Základy lidské společnosti – člověk a příroda

Prezentace na téma: "Základy lidské společnosti – člověk a příroda"— Transkript prezentace:

1 Základy lidské společnosti – člověk a příroda
(3. přednáška)

2 Dotazy – 2. přednáška Dějiny sociologického myšlení, podmínky vzniku sociologie, otcové zakladatelé sociologie, etapy vývoje sociologie

3 „Člověk je instinktivně nehotové zvíře“ (F. Nietzsche)
Faktor biologický „Člověk je instinktivně nehotové zvíře“ (F. Nietzsche) 1) Člověk je biologický tvor a součást života přírody – souvislost lidského druhu a přírody 2) Fakticita lidské tělesnosti – člověk jinak než jako biologická bytost nemůže existovat – základní konstituenta lidské identity 3) Člověka určují biologické, genetické, anatomické, fyziologické či biochemické dispozice

4 Vznik, vývoj a revitalizace biologizujících koncepcí člověka v sociálních vědách
Přelom 19. a 20. století - sekularizace společnosti a role vědy jako nového výkladu světa: rozvoj přírodních věd, vliv darwinismu a evoluční teorie, antroporasové teorie, eugenická škola, frenologie Vlivná nordická teorie – nadřazenost germánských národů, víra ve vrozené genetické dispozice „vyšší“ rasy Rasové teorie ve službách sociálně-politické ideologie fašismu jako forma ospravedlnění a „vědeckého“ zdůvodnění eliminace „nižší“ rasy Triumf sociálního determinismu po druhé světové válce – zásadní zpochybnění rasových teorií a vlivu biologických dispozic člověka Sociobiologie a vzestup biologického determinismu od počátku 70. let rozvoj genetiky, molekulární biologie, biochemie, neurofyziologie

5 Pojetí člověka a společnosti z hlediska biologizujících koncepcí
Do jaké míry lze nahlížet na člověka jako výsledek evolučního vývoje určeného biologickými, genetickými, anatomickými či biochemickými vlastnostmi? P. Bakalář – Tabu v sociálních vědách – „rozdíly ve společnosti jsou určeny vrozenými dispozicemi na úrovni biologických a genetických vlastností“ Rasová klasifikace společnosti Europoidní (45%) Mongoloidní (40%) Negroidní (11%) (mulati, mestici, zambové – celkem 4%)

6 Muž a žena – jako „voda a oheň“?
Pohledem evoluční teorie a moderní neurovědy 1) Stereotypy o rozdílech mezi mužem a ženou 2) Výsledky odborných studií k rozdílům mezi mužem a ženou Komu záleží více na spravedlnosti, poctivosti, čestnosti a slušnosti? Kdo více empatizuje při sledování stresu druhé osoby? Kdo silněji sdílí trápení svých bližních? Kdo lépe odhaduje z výrazu ve tváři, neslovního chování a rozdílů hlasových projevů? Kdo si cení více altruistických a recipročních vztahů? V řeči koho se častěji vyjadřuje důraz na spolupráci? Kdo spíše vytváří hierarchizované sociální systémy a kdo systémy horizontální? Kdo při hře s dítětem více respektuje chování dítěte? Kdo po narození dává přednost pohledu na neživé předměty a kdo lidským tvářím? Kdo je lepší v matematice, kdo lépe skládá trojrozměrné předměty? Kdo lépe odhaduje rychlost pohyblivého cíle? Muži systematizují, ženy empatizují. „MUŽI JSOU ODBORNÍCI NA NEŽIVÝ SVĚT, ŽENY JSOU ODBORNICE NA SVĚT LIDÍ“ Výsledek pohlavního výběru v průběhu evoluce a rozdílných strategiích v rozmnožování.

7 Vedla evoluce k rozdílné mentalitě mužů a žen?
Muži a ženy jsou savci – u všech savců existují sexuální rozdíly v chování b) Muži a ženy jsou příbuzní lidoopům – pro všechny lidoopy je typické, že samci jsou agresivnější než samice c) Muži a ženy jsou lidé – typická je dělba práce (muži vždy pátrali po zdrojích pohyblivých, vzdálené a nepředvídatelné; ženy pátrali po zdrojích statických, blízkých a předvídatelných)

8 Agresivita (83 % vrahů a 93 % opilců za volantem v USA jsou muži)
Výsledky psychologických testů opakovaně ukazují na čtyři okruhy rozdílů: Verbální úlohy (proč jsou ženy zdatnější v komunikačních schopnostech a mají rozvinutější sociální intuici?) 2) Matematika (při testech na americké univerzity připadá na 13 nejúspěšnejších můžu 1 žena) Agresivita (83 % vrahů a 93 % opilců za volantem v USA jsou muži) 4) Vizuálně-prostorové úlohy (není tato schopnost předpokladem mužské polygamie?) – proč jsou ovšem ženy zdatnější v testech vyžadující objekto-lokační paměť?

9 Na co se často ptáme? 3 otázky a jejich biologické vysvětlení?
Co je příčinnou mužské homosexuality? 2) Proč se ženy dožívají vyššího věku? 3) Jsou sexuální strategie můžu a žen stejné?

10 Co je příčinou mužské homosexuality?
Je homosexualita důsledkem výchovy nebo hormonálních změn? 2) Výzkumy prováděné v Británii, Německu a USA ukazují, že nedostatek testosteronu během zárodečného vývoje zvyšuje pravděpodobnost homosexuality 3) O mentální stránce sexuálních preferencí tedy rozhodují koncentrace pohlavních hormonů v prenatálním vývoji 4) Muži vystaveni sníženým hladinám testorenu – například synové diabetiček – jimž byly v těhotenství ordinovány ženské hormony – jsou stydliví, asertivní a zženštilí 5) Muži počatí a narození ve stresujících období (například na konci 2. světové války v Německu) se stávají homosexuály častěji než muži počatí v klidnějších dobách. Pokud jsou ženy v době těhotenství stresované, roste pravděpodobnost, že potomek bude homosexuál. Proč? 6) Homosexuálové vynikají v duševních výkonech, které heterosexuálním mužům činí potíže 7) Mezi homosexuály je více leváků

11 Proč se ženy dožívají vyššího věku?
Proč je více babiček než dědečků? Plní babičky nějakou zvláštní funkci? Na babičkách zřejmě závisí přežívání většího počtu vnoučat Studium církevní matriky v Krummhörnu (data z let ) ukazuje, jak babičky zvyšují pravděpodobnost přežití svých vnoučat To potvrzují i současné výzkumy v severní Indii u kmenů patrilokálních Bengálců a matrilokálních Khásiů

12 Jsou sexuální strategie můžu a žen stejné?
1) Jsou muži promiskuitnější? z evolučního hlediska představuje pro muže náhodný sex malá rizika (nákaza, přistižení manželkou) a velké zisky (levné pořízení potomka a posílení genetického odkazu pro budoucnost) z evolučního hlediska představuje pro ženy náhodný sex velká rizika (otěhotnění dříve, než si zajistí pomoc při výchově, materiální zabezpečení) a nízké zisky Muži se orientují spíše na kvantitu, ženy na kvalitu

13 Jsou sexuální strategie můžu a žen stejné?
2) Co imponuje mužům, co ženám? ženám neimponuje více spermií, ale více peněz, majetku, moci a slávy mužům imponují ženy schopné porodit děti, ženy mladé a zdravé David Buss z Michiganské univerzity zkoumal na vzorku amerických studentů – jaké vlastnosti by rádi našli u svých vyvolených? Muži chtějí: laskavost, inteligenci, krásu a mládí Ženy chtějí: laskavost, inteligenci, peníze a postavení

14 Jsou sexuální strategie můžu a žen stejné?
3) Jsou rozdíly v sexuálních fantaziích? Bruce Ellis a Don Symons provedli dotazníkový průzkum sexuálních fantazií 307 kalifornských studentů: shoda je v tom, že se za své fantazie všichni stejně stydí a vidí v nich tváře svých partnerů mužské představy jsou všeobecnější, častější, vizuální, sexuálně konkrétní, promiskuitní a aktivní ženské představy se vztahují k určitému kontextu a k důvěrně známému, jsou emotivní a pasivní

15 Revitalizace biologizujících koncepcí – sociobiologie
Rozvoj přírodních věd (genetika, neuorověda, molekulární biologie) a jejich prestiž opět zvýznamňuje biologické základy člověka R. Dawkins (Selfish Gene Theory – teorie sobeckého genu) – představa toho, že mechanismus darwinistického přírodního výběru se odehrává na úrovni genů - základní evoluční jednotkou jsou geny - (tzv. genocentrický přístup). Jak vysvětlit altruistické chování v přírodě? Jde skutečně o altruismus?

16 E. Wilson (1975): Sociobiologie: nová syntéza – upozorňuje na význam vrozených dispozic, nezpochybňuje však vliv sociálního a kulturního prostředí, roli výchovy Sociobiologie je nový obor, který představuje systematické studium biologických základů sociálního života E. Wilson si uvědomuje vzájemnou odlišnost kultur, nicméně tvrdí, že tyto kultury mají více společných – univerzálně platných rysů, než vzájemných rozdílů Eidyloni (chování ovládáno geny) a Xenidrini (chování ovládáno kulturou)– bytosti z daleké galaxie (scifi příběh od Wilsona, kde poukazuje k významu společných kulturních univerzálií – epigenetických pravidel Epigenetická pravidla – geneticky podmíněné univerzálie společné lidstvu - tabu incestu a univerzalita krásy

17 Tabu incestu jako epigenetické pravidlo
Teorie tabu incestu S. Freuda – tabu incestu jako kulturní vynález 2) Teorie tabu incestu E. Westermarcka – sexuální odpor k příbuzným jako vrozená dispozice 3) Incestní tabu v pojetí C. Levi-Strausse – zákaz incestu jako součást „alianční teorie“

18 Univerzalita krásy jako epigenetické pravidlo
Indický psycholog Devendry Singh (Univerzita Texas) – ženská těla prodělávají v období mezi pubertou a menopauzou dvě nápadné proměny V pubertě se rapidně sníží poměr obvodu pasu vůči obvodům hrudníku a boků (tj. vitální statistika) Kolem 30. roku života se tyto poměry vyrovnávají, prsa ztrácejí pevnost a v pase se ukládá tuk Ženy focené v Playboyi jsou každým rokem hubenější – jeden rys se však nemění: poměr pasu k bokům Bobbi Low (Univerzita Michigan): tukové polštáře na bocích a prsou imitují širokou pánev a bohaté mléčné žlázy Devendry Singh (Univerzita Texas): mužům nezáleží na hmotnosti žen, ale na vitální statistice