným, než k léčebným účelům. 7.Lékař u nevyléčitelně nemocných a umirajících účinně tiší bolest, šetří lidskou důstojnost a mírní utrpení. Vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávaní smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu. Eutanázie a asistované suicidium nejsou přípustné.

Lékař a výkon povolání 2 8. Transplantace podléhají přísným předpisům. Odběru tkání a orgánů nesmí být zneužito ke komerčním účelům. 9. L povinen zachovávat l. tajemství, výjimka: zproštění pacientem, zákonná povinnost. 10. Lékař je povinen se vzdělávat. 11. L. je povinen vést řádnou dokumentaci a 12. Zákaz výkonu formou potulné praxe. 13. Zákaz neúčelných úkonů ze zištných důvodů a neodpovídajících nálezů a potvrzení občanům 8. U transplantací se lékař řídí příslušnými předpisy. Odběru tkání a orgánů nesmí být zneužito ke komerčním účelům. 9. K. v zájmu pacienta je povinen důsledně zachovávat lékařské tajemství s výjimkou případů, kdy je této povinnosti souhlasem pacienta zbaven, nebo když je to stanoveno zákonem. 10. Lékař, který vykonává své povolání je povinen se odborně vzdělávat. 11. Lékař je povinen při výkonu povolání vést a uchovávat řádnou dokumentaci písemnou nebo jinou formou. Ve všech případech je nutná přiměřená ochrana znemožňující změnu, zničení nebo zneužití. 12. Lékař nesmí své povolání vykonávat formou potulné praxe. 13- Lékař nesmí sám, nebo po dohodě s jinými, ordinovat neúčelné diagnostické, léčebné a jiné úkony ze zištných motivů- V rámci své pravomoci nesmí poskytovat odborně neodpovídající vyjádření, z nichž by plynuly občanům neoprávněné výhody.

Lékař a výkon povolání 3 14. Léky, l. prostředky a z. pomůcky předepisuje dle svého svědomí a k prospěchu pacienta, ne v zájmu obchodu 15. L. má veřejně vystupovat, ale nedělat si reklamu 16. Vystříhá se nedůstojných reklamních aktivit 17. Nové způsoby léčby jen testované a jen podle Helsinské konvence a Norimberského kodexu, pod dohledem, nesmí poškozovat pacienta ! 18. Lékař si má být vědom své občanské úlohy a svého vlivu na okolí. 14. Pokud L. doporučuje ve své léčebné praxi léky, léčebné prostředky a zdravotnické pomůcky, nesmí se řídit komerčními hledisky, ale výhradně svým svědomím a prospěchem pacienta. 15. L. Se podle svého uvážení zúčastní na prezentací a diskuzi medicínských témat na veřejnosti, v tisku, televizi, rozhlasu musí se však vzdát individuálně cílených lékařských rad a doporučení pro svůj soukromý prospěch. 16. Lékař se musí zdržet všech nedůstojných aktivit, které přímo nebo nepřímo znamenají propagaci nebo reklamu jeho lékařské praxe a ve svých důsledcích jsou agitační činností cílenou na rozšíření klientely.. Nesmí rovněž tyto aktivity iniciovat prostřednictvím druhých osob. 17. Nový způsob léčení je možné použít u nemocného až po dostatečných biologických zkouškách za dodržení podmínek Helsinské konvence a Norimberského kodexu pod přísným dohledem, a pouze tehdy, pokud pacienta nepoškozuje. 18. Lékař si musí být vědom své občanské úlohy i vlivu na okolí

Amsterodamská deklarace WHO(1994) Deklarace práv pacientů v Evropě
Hlavní části I. Lidská práva II. Informovanost III. Souhlas IV. Důvěra a soukromí V. Ošetřování a léčba VI. Uplatňování práv

I. Lidská práva 1.Každý má právo na respekt vůči své osobě jako lidské bytosti 2. …právo sám o sobě rozhodovat. 3. …právo na tělesnou a duševní nedotknutelnost a bezpečnost své osoby. 4…. právo na respekt vůči svému soukromí 5….právo, aby byly respektovány jeho morální zásady a kulturní hodnoty, náboženské a filozofické přesvědčení 6…. Právo na takovou ochranu zdraví , jakou je možno zajistit prevencí a zdrav. péčí a možností usilovat o nejvyšší dosažitelnou úroveň svého zdraví

II. Informovanost Dostupnost info o zdrav. službách veřejnosti
Právo na úplné informace. Výjimečné utajení informací. Srozumitelnost sdělování informací. Právo nebýt informován, na přání pacienta Právo rozhodnout, kdo má být informován Možnost vyžádat si konzilium dalšího odbor. Právo na neanonymitu ošetřujících, info o pravidlech a vnitřním řádu zařízení Právo na písemnou zprávu o diagnóze, terapii Ad 1. Informace o zdravotních službách a o jejich nejlepším využití musí být dostupné veřejnosti, aby z nich měli prospěch všichni, jichž se to týká. Ad 2. Pacienti mají právo na úplné informace o svém zdravotním stavu vetně medicínských poznatků o svém zdrav. Stavu, jakož i o navrhované léčbě, možných rizicích a výhodách každého postupu; o alternativách k navrhovaným postupům, včetně důsledků neléčení; dále o diagnóze, prognóze a pokroku v léčení. Ad 3. Informace mohou být výjimečně před pacienty utajeny, pokud existuje závažný důvod se domnívat, že tyto informace, aniž by bylo možnoood nich očekávat pozitivní účinek, by jim mohly způsobit vážnou škodu. Ad 4. Informace musí pacientovi sděleny způsobem odpovídajícím jeho schopnostem jim porozumět, při minimálním použití neznámé, odborné terminologie. Pokud pacient nemluví stejným jazykem, měla by být k dispozici určitá forma tlumočení. Ad 5. P. mají právo nebýt informováni, pokud o to výslovně požádají. Ad 6. P. mají právo zvolit si . Zda a komu má informace být poskytnuta místo nich. Ad 7. Pacienti by měli mát možnost vyžádat si názor dalšího odborníka. Ad.8 Po přijetí do zdrav. zařízení by pac.měli být seznámení s totožností a odb. postavením osob, které jim poskytují zdravotní péči a dále o pravidlech a zvyklostech, platných pro jejich pobyt a péči. Ad 9. Při propuštění ze zdrav. zařízení by P. měli mít možnost na požádání dostat písemný záznam o jejich diagnóze, terapii a poskytované péči.

III. Souhlas 1.. jakýkoliv lékařský zákrok podmíněn informovaným souhlasem 2. …P má právo odmítnout zákrok a přerušit léčbu 3. ...souhlas s naléhavým zákrokem u P. bez možnosti komunikovat se přepokládá, není-li dříve vyjádřen nesouhlas 4. Naléhavý zákrok vyžadující souhlas zák zástupce lze provést i bez něj, pokud je nedosažitelný 5. Není li dosažitelný potřebný souhlas z .zástupce musí být zapojen do rozhodování pacient dle jeho schopností Ad 1. Informovaný souhlas pacienta je předpokladem pro jakýkoliv lékařský zákrok Ad 2. P. má právo odmítnout nebo přerušit lékařský zákrok. Důsledek odmítnutí i přerušenízákroku je nutné pacientovi pečlivě vysvětlit. Ad 3. Pokud pacient není schopen vyjádřit svoji vůli a lékařský zákrok je naléhavě potřebný, lze souhlas P. předpokládat, pokud není zřejmé z jeho dřívějšího vyjádření, že by za dané situace zákrok odmítl. Ad 4. Pokud je nutný souhlas zákonného zástupce a zákon je naléhavě nutný, pak zákrok může být proveden pouze pokud není možné souhlas zástupce získat dostatečně rychle. Ad 5. Pokud je nutný souhlas zákonného zástupce pacienta (ať již z důvodů nedosažení plnoletosti nebo u plnoletých), musí být nicméně v max. míře zapojení do procesu rozhodování zapojení do procesu rozhodování v závislosti na jejich schopnostech

III. SOUHLAS-2 6.Odmítne-li souhlas z. zástupce a L. považuje zákrok za „v zájmu P“. rozhodne soud či rozhodčí orgán. 7. není-li z. zástupce, náhradní rozhodnutí bude brát v úvahu, co je známo a lze předpokládat o přáních P. 8. Je vyžadován info. souhlas s uchováním a použitím veškerých části těla pacienta. Netřeba při použití pro jeho diagnostiku, léčbu a péči. 9. Je vyžadován info. souhlas pro zapojení do kl.výuky 10. Je vyžadován info. souhlas P a další podmínky, zajišťující dodržení zásad lékařské etiky při účasti P ve výzkumu Ad 6. Pokud zákonný zástupce odmítne dát souhlas a lékař, nebo jiný poskytovatel zdrav. péče je toho názoru, že zákrok je v zájmu pacienta, pak je nutné vyžádat rozhodnutí soudu nebo jiného rozhodčího orgánu. Ad 7. Ve všech ostatních situacích, kdy pacient není schopen dát informovaný souhlas a neexistuje zákonný zástupce,nebo zástupce stanovený pro tento účel pacientem, měly by být podniknuty přiměřené kroky zajišťující náhradní rozhodnutí, které bude brát v úvahu, co je známo i co lze pokud možno předpokládat o přáních pacienta Ad 8. Souhlas pacienta je vyžadován pro uchování a použití veškerých částí lidského těla. Souhlas lze předpokládat, pokud mají být použity během diagnózy, léčby a péče u téhož pacienta. Ad 9. Informovaný souhlas pacienta je nezbytný pro jeho zapojení do klinické výuky. Ad 10. Informovaný souhlas pacienta je předpokladem pro účast na vědeckém výzkumu. Veškeré protokoly musí být podrobeny řádnému etickému posouzení. Tento výzkum by neměl být prováděn na osobách, které nemohou vyjádřit svoji vůli, kromě případů, kdy byl získán souhlas od zákonného zástupce a lze přepokládat, že výzkum je v zájmu pacienta. Z podmínky, že účast na výzkumu má být v zájmu pacienta, lze výjímečně slevit v případě osob nezpůsobilých, pokud se jedná o výzkum pozorováním, které nepřináší přímý prospěch jejich zdraví za předpokladu, že osoba neprojevuje odpor, a že riziko, popř. zátěž je pro ni minimální, že výzkum přinese významný přínos, a že pro takový výzkum nejsou k dispozici žádné alternativní metody či subjekty

IV. Důvěra a soukromí Zdravotní informace o P. důvěrné (i po smrti)
Důvěrné info o P poskytnout jen se souhlasem P, nebo dle zákona nebo jinému poskytovateli Identifikační údaje (i tkáně) chráněny. P. právo na přístup k jeho údajům a na kopie.Vyloučeny údaje o třetí straně. P. právo na opravy a vypuštění nesprávných a irelevantních údajů Nevstupovat do soukromí P. bez souhlasu, přání nebo požadavku P L. zákroky jen s respektem k soukromí P. Přítomnost jiných osob jen se souhlasem nebo požadavky P. P. právo očekávat vybavení zajišťující soukromí, zvl. při nabídce osobní péče Ad1. Všechny informace o zdravotním stavu pacienta, zdravotní kondici, diagnóze, prognóze a léčbě a všechny jiné informace osobní povahy, musejí být důvěrné, dokonce i po smrti. Ad 2.Důvěrné informace mohou být poskytnuty, jen když k tomu dá pacient souhlas, nebo když to nařizuje zákoc. Souhlas lze předpokládat, když se informace poskytnou i jinému poskytovateli zdravotní péče, který je zapojen do léčby pacienta Ad 3 Všechny identifikační údaje o P musí být chráněny. Ochrana musí být v souladu s jejich uskladněním. Lidské tkáně, z nichž se může odvodit identifikace P. musejí být chráněny stejným způsobem Ad4 P. mají právo, aby jim byl umožněn přístup k jejich lékařským kartotékám a záznamům, vztahujícím se k jejich diagnostice, léčbě a ošetření, mají právo na poskytnutí kopií z kartoték, záznamů nebo jejich částí z nich. Takový to postup vylučuje údaje, týkající se třetí strany. Ad 5. P. mají právo požadovat opravu , doplnění a vypuštění objasnění nebo nesprávné časové objasnění v údajích, které se jich týkají a které jsou nepřesné, nebo které jsou nepodstatné pro určení diagnózy, léčby a ošetřování. Ad 6. Nesmí se vstupovat do P. soukromí a rodinného života, jen při souhlasu pacienta, když se to může omluvit potřebou diagnostiky, léčby a ošetření pacienta. Ad 7.Lékařské zákroky semohoiu vykonávat jen se zachováním respektu k soukromí P. To znamení, že zákrok je možné vykonávat jen v přítomnosti osob nutných pro vykonání zákroku, pokud není rozdílný pacientův souhlas nebo přání. Ad 8. Pacienti přijatí do zdravotnických zařízení mají právo očekávat vhodné vybavení, které zaručí jejich soukromí, především když jim jim poskytovatelé zdravotní péče nabídnou osobní péši, vyšetření aléčbu.

V. Ošetřování a léčba P…právo na adekvátní z.p., včetně preventivní. Kontinuální, bez diskriminace. P…právo zastoupení v sytému z.p. P…právo na kvalitu (tech.úroveň a humánní vztah) P..právo na kontinuitu z.p, a spolupráci z.z. P…právo na spravedlivý postup výběru na l.p P…právo na výběr a změnu L nebo poskytovatele, je-li to slučitelné s fungováním systému z.p. P…před odesláním domů nebo jiného z.z. právo na vysvětlení . Převod jinam jen při souhlasu z.z. Ad 1. Každý má právo na takovou zdrav. péči, která odpovídá jeho zdrav. Stavu,včetně preventivní péče a činností zaměř. Na podporu zdraví.služby by měly k dispozici nepřetržitě a měl by být všem zajištěn spravedlivý přístup bez diskriminace, podle dostupných finančních, lidských a a materiálních zdrojů, které mohou být v dané společnosti . Ad 2. P mají právo být v nějaké formě zastoupeni na všech úrovních systému zdravotní péče, a to v záležitostech týkajících se plánování a vyhodnocování služeb včetně rozsahu, kvality a fungování zdravotní péče. Ad 3. P mají právo na takovou kvalitu péče, která se vyznačuje jak vysokou technickou úrovní, tak i humánním vztahem mezi pacienty a poskytovateli z.p. Ad 4P mají právo na kontinuitu péče včetně spolupráce se všemi poskytovateli z.p. či zařízeními, která se zabývají diagnostikou, léčbou a ošetřením. Ad 5. Za situace, kdy poskytovatelé jsou nuceni provést volby mezi potenciálními P pro určitou léčbu, která je dostupná jen v omezené míře mají všichni tito P právo na spravedlivý postup při výběru pro danou léčbu.Výběr musí být založen na medicínských kriteriích a musí být proveden bez diskriminace. Ad 6. P mají právo si vybrat nebo změnit svého lékaře-jiného poskytovatel z.p. či zdravotnické zařízení za předpokladu, že je to slučitelné s fungováním systámu zdravotní péče. Ad 7. Pacienti, u nichž již nejsou důvody pro další pobyt ve zdravotnickém zařízení , dříve než jsou převedeni do jiného z.z. nebo posláni domů, mají právo na úplné vysvětlení . Převedení pacienta může být provedeno až poté, co jiné z.z. souhlasilo s přijetím pacienta. Pokud je pacient propuštěn domů a vyžaduje-li to jeho stav, měla by být k diapozici komunitní, domácí péče. Ad 8.

V. Ošetřování a léčba-2 8. P … právo na důstojné zacházení a respektování jejich kultury a spol. hodnot. 9.P …právo na podporu rodiny a přátel . a duchovní pomoc a útěchu 10. P… právo na ulehčení svého utrpení podle posledních vědeckých poznatků . 11. P. právo na humánní terminální péči a na důstojné umírání. 8. ..právo na důstojné zacházení a léčbu při respektování jejich kult. a společenských hodnot 9 …právo na podporu rodiny, příbuzných a přátel a duchovní podporu a útěchu 10…právo na ulehčení svého utrpení podle posledních vědeckých poznatků 11…právo na humánní terminální péči a na důstojné umírání Ad 8. Pacienti mají právo na důstojné zacházení s ohledem na jejich diagnózu léčbu a ošetřování, které by měly být poskytovány při respektování jejich vlastních kulturních a společenských hodnot. Ad 9 P mají právo na podporu rodiny, příbuzných a přátel v průběhu ošetřování a léčby a na to, aby se jim kdykoli dostalo duchovní útěchy a podpory. Ad 10. Pacienti mají právo na ulehčení svého utrpení podle posledních vědeckých poznatků . Ad 11. Pacienti mají právo na humánní terminální péči a na důstojné umírání.

VI. Uplatňování práv Výkon práv 1…musí být vytvořeny právní nástroje
2…zajištěn bez diskriminace 3. omezení jen slučitelná s nástroji ochrany základních lidských práv a zákony 4…nesvépr. Pacienti musí mít právního nebo osobního zástupce, nebo zastupováni jinak 5….právo na přístup k informacím o právech, možnost obrátit se se stížností na soudy, nebo na nezávislé mechanizmy na úrovni ústavu být informován o postupu řešení stížnosti Posouzení a řešení rychle, důkladně a spravedlivě! Ad 1. Výkon práv uvedených v tomto dokumentu předpokládá, že pro tento účel jsou vytvořeny potřebné právní nástroje. Ad 2. Výkon těchto práv bude zajištěn bez diskriminace. Ad 3. Při výkonu těchto práv budou pacienti podrobeni jen takovým omezením, která jsou slučitelná s právními nástroji ochrany základních lidských práv a jsou v souladu se zákonnými postupy. Ad 4. Pokud pacienti nemohou sami využívat práv daných v tomto dokumentu, pak by tato práva měla být uplatněna jejich zákonným zástupcem nebo osobou, kterou pacient pro tento účel určí; v případě, že nebyl ustaven právní zástupce ani osobní zástupce, je nutné přijmout jiná opatření pro zastupování těchto pacientů. Ad 5. Pacienti musí mít přístup k informacím a pokynům, které jim umožní uplatňovat práva, uvedená v tomto dokumentu. Pokud pacienti usoudí, že jejich práva nebyla respektována, měli by mit možnost podat stížnost. Vedle obracení se na soudy by měly existovat na úrovni ústavu, nebo jiné mechanizmy , umožňující podávání a projednávání stížností a rozhodování o nich. Tyto mechanizmy by mimo jiné zajišťovaly, aby informace o postupu stížnosti byly pacientům přístupné, a aby byla k dispozici nezávislá osoba ke konzultacím ohledně nejvhodnějších kroků, které mají být podniknuty. Tyto mechanizmy by dále měly zajistit, aby v případě potřeby byla pacientovi k dispozici asistence azastání. Pacienti mají právo na to, aby jejich stížnosti byly posouzeny důkladně, spravedlivě, účinně a rychle vyřešeny, a aby dostali informace o jejich výsledku

Vznik kodexu práva pacientů
Vzor: Vzorová práva pacientů Americký svaz občanských svobod 1985 V ČR vyhlášen Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví 168 168

Základní práva pacienta
1. Na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky 2.a Neanonymnost poskytovatelů péče 2.b Soukromí a služby 2.c Styk se členy rodiny a přáteli Informace o postupu léčby – souhlas 4. Odmítnutí léčby – informace o rizicích Ad 2a znát jméo lékaře a dalších pracovníků kteří ho ošetřují Ad 2b právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu Ad 2c právo na možnost stýkat se denně se členy své rodina či s přáteli Omezení kontinuálních návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů Ad 3 právo získat od svého lékařeúdaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů aktuálního ohrožení mmá být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje více alternativních postupů, nebo pokud pacient vyžaduje inf. o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má právo znát jména osob, která se na nich zůčastní Ad 4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí 169 169

Další práva 2 5. Právo na soukromí a stud 6. Důvěrnost zráv a záznamů
7. Poskytování péče, předání do péče jiného zařízení. 8. Kontinuita léčby Ad 5 V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo , aby byly brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho příadu, konzultace vyšetření a léčba jsou věcí důvěrnou a musejí být prováděny diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny musí odsouhlasit nemocný,a to i ve fakultních nemocnicích, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral. Ad.6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné.Ochrana info o nemocném musí být zajištěna i v příadech počítačového zpracování. Ad 7 Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřenám způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře, odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nutnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které přitom existují. Instituce, která má nemocného přijmout do své péče musí překlad nejprve schválit. Ad 8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že v informacích o tom, jaké bude jeho další péče nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař postupovat 170

Další práva 3 9. Souhlas s nestandardním postupem či experimentem
10. Práva nemocného v závěru života 11. Nemocniční řád Ad 9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to i bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích jeho rozhodnutí. Ad 10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků , kteří musejí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou rozporu s platnými zákony. Ad 11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotního zařízení, kde se léčí (nemocniční řád) . Pacient bude mít právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění všech jeho položek, bez ohledu na to, kým je účet placen. Pozn.k vymahatelnosti práv pacienta: prof. Haškovcová píše ( viz Lékařská etika, Galén,2002 na str. 101). Lze připustit, že v některých případech nejsou práva pacientů dostatečně pokryta a vniká otázka jejich vymahatelnosti. V některých státech je ustavena funkce ombudsmana. (Vznikla ve Švédsku v r. 1809) Protože u nás funguje instituce veřejného ochránce lidských práv, nepovažovalo se za nutné zavádět ombudsmany v našich zdravotnických zařízeních. To ale neznamená, že nemohou 171 171

Etické kodexy zdravotních sester a ošetřovatelek
. 172

ICN-kodex pro zdravotní sestry
ICN-International Council of Nurses Československá společnost sester přijata v r. 1985 Podmínky přijetí jedna (zpravidla největší) org. sester z každého státu souhlas se stanovami ICN distancování se od rasových a jiných předsudků ve vztahu k sestrám a pacientům prosazuje kvalitní a moderní trendy v ošetřovatelství Přijme vlastní nebo doporučený etický kodex 173 173

Obsah etického kodexu ICN
Etická pravidla zdravotní péče Zdravotní sestra a spoluobčan Zdravotní sestra a péče v praxi Zdravotní sestr a společnost Zdravotní sestra a spoluzaměstnanci Zdravotní sestra a povolání Ad 1 ETICKÁ PRAVIDLA ZDRAVOTNÍ PÉČE. Sestra je povinna převzít profesionální odpovědnost za péči o zdraví, prevenci nemocí a za zlepšování zdravotního satvu nemocných právě tak , jako za tišení bolesti. Potřeba zdravotní péče je všeobecná. Se zdravotní a ošetřovatelskou péčí jsou nerozlučně spjaty : respekt k lidskému životu, důstojnosti a lidským právům Zdravotní péči je třeba poskytovat bez ohledu na národnost, rasu, víru, barvu kůže, věk, pohlaví, politické přesvědčení a sociální postavení. Zdravotní sestra poskytuje péči jednotlivci, rodině a společnosti sa spolupracuje v tom s reprezentanty jiných oborů. Ad. 2. ZDRAVOTNÍ SESTRA A SPOLUOBČAN ZS má v první řadě zodpovědnost za občany, kteří potřebují z. péči. Při poskytování ZP respektuje ZS víru jednotlivce, jeho životní hodnoty a obyčeje a snaží se vytvořit podmínky respektující individualitu. ZS chrání informace o osobních poměrech pacienta, považuje je za důvěrné a svědomitě hodnotí, v jakém rozsahu a kou ůže tyto důvěrné informace předat. 174 174

Obsah etického kodexu ICN-2
3. Zdravotní sestra a péče v praxi 4. Zdravotní sestra a společnost 5. Zdravotní sestra a spoluzaměstnanci 6. Zdravotní sestra a povolání Ad 3 .ZDRAVOTNÍ SETRA A PÉČE V PRAXI ZS je osobně zodpovědná za kvalitu poskytované péče a za znovuobnovování svých odb. znalostí cestou neustálého vzdělávání. ZS se snaží udržovat peč. standard na co nejvyšší úrovni a to v každé situaci. ZS hodnotí jak svou kvalifikaci, tak i kvalifikaci jiných osob, když přejímá odpovědnost za jistý úkol a když jej předává jiným osobám ZS jedná tak, aby její chování přispělo k dobré pověsti povolání Ad.4 ZDRAVOTNÍ SESTRA A SPOLEČNOST ZS, podobně jako jiní občané, podporuje požadavky obyvatelstva na zdravotní a sociální zabezpečení a je v této věci iniciativní Ad 5. ZDRAVOTNÍ SESTRA A SPOLUZAMĚSTNANCI ZS je odpovědná za realizaci spolupráce s ostatními všech prof. kategorií ZS podle nutnosti zasahuje tak, aby chránila jednotlivce , jestliže péče o něj je ohrožena nevhodným chováním jiného zdravotníka či občana. Ad 5 ZDRAVOTNÍ SESTRA A POVOLÁNÍ ZS je odpovědná za realizaci vysokého standardu zdrav, a ošetřovatelské péče a za své odborné vzdělávání ZS soust.pracuje na def. a kultiv. vnitřního obsahu zdrav. a ošetř.péče ZS se zasazuje v rámci odborové org.o stanovení přiměřeného platu a jeho vyplácení. ZS dbá o vytváření důstojných prac.podmínek umožňujjících realizaci zdravotní a ošetřovatelské péče 175 175

Návrhy českých kodexů pro ZS a ošetřovatelky
Kodex sester od iniciativní skupiny České asociace sester Od účastnic vzorového kurzu vzdělávání pro ošetřovatelství (Modra u Bratislavy 1991) 176 176

4 základní povinnosti sestry
Převzaty z principů přijatých mezinár. Radou sester (1989) Podporuje zdraví Předchází nemocem Navrací zdraví Zmírňuje utrpení 177 177

Obsah českého kodexu sester
Členění obdobné s ICN kodexem Sestra a pacient Sestra a praxe Sestra a spolupracovníci Sestra a profese Sestra a společnost Ad1.SESTRA A PACIENT S. má povinnost poskytnout pomoc člověku,který potřebuje její péči Při poskytování péče jedná s maximální úctou k lidské důstojnosti a plně repektuje pacientovo právo na sebeurčení Není negativně ovlivněna věkem, pohlavím a osobností pacienta a stále si zachovává úctu k jeho hodnotovému systému a životnímu stylu. Ochraňujue pacienta a veřejnost v případech,že zdrav. péče a bezpečí jsou narušeny neoprávněnými, protietickými nebo protiprávními zákroky jiné osoby Sestra chrání pacientovo právo na soukromí tím, že moudře a uvážlivě chrání veškeré informace důvěrné povahy. Ad 2 SESTRA A PRAXE S. Přijímá osobní zodpovědnost za sví rozhodnutí při ošetřování a za následné chování . S. Uplatňuje získané znalosti a řídí se individuální způsobilostí a schopností při vyhledávání konzultace , při přejímání a předávání sesterské činnosti jiným. S. Usiluje o nejvyšší možný standard ošetř. péče v mezích možností dané situace Ad 3. SESTRA A SPOLUPRACOVNÍCI S. Spolupracuje s jinými profesionály zdrav. péče, respektuje jejich přínos a vyvíjí úsilí o patřičnou úroveň morálních vztahů zdrav. týmu. S. Provádí zodpovědně indikovanou odb. péči ale odepře búčast na jednání,které odporuje etice či jejímu svědomí. 178 178

Obsah českého kodexu sester 2
4.Sestra a profese 5. Sestra a společnost Ad 4.SESTRA A PROFESE S.klade na sebe při výkonu¨povolán vždy nejvyšší požadavky. Má pro výkon své profese morální předpoklady a příslušné odborné znalosti a využívá každé vhodné příležitosti k udržení a ke zvýšení prof, znalostí a způsobilostí. S.svým příkladným chováním hraje velkou roli při zavádění zádoucích mravních zásad a kriterií do ošetřovatelské praxe, S se podílí.prostřednictvím prof. organizace na vytvoření, uskutečňování a zlepšování vhodných sociálních,ekonomických a pracovních podmínek v ošetřovatelství. S. Se aktivně podílí na úsili zdravotnictví chránit a uskutečňovat vysokou kvalitu sesterské péče. Ad 5 SESTRA A SPOLEČNOST. S. se se spoluobčany a ost. zdravotníky zodpovědně podílí na iniciativním uspokojováním bio-psycho- sociálně-ekololog.potřeb veřejnosti. S. se podílí na objektivní informovanosti veřejnosti v oblasti zdraví a všech aspektů, které ho mohou ovlivnit. S.Svým životním stylem ovlivńuje tradice a zvyky společnosti, v níž žije a pracuje a nejedná proti nim, 179 179

Zdroje morálního chování sester
V jednotlivých situacích by chování podle norem etiky mělo uspokojovat nejen samotnou sestru, ale i obecné zásady sesterské profese. Kodex nestačí! Mravního jednání lze dosáhnout pouze za předpokladu vnitřního chtění sestra. Vnitřní zakotvení morálky, tento vnitřní hlas člověka , jeho svědomí společně s láskou k lidem jsou opravdovým zdrojem morálky sestry. 180 180

Asociace sester a Lékařská komora
Partnerský vztah v oblastech : Profesionální přístup k pacientovi Vztah lékaře a sestry jako rovnocenných partnerů z hlediska profesního Úsilí o odborný růst zdravotnických pracovníků. 181 181

Asociace sester a Lékařská komora
Partnerský vztah v oblastech : Profesionální přístup k pacientovi Vztah lékaře a sestry jako rovnocenných partnerů z hlediska profesního Úsilí o odborný růst zdravotnických pracovníků. 182 182

ETICKÉ NORMY V OŠETŘOVATELSKÉM POVOLÁNÍ-1
Norma 1: Sestra si váží jednotlivce jako jedinečné lidské bytosti s jeho hodnotou a důstojností bez ohledu na pohlaví, rasu, kulturu, náboženství nebo ekonomické postavení. Norma 2: S. pomáhá jednotlivcům, rodinám i jiným skupinám a také společenstvím dosahovat s udržovat optimální zdraví Norma 3: S. podporuje prostředí bez nebezpečí, aby bylo možné dosáhnout vysoké úrovně celkové spokojenosti , zdraví , resp. uzdravení z nemoci, Norma 4: S. využívá vědecké poznatky jako základ pro rozhodování v ošetřovatelské praxi Norma 5: S. vykonává vhodné zákroky a léčebné úkony, aby ulehčila přežití období nemoci, zotavení z onemocnění nebo přispěla k důstojnému umírání .

ETICKÉ NORMY V OŠETŘOVATELSKÉM POVOLÁNÍ-2
Norma 6: Sestra hodnotí účinnost poskytnuté péče na základě subjektivního a objektivního stavu pacienta a výsledků oš. procesu. Norma 7: S. pomáhá klientům dosahovat a udržovat si rovnováhu mezi potřebami osobního růstu a optimálními funkcemi. Norma 8: S. odhaluje změny zdravotního stavu a odchylky od optimálního vývoje. Norma 9: S. je povinna soustavně se vzdělávat, zvyšovat svoji profesionální úroveň a přispívat k profesionálnímu růstu jiných.

Norma 1: Sestra si váží jednotlivce jako jedinečné lidské bytosti s jeho hodnotou a důstojností bez ohledu na pohlaví, rasu, kulturu, náboženství nebo ekonomické postavení. S. zabezpečuje soukromí klienta při vyšetřování, ošetřování a léčení a zaznamenávání osobních údajů. Používá specifickou metodu identifikace jménem s přísl. údaji o osobě klienta, lůžkách a seznamu osob na ošetřovací jednotce. Používá spolehlivé metody přivolání pomoci v případě potřeby. Vytváří prostor pro pac. schopnost vyjádřit vlastní myšlenky a pocity týkající se dřívějšího a současného zdraví. Akceptuje klienta v jeho současné situaci bez hodnocení. Podporuje sebeúctu klienta tím, že mu umožňuje podílet se na plánování péče, která je mu poskytována.

Norma 2 S. pomáhá jednotlivcům, rodinám i jiným skupinám a také společenstvím dosahovat s udržovat optimální zdraví 1. Používá vědecké poznatky k interakci s klientem jako jedinečnou lidskou bytostí s jeho osobní hodnotou a důstojností. (dtto skupinou , dtto veřejností) 2. Zjišťuje ošetř. anamnézu a dělá přísl. vyšetření za použití nástrojů, screeningu a hodnocení 3. Pořizuje průběžný záznam příslušných údajů o klientovi. 4. Zjišťuje okamžité, dočasné i dlouhodobé zdrav. potř. klienta 5. Zjišťuje reakce a odpovědi klienta na současné i potenciální zdravotní problémy 6. Zjišťuje kult. orientaci klienta, která může ovlivnit jeho zdraví a zdravotní praktiky 7. Formuluje ošetřovatelskou diagnózu a stanoví plán ošetřování po konzultaci s klientem s podle potřeby také konzultaci s odst. odborníky

Norma 3 S. podporuje prostředí bez nebezpečí, aby bylo možné dosáhnout vysoké úrovně celkové spokojenosti , zdraví , resp. uzdravení z nemoci. S. sbírá a využívá již získané údaje o nebezpečích, hrozících ze strany živ. prostředí v nemocnicích i jinde 2. Zjišťuje aktuální a pot. Nebezpečí ohrožující zdraví 3. Monitoruje rizikové životní prostředí. 4. Učí personál praktiky, které minimalizují nebo vylučují rizika ze strany životního prostředí, ohrožujícího zdraví. 5. Zasahuje, aby minimalizovala nebo vyloučila rizika pro klienta ze strany životního prostředí. 6. Poučuje klienta o změnách způsobu života, které minimalizují nebo vylučují rizika ze strany ŽP

Norma 4 S. využívá vědecké poznatky jako základ pro rozhodování v ošetřovatelské praxi 1. Kriticky zkoumá a zpochybňuje akceptované modely praxe. 2. Aplikuje nové poznatky tak, aby modifikovala a zlepšila akceptované způsoby praxe. 3. Systematicky sbírá údaje, které se týkají problémů ošetřovatelství. 4. Zjišťuje problémy klinického ošetřovatelství a využívá výzkumný proces, aby je pomáhala řešit. 5. Používá a přistupuje k výzkumu tak, aby mohla přispívat k tvorbě nových poznatků v ošetřovatelské praxi.

Norma 5 S. vykonává vhodné zákroky a léčebné úkony, aby ulehčila přežití období nemoci, zotavení z onemocnění nebo přispěla k důstojnému umírání 1. Formuluje plán oš. činnosti, který podporuje terapii a předchází komplikacím 3. Vykonává t. zákroky aby ulehčila uzdravení a předcházela komplikacím. 4. Iniciuje neodkladné zákroky, aby ulehčila přežití a zotavení z choroby 5. Uspokojuje potřeby klienta, jak to vyžaduje jeho zdravotní stav 6. Vytváří prostředí, které přispívá k uzdravení nebo k důstojnému umírání 7. Opakovaně hodnotí a stanovuje priority, vrací se ke stanovení nových cílů a reviduje plán ošetřovatelské péče.

Norma 6 Sestra hodnotí účinnost poskytnuté péče na základě subjektivního a objektivního stavu pacienta a výsledků ošetřovatelského procesu Využívá neuspokojené potřeby klienta aby vytýčila cíle ošetřovatelské péče a plánovala ošetřovatelský proces. Předvídá výsledky ošetřování na základě reakcí klienta. Zaznamenává ošetřovatelské zákroky a reakce klienta systematickým a vyhodnotitelným způsobem. Stanovuje, zda existují měřitelné důkazy pro pokrok s měrem k dosažení cíle. 5. Reviduje a modifikuje plán ošetřovatelského procesu podle diskrepance mezi předpovědí a výsledkem

Norma 7 S. pomáhá klientům dosahovat a udržovat si rovnováhu mezi potřebami osobního růstu a optimálními funkcemi. Hodnotí připravenost klienta naučit se zručnosti v sebeobsluze. Učí klienta základní zručnost, potřebnou pro to, aby se mohl sám o sebe postarat. Učí klienta odhalovat změny ve zdravotním stavu. Předem usměrňuje klienta o otázkách změny zdravotního stavu.

Norma 8 S. odhaluje změny zdravotního stavu a odchylky od optimálního vývoje. Sbírá základní údaje o zdravotním stavu a vývoji. Zjišťuje jemné a významné tělesné a psychické reakce na změny zdravotního stavu . Mění podle potřeby plán péče o klienta ve spolupráci s klientem a ostatními zdravotními odborníky. Zasahuje za účelem léčby tělesných a psychických reakcí do změn zdravotního stavu. Monitoruje zdravotní stav po změnách. Koordinuje poskytování ošetřovatelské péče v případě, že se na ní podílejí i jiní zdravotničtí odborníci.

Norma 9 S. je povinna soustavně se vzdělávat, zvyšovat svoji profesionální úroveň a přispívat k profesionálnímu růstu jiných. Rozšiřuje si svůj osobní všestranný rozhled tím, že vyhledává poznatky a kontakty s jinými profesionálními i kulturními skupinami Zvyšuje svůj profesionální rozvoj využíváním všech možností kontinuálního vzdělávání. Zúčastňuje se akcí své profesionální organizace. Všechny nové poznatky aplikuje a využívá ve své ošetřovatelské praxi.

EUTANÁZIE -1 Definice (platná v Nizozemsku)
Úmyslný úkon, kterým se život zkrátí, nebo se úmyslně neprodlužuje u nevyléčitelných pacientů a to k jejich prospěchu. Může se vykonat jen na důrazné přání pacienta Diskuse o eutanázii je diskusí o etice umírání. Zůstává otevřená, regionálně diferencovaná Hippokratova přísaha- eutanázii odmítá „Nepodám nikomu smrtící látku, i kdyby ji ode mne žádal a ani nikomu tuto možnost nenavrhnu“ Etický kodex ČLK – eutanázii odmítá „Lékař u nevyléčitelně nemocných a umírajících účinně tiší bolest, šetří lidskou důstojnost a mírní utrpení. Vůči neodvratitelné a bezprostředně očekávané smrti však nemá být cílem lékařova jednání prodlužovat život za každou cenu. Eutanázie a asistované suicidium nejsou přístupné.“ Kutnohorská: Etika v oše. S. 84 z řeckách slov „eu“(dobrá) a „thanotos“ smrt, synonymum pro snadnou smrt Rozšíření diskusí o E. nastalo cca v 60. letech 20. stol. Ve spojitosti s pokrokem léčebných technologií, které umožňují přežití i pacientů nevyléčitelně nemocných a nesnesitelně trpících. Vzniká otázka, zda je přežívání pro pacienta dobrem či utrpením. Mnohé technické a farmakologické prostředky jsou omezené- problémy ekonomické- personální a technické vs. etické Druhým faktorem téé doby bylo zvýšené prosazování kidských práv na kvalitu života ve všech oblastech.

EUTANÁZIE-2 Typy eutanázie
Pasivní eutanázie( strategie odkloněné stříkačky) Aktivní eutanázie (strategie přeplněné stříkačky) Problémy eutanázie Etický problém lékaře- jeho poslání je život chránit Právní – ve většině zemí kvalifikována jako vražda nebo zbití bez ohledu na vyjádřené přání pacienta zamřít Pasivní E. lékař nechá pacienta zemřít, nečiní žádná opatření k prodloužení jeho života Výklad pojmu pasivní E. se různí, diskutuje se i o tom, zda by měl být používán. Rozhodující roli hraje úmysl NEZABÍT Aktivní E. – lékař podnikne kroky, které život pacienta ukončí Smrt je důsledkem použití látky, kterou lékař nebo jeho kolega pacientovi předepsal , dal mu ji, nebo ho nechal ji užít, aby urychlil konec jeho života nebo pacient si sám tuto látku vzal.

EUTANÁZIE -3 Je povolena v Belgii a Nizozemsku, …
přísné podmínky, vymezené důvody V USA v DC a 46 zemích tzv. living will Svět je rozdělen: ve většině zemí dosud převládají argumenty proti eutanázii zastánců argumentů pro přibývá Podmínky pro vykonání eutanázie v Belgii Pacient musí dobrovolně a důrazně žádat o ukončení svého života, dobře svou žádost zvážit Musí se jednat o trvalé přání Utrpení umírajícího musí být neúměrné a beznadějné (bez vyhlídky na zlepšení) a jeho nemoc nevyléčitelná Lékař se musí o situaci pacienta a o svém předsevzetí vykonat eutanázii poradit s jiným kolegou. Důvody žádosti o eutanázii Pacienti nejsou schopni ádaptace na vzniklou životní situaci, cítí se opuštěn Nesnesitelná bolest Strach ze ztráty lidské důstojnosti Umírající nechce být na obtíž Deprese Argumenty proti eutanázii Argumenty pro eutanázii Jde o usmrcení nevinného člověka Zbavit utrpení a neprodlužovat umírání Křesťanská tradice., život je dar od Boha Právo jedince na sebeurčení Možnosti zneužití Dobrovolný odchod je soukromá věc-projev osobní důstoj. Existuje dostatek prostředků k tišení bolesti Pasivní eutanázie je přijatelnějším řešením Etický problém sebevraždy Co to je living will – prohlášení občanů pro případ osobní neschopnosti vyjádřit se k vlastní léčbě, Občané sami předem rozhodnou, které léčebné zákroky odmítají pro případ, kdy již nebudou moci komunikovat s lékařem. Mohou také ustanovit zástupce, z rodinných přísl. nebo přátel, který kontroluje, zda je jeho přání splněna. Pokud nejsou respektována předem písemně vyjádřená přání nemocného, může rodina nebo předem určené osoby vyvolat soudní spor. Asistovaná sebevražda – v USA stát Oregon od r zákon o důstojném umírání legalizuje AS za určitých podmínek. Lékař za stanov. Podmínek předepíše a jedině pacient si smí smrtelnou dávku aplikovat Viz E. Kutnohorská Etika v ošetřovatelství s

Charta umírajících -1 Dokument Rady Evropy l péči o smrtelně nemocné Ochrana lidských práv a důstojnosti smrtelně nemocných a umírajících Parlament RE – zkrácené znění 1.Posláním RE je chránit důstojnost a práva všech lidí 2. Pokrok medicíny dovolují prodlužování života, ale často se nebere ohled na kvalitu života umírajícího, jeho osamělost s utrpení a utrpení jeho blízkých. 3. Největším přáním většiny umírajících je zemřít pokojně a s důstojností, pokud možno s podporou jejich přátel a blízkých. Doporučení 766(1996) stanovuje: „prodloužení života by neměl být jediným cílem lékařské činnosti, jejíž snahou musí být také ukončit utrpení“ 4. Konvence na ochranu lidských práv a lidské důstojnosti se explicitně nevěnovala specifickým potřebám smrt. nemocných a umírajících

Charta umírajících-2 5. Povinnost respektovat a chránit důstojnost všech smrt. nemocných a umírajících nacházejí svůj výraz v poskytnutí přiměřeného prostředí, umožňujícího důstojné umírání. 6. zkušenosti, že opatření na ochranu pžrf utrpením ukázaly je třeba uskutečňovat zvláště v zájmu nejzranitelnějších členů společnosti. Právě tak jako je člověk slabý a závislý na začátku svého života, potřebuje podporu a ochranu při svém umírání. 7. Základní práva odvozená z důstojnosti smrtelně nemocných nebo umírajících jsou dnes ohrožena mnoha faktory. Faktory ohrožující práva umírajících a smrtelně nemocných Malá dostupnost paliativní péče a kontroly bolesti Časté zanedbávání péče o tělesné utrpení a nedostatečný ohled na psycholog., sociální a duchovní potřeby. Umělým prodlužováním procesu umírání nepřiměřeným používáním léčebných prostředků nebo pokračováním léčby bez pacientova souhlasu. Nedostatečným dalším vzděláváním a malou psycholog. podporou ošetřujícího personálu, činného v paliativní péči . Nedostatečnou péčí věnovanou rodinným příslušníkům a přátelům USN, jež by mohla přispět ke zmírnění lidského utrpení ve všech jeho dimenzích. Obavami nemocného ze ztráty autonomie, z úplné závislosti na příbuzných a institucích a z toho, že by mohl být na obtíž. Chybějícím nebo nevhodným sociálním a institucionálním prostředím umožňujícím pokojné rozloučení s příbuznými a přáteli. Nedostatečnou alokací zdrojů prostředků a zdrojů pro péči o USN a pro jejich podporu Sociální diskriminací, která je vlastní slabosti, umírání a smrti

Charta umírajících-3 Členské státy RE byly vyzvány, aby ve všech ohledech respektovaly a chránily důstojnost USN tím, že Uznají a budou hájit nárok USN na komplexní paliativní péčí a přijmou příslušná opatření b) Budou chránit právo USN na sebeurčení a přijmou proto nutná opatření Ad a) zajistí, aby paliativní péče byla uznána za zákonný nárok individua aby všem USN byl dopřán rovný přístup k přiměřené paliativní péči aby byli příbuzní a přátelé povzbuzováni, aby doprovázeli USN a aby jejich snaha byla profesionálně podporována. Ukáže-li se. že rodinná nebo soukromá péče nestačí musejí být k disposici alternativní nebo doplňkové formy lékařské péče Aby byly ustaveny ambulantní týmy a síť poskytování ambul. paliativní péče Aby zajistily spolupráci všech osob podílejících se na péči o USN Aby vyhlásily kvalitativní normy péče o USM Aby zajistily, že USN pokud si nebudou přát jinak, dostaly přiměřenou paliativní péči a tišení bolesti i kdyby tato léčba měla vést ke zkrácení života Aby ošetřující personál byl vyškolen a veden ke koordinované týmové spolupráci s lékařskou, ošetřovatelskou a psycholog. péčí v souladu s nejvyššími možnými standardy Aby založily s rozšířily výzkumná , výuková a doškolovací pracovištěpro obor paliativní mediciny a thanatologie. Aby alespoň ve větších nemocnicích založily specializovaná oddělení paliativní péče a thanatologických klinik, které by mohlxy poskytovat paliativní medicinu jako integrální součást každé lékařské péče. Aby zajistily, že bude paliativní medicina a péče o ukotvena ve veřejném vědomí jako důležitý cíl mediciny.

Charta umírajících-4 Členské státy RE byly vyzvány, aby ve všech ohledech respektovaly a chránily důstojnost USN tím, že b) Budou chránit právo USN na sebeurčení a přijmou proto nutná opatření b) Aby se prosadilo právo USN na upřímnou, srozumitelnou, ale citlivě podanou informaci o jejich zdravotním stavu, a aby při tom bylo respektováno přání jednotlivce, který nechce být informován. Aby měla USN osoba možnost konzultovat ještě jiné lékaře, než svého ošetřujícího Aby bylo zajištěno, že žádna USN nebude ošetřována nebo léčena proti své vůli, a že při svém rozhodování nebude ovlivňována nikým jiným, a že na ni nebude činěn nátlak; Přijata opatření, aby rozhodnutí nebylo činěno pod ekonomickým tlakem. Aby bylo zajištěno respektování odmítnutí určitého lékařského postupu , vyjádřené v písemném projevu vůle USN, která už nebude aktuálně schopna se vyjádřit . Musí být zajištěna kritéria platnosti takových prohlášení. Aby bylo zajištěno, že výslovná přání USN týkající se určitých léčebných postupů budou respektována bez ohledu na zásadní terapeutickou odpovědnost lékaře, pokud nebudou v rozporu s lidskou důstojností. Aby bylo zajištěno, že v případě, kdy není k dispozici předchozí vyjádření vůle pacienta právo pacienta, pacientky, nebude porušeno její právo na život. Musí být vytvořen katalog léčebných úkonů, které musejí být poskytovány za každých okolností s jež nesmějí být zanedbány. Źe zachovají předpis, zakazující úmyslné usmrcení USN a že zároveń uznají, že právo na život , zejména ve vztahu k USN je členskými státy garantováno v souladu s čl. 2 Evropské úmluvy o lidských právech, který říká, že „nikdo nemá být úmyslně zbaven života“, - uznají, že přání zemřít, vyjádřeně USN samo o sobě nezakládá legální ospravedlnění činností úmyslně způsobujících smrt.

Ukončení futilní léčby Doporučení představenstva ČLK č.1/2010
Týká se jen pacientů, neschopných vyjádřit své přání. Dává lékařům oprávnění, aby v okamžiku, kdy budou považovat kauzální léčbu za zbytečnou, mohli nasadit pouze léčbu paliativní. volně podle Marka Váchy, přednosty Ústavu etiky 3. LF UK :Ukončení zbytečné léčby. Eticky nepřípustné je nejen život pacienty zkrátit, ale také neúměrně prodlužovat. Tak jako můžeme eticky nepřípustně život pacienta zkrátit (eutanázie, asistovaná sebevražda), v případě, kdy jednoznačně a objektivně není šance na uzdravení je neetické jeho život prodlužovat. Dystanazii neboli „zadrženou smrt“ definujeme jako umělé a násilné prodlužování přirozeného procesu umírání léčbou, jejíž nevýhody u pacienta nebo jeho blízkých převažují nad výhodami. (terminologie MV se mi moc nelíbí) Termín futilní léčba označuje zbytečnou léčbu, např. když daný postup byl opakovaně zkoušen a nezabral. Pak nezbývá, než nasadit paliativní medicínu, která zlepšuje kvalitu pacientova života, i když nemůže pacientovi život prodloužit. Paliativní znamená doslova „krycí“, nejedná se tedy o léčbu kauzální, která se snaží odstranit příčinu nemoci, nýbrž o léčbu, která se snaží léčit symptomy nemoci, zejména bolest. Ambice paliativní léčby jsou širší, než jen odstranit bolest, neboť se snaží (nebo by se měla snažit! E.M.) ošetřit všechny stránky utrpení pacienta, tedy léčit nejen jeho tělo, ale i emocionální, sociální a spirituální dimenzi života pacienta. (Tuto stránku lékaři opomíjejí, důležitá tu může být role sestry a ostatního personálu ) Pozor! Ukončení futilní léčby nelze považovat za eutanázii! Eutanázie je definována jako aktivní čin lékaře na aktivní žádost pacienta. Eticky je velký rozdíl mezi „letting die“ (ponechání zemřít) a mezi „killing“ (zabití). Je rozdíl, zda pacienta zabije nemoc nebo lékař. Jedno ze základních pravidel lékařské etiky stanoví, že dospělý kompetentní pacient má právo na vysazení stávající nebo nasazení nové léčby, i když ví že důsledkem bude jeho trvalé poškození nebo smrt. Toto přání je lékař povinen respektovat. V některých zemích to může udělat i předem (instituce advances directives) U nás zákon zatím neschválen. Vyjádří-li přání být kauzálně léčen a léčba je k dispozici, samozřejmě a pochopitelně léčen je. Není- li taková léčba k dispozici (tj je-li lékař v situaci , že za stávajících podmínek nebo za stávajícího stavu znalostí není v silách zdravotníků pacienta vyléčit, může se omezit jen na paliativní léčbu. I když svým pacientům nejsme vždy a všude povinni kauzální léčbou (cure), péčí (care) jsme mu povinni vždy.

Zamyšlení nad posláním zdravotníků a pomáhajících profesí
Jedním z úkolů mediciny je odstraňovat bolest nemocného. Celková bolest sestává z více složek, které jsou odrazem dimenzí člověka: Bolest fyzická Bolest sociální Bolest emoční (duševní) Bolest spirituální (duchovní) Toto pojetí celkové bolesti a jejích složek zformulovala Cecilie Saundersová , zakladatelka komplexní paliativní a hospicové péče. (1999) Je věcí cti lékařské profese, umět tlumit bolest fyzickou. Ale měla by se věnovat pozornost i těm ostatním! V Holandsku proběhl výzkum důvodů, proč lidé žádají o eutanázii. Výsledek : 1. strach z neznáma 2.strach z umírání 3. strach z bolesti fyzické (1/4 respondentů) 4. pocit ztráty důstojnosti 5. pocit ztráty smyslu života 6. pocit opuštěnosti 7. pocit osamělosti 8. pocit, že jsou obtíží pro ostatní. E.M. Tento výsledek nám dává nový vhled do potřeb trpícího USN , který ale platí i pro ostatní nemocné, protože souvisí s základními životními potřebami a pocity nemocného. Ukázal tedy, že jen ¼ nejvíce trpí fyzickou bolestí. Apel: Těmto poznatkům by mělo odpovídat i vnímání úlohy vlastní úlohy zdravotníků. Lékaři, sestry i ost. personál by se měli zaměřovat nejen na fyzické ale i na i na ostatní bolesti pacientů ! Poznámka navíc: Odlehčíme-li nemocnému v jeho ostatních trýzních, pak i bolest fyzická se často pro něj stává snesitelnou.

10.kapitola Problémy správy a řízení společností
(Corporate governance)

Výukové cíle Po skončení studia této kapitoly byste měli vědět,
které subjekty se podílejí na správě společností jaké jsou jejich povinnosti znát základní problémy správy a řízení společností Doporučení, které pro správu společností vydala OECD

Problémy corporate governance
Mnohé problémy CG mají etický rozměr Např. Zajištění dohledu neexekutivních orgánů nad výkonným managementem Jak? Vnitřní mechanizmy kontroly Přijímání dobrovolných kodexů chování Zajištění, že členové správních orgánů budou vykonávat řádně své povinnosti výkonné, a povinnosti spojené s manažerskou odpovědností a správou majetku

Co to je „corporate governance“
Správa a řízení společnosti Závazná definice není Mlčoch : výkon struktur ovládání společnosti Bláha a Dytrt: Širší smysl- soubor právních postupů, určených regulátorem trhu, příp. dobrovolně přijatých společností , které jí (a celému trhu) umožňují akumulovat finanční kapitál, soustřeďovat lidské zdroje a vytvářet podmínky pro dlouhodobý rozvoj organizace tak, že přitom se akcionářům zvyšuje hodnota vloženého kapitálu a jsou respektovány zájmy všech zainteresovaných osob a společností (viz dále) Užší smysl: CG jsou úlohy a postupy správních orgánů, výkonných manažerů a orgánů společnosti

Zainteresované subjekty
Stakeholders vs shareholders Shareholders – akcionáři Stakeholders u některých autorů dtto, v dokumentu OECD širší význam : V širším smyslu jsou to vedle akcionářů i výkonní manažeři, zaměstnanci, dodavatelé, místní společenství

Úkoly v oblasti správy a řízení
Aktuální úkol v oblasti dobré správy : Zamezit nežádoucímu propojování výkonných (exekutivních) a nevýkonných (neexekutivních) složek vedení. Výkonné složky (u nás nejčastěji představenstvo) odpovídají za dobré řízení a provoz podniku Neexekutivní složky (u nás nejčastěji dozorčí rada) zajišťují dohled nad respektováním zájmu vlastníků a příp. dalších zainteresovaných osb a institucí

Problémy v oblasti správy a řízení
Nezávislost dozorčí rady (přístup k informacím, jejich věrohodnost, úloha podřízenost útvaru vnitřního auditu a compliance) Neuspokojivé fungování společností na kapitálovém trhu - Nezajištění ochrany vlastnických práv akcionářů - Manažeři institucionálních investorů nenesou majetkové důsledky svých akcí - Fondy jsou vykrádány zevnitř

Chyby vlastníků v oblasti CG
Megalomanie Současné zastávání pozice výkonných manažerů a majitelů Zapojování se do operativních problémů firmy. Důsledek: ztráta nadhledu Neschopnost včas odvolat špatný výkonný management

Kritika CG ze strany veřejnosti
Výše platů vrcholového vedení Zlaté padáky Smluvní odstupné členů vrcholového vedení i v případech osobního selhání či neúspěchů firmy Insider trading

Společenská odpovědnost podniku
Názory různých odborníků Sociálně odpovědné chování v nejširším etickém smyslu Morální imperativ podílet se na veřejně prospěšné činnosti např. formou charity Svěřená odpovědnost Friedman: odpovědnost podniku a společenská odpovědnost podniku

Společenská odpovědnost podniku
2 pojetí – liší se v počtu subjektů jejichž zájmy brány v úvahu Friedman: odpovědnost podniku jediná odpovědnost podniku je maximalizovat jeho zisk - v rámci daných pravidel hry ( kdy podnik je povinen jednat podle zákonných norem a etických zvyklostí) - v otevřené volné konkurenci bez klamání a podvodů, a společenská odpovědnost podniku angažování podniku v podpoře žádoucích společenských výsledků, aktivní závazek zlepšovat společenské podmínky

Friedmannovo pojetí odpovědnosti vůči vlastníkům-1:
Užší pojetí společenské odpovědnosti – vůči vlastníkům: Z maximalizace zisku by měli mít hlavní podíl vlastníci – akcionáři, podílníci Důvody: 1.Jsou vlastníky, zisk jim patří Manažeři jsou zaměstnanci, plnící zákonnou povinnost řídit firmu v zájmu vlastníků

Friedmannovo pojetí odpovědnosti vůči vlastníkům-2:
2. Nároky všech ostatních zainteresovaných subjekty jsou uspokojovány výrobou a prodejem produktů a služeb. Manažeři a zaměstnanci dostávají mzdu Stát a místní společnost – daně Dodavatelé – platby za zboží atd Zisk je odměnou vlastníkům za riziko investování Každá strana tak získává odměnu s níž svobodně souhlasila

Širší pojetí odpovědnosti vůči šesti zainteresovaným skupinám :
Rozšiřuje množinu subjektů, jejichž zájmy musejí být v rámci společenské odpovědnosti brány v potaz. Někteří teoretici upřednostňují některou ze skupin, jiní požadují jejich rovnost

Oprávněné zájmy zainteresovaných skupin
Skupina Oprávněný zájem Vlastníci Výnosy Zhodnocení vloženého kapitálu Manažeři Zajištění pravomoci pro rozhodování Možnost realizace projektů a záměrů Zaměstnanci Sociální jistoty Mzdy a platy Odpovídající platové zařazení Dodavatelé Platební podmínky Odbyt produktů a služeb Zákazníci Koupě kvalitního zboží a služeb Místní společenství Zajištění pracovních příležitostí Daňový přínos Přínos k rozvoji obyvatelstva

Společnost jako odpovědný občan
Corporate citizenship …..aby se společnost (firma, podnik) chovala a byla vnímána jako odpovědný občan, který si je vědom svého místa ve společnosti (státě, místním společenství)

Kodex řízení a správy společností -2
Viz Příloha k 10. kapitole Kodex řízení a správy společností založený na principech OECD Kodex je založen na 3 principech Otevřenosti - Základem důvěry mezi podnikateli a zainteresovanými stranami - Otevřená info politika dovoluje akcionářům a ostatním, zejména potenciálním investorům a bankéřům podrobně poznat společnost (firmu) Poctivosti Přímé jednání Finanční zprávy pravdivé a vyvážené Odpovědnosti Respektování skutečnosti, že - správní orgány společnost pouze spravují, ale nevlastní - mají respektovat především zájmy společnosti a jejích vlastníků - jsou plně odpovědny vlastníkům

těším se na příští setkání s vámi
10. kapitola Konec 10. kapitoly děkuji vám za pozornost a těším se na příští setkání s vámi

Firemní kultura a etické kodexy pro ZSS

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Firemní kultura a etické kodexy pro ZSS"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Firemní kultura a etické kodexy pro ZSS

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Firemní kultura a etické kodexy pro ZSS"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář