Vyšší výtrusné rostliny

Prezentace na téma: "Vyšší výtrusné rostliny"— Transkript prezentace:

1 Vyšší výtrusné rostliny
Mechorosty Vyšší výtrusné rostliny

2 Co to jsou mechorosty? Vyšší výtrusné fotosynetizující organismy
Mezi vyššími rostlinami jsou výjimečné, neboť nemají tělo rozlišeno na pravé orgány (pouze na příchytná vlákna, lodyžku a lístky), a také nemají cévní svazky Nedorůstají vyšších rozměrů (díky absenci cévních svazků)

3 Stavba těla mechorostů

4 Kde a jak mechorosty rostou?
Obvykle na vlhkých místech Nejčastěji v lesích, na trouchnivém dřevě, na kamenech, ale i na zídkách či skalách Jednotlivé rostlinky tvoří mechové polštáře, které slouží jako domov drobným živočichům K životu a k rozmnožování potřebují vodu

5 Lesní biotop

6 Mechy na trouchnivém dřevě

7 Mech porůstající kámen

8 Na borce stromů

9 Ve spárách dlažby

10 Na zídce

11 Na skále

12 Životní cyklus mechů Z výtrusu vyrůstá prvoklíček a z něj mechová rostlinka Na rostlince se tvoří zárodečníky (♀ pohl. orgány) s vaječnou buňkou uvnitř a pelatky (♂ pohl. orgány) s bičíkatými pohlavními buňkami uvnitř Stačí kapka vody a ♂ pohl. b. se pomocí bičíků dostává do zárodečníku

13 V zárodečníku ♂ pohl. b. oplodní ♀ vaječnou b. a vzniká zygota
Ze zygoty vyrůstá štět s tobolkou Tobolka je uzavřena víčkem a tvoří se v ní výtrus Po dozrání se víčko otevírá, výtrus vypadne na zem a celý cyklus se opakuje

14

15

16 Jak mechorosty dělíme? Játrovky (Hlevíky) Mechy Mechy dále dělíme na:
Rašeliníky Mechy vlastní

17 Játrovky

18 Játrovky Jsou nejjednodušší z mechorostů
Tělo má tvar stélky (není rozlišeno na příchytná vlákna, lodyžku a lístky) Tobolky mají „deštníkovitý“ tvar a obsahují mrštníky (vymršťují výtrusy) Rostou zpravidla na kamenech v blízkosti potoků

19 Typický biotop játrovek

20 Tělo játrovky (tvar stélky)

21 Štěty s tobolkami u játrovek Porostnice mnohotvárná

22

23 Hlevík

24 Mechy – rašeliníky

25 Rašeliníky Jsou součástí rašelinišť; dokáží zadržet velké množství vody Nemají příchytná vlákna, spodní vrstvy odumírají a horní stále přibývají Odumřelé vrstvy bývají metry hluboké a postupem času z nich vzniká rašelina

26 Rašeliniště

27

28 V rašeliništích často rostou rostliny, které by jinde růst nemohly (na obr. rosnatka okrouhlolistá, masožravá r.)

29 Stavba těla rašeliníku: lístky jsou šupinovité a střechovitě se překrývají

30 Rašeliník se štěty s tobolkami

31 Rašeliník kostrbatý

32 Využití rašeliny Topivo Substrát pro pěstování rostlin
Substrát do terárií pro některá zvířata (díky kyselosti se lépe rozkládají nečistoty a terárium tolik nezapáchá) Při výrobě whisky se během jejího skladování spalují bloky rašeliny, aby whisky dostala typickou vůni

33 Mechy – mechy vlastní Tělo je vždy rozlišeno na příchytná vlákna, lodyžku a lístky Tvoří typické mechové polštáře složené z mnoha jednotlivých rostlinek Zahrnují nejvíce druhů – jsou nejpočetnější skupinou mechorostů

34 Ploník obecný

35 Ploník obecný Jednotlivé rostlinky jsou statné, okolo 20 cm vysoké
Roste na vlhkých stanovištích, v lesích, na loukách, u potoků, v rašeliništích… Patří mezi největší mechy na světě (pouze v Austrálii se vyskytují větší mechy, které jsou s ploníkem příbuzné)

36

37

38

39

40 Dvouhrotec chvostnatý

41 Dvouhrotec chvostnatý
Lodyžky tohoto mechu jsou až 8 cm vysoké, často pokryté bílou či hnědavou plstí z příchytných vláken Lístky jsou srpovitě zahnuté směrem k jedné straně Často tvoří v lesích nebo na loukách rozsáhlé porosty

42

43

44 Bělomech sivý

45 Bělomech sivý Tvoří typické zelenošedé „kopečky“, které často můžeme nalézt suché, vykopnuté ze země Vlastní mechové rostlinky jsou velmi drobné Rostou na sušších stanovištích, často na písčitých půdách

46

47

48 Měřík tečkovaný

49 Měřík tečkovaný Lístky tohoto mechu asi nejvíce připomínají listy krytosemenných rostlin, mají zřetelné střední žebro Snadno se pěstuje v teráriích Roste na vlhkých místech, v blízkosti potoků, často i částečně ponořený ve vodě Existuje mnoho druhů měříků lišících se zejména tvarem lístků (m. čeřitý aj.)

50 Měřík tečkovaný

51 Měřík čeřitý

52

53 Rokytník skvělý

54 Rokytník skvělý Světle zelený lesklý mech, který má lodyžky dlouhé až 15 cm Má 2-3 krát zpeřené větvičky; vzhledem může připomínat kapradinu Roste v lese (zejména na jeho okrajích), na horských loukách, rašeliništích a jinde

55

56

57 Rohozub nachový

58 Rohozub nachový Jednotlivé rostlinky jsou nízké
Štěty a zralé tobolky mají červenou barvu (odtud druhový název) Může růst i na velmi suchých stanovištích Vyskytuje se na zídkách, písčítých půdách, na skalách apod.

59

60 Zkrutek vláhojevný

61 Zkrutek vláhojevný Velice plodný mech s mnoha štěty a tobolkami, které jsou pokroucené Jednotlivé lodyžky jsou nevysoké, horní lístky bývají rovněž zkroucené (odtud rodový název) Roste na holé zemi, v příkopech, na zdech a střechách, na spáleništích (tzv. „pionýrská rostlina“) a jinde

62

63 Konec